Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 55 výsledků (0,0545 sekund)

reklama
39 fotek, květen 2018, 78 zobrazení | makro, příroda, zvířata
90 fotek, květen 2017, 22 zobrazení
8 fotek, 14.11.2016, 24 zobrazení
67 fotek, květen 2014, 52 zobrazení
... a taky jsme se trošičku učili!
11. - 14. května 2014
123 fotek a 13 videí, květen až červen 2014, 604 zobrazení
25.5.2014 Vincek chodí! :)

Český Krumlov, Hluboká, Mirakulum

Vincent na 18m. prohlídce - 11 kg / 84 cm
177 fotek, 14.5.2011, 74 zobrazení
14. května 2011
44 fotek, 11.5.2018, 10 zobrazení
V pátek 11. 5. 2018 na hřišti ve Stračí probíhala akce "Po stopách pohádek". Bylo připraveno 14 stanovišť, kde si děti mohly vyzkoušet různé úkoly - (U princezny - přebírání hrachu a fazolí, U prince - jízda na koni, U čarodějnice - zdobení perníčků, U víly - sbírání kytiček atd..) Po splnění všech úkolů si děti vyzvedly odměnu. Na závěr jsme si opekli buřtíky.
1 fotka, 24.5.2008, 58 zobrazení | kultura
14.května, Tábor, pláž Sokolské plovárny
Účinkující: Hop Trop, Štěpán Kojan, Harley, Czeltic, Cugrunt, Tanec v jeteli, Petr Baťa & Tomáš Hádek, 4zdi, Drc, Flashback, Skupina historického šermu Pětilistá růže, Atak a Dupáček
81 fotek, 14.5.2014, 213 zobrazení | krajina, lidé, příroda, širokoúhlé
Trasa: Hřensko, nábřeží - žlutá TZ - Janov, rozhledna - Pastevní vrch - Růžová
Délka výletu: 11 km
83 fotek, 24.5.2007, 153 zobrazení | města
Blízký brod přes řeku Dyji, přes který procházela obchodní stezka, tuto lokalitu přímo předurčoval pro brzké osídlení. Proto již v období velkomoravském se na ostrohu nad brodem rozkládalo jedno z největších velkomoravských hradišť (Hradiště sv. Hypolita), které brod chránilo. Hradiště vystřídal v přemyslovské době před rokem 1037 hrad, vybudovaný knížetem Břetislavem I jehož součástí farní kostelem a rotundou Panny Marie. V roce 1055 zde vzniklo údělné přemyslovské knížectví, kde vládli přemyslovská knížata z moravské větve a v roce 1190 zde založil znojemský kníže Konrád II. Ota premonstrátský klášter v Louce. Vsi v podhradí byly ohrazeny a králem Přemyslem Otakarem I. byly v roce 1226 povýšeny na královské město. Do města byli přizváni němečtí kolonisté a svoji obec zde brzy založili i Židé. Město se rozvíjelo, bohatlo a získalo řadu privilegií. V náboženských válkách v 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.
Původní hrad na skalním ostrohu nad údolím poté byl v letech 1710–1721 přestavěn na barokní zámek, dnes je v jeho útrobách expozice Jihomoravského muzea. V areálu hradu se nachází hradní rotunda sv. Kateřiny z 12. století se zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku 1134 zobrazující přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a rovněž podobizny moravských údělných knížat. Městské hradby jsou jedním z nejlépe zachovalých městských obranných systémů. Jejich součástí je i Horní brána a Vlkova věž. Radniční věž je považována za symbol města Znojma. Znojemské podzemí je budováno ve čtyřech patrech pod sebou a má cca 30 km chodeb. Pamětihodný je Loucký klášter, kde je obrazová galerie, bednářské a vinařské muzeum, prodejna vín a řada dalších zajímavostí. Na historii židovské obce upomíná nejstarší moravský židovský náhrobek z roku 1334. V městské památkové rezervaci je zachována řada gotických, renesančních i barokních měšťanských domů. Se sakrálních staveb by návštěvníci Znojma neměli opomenout Minoritský klášter, kde se nacházejí expozice Jihomoravského muzea a gotický kostel sv. Mikuláše.

zdroj: http://www.mesta.atlasceska.cz/znojmo/

Území města bylo osídleno již v prehistorii. V období velkomoravském se na protějším ostrohu rozkládalo jedno z největších velkomoravských hradišť. V 11. století založil kníže Břetislav na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí hrad. Město Znojmo vzniklo na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí v podhradí slavného Břetislavova hradu. Nejstarší zmínka o něm je z roku 1046. Bylo budováno podle dlouhodobého plánu jako vojenská pevnost se třemi hlavními branami a opevněním, hlavním náměstím a komunikacemi. Teprve, když bylo roku 1226 listinou krále Přemysla Otakara I. povýšeno na královské město, došlo ke sloučení čtyř tržních osad a tak by dán základ k úspěšnému rozvoji nejvýznamnějšího města při jižní hranici Moravy. Historický rozvoj vrcholil ve 14. století rozšířením počtu kamenných budov, dlážděním ulic, město mělo vodovod i dva špitály. Tím se tehdy mohlo pochlubit málokteré město. Za třicetileté války obléhali Znojmo Švédové. Těm muselo být vyplaceno velké výpalné. Roku 1628 zde bylo na sněmu moravských stavů vyhlášeno Obnovené zřízení zemské pro Moravu. Koncem 17. století postihla město morová epidemie, která si vyžádala téměř 800 obětí. Znojmo zasáhly i napoleonské války, poprvé roku 1805, kdy tudy prošli Rusové a Francouzi před bitvou u Slavkova, podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky. V 19. století se ve Znojmě rozvíjel průmysl, hlavně keramický, díky blízkému nalezišti kaolínu. Dále také průmysl potravinářský, rozšířilo se vinařství a ovocnářství. Pěstování okurek na Znojemsku sahá až do 16. století. Po první světové válce se Znojmo v prosinci 1918 začlenilo do nově vzniklého československého státu. Roku 1938 bylo Znojmo připojeno k Velkoněmecké říši, po roce 1945 se opět stalo součástí osvobozeného Československa. Roku 1971 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou rezervací.
K měšťanským domům patřily i podzemní prostory. Pod tímto pojmem je zahrnován systém ražení štol, tvořící původně nižší úrovně sklepů obytných domů. Byly původně zásobárnami na skladování potravin. Středověké Znojmo mělo plochu asi 35 až 40 hektarů. Podzemí bylo budováno po celé ploše. Počátek budování spadá do přelomu 14. a 15. století. Při stavbě podzemí bylo odtěženo okolo 50 až 55 tisíc m3 skály. Dodnes nebylo zjištěno, kam byl vytěžený materiál ukládán, ale větší kusy byly pravděpodobně používány při budování městských hradeb. S růstem hospodářské síly bylo nutno sklepy rozšiřovat, což nešlo jinak, než hloubením dalších pater nebo pronikáním pod ulice a náměstí. Později došlo k propojování chodeb, možná nechtěnému, možná záměrnému. Ještě v 19. století byly hloubeny chodby, zřejmě již z hospodářských důvodů. Délka podzemí dosahuje téměř třiceti kilometrů. Tolik bylo naměřeno pod historickým jádrem. Chodby ovšem vedou i daleko mimo ně. Chodby ústí do prostorných sálů, vedou k hlubokým studnám s vodou tak čirou, že bychom si jí ani nevšimli. Velmi nápaditě byla vymyšlena cirkulace podzemních vod i důmyslná odvodňovací štola, tzv. jezuitský vodovod. Voda z podzemí zásobovala město i v nejhorších časech. Důmyslné větrací šachty zde udržují naprosto svěží vzduch. Podzemí má tři patra. Nejnižší je asi šestnáct metrů pod povrchem, nejvyšší o sobě dávalo ještě v nedávné minulosti nepříjemně vědět - tu se propadl povoz s koňmi, tu automobil, jindy zmizela dokonce kotelna základní školy. Havarijní stav si vynutil opravy, které probíhaly ještě mnoho let po zpřístupnění podzemí roku 1961. Zajímavostí je dvoulodní sál po bývalou budovou radnice zaklenutý lomovým kamenem do středních pilířů. Dnes tvoří Znojemské podzemí unikátní historickou památku v rámci celé střední Evropy.
Přímo z podzemí je možno vystoupit na vyhlídkovou věž (vpravo), která byla postavena roku 1260. Při požáru roku 1444 vyhořela a celá, včetně věže, spadla. Proto byla později věž řešena samostatně. Byla postavena v letech 1445 - 1448 Mikulášem ze Sedlešovic v pozdně gotickém slohu. Základy stavby jsou až 3 metry hluboké. Výška věže i s kopulí je 79,88 metru. Většina nosných trámů je původní, přes 500 let stará. Věž byla mnohokrát v historii opravována a pozvolna měnila svůj vzhled.
Zajímavá pověst se váže k roku 1645, kdy město dobyli Švédové a nazvali ho "městem duchů". Měšťané byli ukryti pod zemí a topili si v krbech napojených na komíny paláců. Občas vylezli na povrch, aby skolili nějakého okupanta. Švédové byli z vylidněného města s kouřícími komíny a vraždícími nočními stíny tak vyděšeni, že město spěšně opustili.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/znojmo/
36 fotek, květen 2017, 133 zobrazení | krajina, příroda, sport
Všechny fotky tohoto alba, kromě kopií obrazovky mapy, jsou geotagované. První dva dny jsem fotil telefonem, omlouvám se za kvalitu fotek. Právě měsíc po osteosyntéze. Doktor mi řekl, že někdy v červnu už budu moci na kolo. Tak jsem si to chtěl nanečisto vyzkoušet už v květnu, když už je tak krásné jarní počasí.
127 fotek, květen 2018, 61 zobrazení | příroda, sport
Je pátek 15 hodin odpoledne a u loděnice se schází Krtek, Věrka a Toník s Matesem a Krystínkou. Po naložení lodí na vlek se něco před 16.hod. vydáváme na cestu, která podle předpokladu bude trvat asi 3,5 hodiny. Cesta po dálnici D8, Prahu i D11 probíhá bez omezení a v klidu. V Hradci Králové začíná provoz houstnout, ale ještě bez obtíží. Za Hradcem nás čeká asi 3 km dlouhá kolona, táhnoucí se přes dvě obce, jelikož silničáři se rozhodli opravovat povrch vozovky a provoz byl řízen semafory. Když jsme se konečně dostali za omezení a kolona aut se opět dala dopohybu, tak nás zastavila po několika málo kilometrech další, tantokrát už kratší, kolona a to ze stejného důvodu. A nervy začaly pomalu téci. Cestou do Ústí n.O. jsme museli zdolat nakonec ještě jedno omezení se semafory, ale naštěstí bylo zdržení jen chvilinku. Do Tábořiště Cakle dorážíme přesně ve 20 hodin, tedy po téměř 4,5 hod. jízdy. Před započetím stavění stanů si jako řidiči dáváme pivo na "obalení" nervů z cesty :-) Mimochodem, cestou nás dohnala Jana s Blankou a Blaničkou, takže jsme po příjezdu bylijiž všichni účastníci. Měli dorazit ještě Čížkovi, ale z důvodu nemoci se nemohli zůčastnit, což byla škoda. Po posatvení stanů ještě večeříme a trochu popíjíme.

Sobotní ráno je slunečné. Vstáváme průbežně mezi sedmouaž půl osmou hodinou. Při snídani se ještě bavíme o etapě na Tiché Orlici a o převozu aut. V děvět hodin nasedá Krtek a Věrka do aut a odvážejí je do Brandýsa n.O.. Zpět se dostávají vlakem, ale musí ještě asi 2,5 km pěšky přes Ústí n.O.. Pomalu se blíží poledne a my se vydáváme na řeku. Počasí hotový azůro a teplo na koupání. Předpověd však hlásila, že v sobotu by mohlo někde sprchnout a dokonce i nějakou tu bouřku. První úsek hned pod tábořištěm Cakle, nám vzal vodu náhon dlouhý asi 400m, takže hned na začátku pěší turistika. Jen jsme doufali, že takto to nebude až do konce. Byl velmi nízký stav. Když se nám konečně vrátila voda, tak jsme pokračovali bez větších obtíží dál. Ani jsme moc nedrhli. U prvního provaleného jezu si dáváme svačinu, někdo se i koupe. Na obloze se objevují první nenápadné mraky. S přibývajícími kilometry, přibývají i mraky, až je úplně zataženo a v dáli je slyšet hřmění. Právě se blížíme do Bezpráví, kde je i kiosek. Zastavujeme a Kristýnka si za hlasitého pištění všimne hada mezi kořeny stromu na břehu. Rozpoznáváme užovku, jak do sebe souká ropuchu, ale zřejmě to s tou velikostí žáby trochu přehnala. Usedáme pod slunečník u kiosku a padají první kapky. Dáváme si pivko, limču, děti nanuka. Po asi hodinové přepršce se vydáváme za doprovodu sluníčka, vykukujícího zkrze mraky, na další cestu. Čekají nás ještě 2 jezy, ale do Brandýsa to není daleko. V Brandýse zastavujeme u tábořiště "U Konťáku", kde máme zaparkovaná auta i s vlekem. Nakládáme lodě a vyrážíme zpět do tábořiště. Cestou jsme chtěli koupit něco na gril, ale mračna v pozadí nás nutí změnit plány. Po návratu do kempu vyndaváme večeři z vlastních zásob a přichází opět, asi hodinová, bouřka. Pomalu se stmívá a my ještě klábosíme pod altánem, který nám poskytl úkryt během bouřky, a probíráme etapu na něděli. Bouřka zvedla Tichou Orlici o dobrých 20 cm, tak jsme začali uvažovat, že kdyby ten stav vydržel do rána, mohli bychom zkusit etapu od Letohradu do tábořiště Cakle. V opačném případě bychom se drželi plánu a jeli Divokou Orlici.

V neděli ráno se probouzíme kolem půl osmé. Snídáme a pomalu začínáme balit věci, sušíme stany na sluníčku a připravujeme se na další etapu. Koukáme na T. Orlici a stav vody opadl na téměř původní stav. Voda je ale zakalená stále stejně. Blaničce je od rána špatně, takže Blanka zvažuje, že by se s ní asi nezúčastnila plavby, přičemž bychom jí využili jako řidiče pro převoz auta. Kolem půl jedenácté vyrážíme z tábořiště do Zámělu, kde necháváme lodě. Už zde nám Jana s Blankou oznamují, že Blanička má teplotu a zvrací, takže se plavby nezúčastní a pojedou raději domů. Převážíme tedy auto s vlekem do Kostelce n.O.. Jana odveze Krtka ještě zpět do Zámělu a odjíždějí domů. Zbytek skupiny se vydává na cestu kolem poledne. Museli jsme vyřešit ještě logistický problém a to jednu plonkovou loď bez posádky. Krtek si jí uvazuje ke své lodi a do ní na zadáka posadí Toníka. Ten si to evidentně užívá. Na úseku 8,5 km zdoláváme 2 nesjízdné jezy. Na tom prvním, v Doudlebech n.O., vidíme hromady ryb a tak se chvíli zdržíme jejich krmením starým pečivem. Voda je průzračná a tak není problém pozorovat ryby i během plavby. A že jich bylo opravdu hodně. K autu do Kostelce dorážíme asi ve 14:15 hod. Nakládáme lodě, převlékáme se a v 15 hodin vyrážíme zpět na cestu. Opět nás čeká šílená kolona na dvou semaforech. Po hodině cesty se konečně dostáváme do Hradce Králové. Na dálnici i přes Prahu to frčí už pěkně. V 19 hodin zastavujeme u loděnice, kde vracíme vlek a lodě. Po krátkém zhodnocení akce, která se všem velmi líbila, se loučíme a rozjíždíme do svých domovů.
Příští rok bychom to chěli opět zopakovat. Snad bude i víc dětí. Ahoooj Krtek :-)
4 fotky, 2.6.2013, 43 zobrazení
Z důvodu rekonstrukce zabezpečovacího zařízení v úseku Uhersko - Choceň na trati č. 010 byly ve dnech od 31. května do 3. června 2013, od 4. června do 5. června 2013 a od 11. června do 14. června 2013 vlaky D1 Express odkloněny po trati č. 250.
10 fotek, srpen 2009 až leden 2010, 73 zobrazení
Dne 14. května jsme dostali fotečky německé dogy Amálky. Amálka byla naším pacientem v dubnu 2009. Byla nalezená volně se pohybující v lese u Střelic a ve velmi špatném výživném stavu s četnými řeznými ranami. Dne 11. června 2009 našla Amálka nový domov. Děkujeme za fotky majitelům.
3 fotky, květen až listopad 2016, 19 zobrazení
Jízdní řád linky č. 14 zdokumentovaný v zastávce Revoluční (pro směr jízdy do centra města) v neděli 13. 11. 2016 (první fotka), resp. v pátek 2. 9. 2016 (druhá fotka). V obou případech je zdokumentován nesmyslný jízdní řád, podle kterého by v pracovních prázdninových dnech neměly jezdit žádné spoje linky č. 14! Samozřejmě to je nesmysl; v pracovních prázdninových dnech tato linka normálně jezdí.

Třetí fotka pro srovnání - byla pořízena na témže místě 22. 5. 2016. Jízdní řád linky č. 14 tehdy ještě obsahoval spoje jedoucí o pracovních prázdninových dnech, jenže v něm byly jiné chyby - a to již neplatné časy odjezdů některých víkendových spojů - a to těch spojů, jejichž časová poloha byla od 1. 7. 2014 mírně posunuta. Jenže ještě v květnu 2016 tu visel jízdní řád platný k 1. 7. 2013 a tudíž s ještě původními časy odjezdů (mj. večerní víkendový spoj odjíždějící až v 19:16 h namísto pozdějších 19:07 h).

Dopravce nebyl schopen vyvěsit bezchybný jízdní řád ani předtím, ani potom...

Všimněte si rozdílného údaje u fotky z 13. 11. (oproti fotce z 2. 9.), kdy u "žlutého" výlukového jízdního řádu je původní údaj platnosti "do 15. 12. 2016" přelepen údajem "do 31. 12. 2016". Ano, již 13. listopadu dopravce věděl, že Podklášterský most nebude zprovozněn k původně avizovanému 15. prosinci. Kdy o této důležité skutečnosti dá oficiálně vědět Městský úřad Třebíč?
100 fotek, 3.5.2015, 26 zobrazení | architektura, cestování
Stekník je obec na Žatecku a část obce Zálužice. Stekník se nachází se asi 3 km od Žatce, na ostrohu nad údolím žatecké pánve, která je proslulá pěstební tradicí kvalitního žateckého chmele.
Dominantní stavbou obce je Státní zámek Stekník, který patří mezi nejvýznamnější rokokové stavby v Česku.
v dubnu, květnu, červnu a září každou So a NE a St. svátky
(od 9:00, 10:00 h, 11:00 h, 12:00, 13:00 h, 14:00, a 15:00 h)
červenec - srpen UT - NE
(od 9:00, 10:00 h, 11:00 h, 12:00, 13:00 h, 14:00, a 15:00 h)
19 fotek, 11.5.2017, 193 zobrazení | moje fotozprávy
Střípky z dávné minulosti Boskovicka – středověký hrad

Boskovický středověký hrad. Již z dálky září jeho silueta ze světlé opuky na kopci nad městem. Od nepaměti tento němý svědek minulosti k Boskovicím patří. Zažil období válek, míru, hojnosti i bídy. Kdyby tak mohl vyprávět…
A právě o něm se ve čtvrtek 11. května 2017 vedla beseda v Muzeu regionu Boskovicka. Přednášející při ní vzdal hold dávným mistrům, kteří toto dílo postupem věků tvořili. Dnes už nám sami o něm vyprávět nemohou, dávno se jejich kosti proměnily v prach. Jen ta majestátná zřícenina po nich zůstala. Na zbylých zdech, jež stále odolávají zubu času, se tu a tam dodnes dochovaly historické letopočty a různé vzkazy. Vedle slavné hradní studny je dodnes dobře čitelný nápis z roku 1907, jež zde zanechaly studentky druhé třídy měšťanské školy. I ty, ač tenkrát v mladém věku, už dnes spí svůj věčný sen na některém z hřbitovů. Také nám už nemohou své dojmy převyprávět.
Proto je třeba si vážit těch, kteří neustále bádají a snaží se nám i budoucím generacím poselství dávných stavitelů zachovat a nenechat hrad nebo spíš co z něj ještě zbylo, aby dospěl kvůli přírodním živlům ke zkáze. Byla by to jistě škoda nenahraditelná.
O besedu byl velký zájem. Což se očekávalo, hrad stále svou tajemnou minulostí a dochovanými fakty neustále přitahuje pozornost všech generací. Zrcadlový sál Muzea regionu Boskovicka byl zcela zaplněn, v rohu místnosti se tyčil papírový model hradu, jak v dobách jeho největší slávy asi vypadal.
Všechny pozdravil ředitel Muzea regionu Boskovicka Roman Malach, Ph.D. Přivítal mladého správce hradu památkáře Jana Večeřu.
Ten poděkoval Muzeu regionu Boskovicka za spolupráci a uvedl Mgr. Jana Štětinu, pracovníka Národního památkového ústavu v Kroměříži, jenž provedl na hradě řadu stavebně-historických průzkumů. Za více než desetiletí svého působení shromáždil množství poznatků a pomocí nich staví pěkné modely hradů. Mezi nimi i toho boskovického.
Mgr. Jan Štětina přednesl barvitý, pohnutý, starodávný příběh hradu za pomocí fotografií, nákresů a dobových nálezů, mezi něž patří například opukové kameny. Na úvod poděkoval za dlouholetou poctivou a nelehkou práci Jiřímu Mazalovi, předchozímu správci hradu.
Uvedl, že hrad i po staletích pomalu vydává svá tajemství, výzkumy stále pokračují, přednáška je shrnutím dosavadních poznatků.
Hrad vznikl někdy ve druhé polovině 13. století. První zmínka o Pánech z Boskovic je z roku 1222. Jejich původní sídlo je neznámé, snad někde v okolí kostelíka Všech svatých v dnešním centru města. V počátcích k areálu hradu patřil i vrch Bašta s opevněním. Bohatou stavební historii dokumentují ostře ohraničené různé druhy zdiva navazované na sebe v postupujících časových obdobích. Proč nestojí na Baště, kde by pro něj bylo bezpečnější místo? Je to kvůli dostupnosti vody. Ta se stahuje právě z Bašty přes velký příkop (dnešní přístupová cesta).
V počátcích tato ranně gotická stavba postrádala věž, jako na mnohých sídlech v okolí (Blansek). V roce 1312 byl hrad dobyt vojsky Jana Lucemburského (*1296 †1346) a výrazně poškozen. Opraven a v roce 1389 znovu dobyt vojskem Moravského markraběte Jošta (*1351 †1411), tehdejší majitel hradu v boji zahynul.
Koncem 14. století je hrad majetkem Erharda z Kunštátu – do roku 1458. V místě nejvyšších zdí nad dnešní přístupovou cestou vznikl Kunštátský palác a vnější opevnění. Směrem k Baště postaveny mohutné jehlové fragmenty 2 metry širokého zdiva později probourávané dveřními a okenními otvory. Různé úrovně oken jakoby chaotické jsou důsledkem nenavazujícího stavění v časových intervalech. Začátkem 15. století další zkvalitnění obytné části a opevnění.
Původní přístupová cesta vedla přes Baštu. Dnešní je velkým příkopem.
Severní věž – na bočním průčelí je stále patrný zvětralý pískovcový erb Pánů z Kunštátu.
Hradní jádro obsahuje původní dřevěné prvky z první poloviny 15. století. 1458 – hrad se vrací do rukou Pánů z Boskovic. Provedli velkou pozdně-gotickou rekonstrukci celého hradu, zbytky tohoto stavu se dochovaly dodnes.
Za Kryštofa z Boskovic v první polovině 16. století – syn Ladislava – vznik severního dvorního křídla hradního paláce.
Po roce 1568 Zástřizlové – erb nad první bránou do hradu. Opět stavěli v celém areálu hradu v renesančním stylu do počátku 17. století. Dokladem je i dřevěná kladka padacího mostu vlevo nad branou. Proběhla stavba severního paláce. Jižní palác doplněn o moderní okenní renesanční ostění. Rozšíření pozdně-gotického opevnění.
V 60.tých a 70.tých letech 17. století byl celý hrad ranně barokně přestavěn. Dokladem je letopočet 1671 na obrubě hradní studny (cisterny).
Zbytky hospodářského stavení před hradem z konce 17. století. Nebyla konzervována, „učebnice“ barokní zedničiny. Špalety oken, paty kleneb atd.
Ve 30.tých letech 18. století sláva hradu končí. Správce hradu Antonín Leopold Boleslavský (*1722 †1788) dal strhnout střechy, hrad se proměnil ve zdroj stavebního materiálu především pro Rezidenci a začalo jeho nenávratné a rychlé chátrání.
V letech 1928 – 1932 byl hrad kvalitně konzervován rodinou Menzdorff-Pouilly. Dochovala se dobová fotodokumentace. I přes to se v roce 1941 zřítila čtyřpatrová zeď hlavního sálu.
V 70.tých, 80.tých a na počátku 90.tých let minulého století proběhla necitlivá rekonstrukce s použitím betonu. Hradu to spíš ublížilo. Zdivo z té doby se rozpadá.
Významné osoby: Jaroslav z Boskovic 1485 popraven ve Vídni za údajně úkladnou vraždu Matyáše Korvína.
Ladislav z Boskovic bydlel v Moravské Třebové – majitel hradu 1485 – 1520 završil pozdě gotickou přestavbu hradu. Památka na něj je ve farním kostele sv. Jakuba Staršího na dolním konci Masarykova náměstí – znaky na jižním portále.
Magdaléna z Dubé a Lipé – jeho žena
„Zřejmě jsme poslední generací, jež může obdivovat umění našich předků,“ pomalu končil poutavé vyprávění Mgr. Jan Štětina. „Boskovický hrad stojí svým významem v čele památek svého druhu v naší vlasti. Proto je třeba se znovu pokusit o jeho záchranu. Já pro to udělám maximum,“ zakončil za mohutného potlesku posluchačů.

Více: http://www.muzeum-boskovicka.cz/
26 fotek, červenec 2005 až září 2014, 139 zobrazení | kultura
Chcete se také učit kreslit? V Českých Budějovicích můžete chodit pravidelně kreslit: kresba tužkou, pastelkami, malba akrylem, akvarelem. Kurzy jsou určeny všem, i absolutním začátečníkům a těm, kteří si myslí, že kreslit neumí a rádi by to zkusili. Více na www.kalova.cz
Víkendové KURZY KRESLENÍ 2014 pro děti i dospělé a jiné akce

Atelier Lenky Kalové – více na: www.kalova.cz
PŘIHLÁŠKY u lektorky: Mgr. Lenky Kalové – tel. 725 696 133

…......................................................................................
KRESLENÍ PRAVOU HEMISFEROU 2015
kurzy pro dospělé a starší děti a jiné akce

PRAVIDELNÉ KRESLENÍ od ledna 2015 v Č.Budějovicích
úterý 16.15 až 18.15 hod. Suché Vrbné, ČB – pastelky, akvarel
úterý 18.30 až 20.30 hod. Suché Vrbné, ČB – tužka 1
středa 16.45 až 18.45hod., 19.00 až 21.00 Suché Vrbné- akryl
čtvrtek 16.15 až 18.15hod. Máj, ČB - tužka 1
čtvrtek 18.30 až 20.30hod. MÁJ, ČB - tužka 2

KURZY BAREVNÉHO KRESLENÍ pro úplné začátečníky
AKRYLEM NA PAPÍR A PLÁTNO
středy:7.,14.,21.a 28. ledna 2015: 17-20ti hod.– Vidov, Č.B.
přijímáme přihlášky na tel. 725696133 nebo info na www.kalova.cz
víkendové kurzy:

TUŽKA 1 - KRESLENÍ PRAVOU HEMISFEROU PRO DOSPĚLÉ - krok za krokem k portrétu pro začátečníky
so a ne 24. a 25. leden 2015: 9 až 15 hodin - Č. Budějovice
so a ne 7. a 8. březen 2015: 9 až 15 hodin - Č. Budějovice

VÍKENDOVÝ KURZ - BAREVNÉ KRESLENÍ
pastelky, akvarelové pastelky  a seznámení s akvarelem 
sobota a neděle 17. a 18.leden 2015 – Vidov, Č.B.

MALBA KRAJINY – 8. a 9.květen 2015 – Vidov, ČB

VEČER S KRESLENÍM tužkou pro dospělé:čt.12.2.2015 – Blatná u Strakonic
…......................................................................................
Kurz výtvaného tvoření včetně kreslení pravou hemisférou PRO DĚTI od 8 let o jarních prázdninách v Č.BUDĚJOVICÍCH:
středa – pátek 11. až 13. únor 2015 – Blatná u Strakonic
pondělí až čtvrtek 16. až 19.únor 2015 – Boršov u Č. Budějovic

Počet účastníků je omezený, přihlášení raději neodkládejte.
PŘIHLÁŠKY u lektorky: Mgr. Lenky Kalové – tel. 725 696 133
Atelier Lenky Kalové – více na: www.kalova.cz

Něco by se našlo i mezi uživateli...

11

1 453 zobrazení, žádné album

esfzsbilalhota10-11

3 874 zobrazení, 47 alb

hartik-11

84 zobrazení, 1 album

pete-11

593 zobrazení, 3 alba

hacko2007-11

151 zobrazení, 3 alba

Zobrazit další výsledky mezi uživateli.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron