Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 3 610 výsledků (0,0491 sekund)


reklama

86 fotek, září 2013 až červenec 2017, 10 zobrazení
Návštěva bývalého rudného dolu Skalka v Mníšku pod Brdy.
70 fotek, prosinec 2016 až únor 2017, 15 zobrazení
Poslední výlet roku 2016 mě zavedl do slezka. Z vlaku jsem vystoupil v Mostech u Jablunkova, kde se kousek od vlakové stanice nachází Gorolské informační centrum. Prošel jsem se kolem kostela sv.Hedviky, z dálky se podíval na zdejší ski areál a vyrazíl na výšlap do okolních kopců. Počasí se opravdu vydařilo a sluníčko spolu s čistou oblohou nabízelo krásné výhledy už kousek nad Mosty.
Prvním zastavením byla chata KČT Skalka. Tu postavil neměcký turistický spolek Beskideverein, založený v roce 1893 ve Frýdku. Turisty na Skalku lákala krásná poloha s výhledy, dobré sněhové podmínky a dobrá dostupnost, zejména od železniční trati Jablunkov-Čadca. Tehdejší činovníci Beskidevereinu pořádali sbírky i společenské akce, z nichž vytvořili finanční základ pro výstavbu chaty. (Jmenujme alespoň některé: Dr. Wohrizek, Schlauer, Krisch, Wronka aj.). Základní kámen byl položen 1. července 1928 (v základech dnešní chaty je zabudován) a po neuvěřitelně krátké době 7. října 1928 byla chata slavnostně otevřena.
Šok pro turisty přišel 7. ledna 1998, kdy Chata Skalka vyhořela do základů. Nebyl to však konec historie chaty Skalka, ale počátek jejího znovuobnovování a další existence. Stalo se neočekávané. Neštěstí, smůla a škody turisty, obyvatele, spolky a úřady spojily v úsilí o obnovení chaty. Starost a finance o úřední záležitosti zmírňovala iniciativa brigádníků. Byla příkladná. Těžké práce v těžkých podmínkách mnoho, ale ochotných pracovníků také. Kdo nemohl přiložit ruku k dílu, zakoupil si Skalničku – poukázku na ubytování v hodnotě 100,- Kč a vlastně půjčil peníze. Postupně byla zprovozněna restaurace, částečně ubytování a v zimě 2002 byla chata zkolaudována a opět uvedena do provozu.
Další má cesta vedla okolo chaty Severka. Ta nabízí celoročně možnost ubytování všem bez rozdílů věku. V zimě pak mohou návštěvníci využít blízký ski areál.
Prozatím jsem svůj poslední cíl minul a vydal se až k vrcholu Velký Polom 1067 m.n.m. Ten samotný kromě hezkých výhledů příliš mnoho nenabízí, o to atraktivnější je ale kamená chata a rozhledna Tetřev, nacházející se pod ním. Ideální je především pro možnost občerstvení a porozhlédnutí z krásné rozhledy.
Sestup dolů po modré turistické značce a z vlakové zastávky mosty u Jablunkova následoval návrat zpátky domů.
Tenhle výlet se opravdu moc vydařil. :-)
59 fotek, 1.7.2017, 329 zobrazení | cestování, koníčky, ostatní, práce, příroda
Důl Skalka - Historie těžby železných rud na ložisku Skalka u Mníšku pod Brdy sahá do dávné minulosti. Jako první zde kutali nízkoprocentní oolitickou krevelovou rudu již Keltové. Nejednalo se samozřejmě o hlubinou těžbu, ruda byla většinou těžena pouze na výchozech – takzvaný „železný klobouk“.

První doložená písemnost týkající se hlubinné těžby pochází z roku 1746. Z této doby existuje i dochovaná důlní mapa, na které je již zachycena jáma sv. Antonína Paduánského s poměrně velkým rozfáráním ložiska a s vyznačenými důlními budovami na povrchu, z čehož vyplývá, že těžba byla zahájena již dávno před tímto datem. Významným vlastníkem se později stala císařovna Marie Terezie podle které bylo dílo pojmenováno „Důl jejího veličenstva Marie Teresie. Stejnojmenná těžní jáma se z části dochovala dodnes. Později důlní provoz patřil hraběti Collredo-Mannsfeldovi. Vytěžená ruda byla odvážena povozy do Staré Huti u Dobříše a dále zpracovávána na surové železo. Ložisko tehdy bylo otevřeno několika úvodními díly: šikmá jáma Terezka, šachta Bernardy a štola Emilka. Důl pracoval s různými přestávkami způsobenými pohybem cen železa na trhu až do období První republiky kdy nad těžbou přebírá správu Živnostenská banka. Ta jej roku 1938 prodává jedné z největších tehdejších těžebních organizací Pražské železářské společnosti. PŽS registruje dílo Skalka jako svůj důl č. XIV, zahajuje okamžitě systematický průzkum a ložisko otevírá přípravnými pracemi až na 18. patro novým úklonným hloubením. Během tohoto období probíhaly rozsáhlé adaptace úvodních děl a jam (jáma Terezie, šachta Josef ). Díky zvýšené potřebě železa během II. světové války se na ložisku prudce zintenzivňovala těžba. Byli přijímáni noví zaměstnanci a některá díla byla nově vystrojena. Dále se razilo několik nových komínů pro gravitační dopravu rubaniny a vylepšení větrání.

Největšího rozmachu se důl dočkal v poválečných letech, kdy po znárodnění bylo jasné, že naše hospodářství bude potřebovat tisíce tun oceli. Tato „ocelová horečka“ se citelně dotkla nejen dolu, ale i městečka Mníšku, jeho následného prudkého rozvoje a sociálních poměrů. V blízkosti města byl vybudován nový rozsáhlý komplex zpracovatelského závodu na zhrudkování nízkoprocentní železné rudy – dnešní Kovohutě Mníšek. Postupně dochází k likvidaci starého důlního provozu pod Skalkou, z něhož funkční zůstává pouze šikmé I. hloubení, které po adaptaci dopravuje rudu z dobývek na 16. patro. Roku 1953 je zahájena ražba 1270 m dlouhého dopravního překopu vedoucího do nového zpracovatelského závodu. Dále bylo započato z přípravnými pracemi, které ložisko otevřely na 28. patro a vyhloubena Slepá jáma, jejíž 36.patro dosahuje hloubky 120 m pod povrchem. Roku 1956 je spuštěna mechanizovaná těžba za pomoci pneumatických nakladačů zajišťující nepřetržitý přísun vyrubaného materiálu k hrudkovacím pecím po dobu 10 let.

Po roce 1966 je ložisko vytěženo a další práce jsou v podstatě nerentabilní. Ještě dlouho po ukončení těžby na povrchu pod hřebenem Skalka probíhaly rekultivační práce. Dnes pod vzrostlými stromy oko nezasvěceného návštěvníka ani nezaznamená, že zde probíhala po dobu téměř 200 let intenzivní rozsáhlá důlní činnost. V současnosti je dílo stabilní bez nežádoucích projevů na povrchu.

Na podzim r. 2004 zahájila Montánní společnost – společnost pro studium, dokumentaci a ochranu technických památek báňské historie, práce směřující ke zpřístupnění části úvodních děl veřejnosti a dala tak vzniknout jedinečnému hornickému muzeu. Jedná se o unikátní technické dílo z devadesáti procent zajištěné valenými klenbami betonové výztuže typu Neubauer, které svým rozsahem a architektonickou zajímavostí nemá u nás obdoby.
(text: http://www.montannispolecnost.cz)
47 fotek, 1.6.2017, 132 zobrazení
Z Řitky jsme mírným stoupáním došli na brdskou hřebenovou cestu a po ní na Skalku a pak dolů do Mníšku. Vedl Luděk, 18 nás šlo celou trasu asi 9 km, 2 jeli do Stříbrné Lhoty, s těmi jsme se potkali na Skalce, Jirka jel do Mníšku a tam na nás počkal v hospodě, takže nás bylo celkem 21. Foto Jarka
273 fotek, 16.12.2017, 17 zobrazení | cestování, krajina, města, rodina-přátelé, vesnice
Vycházka s TJ Turista OKČT Ostrava-Poruba v mlžném dni, ale v dobré partě. Od žst. Nový Jičín město nás vyšlo 15. Prošli jsme náměstí, kde se konal vánoční jarmark za krásných tónů hudby. Poté jsme přes šli přes Janáčkovy a Smetanovy sady na výletní místo Skalky a ve svahu Svince jsme odbočili a sešli k Oční studánce. Na odpočívce u dvou kaplí jsme ochutnávali nabízené koláče, svařák a domácí likér a pak jsme šli podél vodní nádrže s labutěmi, okrajem Starého Jičína na Starojický kopec. Prošli jsme rozsáhlou zříceninu hrad Starý Jičín a pak dolů kolem kostela sv.Václava, náměstí a Zámeček a poté jsme zamířili do Bernartic nad Odrou. V obci jsme shlédli plno zajímavostí a posilnili jsme se v hospůdce. Podél meandrů řeky Odry jsme došli do žst.Suchdol nad Odrou, kde jsme výlet zakončili dopitím svařáku a likéru. Autorem fotek s písmenem za číslem je Milen J.
74 fotek, 7.8.2017, 94 zobrazení
...a je tady 2.den našich toulek...tentokrát začínáme naše toulky u Lesní hospůdky na Skalce a jdeme prolézat okolní rokle...odtud vylézat nahoru ke skalám...a zase dolů do roklí...a zase nahoru ke skalám...náročný, ale suprový relax ... no závěr toulek tohoto dne opět u Lesní hospůdky. Zase jeden parádní den. :-)
31 fotek, 17.1.2017, 17 zobrazení
Při návštěvě kolegy Putujícího Mojmíra, jsem využil příležitosti a vydal se v jeho doprovodu prozkoumat skalní útvary zvaný Jarcovská gula, někdy též Jarcovská kula. Tak, jak to někdy při takových výletech bývá, moc času jsme zrovna neměli. Vyrazili jsme hned. Atmosféra pozdního odpoledne měla však svůj půvab. Krátké stoupání v zasněženém lese, pár zatáček a byli jsme na místě. Solitérní skalka se nedá přehlídnout a tak trochu stojí poutníkovi i v cestě. Přečetli jsme si info tabule, chvíli pobyli na místě, nasáli atmosféru a již nás něco pudilo jít dál. Pošilhával jsem po takové úzké, proklestěné cestě mezi stromky kamsi do tmy, ale pak jsem rozumem vyhodnotil, tudy ne. I vydali jsme se dále po turistické a potkali jsme běžce. Poptali jsme se ho na další skalku, o které jsme věděli, že má někde v okolí být. Už jsem se ani nedivili, když nám běžec, místa znalý, ukázal rukou přesně na tu proklestěnou cestu, kterou můj rozum vyřadil, jako slepou. Vyrazili jsme do kopce mezi stromky a došli na horní část skalky. Údajně zde měl také stávat solitér podobný tomu dole. Nyní jsou tam dvě malé skalky.
Po celou doby vše plynulo v tichu, v klidu. Pozvolna se energie místa rozjížděla. Jakým dechem celé místo dýchá? Přijdete ke spodnímu solitéru. Zde nastává fáze zklidnění. Po zklidnění stoupáte mezi stromky cestou pokání a odevzdání, vystoupíte na horní skalku a zde v tichosti odevzdáte vše, co k vám nepatří a není vaší součástí. Očištěni pak z horního místa sestupujete stejnou cestou mezi stromky. Nyní to je již cesta pokory a vyrovnanosti. Dojdete ke spodnímu solitéru, opřete se zády o skálu a necháte proudit energii místa vaším tělem. Nabíjí vás to, harmonizuje. Pokud jste v páru a pouť půjdete v páru, tak se k solitéru postavíte bokem, čelem k sobě, ruce spojené. Necháte vašimi těly proudit klid, lásku a pohodu.
Nebo také vše může být jinak a vše vypadat jinak. To záleží na tom, kdo a s čím tam jde, kdo a co chce na tomto místě odevzdání a harmonie dělat. Pokud budete ještě chtít další inspiraci, přečtěte si zážitky našich kolegů Putujících z tohoto místa http://www.putujici.cz/?p=p_371&sName=Jarcovska-kula
Přeji hezké putování, příjemný zážitek, klid a pohodu.
68 fotek, duben 2017, 14 zobrazení
Ostružná - kopec na jih od Alfrédky. Nevede tam značka, ale chodí tam hodně lidí, trasa je orientačně nenáročná a z vrcholku jsou krásné výhledy na hlavní hřeben. My jsme šli ze Žďárského Potoka, kousek pod Junačku, tady jedním z mnoha průseků na hřebínek a ten už nás neomylně vedl k cíli. Pěšinkou, pak kousek borůvčím, ale nakonec zase pěšinkou. Na vrcholku je upravené pohodlné posezení. Pak dolů, směrem k Alfrédce, s kratičkou zastávkou na vyhlídkové skalce. Nejprve zase pěšinka, pak lesní cesta, nakonec turistické značky. Už ani bufet U Herdegenů nefunguje, podle nápisu na dveřích už jeho provozování majiteli nedovoluje jeho zdravotní stav. Škoda. Po zelené zpět.
43 fotek, 7.10.2017, 16 zobrazení
Dnešní zájezd byl zaměřen na sběr hub. My zdatnější jsme se nechali vyložit už na Třeštíku a odsud hurá do lesů. I já jsem si vzala z domu košík co kdybych opravdu něco našla. Světe dív se , s pomocí Jarka jsme opravdu nasbírali plný koš . Krátkou zastávku jsme si udělali v hotelu Sůkenická a pak znovu do lesů a pak dolů k parkovišti . Kupodivu počasí se nám krásně vybarvilo a sbírání nám šlo od ruky. Myslím , že skoro všichni si vezli plné tašky domů. Na zpáteční cestě jsme si ještě udělali krátkou zastávku v Ondrášovém dvoře. Je to tam všechno moc krásně upravené , jezírka i skalky a všude dokola lesy. Zašli jsme dovnitř na malé občerstvení a pak ještě se kochali venku na lavičkách krásnou přírodou.
Zájezd , skoro jako vždy se nám moc vydařil a k tomu ještě koše hub , co dodat ???? Prostě někdo nad námi drží ochrannou ruku !!! Dík za to !!
24 fotek, 24.6.2017, 45 zobrazení | koníčky, sport
Pár dní po návratu z našeho lezeckého týdnu stráveného v  oblasti Omiš na břehu Jaderského moře jsme nevěděli, co roupama dělat a vydali se opět na skalky. Rozhodli jsme se poznávat i další lezecké oblasti na Moravě a vydali se do Hrubého Jeseníku.
Zvolili jsme Ludvíkov – Žofku. Cesty jsou docela dlouhé, najdou se i 30 metrové, pěkné. Leze se po pevné břidlici. Chvíli člověku trvá, než si na tento matroš zvykne, ale jak se tak stane, tak paráda. Cesty jsou odjištěné nýty a boháky podobně nahusto jako na Velkém Rabštejně.
V oblasti se člověk snadno zorientuje, protože cesty jsou hezky označené názvy cest nebo aspoň šipkou.
Dá se tu rozhodně strávit celý víkend. V obci se nachází i příjemný kemp Dolina. Ten rozhodně můžeme doporučit.
Po dni stráveném v Ludvíkově nám poradil jeden z lezců, který také přespával v kempu Dolina, abychom se vydali na Vyhlídku. A poradil docela dobře. Další nová zkušenost. Krásně dlouhé cesty, odjištění pravda trošku méně, takže morál se hodí.
Materiál je opět pevná břidlice a mnoho cest, a to i těch, co jsou klasifikované jako lehčí, končí převisem.
V této oblasti se nesmí používat v lehčích cestách (tuším, že po 7) magnezium a rovněž tu není doporučené lézt na rybu. Ve většině cest chybí vratný slaňovací bod. Z vrchu se ale dá pohodlně sejít po pěšině dolů pod skály.
65 fotek, 6.3.2016, 49 zobrazení
38 fotek, 16.8.2014, 399 zobrazení | architektura, krajina, práce
První pokusy s dobýváním železné rudy v Mníšku pocházejí již od Keltů. První dokumenty o těžbě pocházejí z roku 1746. Protože ruda obsahovala velmi málo železa, v historii se střídala období těžby s obdobími útlumu. Po roce 1824 byly na ložisku opět zahájeny těžební práce, a to jak povrchové, tak hlubinné. Dolování bylo obnoveno i během 2. světové války. V roce 1951 bylo rozhodnuto, že mníšecký důl se stane surovinovou základnou pro nově budované hrudkovny v Mníšku. Těžba v dole byla ukončena v roce 1966.
Důl má 36 pater, nejnižší patro je v hloubce 220 m. Horizontální mocnost ložiska 6 - 30 m. V roce 1953 byla zahájena ražba dopravní štoly na úrovni 16. patra. Do provozu byla dána v roce 1956. Dopravní štola o délce 1270 m vyúsťuje v prostoru bývalých hrudkoven, nyní Kovohutě Mníšek.
Vlastníkem dolu je od 7. září 2004 Montánní společnost o. s., která jej po létech dřiny 1.9.2013 zpřístupnila veřejnosti.
Prohlídku možno objednat na adresa: monspol@seznam.cz
29 fotek, 27.3.2010, 802 zobrazení
45 fotek, 27.3.2010, 223 zobrazení | architektura, cestování, koníčky
důl Skalka - Mníšek pod Brdy
důl  0 | sidl
17 fotek, 7.12.2012, 137 zobrazení
24 fotek, leden 2016, 38 zobrazení
Důl  0 | ptakales
88 fotek, 2.4.2011, 284 zobrazení
Důl  0 | coffin
34 fotek, 3.8.2010, 316 zobrazení
143 fotek, červen 2009, 443 zobrazení