Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 25 výsledků (0,0415 sekund)

37 fotek, září 2013 až srpen 2017, 8 zobrazení
Natáčení televizního seriálu Defenestrace v Kolíně.
16 fotek, 5.8.2017, 50 zobrazení | architektura, cestování
Lnáře - Prvními zmiňovanými majiteli lnářského panství byli vladykové ze Lnář. Nejstarší písemná zmínka z roku 1313 hovoří o rytíři Odřichu ze Lnář, doprovázejícího Jana Lucemburského na výpravě do Vlach. Po posledním z rodu, rytíři Vilému ze Lnář, přechází majetek na Zmrzlíky ze Svojšína (1406 - 1564). Petr Zmrzlík ze Svojšína byl příznivcem husitského hnutí, proto byla lnářská tvrz husitských výbojů ušetřena. Později se od husitů odvrátil a v bitvě u Lipan již bojuje na straně panské jednoty. Poslednímu ze Zmrzlíků, evangelíku Václavovi, hrozila konfiskace majetku od císaře Ferdinanda I. Předešel jí roku 1564 prodejem Zdeňkovi ze Šternberka za 20000 kop grošů českých a s penězi uprchl do Němec, kde zemřel. Silně zadlužené panství Zdeňkovi synové postupují svému švagru Volfu Novohradskému z Kolovrat. Volf Novohradský (poručník Petra Voka z Rožmberka) pozval do Lnář stavitele rybníků, regenta rožmberského panství Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. V roce 1597 byla dokončena přestavba staré tvrze v renesanční zámeček, tento pak byl v 19. století přeměněn na pivovar. Do rukou šternberských se Lnáře vracejí roku 1617, kdy Wolfův syn Zdeněk prodává Lnáře Adamovi ze Šternberka. Adam, snášenlivý katolík, byl ušetřen pražské defenestrace a po bitvě na Bílé Hoře Ferdinandem II. dosazen v úřad purkrabský. Dcera Jaroslava Wolfa, Eva Johanna, prodala roku 1660 Lnáře Aleši Vratislavu z Mitrovic. Stavbu nového raně barokního zámku zahájil v roce 1666, vedle původní tvrze, hrabě Aleš Vratislav. Dokončil ji Tomáš Zacheus, syn hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic v roce 1685. V roce 1727 prošel zámek důkladnou opravou. V roce 1985 byla dokončena další rozsáhlá rekonstrukce i Starého zámku na hotelové zařízení a v roce 1993 byl zámek v restituci vrácen potomkům posledního majitele JUDr. Jindřicha Vaníčka. V roce 1999, tedy 333 let od jeho založení, byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.
40 fotek a 1 video, 21.10.2017, 22 zobrazení | architektura, krajina
Pískovcový pamětní obelisk pochází z roku 1607. Připomíná rekatolizaci smečenského panství, kterou provedl tehdejší majitel Smečna, Jaroslav Bořita z Martinic, manžel Marie Eusebie ze Šternberka. Horlivý katolík, který získal vzdělání u italských jezuitů, se později stal královským místodržícím. Byl jedním ze tří defenestrovaných 23. května 1618 při druhé pražské defenestraci. Na hranolovitém podstavci zdobeném šternberskými erby s osmicípou hvězdou a iniciálami IHS stojí štíhlá pyramida, zakončená koulí a malým křížem.
Obelisk je restaurovaný, v roce 2013 kolem něj byly vykáceny náletové křoviny, dnes je poměrně dobře přístupný. Kovové nápisy by měly být časem také obnoveny.
Cesta k němu vede kolem vodárny a zřejmě soukromého aerodromu pro motorová rogala, dvě se tam při mém příjezdu vznášela. Zmiňovaný ovčín mohl být v místech, kde dnes chovají koně. Je to totiž naproti přes silnici.
113 fotek, 27.5.2017, 29 zobrazení | cestování
I na prahu třetího tisíciletí se můžete ocitnout v pohádce. Přesně tak si totiž připadáte, když přijedete k romantickému vodnímu zámečku Červená lhota. S okolním světem ho spojuje úzký kamenný most, po kterém se můžete vydat do 16 útulných místností, které vypovídají o životě šlechty od doby renesance až po 19. století. První písemné zmínky o Červené lhotě jsou ze 14. století. Tehdy zde stála kamenná gotická tvrz. Byla však značně nepohodlná a proto ji v 16. století její majitelé Kábové z Rybňan nechali přestavět na sice malý, ale půvabný renesanční zámeček. V průběhu staletí se tu vystřídalo mnoho majitelů. Jedním z nejznámějších je Vilém Slavata a to díky druhé pražské defenestraci. Poslední majitelé Červené Lhoty byli do roku 1945 Schönburgové, kteří dali zámku současnou podobu. Na otázku, jak přišel zámeček ke své rudé omítce, mi odpověděla průvodkyně Lenka Vaňková.

"V minulosti byl zámek bílý. Praví se, že kdysi někdy v tom 16. století zde žili dva manželé Johanka a Guntrám no a oni měli nějaké manželské neshody. Říká se, že on byl velice pobožný, že se celé dny modlil a své ženě se nevěnoval a ta jednou v návalu hněvu vzala jeho oblíbený kříž a vyhodila mu ho z okna ven. A tady se verze pověsti rozcházejí, protože podle jedné se praví, že ona s tím křížem vypadla ven, podle druhé, že se strhla bouře, která ji také vynesla ven a podle třetí, je, že rozlobený manžel svoji ženu vzal a hodil za křížem. No ale každopádně Johanka ten pád nepřežila, takže její krev potřísnila tehdy bílé stěny zámku rudými skvrnami, které se nedaly zatřít, protože každý den prostoupily znovu na povrch. No a vlastně tomu pánovi Guntramovi nezbylo nic jiného jak ty skvrny zamaskovat, než celý zámek přetřít barvou krve na červeno."

Zámek Červená LhotaZámek Červená Lhota
Skutečnost je však daleko prozaičtější, protože zámek nese své jméno podle červené střechy. Červená Lhota je jeden z nejpůvabnějších malých zámečků na jihu Čech. A aby byla ještě více zdůrazněna jeho pohádková atmosféra, každý víkend se tu celé prázdniny hrají pro děti pohádky. Ze zámku je také krásný výhled na hladinu jezera do zámeckého parku, kam se můžete svézt na lodičce. Za pozornost určitě stojí Pánská pracovna s renesančními obrazy a uměleckými díly.

"Je tam velice cenný obraz, který pochází z ateliéru Paula Veronese a nazývá se Paridův soud a je inspirovaný řeckou bájí. No a tento obraz má zajímavou víceméně i současnou historii, protože někdy v 80. letech byla Červená lhota bohužel vykradena a tento obraz spolu s několika dalšími zmizel a myslelo se, že je navždy ztracený, ale po létech se objevil někde v Německu a podařilo se ho dostat zpátky sem k nám."

Zámek Červená LhotaZámek Červená Lhota
Na zámku je i hudební salónek věnovaný jako vzpomínka na skladatele Karla Dietterse z Diettersdorfu, který patřil ke spoluzakladatelům německé romantické opery a ve své době byl známějším a lépe placenějším hudebníkem než například Mozart. A právě Dietters na Červené Lhotě koncem 18. století trávil, bohužel už v zapomnění, poslední léta svého života. Byl zde na pozvání jistého barona Ignáce Stillfrieda a ten baron si potom jako 52-ti letý po smrti pana Dietterse vzal jeho 16-cti letou dceru. Při procházce zámkem se určitě každý návštěvník zahledí i na portrét "Ošklivé vévodkyně" Markéty Tyrolské a Korutanské. Žila tu ve 14. století a přezdívali jí také Markéta Pyskaté. I její osud se váže k českým dějinám.

"Karel IV. měl ještě mladšího bratra Jana Jindřicha. No a právě Jana Jindřicha jako osmiletého ve snaže rozšířit české državy oženili s touto tehdy 12letou krasavicí. Ovšem to manželství jim dlouho nevydrželo, protože je to kupodivu Markéta, která Jana Jindřicha z Tyrol vyhání. Asi proto, aby se mohla provdat podruhé, tentokráte za Ludvíka Bavorského. No a toho pak stejně jako jejich tři děti přežila. I když byla takto nehezká, byla ve své době ceněná jako velmi obratná diplomatka a společnice."

Zámek Červená LhotaZámek Červená Lhota
Naopak nejkrásnější ženou, která kdy na Červené Lhotě žila, měla být v 19. století Karolína Lichnsteinová, provdaná Schönburgová. Byla i zručná. Například před zámeckým krbem stojí zástěna, kterou vlastnoručně vyšívala. Jedná se o techniku malba jehlou a výšivka pak vypadá, jako by byla namalovaná. Na zámku jsou i portréty rodičů Marie Terezie - a to Alžběty Kristýny a Karla VI. Jak uvedla Lenka Vaňková, o tomto manželském páru se traduje, že prý velice dlouho nemohl mít děti.

Alžběta KristýnaAlžběta Kristýna
"Takže tu Alžbětinu neplodnost léčili různými metodami. Mj. i tzv. vinnou kúrou, která spočívala v tom, že měla Alžběta každý den vypít určité množství vína. Ovšem jediné k čemu jí to přispělo, tak že v tom víně nalezla přílišné zalíbení. A to je skutečně historicky podložené."

Možná své víno ukrývala ve zdejších zámeckých sklepích, které pocházejí ještě z doby, kdy zde stála gotická tvrz. Červená Lhota má i krásné okolí. Do toho se můžete vydat na koních či pokud nejste takto sportovně založení, můžete trávit prázdniny i v nedaleké obci Zahrádky v letní škole keramiky.
260 fotek, červen 2004 až prosinec 2016, 236 zobrazení | města
Území Litoměřic na soutoku Labe a Ohře bylo trvale osídleno již od mladší doby kamenné v době asi 4.500 – 3.600 let před naším letopočtem. Ve 4. – 1. století před naším letopočtem se zde usídlili Keltové, kteří byli vytlačováni Germány. V 6. století území začali obývat Slované, první osady na Litoměřicku se objevily asi až v 8. století. V průběhu 9. a 10. století byl na dnešním Dómském vrchu postaven středověký hrad. Dne 31. května 993 je písemně doložena provincie litoměřická. V severozápadní části hradiště stával kostel sv. Jiří. Roku 1057 byla knížetem Spytihněvem II. založena kapitula s kostelem sv. Štěpána, který se nacházel v areálu hradu.
Na počátku 13. století se hradiště začalo přeměňovat v město. První zmínka o Litoměřicích pochází z roku 1228. Roku 1233 se v Litoměřicích usadil řád františkánů a o šest let později také dominikáni. K roku 1257 jsou navíc připomínáni křížovníci s červenou hvězdou. Ve 2. polovině 13. století již byly stavěny kamenné gotické domy. V roce 1298 byla při farním kostele zřízena škola. Litoměřice v tomto století získaly řadu výsad a privilegií, jakými se pyšnila pouze Praha.
Roku 1325 bylo potvrzeno mílové právo, které zajišťovalo monopol na řemeslnou výrobu v okruhu jedné české míle. Dne 7. května 1359 český král Karel IV. daroval měšťanům vrch Radobýl s okolními pozemky za účelem zřízení vinohradů. Každý desátý sud přitom musel být odevzdán králi.
Na vánoce roku 1419 bylo ve městě zatčeno mnoho přívrženců kalicha, kteří byli uvězněni ve věži u Michalské brány a 30. května následujícího roku byli utopeni v Labi. V roce 1421 obléhal město Jan Žižka z Trocnova a kvůli této hrozbě se 29. května 1421 Litoměřice připojily k pražskému svazu husitských měst. Žižka si pak nad Třebušínem postavil hrad Kalich. Roku 1427 se Litoměřice odklonily od Prahy a připojily se k radikálnímu městskému svazu Lounsko-žateckému. Odpor tohoto svazu byl zlomen až roku 1435. Na konci 15. století se objevily snahy o snížení vlivu a moci královských měst.
V letech 1502 – 1503 proběhly kvůli válečným hrozbám rozsáhlé opravy a modernizace opevnění. Staré gotické hradby byly doplněny o vnější parkánovou zeď se zaoblenými dělovými baštami. V letech 1508 – 1509 byla opevněna také některá předměstí. K dalším úpravám opevnění došlo roku 1513. Roku 1537 město postihl požár, který dal městu novou radnici. V roce 1549 byla se souhlasem panovníka založena latinská kolej. Roku 1577 se v Litoměřicích konala první známá pitva v českých zemích.
Po defenestraci habsburských místodržících 24. května 1618 se město připojilo k odboji a připravovalo se na válku. Po bitvě na Bílé hoře však muselo město opustit přes 200 nekatolických rodin. Za třicetileté války vojska využívala město jako zdroj proviantu a po válce zůstalo z původních 494 domů obyvatelných pouze 194. Ve 2. polovině 17. století se zdejší obyvatelstvo začalo poněmčovat. Barokní rozvoj města přinesl také zřízení biskupství na Dómském vrchu. Zdejší katedrála byla vysvěcena roku 1681.
Války o dědictví, které sváděla císařovna Marie Terezie, přiváděly do města vojska a učinily konec rozvoji města. Poté se město začalo měnit ve stylu klasicismu.
Rozmáhající se město se nemohlo vejít do středověkých hradeb, proto byla roku 1831 zbořena Mostecká městská brána a roku 1839 Michalská a Nová. Došlo také k bourání částí hradeb. V letech 1852 – 1853 byla opravena Stará radnice, ve které začal sídlit krajský soud. V letech 1858 – 1859 byl přestavěn most přes Labe. V roce 1863 byla zbořena městská brána nazvaná Dlouhá. I přes rozvoj města byl v Litoměřicích roku 1868 zrušen krajský úřad. V roce 1872 bylo zřízeno plynové osvětlení ulic a rok 1874 přivedl do Litoměřic železnici. V témže roce bylo zřízeno Muzeum průmyslového spolu. Roku 1897 byla zahájena stavba Severočeské transverzální dráhy a mezi novým nádražím a historickým městským jádrem byly postaveny nové vilové čtvrti.
Roku 1908 začala v Litoměřicích působit dvě vojenská velitelství, která ovládala sever a východ Čech a 1. světová válka přinesla do města také národnostní útlak. Po jejím skončení došlo k výstavbě nových domů, rozvoji školství a zřízení nových úřadů. Mnichovský diktát z 29. září 1938 přinutil města ke kapitulaci. Ve dnech 1. – 9. října téhož roku město opustilo přes 5.000 obyvatel české národnosti a v pondělí 10. října město obsadily nacistické jednotky. Dne 8. května 1945 se s velitelem nacistické posádky pokusili čeští odbojáři vyjednat kapitulaci. Došlo však k přestřelce. Přesto krátce po půlnoci z 8. na 9. května nacisté město opustili a 10. května ráno vstoupily do města sovětské jednotky. Již o necelý měsíc později byly přejmenovány ulice a konal se zápis dětí do českých škol. Dne 11. června 1945 byl vypraven první transport k odsunu Němců, který skončil až 29. října následujícího roku.
K nejcennějším památkám města patří hradby, které se dochovaly v délce asi 1,8 kilometru a také dvě bašty. V té, která slouží jako sídlo CHKO České Stře-dohoří bývalo vězení a mučírna a ve druhé, kde se dnes nachází restaurace Bašta, se nacházela vězeňská kaple. Na Mírovém náměstí stojí četné domy z doby renesance – například radnice, dům Kalich nebo Černý orel, a barokní dům U Pěti panen. Na Dómském pahorku se dochoval areál barokní katedrály sv. Štěpána. K dalším církevním památkám patří původně gotický kostel Všech svatých v rohu náměstí v jehož sousedství stojí gotická městská věž, barokní kostel Zvěstování Panny Marie nebo minoritský kostel sv. Jakuba. Dalším svatostánkem je kostel sv. Ludmily nebo na předměstí Zásada stojící kostel sv. Vojtěcha.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/litomerice/
5 fotek, 31.7.2009, 28 zobrazení
24 fotek, 31.7.2009, 60 zobrazení
rekonstrukce první pražské defenestrace
19 fotek, 17.2.2010, 16 zobrazení
24 fotek, letos v září, 10 zobrazení | koníčky, kultura, umělecké
Rekonstrukce 3 Pražské defenestrace 1618 - Gloria z.s. divadlo šerm tanec
36 fotek, 17.2.2010, 71 zobrazení
31 fotek, 2.10.2010, 106 zobrazení
67 fotek, 31.7.2009, 56 zobrazení
53 fotek, 2.3.2011, 25 zobrazení
43 fotek, duben 2015, 102 zobrazení
47 fotek, březen 2015, 74 zobrazení
72 fotek, 1.3.2015, 89 zobrazení
60 fotek, březen 2015, 47 zobrazení
29 fotek, podzim 2014, 28 zobrazení
158 fotek, 30.1.2010, 97 zobrazení

Něco by se našlo i mezi uživateli...

defenestrace

76 zobrazení, žádné album

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.