Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 190 výsledků (0,0180 sekund)


reklama

70 fotek, 18.10.2008, 437 zobrazení
92 fotek, 28.9.2008, 413 zobrazení
Devil street13,Proti směru,Rozpor,Rocket dogz a Kadence
148 fotek, 3.2.2008, 694 zobrazení
2.2.2008 - Hodonín Beseda
Ilegality, Rozpor, Diverzanti, Havárie
198 fotek, leden 2006 až březen 2008, 689 zobrazení
01.03. 2008
Hodonín - Beseda
112 fotek, 2.3.2008, 740 zobrazení
To bylo mejdlo:-)))
119 fotek a 1 video, září 2014, 242 zobrazení
VIDEO Z MČ PRAHA 1
https://www.youtube.com/watch?v=T7fEX5mMY24&feature=player_embedded
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Svatováclavské duchovní zastavení zahájili moravští poutníci, kteří celé odpoledne putovali Prahou. Přinesli kopii Palladia země české, kovového reliéfu Panny Marie, který svatý Metoděj údajně při křtu věnoval svaté Ludmile. Její vnuk Václav tento obraz zdědil po její smrti. Čeští katolíci mu připisují ochrannou moc.

Arcibiskup Duka po svém projevu položil kytici s trikolórou k soše svatého Václava. Pak před zaplněnou horní část Václavského náměstí přijel Sbor Selských jízd, šest dívek na koních doprovázených praporečníky. Společně vyslechli národní hymnu a program akce, kterou pořádalo Sdružení přátel Václavského náměstí společně s Prahou 1 a Arcibiskupstvím pražským, uzavřel Svatováclavský chorál.
Autor: ČTK

--------------------------------------------------------------
Program:
SVATOVÁCLAVSKÉ DUCHOVNÍ ZASTAVENÍ

27.9.2014 - Václavské nám. - 17:00 hod.

16:58 moderátor vybídne přítomné k zaujmutí místa, ztišení a uvede do následného programu

17:00 Jiří Ignác Linek – INTRÁDY /ŽESŤOVÝ KVARTET/ cca 2:30 hrají Tubicines camerales, umělecký ved. Josef Zámečník

17:05 uvedení do programu, přivítání O. arcibiskupa a přítomných, důvod konání
duchovního zastavení, modlitba (V. Kelnar) cca 2:00

17:07 Antonio Caldara – ALLELUJA (Pražský katedrální sbor + žestě) cca 2:00

17:09 ZAMYŠLENÍ I. (kupř. proč je sv. Václav ochráncem České země)
(P. Savio Řičica OP) 3:00

17:12 Náš milý svatý Václave /píseň/ - Pražský katedrální sbor + žestě cca 2:30

17:15 ZAMYŠLENÍ II. (kupř. sv. Václav – vzor knížete a světce)
(P. A. Dabrowski OFM) 3:00

17:18 Henry Purcell – Hudba pro žestě cca 3:00

17:22 Vystoupení Jana Wolfa (KDÚ-ČSL): Kým je pro mě sv. Václav? 3:00

17:25 Vystoupení Stanislava Polčáka (poslanec evropského parlamentu): Jak vnímám svatého Václava? 3:00

17:28 Vystoupení Jany Plamínkové (starostka MČ Slivenec): Proč je svatý Václav tak významný? 3:00

17:31 Adam Michna z Otradovic – O sv. Václavu, patronu a dědici českém
(Pražský katedrální sbor + žestě, řídí Josef Kšica) cca 2:30

17:34 Vystoupení starosty Prahy 1 - Ing. Oldřich Lomecký cca 5:00

17:39 O. kardinál D. Duka: oslovení přítomných, položení kytice k soše sv. Václava cca 3:00
17:42 Adam Michna z Otradovic – Druhá o sv. Václavovi cca 2:00
(Pražský katedrální sbor + žestě)

17:44 přímluvy recitované (6x) se zpívanou odpovědí lidu
(úvod O. arcibiskup, prosby M. Denková, Z. Mrňáková, J. Novák) cca 4:00
(odpovědi Pražský katedrální sbor + žestě)

17:48 výzva O. arcibiskupa k modlitbě Páně, modlitba Otče náš...,
přání přítomným Pražanům, závěrečné požehnání cca 3:00
17:51 sbor Selské jízdy (SJ) na koních přijede k tribuně u sv. Václava z Wilsonovy ulice (s 2 prapory, jeden ze Štěkně, druhý z Nechanic) – 6 jezdců a každý má u sebe pěšáka v kroji SJ k vedení koně, na začátku a na konci 2 strážníci Městské policie na koních.
Jezdce provází znělka SJ, a to tak dlouho, dokud jezdci nebudou na svých finálních pozicích. Vpravo od pódia tři jezdci, vlevo tři jezdci SSJ Nechanice. Praporečníci jako první stojí těsně u tribuny.
Pražský katedrální sbor hraje Znělku Selské jízdy cca 5:00

17:56 k tribuně předjede starosta sboru Nechanice a podá hlášení:
Vaše Eminence, pane kardinále! Sbory Selských jízd ze Štěkně a Nechanic nastoupili na slavnost připomínky sv. Václava, knížete českého.
O. kardinál: Selským jízdám ZDAR Sbor SJ odpoví: ZDAR
Následuje recitace básně Modlitba koně – Anita Maroušková cca 3:00
17:59 jednatel SSJ František Sáček - zdravice SJ - verbální rozvinutí hesla Věrni půdě, věrni sobě, věrni vlasti, 3:00
18:02 pan Kardinál Duka připne pamětní stuhy na Sborové prapory. 2:00
18:04 zpěv státní hymny (všichni) 3:00

18:07 starosta sboru Nechanice zavelí:
SELSKÁ JÍZDO VPŘED, ODJEZD ! 1:00

18:08 SVATOVÁCLAVSKÝ CHORÁL - všechny sloky /8/ cca 7:00
Zpěv zahajuje zpěvák sboru, zpívají všichni + Pražský katedrální sbor + žestě
Potom SJ odjíždí zpět Opletalovou ulicí zpět do ulice Washingtonové

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

• Tisk letáčků s textem Svatováclavského chorálu – organizátoři
• Rozdávání letáčků – dobrovolníci Týnské farnosti
• Zajištění květiny pro O. kardinála – sekretariát arcibiskupa
• Květinová výzdoba pódia – organizátoři ve spolupráci s Týnskou farností
• Zajištění laviček pro účastníky – organizátoři
• Stan pro zázemí aktérů (s nápoji) – organizátoři
sestavil: Vladimír Kelnar, Týnská farnost
_______________________________________________________________________________________
Modlitba koně

Nasyť mě pane, napoj mě a dej mi čistou, prostornou stáj,
když skončena je denní práce.

Mluv se mnou, neboť tvůj hlas mi nahrazuje otěže.

Budeš-li ke mně laskavý, budu ti sloužit s radostí
a najdeš místo v mém srdci.

Netrhej otěžemi, nesahej po biči,
dej mi čas, abych pochopil tvůj záměr
a nebij mne, když ti nerozumím.

Neměj mě za nepozorného, když nesplním tvou vůli,
možná, že sedlo nebo podkovy nejsou v pořádku.

Neuvazuj mě příliš krátce.
Nestříhej mi ocas,
je totiž mou jedinou zbraní proti mouchám a komárům.

Až poznáš, že se mé dny krátí, že ti již nebudu moci sloužit,
můj milovaný pane,
nenech mě, prosím, hladovět a mrznout a neprodávej mě.
Buď tak dobrotivý a připrav mi rychlou a milosrdnou smrt.

Bůh se ti odmění zde i na věčnosti.

Amen
169 fotek, květen 2017, 47 zobrazení
Pražský maraton 2017 – v pořadí můj 18 v Praze…. .
Oficiální čas : 3:30:21, reálný čas: 3:30:20, čas reálný bez zastavování : 3:27:26
Tak jak závod probíhal a jaké byly přípravy ?
No…. .Tento rok je ještě více specifičtější, než obvykle…. .Vším možným, co mě potkalo . Jak v osobním životě , tak i v běžeckém… .
Ale teď hlavně k tomu běžeckému ?… . Všichni víme, že maraton je velmi těžký závod a neodpouští Ti nic… .Když nemáš naběháno , ani tam nechoď. Okamžitě uvidíš , jak Tě ztrestá…. . Je to jako Tvoje zrcadlo – ZA NIC NIKDY NEOČEKÁVEJ DOBRÉ VÝSLEDKY KDYŽ MU NIC NEODEVZDÁŠ !
Od začátku nového roku jsem až do května naběhal všeho všudy 289 km…. .OPAKUJI – NABĚHAL JSEM 289 km … . Prostě tragédie ….. .Spíš místo tréninků běhu jsem se snažil hlavně věnovat svému synovi, jezdit s ním na hory, za jeho sporty a zájmy, přiblížit se mu , sdílet s ním jeho život- neb si myslím , že máme jen pár okamžiků, chvil v životě, kdy si můžeme naše děti užít… Život je moc krátký na to, abychom něco odkládali, jen kvůli své pohodě, lenosti , zájmům… .
Čím více se blížil termín maratonu, tím více jsem se toho obával… . Jak obstojím, zda vůbec, a v jakém stavu… . Dá se říci, že jsem pouze běžel všeho všudy 1 půlmaraton (+ s Ájou jsme běželi jednou hezký 17km výběh)+ 3 závody na 10km a to bylo vše… . Pouze jen v posledním měsíci jsem se byl několikrát proběhnout okolo Krčského lesa , „dal jsem si“ jednu desítku a duatlon a to bylo všechno… .
Poslední dva týdny před závodem mě navíc postihli osobní nepříjemnosti, které jsem musel řešit a bohužel mi nedávali ani mnoho klidu ve spaní , ani přes den… .
Dvě noci před maratonem jsem spal 6 hodin (navíc v sobotu ráno jsem si šel zaběhnout Dvě míle s úsměvem a hlavně doufat , že Enrico přijde na tyto závody a podpořit ho v jeho závodu)… . Den jsem strávil na Expu a pak několik krátkých chvil s někým moc mi blízkým. Nicméně jsem se nestačil ani pořádně najíst od snídaně a den před závodem jsem vlastně pořádné jídlo měl až v půl deváté večer – kuřecí medailonky/domácí hranolky/ grilovanou zeleninu… .na noc a před maratonem „opravdu dobrá volba“ – ale jít spát bez jídla mě přišla hloupost … . Navíc mě hodně rozrušili dané osobní problémy , které mě trápí ….. . Šel jsem spát v 23:30 a…. probudil se 1:30 – i ve spaní jsem na to myslel (však to někteří určitě znáte)…a usnul zase až v 2:45… .
Budíček – 7:03 hod.
Nezapomeň na to Fialo, že máš od 8:00 hod focení s PIM King u Koruny na Vclaváku a v 8:15 hod. s Báječnými ženy v běhu !!!! Tzn. vyjíždět z domova v cca 7:20 a nechat auto na I.P.Pavlova- a zbytek – cca 1,5 km dojít – na pohodu – užít si pohodu jarního nedělního rána, jak Praha vstává… .
No – vyjel jsem 7:33- takže pozdě- uháněl jsem ku centru . V 7:45hod vystupuji z auta a metelím na Václavák- procházka se mění na slušnou rozcvičku/ běh s dvěma batohy…. .
Přicházím včas a potkávám spoustu známých : Zuzanu Hofovou, Petra Vltavského, Tondu Růžičku a další a další, ale.. jde se fotit !
Po focení s Pim King přicházím k již už téměř kompletní sestavě „Báječných žen v běhu“ – hle ! Uvědomuji si, že jsem si vlastně nenapsal čas na kolik poběžím… . Koukám na časy mezi 3:20 a 4:00- a jen tak z hecu si napsal na levou ruku časy na 3:30- OSOBNĚ JSEM V TO NEVĚŘIL, SPÍŠ JSEM SI V DUCHU ŘÍKAL, ŽE BĚHEM BĚHU BUDU PŘEMÝŠLET O TOM , JAKOU ZTRÁTU MÁM NA TENTO ČAS… . ?
Po focení s děvčaty , které byly vedeny Karolínou Jeníkovou jsem zamířil do šaten. Zde jsem potkal několik svých známých , především však Pavla Fridricha , který chtěl běžet pod 3:00 hod.(výsledný čas má myslím 2:58 a gratuluji !! ?). Člověk si tak v duchu vzpomene, jak jsem se poznali , chlapec ( neb je o dost mladší než já začal běhat před cca 7-8 lety , byl horší než já a postupně se zlepšoval a zlepšoval- svůj trénink na maraton nyní dovršil několika měsíčním pobytem v Keni s Davidem Vašem). Prostě – připadal jsem si, že na takový závod už ani nepatřím, neb všichni běhají již lépe a já stárnu … .
Nevyspalý, se žaludkem naplněným jedním jablkem a banánem jsem vyrazil na start… . Do svého sektoru B, určenými pro Gold PIM Kingy. Cestou jsem potkal Michala Živného a dovedl jsem ho…do sektoru A. Takže jsem se spolu s ním dostal do sektiru s Kenani, Vítkem Pavlištou a dalšími borci… . Byl tam mimo jiné František Večeřa , starší pán , který běžel snad všechny ročníky PIMu.
START !
Vyrážím sekundu po startu za zvuku Smetanovy Vltavy do ranní Prahy . Je spíš zima , sluníčko je zatáhlé… . Bez ideje , nápadu , kolik vlastně chci běžet , ale s cílem DOBĚHNOUT . A zkusit doběhnout se ctí a v pohodě . První kilometr 4:35 , další dva obdobně , přitom se mi běží pěkně , uvolněně, přebíhám Karlův Most , diváci tleskají, na konci mostu si snažím nezlomit nohu o bednění na zemi- to víte , my šikulové musíme dávat pořád pozor ? .
U Úřadu vlády slyším, jak na mě někdo volá: „Enrico přidej , super ! “- a on to pod mostem fandí s vlaječkou ( byla to vlaječka ??) Jirka Homoláč ? ( později zjišťuji, že vedle něj stála i Marika ;-) ).
Moc mi to pomáhá- cokoliv , co Vás vyžene z té letargie běhu Vám hrozně pomůže, nabudí.. ..
5 km- 23:19
10km – mezičas 46:54
Na 7 km mě předbíhá Mirek Tiouška a irka Fix (vodiči na 3:15) – trochu spolu polaškujeme.. .
Začínám přemýšlet o tom ,že jsem (oproti svým zvyklostem ještě nebyl na záchodě.. ? No uvidím , není to nutný… . Uvědomuji si, že vlastně od startu běžím skoro pořád blízko jedné mladé paní – jednou předběhne ona mne , jednou já jí… U Národního divadla se spolu začneme bavit, jmenuje se Martina a běží první maraton… .Že by ráda na 3:30… . Hmmm…asi bude dobrá ?… .
15km- 1:11:14
Zezadu mě dobíhá Víťas Meloun ?… . Hmm, asi už začnu mít problémy…ale mě se běží pořád docela době ! Časově to vychází stále na cca 4:45- max 4:50. Nicméně dle času a napsaných „harmonogramů“, jsem stále v „plusu“ přes pět minut na čas 3:30 – no to je super !
20km-1:35:38
U zastávky najednou vidím kamaráda ze základky Petra Havlíka s dětmi , kousek se mnou běží , ptá se mě jak je , trak spolu chvilenku mluvíme, ale běžím dál… .
21,095km – půlmaraton- 1:40:53
Tak jsme v polovině … . Stále se snažím nemyslet na to, že mě čeká ještě polovina trasy, ještě jeden půlmaraton . Potkávám a zdraví Martina Beníčka- pronese par vtipných skazek , ale jdu dál.. ? .Na každé občerstvovačce pořádně doplňuji vodu, ionty, pomeranče, občas banán. A všude používám houbičky . U Dvorců začíná foukat totiž i vítr a trošku se oteplilo…. . Na 23km (opět se dobíháme s Martinou) si řeknu – jo – tady by to šlo ?, odbíhám k plotu… .
Nemyslím na závod, myslím na svůj další život na mé nejbližší: malou a tmavovlasou lásku, co asi dělá ???
25km- 2:00:23
Běží se překvapivě dobře, protahuji si ruce, tempo držím…. .Ale za chvilku tady máme Strakonickou …a tu fakt nemám rád- je to jednotvárná ulice a navíc …hroooozně dlouhá… .
Na 28km ale už začínám cítit nohy a hlavně – začínám si uvědomovat , že mám za sebou 2/3 martonu a poslední ….ALE NEJTĚŽŠŠÍ ..MĚ TEPRVE ČEKÁ… .
30km- 2:25:28
Stále mám časový náskok a vypadá to n čas 3:25. Nicméně- velmi jemně zpomaluji …. . Běžím už na cca 4:56-5:10. Ale snažím se nemyslet na to, že bych zastavil, odpočinul si. Na to že bych vzdal ale ani nepomyslím… .
Víte vnitřně cítím, jak mě ten maraton vlastně „vychovává“ . Nebát se řešit problémy, umět je překonávat- jak v osobním tak v normálním životě… . Snažit se být na sebe tvrdý nepo…se z každého problému.. . Dokázat si stát za svým , když mám pravdu , nebo ustoupit , když zjistím , že ta pravda je na druhé straně… . A u maratonu to platí obzvlášť – nic není zadarmo, vše si musíš zasloužit…. .
Vidíš jak běžci jdou už do chůze , odpočívají , zastavují …. Někdo se i protahuje… . ZASTAVIT ??? NE !!!
Na každé občerstvovačce si houbičkou vystříkám studenou vodu na levou achillovku, která pobolívá… . Ale vždy se ihned dám do pohybu… . A běžím… .Tvoje vnímání se Ti zúžuje na několik věcí , která Tvá mysl vyhodnotila jako nejdůležitější: běh , běh , nemyslet na bolest a Tvoje nejbližší lásky, které Ti tak chybí … . A nejsou ani v cíli .. Ta je mi to líto….. Ale už je brzy uvidím..uslyším… .To vše Tě žene do cíle… . Běž, běž,.. běž.
Probíhám již podruhé okolo Karlova mostu a vidím první sanitku, kolabujícího běžce.. . Ale Ty běžíš, a chceš běžet … .
35km- 2:51:58
Potkávám Zbyňka Schneidera, který vždycky fandí v Jateční ulici. Přemýšlím o tom , zda jsem schopen doběhnout do těch 3:30- Zpomalil jsem, ne moc (hlavně díky těm zastávkám na občerstvovačce) na 5:10, mám ale stále k dobru 4 minuty … .
Nejhorší bude úsek na Invalidovně a Husákovo ticho…. . Nezastavit , nepřejít do chůze !
40km-3:19:17
Zastavil, nepřešel do chůze – pouze jsem se v klidu napil , ochladil… . Hodně lidí už nemůže, přechází do chůze … . Poslední kilometry jsou vždy nejtěžší…. . Nicméně lidi moc fandí, i když např. na Invalidovně pořádně foukalo… . Mává na mě Jakub Poddaný, moc díky za povzbuzení !
Poslední kilometr potkávám pár známých ze závodů. Někdo je už tak unavený, že si sám povídá pro sebe, přesvědčuje se sám do běhu .
U nemocnice na Františku na mě volá Jiří Flaks , fandí seč může…MOC DĚKUJI I ZA FOTKU !
Pařížská- posledních 400m . Spousta diváků , vnímáš cíl, vzpomínáš na svoje blízké, chce se Ti dojetím brečet, slzíš… .
CÍL: 3:30:20 ( ČISTÝ ČAS 3:27:26)
Posledních 100m vidím , že to nebude pod 3:30, ale velmi těsňounce nad… . No co … . I tak skvělé… .
Za cílem se opřu o svodidla, a těžce odpočívám… . Mám radost , že jsem tady.
Přebírám medaili, hurá do zázemí , kde se potkávám s Ivem Procházkou ( během posledních tří týdnů běžel maraton v Bostonu , minulý týden v Londýně a nyní Praha : 3:04 !!! ).
Jdeme spolu do sprch (jak je to příjemné !) a posléze na masáž, kde si romluvíme o závodu.. .
A už slyším v telefonu milý hlas, a ač unaven, je mi hned lépe. .. .

A pro Vás všechny jen vzkaz:
NEVZDÁVEJTE SE PŘED NEŘEŠITELNÝM PROBLÉMEM, ZKUSTE JEJ ŘEŠIT , BOJOVAT S NÍM A ONO VŠECHN PŮJDE ! A I KDYŽ NE TŘEBAS HNED TAK VĚŘTE ŽE I MALÝ POKROK JE POKROK !
24 fotek, 11.5.2016, 137 zobrazení
Příběh o trpělivosti... .
Můj jubilejní 20.maraton !
..A Sedmnáctý Pražský maraton .... .
Co bych o něm napsal ?
Byl krásný, teplý...a hlavně jsem si hrozně moc užil !
Čas : OT: 3:33:03 , na mých stopkách
Emotikona smile
3:30:10(tzn. tempo 5:00 km/ hod... .). Celkově prý běželo 10.099 lidí (?), doběhlo , celkové 907.místo (předběhlo mě 69 žen , v kategorii 45 let - 124 místo..) .
Tak a jak to všechno probíhalo ?
Tak věc první- focení s PIM King- jsem po velmi dlouhé době relativně stihnul… .To co je relativní je , že jsem běžel až od I.P. Pavlova abych stihnul sraz dole u Melantrichu… . Jaká to pak byla pohoda, když jsem měl cca 6 minut času se uklidnit a podebatit s kamarády .. .
Po společném focením s partou okolo Natalie Dlouha, Martin Beníček a spol
Emotikona smile
a focení s Petr Žahour a Bělou Havlíkovou jsem se odebral do technického zázemí a překvapivě v klidu se chystal odebrat do svého koridoru- cestou jsem potkal Mirek Vostrý a povídali jsme si o různých závodech, co v poslední době běžel… . Pak jsem potkali opět Zdenek Chmel a společně vešli do koridoru… . Tam pohoda, nikdo se na Tebe netlačí, hezky na nás svítilo sluníčko… pozdravíš se s pár známými (Hynek Frauenberg, atd… )a hned je čtvrt hodiny pryč…. .

Startoval jsem v luxusním B koridoru a už když jsem se připravoval na závod, věděl jsem , že bude docela teplo…. .Jó teplo, to mám rád…miluji běhat po horkých italských nebo tureckých plážích , kde cítíš ve vzduchu tu sůl z moře, jemný vánek a takovou tu pohodu….. . Ale zde v Praze to na pohodu moc nevypadalo.. .
Tak jsem si řekl, prostě budeš muset trochu předtím víc pít.. . Vzpomněl jsem si na svoji bývalou drahou, jak vždycky povídala, jak je důležité „vždy a hlavně pravidelně pít vodu“….tak jsem ji alespoň nyní tedy poslechl.. .
Ráno jsem si na nabuzení vzal 1,5 g vitaminu C a pak jsem vypil docela dost vody…. .
Ale zpět k závodu .. .
Prásk, výstřel- a jdeme do toho !
Vybíhám Pařížskou k mostu a říkám si : „Že bych si za mostem došel na malou ???“
A už jsem čůral… .jako jediný, po 800 m … .Nicméně najednou jsem zjistil , že se přidalo asi dalších 8- 10 běžců… .
Cestou potkávám Víťas Melouna (běželi jsme spolu v Pekingu) a povídali jsem si o běhu , jak a nebo jak málo jsme se na maraton připravovali, sdělili si “svoje cíle“. Přeběhnutí dalších krásných míst v Praze , na 8 km opouštím Víťu – opět čůrání za Libeňským mostem…. .a ne malé, jako koroptvička .. .
Slyším známý hlas za mnou a kamarád z Dvou mílí: Libor Ondrůšek – tak že zkusíme spolu běžet- ale je rychlejší než já… . Přesto říká : „ Myslím, že mě někde doběhneš…“.
No moc tomu nevěřím, ale nikdy neříkej nikdy … .
Můj prvotní cíl byl : dokončit, druhý pod 4 hod. a když to „půjde“ tak okolo 3:30 a pak …max. můžeš překvapit…Ale kde není trénink, tam ani smrt nebere … .
Emotikona smile
. Takto jsem k celému závodu přistoupil a délka maratonského závodu ve mně vždy vzbuzovala respekt- i když jsem běžel poprvé ale i teď , po několika bězích… .
A nepatřím k lidem, co jen tak něco vzdávám – a to jak v běhu , tak v životě … . Tedy aspoň zatím .

A koho nepotkám ? Martin Stárek , jupí !!! Kamarád z Nike a posléze „vůdce naší skupiny TERC “. Povídali jsem si o životě, hezky se nám běželo a za dva kilometry potkávám Víťu Melouna. Vidím , jak je opřený ….. ne- on není opřený- podpírá jiného , vyššího běžce a usedá s ním jako sestřička v nemocnici na kraj chodníku na Invalidovně (jak příznačné …) a snaží se ho opřít o sloup. Volá se pomoc.. .
Jdeme (jdeme- nebo spíš běžíme ?) dál…. .V Pařížské ulici , když probereme během 20 minut s Martinem Stárkem spoustu věcí říkám , že ho nechci brzdit, ať si běží radši svým tempem, loučíme se a já jsem zase chvíli sám… . Vbíhám poprvé na modrý koberec – nene , chlapče , ještě musíš běžet tak 29 km a můžeš do cíle, ještě neee !
Emotikona wink

U Národního divadla cítím nezvykle volné tričko , ale jedu jako Mechanický pomeranč , koukám dopředu, do stran – ne pod sebe , ale co to ? Mám skoro upadlé číslo !!!
Díky tomu , jaké je horko a jak se často „zavlažuji“ částečně papírový povrch startovního čísla rozleptal moje uchycení svíracími špendlíky .. . Zastavuji a po cca hodině běhu se snažím soustředit připevnit si číslo k dresu.. .
Na 18.km si jdu potřetí na toaletu, tedy spíš „stranou“… . Pořád držím tempo cca 4:48 min/km a jsem fajn. Fakt mi nic nechybí, nožky nebolí, psychicky OK. Půlmaraton probíhám za cca 1:41. Hmmm, slušný čas, že bych běžel pod 3:30 ??? Naproti vidím Jirku Fixe, vodiče na 3:15 a kamaráda z Pekingu – zdravíme se , říká, že mám přidat…no nevím…, cesta dlouhá, mysli hlavou , ne srdcem.. .
Potkávám Julii Julie Roznosová, Štěpána- fandí mi , zlatíčka !
Na otočce 27. Km mi podruhé odpadává startovní číslo z dresu- v životě se mi to nestalo, ale jednou musí být poprvé, že… .
Vyhlížím v protisměru Petra Žahoura a nikdo nikde … .Míjím Milan Cibíka, Zdeňka Chmela, Mirek Kratochvíl. Na 29.km dobíhám Libora Ondrůška a jedu dál . Na předávce štafet v poslední chvíli zahlédnu Péťu Havlíka… .
Říkám si za Rudolfinem- tak 32 kliometr a bude krize…. A ono nic ?(!)
A povzbuzení na 33 km. Nahraný videovzkaz- moderátor volá mé jméno a já koukám : MOC DĚKUJI !!!!
I u Kova (na konci 34 km.) stále tančí neúnavně cheersleader (píšu to správně ?
Emotikona smile
), přebíhám most , ještě si tak vtipně říkám – co proběhnout zespoda pod tou značkou 35km – pak mě ta blbost opoustí, neb obratnost není moje silná stránka..
Emotikona smile
.
Od 36km začínám trochu zpomalovat a říkám si – že bych podruhé v životě „použil nějaký doplněk ?“. Pravda řečeno – doma mám spoustu všech možných energo-drinků a kýchsi sračiček, ale pouze používám velmi občas obyčejný Enervit.. . Měl jsem jej strčený do svých „elastických „ trenýrek ale během tohoto výletu se od horní gumy posunuly níže… až ke stehnu (mimochodem jsem tu velkou tabletu v obalu ani po skoro 40km běhu na noze necítil..). Tak jsem na 40 km. požil a …. .Jelo se dál , 41. Km byl celkem pohodový (jen mě tam trochu – jako vždy „zazlobil“ Martin Šimák slovy : „ Enrico už by jsi měl začít běžet “
Emotikona smile
- no, je to prostě uličník… .
A Pařížská …a poslední finiš do cíle – víte ono se říká, že jste unaveni , ale v ten moment skoro zapomenete na únavu, snažíte se přejít do sprintu , alespoň těch posledních 150 metrů … .
Cíl : 3:33:07 – oficiál, 3:30:37 –dle hodinek po odečtení 4x čůrání a 2x upevňování čísla .
Co říci víc ?
Výborná organizace závodu, skvělý servis jako skoro vždy … . A na závěr s přáteli vše probrat do Krčmy – sešlo se nás tam 38 lidí- jen občas ta paměť na jména mi dělá potíže… .Jinak jsem rád , že dorzila i skupinka od Jiří Sladký
Emotikona smile

PS: Moc bych poděkoval všem , co mi fandili na trati – nerad bych na někoho zapomněl , ještě bych doplnil Zbynek Schneider a ….. . Byli jste všichni skvělí a mám radost , že jsem po dlouhé době odcházel z cíle maratonu , v pohodě, bez obrovské únavy a v klidu…. .
Bohužel- ne každému se poštěstilo, někteří z nás skončili i v nemocnicích... .

Zkusím přeložit částečně do italštiny:

Cercher? di tradurre in parte in italiano:

La storia di pazienza ....
Il mio anniversario 20.maraton!
..e Diciassettesimo .... Praga Marathon.
Quello che ho scritto su di lui?
E 'stata una bella, calda ... e, soprattutto, ho molto apprezzato!
Tempo: OT: 3:33:03-03:30:10 il mio cronometro
Emotikona smile
(. Es 05:00 ritmo km / h ....). Nel complesso, 10.099 persone presumibilmente correvano, Ran, 907.místo totale (mi ha superato 69 donne nella categoria di 45 anni - invece di 124 ..) (?).
Cos? come ha fatto andare tutto?
Quindi, cosa di primo sparare con PIM King- ho in un lungo periodo di tempo ... .Si potrebbe rendere relativamente ci? che ? relativo ? che mi sono imbattuto su dal I.P. Pavlova ho potuto rendere questo evento gi? al Melantrich .... Che poi ? stato bello quando avevo circa 6 minuti di tempo di calmarsi e di chattare con gli amici ...
Dopo un servizio fotografico in collaborazione con un gruppo di circa Natalie Lungo, Martin et al Beníček
Emotikona smile
e sparare con Peter Žahour e Belo Havlíková sono andato a competenze tecniche e sorprendentemente tranquilla per andare in pensione per la sua strada koridoru- ho incontrato Mirek Vostry e parlato in varie piante, come recentemente ha funzionato .... Poi ho incontrato di nuovo Zdenek Chmel e camminavo nel corridoio .... Non essendoci, nessuno sta facendo pressione su di voi, gentili con noi il sole ... saluto con un paio di conoscenti (Hynek Frauenberg, ecc ...) ed ora ? un quarto d'ora passato .... .

Ho iniziato in un corridoio di lusso B e quando mi stavo preparando per la gara, sapevo che sar? abbastanza caldo .... .JO Caldo, mi piace ... mi piace correre attraverso calde spiagge italiane o turchi, dove si sente l'aria sale della brezza marina e un fresco ... .. qui. Ma qui a Praga il benessere non sembrava troppo ...
Cos? ho pensato, sei solo andando avere un po 'di drink prima di tutto ... Mi sono ricordato il mio ex cara, ho sempre detto quanto sia importante "bere sempre e soprattutto regolarmente acqua" ... .quindi sarei almeno ora hanno obbedito ...
La mattina devo eccitare ha preso 1,5 grammi di vitamina C, e poi ho bevuto un bel po 'di acqua .... .
Ma torniamo alla gara ...
Bang výstřel- e facciamolo!
Parigi per estendere il ponte e dire: "Questo avrebbe camminato sul ponte di una piccola ???"
E io pip? ... .Come solo dopo 800 m ... .Tuttavia improvvisamente mi resi conto che aggiunge circa altri 8 ... 10 corridori.
29 fotek, 23.12.2011, 163 zobrazení | moje fotozprávy
Jak jsem již avizoval v sobotní reportáži, Betlémské světlo je díky skautům z oddílu Nibowaka v Boskovicích. Tohle mírové vánoční poselství převzali od brněnských kamarádů, kteří je rozváželi vlaky ČD do celé naší krásné vlasti.
Samozřejmě, že si tento symbol nenechají pro sebe. A jako správní skauti se o radost chtějí podělit s ostatními. Prvním místem, kam lampičku s vzácným třepotavým plamínkem ze Svaté země přinesli byl Domov důchodců a Domov se zvláštním režimem Městské správy sociálních služeb na Sadové ulici v Boskovicích.
Já jsem tu na kluky čekal s fotoaparátem a televizní kamerou 23. prosince již od půl páté odpoledne. Chtěl jsem zachytit vzácné okamžiky prolínání generací. Mezitím jsem si mohl prohlédnout ve druhém poschodí místnost, o které jsem nikdy neměl tušení. I když sem chodím docela často na různé akce. Jedná se o skromně zařízenou, ale velmi vkusnou kapli. Zde se těsně před sedmnáctou hodinou počali scházet místní obyvatelé, aby se potěšili vánočním světélkem míru, ale též krátkým kulturním programem. Ten s upřímností a šikovností sobě vlastní připravili skauti ze šestého oddílu Nibowaka. Jsou to ti stejní hoši, kteří přebírali světlo v sobotu u vlaku z Brna.
„Dobrý večer, my Vás tady vítáme,“ uvedla začátek slavnostního programu Martina Hanáková z úseku přímé obslužné péče. „Zase po roce jsme Vás o adventním čase přišli potěšit betlémským světlem, které jsme přinesli,“ zahájil skautský program vedoucí oddílu Nibowaka Petr Lizna – Neo. „Bohužel nás všechny bolestně zasáhla zpráva o smrti našeho prvního polistopadového presidenta Václava Havla. Dnes měl pohřeb. Proto, prosím, abychom všichni společně zahájili naše setkání modlitbou Otče náš a na tohoto skvělého člověka – též skauta - s přezdívkou Chrobák zavzpomínali,“ pokračoval s dojetím v hlase Petr. Po společném rozjímání a písničce se Petr Lizna zaujatě a citlivě rozhovořil o Betlémském světle, kdy všem i mě prozradil mnoho zajímavého: „Betlém (Dům chleba) leží asi osm kilometrů na jih od Jeruzaléma. Tohle krásné městečko se rozprostírá uprostřed věčně zelených olivových hájů, jejichž koruny ustavičně čeří vánky od Středozemního moře. Dnes má Betlém asi osm tisíc obyvatel. Je významným poutním městem navštěvovaným věřícími z celého světa. Moudrý prorok o něm kdysi napsal, že právě z něj vzejde vládce, jenž má spravovat lid izraelský. Když přišel svatý Josef s pannou Marií do Betléma, nenašlo se pro ně v hospodě místa, byli nuceni uchýlit se do jedné z betlémských jeskyní, které sloužily jako přístřešky pastýřům. Právě pastýřové byli první, jež se přišli malému Jezulátku v jesličkách poklonit. Rok, ve kterém se tato slavná událost stala, neznáme. Církev na základě tradice určila, že oním dnem byl 25. prosinec. Tradice betlémského světla se počala před devítisty lety. Starobylý téměř zapomenutý zvyk znovu oživil pořad rakouské televize na pomoc postiženým dětem v roce 1986. Před Vánocemi poslali jeho tvůrci letadlem jedno postižené dítě do betlémské jeskyně Narození Páně a to odtud přivezlo věčné světlo přímo do Lince, kde sídlila nadace. Místní skauti pak plamínek rozváželi štafetově do všech koutů země. Po roce 1990, kdy padly v Evropě totalitní režimy, se tenhle nádherný předvánoční zvyk rozšířil do zemí sousedících s Rakouskem. Skauti z postkomunistických států přivezou betlémské světlo z Rakouska do své vlasti a tam je opět šíří mezi přáteli a známými v duchu hesla pomoci bližním. Dnes tohle mírové poselství spojuje již všechny lidi dobré vůle ve čtrnácti zemích, kde přináší radost zejména starým a opuštěným lidem. Betlémské světlo je pro ně důkazem, že ve svátečních dnech na ně ostatní myslí.“ Vedoucí Petr pak svůj zajímavý projev zakončil slovy: „Proto jsme teď zde a chceme i Vám předat chvějící se plamínek, poselství lásky, štěstí a míru.“ Pak kluci z oddílu Nibowaka zahráli a zazpívali ještě několik známých koled. „Tímto se s Vámi za celý náš oddíl chci rozloučit, popřát Vám požehnané svátky, mnoho zdraví, radosti a všechno jen to dobré,“ uzavřel milou skautskou návštěvu v Domově pro seniory oddílový vedoucí Petr Lizna - Neo. Starouškům se vystoupení mladých velmi líbilo, jejich rozzářené oči hovořily za vše.
Já jen doplním, že skautský oddíl Nibowaka oslaví v příštím roce dvacet let od svého založení. Po celou dobu svého působení se nezištně a zdarma věnuje převážně práci s dětmi, učí je lásce k vlasti, přírodě a mnoha jiným užitečným věcem. Za to jim patří upřímný dík a obdiv nás všech.
Více: http://www.nibowaka.ic.cz/
48 fotek, 17.12.2011, 421 zobrazení | moje fotozprávy
Železniční stanice ČD ve Skalici nad Svitavou leží na hlavní elektrifikované trati Brno – Česká Třebová. Jezdí tu všechny druhy vlaků, dokonce i malé motoráčky přes Boskovice do malebného údolí Malé Hané až do Chornice.
Sobota byl den jako každý jiný. I když o víkendech se zde schází o mnoho méně cestujících než v pracovním týdnu. Přesto se však dělo něco neobvyklého, kvůli čemu jsem toto nádraží dopoledne navštívil se zvídavým fotoaparátem. Těsně po deváté hodině se zde začali scházet mladí lidé ve skautských krojích. V rukou neměli moderní batohy, ale starobylé petrolejové svítilny, svíčky a špejle. Tentokrát nejeli na výlet, ale přišli si k rychlíku R 866 Slavkov pro Betlémské světlo. O co šlo?
Je to překrásný předvánoční zvyk, kdy se brněnští skauti ze střediska Řehoře Mendla každoročně vydávají na druhou adventní neděli do nedaleké slavnostně vyzdobené rakouské Vídně převzít od svých kamarádů Betlémské světlo pro Českou republiku. Tentokrát jej přivezli v sobotu 10. prosince přímo z ekumenické bohoslužby, jež se konala v chrámu Zur Heiligen Familie. Z Vídně cestovali vlakem EC 74 Franz Schubert a Krajské město Brno je uvítalo přesně v 18.33 večer. No a hned následující sobotu 17. prosince se skauti rozjeli vlaky Českých drah po všech hlavních tratích, aby tohle nádherné poselství mohli šířit po celé naší vlasti.
Tato nádherná myšlenka se zrodila v roce 1986, kdy malý plamínek zažehnutý od věčného světla z dalekého Betléma, jeskyně, kde se narodil Ježíš Kristus, byl dovezen jako poděkování lidem, kteří pomohli dobročinné nadaci Světlo ve tmě. Organizace sídlící v Linzi, pomáhá postiženým lidem. V dalším roce již světlo rozváželi rakouští skauti a centrum bylo pro velký zájem přeneseno do Vídně. Akce se rychle rozšířila po celé Evropě a tak se Betlémské světlo ocitlo i zde u nás v Brně. Odtud o třetí adventní neděli putuje vlaky ČD do všech koutů České republiky. Den před Štědrým dnem skauti Světlo roznesou do kostelů, domovů důchodců, hospiců, nemocnic i do jednotlivých rodin. Přímo na Štědrý den dopraví světlo ukryté ve svých lampičkách do center měst, obcí a osad, kde plamínek lásky a porozumění rozdávají všem, kdo o něj projeví zájem.
Akce není spojená s žádnou sbírkou, jde jen o to, přinášet radostné poselství všem lidem dobré vůle. Skauti se zde nechtějí zviditelnit, jen tímto slouží veřejnosti především po duchovní stránce.
Ale rychle zpět na nádraží ve Skalici nad Svitavou. Z myšlenek mě vytrhl hluk přijíždějícího vlaku od Brna doprovázený charakteristickým skřípáním brzd. Jakmile souprava zastavila, vyskákali z jednoho vagónu brněnští skauti s lucerničkami a ihned počali předávat malý plamínek naděje boskovickým kamarádům z šestého skautského oddílu Nibowaka pod vedením Petra Lizny, který je známý spíše pod přezdívkou Neo. Aby nenarušili grafikon a rychlík nenabral zpoždění, odpalují všude jen tři. Rychle zpět do vagónu a píšťalka výpravčího ukončila tohle úžasné divadlo. Proč úžasné. Obdivoval jsem tu sehranost, jak vše rychle proběhlo. „Tak tohle umí zrežírovat jen sám život“, povzdechl jsem si, když poslední vůz vlaku už zase mizel v dálce. „Za chvíli se tatéž nádherná scéna bude opakovat v Letovicích.“ řekl jsem si v duchu, když jsme se přesouvali nadchodem do nádražní haly.
Zde si skauti ještě upravili to, co nestihli na nástupišti, já jsem pořídil několik snímků. „Přidají se k nám i členové desátého oddílu,“ přeťal ticho občas přerušované nádražním rozhlasem vedoucí Nibowaky Petr Lizna a začal rozpřádat vše, co ještě boskovické skauty ve sváteční dny čeká. „Jako každý rok půjdeme mezi naše seniory do Městské správy sociálních služeb na Sadové ulici, kde nás vždy vřele přivítají a chodíme tam jako domů. V 17 hodin potěšíme Betlémským světlem místní obyvatele a ukážeme jim, že i mladá generace na ně myslí a chce jim zpříjemnit nejhezčí svátky v roce poselstvím ze Svaté země. Štědrý den zpestříme sobě i ostatním tak, že od rána budeme s lampičkami navštěvovat rodiny svých známých. Pak od jedenácti do dvanácti budeme u radnice, kde se rozdává polévka pro chudé i bohaté. My budeme také rozdávat – avšak Betlémské světlo. Stačí málo, donést svíčku nebo lampičku. Poté ještě dokončíme návštěvy v domácnostech. Tím pro nás mise Betlémského světla skončí.“ Informoval mě Petr Lizna a v jeho hlase jsem poznal velké zaujetí k práci ve skautském oddíle. „Ovšem náš vánoční program nebude ještě naplněn,“ převzal štafetu Mgr. Kamil Ošlejšek a společně vše upřesnili: „Jako každý rok sehrajeme na Boží hod vánoční, tedy 25. prosince pro naše rodiče, farníky a přátele divadlo v Zámeckém skleníku. Je to parodie známých pohádek s názvem, jenž je již sám o sobě zárukou skvělé zábavy: Harry Svettr – Chlapec na vysavaču. Jedná se o hru na motivy z Harryho Pottera, Dívky na koštěti a Hvězdných válek. Na jevišti se vystřídá patnáct herců. Protože Nibowaka je chlapecký oddíl, je zřejmé, že herci jsou samí kluci. Všechny srdečně zveme,“ dodali oba téměř jednohlasně.
Pak jsem se těmito skvělými mladými lidmi musel, až velmi nerad, rozloučit. Musím říct, že mi s nimi bylo moc dobře a už se těším až společně budeme Betlémské světlo na Vánoce roznášet.
Musím přiznat, že jsem si užil na nádraží ve Skalici nad Svitavou s boskovickými skauty příjemné dopoledne. Takových lidí je třeba si vážit. Svůj volný čas věnují dětem a dorůstající mládeži. A Betlémské světlo? To se pro mě rázem stalo jedním z nejkrásnějších symbolů Vánoc, i když jsem o této akci dříve nic nevěděl. Díky skautům z Brna a celé republiky snad tato novodobá krásná tradice s ryzím poselstvím světu nikdy nezanikne a Vánoce se nestanou jen svátky mamonu. Tento emotivní příběh - Cesta betlémského světla - se totiž mezi regály supermarketu prožít nedá…
Více: http://www.betlemskesvetlo.cz/
http://www.nibowaka.ic.cz/
http://www.infoneox.blogspot.com/
27 fotek, únor až červenec 2010, 37 zobrazení
36 fotek, 26.11.2011, 79 zobrazení
130 fotek, 18.10.2008, 280 zobrazení
Diverzanti,Ilegality,Mentalita lidstva,Apokryf,Negroartefakto
138 fotek, 28.7.2008, 253 zobrazení
Hlas  0 | jay42
28 fotek, 22.11.2014, 22 zobrazení
Hlas  0 | petis3
25 fotek, 17.4.2012, 36 zobrazení
30 fotek, červen 2009 až únor 2012, 175 zobrazení
hlas  0 | klucar
24 fotek, 14.11.2017, 8 zobrazení

Něco by se našlo i mezi uživateli...

hlas

48 zobrazení, žádné album