Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 1 510 výsledků (0,1976 sekund)


reklama

58 fotek, 29.8.2012, 48 zobrazení
KRÁLOVSKÁ ZAHRADA A JEJÍ HISTORIE
Období třicetileté války vymezené lety 1618 - 1648 přineslo devastaci Královské zahrady. Obnovu zpustošené zeleně a výsadbu nových záhonů byl od roku 1635 pověřen zahradník Burckhart Hartung. Během svého třicetiletého působení vybudoval tzv. "dlouhou chodbu", loubí z lískových prutů. Zahradu doplnily pomerančovníky, olivovníky, španělské višně, cypřiše, vavříny a španělské jasmíny. Na záhonech vykvetly nové druhy narcisů, tulipánů, karfiáty a sasanky.
Hlavní zásluhu o barokizaci Královské zahrady měl tehdejší stavební písař Pražského hradu Jan Jindřich Dienebier, jehož návrhy od roku 1725 realizovaly tři generace zahradnické rodiny Zinnerů. Dekorativním doplňkem se staly pískovcové plastiky z dílny Matyáše Brauna.Pozoruhodným dílem byl také nový skleník.
V roce 1757 byla zahrada vážně poškozena bombardováním pruskými vojsky a vzhledem k nezájmu vídeňského dvora postupně upadala.
V 19. století byla zahrada upravena pod vlivem anglického vkusu v krajinářském stylu. Zásluhou zahradnické rodiny Weplůzanikl barokní parter v západní části, vyrostla platanová alej. Květiny a ovocné stromy se přestěhovali do nedaleké Bažantnice.
Po vzniku Československé republiky podle návrhu zahradníka Leoparda Juklíčka byla zakoupena semena a sazenice nových druhů rostlin, novou podobu dostal ozdobný parter před Královským letohrádkem. V současné době se zahrada moc nemění, jen se doplňují vzácné dřeviny a keře.
1 video, 31.8.2012, 98 zobrazení | cestování
Publikováno 31. 08. 2012 autorem: JirposFilm

Květná zahrada, jejíž hlavní část byla vybudována mezi léty 1665-1675, se stala vrcholným stavebním podnikem olomouckého biskupa Karla II. Lichtensteina -- Castelcorna. Mimo vlastní představy opírající se o bohaté umělecké sbírky si pro uskutečnění svých velkorysých plánů povolal dva císařské architekty Filiberta Lucheseho a Giovanni Pietro Tencallu. Vedle nich se na výzdobě zdejší zahrady podílela celá řada dalších umělců.

Květná zahrada (původně Libosad) v sobě zahrnuje přelomovou fázi vývoje evropského zahradního umění. Na jedné straně ještě stále připomíná pozdně renesanční italské a zaalpské zahrady (vila d´Este v Tivoli, vila Doria Pamphili v Římě, rezidenční zahrada v Mnichově, Hortus Palatinus v Heidelbergu, Neugebäude u Vídně a vila Angiana v Belgii), na straně druhé však již otevírá cestu francouzskému barokně klasicistnímu typu (Versailles). Jedinečnost zahrady však nespočívá pouze v této své vnitřní originální dualitě či ve vysoké umělecké a historické hodnotě, ale také v tom, že je dnes prakticky jediným představitelem obdobně komponovaného celku v Evropě.

Centrální partii Květné zahrady, která je koncipována na půdoryse protáhlého obdélníka s množstvím geometricky stříhané zeleně a doprovodných architektonických i výtvarných zastavení (okrasné partery, kašny Lví a Tritónů, Rotunda, labyrinty, vodní plochy, kuželna a Jahodové kopečky), tvoří dvě části -- květnice a štěpnice.

Toto základní formální rozložení organicky doplňovaly z východní strany -- od města -- dnes již zaniklé další přilehlé okrasné či hospodářské prostory (Oranžerie, Holandská zahrada, skleníky, hospodářský dvůr, Bažantnice, Králičí kopeček a Voliéra).

Výraznější proměny doznala Květná zahrada až ve 40. letech 19. století. Architekt Anton Arche navrhl na místě zahradníkova domu objekt charakteristický jemným užitím palladiánských a romantizujících motivů. Dvůr po stranách uzavřel dvojicí velkoryse pojatých skleníků v jemně romantizujícím stylu -- Teplý a Studený. Soustava tří objektů byla záměrně komponovaná tak, aby vytvořila motiv čestného nádvoří -- cour d´honneur. Z původně utilitárního zázemí vybudoval Arche nový reprezentativní vstup do zahrady.

Revitalizace narušených částí Květné zahrady se ujal v padesátých letech 20. století architekt Pavel Janák. Na jeho práci navázali architekti Dušan Riedl a Jan Němec, když v roce 1964 připravili projekt její celkové rehabilitace, která však nikdy nedošel svého naplnění.

Počátky budování kroměřížské Podzámecké zahrady sahají ke sklonku středověku a rané renesanci, kdy vyrostla při zámku nejen tehdy obvyklá užitková, ale především menší obora pro chov vysoké zvěře a okrasná zahrada s několika vodními prvky a řadou okrasných bohatě tvarovaných záhonů.

Barokní proměna v okrasní parter přišla ke konci 17. věku s nástupem vzdělaného a kultivovaného Karla II. Liechtensteina -- Castelcorna na biskupský stolec. Ústředním akcentem díla se však staly bohatě dekorované interiéry zámecké saly terreny ukryté v potemnělých sálech zámeckého přízemí.

Rok 1777 znamenal pro olomouckou diecézi vrcholný okamžik. Biskupství bylo totiž povýšeno na arcibiskupství -- prvním arcibiskupem byl zvolen Antonín Theodor Colloredo -- Waldsee; do kroměřížského prostředí především vstoupil originální proměnou Podzámecké zahrady v Sentimentální park středoevropského typu -- tedy kombinaci formálního rokokového parteru s přírodně komponovanými kabinety s množstvím kuriózních stavebních doplňků, ať již v řeckém, čínském, tureckém, tichomořském či jiném stylu.

Nejradikálnější přestavba však Podzámeckou zahradu čekala po příchodu nového arcibiskupa Ferdinanda Marii Chotka a jeho dvorního architekta Antona Archeho v první třetině 19. století; společně pak připravili koncept proměny sentimentální zahrady v romantický přírodně-krajinářský park s množstvím drobných staveb a instalovaných objektů v duchu idejí německého knížete Hermanna von Pücklera-Muskau. Chotek se však plného vyznění své představy nedožil. V sotva započatém díle mohl od roku 1837 pokračovat jeho nástupce Maxmilián Josef Sommerau -- Beeckh. V prostředí Podzámecké zahrady se tak propojily dva významné dobové proudy -- romantický vztah k přírodě projevující se v parkové koncepci a Archeho neoklasicistní, antikizující stavby.
40 fotek, 14.6.2012, 284 zobrazení | moje fotozprávy
Základní škola v Boskovicích se může pochlubit Učebnou v přírodě. Dle názvu by si mnohý myslel, že je to někde za městem uprostřed lesů a žáci se tam dostanou jen občas v rámci nějakého výletu. Není tomu tak, místo se nachází přímo v centru města za budovou rezidence, což je od jednoho z pracovišť školy jen několik desítek metrů. A proč se o tom nyní mluví? Školní pozemek s učebnou v altánu má letos deset let.
Při této příležitosti se tam konal ve čtvrtek 14. června odpoledne den otevřených dveří, aby se i rodiče žáků mohli podívat na pěstitelské úspěchy svých ratolestí a též si prohlédnout prostorný altán sloužící jako opravdová učebna.
Já jsem se tam šel též podívat. Mgr. Jarmila Nezvedová, zástupkyně ředitele, kantorka na penzi a dlouholetá členka Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Boskovicích a zdejší instruktorka právě stála se skupinou zájemců v horní části zahrady a cosi vysvětlovala: „Tohle je meteostanice ve výstavbě. Zatím je tu pouze teploměr, nahoru vyrobil umělecký kovář větrnou růžici. Byl tam ještě kohout s vrtulkou, ale vichřice jej utrhla a odnesla neznámo kam. Budeme muset zakoupit nového. Na této tabulce je skutečná nadmořská výška a souřadnice GPS. Je to naměřené přesně zde v tomto místě. A tady tento mohutný pařez nám darovala ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová. Je od hradu, nikdo nezná druh ani stáří stromu. Máme to jen na okrasu,“ usmála se Mgr. Nezvedová. „Pod těmito dlaždicemi je odpad z různých materiálů a sledujeme, jak si s ním příroda poradí. A na tomto záhonu se děti učí poznávat léčivé byliny. Hodně nám toho na konci května pomrzlo. Do podzimu to znovu obrazí. Ohniště je hodně využívané zejména teď ke konci školního roku, kdy je volněji. Střechy informačních panelů i altánu jsou vyrobeny z rákosu. Nacházíme se v památkové zóně města za muzeem a museli jsme splnit požadavky památkářů. Pomrzly nám i zákrsky jabloní. Jen dvě velké švestky vpravo dole odolaly bez poškození. Mají moc dobré plody a pecky jdou snadno odstranit.“ Ticho přerušilo blížící se dětské štěbetání. To se i celá školní družina nejmenších přišla podívat, kde budou probíhat ve vyšších ročnících hodiny pracovního vyučování. „Původně zde byla zahrada zaměstnanců Lesní správy,“ pokračovala Mgr. Nezvedová, když jsme ve chvíli volna sedli do altánu. „Kanceláře měli zde v rezidenci, kde nyní sídlí Muzeum Boskovicka. Skleník jsme získali jako náhradu za zrušené na původní školní zahradě u lázní. Kvůli památkové zóně ale nesmí mít základy v zemi. Má to však výhodu, že venkovní vláha navzlíná dovnitř a není třeba tolik zalévat. Skleník používáme jen na jaře pro pěstování přísad. Pak dáváme vše ven. V roce 2006 jsme toto místo slavnostně otevřeli jako učebnu. Nyní bychom měli obdržet grant z Ministerstva školství, které teď školní zahrady hodně preferuje. Aby děti měly větší možnost poznávat přírodu. Pak zřídíme v přední části zahrady malé jezírko s vodními rostlinami a rybami, k východní stěně chceme zasadit drobné ovoce. Třeba rybízovníky, angrešt a takzvaný hmyzí hotel ze dřeva, kde mohou žáci pak v hodinách přírodopisu brouky pozorovat. Chtěli bychom i hotel pro motýly. To je ovšem náročné, lákají se na sladké aromatické vůně. Jenže nejvíce jich létá v období prázdnin a v září už ne, tak si je děcka moc neužijí. Uvidíme. Též je třeba dovybavit boudu na nářadí stojany, aby tam věci nebyly jen tak opřené o stěnu. Na tu jsme dostali dotaci též z ekologického institutu Veronica Brno stejně jako na informační tabule nahoře u studny. Altán postavený z grantu Jihomoravského kraje opravdu slouží jako učebna veškerých předmětů, sem se třída pohodlně vejde. Mají zde i tabuli. Využívá se toho hlavně v létě, kdy je ve škole horko. Zde jsou děti na čerstvém vzduchu, mohou tu psát, číst a běžně se učit. Účelem této školní zahrady není vypěstovat toho co nejvíc ale aby děti poznaly všechny možné druhy zeleniny, ovoce a bylin. A také, jak se o výsadbu starat.“ Po drobném občerstvení, které připravily dívky z kroužku vaření jsme znovu vykročili do zahrady a to hned za altán, kde mají u stěny malý cvičný vinohrad s jednou řadou různých odrůd. Pak jsme pokračovali kolem záhonků s obilninami. Zase názorná ukázka druhů. „Tahle studna je hluboká osmnáct metrů a jsou v ní dva metry vody. Je starodávná, její původ ani stáří nikdo nezná. Opravená a vyčištěná je před dvěma lety a opatřená novou ruční pumpou. Při opravě nalezli studnaři uvnitř starobylé na tehdejší dobu důmyslné filtry ze dřevěných rámů a kovových trubek. Jenže už byly téměř rozpadlé.“ Podle mého názoru je studna datovaná do období stavby Rezidence v letech 1729 – 1733. Ovšem podložené to nikde není. Mgr. Nezvedová nás pak upozornila na zvláštně uspořádaný záhon: „Je to bylinková spirála tvořená kameny. Dnes je hojně používaná. Slouží pro různé druhy bylin. Má své mikroklima. Nahoru sázíme rostlinky, které mají rády Slunce a málo vody, na severní stranu ty, jež mají rády polostín atd. Při stavbě před šesti lety pomáhal našim deváťákům školník i zástupce ředitele. Stále se kameny měly snahu rozjíždět, ale nakonec se to povedlo. Dále zde máme heřmánek, měsíček. Jeden záhonek slouží jako vzorník. Žáci mají polní plodiny ve výuce na prvním i druhém stupni a zde mají názornou ukázku. Spolupracujeme s Agrospolem, a.d. Knínice, jeho ředitel Ing. Ladislav Menšík zajistil veškerá semena. Některá totiž na běžném trhu nejsou. Významně pomáhá i Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Boskovicích. Odrůdy švestkových stromů vybíral Ing. Josef Kostelecký, ostatní zákrsky jsem později sehnala sama. Stromořadí z nich je zde pět let. Žáci sem chodí nejvíce v šesté třídě. Ti mají výuku pravidelnou, ale jen hodinu týdně. Což je málo,“ posteskla si Mgr. Jarmila Nezvedová. „Ostatní ročníky docházejí nepravidelně. Pracuje zde též kroužek Mladý zahrádkář při ZO ČZS Boskovice pod vedením Ing. Josefa Kosteleckého. Nádrž na vodu jsme dostali darem od Ing. Igora Láníka, jenž má v Boskovicích velkou firmu na speciální keramické filtry.“ Tolik Mgr. Jarmila Nezvedová.
O závěr jsem požádal místostarostku Boskovic Ing. Jaromíru Vítkovou: „Základní škola patří městu a zahrada škole. Proto máme na provozu zahrady velký zájem. Školní zahrada je přínos, jedná se vlastně o environmentální výchovu v praxi. Dnes toto odvětví výuky velmi podporuje Ministerstvo školství. Jedná se o to, aby se žáci dostali do přírody, učili se jí porozumět, chovali se k ní šetrně a ekologicky. Aby alespoň trochu poznali práci zemědělců a drobných pěstitelů. Dnes znají ovoce a zeleninu hlavně ze supermarketů. Jde o to, aby si vyzkoušeli, jak se všechno pěstuje a že cesta produktů z polí a zahrad ke spotřebiteli je dlouhá a vyžaduje mnoho těžké práce.“ Místostarostka Ing. Jaromíra Vítková též vyzdvihla zásluhy Mgr. Jarmily Nezvedové: „Tato bývalá zástupkyně ředitele, skvělá učitelka jazyků a pěstitelství na druhém stupni, dlouholetá členka ZO ČZS Boskovice je velmi aktivní a odbornice na svém místě. Ráda a se zaujetím předává mladým znalosti, která děti z knih nevyčtou a doma je k práci na poli a zahradě rodiče nevedou a mnozí ani nemohou.“ Já jen dodám, že při dnešním způsobu života, kdy zaměstnavatelé využívají situace a nutí lidi dělat od tmy do tmy, na práce v zahradě a pobyt v přírodě jaksi nezbývá čas. Proto je projekt Učebny v přírodě velmi záslužný a potřebný.
Více: http://zs.boskovice.cz/
http://www.boskovice.cz/
http://www.veronica.cz/
http://www.lanik.cz/
http://www.agrospolkninice.fnweb.cz/
44 fotek, 24.9.2016, 15 zobrazení
Hlavní  0 | cukrar
9 fotek, červen 2010 až únor 2011, 190 zobrazení
hlavní  0 | neely
12 fotek, 8.7.2008, 18 zobrazení
Hlavní  1 | tarren
25 fotek, jaro 2012, 10 zobrazení
49 fotek, 9.1.2018, 18 zobrazení
139 fotek, březen 2009 až březen 2014, 1 101 zobrazení
21 fotek, 23.4.2015, 31 zobrazení
208 fotek, květen 2014, 35 zobrazení
104 fotek, 22.1.2013, 385 zobrazení
43 fotek, 10.5.2012, 18 zobrazení
12 fotek, 5.9.2011, 84 zobrazení
13 fotek, 12.3.2011, 117 zobrazení
15 fotek, 2.12.2010, 103 zobrazení
77 fotek, září až říjen 2009, 187 zobrazení
putování Tureckem..
6 fotek, září 2010 až duben 2017, 66 zobrazení
2 fotky, duben 2013 až listopad 2016, 4 zobrazení
45 fotek, 22.5.2016, 14 zobrazení