Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


 

Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 215 výsledků (0,0905 sekund)


reklama

88 fotek, srpen 2012 až červen 2016, 23 zobrazení
44 fotek, 15.8.2015, 37 zobrazení
47 fotek, květen 2013, 148 zobrazení
Hrad Karlštejn založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži.
Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století potom renesančně. Při poslední stavební úpravě z konce 19. století, vedené arch. Josefem Mockerem v duchu purismu, hrad získal dnešní vzhled.
Velmi působivé je zachované původní stupňovité uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí Předhradí, Studniční věže a Purkrabského paláce stavba pokračuje majestátním pětipodlažním Císařským palácem a nad ním stojící Mariánskou věží. Na nevyšším místě skalního ostrohu stavba hradu vrcholí monumentální, 60 m vysokou Velkou věží a systémem mohutného opevnění.

Stavební vývoj hradu
Hrad Karlštejn byl Karlem IV. založen před polovinou 14. století na skalní vápencové ostrožně nedaleko od ústí hlubokého údolí do údolní nivy řeky Berounky. Novostavba hradu postupovala etapově v navazujících, samostatně provozuschopných a aditivně seřazených objektech s vlastním fortifikačním systémem, doplněným společnou parkánovou zdí. Postupně bylo budováno purkrabství s nezbytným provozním zázemím a studniční věží, dále palác, menší věž a nakonec velká věž. Původní jednopatrový palác s věží sv. Mikuláše byl provozuschopný nejpozději v roce 1355. Menší věž byla v té době před dokončením, stavba velké věže zatím patrně zahájena nebyla. Císař Karel IV, nejspíš na přelomu roku 1356 a 1357 uložil adaptovat v té době již dokončenou menší obytnou věž pro karlštejnskou kolegiátní kapitulu, založenou následně dne 27. března 1357. Obytná komnata v II. patře byla upravena na kapitulní kostel „slavné a ustavičné Panny, rodičky Boží Marie“, přilehlá oratoř v jižní obvodové zdí na trezorovou kapli „Utrpení Páně a jeho Znamení, jakož i všeho vojska nebeského“, určenou pro uložení soukromého pokladu Kristových pašijí a sbírky relikvií svatých. Trezorová kaple, později nazývaná kaplí sv. Kateřiny, byla vyzdobena inkrustacemi drahými kameny a nástěnnými malbami. Počátkem 60. let 14. století se Karel IV. rozhodl umístit na hradě Karlštejně císařský korunovační poklad (říšské svátostiny a říšské korunovační klenoty). K jeho ochraně nechal ve II. patře rozestavěné velké věže upravit obdélnou plochostropou obytnou komnatu, s původně čtyřmi okny, krbem a prevetem na kapli sv. Kříže. Kaple vysvěcená dne 9. února 1365, byla vyzdobena inkrustací s drahokamů vložených do zlacené a kolkované pastiglie v soklové části obvodových stěn, a ve vyšší úrovni stěn bylo sestaveno dřevěné kazetové obložení se 130 deskovými z pražské dílny Mistra Theodorika, doplněné o triptych Tommasa da Modena na severní oltářní stěně. Dvě druhotně vložená pole křížové klenby byla vyzdobena skleněnými puklicemi a zlacenou pastiglií. I. patro věže s dvěmi klenutými místnostmi, a druhotně vestavené schodiště s nástěnnými malbami s výjevy ze života
sv. Václava a sv. Ludmily plnily v souvislosti s kaplí representační funkci. Prostory nad kaplí sloužily především manům, určeným k ochraně říšského pokladu. Nově koncipovaný přístup do velké věže přes menší věž si vyžádal půdorysnou redukci kostela Panny Marie, s kterou již souvisí nástěnný apokalyptický cyklus. Původně plánovaná obytná funkce věží musela tak být v plném rozsahu přenesena na palác. Jeho půdorysné rozšíření o tzv. arkádový přístavek a severní (tzv. děkanské) křídlo mohlo být zahájené již kolem roku 1370, nejpozději za vlády Václava IV, který hrad dále užíval. Na počátku husitských nepokojů byly na hrad Karlštejn převezeny s jinými drahocennostmi české korunovační klenoty. Ty však následně, nejpozději na jaře 1421, spolu s říšským pokladem odvezl císař Zikmund do Uher. V letech 1421 a 1422 Pražané neúspěšně dobývali hrad.
38 fotek, 20.1.2013, 54 zobrazení | architektura, cestování, krajina, kultura, příroda
Výlet na hrad Karlštejn 28.9.2011
103 fotek, 17.10.2012, 38 zobrazení
hrad Karlštejn 17.10.2012
83 fotek, prosinec 2007 až září 2008, 38 zobrazení
Jeden z našich nejznámějších českých hradů,místo,kde bývaly uloženy české korunovační klenoty.
35 fotek, 26.2.2011, 71 zobrazení
22 fotek, 26.8.2008, 99 zobrazení | cestování
164 fotek, 24.6.2008, 96 zobrazení | kultura
Na výletě na Karlštejn =)
24 fotek, 5.5.2018, 12 zobrazení
20 fotek, 14.5.2017, 30 zobrazení | cestování
Castle Charles's stone - Karlstejn
Burg Karlstein - Karlstejn
https://en.wikipedia.org/wiki/Karl%C5%A1tejn
38 fotek, 4.2.2017, 11 zobrazení
13 fotek, 25.9.2015, 13 zobrazení
65 fotek, 19.4.2009, 65 zobrazení | cestování
27 fotek, léto 2004, 36 zobrazení
53 fotek, březen 2006 až září 2008, 144 zobrazení
98 fotek, 6.7.2017, 40 zobrazení | architektura, cestování, krajina, příroda
65 fotek, 28.6.2016, 174 zobrazení | architektura, cestování, kultura
100 fotek, únor 2008 až prosinec 2015, 15 zobrazení | cestování

Něco by se našlo i mezi uživateli...

Hrad Jiří | hrad

42 826 zobrazení, 8 alb

pohadkovy-hrad

947 zobrazení, 4 alba

Zobrazit další výsledky mezi uživateli.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.