Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 32 výsledků (0,1321 sekund)

reklama
16 fotek, letos v březnu, 151 zobrazení | příroda
Vykukuje pozvolna a dává nám naději, že slunce existuje a že umí i zahřát...
26 fotek, 2.4.2011, 144 zobrazení | makro, ostatní, příroda, zvířata
Makro probouzející se přírody u nás u Vltavy
20 fotek, 1.4.2012, 206 zobrazení
33 fotek, 69 zobrazení
42 fotek a 7 videí, duben 2011, 89 zobrazení
16 fotek, 26.4.2014, 130 zobrazení | auta, koníčky
Jarní sraz Simca klubu se letos konal 26. dubna v Praze. Jelikož jsme byli velmi pracovně vytíženi, jel jsem se tam podívat sám jen na chvíli. Proto je fotek letos jen málo.
100 fotek, 18.4.2011, 139 zobrazení | kultura
43 fotek, březen 2008, 69 zobrazení
24 fotek, prosinec 2005 až duben 2007, 67 zobrazení
206 fotek, květen 2011, 34 zobrazení
12 fotek, jaro, 7 zobrazení
Jaterník podléška už se klube - jaro se blíží...
111 fotek, březen až červen 2012, 456 zobrazení
20.3. přijel k nám domíchávač ! pro Honzíka velký zážitek !
25.3. návštěva v ZOO Ostrava
30.3. mám nohu v gipsu
9.4. jak jsem připraven na šmigrust
19.4. výlet na dětský ranč s Klubem
20.4. u hasičů se školkou
21.4. jak pomáhám se zedničinou :)
22.4. Jarní pochod
27.4. odemykání lesa
Jak malujeme náš byt a můj pokojíček....
17.5. vystoupení ke Dni matek ve školce
16 fotek, březen až červen 1987, 98 zobrazení | lidé, oslavy, zábava
Zrovna tato akce mi v paměti příliš neutkvěla, ale asi se odehrála na jaře 1987 v dnes snad již neexistujícím klubu Rokoska, či jak se často psalo Ro(c)koska. Snímky vypadají ještě starší než jsou. A to nemyslím kvůlí pseudořímským úborům. ale jako by nebylo nikde pořádně zaostřeno. No nic, všem se omlouvám.
161 fotek, 20.3.2011, 147 zobrazení | krajina, lidé, příroda
Tradiční jarní akce klubu českých turistů Smržice se na Josefa zúčastnili i 4 PPP. Autobusem do Adamova a pak Moravským krasem přes Vranov na skalní útvar Babí lom s rozhlednou dolů do Lelekovic. Po občerstvení v hotelu Babí lom pak přes Ořešín a Útěchov zpět do Adamova. Počasí, kterého jsme se dost obávali se nakonec nad námi slitovalo, vůbec jsme nezmokli a občas vykouklo i sluníčko. Ve Vranově je krásný kostel s klášterem Františkánů z Pauly.Na celé 21 km dlouhé trase jsem ve volné přírodě viděl jen 1 Plícník lékařský, 3 Podběly a 2 keříky Lýkovce. Na Drahanech ležela 3 cm vrstva nového sněhu. Jaro jak vyšité :-) Foteček je hodně, bo nás bylo hodně.
115 fotek, 1.1.2004, 96 zobrazení
Na Slovensku nás přivítalo nádherné počasí a sešly se tentokrát pouze týmy s bloodhoundy. Mladí si utvrzovali základy motivačních stop a ti zkušenější měli na programu rozlišování pachů, double blind testy a Hagrid klubovou zkoušku. Protože počasí přeskočilo jaro a vrhlo se rovnou do léta, celodenní trénink dal všem zabrat. Únava byla i příčinou, proč Hagrid nedokončil zkoušku a těsně před koncem stopu ukončil. I přes dost nabitý program všichni si mákli na hranu svých možností a učili se pracovat i pod tlakem. No a byl i čas na doplňování tekutin, což poctivě plnili jak psi, tak i jejich člověci. Tato sestava má pokračování na přelomu května a června na Donovalech.
60 fotek, 8.12.2011, 448 zobrazení | moje fotozprávy
„Já Vás tady srdečně vítám, jsem ráda, že jste došli na přednášku o našich rybičkách,“ zaznělo netradičně učebnou biologie č. 304 ve starobylém boskovickém gymnáziu na Palackého náměstí v Boskovicích. Mohutná školní budova zde stojí již od roku 1903, kdy byla otevřena pro žáky z regionu toužící po středoškolském vzdělání. Je tedy jasné, že se nejednalo o běžnou vyučovací hodinu ale o něco mnohem zajímavějšího. Sešli se zde studenti primy, aby vyslechli odbornou přednášku o akvarijních rybičkách a vším, co s tím souvisí. Seminář je součástí projektu Biosféra, jenž prezentuje biotopy z různých koutů světa a živočišné druhy, které je charakterizují. K běžné činnosti se jednou týdně schází asi deset nadšenců z řad studentů, aby udržovali akvária a terária v čistotě, učili se krmit a vše co s akvaristikou a chovatelstvím souvisí. Projekt Biosféra běží už dvanáctým rokem, gymnázium si jej financuje za pomoci rodičů samo.
Ve čtvrtek 8. prosince 2011 navštívil boskovický vzdělávací ústav odborník Mgr. Milan Vrtílek z Akademie věd ČR a současně student Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity – Ústav botaniky a zoologie v Brně, kde pokračuje doktorským studiem. S paní učitelkou biologie Bc. Petrou Makovcovou, jež všechny na úvod přivítala, se seznámil na studiích a tak se objevil v Boskovicích. Na zdejším gymnáziu měl trochu zjednodušenou úlohu, většina vodních živočichů, jež popisoval se nachází v mnoha akváriích zabudovaných ve stěnách učebny. „Pojďte přímo k nim, výklad bude přesnější,“ vyzval všechny děti a u prosklených nádob plných rybiček, rostlin počal své poutavé vyprávění. Podrobně popisoval druhy, jež viděl za silným sklem.Všechny přítomné pomyslně přenesl do exotických krajin, hned na úvod do Brazílie a povodí řeky Amazonky. Upozornil na záludnosti chovu v umělém prostředí, jaká má být voda, jak jsou rybičky choulostivé, jak se rozmnožují a jak se mají správně krmit. Dověděli jsme se například, že neonky se rozmnožují při určité teplotě vody po jarním tání. Dále vysvětlil rozdíl ve vzhledu samečků a samiček. Většinou jsou samečci barevnější a mají širší ploutve. Naopak samičky se nevýrazným zbarvením chrání před dravci a predátory. Výklad občas doplňovala Bc. Petra Makovcová svými poznatky přímo z chovu ve škole. Přišla řeč i na praktické Ancistrusy, které se živí řasami a tím čistí skla. Občas je dobré skalárům vhodit do vody kolečko z okurky. Rybičky je okoušou. Samičky se poznají tak, že mají už jako mladé kolem ústního otvoru malé trny. Pancířníček kropenatý je nenáročná rybička, žijící naspodu akvária a hodně se schovává pod kameny. „V dalším akváriu máte exempláře z Ázie a Indie,“ pokračoval nadšeně mladý přírodovědec. „Tyhle žijí v mělké a teplé vodě, kde je málo kyslíku. Mají speciální orgán, který umí vstřebávat přímo vzdušný kyslík. Proto tyhle rybičky vydrží dost dlouho i bez vody, neudusí se. V akváriu se často vynoří k hladině, aby se nadechly. Říká se jim Čichavec. Samci mezi sebou neškodně bojují, což vypadá jako líbání. Ale opak je pravdou.“ Bc. Petra Makovcová opět výklad přerušila výčtem Čichavců. „Máme zde dva pyskaté (líbače), dva modráky, oranžové dva a medové čtyři. Všichni se mezi sebou prohánějí ale zcela neškodně. Dále je zde jeden samec Bojovnice pestré.“ Mgr. Milan Vrtílek dodal, že je dobré mít ke každému samci více samiček, aby se netřel pořád jen s jednou. Nebo mu dát do vody zrcátko. On pak bude v něm vidět protivníka. I když jen svůj odraz. „Zde zase vidím Akaru modrou, což je rybička z Karibiku. Vyrůstá do déky asi 20 centimetrů a je největším dravcem z Pavích oček. Akary se snadno rozmnožují třením o kameny, nebo je dobré dát do akvária na bok položený květináč. Vylíhlé mladé je třeba po dvou týdnech odchytit a přemístit jinam. Staří by je sežrali. Dále zde máte Cichlidky, tři druhy v párech. Žijí zejména v afrických jezerech. Živí se různě. Některé druhy jsou masožravé, jiné zase rybožravé. Některým stačí řasy. Jsou i druhy živící se šupinami jiných ryb,“ pokračoval přírodovědec. „Útočí z boku. Některé výhradně zleva, jiné zprava. Většina ryb z afrických jezer má zvláštní rodičovský pud. Samička naklade jikry do otvoru v písku, sameček je oplodní a pak si je posbírá do tlamy. Tam je má do vylíhnutí. I pak malé rybičky se pohybují blízko a v případě nebezpečí zase do tlamy samce vklouznou. Zajímavé, že samec jikry nespolkne s potravou.“ Bc. Petra Makovcová potom doplnila, že všechny rybičky ve škole jsou mimina, teprve dorostou. Živí se rostlinnou potravou s obsahem řas. Jsou zde dva druhy. Lesklé do zlatova a oranžové matné. I když jsou malé, už lze snadno rozeznat pohlaví. U obou samičky barvu nezmění. Samečkům se začínají dělat tmavé příčné pruhy. Až dorostou změní barvu na tmavomodrou s černými pruhy. Matní samečci změní barvu na světle růžovou. „Dovezl jsem ukázat rybičky, které žijí v různých důlcích africké savany, když se terénní prohlubně naplní vodou v období dešťů,“ vmísil se zase do debaty Mgr. Milan Vrtílek. „Jsou zajímavé tím, jak jsou schopné pak přežít období sucha. Jakmile kaluž vyschne, staré zahynou a ve ztvrdlém bahně je pak možné vidět pouze jikry. Pokud na bahno zase naprší, změkne a z jiker se vylíhnou během patnácti minut rybičky. Ty žijí pouze šest měsíců a přirozeně zajdou. Exempláře, které mám ve sklence je Kančík tyrkysový, dva samci. Je to dravec, živí se i menšími rybami. Podívejte se na ně zblízka.“
O zajímavé přednášce by se dalo hovořit ještě dlouho. Ovšem úkolem tohoto článku není odborný výklad, ale seznámení veřejnosti se zájmovou činností na boskovickém gymnáziu. „V učebně č. 304 jsou kromě akvárií též různá terária pro suchozemské živočichy, třeba křečky. Odměnou studentům za účast v klubu Biosféra jsou exkurze k tématům, kde škola hradí část nákladů, například vstupné. Poslední vydařený výlet byl k nedaleké obci Bačov, kde děti hledaly zkameněliny. Zde měli studenti opět odborného průvodce ředitele Mendlova muzea genetiky Mgr. Ondřeje Dostála, Ph.D. Na jaro chystáme zájezd do LamaCentra Brno Hády, kde mají koutek jihoamerické přírody,“ prozradila mi plány do budoucna Bc. Petra Makovcová. Přednáška pomalu končila, za okny se již téměř setmělo, děti si domů odnášely mnoho nových poznatků.
Škoda jen, že se zajímavé besedy se skvělými odborníky nezúčastnilo více lidí, třeba místní akvaristé. Přednáška byla veřejná a mohl přijít kdokoliv…
Více: www.gymbos.cz
12 fotek, 24.11.2016, 66 zobrazení | moje fotozprávy
Klub přátel Boskovic vzpomínal…

Podzimní schůzka Klubu přátel Boskovic s poetickým názvem Setkání u bábovky se konala ve videosále kina Panorama v Boskovicích 24. listopadu 2016.
Datum nebylo stanovené náhodně, v těchto dnech si připomínáme výročí úmrtí Františka Josefa I.
Na úvod všechny pozdravila předsedkyně Jarmila Winklerová. Stručně připomenula organizační záležitosti a především výroční schůzi na jaře příštího roku. Shrnula letošní akce – vycházku po historických budovách na Masarykově náměstí, putování židovským městem. Významná událost proběhla 5. října, kdy se konalo za účasti starostky Bc. Hany Nedomové odhalení pamětní desky v průjezdu radnice a umístění informační tabule u kříže na zámku.
„Dnes si popovídáme o Habsburcích,“ zakončila Jarmila Winklerová.
K tomu si připravila referát Jaroslava Kovaříková. Vrátila se do dob dávno minulých, kdy jsme byli jako Království české součástí Rakouské říše: „Dvacátého prvního listopadu uplynulo sto let, kdy zemřel náš bývalý císař František Josef první,“ začala asi hodinové poutavé vyprávění. Osvětlila historii rodu Habsburků. Věnovala se Ferdinandu pátému Dobrotivému, synovi císaře Františka II, jenž byl od mládí těžce nemocný epilepsií. V roce 1832 na něj byl spáchaný neúspěšný atentát, z něhož se po roce zotavil. Dobrotivý se mu říkalo, protože ve Vídni rozdával peníze chudým. Ve skutečnosti za něj vládla státní rada – kníže Metternich, hrabě Kolowrat a arcivévoda Ludvík. V roce 1848 po povstání vydal Ferdinand pátý patent o zrušení roboty. Druhého června 1848 propuklo Pražské povstání po útoku rakouského vojska na účastníky Sjezdu slovanských národů. Ferdinand pátý Dobrotivý zemřel v Praze 29. července 1875 ve věku 82 let.
Dalším panovníkem byl František Josef I za velmi neutěšené politické situace v celé monarchii. Za manželku pojal šestnáctiletou Alžbětu zvanou „Sisi“ 24 dubna 1853. O císaři bylo známo, že je pečlivý. Vstával denně o půl čtvrté ráno, přijímal i sto audiencí denně. Manželka Sisi byla národem milovaná, cestovala, psala verše. Byla zaujatá svou krásou. Porodila čtyři děti. Poslední Marii Valerii narozenou v roce 1868 vychovávala sama. Po vyhlášení Rakousko-Uherska se a František Josef I byl korunován na maďarského krále a Alžběta se stala královnou. Alžběta si zakládala na svých vlasech, mytí a česání býval celodenní obřad. Měla však škaredé, zkažené zuby.
„Dnes bychom ji mohli zařadit mezi vyhublé modelky,“ pokračovala humorně Jaroslava Kovaříková.
Alžběta po sebevraždě syna Rudolfa 29. ledna 1889 trávila většinu času na cestách v černém oblečení. Zřejmě se i pomátla. Zemřela 10. září 1898 pod rukou atentátníka italského anarchisty. Probodl ji pilníkem.
Rudolf Habsburský – následník trůnu *1858. Byl vychováván ve vojenském duchu, což jej psychicky poznamenalo. Později na popud Alžběty změnil vychovatele. Věnoval se přátelům, psal kritiky na oficiální politiku, studoval biologii. V roce 1881 se oženil s belgickou princeznou Štefani. Bylo jí šestnáct let. Na paměť sňatku byly u boskovického hradu vysazeny dva duby. Jeden tam stojí dodnes. V roce 1883 se jim narodila dcera Alžběta. Další děti již pro nemoc obou neměli.
Princezna Alžběta – dcera Rudolfa a Štefánie: Byla rozmazlené dítě. Jejím vzorem byl dědeček František Josef. V lednu 1902 se stala manželkou prince Oty z Windisch-Graetze (*1873 †1952). Ten byl za nedobrovolný sňatek odměněn knížecím titulem. Manželství to nebylo šťastné, Alžběta byla žárlivá. Ze vztahu i tak vzešli tři synové. 1904 František Josef, 1905 Arnošt a 1907 Rudolf. Později si Alžběta našla milence námořního důstojníka Egona Lercha. V roce 1909 se jim narodila dcera Štefánie. Egon Lerch padl v první světové válce jako velitel ponorky. Později si Alžběta našla novou lásku socialistu Leopolda Pecníka. Po rozvodu s Otou získala do péče všechny děti a říkalo se jí Rudá arcivévodkyně. Jako poslední přímý potomek rodu Habsburků zemřela v březnu 1963 ve věku 80ti let. Veškerý majetek odkázala státu.
Jaroslava Kovaříková stručně pohovořila i o dalších příslušnících rodu Habsburků. František Ferdinand d'Este (*1863 †1914). U nás je známý především jako oběť atentátu v Sarajevě 28. června 1914, při němž zemřela i jeho žena Žofie Chotková (*1868 †1914)
Jaroslava Kovaříková vylíčila poslední chvíle císaře Františka Josefa I, jak je pamatoval jeho komorník Eugen Ketterle: „21. listopadu 1916 po poledni se jeho zdravotní stav prudce zhoršil, v 16 hodin učinil poslední podpis. V 18 se v sedě pomodlil, opět se mu přitížilo. Byl povolán lékař, kněz mu za přítomnosti nejbližších členů rodiny udělil poslední pomazání. Naposledy vydechl v 21.05.“
Posledním naším císařem byl Karel I (*1887 †1922). Po gymnáziu vstoupil do vojenského jezdectva. S manželkou Zitou Bourbonsko-Parmskou měl sedm dětí. Po smrti Františka Ferdinanda d'Este postoupil na místo následníka trůnu. Zúčastnil se bojů první světové války. Byl korunován na trůn uherského krále v roce 1916. Po válce byl s celou rodinou vypovězen ze země. Skončil ve vyhnanství na ostrově Madeira. Zemřel na zápal plic 1. dubna 1922. Za života hovořil dobře česky, studoval v Praze, s manželkou Zitou bydleli v Brandýse nad Labem. O posledních dnů života se modlil za český národ. Anglický spisovatel Herbert Viviant o něm napsal: „Karel byl velký vůdce, jenž chtěl zachránit svět od války.“ Spisovatel Anatome France: „Císař Karel je jediný slušný člověk, jenž se sám postavil do čela armády. Toužil po míru, proto byl opovrhován.“ Karel I byl blahořečen Janem Pavlem II v Římě 3. října 2004. Je poslední z českých králů. Po Svatém Václavovi je druhým blahoslaveným a je s ním spojen přemyslovskou krví. Oba byli nositeli míru.
Závěrem milého setkání pozvala paní Chlupová všechny přítomné na Vánoční koncert pěveckého sboru Janáček pod vedením Františka Ostrého do zámeckého skleníku 4. prosince 2016.
V předsálí kina Panorama se pak při drobném občerstvení rozvinula široká diskuse.
312 fotek, leden 2017, 43 zobrazení
Na začátek se vrátíme o kousek zpět. Psalo se jaro roku 2015 a hlavách trenérů Gepardů uzrál zajímavý nápad - co takhle šikovné kluky z našich kroužků poměřit s "profíky"? Slovo dalo slovo a poprvé jsme přípravku Gepardů přihlásili na brněnský Opengame. Mnozí pamatují, jak to dopadlo: suveréní výkon ve skupině včetně porážky např. Tatranu Střešovice a jasný postup, vyřazení brněnských Buldoků i Židenic, nezapomenutelná bitva a jen těsné prohra o gól v semifinále s Vítkovicemi, zisk bronzových medailí, samozřejmě množství úžasných zážitků a zjištění, že i naši "amatéři" z kroužků pod DDM se mohou měřit s hráči z profi klubů. Gepardi se zapsali do brněnského florbalového povědomí a když jsme si potom hodnotili co dál, padla myšlenka - tak příště na Gothii. Samozřejmě to bylo myšleno ze srandy a s velkou nadsázkou. Vypravit Gepardy na největší mezinárodní mládežnický florbalový turnaj, který se koná každoročně na začátku roku ve Švédsku, znělo jako velká utopie. Uplynul rok a půl.........a Gepardi vyrazili na GOTHII!!!!
A jak to dopadlo? Tento pohádkový příběh (pro režiséry - na autorských právech na zfilmování se dá domluvit :-) ) měl v sobě vše- drama při cestě přes rozbouřené moře, kouzelnou atmosféru nádherných sportovních hal i švédského přístavního města, smolné prohry i velká vítězství. Gepardi ve Švédsku rozhodně nepropadli. S bilancí tří vítězství a tří proher skončili na pěkném 4. místě ve skupině a kluci si ze Švédska odvezdli jeden obrovský zážitek a impuls do další floralové kariéry. První díl naší gepardí pohádky skončil a my uvidíme, jaké bude pokračování. :-)
62 fotek, 31.7.2015, 98 zobrazení | cestování, děti
Tento den jsme vyrazili na rozhlednu Doubecko. Z Příšovic cca 17 km. Telekomunikační věž s rozhlednou vysokou 50m byla otevřena v roce 2002. Z plošiny ve výšce 33 metrů. Nahoru vede 176 schodů.
Dle počasí, klíček od rozhledny vydá pan Lejsek (150 m od rozhledny). Od auta k rozhledně max 500 m. Vstupné dospělí 20 Kč a děti 10 Kč.

Poté jsme se autem přesunuli z Dubecka na kopec Kozákov (8 km), kde jsme pozorovali padáčkáře při startu a pak navštívili rozhlednu.
Rozhledna Kozákov – tato železná věž byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1995. Věž je vysoká 48 metrů a vyhlídka je ve výšce 24 meterů. Po vystoupání 124 schodů na vyhlídkový ochoz je vyhlídka.
Vstupné dospělí 20 Kč a děti 10 Kč.

Následně jsme přejeli k Bozkovským jeskyním 15 km. Zde jsme a parkovišti zanechali vozidlo a vydali se pěšky 700 metrů k jeskyním. Zde jsme byli něco málo po 13 hodině a vstup do jeskyní nám paní prodala na 14:15 hodin. Počkali jsme v nedalekém občerstvení a pak šli na 40 minutovou procházku do jeskyní, které nejsou nijak moc bohatě krápníkově vyzdobeny, trošku mě to zklamalo, ale zase byl celkem poutavý výklad i pro děti.

Bozkovské dolomitové jeskyně patří mezi jediné zpřístupněné jeskyně na severu Čech. Prohlídka jeskyní není fyzicky náročná a bez problémů ji zvládnou i menší děti. Celková délka návštěvního okruhu je přibližně 350 metrů a shlédneme na něm všechna atraktivní místa jeskyně. Zbylých přes 700 m chodeb je zatím veřejnosti nepřístupno. Ihned po vstupu do jeskyní (ve výšce 452 m n.m.) klesneme několik metrů pod úroveň povrchu. Současně se sestupem klesá také teplota vzduchu. Průměrná teplota v jeskyních se během roku příliš nemění a kolísá kolem 7,3 stupňů Celsia. Doporučuje se proto teple se obléknout – nenechejte se zmást horkým počasím v letních měsících.
Převýšení na trase činí 40 metrů. Prohlídka s průvodcem trvá přibližně 40 minut, což je dostatečná doba k pořádnému vymrznutí (pokud se na prohlídku dostatečně nevybavíte). Během prohlídky navštívíme takzvanou Starou i Novou jeskyni. Obě podzemní prostory jsou uměle propojeny padesátimetrovým tunelem.
Vstup do jeskyní dospělý 100 kč a dítě 60 Kč.

Pak jsem se přesunuli autem na Cimrmanovu nejnižší rozhlednu na světě, do Nouzova. Super byl „Vydrž pionýre“, to děti nadchlo.

Následoval autem přesun pod Spálov, kde je Riegrova stezka. Na to, jakou na to mají reklamu, tak mě to zklamalo. turistická, červeně značená trasa, kterou založil a slavnostně otevřel 20. října 1909 Klub českých turistů a která vede ze Semil do Železného Brodu. Stezka vede podél řeky Jizery a její délka je necelých 5 km. Stezka nese jméno po významném politikovi a rodákovi ze Semil Františka Ladislava Riegera, Původní stezka se ale nedochovala v té podobě, jak ji můžete projít dnes. Mezi lety 1922-1926 byla totiž v místě vybudována vodní elektrárna Spálov a ta je až do dnešních dní funkční. Jedná se navíc o technickou raritu. Poblíž ní byla v roce 1929 vybudována i Crhova turistická chata - která se dnes jmenuje Hotel Pod Spálovem. Cestou po Riegrově stezce potkáme 2 elektrárny, tunel pro pěší, pramen Antala Staška a také několik vyhlídek, z nichž nejkrásnější je Böhmova vyhlídka. Nejkrásnější panoráma stezky se ale nachází nedaleko Semil, kde se nachází visutá galerie, dlouhá 77 metrů a vybudovaná 5,5 metru nad původní hladinou řeky - je uměle vytvořena, je vlastně takovou vstupní a výstupní branou na Riegrovu a z Riegrovy stezky. Zajímavostí tohoto místa je, že bylo v původních projektech o mnoho užší, ale při povodních se tu hromadilo dřevo. A tak dal továrník Smitt soutěsku rozšířit na dnešních 15-20 metrů.

My ji šli naopak, od "podspálova" do Semil, a to pouze v délce 1,5 km, k tunelu a kousek k Böhmově vyhlídce a pak zpět. To nejhezčí, tj. visutou lávku jsme z časových důvodů nezvládli,
3 Hrady  1 | tridac
59 fotek a 10 videí, 25.8.2013, 124 zobrazení | cestování, kultura, lidé, oslavy, zábava
Krásné počasí, fajn příjemný den. Počátek setkání s členem společného klubu, shlédnutí zámku Sychrov, kde jsem objevil nové objevy Járy Cimrmana, poučné, přesun na hrad Kost, kde jsem společně pozoval s bílou paní, která byla fajn a zavírala hrad, kde jsem se také dozvěděl, jak správně setnout hlavu, oběsit nebo rozřezat odsouzence, abych se potom přesunul na Staré hrady, kde jsem poznal mnoho strašidel osobně, pokecal s čarodejnicemi, prohlédl si historické zbroje a pomohl i rytíři z brnění. Faj cesty, fajn počasí, fajn výlet a jedinou výtku, kterou nemohu zkousnout je totálně katastrofální stav okresních silnic, který mi dal nejvíce zabrat. Teda řeknu, to je skutečně vizitka našich dopravců co z toho dokázali za tak krátkou dobu udělat.

Něco by se našlo i mezi uživateli...

jak

831 zobrazení, žádné album

kus-jak

607 zobrazení, 4 alba

ludka-jak

625 zobrazení, 3 alba

jak-jituska

213 zobrazení, 3 alba

ma-jak

227 zobrazení, 2 alba

Zobrazit další výsledky mezi uživateli.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron