Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 41 výsledků (0,0546 sekund)


reklama

86 fotek, 28.6.2012, 37 zobrazení
51 fotek, 24.6.2012, 288 zobrazení | architektura, krajina, města
25 fotek, 28.5.2015, 10 zobrazení
123 fotek, 19.10.2014, 96 zobrazení | příroda
Praha 1 - Hradčany a Malá Strana
37 fotek, 22.6.2012, 83 zobrazení
Znovu otevřeny 20.6.2012 a určitě doporučuji k návštěvě.
Jižní zahrady se skládají ze 3 zahrad - Rajská zhrada, Zahrada Na Valech a Hartigovská zahrada.
Ze zahrad jsou nádherné pohledy na Prahu - podle mě vůbec nejlepší.
56 fotek, 5.9.2015, 28 zobrazení | architektura, cestování, města
Zahrady pod Pražským hradem na jižním svahu hradčanského návrší jsou spojnicí mezi Pražským hradem a Malou Stranou. Komplex zahrnuje celkem pět zahrad – Ledeburskou, Malou a Velkou Pálffyovskou, Kolowratskou a Malou Fürstenberskou. Vznikly v průběhu 18. století, na jejich výzdobě se podíleli významní umělci doby českého baroka a raného klasicismu a množstvím teras, pavilonů, oranžerií a glorietů připomínají italské renesanční zahrady. Po mnoha proměnách a ne vždy šetrných rekonstrukcích byly počátkem osmdesátých let 20. století na pokraji úplné zkázy. Jejich rehabilitace, představující jeden z nejkomplexnějších a odborně nejnáročnějších úkolů, který musela česká památková péče v devadesátých letech minulého století řešit, byla dokončena v roce 2000.
66 fotek, 24.4.2016, 97 zobrazení | architektura, krajina, města, příroda
Pohledy na jarní Prahu z jižní strany Hradu
21 fotek, 9.2.2008, 163 zobrazení | kultura
51 fotek, 16.4.2013, 57 zobrazení | makro, příroda
Výstava tropických motýlů ve skleníku Fata Morgana, který je součástí pražské botanické zahrady v Tróji. Velkou atrakcí je líhnutí motýlů přímo na místě.
Motýli a kukly pro pražskou výstavu se v přírodě vyskytují především v Africe, na Kanárských ostrovech, Filipínách, Thajsku, Malajsii, ve Střední a Jižní Americe.
34 fotek, 9.3.2013, 40 zobrazení | architektura, cestování, příroda
Kinského zahrada jsou sady v Praze na Smíchově. Spojují oblast Anděla s Petřínským vrchem (od toho jsou odděleny Hladovou zdí). Zahrada se rozkládá na jižní a jihovýchodní straně petřínského svahu a její rozloha činí 22 hektarů.
82 fotek, 24.3.2018, 40 zobrazení
http://www.botanicka.cz/hlavni-stranka.html?page_id=95
Výstava orchydejí nás tentokrát zavedla do lesů a hor jihovýchodní Asie.

Tropický skleník Fata Morgana je moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem, zapuštěná do skalnatého terénu. Přirozeně členitého povrchu skály, která tvoří zadní stěnu skleníku, je zde využito k výsadbě rostlin.

Interiér skleníku o rozloze cca 1750 m? je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu. Výsadby jsou členěny podle významných fytogeografických oblastí a jsou uspořádány tak, aby navodily představu přirozených rostlinných společenstev. Areál botanické zahrady se rozkládá v Trojské kotlině na rozloze cca 70 ha.

První část skleníku je věnována vegetaci suchých tropů a subtropů. Návštěvníka nejprve uvítá suchý australský buš a ukázka vzácné flóry z ostrova Madagaskar. Dále se seznámí se suchomilnou vegetací jižního Mexika a několika oblastí jižní Afriky.

Prostřední a současně největší část skleníku představuje nížinný deštný les humidních (vlhkých) tropů. Se sukulentní částí je spojen podzemní štolou raženou ve skále, na jejímž konci se po obou stranách otevírá pohled do dvou velkých sladkovodních akvárií. Největší část tropického lesa je tvořena rostlinným společenstvem Jižní Ameriky a vybraných středoamerických lokalit, další části jsou vyhrazeny flóře Austrálie a Oceánie, Afriky a Madagaskaru, Vietnamu, Sundských ostrovů a Filipín.
79 fotek, 13.9.2015, 354 zobrazení | architektura, cestování, města
Královská zahrada na Hradčanech - výstup na jižní věž chrámu sv. Víta - zahrada na Valech
80 fotek, 26.4.2014, 82 zobrazení | cestování, koníčky, krajina, příroda, země
Návštěvníci Botanické zahrady se i letos mohou těšit na 12. výstavu tropických motýlů ve skleníku Fata Morgana. V motýlí farmě v anglickém Stratfordu nad Avonou objednali další zajímavé druhy, které ještě v skleníku nelétaly. Opět budou velkou atrakcí ptakokřídelci, kteří patří mezi největší denní motýly světa. Jedná se o vzácné druhy, ale díky motýlí farmě je můžeme vidět i v Praze. Ozdobou budou také mnohé druhy martináčů, krátce žijících nočních motýlů, kvůli kterým se vyplatí navštívit výstavu vícekrát. Jako každý rok bude možné pozorovat motýly klubající se z kukel. Letos jich objednali více než 4000.Motýli pestrých barev a krásných tvarů dorazí přes Stratford z Afriky, jižní Asie a ze Střední a Jižní Ameriky.
Navštíveno a foceno - 26.4.2014
134 fotek, 9.7.2013, 43 zobrazení | příroda
Tropický skleník Fata Morgana se nachází mimo areál venkovních expozic Botanické zahrady, na prosluněném jižním svahu trojské stráně. Moderní stavba o rozloze cca 1750 metrů čtverečních s neobvyklým esovitým půdorysem je zapuštěna do skalnatého terénu. Přirozeně členitého povrchu skály, která tvoří zadní stěnu skleníku, je zde důmyslně využito k terasovité výsadbě rostlin
142 fotek, leden 2009, 285 zobrazení | cestování, příroda
9.1. jsme s malým zpožděním odjeli Studentagency do Brna. Z Brna jsme se vlakem dopravili do Vranovic a pak to mělo být podle plánu 7 Km pěšky do Ivaně, ovšem hodný řidič autobusu nás dopravil až před penzion U stehlíka. Celý výlet byl zaměřen na ranní rozlet hus z Novomlýnských nádrží. Bohužel mráz byl tak velký, že nádrže zamrzly a husy odletěly. Studentům to moc nevadilo, protože tím pádem si mohli přispat.Program jsme tedy posunuli a již podle plánu jsme nevštívili Betlém, kde se nám věnoval Pavel Veselý. Byl takový mráz, že jsme se místo výletu na zasněženou Pálavu rozhodli jít vypomoc s pálením náletových dřevin na jeden z ostrovů na Střední nádrži. Tímto činem jsme pomohli obnažit vhodné plochy pro hnízdění ptáků. Potom, co si každý propálil aspoň jednu věc a setmělo se, jsme se vydali za vzrušujícího praskání ledu na nádrži zpět. Druhý den byla v plánu návštěva Brněnské zoologické zahrady a poté již zpět do Prahy.
49 fotek, 17.5.2017, 18 zobrazení | příroda
Tropický skleník Fata Morgana je součást Botanické zahrady hl. města Prahy, který se nachází mimo areál venkovních expozic na prosluněném jižním svahu trojské stráně.
88 fotek, 20.10.2015, 36 zobrazení
Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov, tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Na západě jej ohraničuje ulice Jana Želivského, na jihu ulice, na severu areál bývalého nákladového nádraží Žižkov.
Hřbitov byl založen v roce 1889 na ploše 74 037 m2 a slavnostně otevřen 6. července 1890. Stalo se tak poté, co byl uzavřen starý žižkovský židovský hřbitov. První pohřeb se zde však konal již o dva dny dříve, 4. července.
Svou rozlohou 101 430 m2 a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice. Celá plocha hřbitova byla rozdělena do očíslovaných sekcí. Nejstarší část připadá na sekce 1-22. Ve 20. letech 20. století byl rozšířen (sekce 23-34) a v roce 1933 se rozrostl o nový urnový hřbitov s vlastní funkcionalistickou obřadní síní (arch. L. Ehrmann)
Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.
V areálu hřbitova se dochovalo několik tisíc náhrobků. V letech 1890-1940 zde bylo pohřbeno 15 000 osob.
Nachází se zde také řada pomníku a četných hrobů. Například pomník padlým židovským vojákům z první světové války (zřízen 1927), pomník nad místem uložení popela osob z terezínského ghetta (zřízen 1949), pomník katastrofy lodi Patria v roce 1940, památník československým obětem rasové genocidy (1985), pomník připomínající padlé bojovníky od Dankerque, Tobruku a Dukly, pomník zaniklé židovské obce v Dolních Kralovicích (zatopena přehradní nádrží v roce 1971), pomník obětem prvních transportů do lodžského ghetta v říjnu 1941 (zřízen 1994). Při jižní zdi židovského hřbitova jsou osazeny desky těm, kteří žádný hrob nemají, protože zahynuli v nacistických koncentračních táborech nebo na pochodech smrti neznámo kde.
V roce 2001 byla ve volném prostoru nové části hřbitova odhalena symbolická tumba, do níž byly uloženy ostatky exhumované na místě nejstaršího pražského židovského hřbitova ve Vladislavově ulici, v prostoru takzvané Židovské zahrady.
Místo posledního odpočinku zde našla řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například příslušníci rodiny Petschků, Waldesů a rodiny Bondy, spisovatelé Franz Kafka (1883-1924), Jiří Orten (1919-1941), Ota Pavel (1930-1973), Josef Bor (1906-1979), František R. Kraus (1903-1967), Arnošt Lustig (1926-2011), Lenka Reinerová (1916-2008), malíři Jiří Kars - Karpeles (1880-1945), Max Horb (1882-1907) a řada dalších.
Jsou zde pohřbení také vrchní rabíni Nathan Ehrenfeld (1843-1912) a Gustav Sicher (1843-1960).
Mezi zdejšími náhrobními kameny je celá řada umělecky cenných náhrobků navržených předními architekty, jako byli Antonín Balšánek, Josef Fanta, Otto a Karl Kohnové, Jan Kotěra, Fritz Lehmann, Max Spielmann, Jan Štursa, Josef Zasche a další.
Na hřbitově se nacházejí dvě obřadní síně. Původní novorenesanční síň, jež stojí na nejvyšším místě hřbitova při hlavním vstupu do areálu, navrhli architekti Bedřich Münzberger a Alfons Wertmiler a byla postavena v letech 1891–1893. Za ní se nachází takzvaný dům očisty bejt tahara a márnice v klasicistním stylu, jež sloužily potřebám pohřebního bratrstva.
10 fotek, 16.6.2018, 3 zobrazení
Stavební vývoj zámku
Počátek stavebního vývoje bychom mohli hledat v době kolem roku 1688, kdy panství vlastnil J. F. Čabelický hrabě ze Soutic, jenž se zasloužil o výstavbu raně barokního trojkřídlého dvojpatrového zámku.

Přestavba v roce 1730 dala zámku pozdně barokní podobu. Tato stavební etapa, zřejmě nejvýznamnější, je již spojena s Janem Arnoštem hrabětem z Golče, který panství koupil v roce 1721 a pravděpodobně nedlouho poté začal s celkovou přestavbou zámeckého areálu.

Přímá kompoziční osa zahrnovala rozsáhlý hospodářský dvůr, na který se napojoval zámek s okrasnou zahradou a sadem. K sadu byla volněji připojena bažantnice a soustava rybníků. Severním směrem od hospodářského dvora pak pokračovala alej směrem ke zříceninám Nového hradu, kde kompozičně kulminovala barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1736. Kompozičně volnější navázání na areál kostela bylo dáno polohou starší svatyně. Výstavnost a určitý věhlas areálu dokládá i návštěva císařovny Marie Terezie v roce 1754. Autorství, obdobně jako u kostela, lze připsat nejspíše staviteli Ferdinandu Václavu Špačkovi, který byl dvorním stavitelem Anny Marie Františky vévodkyně Toskánské. Rovněž autor fresky v kabinetu v prvním patře zámku je shodný s autorem fresek v kostele.

Hrabě Golč držel Kunratice až do své smrti 4. 1. 1765. Kunratické panství s Libuší a Paběnicemi poté zdědila Marie Josefa hraběnka Golčová, která spravovala panství do roku 1795. Z doby Marie Josefy pochází nedatovaný popis kunratického panství z kunratické gruntovní knihy (založené roku 1688). Samotná budova zámku v popisu chybí, je tu ale popis hospodářského dvora – při tehdejší novostavbě zámku je popisován prostorný čtverhranný dvůr se čtyřmlatými stodolami a dvojími maštalemi, kolnami, pivovarem, špejchary, dojníky a studnou uprostřed dvora, všechno nově vystavěné.

Další významné etapy přestavby zámku jsou spojeny s rodem Korbů z Weidenheimu. V roce 1830 došlo k odstranění stropu hlavního sálu v prvním patře, který zřejmě svou výškou zasahoval i do původního krovu. Další stavební zásahy byly prováděny v letech 1865 a 1868. Při poslední přestavbě byla zachována původní dispozice budovy, radikálně však bylo pozměněno průčelí v klasicizujícím duchu a součástí této přestavby byla zřejmě i výstavba dvoupatrové čtyřhranné věže. Po požáru v přilehlém hospodářském dvoře v roce 1891 byla opravována průčelí zámku pražským stavitelem Františkem Václavíkem. Během této opravy mohl být zásadně upraven i krov. Tyto stavební úpravy zámek spíše poškodily, zejména je velká škoda, že zanikl strop nad hlavním sálem. Nástavba patra a stavba věže zcela změnily barokní siluetu zámku a v interiérech došlo k výraznému zjednodušení a ztrátě původních prvků. Stavební úpravy z devatenáctého století, které jsou dnes integrální součástí památkové podstaty budovy, jsou ukázkou spíše průměrné dobové produkce a mohou sloužit také jako doklad dobového vkusu.

Další stavební zásahy na zámku byly již méně významné. Po roce 1948 začala postupná devastace hospodářských budov. Od roku 1957 byl zámek upravován pro potřeby entomologického oddělení Národního muzea. Zásadní újmou bylo odstranění zchátralého předloženého schodiště v roce 1959. Celý areál zámku včetně hospodářského dvora, parku a bažantnice byl prohlášen roku 1964 za nemovitou kulturní památku. Hospodářský dvůr zůstal v majetku obce a pomalu chátral. Koncem osmdesátých let dvacátého století byla vyměněna v zámku okna a opravována průčelí. Po roce 1990 se Městská část Praha-Kunratice snažila najít pro areál vhodné využití. Postupně byly opravovány alespoň střechy a v letech 2006–2007 byla soukromým investorem provedena zásadní rekonstrukce všech budov hospodářského dvora.

Vnitřní prostory zámku
Vlastní zámecká budova je postavena na půdorysu písmene „U“, který se otevírá jižním směrem. Je zastřešena sedlovou střechou, ze které v ose severního průčelí vyrůstá třípodlažní dvoupatrová věž zakončená vyhlídkovým patrem nad plochou střechou. V interiéru jsou zaklenuty suterény i většina přízemních prostor. Reprezentační prostory 1. patra jsou zaklenuty převážně neckovými klenbami, většinou nepravými. 2. patro a prostory věže jsou plochostropé. Hlavní, severní průčelí se obrací směrem do hospodářského dvora, je dvoupatrové se střední zapuštěnou věží a středním rizalitem. Rizalit s bosovaným[3] přízemím má ve střední části barokní portál s kamenným ostěním (na portálu byl pravděpodobně odsekán starší erb).

Horizontálně je průčelí členěno římsami. Plastická výzdoba průčelí patra má původní barokní rozvrh, ale řada dekorací, zejména ve druhém patře, byla doplněna v období klasicismu. Okna v patře mají barokní kamenná ostění, která jsou doplněna klasicistními půlkruhovitými poli se sluncovým motivem. Drobnější narušení symetrické kompozice přízemí jsou spojena s úpravami zámku v 18. století. V přízemí se nalézá rovněž zámecká kaple zasvěcená sv. Ivanu a Donátu. Kaple vznikla dodatečně vložením do staršího půdorysu v 18. století.

Druhé patro je výsledkem klasicistní nástavby. Do patra vede dvouramenné schodiště s plnou střední zdí s dřevěnými, patrně barokními stupni. Prostor schodiště je zdoben bohatou štukovou výzdobou. Základní dispozice patra opakuje nižší podlaží; hlavním prvkem dispozice je velký střední sál, na který navazuje klenutá síň zaklenutá stlačenými valenými klenbami s výsečemi. Tato předsíň hlavního sálu navazuje na schodiště. Hlavní sál si nedochoval původní barokní podobu, jeho dnešní stav je výsledkem stavebních úprav z 19. století. Zbývající prostory patra zdobí neckové klenby, přičemž některé klenby mají původní štukovou výzdobu. Okna v patře mají deštění[4] s vnitřními okenicemi z 19. století. V prostoru při jihozápadním nároží se na klenbě dochovala náročnější malířská výzdoba z druhé třetiny 18. století.

Schodiště do druhého patra je také dvouramenné a navazuje na prostor předsíně prvního patra. Rovněž dispozice druhého patra odpovídá nižšímu. Vstupní síň navazující na schodiště odpovídá nastavěné věži. Navazující velký sál opakuje situaci nižšího podlaží. Vaznicový krov[5] zámku pochází z devatenáctého století, avšak v následujícím století byl zcela zásadně upraven. Ve věži je místnost s hodinovým strojem, vyhlídková terasa a v posledním patře má věž ocelové zábradlí pravděpodobně z druhé poloviny 19. století.

Zámecký areál
Areál bývalého hospodářského dvora leží v centrální části kompozice rozsáhlého barokního celku. Historický dvůr se skládal ze základní čtveřice objektů, které se dále dělily na menší funkčně a architektonicky odlišné části. Na jižní straně dominuje dvoru zámecká budova. Architektonicky nejvýznamnější severní křídlo je přízemní, klenuté s velkým půdním prostorem. Před přestavbou obsahovalo vícelodní prostory stájí a zajímavý centrální oválný prostor. Východní křídlo je patrové, v přízemí rovněž klenuté. Objekt sloužil dříve jako panský pivovar a v jižní části bývala ratejna[6].

Při jihovýchodním nároží se nachází objekt složený z dvou částí na půdorysu písmene „L“. Západní křídlo je patrové, v přízemí klenuté, ve střední partii s vloženou přestavbou z konce 19. století. V patře byly dochovány zbytky barokní sýpky. Druhé, drobnější křídlo, navazuje přímo na zámek a má klenuté přízemí a plochostropé patro.

Na západní straně hospodářského dvora se nacházela řada velkých stodol ve spojeném dlouhém obdélném půdorysu. Pouze pod částí jejich půdorysu jsou menší barokní sklepy. Přízemní budova obdélného půdorysu v severozápadním rohu se zaklenutým přízemím sloužila jako chlévy, nad nimiž byl v podkroví seník. K tomuto objektu, již mimo uzavřenou dispozici dvora, přiléhala stodola (snad klasicistního původu). Hospodářský dvůr se od počátku vázal těsně na místní panské sídlo. Dochovaný rozsah hospodářského dvora lze datovat převážně do druhé čtvrtiny 18. století.

Stavba probíhala pro značnou finanční náročnost zřejmě etapovitě. Starší je východní strana, kde došlo k zásadní přestavbě pivovaru v jihovýchodním rohu dnešního areálu. V této části dvora bychom také mohli hledat stopy stavebních aktivit před rokem 1701, což ale komplikuje nově provedená přestavba i okolnost, že během ní nebyly nikterak doplňovány poznatky o stavebním vývoji dvora.

Využití hospodářských staveb svědčí o jasném prvotním stavebním záměru: západní strana byla vyhrazena pro velké stodoly, přístupné tehdy z hospodářské cesty u polí. Severní strana byla určena pro chlévy a také nejspíše pro výstavné koňské stáje (bývalé konírně kruhovitého tvaru se díky tomu říkalo „kaple“). Východní křídlo přiléhající ke koňským stájím mělo v jižní části velkou ratejnu s přilehlou černou kuchyní a dalšími obytnými prostory pro služebnictvo. K těmto prostorám přiléhal dvoulodní prostor, patrně určený pro provoz sladovny. Jižní křídlo při zámku bylo do půdorysu vloženo dodatečně. Ve střední části dvora se nachází studna na vodu (studna byla zakrytá při přestavbě v letech 2006–2007 a je dodnes využívána[A1] ).

Autorem celkové koncepce i architektonických návrhů původních barokních hospodářských budov byl stavitel Fedinand Václav Špaček. Pozdější stavební klasicistní úpravy už zdaleka nedosahovaly úrovně barokní etapy.
226 fotek, duben 2013, 261 zobrazení | cestování
Po odpočinku v Marrakéši odjezd k Atlantiku,návštěva Essaouiry.nocleh na Botas beach.koupání ve vodopádu v Rajském údolí,nocleh v "botanické zahradě"
v horách.sjezd do Agadiru a pak už opět přes Berlín domů
Trasa:Marrakéš-Essaouira-Imouzzer Falls - Paradise Valley-Agadir-Berlin-Praha
29 fotek, březen 2016, 25 zobrazení | architektura, kultura, města
Kinského sady jsou v Praze na Smíchově. Spojují oblast Anděla s Petřínským vrchem (od toho jsou odděleny Hladovou zdí). Zahrada se rozkládá na jižní a jihovýchodní straně petřínského svahu v nadmořské výšce 200 až 315 metrů nad mořem a její rozloha činí 17hektarů.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.