Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 16 713 výsledků (0,0858 sekund)

123 fotek, 25.5.2018, 49 zobrazení | moje fotozprávy
143 fotek, 20.11.2016, 6 zobrazení
43 fotek, 1.6.2012, 162 zobrazení
21 fotek, 4.6.2017, 7 zobrazení
37 fotek, 30.3.2013, 104 zobrazení
40 fotek, 8.11.2016, 46 zobrazení
120 fotek, 20.6.2009, 60 zobrazení
Muzeum Policie České republiky
57 fotek, 23.4.2011, 143 zobrazení
Historie krytu se začala psát v době 2. světové války. Doposud se nepodařilo a s velkou pravděpodobností se ani z důvodu zničení nikdy nepodaří nalézt archiválie nacistického úřadu Tiefbauamt Brünn (Hlubinný stavební úřad Brno), jenž s velkou jistotou od konce roku 1943, anebo nejpozději v následujícím roceřídil přípravné, odstřelovací a stavební práce v geologicky obtížném skalnatém terénu pod hradem a někdejší barokní pevností Špilberk, na jejichž základě byl užv polovině listopadu roku 1944 – v době prvního velkého spojeneckého náletu na Brno – brněnským německým a snad i českým občanům, německé protiletecké policii a pravděpodobně také některým složkám wehrmachtu k dispozici zřejmě ještě ne zcela dokončený protiletecký kryt.

Na zachovalé, ale bohužel nedatované fotografii z výše uvedených let, která se nachází ve fondech Archivu města Brna, je vidět rozestavěný vstup do objektu, který je zajištěn pouze velkými dřevěnými kládami, nad nimiž se nachází cedule s hornickým symbolem, dvěma zkříženými kladivy, a německým i českým nápisem s hornickým pozdravem „Glück auf!“, „Zdař Bůh!“. Nad touto cedulí se vedle provizorního dřevěného sloupu s přívodem elektřiny nachází větší cedule s označením účelu stavby a úřadu, který ji zajišťoval – Luftschutzstollenbau (Stavba štoly protiletecké ochrany) a Tiefbauamt Brünn.

Je přitom velmi pravděpodobné, že dokumentace úřadu Tiefbauamt Brünn byla ke konci války spolu s veškerou stavební agendou města za roky 1851-1945 umístěna v blízké obci Pozořice ležící na východ od Brna, kde při bojích o město na konci dubna 1945 kompletně shořela.

Bližší informace nepřinesla ani prosba o důslednou rešerši v Bundesarchivu Bundesrepublik Deutschland (Spolkovém archivu Spolkové republiky Německo), kde by se snad hypoteticky určité informace k výstavbě protileteckých krytů v Brně mohli nalézat. Zásadní otázkou tu je skutečnost, z jakých finančních zdrojů byly protiletecké kryty v Brně financovány – zda-li z protektorátních, anebo, pro větší podíl německého obyvatelstva v Brně, z německých nacistických úřadů.

Důležité východisko pro výzkum představuje dosavadní výzkumná a publikační práce badatele Aleše Svobody, jejímž výstupem jsou tři díly knihy Brněnské podzemí (Brno 2001, 2003, 2004). Autor mylně datuje počátky výstavby krytu pod Špilberkem, a to do počátku dvacátého století. Přesto se v jeho bádání nachází mnoho podstatných informací týkajících se výstavby protileteckých krytů v prostoru kopce Kraví hory, jež lze analogicky použít i při obtížném pokusu rekonstrukce stavby krytu pod Špilberkem v závěrečné fázi války.

Na základě těchto výzkumů lze předpokládat, že organizací výstavby všech protileteckých krytů v centru města byly kromě úřadu Tiefbauamt Brünn pověřeny také specializované vojenské jednotky Luftschutz (Protiletecká ochrana) a pracovní síly sdružené v instituci Technische Nothilfe (Technická nouzová pomoc). V ní byli nasazeni především čeští odborníci a hlavně studenti středních škol formou nucených prací.

Tehdejší stavební technologie spočívala na principu postupného navrtávání a odstřelování skalního masivu. V místech odstřelů se hloubily chodby, kam byly k fyzicky velmi náročné práci nasazeny možná až stovky českých studentů ročníku 1927. Jejich úkolem bylo vybudovat soustavu pravoúhlých chodeb s několika vstupy a nouzovými východy s dobrým odvětráním a systémem sociálního zázemí.

Brňané žijící v centru města se v krytech pod Špilberkem a pod Kraví horou schovávali při třech spojeneckých náletech v závěru roku 1944, počátkem dubna 1945 a při osvobozování města ke konci dubna tohoto roku. V krytu na Husově ulici se mohlo ukrývat téměř pět set osob z řad Brňanů, protiletecké policie (Luftschutz) a pravděpodobně i některých složek wehrmachtu.

Pozoruhodnou epizodu po osvobození Brna představuje využití krytu v krátké době poválečné polodemokracie. Po půl roce od ukončení války, v doběvšeobecné obnovy běžného života a také v atmosféře odklízení trosek mnoha domů, které byly ve městě zničeny, podali dva místní obchodníci s vínem žádost o pronájem prostorů v bývalém krytu na Husově ulici. Těmito muži byli třiačtyřicetiletý Hermann Löwy, jenž tuto živnost v Brně provozoval už ve třicátých letech, a jeho společník třicetišestiletý Karel Šmíd.

Jejich podnikání bylo velmi úspěšné, zaměstnávali přibližně deset lidí a zásobovali moravskými, maďarskými a francouzskými víny nejen Brno ale i krkonošské hotely. Na jejich velkoobchod byla uvalena národní správa už dva dny po „Vítězném únoru“, 27. února 1948.

Poté převzala objekt Československá lidová armáda. Ta tyto prostory v naprostém utajení přebudovala na protiatomový bunkr, který nesl krycí označení „10-Z“. Objekt byl prioritně určen pro místní komunistickou nomenklaturu, místní velení Civilní obrany s kapacitou až pětset osob. Prostory byly dozděny cihelnou vyzdívkou, štoly byly prodlouženy a patrně také rozšířeny dalšími spojovacími chodbami. Úprava vstupu měla eliminovat účinky tlakových vln, celý prostor byl vybaven tehdy dostupnými technologiemi, které jsou dodnes zachovány v unikátním stavu.

Celková délka chodeb včetně nouzových východů tu dosahuje téměř 600 metrů, nejdelší střední štola zasahuje pod špilberský kopec od úrovně Husovy ulice do vzdálenosti 126 metrů a kryt má 65 místností na 1.500 metrech čtverečních. Na konci nejdelší chodby byl zřízen vodní rezervoár o objemu 50 m3. Pozoruhodné technické památky z padesátých let tu představují zvláště 60kW škodovácký generátor elektřiny, systém filtrace vzduchu a spojovací ústředna. Uvedení do provozu objektu „10-Z“ se uskutečnilo v roce 1959 a kromě několika cvičných poplachů nebyl nikdy využit.

Objekt předala Armáda České republiky v roce 1993 Magistrátu města Brna. Protiatomový kryt postupně chátral, přestal být pravidelně větrán, proti nezvaným návštěvníkům byly zabezpečeny jeho vstupy. V roce 2014 podepsal magistrát smlouvu o využití krytu s obecně prospěšnou společností, která připravuje zpřístupnění 10-Z. Hlavním smyslem projektu je učinit z původně vojenského prostoru místo setkávání a interaktivní expozici.

PhDr. Miroslav Jeřábek, Ph.D.
72 fotek, 13.10.2012, 403 zobrazení
Poustevník Svatý Ivan se zde podle pověsti usadil zhruba v polovině 9. století. První písemná zmínka o místě pochází z roku 1030, kdy kníže Břetislav I. daroval kapli sv. Jana benediktinskému klášteru Ostrov u Davle, který zde v pol. 11. století u jeskyně sv. Ivana založil dceřiný klášter.Roku 1310 zde bylo zřízeno proboštství. V době husitských válek, v roce 1420, se do sv. Jana uchýlili benediktinští mniši z kláštera na Ostrově poté, co byl poničen a vydrancován. Roku 1517 zde bylo založeno opatství.Současné budovy jsou z let 1653-1661. V letech 1726-1731 přestavěl jižní a západní křídlo kláštera patrně Kryštof Dientzenhofer.Klášter byl zrušen roku 1785 a proměněn na zámek. Od roku 1925 zde byla škola, v letech 1953-1958 věznice, později pak škola pro příslušníky komunistické tajné policie StB, nakonec od roku 1985 archiv tehdejšího ministerstva vnitra. V současnosti je v bývalém klášteře Svatojánská kolej, Vyšší odborná škola pedagogická a ekologické centrum Kavyl.

Solvayovy lomy - Muzeum těžby a dopravy vápence v Českém krasu je koncipováno jako skanzen ve volné přírodě, který tvoří několik objektů - bývalých provozních a technologických budov a rekonstruovaná úzkorozchodná dráha.

Velká Amerika (též zvaný Východní lom nebo lom Východ) je vápencový lom na území obce Mořina v okrese Beroun v České republice. Je největším ze skupiny zdejších lomů. Velikost lomu je asi 750×150 metrů. Hloubka lomu bývá udávána v rozmezí 67 až 80 m. Dno je v nadmořské výšce 322 m. (6. těžební patro), přičemž žádný jiný lom ve skupině do tohoto patra nezasahuje.Do nadmořské výšky 335 m (5. těžební patro, západní polovina dna lomu) je lom zatopen bezodtokým jezerem.Ve východní, výše položené a proto nezatopené části skládají lidé z kamenů různé obrazce a nápisy, proto se tato část nazývá „Obrazárna“.
Lom vytváří impozantní kaňon a je vyhledávaným turistickým místem. Byly zde natáčeny české filmy Limonádový Joe a Malá mořská víla.
36 fotek, 2.7.2012, 328 zobrazení | moje fotozprávy
Muzeum Boskovicka, pondělí odpoledne. V levém přízemním sále je živo. Podle oblečení je poznat, že jsou zde sportovci. Někteří obdivují výstavu studentů TÚ Liberec Fakulty architektury ke zkrášlení židovského města, jiní tiše odpočívají na karimatkách nebo sedí u stěn. A proč toto všechno? Právě začíná druhá etapa jubilejního dvacátého Moravského ultramaratonu. Ta první se konala v okolí Lomnice, nyní se běžci přesunuli do Boskovic, kde na ně čeká start etapy druhé. Věnujme se nyní opět dění v muzeu. „Dovolte mi, abych představil starostu Ing. Jaroslava Dohnálka,“ zaznělo z úst organizátora etapy a výkonného ředitele závodu Mgr. Adama Supíka. To stejné přednesl ještě i v anglickém jazyce, běh je mezinárodní. „Vítejte v Boskovicích na začátku druhé etapy v pondělí 2. července. Přeji hodně štěstí v tomto ne zrovna ideálním počasí, dostatek sil. Vidím zde samé ostřílené sportovce, jistě útrapy počasí překonáte. Jsem rád, že jedna z etap začíná právě u nás v Boskovicích. Zvu Vás k prohlídce města i kdykoliv mimo závod. Ještě jednou přeji hodně sportovních úspěchů, ať se vám daří i v osobním životě.“ Tak zněla zdravice Ing. Jaroslava Dohnálka. Mgr. Adam Supík vše pohotově překládal a nakonec řekl: „Děkuji za pěkné zázemí v Muzeu Boskovicka, máme zde navíc příležitost vidět výstavu skvělých nápadů studentů z Liberce. Na památku teď předám panu starostovi tričko. Až si bude chtít jít zaběhat, má nyní co na sebe,“ zašpásoval Mgr. Adam Supík. K tomu za všeobecného veselí dodal Ing. Jaroslav Dohnálek: „Ano, se svou postavou bych něco dělat měl. Děkuji a pěkný den.“ Blížila se čtrnáctá hodina a s ní i start první skupiny pomalejších běžců. Před radnicí zkracoval čas čekání zástupce firmy OK Bag pan Erik Řezník: „Dámy a pánové, vítejte na náměstí v Boskovicích, kde bude ve 14 a 15 hodin startovat druhá etapa Moravského ultramaratonu 2012, závodu, který obnáší celkem sedm etap. Vše začalo v Lomnici, jež je současně centrem celého seriálu. Každá z etap má vždy 43 kilometrů. Běhá se od neděle druhého až do soboty sedmého července. Pokaždé je start jinde, cíl s doběhem vždy u školy v Lomnici. Dnešní etapa začíná zde v Boskovicích na náměstí, vítáme závodníky z Česka, Slovenska, Německa a dalších zemí. Trasa povede strmým stoupáním do Újezda, pak zase rychle dolů přes Doubravici, aby v dalším stoupání vyběhli na Oboru. Pak na Pernou, přes silnici R43 vstříc Českomoravské vrchovině a k Lomnici. Včera na startu bylo 47 borců, z toho osm žen. Nejlépe si s první etapou z Lomnice do Lomnice poradil Dan Orálek z Moravské Slávie. Jeho čas byl 3 hodiny, 44 minut a 9 vteřin. Druhý Jiří Bezrouk za 3,58,46. Bronzový Petr Filipec za 4,21,34. Mezi ženami předvedly vyrovnaný souboj české reprezentantky Kristýna Hájková za 5,35,48 a Martina Němečková 5,36,22. Hodnotí se nejlepší čas sečtený za všech sedm etap, tedy 301 kilometr. Jedná se o nejnáročnější ultramaraton v České republice. Loňský vítěz Jiří Bezrouk zvládl celý běh za 27 hodin 31 minut a 4 vteřiny. Ve 14 hodin startují slabší a v 15 hodin ti výkonnější, kteří etapu zvládnou asi za čtyři hodiny. Boskovické etapy se zúčastní též vícehejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek. Podporu závodu vyjadřují starostové z obcí, kde je start etapy a Česká asociace ultramaratonců.“ Těsně před čtrnáctou hodinou zastavil před radnicí vůz městské policie, jenž vyvede běžce z města do Pilského údolí. Za něj se počali řadit běžci z pomalejší skupiny. V ní je s číslem 121 včera druhá Martina Němečková z Prahy s časem 5,36, 22. Pak se 119 Prokop Veselý, 132 Pavel Sedlák, jenž byl čtvrtý 4,22,25. Na startu bylo osmnáct sportovců. Starosta města Ing.Jaroslav Dohnálek pak zdvihl startovní pistoli nad hlavu, zazněl výstřel, rozběhl se čas a běžci pomalu zmizeli uličkou vedle radnice. Moderátor z OK Bagu pokračoval: „Druhá vlna v 15 bude téměř stejně obsáhlá, uvidíme známá jména. Nastoupí vítěz včerejší etapy z Lomnice do Lomnice Dan Orálek a také včera druhý několikanásobný výherce Moravského ultramaratonu Jiří Bezrouk. V 15 hodin uvidíte druhý start etapy z Boskovic do Lomnice, jež je dlouhá jako všechny ostatní 43 kilometrů a vede po stejné trati.“
V hodinové pauze jsem na posezení u radnice trochu vyzpovídal sympatického výkonného ředitele závodu, učitel zeměpisu a tělocviku na gymnáziu v Havířově Mgr. Adama Supíka: „Moravský ultramaraton je zvláštní disciplína, protože je delší než běžný maraton 42 kilometrů a 195 metrů. Dnes do této zvláštní kategorie patří třeba běh na 100 km, na 24 hodin, na 48 hodin, 100 mil atd. Zde je vše rozděleno do sedmi dnů, každý den odpoledne běžci absolvují jednu etapu dlouhou 43 kilometry. Mezi závodníky je tento systém oblíbený, běh berou třeba jako trénink. Mají zajištěné občerstvení, vyznačenou trasu. Dopolední čas využívají k návštěvě pamětihodností regionu. Jsou zde též zahraniční sportovci z Německa, Holandska, Maďarska, Rusové – ti se letos nezúčastnili. V Lomnici je každý den cíl, místo startu je vždy jiné. Poslední etapa je trochu zvláštní. Nejpomalejší závodníci vyběhnou ráno, nejzdatnější kolem poledne, aby všichni dobíhali zhruba stejně. Proto je etapa nazvaná Cimrmanova a odehrává se v okolí Lomnice ve dvou okruzích. Závodníci tím mají neustálý kontakt, předbíhají se. Etapa má též společenský význam. První závod se konal v roce 1991. Jeden ročník nebyl. Proto je dvacátý jubilejní až letos. Celý Moravský ultramaraton absolvuje asi dvacet běžců, celková účast je kolem šedesáti. Někteří kvůli zaměstnání běží jen ve svátky a neděli. Letos proto máme novinku MiniMUM pro závodníky čtvrteční, páteční a sobotní. Jedná se o zvláštní kategorii.“ Na chvíli nás s nějakým organizačním upřesněním vyrušil Vašek Knobloch, jenž má na starosti značení tratí a Mgr. Adam Supík mi hned jeho práci představil: „Je to náročné, musí dráhu změřit, vyznačit a zhotovit mapu. Jezdci na kolech trať značí, něco vede po turistických trasách, ostatní značení máme svoje. Zhruba po šesti kilometrech máme zřízeny občerstvovací stanice. Dnes v Boskovicích startuje třicet závodníků. V první vlně běželo osmnáct, nyní to bude dvanáct rychlejších. V Lomnici by měli být mezi sedmnáctou až dvacátou hodinou. Jedna z etap se běží z Boskovic pošesté od doby, kdy jsme zázemí celého podniku přenesli do Lomnice. Letošní ročník Moravského ultramaratonu je memoriál Caballa Blanco (10. 11. 1953 - 27. 3. 2012), což je americký běžec, který působil především v Mexiku. Zakladatel běhu je můj strýc veterinární lékař MVDr. Tomáš Rusek, bývalý mistr světa na 48 hodin. Sbíral ocenění též ve veteránských kategoriích. Nyní již ze zdravotních důvodů neběhá, ale aktivně se věnuje jiným sportům.“
Přiblížila se patnáctá hodina a s ní i start druhé rychlejší dvanáctičlenné skupiny běžců v čele s vítězem první etapy z Lomnice do Lomnice Danem Orálkem. Vůz městské policie byl připraven, závodníci se opět zařadili za něj. Přesně v 15 hodin se Masarykovým náměstím v Boskovicích ozval výstřel, kdy spoušť pistole tentokrát stiskla místostarostka Ing. Jaromíra Vítková. Tím poslala běžce vstříc horku a prvnímu strmému stoupání do nedalekého Újezda. Čekala je náročná asi čtyřhodinová etapa s cílem v Lomnici u místní základní školy.
A jak etapa z Boskovic do Lomnice dopadla? Třetí skončil Ondřej Strnad časem 4,20,44. Stříbrný se stal Jiří Bezrouk 4,05,51. Nejrychlejší byl a příčku nejvyšší obsadil Daniel Orálek 3.38.54.
Zbývá popřát všem účastníkům závodu, aby se jim do konce celého dvacátého ročníku Moravského ultramaratonu dařilo a všichni jej ve zdraví absolvovali.
Více, mapy, profily terénu, snímky, články, odkazy a průběžné výsledky jednotlivých etap zde: http://mum.ultracau.cz/index.php/cz/
105 fotek, 4.4.2017, 68 zobrazení
10 fotek, 6.10.2015, 35 zobrazení
9 fotek, prosinec 2013 až leden 2014, 31 zobrazení
33 fotek, 23.10.2010, 159 zobrazení
278 fotek, 28.5.2010, 141 zobrazení | kultura
14 fotek, 2.11.2017, 18 zobrazení
59 fotek, 20.4.2017, 31 zobrazení
20.4.2017
11 fotek, 19.5.2016, 8 zobrazení
50 fotek, 25.7.2015, 33 zobrazení | cestování, koníčky, kultura
Na pražském Karlově, nedaleko od nemocnice U Apolináře se nachází Muzeum policie. Velmi zajímavé a troufnu si říci, že ani moc známé. přitom je to vcelku škoda. Muzeum seznamuje s vývojem policie, ukazuje rovněž i známé trestní činy (např, vrah Mrázek). Určitě stojí za návštěvu.
27 fotek, 27.3.2014, 43 zobrazení

Něco by se našlo i mezi uživateli...

muzeum

5 465 zobrazení, 114 alb

muzeum-julius

534 zobrazení, 1 album

muzeum-julius3

592 zobrazení, 7 alb

hradek-muzeum | hradek-muzeum

63 489 zobrazení, 642 alb

muzeum-valtice

960 zobrazení, 2 alba

Zobrazit další výsledky mezi uživateli.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.