Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 26 výsledků (0,0316 sekund)

reklama
NP Vitoša  20 | bele
32 fotek, říjen 2004 až leden 2015, 333 zobrazení | cestování, krajina, příroda, rodina-přátelé
ALB 697 - NP Vitoša - (2290 m) nad Sofií
Soubor zážitků z cestování po klášterech a národních parcích Bulharska ve dnech 30.6.-14.7.2007 formou fotodeníku složeného z jednotlivých alb z míst Sofia, NP Vitosha, Rila Monastery, NP Rila, Bansko, NP Pirin, Rozen Monastery, Melnik, NP Rhodope, Bachkovo Monastery, Plovdiv, Sozopol, Mount Shipka, Burgas, Nessebar, Devil´s throat, Etar, Arbanasi a Veliko Turnovo

CENTRÁLNÍ ALBUM má link http://bele.rajce.idnes.cz/BULHARSKO_-_fotodenik

Každá fotografie v tomto albu mimo úvodní reprezentuje jedno album, které obsahuje link na celé album

Další album je v pořadí třetí a má název - Mámení Rila Monastry . Bylo již dříve hotové a má číslo a link – ALB 3 - http://bele.rajce.idnes.cz/Mameni_Rila_Monastry

Další album zde je tedy v pořadí čtvrté a má název – BANSKO

***
Nocleh jsme měli zajištěný hned za Sofií vedle křižovatky komunikací se širokou dálnicí. První, co nás napadlo, bylo, že se tu nevyspíme. Na kmenu stromu u vjezdu do campu bylo veliké hnízdo plné čápů. Tak nás napadlo, že musí mít nervy ze železa . Nemuseli – provoz aut byl nezvykle nízký a spali jsme tak nerušeně až do rána. Rychle uvařit snídani a už šupky hupky na Vitošu.

Pohoří tvoří hlavnímu městu impozantní kulisu a parku se přezdívá „plíce Sofie“, neboť právě odtud vane do rušného města svěží horský vítr. Naším cílem nebylo nic menšího než nejvyšší vrchol – Černi vrch s výškou 2290 m, kde se nachází dosud fungující meteorologická stanice , která má počátek vzniku v roce 1935. Skutečně tam byla a po opakovaném klepání na okénko vystrčil hlavu chalpík, kafe uvařil a dobrým slovem doprovodil každého z nás. Stanice také slouží jako bivak pro turisty, a je zároveň základnou místní horské služby.

Horstvo má pro svou jedinečnost statut národního parku - druhého nejstaršího na Balkáně po NP Biogradska gora v Černé Hoře (také o tom bude za čas fotodeník Montenegro). Vitoša zaujímá plochu 266 km?, přičemž délka masivu je zhruba 20 km a v nejširším místě dosahuje kolem 18 km. Nachází se zde na 10 štítů vyšších 2000 metrů a geologicky je pohoří tvořeno převážně žulou. Vitoša je významným zdrojem pitné vody pro hlavní město a okolí, především díky svým četným minerálním pramenům.

Turisticky navštěvovaný úkaz pohoří je tzv. kamenná řeka Zlatnite Mostove. Ta sestává z proudu velkých balvanů probíhajících podle úbočí hor. V podstatě se jedná o ledovcovou morénu, kterou zde po sobě zanechal dávný ledovec. Cesta byla atraktivní také díky velkému množství kytiček. Je pravda. Když řeknu, že jsme si to opravdu užili. Počasí náím více než přálo a trochu protáhnout kostru po cestě busem bylo velice vhodné
BANSKO  14 | bele
26 fotek, léto 2007, 193 zobrazení | cestování, kultura, lidé, města, příroda
ALB 698 - BANSKO
Soubor zážitků z cestování po klášterech a národních parcích Bulharska ve dnech 30.6.-14.7.2007 formou fotodeníku složeného z jednotlivých alb z míst Sofia, NP Vitosha, Rila Monastery, NP Rila, Bansko, NP Pirin, Rozen Monastery, Melnik, NP Rhodope, Bachkovo Monastery, Plovdiv, Sozopol, Mount Shipka, Burgas, Nessebar, Devil´s throat, Etar, Arbanasi a Veliko Turnovo

CENTRÁLNÍ ALBUM má link http://bele.rajce.idnes.cz/BULHARSKO_-_fotodenik

Každá fotografie v tomto albu mimo úvodní reprezentuje jedno album, které obsahuje link na celé album

Příští album je tedy v pořadí páté a má název – NP Pirin

Toto album je v pořadí čtvrté a má název – BANSKO
Jak už jsem psal u alba o Rilského monastyru, tak ráno, když jsme odjížděli, tak jsme byli hoooodně namlsaní jeho atmosférou. Jeli jsme sice dolů na jih k řeckým hranicím a hlavní cíl zastavení byl samozřejmě Národní park Pirin, ale jednu zastávku jsme si neodepřeli. Málo známou skutečnost a svým způsobem rarita na kterou jsme byli zvědavy – ženskou odnož Rilského kláštera v městečku Bansko.

Bansko je jedno z nejnavštěvovanějších bulharských měst. Od Sofie není daleko - leží asi 160 km jižně v Blagojevgradské oblasti na úpatí pohoří Pirin, nedaleko stejnojmenného národního parku v údolí řeky Mesta. Díky mimořádně příznivé poloze, bohatému kulturně historickému dědictví a výborným podmínkám pro lyžování a rekreaci přitahuje řadu turistů. Horské městečko Bansko je ve své podstatě symbolem ducha Bulharska - asi nejvíc sportovního ducha

První dojem byl ale trochu odrazující. V Bulharsku snad není město, městečko nebo dědina, která by neměla sochu nějakého socialistického básníka nebo jiného buditele. Kdo se nenechá touto kulisou odradit a zavede hovor s místními, tak po pár minutách v nich najde ty nejlepší kamarády, kteří jsou schopni se doslova rozdat. Připouštím, že velký podíl na tom byla skutečnost, že jsme byli z Čech, a že jsme se mohli podrobně dorozumět ruštinou. Po chvíli už sochy a symboly nevadí nám, jako už dávno nevadí místním

K aktuální současnosti oblasti Bansko lze uvést jen hrubý odhad situace, že bylo asi přijato politické rozhodnutí, že turisté, kteří v létě jezdí do Varny, budou v zimě jezdit do Banska. Podle toho to všechno vypadá a dotace EU jsou utápěny v monstrozních palácích hotelů a heren. Ty torza zatím bez lidí budily ale spíše hrůzu, než obdiv. Všechno moderní s vysoce vyhraněným „vkusem“ na krásu. Mohl by se tu ihned točit další příběh o Mrazíkovi :-)

S příjezdem po ose to bude v zimě asi problém, bude se asi spíše létat, protože silnice byly v dezolátním stavu, a v zimě je tu všechno zasypané po dobu 6 měsíců vysokou vrstvou sněhu. Bylo léto a my měli problém s busem ty kopce plné zatáček vyjet – to ale až v příštím albu
NP Pirin  15 | bele
38 fotek, červenec 2007 až leden 2015, 205 zobrazení | cestování, dokumenty, krajina, příroda, rodina-přátelé
ALB 699 - NP PIRIN
Soubor zážitků z cestování po klášterech a národních parcích Bulharska ve dnech 30.6.-14.7.2007 formou fotodeníku složeného z jednotlivých alb z míst Sofia, NP Vitosha, Rila Monastery, NP Rila, Bansko, NP Pirin, Rozen Monastery, Melnik, NP Rhodope, Bachkovo Monastery, Plovdiv, Sozopol, Mount Shipka, Burgas, Nessebar, Devil´s throat, Etar, Arbanasi a Veliko Turnovo

CENTRÁLNÍ ALBUM má link http://bele.rajce.idnes.cz/BULHARSKO_-_fotodenik

Každá fotografie v tomto albu mimo úvodní reprezentuje jedno album, které obsahuje link na celé album

Příští album je v pořadí šesté a má název – Melnik vínem omámený. Album bylo již dříve hotové a jen doplňuje celou sestavu v pořadí cesty viz ALB 2 - http://bele.rajce.idnes.cz/Melnik_vinem_omameny

Příští nové album je v pořadí sedmé a má název Rojen Monastery (Roženský klášter)
***
Národní park Pirin není nejvyšším bulharským pohořím, ale je stále a bezplatně otevřen a turisticky hojně navštěvován. Příroda je zde ovšem největší poklad, kterým se může pyšnit – je to jako malá část ráje a skrývá staletí staré smrky, borovice, horské louky, skalnaté hory a smaragdově zelená jezera.

V roce 1962 byla nejhezčí část pohoří Pirin prohlášena Národním parkem, který byl roku 1974 zvětšen a v současnosti má rozlohu 40.300 hektarů. V roce 1983 byl zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO a chrání zde asi 1100 druhů savců jako jsou medvědi, jeleni a divoké kozy, a chvíli zde chránil i nás.

Psal jsem o neřízených a předražených investicích z dotací EU, v té době vrcholila i kauza mnoha korupčních afér, které sahaly do nej pater politky – něco jako u nás. To, co nás trápilo nejvíc bylo, že podle mapy jsme měli jet po nových silnicích, které prakticky neexistovali. To samé se týkalo kempů. Terén byl takový, že jsme několikrát museli jít pěšky vedle busu, aby to vůbec vyjel. Na jedné takové cestě nám kámen prorazil pneumatiku a bylo to nepříjemné hledání opravy.

První nocleh byl na takovém tábořišti se záseky v terénu pro stany, kde nám to sloužilo jako výchozí místo pro výstup na vrchol Vichren, kde je od vrcholového trianglu krásný rozhled na celý Pirin z výšky 2 914 m. Výhledům dominuje hlavně mramorové Končeto, ale v dálce na jihu je možné rozeznat i Kamenici a Džano. Skupina vrazila kolem třetí hodiny ráno, aby byla kolem poledne zpět. Po projití shlukem krásných borovic se málem přehlédne nástup na výstup, který vede chodníkem v suti, později čistě ve skále. Na vrchol se to nepodařilo, padal déšť se sněhem, cesta byla namrzlá a kolem mlha a silný vítr. Hora zůstala nepokořena a výhledy nespatřeny :-(

Další den jsme měli domluvenou návštěvu u vinaře, kde jsme měli našim sponzorem z Tábora přeplaceno asi 50 lahví vína. Prohlédli, ochutnali i sami nakoupili, a darované bylo připraveno ke konzumaci na druhý nocleh. Cestou jsme navštívili ještě krásnou přírodní památku - jeskyni Ďáblovo hrdlo – Devilś throat.

Jako na potvoru jsme nemohli druhé místo – krásný moderní kemp, nalézt. Prostě na mapách byl zakreslený, ale prakticky ani neexistoval. Museli jsme pro vysoký bus prosekat sekerama cestu mezi větvemi na jakýsi palouk, kde byl kostelík. Sekery nám půjčili 3 Bulhaři, kteří si tam právě jen tak dělali ohýnek, jen tak popíjeli vínko a povídali si. Seděli jsme chvilku s nimi, potom se oni odebrali domů a my seděli kolem ohně dál, pili to víno a zpívali, bo tam byla strašná zima. Asi kolem třetí ráno jsme zalezli do spacáků, abychom překlenuli tu klendru

Ráno nás probudil nezvyklý hluk, písně, hudba a strašný zmatek hlasů. Když jsme vylezli ven, tak jsme byli uprostřed nějaké náboženské poutě k tomu kostelíku, kde se konala mše se zpěvy. Byli tam i krámky s jídlem a pitím, tak to bylo vcelku milé překvapení. Byli jsme pro místní velikou atrakcí při odjezdu, protože něco takového při mši ještě nikdy nezažili :-)
40 fotek, červenec 2007 až leden 2015, 290 zobrazení | architektura, cestování, dokumenty, lidé, události
ALB 704 - SHIPKA
Soubor zážitků z cestování po klášterech a národních parcích Bulharska ve dnech 30.6.-14.7.2007 formou fotodeníku složeného z jednotlivých alb z míst Sofia, NP Vitosha, Rila Monastery, NP Rila, Bansko, NP Pirin, Rozen Monastery, Melnik, NP Rhodope, Bachkovo Monastery, Plovdiv, Sozopol, Mount Shipka, Burgas, Nessebar, Devil´s throat, Etar, Arbanasi a Veliko Turnovo

CENTRÁLNÍ ALBUM má link http://bele.rajce.idnes.cz/BULHARSKO_-_fotodenik

Každá fotografie v tomto albu mimo úvodní reprezentuje jedno album, které obsahuje link na celé album

Příští album je v pořadí dvanácté a má název – ETAR

***
Shipka. Při vyslovení tohoto jména mi vyvstanou v mysli dvě osobní, vysoce emoční záležitosti, které jsem s odstupem času a bez nebezpečí v těchto místech prožil. Možná to bylo nejsilnější, co jsem na toulkách Bulharskem prožil. Možná to byly i dvě významné české stopy v tomto místě

***
První emoce
bylo uvědomit si krutost a složitost bojů mezi Ruskem a Osmanskou říší o kontrolu nad strategickým průsmykem Šipka během rusko-turecké války v letech 1877 až 1878. Tato Balkánská krize nebyla ničím jiným, než reakcí tehdejšího Ruska na sankce Evropy, která podporovala zájmy Osmanské říše na toto území. Trochu mi to připomíná současnost, a jen doufám, že to nebude mít podobný průběh. I tenkrát si v evropských zemích si často protiřečily zájmy finančníků, kteří potřebovali udržet tureckou říši už kvůli příjmům ze zahraničních půjček, s názory široké veřejnosti.

Velení Turků po prvních úspěších Ruska rozhodlo rychle odvolat Sulejmana pašu a nejlepší jednotky z Černé Hory v počtu 40.000 mužů, a co nejrychleji je přepravit pomocí britského loďstva do Bulharska. Britanie byla aktivně na straně Turecka, a zločiny na obyvatelstvu i zajatcích byly konány i v přítomnosti anglických instruktorů tureckého vojska. Ruští zajatci byli na místě pobíjeni, jakož i desítky tisíc obyvatel, vypáleno 40 860 obydlí, 925 kostelů a 120 škol. Takové jednání pak mělo zákonitou odezvu i naopak na území obsazeném opačnou stranou.

Je to zvláštní pocit stát na hoře Stoletov (jméno má po ruském generálovi), a představit si situaci obránců – Rusů a zejména bulharských dobrovolnívů – opolčenců. Bylo jich na kopci celkem cca 5500 mužů a 27 děl, proti kterým táhl Sulejman paša s 27 000 vojáků a s 42 děly. Když došla munice, sráželi Turky ze strmých srázů kameny nebo házením mrtvých těl kamarádů. Přes početní převahu se Rusům podařilo útok nejen odrazit, ale i donutit Turky ke kapitulaci. Ruské ztráty dosáhly 3773 mužů, turecké byly o dost vyšší. Tímto vítězstvím byla zmařena snaha Sulejmana paši posílit posádky v severním Bulharsku.

Možná k tomuto vítězství přispěl český inženýr Jiří Prošek tehdy pracoval na stavbě železniční tratě, kterou měla využít turecká vojska. Tehdy získal přesné údaje o přepravě tureckých posil na sever a jeho dělníci pak během vyvrcholení bojů v Šipce rozmontovali trať a zabarikádovali ji. Přes hrozby Turků pozdrželi posily skoro o 30 hodin a Proškova statečnost tak tehdy přispěla k vítězství Rusů při obraně Šipky.

***
Druhá emoce
je pamětní chrám Narození Krista (nebo Narození Páně) známější jako klášter Shipka v pohoří Stara Planina. Je to dílo, které se sem sneslo jako pravoslavná modlitba z bratrské Rusi. Chrámu budovanému podle vzorů ruských pravoslavných chrámů ze 17. století dokázal český architekt Antonín Tomiška poskytnout balkánskému obyvatelstvu tvarosloví a zdobnost, kterou vyžadovali.

To je ta druhá česká stopa, kde zlaté kopule jsou věčnými odlesky téměř 20 000 zmařených slovanských životů. Ty připomíná 17 zvonů odlitých z nábojů nalezených po bitvě v průsmyku Šipka - nejtěžší zvon váží 12 tun ve věži vysoké 53 metrů. Uvnitř kostela jsou na 34 mramorových deskách uvedena jména padlých z ruských regimentů a bulharských dobrovolníků

Stavba kostela byla zahájena roku 1885 a slavnostního otevření 28.9.1902 se zúčastnila ruská generalita spolu s VIP hosty, bohužel mistr Tomiška se toho už nedožil. Chrámu vévodí alegorický obraz Cyrila a Metoděje, nástěnné malby pocházejí ze dvou období z roku 1902 a pak z let 1957-59. V roce 1970 byl chrám prohlášen za národní kulturní památku.

Dalo by se o tomto místě mluvit a psát dlouho, ale asi si musí každý sám nalézt svoji cestu jak to vnímat.

Příště ahooooj v Etaru
SOFIA  16 | bele
62 fotek, 2.7.2007, 379 zobrazení | architektura, cestování, kultura, lidé, města
ALB 696 –SOFIA z Bulharska
Soubor zážitků z cestování po klášterech a národních parcích Bulharska ve dnech 30.6.-14.7.2007 formou fotodeníku složeného z jednotlivých alb z míst Sofia, NP Vitosha, Rila Monastery, NP Rila, Bansko, NP Pirin, Rozen Monastery, Melnik, NP Rhodope, Bachkovo Monastery, Plovdiv, Sozopol, Mount Shipka, Burgas, Nessebar, Devil´s throat, Etar, Arbanasi a Veliko Turnovo

Byli jsme maximálně nezávislí, protože jsme měli vlastní autobus a nocování bylo pod vlastním stanem. Trasu jsme měli rámcově vymyšlenou, ale v Bulharsku se nehledělo na čas, kde bylo dobře, tam jsme byli i my :-)

CENTRÁLNÍ ALBUM má link http://bele.rajce.idnes.cz/BULHARSKO_-_fotodenik

Každá fotografie v tomto albu mimo úvodní reprezentuje jedno album, které obsahuje link na celé album

Příští album je v pořadí druhé a má název - NP Vitoša

Sofie jako hlavní město Bulharska bylo naše první zastavení. Hlavní město jsem si ale představoval jinak. Zde bych použil příměr, že vzhled je průměr mezi Moskvou (předměstí s paneláky, parky a nízkými prodejnami) a Opavou (centrum plné hezkých domů). Město je nudná placka v závětří pod Vitošou. Ani záchody tu tenkrát nebyly, byla to opravdu tristní záležitost

Bylo fajn, že jsme měli svůj autobus – letiště je za městem, a vlak nebo bus by pro náš další záměr poznávání nebyl také to pravé ořechové. Pokud se takto někdy někdo vydá, vězte, že budou mít revizoři žně, pokud si nekoupíte samostatný lístek na zavazadlo. To se ale nikde předem nedozvíte, jen potom vybírají pokuty jako čerti.

Zaparkovali jsme asi v centru blízko katedrály svatého Alexandra Něvského, jeho prohlídka, a hlavně prohlídka uměleckých sbírek v kryptě pod ním, nám sebrala velkou část času. Stálo to ale za to. Potom jsme se vydali městem k mešitě Banja Bashi ze 16. století, jedeno z mála pozůstatků turecké vlády, prošli bulvár Christo Boteva, prožili si nádherný bleší trh, dále honem k Národnímu paláci pozorovat výměnu stráží.

Naproti "paláci" stojí národní archeologické muzeum, které složením exponátů patří spíše mezi ta nudnější muzea. Má ale zajímavý interiér s čtyřmi mohutnými sloupy a za zmínku stojí, že muzeum v roce 1893 založil Václav Dobruský z Heřmanova Městce. Na budovu muzea je přilepena budova bulharské národní banky. Za ní a za parkem je celkem hezké bulharské národní divadlo (divadlo Ivana Vazova). Ten park, ve kterém stojí divadlo, se nazývá Gradská Gradina, a je to nejstarší park v Sofii. Park byl plný nádherných děvčat, tak jsem si myslel, jak si fotograficky pochutnám, ale byly rychlé a všechny měly ruce před hlavou dřív, než aparát zabral, tak jsem je vymazal. Asi to byla chyba, byla by to fajn sbírka

Za zmínku stojí ale návštěva baziliky Svatá Sofie, je to velký prastarý kostel ze 6. století a podle tohoto kostela se Sofie vlastně město od 12. století jmenuje. Dříve se jmenovalo Sredec. Svatá Sofia je ta samá svatá, podle které se jmenuje istanbulská Hagia Sophia. Svatá Sofia je i patronkou města a její socha stojí na kamenném podstavci, kde dříve stával Lenin.

Ještě zbývalo v rychlosti minout tzv. ruský kostel a mazat k autobusu, abychom další den prožili turisticky to, co dělají snad každý víkend obyvatelé Sofie – totiž jedou na Vitošu

Jen krátce k historii města. Podle archeologických nálezů bylo místo osídleno už před osmi tisíci let. V 7. století př. n. l. zde vzniklo sídlo bojovných thráckých Serdů, podle nichž se nazývalo Serdica. Roku 339 př. n. l. je dobyl Filip II. Makedonský a roku 29 př. n. l. zde založili Římané město Ulpia Serdica, hlavní město vnitřní Dácie. Za císaře Trajána (98-117) město rozkvetlo, byla zde mincovna, fórum a řada veřejných budov. Koncem 2. století bylo město ohrazeno vysokou hradbou. Roku 447 vyplenili Serdiku Hunové pod Attilou, později pak i Gótové.

Za císaře Justiniána I. bylo město obnoveno a opevněno, v letech 532-537 byl postaven kostel Sv. Sofie. Brzy nato dobyly Serdiku slovanské kmeny a název Serdika upadl v zapomenutí. Roku 809 ji dobyl bulharský chán Krum a město dostalo slovanský název Sreděc. Za byzantské vlády v 11. a 12. století se nazývalo Triadica, v době druhé bulharské říše bylo znovu opevněno a ve 14. století dostalo podle kostela název Sofia.
Roku 1386 dobyli město po dlouhém obléhání osmanští Turci a drželi je po pět století. Město bylo sídlem rumelského beje a vznikla zde řada mešit a minaretů, vcelku ale chátralo a když je ruský generál Gurko roku 1878 dobyl, žilo zde asi 18 tisíc obyvatel v chatrných domech bez vody.

Když roku 1879 rozhodlo ústavodárné shromáždění ve Velkém Tarnovu, že hlavním městem nového Bulharska bude Sofia, nastal v městě pohyb, obyvatel rychle přibývalo a v letech 1904-1912 byla postavena katedrála sv. Alexandra Něvského. Roku 1925 zorganizovalo bulharští komunisté bombový atentát na kostel Sveta Nedelja, při němž zahynulo přes 120 lidí a 500 bylo zraněno. Za 2. světové války, kdy Bulharsko stálo na německé straně, utrpěla Sofie leteckými nálety a roku 1944 vyhlásil Stalin Bulharsku válku a celou zemi obsadil.
355 fotek, září 2015, 123 zobrazení
Za poklady bulharských carů a za Babou Vangou

5.9. 2015
1 – 14 - město Belogradčik; prohlídka Belogradčických skal s mnoha skalními pyramidami,přírodní pevností a obdivuhodnými skalními seskupeními.
15 – 22 - prohlídka úchvatné jeskyně Magura s pravěkými malbami a prostornými síněmi.
6.9. 2015
24 – 27 - prohlídka Gloženského kláštera.
28 – 36 - prohlídka Trojanského kláštera,jednom z největších klášterů v Bulharsku s nádhernou architekturou a unikátní malířskou výzdobou.
37 – 40 - úchvatné pohledy na pohoří Stará Planina.
41 – 55 – prohlídka městečka Kopřivštice.
7.9. 2015
56 – 59 – návštěva ruského pamětního kostela Narození Krista.
60 – 66 – lehká turistika v průsmyku Šipka; památník osvobození na vrcholu hory.
67 – 68 – návštěva Drjanovského kláštera.
69 – 81 – město Veliký Târnov,jednoho z nejhezčích měst v Bulharsku se spoustou historických pamětihodností; pevnost Carevec.
82 – 83 – centrum města Veliký Târnov.
8.9. 2015
84 – 93 – prohlídka vykopávek města Preslav,druhého hlavního města Bulharska z let 893 – 1018.
95 – kostel.
96 – 99 – Tambul Džamije – největší mešita v Bulharsku v Šumenu.
100 – 111 – Pliska – vykopávky sídelního místa první bulharské říše,objevené českými archeology.
9.9. 2015
112 – 119 – Kamenný les (Pobitite kamâni) – shluk bizarních kamenných sloupů připomínajících stromy.
120 – klášter Aladža vybudovaný poustevníky ve vápencových útesech.
121 – 132 – město Balčik – prohlídka botanické zahrady; palác rumunské královny Marie.
134 – 155 – prohlídka města Varny – katedrála; římské lázně; pravoslavné chrámy; námořní muzeum.
10.9. 2015
156 – 179 – prohlídka historického jádra městečka Nesebar.
180 – 195 - prohlídka historického jádra městečka Sozopol s mnoha antickými,byzantskými i osmanskými pamětihodnostmi.
196 – 208 – město Burgas – největší bulharský přístav.
209 – 211 – městečko Yambol – mešita a bezistan.
11.9. 2015
212 – 250 – návštěva Plovdivu,druhého největšího města Bulharska pyšnicího se zachovalým centrem,mešitami,římskými rozvalinami a paláci ve stylu národního obrození.
251 – 257 – prohlídka Asenova hradu na skále u Asenovgradu.
258 – 264 – prohlídka Bačkovského kláštera.
265 – 268 – nejluxusnější ubytování v pohoří Rodopy v hotelu Široka Luka.
12.9. 2015
269 – 272 – přejezd přes průsmyky pohoří Rodopy a Pirin

273 – 278 – vesnice Rupite – rodiště slavně věštkyně Baby Vangy.
279 – 284 – místo spočinutí Baby Vangy.
285 – 293 – prohlídka Roženského kláštera.
13.9. 2015
294 – 306 – prohlídka Rilského kláštera,nejslavnější bulharské památky.
307 – 314 – městečko Kjustendil – staré centrum; mešity Fatih Mehmed a Ahmed Bey; katedrála a turecké lázně.
315 – 317 – prohlídka Zemenského kláštera
14.9. 2015
318 – 319 – prohlídka Bojanského kostela na předměstí Sofie
320 – 369 – Sofie – hlavní město Bulharska – pamětní kostel Alexandra Něvského; chrám sv. Sofie; Národní divadlo; kostely sv. Pátky,sv. Jiří,sv. Nedělky.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron