Hledání

26 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

bele
ALB 696 –SOFIA z Bulharska
Soubor zážitků z cestování po klášterech a národních parcích Bulharska ve dnech 30.6.-14.7.2007 formou fotodeníku složeného z jednotlivých alb z míst Sofia, NP Vitosha, Rila Monastery, NP Rila, Bansko, NP Pirin, Rozen Monastery, Melnik, NP Rhodope, Bachkovo Monastery, Plovdiv, Sozopol, Mount Shipka, Burgas, Nessebar, Devil´s throat, Etar, Arbanasi a Veliko Turnovo

Byli jsme maximálně nezávislí, protože jsme měli vlastní autobus a nocování bylo pod vlastním stanem. Trasu jsme měli rámcově vymyšlenou, ale v Bulharsku se nehledělo na čas, kde bylo dobře, tam jsme byli i my :-)

CENTRÁLNÍ ALBUM má link http://bele.rajce.idnes.cz/BULHARSKO_-_fotodenik

Každá fotografie v tomto albu mimo úvodní reprezentuje jedno album, které obsahuje link na celé album

Příští album je v pořadí druhé a má název - NP Vitoša

Sofie jako hlavní město Bulharska bylo naše první zastavení. Hlavní město jsem si ale představoval jinak. Zde bych použil příměr, že vzhled je průměr mezi Moskvou (předměstí s paneláky, parky a nízkými prodejnami) a Opavou (centrum plné hezkých domů). Město je nudná placka v závětří pod Vitošou. Ani záchody tu tenkrát nebyly, byla to opravdu tristní záležitost

Bylo fajn, že jsme měli svůj autobus – letiště je za městem, a vlak nebo bus by pro náš další záměr poznávání nebyl také to pravé ořechové. Pokud se takto někdy někdo vydá, vězte, že budou mít revizoři žně, pokud si nekoupíte samostatný lístek na zavazadlo. To se ale nikde předem nedozvíte, jen potom vybírají pokuty jako čerti.

Zaparkovali jsme asi v centru blízko katedrály svatého Alexandra Něvského, jeho prohlídka, a hlavně prohlídka uměleckých sbírek v kryptě pod ním, nám sebrala velkou část času. Stálo to ale za to. Potom jsme se vydali městem k mešitě Banja Bashi ze 16. století, jedeno z mála pozůstatků turecké vlády, prošli bulvár Christo Boteva, prožili si nádherný bleší trh, dále honem k Národnímu paláci pozorovat výměnu stráží.

Naproti "paláci" stojí národní archeologické muzeum, které složením exponátů patří spíše mezi ta nudnější muzea. Má ale zajímavý interiér s čtyřmi mohutnými sloupy a za zmínku stojí, že muzeum v roce 1893 založil Václav Dobruský z Heřmanova Městce. Na budovu muzea je přilepena budova bulharské národní banky. Za ní a za parkem je celkem hezké bulharské národní divadlo (divadlo Ivana Vazova). Ten park, ve kterém stojí divadlo, se nazývá Gradská Gradina, a je to nejstarší park v Sofii. Park byl plný nádherných děvčat, tak jsem si myslel, jak si fotograficky pochutnám, ale byly rychlé a všechny měly ruce před hlavou dřív, než aparát zabral, tak jsem je vymazal. Asi to byla chyba, byla by to fajn sbírka

Za zmínku stojí ale návštěva baziliky Svatá Sofie, je to velký prastarý kostel ze 6. století a podle tohoto kostela se Sofie vlastně město od 12. století jmenuje. Dříve se jmenovalo Sredec. Svatá Sofia je ta samá svatá, podle které se jmenuje istanbulská Hagia Sophia. Svatá Sofia je i patronkou města a její socha stojí na kamenném podstavci, kde dříve stával Lenin.

Ještě zbývalo v rychlosti minout tzv. ruský kostel a mazat k autobusu, abychom další den prožili turisticky to, co dělají snad každý víkend obyvatelé Sofie – totiž jedou na Vitošu

Jen krátce k historii města. Podle archeologických nálezů bylo místo osídleno už před osmi tisíci let. V 7. století př. n. l. zde vzniklo sídlo bojovných thráckých Serdů, podle nichž se nazývalo Serdica. Roku 339 př. n. l. je dobyl Filip II. Makedonský a roku 29 př. n. l. zde založili Římané město Ulpia Serdica, hlavní město vnitřní Dácie. Za císaře Trajána (98-117) město rozkvetlo, byla zde mincovna, fórum a řada veřejných budov. Koncem 2. století bylo město ohrazeno vysokou hradbou. Roku 447 vyplenili Serdiku Hunové pod Attilou, později pak i Gótové.

Za císaře Justiniána I. bylo město obnoveno a opevněno, v letech 532-537 byl postaven kostel Sv. Sofie. Brzy nato dobyly Serdiku slovanské kmeny a název Serdika upadl v zapomenutí. Roku 809 ji dobyl bulharský chán Krum a město dostalo slovanský název Sreděc. Za byzantské vlády v 11. a 12. století se nazývalo Triadica, v době druhé bulharské říše bylo znovu opevněno a ve 14. století dostalo podle kostela název Sofia.
Roku 1386 dobyli město po dlouhém obléhání osmanští Turci a drželi je po pět století. Město bylo sídlem rumelského beje a vznikla zde řada mešit a minaretů, vcelku ale chátralo a když je ruský generál Gurko roku 1878 dobyl, žilo zde asi 18 tisíc obyvatel v chatrných domech bez vody.

Když roku 1879 rozhodlo ústavodárné shromáždění ve Velkém Tarnovu, že hlavním městem nového Bulharska bude Sofia, nastal v městě pohyb, obyvatel rychle přibývalo a v letech 1904-1912 byla postavena katedrála sv. Alexandra Něvského. Roku 1925 zorganizovalo bulharští komunisté bombový atentát na kostel Sveta Nedelja, při němž zahynulo přes 120 lidí a 500 bylo zraněno. Za 2. světové války, kdy Bulharsko stálo na německé straně, utrpěla Sofie leteckými nálety a roku 1944 vyhlásil Stalin Bulharsku válku a celou zemi obsadil.
více  Zavřít popis alba 
274 komentářů
  • 2.7.2007
  • 398 zobrazení
  • 16
vlastikvesely
Za poklady bulharských carů a za Babou Vangou

5.9. 2015
1 – 14 - město Belogradčik; prohlídka Belogradčických skal s mnoha skalními pyramidami,přírodní pevností a obdivuhodnými skalními seskupeními.
15 – 22 - prohlídka úchvatné jeskyně Magura s pravěkými malbami a prostornými síněmi.
6.9. 2015
24 – 27 - prohlídka Gloženského kláštera.
28 – 36 - prohlídka Trojanského kláštera,jednom z největších klášterů v Bulharsku s nádhernou architekturou a unikátní malířskou výzdobou.
37 – 40 - úchvatné pohledy na pohoří Stará Planina.
41 – 55 – prohlídka městečka Kopřivštice.
7.9. 2015
56 – 59 – návštěva ruského pamětního kostela Narození Krista.
60 – 66 – lehká turistika v průsmyku Šipka; památník osvobození na vrcholu hory.
67 – 68 – návštěva Drjanovského kláštera.
69 – 81 – město Veliký Târnov,jednoho z nejhezčích měst v Bulharsku se spoustou historických pamětihodností; pevnost Carevec.
82 – 83 – centrum města Veliký Târnov.
8.9. 2015
84 – 93 – prohlídka vykopávek města Preslav,druhého hlavního města Bulharska z let 893 – 1018.
95 – kostel.
96 – 99 – Tambul Džamije – největší mešita v Bulharsku v Šumenu.
100 – 111 – Pliska – vykopávky sídelního místa první bulharské říše,objevené českými archeology.
9.9. 2015
112 – 119 – Kamenný les (Pobitite kamâni) – shluk bizarních kamenných sloupů připomínajících stromy.
120 – klášter Aladža vybudovaný poustevníky ve vápencových útesech.
121 – 132 – město Balčik – prohlídka botanické zahrady; palác rumunské královny Marie.
134 – 155 – prohlídka města Varny – katedrála; římské lázně; pravoslavné chrámy; námořní muzeum.
10.9. 2015
156 – 179 – prohlídka historického jádra městečka Nesebar.
180 – 195 - prohlídka historického jádra městečka Sozopol s mnoha antickými,byzantskými i osmanskými pamětihodnostmi.
196 – 208 – město Burgas – největší bulharský přístav.
209 – 211 – městečko Yambol – mešita a bezistan.
11.9. 2015
212 – 250 – návštěva Plovdivu,druhého největšího města Bulharska pyšnicího se zachovalým centrem,mešitami,římskými rozvalinami a paláci ve stylu národního obrození.
251 – 257 – prohlídka Asenova hradu na skále u Asenovgradu.
258 – 264 – prohlídka Bačkovského kláštera.
265 – 268 – nejluxusnější ubytování v pohoří Rodopy v hotelu Široka Luka.
12.9. 2015
269 – 272 – přejezd přes průsmyky pohoří Rodopy a Pirin

273 – 278 – vesnice Rupite – rodiště slavně věštkyně Baby Vangy.
279 – 284 – místo spočinutí Baby Vangy.
285 – 293 – prohlídka Roženského kláštera.
13.9. 2015
294 – 306 – prohlídka Rilského kláštera,nejslavnější bulharské památky.
307 – 314 – městečko Kjustendil – staré centrum; mešity Fatih Mehmed a Ahmed Bey; katedrála a turecké lázně.
315 – 317 – prohlídka Zemenského kláštera
14.9. 2015
318 – 319 – prohlídka Bojanského kostela na předměstí Sofie
320 – 369 – Sofie – hlavní město Bulharska – pamětní kostel Alexandra Něvského; chrám sv. Sofie; Národní divadlo; kostely sv. Pátky,sv. Jiří,sv. Nedělky.
více  Zavřít popis alba 
  • září 2015
  • 147 zobrazení
  • 0
reklama