Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 4 180 výsledků (0,1753 sekund)


reklama

6 fotek, 4.2.2018, 14 zobrazení | cestování, města
Starý hřbitov ve Starém Plzenci se proměnil v nový park...
36 fotek, 18.3.2016, 21 zobrazení
8 fotek, 23.5.2015, 49 zobrazení | klasická-fotografie, města
66 fotek, 11.10.2014, 97 zobrazení | děti
33 fotek, 20.8.2014, 145 zobrazení | architektura, země
První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě zvaném Plzeň) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě. Po roce 1295, kdy král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň), Stará Plzeň upadala.
16 fotek, září 2005 až duben 2014, 112 zobrazení
29 fotek, říjen 2013, 81 zobrazení
21 fotek, 29.8.2006, 22 zobrazení
50 fotek, 20.5.2013, 126 zobrazení
8 fotek, 18.10.2012, 58 zobrazení | cestování
28 fotek, 8.9.2012, 67 zobrazení
3 fotky, 22.8.2011, 23 zobrazení
24 fotek, 21.9.2010, 104 zobrazení
55 fotek, 22.9.2009, 131 zobrazení
22 fotek, 26.8.2007, 227 zobrazení | rodina-přátelé
"U Kuglerovic"
40 fotek, 27.12.2017, 4 zobrazení
18 fotek, 3.10.2012, 131 zobrazení | architektura, cestování, krajina, města
Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska.
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavla, sv. Vavřince, sv. Kříže, Narození Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností.
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty.
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město.
Rotunda sv. Petra a PavlaRotunda sv. Petra a Pavla - národní kulturní památka

Tato románská stavba vznikla patrně ve druhé polovině 10. stol. za vlády jednoho ze tří císařů Svaté říše římské). Vystavěli ji z řádkovaného křemencového zdiva, spojeného vápennou maltou. Nikdy také nebyla zaklenuta. Valenou románskou klenbou byla zakončena pouze apsida. Rotunda měla patrně původně dřevěný trámový strop a šindelovou střechu.
Rotunda byla mnohokrát přestavována, zachovala si pouze původní tvar. V roce 1421, poté co byl chotěšovský klášter (patron plzeneckých kostelů) dobyt husity, pravděpodobně začalo pozvolné chátrání celé stavby. Předpokládáme, že buď koncem 15. stol. nebo na počátku 16. stol. se staticky narušené zdivo zřítilo. Zachována zůstala pouze apsida a část přilehlých zdí.V této době bylo sice město královským majetkem, ale bylo spolu s Radyní a Hůrkou zastavováno různým šlechticům. Obrat nastává po roce 1561, kdy panství kupují Kokořovci z Kokořova od Štemberků, kteří majetek získali od krále Ferdinanda I. před 25 lety.
Kokořovci obnovují rotundu v původním tvaru. K dostavbě používají materiál i z okolních chátrajících budov na hradišti. Zřícený vstupní románský portál byl nahrazen renesančním bosovaným a podlahu dávají nově vydláždit červenými pálenými dlaždicemi. Také nechávají rotundu přesvětit na kostel sv. Petra a Pavla.
V období baroka byla rotunda v dobrém stavu, došlo pouze ke zvětšení oken. Roku 1785byla podle císařského nařízení zařazena mezi církevní stavby, určené ke zboření. Po dražbě v roce 1788 však k tomu nedošlo. Byla totiž využita, protože se v té době začalo s opravami silnic v okolí, a k tomu bylo třeba nalámat kámen v místním kamenolomu. Rotunda se na léta 1790-1830 stala skladištěm střelného prachu. Ještě v 19. stol. měla rotunda na střeše barokní vížku. Objekt nakonec v roce 1920 zakoupilo město za podpory místní i plzeňské kulturní veřejnosti. V roce 1924 byla rotunda péčí města i státu opravena a na jejím vrcholu byl ponechán železný kříž z 19. stol..
I když se původní předrománská podoba rotundy zachovala jen v torzu, je to nejstarší celistvě dochovaná architektonická památka tohoto typu na českém území.
20 fotek, 24.10.2010, 96 zobrazení
Nepovedené fotky z povedeného výletu.
60 fotek, 29.9.2009, 251 zobrazení
10 fotek, srpen 2007, 309 zobrazení | architektura, cestování
49°42'11.756"N, 13°28'28.771"E