Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 7 750 výsledků (0,0970 sekund)


reklama

21 fotek, 16.12.2016, 30 zobrazení | cestování, kultura, města, země
26 fotek, 30.6.2016, 96 zobrazení | cestování, kultura, lidé, města, sport
Z domova jsme vyjeli navečer 29.6.2016.Zastávka v Praze a dále až do Velkého Meziříčí,kde jsme přenocovali.V 9h ráno odjezd směr Brno-Vídeň.Vjezd do Rakouska v 10.45 a Vídeň nás uvítala v 11.40h.
Zaparkovali jsme v klidné čtvrti Vidně a na kolech jsme se vydali na projížďku.Teploměr vystoupal přes 30°C a my měli pocit,že jsme sami v liduprázdných ulicích města..Nikde nikdo v tom vedru, jenom my dva na kolech. Potřebovali jsme se zeptat na cestu do historického centra města.Ptali jsme se postupně asi 10 lidí a nikdo nebyl schopný, nám na mapě ukázat, kde jsme a kterým směrem máme jet. Přejeli jsme most přes Dunaj a tam nám konečně, nějaká maminka malých dětí řekla, že jsme na úplně jiné straně Dunaje, než by jsme měli být. Tak zase zpátky tím úmorným vedrem a rozpálenými ulicemi..Nakonec až jeden Polák, žijící ve Vídni, nám dokázal vysvětlit, kde jsme a kudy do centra Vídně..To už byl večer. Zastavili jsme se v přístavu,pohoupali v sítích a dál jeli přes dlouhatánský Říšský most,přes Dunaj, kolem mrakodrapů, které jsem nazvala "dubajské"...zpátky k autu..Z vedra začalo pršet a tak jsme honem pospíchali a nechali památky na druhý den. Večeře,hygiena..spali jsme jako zabití.. Při tom úmorném bloudění jsme najeli na kolech 32km a jen díky Start Sportu v mobilu jsme trefili zpátky k autu.
13 fotek, říjen 2016, 70 zobrazení
22.října vzal Daník Marťánka na dlouhou cestu do Vídně, aby mu ukázal jeho oblíbená místa, kam se pravidelně vrací.
Po namáhavé cestě přišlo posilnění a to hned ve slavné "řízkárně" Figlmüller, s tradicí od roku 1905, kde dělají ten nejlepší vídeňský řízek a bramborový salát. Po obědě byl čas na něco sladkého, kam jinam pro nugát a sušenky než do Mannera. Růžový obchod na rohu náměstí, jemuž vévodí snad nejznámější gotická katedrála sv. Štěpán. Ta v kráse slunečného podzimního dne vypadala opravdu majestátně a Marťánek se vyfotil u její zmenšeniny.
Po procházce uličkami centra Vídně, nastal čas na odpočinek nožiček malých cestovatelů. Cukrárna Demel je ideální místo, kde mají báječkou horkou čokoládu se šlehačkou a ručně vyráběné dortíky. Však má také tadici od roku 1786, výrobna je tam prosklená a tak Marťánek i Daník koukali, jak se zdobí sladkosti. Cestou k autu je zlákala vůně horkých kaštanů a tak Marťánek ochutnal i je.
Marťánek i Daník byli spokojeni a únava je cestou zpět přemohla.
Tak zase někdy ve Vídni :-)
68 fotek, 1.7.2016, 152 zobrazení | architektura, cestování, kultura, města, sport
Druhý den jsme se vzbudili až v 10:30 dopoledne.Mě se udělal na puse opar, z toho sluníčka a úpalu ze včerejšího dne.Dali jsme si k obědu výborný meloun,který jsme si vezli z domova.Do centra jsme vyjeli až v 1h po poledni.Museli jsme se však vrátit,protože mi na kole ucházel ventilek.Tonda je ale moc šikovný opravář..vůbec všeho..tak jsme si v autě odpočinuli a za hodinku vyjeli znovu do města..Cyklostezkou do centra, jsme přejížděli most přes Dunaj a uviděli možnost koupání..v tom vedru..honem k vodě.Byl to kanál,takové rameno Dunaje s čistou a teplou vodou..Fotili jsme si rodinku labutí.a užívali si koupání..Když pak Tonda usnul na dece, přeplavala jsem se na druhou stranu Dunaje..Byla to pěkná dálka..uprostřed se mi začaly omotávat kolem nohou vysoké traviny,rostoucí ode dna..Byly neskutečně vysoké a bylo to hodně nepříjemné.
Po koupání v Dunaji, jsme poblíž objevili krásný kostel,který jsme si prohlédli..Dokonce jsem tam měla nápadníka,vysokého,šedovlasého a hezkého Rakušana,kterému jsem se očividně líbila..Bohužel příchod Tondy přerušil jeho pokukování a nesmělé mávání z lavičky.
Pak jsme prožili úžasnou cestu na kolech,cyklostezkami,přes historické centrum Vídně..Den před tím jsme Vídeň zatracovali,že tady není nic k vidění..Dnes jsme jezdili v úžasu,nad památkami města,jedna míjela druhou,budovy,paláce,pomníky,všude sochy panovníků na koních..
Cyklostezky,na každém chodníku,vedly v obou směrech...Měli jsme i své semafory..prostě unikát..všude rovina..jelo se tak krásně a lehce,že jsme za ten den najeli 42 km..Neuvěřitelné.
A památky nebraly konce..Slunce zapadalo a my jsme objevili samý střed Vídně..Všude drožky s koňmi,které vozili turisty,lidé v kavárničkách popíjeli drinky a kávu a ta opojná večerní atmosféra,kterou milujeme i u nás v Praze,nás pohltila..Krásná,noblesní a majestátní Vídeň..
Nakonec jsme přijeli na dvoranu velikého paláce..Byli tu i policisté a kdosi tu něco přednášel..Okolo spousta, převážně mladých lidí, na kolech nebo kolečkových bruslích,se světelnými tyčemi nebo páskami...V tom někdo hlasitě pískl a ta masa lidí se dala do pohybu,ven z paláce a do ulic..Strhli nás s sebou,museli jsme jet s nimi..s veliký nadšením..
Byla jsem tak troufalá,že jsem pár fotek fotila i za jízdy a riskovala držkopád z kola..Všude byla zastavená doprava,lidé na chodnících pískali,tleskali a fandili našemu mohutnému peletonu..Myslím,že nás bylo několik stovek a byl to manifest za jízdu na kolech a bruslích..bez aut a městské dopravy..Pořádková služba na bruslích jezdila sem a tam a hlídala naší bezpečnost..
Nakonec jsme se,ač neradi, museli od peletonu odpojit..bylo už po desáté večer a nás čekala ještě návštěva vídeňského Prátru..
96 fotek, 5.3.2016, 24 zobrazení
Mikulov je brzo z jara prostě nádherný. Ona se celkově krajina kolem Pálavy vyznačuje jakýmsi klidem, který je v přímém kontrastu se spojnicí mezi Brnem a Vídní, kterou běžně využívám spíše pracovně. Náš výlet vyšel bezvadně...krásné počasí, krásné město a krajina a dobé jídlo. Dobré víno nám ale uteklo...tak to bývá při cestách na otočku autem. Každopádně jsme pak večer v Brně zakončili ping-pongem a úžasnými vepřovými hody ve Skanzzenu.
150 fotek, únor 2016, 362 zobrazení | kultura, lidé, oslavy, ostatní, události
Tetín je místo, kde žila Krokova dcera Teta, později zde sv. Ludmila vychovávala své přemyslovské vnuky sv. Václava a Boleslava, pak zde pobývali národní buditelé Jungmann, Čelakovský, Dobrovský … a třetí únorový víkend 2016 patřil Tetín trampské osadě Kamarádi Staré řeky, která zde oslavila 50 roků své existence. Jak vidno, Tetín přitahuje samé slavné lidi :-) O víkendu se na Tetín musí převážně pěšky (nebo autem), protože tam autobus z Berouna jede jen jeden po ránu a jeden po obědě. Já chodím na Tetín ze Srbska přes Kodu, která je součástí Tetína. Moje cesta stála za to, protože večer až vlastně noc byla samá pohoda. Myslím, že velkolepou oslavu padesátky KSŘ není třeba příliš popisovat, protože následující fotky určitě promluví mnohem lépe. Kamarádi Staré řeky, hodně zdaru do další padesátky !
154 fotek, červenec 2016, 109 zobrazení | cestování, rodina-přátelé
Červencové státní svátky jsem oslavil spanilou jízdou z Břeclavi do královského města Znojma.
Vyjíždím ve tři hodiny ráno a kvůli tmě jedu, až do Mikulova po silnici. Téměř temný průjezd
rodným krajem má svůj osobitý půvab a první auto potkám, až za hodinu. V Mikulově sjedu na
cyklotrasu vedoucí podél bývalé "železné opony". Zastavím se, až u Jevišovky u Čapího hnízda.
Záhy noční klid přeruší vzdálené vrčení a nad hlavou mi přeletí letka motorových rogal...

Po cyklostezce pokračuji přes Hevlín do Dyjákovic, pak pokračuji po silničkách (špatné třídy :-))
přes Hrádek, Jaroslavice, Slup. Všechny obce nabízí příležitosti k zastavení, to si ale nechávám
na zpáteční cestu. Prosvištím přes Strachotice, Načeratice a už stoupám mnohaproudovou výpadovkou
do samého srdce Znojma. Zde potkávám ostatní členy výjezdního zasedání Moravské cyklotlupy.

Vyrážíme na krátký okruh národním parkem Podyjí: Přes Kraví horu, Konice, na vyhlídku z
Seasfieldova kamenu (Bylo to oblíbené místo místního rodáka, jenž se pak proslavil jako spisovatel).

Po pokochání na rozeklané údolí národního parku, sjíždíme k lávce přes Dyji, abychom pak vystoupali
na horský hřeben Šobes. Zde jsou nejen proslulé vinice, ale hlavně stánek s ochutnávkou jejich produktů
(Rulandské šedé je prostě skvělé). Po občerstvení se opět musíme šplhat do kopce, obklopení z každé
strany klikající se řekou Dyjí. Po vydechnutí na vrcholu nás čeká rychlá cesta do Podmolí, k
vyhlášené hospůdce U rybníka. Ta je obklopena turisty a také my se přidáváme k vděčným strávníkům.

Nyní se již budeme vracet ke Znojmu a to úvodem, rychlou, adrenalinovou jízdou směrem k Andělskému
mlýnu. Cestou ovšem řešíme defekt a musíme si také dát pozor, abychom nepřejeli odbočku na vyhlídku
Králův stolec (dle pověsti, zde král Jan III. Sobieski sledoval svou armádu směřující na pomoc
obléhané Vídni). Naše skupina rychle klesá k předměstí Znojma, zvané Hradiště. Kdysi zde opravdu
stálo velkomoravské hradiště, nyní je zde krásný výhled na město a malý kostelík. A opět klesáme,
do Granického údolí, je to místní relaxační oblast pro romantické vycházky i cíl dálkových tras.
Prošlo mnoha změnami a mezi tou poslední patří Mločí stezka, se zastávkami pro rodiny s dětmi.

A jsme v cíli, zajdeme ještě do hospůdky u Obří hlavy a na nedalekém parkovišti se loučíme. Já však
zůstávám na přespání a další den po velkolepé snídani se rozloučím s pohostinnými hostiteli. Vracím se stejnou
cestou, jak jsem přijel, ale jen do obce Slup, kde navštívím expozici prvorepublikového opevnění (místní
vodní mlýn jsem totiž, již v minulosti navštívil). Známou trasou pokračuji, až do Hrádku, zde si udělám
přestávku u opevněného kostela. Pak opustím silnici a pokračuji po cyklotrase do Dyjákovic a směřuji přímo
na hranice. Další mou zastávkou je pěchotní srub, zvaný "Závora" a od něj pokračuji podél řeky k již k
menším "řopíkům", jenž překvapí svým obnoveným stavem. Překvapením je také obnovený lanový most, ten umožní
nový zážitek z prohlídky okolí řeky Dyje. Mou cestu zkříží malý výběžek rakouského území, jenž proniká na
to české. Rozhodnu se pokračovat, naši jižní sousedé tu mají malý jez s elektrárnou a hezký dřevěný most.
Pak pokračuji směrem k cestě na české straně, což mi mírně komplikují chybějící cesty na straně rakouské
i bílé místo na mapě. Ale nakonec civilizace dosáhnu a znaven putováním, spočinu v přístřešku u Hevlínu.

Zbytek mé cesty domů vede stejnou trasou jako o den dříve, cyklostezkou do Mikulova (zde opět udělám
zastavení u pěchotního srubu, zvaného "Svah"), Sedlece, Hlohovce a lesem, až do Břeclavi.
(Zveřejněno v Břeclavském deníku)

Účastníci:
PavelG - Znojmo, Jiřina - Brno, Miloš - Břeclav, Dagmar a Martin z Mikulova a Bv, Josef a Marie z Náměště n. O.
Ujeto: Bv-Znojmo (3 - 9h): 80km, n. p. Podyjí (9 - 17h): 40km, Znojmo - Břeclav (10 - 18.30h): 90km (celkem 210km).
Zajímavosti:
Noční jízda ve tři h ráno (bez světel je to zážitek, ale jen v přehledných místech).
Defekt na Podyjí (zjištěno vyschlé lepidlo a poděkování Martinovi),
Pravděpodobný další defekt druhý den cestou domů (bylo nutné koupit duši novou).
Pád do odvodňovací struhy u mikulovského řopíku (také nutno dát pozor při přechodu přes trat).
Zvýšený pohyb mot. vozidel na cyklostezce (Mikulovská - Greenway) mezi Sedlecem a Mikulovem.
Další počtení:
http://www.moravskacyklotlupa.estranky.cz/clanky/archiv-clanku-2016/znojemske-letni-kolecko---klasika-i-trochu-jinak.html
27 fotek, 26.7.2015, 61 zobrazení
137 fotek, letos v květnu, 17 zobrazení
29 fotek, minulou sobotu, 19 zobrazení
961 fotek, letos v květnu, 26 zobrazení
59 fotek, 12.5.2018, 11 zobrazení
269 fotek, 6.5.2018, 25 zobrazení
396 fotek, letos v únoru, 15 zobrazení
Vídeň  0 | 1marta
24 fotek, 2.12.2017, 12 zobrazení | cestování
49 fotek, 30.10.2016, 11 zobrazení
88 fotek a 3 videa, letos v březnu, 27 zobrazení
117 fotek, 27.2.2018, 7 zobrazení
Vídeň  0 | kikgl
83 fotek, 22.12.2017, 6 zobrazení

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.