Hledání

55 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

zatcany
Videozáznamy písní si můžete prohlédnout na následujících odkazech:
Boží Beránku: https://www.youtube.com/edit?o=U&video_id=CLa_nHn4JCw
Nyní pokloňme se: https://www.youtube.com/edit?o=U&video_id=Qwg9VDSpy9Q
Pod Tvým křížem: https://www.youtube.com/edit?o=U&video_id=M1hzM6uWJJA
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • 29.3.2018
  • 70 zobrazení
  • 0
rfberoun2018
Setkání modlitebního společenství s připomínkou poslední večeře Páně. Slavnostní večeře (beránek, nekvašené placky, hořké byliny, víno). Biblický komentář k Zelenému čtvrtku, mytí nohou mezi učedníky, chvíle ztišení v Getsemanské zahradě.
Foto © Lidmila Fričová
více  Zavřít popis alba 
  • 29.3.2018
  • 74 zobrazení
  • 0
ajdu
Dnes nás Standa vytáhl na zelené pivo, U Supa otevírají v 15 hod a my jsme šli nějal rychle a tak jsme chvilku čekali než se narazí pivo. Šli jsme se podívat, zda už neroste medvědí česnek. Kousek v lese je známé místo, ale česnek teprve rostl, ale přesto jsme trochu natrhali, do nadívky bude stačit. Standa holky vymrskal. Zpáteční cestou jsme ještě navštívili cukrárnu a někteří mlsní si dali zákusek. Pak už někteří jeli autobusem a někteří pokračovali pěšky.
29. 3. 2018
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 29.3.2018
  • 60 zobrazení
  • 2
unokct
Co dělají orlickoústečtí turisté na ZELENÝ ČTVRTEK? No - samozřejmě dodržují tradice, jsou styloví a každoročně chodí na ZELENÉ PIVO. Na startu se sešla osmnáctka jedinců v zeleném provedení, která po důkladné prohlídce "outfitů" vyrazila na krátkou vycházku po Ústí s nečekaným zastavením v administrativní budově RC Aktiva, s.r.o., kde se z 11. poschodí kochala pohledy na naše město. Po pěti kilometrech jsme čtvrteční ZELENÉ odpoledne zakončili ochutnávkou ZELENÉHO velikonočního piva Krasličák v restauraci Šnyt.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.5.2018
  • 17 zobrazení
  • 0
rfberoun2018
Mše svatá na Zelený čtvrtek 29. března 2018 v kostele sv. Jakuba Staršího v Berouně.
Foto © Lidmila Fričová
více  Zavřít popis alba 
  • 29.3.2018
  • 65 zobrazení
  • 0
safeport
Adršpach, Honzík, Hruškova zahrada, Johanka a Kiki na Zelený čtvrtek, koně, animace v Pytlově,
více  Zavřít popis alba 
  • září 2013 až květen 2018
  • 19 zobrazení
  • 0
riguna
Standa nás dnes zavedl k Supovi nejen na zelenou,ale taky na zelené pivo.Před tím ještě někdo stačil natrhat medvědí česnek kousek za Supem.Sešlo se nás 13 osob a k Supovi dorazili "poškoláci dva a Květka.Tedy celkem 16 osob.Standa stihl ženy "vyšibat" místo pondělí.Pak jsme usedli v krčmě a hodovali.Zpět jsme se vydali různě .Někdo busem ,jiní pěšky.Nejméně je 6 km a jiní dali 10 km.Počasí aprílové.Chvíli mraky a hned modrá obloha.Tak se pokochejte obrázky a Standovi děkujeme.J.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 29.3.2018
  • 59 zobrazení
  • 0
mapetri
Zelený čtvrtek 29. 3. - vypravování p. farářky pro děti Mojžíš a jeho cesta ke svobodě + sedarová večeře,
více  Zavřít popis alba 
  • 31.3.2018
  • 10 zobrazení
  • 0
radejovfotky
Historie velikonočního klepání a Velikonoc v Radějově

Zdeněk Břeský (nar. 1945) zavzpomínal na velikonoční klepání velmi rád. „Začal jsem klepat v pěti letech. Stárci byli kluci, kteří chodili do 8. třídy a mládci kluci, kteří chodili do 7. třídy. Jejich výsadou bylo, že mohli používat tragače. Všichni ostatní měli klepáče nebo ruční klepadla. Táčky a klepadla si každý musel sehnat sám. Stárci a mládci se starali o to, aby ostatní udržovali pořádek a klepali. Před klepáním jsme museli vybudovat bunkry. Byly tři proudy (skupiny), jeden pro klepáče na hlavní silnici, druhý pro klepáče Dolní konec a Hoštáky, třetí Záhumní a Kopce. Každý si vybudoval bunkr, kde stárci a mládci od čtvrtka hlídali, aby jiná skupina jim bunkr nezničila. Zapálil se také oheň. Jak bydleli Světlíkovi, byl poslední barák (pak tam Petr Kašpar postavil další barák). Bunkr byl vydlabaný v břehu potoka Radějovky, takový tunel. Před ním se udělal oheň ze slámy. Bunkr z proutí měla druhá skupina a to pod Kameníkovým a Šmachovým. Skupina Kopce měla bunkr nad Světlíkovým. Klepat se začalo na Zelený čtvrtek, až zvony odletěly do Říma. V pátek ráno v 5 hodin, v poledne, v 15 hodin a večer v 18 hodin. Na Bílou sobotu se klepalo ráno v 5 hodin, v poledne a po poledni se vyklepávalo. Chodilo po trase jednotlivé skupiny.
A jak klepání probíhalo. Sešli jsme se u bunkru. Šlo se a klepalo až do Hoštáků. Po cestě bylo několik krátkých zastavení. Končili jsme u obrázku v Hoštákoch, tam jsme se pomodlili Otčenáš. Zpátky se šlo volně a neklepalo se. V bunkru jsme spávali, měli jsme tam deky.
Na Velký pátek, když se ráno doklepalo a pomodlilo u obrázku, tak se sešlo do potoka a všichni se do půl těla svlékli a umyli v potoku.
Vyklepávali jsme v sobotu odpoledne. Měli jsme koše a šlo se dům od domu a klepalo se. A málokdy se stalo, že by někdo neotevřel. Pak se šlo zpátky přes dědinu. U Světlíků pod návratím se vyklepaná výslužka rozdělovala. Stárci sečetli účast jednotlivých klepáčů. A podle toho podělili jednotlivé klepáče. Klepáči byli ještě rozdělení do různých kategorií podle stáří. Když jsem v pěti letech poprvé klepal, tak jsem jedno klepání vynechal a stárci Jenda Č. a Hary T. mi za celé klepání dali jedno vajíčko a 0,50 haléřů. V té době jsem si umínil, že až budu stárkovat, budu spravedlivý.“
Jan Hlupík (nar. 1927) uvádí. „Nejdříve jsem klepal ručním klepadlem, až sem byl starší, tak teprve sem měl táčky. V Radějově chodily klepat čtyři skupiny, jedna parta kolem dvaceti dětí. Než se začalo klepat, pokleklo se u kříža u kostela, pomodlil sa Otčenáš. Obyčajně skupinu vedl nejstarší (stárek). Na Bílú sobotu sa vyklepávalo. Darované vajíčka sa rozdělily a doma sa spotřebovaly.“
Marie Hrachovská (nar. 1934) vzpomíná na velikonoční období. „Na Zelený čtvrtek sa zavázaly zvony, ty od té doby nesměly zvonit. Děcka začaly chodit klepat. Zvony se rozvazovaly až na Bílú sobotu. Na Velký pátek sa moselo ráno omývat potoční vodú nebo přímo na potoku. V potoku sa umývali aj klepáči. Nesmělo sa hýbat se zemí. V tento den byl velký půst a proběhlo jednodenní nasycení. Na Bílou sobotu (Na vzkříšení) jsme dělávali nádivku (rohlíky, uzené maso, vajíčka, nať petrželí), která sa mohla jest (jíst) až po vzkříšení. Na Hod Boží velikonoční (Velikonoční neděle) sa do uzélka vzalo vajíčko a pečivo a nechalo sa při mši posvětit. Vajíčka sa barvily v sobotu a v nedělu sa vzaly posvětit do kostela. Barvilo sa v cibulovém listí a v cigorce. Velikonoční pondělí bylo ve znamení šlaháčů. Mládenci chodili skoro ráno, aby chytili ženské ještě v posteli. Měli u sebe korbáče (upletený celý z vrbového prútí) nebo rajštoky (jeden prut olúpaného vrbového prútka, dole upletené držadlo- rukojeť z dalšího vrbového prútí). Někteří chodili samostatně, jiní zase v partách. Děvčice oplacaly v úterý ráno.“
Marie Kotková (nar. 1931) si vzpomněla na průběh těchto událostí. „Na Zelený čtvrtek sa vařilo něco zeleného. Po večerní mši začalo klepání chlapců. Na Velký pátek byl velký půst. Byla jen zasmažená polévka a šlížky. Hned ráno sa chodilo umývat do potoka, bylo nás tam plno. Pak jsme šli na pobožnost Křížové cesty. Na Bílou sobotu klepáči vyklepávali, večer sa šlo do kostela. Na Velikonoční nedělu sa světily pokrmy – vajíčka, buchty a pak sa s tím podělila celá rodina. Pekly se také koláče, ovečky, mazance, kterým se na povrchu vyryl dřevem kříž. Barvily sa vajíčka v cibulových šupkách nebo silném čaji. Na Velikonoční pondělí chlapci chodili šlahat, chodili brzo ráno, pak byla mša. V úterý ráno děvčice chodily šlahat chlapců.“
Pavlína Martinková (nar. 1929) v rozhovoru uvedla. „V postní dobu před Velikonocemi jsme se každý den doma modlili všichni dohromady růženec. Když někdo přišel na návštěvu, tak se musel k modlícím taky přidat. Ve čtvrtek se dělala polévka kyselica, možná se dělala už na škaredú středu. Chodili také klepáči. Na Velký pátek jsme se chodili umývat do potoka. Chodila jsem tam se stařenků. Na Bílou sobotu se pekly koláče (syrné, makové, trnkové). Byly trošku menší než dlaň, kynuté bábovky, někdo barvil vajíčka, jiní až v nedělu, v cibulovém listí nebo barvami zakoupenými u Grošů nebo ve Spolku. Chlapci v nedělu pletli malé korbáče. Pacholci měli upletený velký korbáč na ramena. Každá děvčica jim při šlahání naň přivázala mašličky.“
Marie Vítková (nar. 1926) zavzpomínala na svoje dětství v období Velikonoc. „Na škaredú středu sa podsypávalo. Pacholci chodili po dědině s košem, v kterém měli plevy a dvě syrové vajíčka. Do koša házali děvčice, které odchytili vénku. Nechali ju v koši, žeprej sa vyléhnú kuřata. Chytali jen svobodné děvčice. Na Zelený čtvrtek a Velký pátek jsme moseli dodržovat půst. Ve čtvrtek sa pékla turkyňová buchta s trnkama. Na Velký pátek hned, jak sme sa obudili, mamička s tatíčkem aj s nama šli do potoka. Tam jsme si umývali nohy a s nama tam byla celá dědina. Říkalo sa takové říkání. Teče voděnka čistá, umyj nohy Pána Krista. Ale žádné zdržování, bylo tam zima. Na Velký pátek sme jedli onom jednú a to suchý chleba s vodú. Pak sa sedělo doma a modlilo sa. V kostele potom byla pobožnost Křížové cesty. O hledání pokladů na Velký pátek moja mamička vykládala, že kdo hledal poklad, musí opustit místo, než kohút 12 krát zakokrhá, jinak tam zostane celý rok.“
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2018
  • 103 zobrazení
  • 0
loboso
Zelený čtvrtek v Miroslavi. Prohlídka zámeckých expozic (např. kompletní Muchova Slovanská epopej ve formě puzzle, výstava kraslic, soubor plastik, soch a obrazů ak. soch. Pavla Krbálka, přehlídka architektonických modelů Prof. Ing. arch. Zdeňka Fránka, modely z Lega sestavené Danielem Sterzikem) a malá procházka městem...
více  Zavřít popis alba 
  • 29.3.2018
  • 228 zobrazení
  • 1
nikonak
Řehtání a klepání naší mládeže na velikonoční svátky (na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu) má o Velikonocích nahrazovat zvonění zvonů ráno, v poledne a večer, kde děti obejdou barák od baráku, tedy celou vesnici.
Při "vybírání" koledy dostanou děti od každé hospodyně obvykle vejce nebo peníze či obojí. Koleda je odměna za řehtání. Nejstarší děti v čele s "kaprálem", jež řehtání vedou, obvykle přesně zapisují, jak kdo chodil poctivě řehtat, a podle toho přesně koledu rozpočítávají.
odkaz na článek na webovkách Boleslavského deníku: https://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-velikonoce-v-kolomutech-20180402.html
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2018
  • 191 zobrazení
  • 0
zabka25
Květná neděle

Na květnou neděli si připomínáme den, kdy Pán Ježíš slavně přijel do Jeruzaléma. Lidé ho vítali a oslavovali. Ale také si připomínáme, že brzy na to začalo jeho velké trápení – byl zatčen a ukřižován.

Nedělní bohoslužba má tento den zvláštní začátek – scházíme se před kostelem, kde čteme z Bible evangelium o příjezdu Pána Ježíše do Jeruzaléma a kněz nám posvětí jarní ratolesti - „kočičky“. Proč ratolesti? Protože lidé na Ježíše při vjezdu do Jeruzaléma mávali jarními výhonky palem. V kostele potom čteme "pašie" – příběh o Ježíšově utrpení a ukřižování.

Květná neděle je šestá a zároveň také poslední neděle doby postní. Květnou nedělí začíná svatý týden, tj. poslední týden těsně před Velikonocemi, ve kterém si nejvíce připomínáme, co všechno se stalo před Ježíšovým vzkříšením. Některé dny tohoto týdne mají i své jméno – Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota.

#kvetnanedele#vrbajiva#kocicky
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 25.3.2018
  • 46 zobrazení
  • 2
reklama