Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 143 výsledků (0,0211 sekund)


reklama

15 fotek, 6.7.2017, 23 zobrazení | architektura, cestování
Benešov nad Ploučnicí, Horní zámek - Horní zámek v Benešově vznikl jako pozdně gotická městská tvrz někdy v poslední čtvrtině 15. století. Stavebníkem byl Zikmund z Vartenberka, který jej však dlouho neužíval: od roku 1502 byl v dědičném držení místnímu měšťanu Tietzemu. Situace se změnila poté, co panství zakoupili původně míšeňští Salhausenové. Roku 1522 se stalo samostatným v majetku Bedřicha ze Salhausenu, který původní tvrz přestavěl na své sídlo. Přestavba stála na stylovém pomezí gotiky a renesance, vzhledem k osobě majitele byla silně inspirována saskými vlivy. K dalším přestavbě došlo po požáru roku 1543. V majetku Salhausenů a spřízněných, původně saských rodů, byl tento díl panství až do roku 1613. I další majitelé měli kořeny v Sasku. Roku 1631 polovinu města s horním zámkem zakoupil Jan Zikmund Thun z Hohensteinu, jehož rod pak vlastnil panství až do roku 1926. Po první pozemkové reformě se Thunové byli nuceni zbavovat řady objektů. Jedním z nich byl i benešovský horní zámek, který prodali roku 1926 městu. To v jeho přízemí zřídilo mateřskou školku, do pater se přesunulo městské museum. Situace se rasantně změnila po roce 1945, kdy část zámku sloužila jako sýpka místního JZD, později v přízemí fungovala truhlářská dílna. Stav objektu se valem zhoršoval, nakonec zůstal zcela prázdný. V 80. letech se začaly podnikat kroky k jeho přestavbě na dům kultury, která naštěstí nebyla dovedena k žádným nevratným devastačním zásahům. Od roku 1991 je zámek majetkem Národního památkového ústavu a od roku 1999 přístupný veřejnosti.
33 fotek, 19.10.2014, 71 zobrazení | architektura, města
Zámecký komplex Benešov nad Ploučnicí je souhrnné označení sedmi historických budov, umístěných v centru města Benešov nad Ploučnicí. Skládá se ze dvou zámků (horního a dolního), tří paláců, kostela a kaple. Kromě toho i tzv. dolní zámek představuje areál skládající se ze tří historických a samostatných paláců. Celý areál je památkově chráněn, v roce 2001 byl Dolní a Horní zámek, domy čp. 44 a 54, Starschedelovský dům a Konojedský dům prohlášeny za národní kulturní památku. Zámek je ve vlastnictví České republiky a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav; je veřejnosti přístupný (zdroj wikipedie)
116 fotek, 22.9.2011, 130 zobrazení
83 fotek, 15.4.2015, 85 zobrazení | architektura, cestování
Město Benešov nad Ploučnicí se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji.
Zámecký komplex Benešov nad Ploučnicí je souhrnné označení sedmi historických budov, umístěných v centru města. Skládá se ze dvou zámků (horního a dolního), tří paláců, kostela a kaple. Kromě toho i tzv. dolní zámek představuje areál skládající se ze tří historických a samostatných paláců.
46 fotek, 21.9.2006, 186 zobrazení | architektura, města
Město Benešov nad Ploučnicí bylo založeno v první polovině 13. století. Nedaleko od města stál hrad Ostrý, který však roku 1445 zpustl, a proto byl poté v severozápadní části Benešova postaven panský dvůr.
Roku 1515 od tehdejšího majitele Mikuláše Trčky z Lípy koupili panství bratři ze Salhausenu. Roku 1522 si majetek rozdělili a Benešov získal Bedřich ze Salhausenu. Ten zahájil přestavbu panského dvora na zámek. Z původní stavby byly použity jen některé zdi, ale stavba byla dokončena již roku 1524. V čele uzavřeného nádvoří byl postaven Horní zámek a z jihu k němu přiléhaly dvě budovy. Roku 1534 byla stavba upravena v pozdně gotickém stylu. V letech 1540 – 1544 nechal Bedřich pro svého syna Jana postavit v místech bývalého špitálu a čtyř měšťanských domů Dolní zámek. Když roku 1562 Bedřich zemřel, jeho synovi Janovi zůstal Dolní zámek a druhý syn Bedřich ml. získal Horní zámek. Až do roku 1570 oba bratři vládli společně, ale pak bylo panství rozděleno na dvě poloviny. Jan ihned nechal rozšířit Dolní zámek a Horní zámek byl roku 1571 poškozen požárem a musel být také upravován. Bedřich ml. zemřel roku 1575 a Horní zámek získal jeho další bratr Jáchym. Roku 1576 zemřel i Jan a jeho Dolní zámek převzali jeho synové Antonín a Volf, kteří dokončili otcem započatou výstavbu takzvaného Volfova zámku. Roku 1577 po Jáchymovi zdědily Horní zámek dcery Bedřicha ml. Magdalena a Marie. Po smrti jedné z nich roku 1583 získal její polovinu Horního zámku Kryštof z Hagen. Roku 1589 zemřel Volf a Dolní zámek získala jeho manželka Marie Salhausenová a jejich dva synové. Antonín se roku 1590 pokusil získat také Horní zámek, avšak neúspěšně, získala ho Marie ze Starschedelu rozená Salhausenová, která zemřela roku 1594, takže po ní ho zdědil Haubold ze Starschedelu.
Roku 1601 odkoupil Antonín od Volfových synů zbylou část Dolního zámku. Jelikož se však zadlužil, byl roku 1612 přinucen Dolní zámek přenechat Janu z Vartemberka. Také Haubold panství postupně rozprodával a roku 1613 prodal Horní zámek Jonáši Paustovi z Liebstadtu. Od roku 1614 vlastnil Dolní zámek Radslav starší ze Vchynic, který zemřel bezdětný a majetek odkázal svým synovcům, takže Dolní zámek získal Vilém Kinský ze Vchynic. Od roku 1615 vlastnila Horní zámek Jonášova manželka Anna Paustová. Její synové pak Horní zámek vlastnili společně až do roku 1628, kdy ho prodali Zikmundovi z Wolkensteinu, který ho však již v roce 1631 prodal Janu Zikmundu hraběti z Thunu-Hohensteina. Horní zámek byl za třicetileté války výrazně poškozen, ale o škodách na zámku Dolním nemáme zprávy. Od roku 1633 pak Horní zámek vlastnila Alžběta, dcera Jonáše Pausta a ihned po ní Haubold Paust z Liebstadtu. V roce 1634 byl Vilém Kinský zavražděn a Dolní zámek byl zabaven císařem Ferdinandem II., který ho za věrné služby daroval Janu z Aldringenu. Horní zámek roku 1635 opět získal Jan Zikmund. Jan z Aldringenu brzy zahynul v bitvě a Dolní zámek roku 1636 získala jeho sestra Anna a malou část také Kateřina. Sňatkem Anny s Jeronýmem z Clary přešla část majetku na tento rod. Horního zámku se roku 1645 ujala po zemřelém Janu Zikmundu jeho manželka Markéta Anna z Öttingenu a Baldemu. Většinu Dolního zámku pak od roku 1653 vlastnila Anna a její tři děti a od roku 1664 ho drželi její synové Jan Pavel z Aldringenu a Jan Jiří Marek z Clary. Po smrti Jana Pavla roku 1666 převzal jeho část Dolního zámku Jeroným, ale již od roku 1671 patřil celý zámek Janu Jiřímu Markovi. V roce 1684 zemřela Markéta Anna a Horní zámek získal její syn Michael Osvald z Thunu. Po Michaelově smrti roku 1694 získal zámek jeho bratr Maxmilián hrabě z Thunu.
Roku 1700 zdědili Dolní zámek synové Jana Jiřího Marka – jako první ho spravoval Jan Jiří Marek Clary-Aldringen. Po smrti Maxmiliána z Thunu roku 1701 převzal Horní zámek jeho syn Jan František Josef z Thunu, po němž ho roku 1720 zdědil jeho syn Jan Josef František z Thunu-Hohensteina. Dolní zámek mezitím převzal bratr Jana Jiřího Marka František Karel Clary-Aldringen a po něm jeho syn František Václav, kterému však Dolní zámek sloužil jen jako zdroj financí a pobýval zde jen výjimečně. Roku 1779 přenechal Jan Josef František Horní zámek svému synovi Františku Josefu Janu z Thunu-Hohensteina a v roce 1787 přenechal František Václav Dolní zámek svému synovi Janu Nepomuku, který ho však vůbec nevyužíval a ten rychle chátral.
Roku 1800 zemřel František Josef Jan a Horní zámek připadl jeho synovi Josefu Janu a po něm roku 1810 jeho synovi Josefu Matyáši z Thunu-Hohensteina. Dolní zámek roku 1826 po Janu Nepomuku zdědil jeho syn Karel Josef a po něm roku 1831 jeho syn Edmund Mořic. Horní zámek v roce 1848 Josef Matyáš postoupil synovi Josefu Oswaldu I. Roku 1856 koupil Dolní zámek Karel Lumbem z Malonic a nechal zchátralý zámek zrekonstruovat, ale pak ho roku 1877 prodal Aloisii Černínové, která zahájila výstavbu jižní budovy propojené s původní budovou zdí s bránou. Zřídila okrasnou zahradu s okrasnými dřevinami, fontánou, pahorkem a skleníkem. Roku 1883 zemřel Josef Oswald I. a Horní zámek zdědil jeho syn Josef Oswald II. z Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheid. Roku 1888 prodala Aloisie Černínová Dolní zámek bratrům Martinu a Theodoru Grohmannovým.
Roku 1913 zemřel Josef Oswald II. a zámek zdědil jeho syn Josef Oswald III. Od roku 1926 bylo majitelem Horního zámku město, které zde zřídilo mateřskou školu a muzeum. V roce 1945 byl Grohmannovým Dolní zámek zestátněn dlouhé roky nebyl využíván. V Horním zámku od roku 1950 působila JZD a truhlárna, v Dolním zámku byly od poloviny 50. let byty a od roku 1961 expozice orientálního umění. V roce 1969 Dolní zámek vyhořel, ale byl brzy obnoven a roku 1972 opět zpřístupněn veřejnosti. Horní zámek získal roku 1991 Památkový ústav v Ústí nad Labem, který ho nechal zrekonstruovat a roku 1999 ho zpřístupnil veřejnosti.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/benesov-nad-ploucnici/
24 fotek, 6.4.2015, 43 zobrazení | města
Pár fotek penzionu, kde se nám velmi líbilo. Počasí nám zhatilo naše plány a tak jsme jeli se podívat do Benešova nad Ploučnicí do zámku. Fotky zevnitř nemáme, není povoleno fotit. Prohlédli jsme si Horní hrad, ale tras je tu ještě několik. Tak zase někdy příště.
70 fotek, 26.6.2012, 105 zobrazení | architektura, cestování, dokumenty, kultura, města
V Benešově nad Ploučnicí se dochoval velmi významný komplex dvou oddělených samostatných zámeckých celků Horního a Dolního zámku, k nimž můžeme připojit ještě třetí doklad jedinečné renesanční architektury, přilehlý farní kostel Narození Panny Marie. Všechny tři stavby spojuje míšeňský šlechtický rod Salhausenů, který přišel do Čech na počátku 16. století a v duchu saské renesance zde rozvinul významné stavební aktivity.
Já jsem návštěvou tohoto komplexu zlikvidoval jeden svůj velký rest, totiž, přestože jsem bydlel v Děčíně od roku 1945 celých 31 let a Děčín je vzdálený od Benešova n.L. cca 10 km, tak jsem na tomto zámku nikdy nebyl.
Prohlídka Horního i Dolního zámku trvá 90 min., byl perfektní výklad, zámek pěkně zrekonstruvaný s velkým množstvím zajímavého vybavení. Doporučuji, stojí to zato.
Pořídil jsem i zajímavý snímek na střed Benešova z protějšího kopce, z altánku Sokolské vyhlídky.
Jako perličku uvádím, fotit při prohlídce se mohlo, pouze ale ve 3 mistnostech za cenu 500,- Kč a samozřejmě bez blesku, prostě k smíchu, to by byly hodně drahý fotečky....
79 fotek, 27.5.2016, 30 zobrazení | architektura, krajina
Benešov nad Ploučnicí, hrad Ostrý - Scharfenstein, Františkov nad Ploučnicí, zámek v Horní Libchavě
110 fotek, 6.7.2016, 157 zobrazení
Podél řeky Ploučnice jsme se vydali 6. července 2016 z historického městečka Horní Police do Benešova nad Ploučnicí, proslulého svými dvěma zámky.
80 fotek, 26.8.2017, 42 zobrazení | architektura, cestování, krajina, města, příroda
Zámek v Benešově nad Ploučnicí,výšlpa na zříceninu hradu Ostrý (Scharfenstein),Horní Police se zámkem a nádherným poutním areálem s barokním kostelem Navštívení Panny Marie a trojkřídlým ambitem s kaplemi a oltáři a nakonec zříceninu hradu Jestřebí.Určitě doporučujeme návštěvu poutního areálu Horní Police,je to krásné místo ,kterého si člověk většinou nevšimne,když projíždí.Bohužel nejsou peníze na opravy,tak dost chátrá.
83 fotek a 5 videí, 14.7.2010, 121 zobrazení
40 fotek, 10.1.2015, 109 zobrazení
72 fotek, 23.7.2011, 103 zobrazení
33 fotek, 10.5.2014, 128 zobrazení | sport
61 fotek, 19.4.2014, 22 zobrazení
270 fotek, 26.8.2009, 241 zobrazení
12 fotek, 22.12.2007, 1 084 zobrazení
Benesov  0 | 2700
124 fotek, září 2014, 37 zobrazení
Benesov  0 | photox
13 fotek, 460 zobrazení
43 fotek, 383 zobrazení | zvířata