Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 25 výsledků (0,1050 sekund)

42 fotek, 8.11.2015, 352 zobrazení | sport
57 fotek, 5.2.2017, 22 zobrazení
18. návštěva u bratrů Mrštíkových

Bratři ALOIS MRŠTÍK ( 1861 - 1925 )a VILÉM MRŠTÍK ( 1863 - 1912 ) byli čeští spisovatelé, kteří některá svá díla zaměřená především na realistický popis života na moravském venkově, napsali společně. . Patří sem Maryša, Bavlnkova žena a rozsáhlý román Rok na vsi.
48 fotek, únor 2007 až září 2011, 278 zobrazení | moje fotozprávy
Malý starobylý kostelík Všech svatých v Boskovicích obklopený parkem, je po většinu času tichým místem rozjímání. V průběhu roku se zde pořádají sváteční akce jen zcela vyjímečně. Tuto sobotu však zcela netradičně ožil mnoha hlasy. V rámci Dnů evropského dědictví 17. a 18. září 2011 se zde konala výstava „Duchovní dědictví Boskovicka.“ Vernisáž proběhla 17. září odpoledne.
Zahájení a úvodního slova se ujala ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová. Přivítala profesora Otce Pavla Ambrose Th. D. z Olomouce, Ing. Stanislava Janků z Římskokatolické farnosti Boskovice, evangelického faráře Marka Zikmunda, starostu blízké obce Cetkovice Bc. Petra Horáka a místostarostku Boskovic, též místostarostku Orla jednoty Boskovice Ing. Jaromíru Vítkovou.
„Město Boskovice je členem sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Sdružení každým rokem připravuje řadu akcí v rámci Dnů Evropského dědictví a město Boskovice se samozřejmě připojuje,“ sdělila mi na úvod místostarostka Ing. Jaromíra Vítková a pokračovala: „Jsou otevřeny kulturní památky – zámek, hrad, chrám sv. Jakuba staršího na dolním konci Masarykova náměstí, tento malý kostel Všech svatých, blízký evangelický kostel, Synagoga, židovská rituální lázeň Mikve a další. Dny evropského dědictví mají za účel přilákat pozornost široké veřejnosti ke kulturním památkám, připomenout, že je důležitá péče a případně záchrana či obnova těchto objektů. V těchto dnech probíhají doprovodné programy. Koncerty, výstavy… Právě město Boskovice s Muzeem Boskovicka a jednotou Orel připravilo na tento den do kostelíka Všech svatých vernisáž výstavy Duchovní dědictví Boskovicka. Chceme připomenout život některých duchovních, kteří v Boskovicích a blízkém okolí žili alespoň nějakou dobu. Výstava zachycuje na základě různých dokumentů, literární tvorby a dochovaného fotografického materiálu částečně život pátera Aloise Slováka, pátera Vincenta Ševčíka, doktora Aloise Krchňáka a Tomáše kardinála Špidlíka. Hlavní náplní a smyslem výstavy je přilákat širokou veřejnost a samozřejmě i mládež k duchovnímu dědictví a odkazu jež nám svým životem tyto významné osobnosti chtěly předat.“
Profesor Otec Pavel Ambros, Th. D. v poutavém výkladu zavzpomínal na pouť do Říma, cestu do Jeruzaléma a připomenul odkaz Tomáše kardinála Špidlíka.
Ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová poděkovala všem, kteří se na vzniku výstavy podíleli. Jsou to: Základní umělecká škola Boskovice, Obec Světlá, Obec Cetkovice, rodiny příbuzných Tomáše kardinála Špidlíka, Unie katolických žen, Římskokatolická farnost Boskovice. Poté ještě připomenula, že v zadní části kostelíka je umístěna loňská výstava, jež seznamuje s jeho historií, s životem a dílem pátera Aloise Slováka a přibližuje výsledky zdejšího archeologického výzkumu. Pozvala všechny přítomné na duchovní besedu 21. října 2011 a poutní zájezd na Velehrad po stopách Tomáše kardinála Špidlíka k jeho sarkofágu, jenž se uskuteční 15. října 2011.
Na samotný závěr promluvil starosta obce Cetkovice Bc. Petr Horák: „Páter Alois Krchňák byl rodákem ze Světlé, studoval na gymnáziu v Boskovicích, působil ve farnosti Cetkovice. Byl knězem, teologickým právníkem“. Dále připomenul lásku pátera Krchňáka k vlasti, kterou nesměl navštívit ani při pohřbu rodičů a bratra. Až po revoluci v roce 1989 se mohl vrátit a navštívit rodnou Malou Hanou. Starosta Bc. Petr Horák vyzdvihl též význam kostelíka Všech svatých v Boskovicích, a jak je důležité v těchto starobylých prostorách vzpomínkové výstavy pořádat.
Vernisáž výstavy doprovodil soubor zobcových fléten z místní Základní umělecké školy. Pod vedením paní učitelky Leontiny Koryčánkové si děvčata nastudovala a přednesla několik duchovních skladeb starých mistrů.
Více: www.boskovice.cz
http://www.zusboskovice.cz/
http://www.cetkovice.cz/
74 fotek, 10.8.2002, 69 zobrazení
Benefiční koncert Charity Ostrava Věry Špinarové a kapely Buty, na podporu Charitního domu sv. Benedikta Labre - nízkoprahového denního centra pro lidi bez přístřeší. Výtěžek prodeje vstupného v rámci povolené veřejné sbírky na "Zajištění prostředků na financování investic v rámci poskytování sociálních a zdravotních služeb a humanitárních aktivit Charity Ostrava" bude využit na financování rekonstrukce nízkoprahového denního centra pro lidi bez přístřeší.
Benefiční koncert Věry Špinarové a kapely Buty 16. února 2011 na Výstavišti Černá louka v Ostravě, dny otevřených dveří na 17. a 18. února 2011 a vydání fotografické publikace Dotek naděje s autentickými příběhy lidí v nouzi a úvahami známých českých osobností připravuje Charita Ostrava v rámci akcí k 20. výročí svého vzniku.
45 fotek, 30.4.2014, 38 zobrazení | cestování
Návštěva kláštera je nezapomenutelným zážitkem! Navštívit můžete opatský kostel sv. Vojtěcha, přestavěný z původně gotické podoby na kostel barokní, knihovnu obsahující kolem 17 000 svazků knih či sakristii se vzácným intarzovaným nábytkem. Nesmíte zapomenout ani na připomínky vyhlášeného místního gymnasia, na kterém studoval první český arcibiskup Arnošt z Pardubic, vlastenec Bohuslav Balbín či literát Alois Jirásek. V roce 1999 byla v opatském kostele sv. Vojtěcha nad kaplí sv. Kříže za zlaceným štukovým věncem s nápisem Sancta Sindon v dřevěné schránce nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651. U plátna byla přiložena průvodní listina, z které je zřejmé, že plátno daroval v roce 1651 turínský arcibiskup Julius Caesar Bergiria opatu u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském Matoušovi Ferdinandovi Sobkovi z Bílenberka. Ten ji za svého života daroval broumovskému klášteru. V rozsáhlých sklepeních broumovského kláštera je uloženo celkem 34 mumií pocházejících z krypty farního kostela sv. Prokopa ve Vamberku. Nejstarší mumie pocházejí ze 17. století, avšak převážná část z 18. století. Jedná se především o mumie vambereckých měšťanů, kněží, varhaníků a dalších významných osobností. Jednou z nejvýznamnějších osobností, která byla do krypty pohřbena, je zakladatelka vambereckého krajkářství Magdalena Grambová. Mezi dospělými leží rovněž dvě mumie dětí.
46 fotek, 4.10.2017, 78 zobrazení | dokumenty, lidé, města
Od 17. století je Brno hlavním městem Moravy. Židovské osídlení zde existovalo od počátku 13. století, středověká židovská čtvrť se synagogou a hřbitovem zanikla vypovězením Židů z města roku 1454. Novodobá židovská obec se počala rozvíjet od 18. století na brněnském předměstí Křenová, rychlý rozmach nastal nabytím plných občanských práv v polovině 19. století. Mezi oběma světovými válkami zde žilo asi 12000 Židů. Náboženská komunita byla po 2. světové válce obnovena.

Brno je rodným městem řady židovských osobností z oblasti kultury, umění, politiky a podnikání, např. filozofa Theodora Gomperze (1832–1912), spisovatele Ernsta Weisse (1882–1940 Paříž), skladatele E. W. Korngolda (1897–1957 Hollywood), houslového virtuóza H. W. Ernsta (1814–1865 Nice) a malířky Anny Ticho (1894–1980 Jeruzalém). Pamětní deska, připomínající deportace židovských obyvatel za druhé světové války, je od roku 1965 umístěna na průčelí školy Merhautova 37.
35 fotek, 8.9.2012, 304 zobrazení | architektura, dokumenty, klasická-fotografie, města, ostatní
Kostel sv. Vojtěcha v Havlíčkově Brodě stojí na místě dnes neznámé starší gotické stavby z 13. století, která byla patrně zničena v průběhu některých válečných událostí, stála totiž mimo středověké městské hradby.Hřbitovní kostel sv. Vojtěcha můžeme najít na konci Ledečské ulice nedaleko centra města. Byl vystavěn na konci 16. století jako pozdně gotický. Jeho štít je renesanční, stejně tak klenba nacházející se v interiéru. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1538.
Součástí kostela je tzv. starý hřbitov. Pohřbívalo se na něm od založení kostela, ale hlavně v období epidemií v 17. a 18. století. Po zrušení všech ostatních hřbitovů ve vnitřním městě (na základě nařízení císaře Josefa Ii.) se po roce 10783 stal hlavním městským hřbitovem. Za tu dobu zde byla pohřbena řada osobností města, mnohé pomníky jsou památkově chráněny. Hřbitov byl místem posledního odpočinku nejen katolíků, ale i obyvatel jiných vyznání, např. evangelíků i židů. Pohřební obřady se v kostele konaly ještě v 50. letech 20. století.
Kostel i hřbitov prochází v posledních letech rekonstrukcí. Je veřejně přístupný, v kostele se konají bohoslužby a příležitostné kulturní akce, na hřbitově bude výhledově opět povoleno pohřbívání.
44 fotek, září 2014 až duben 2015, 148 zobrazení
OSOBNOSTI SVĚTOVÉ ARCHITEKTURY VYSTOUPÍ 2. DUBNA 2015 V DOMĚ UMĚNÍ

Mezinárodní festival architektury, designu a umění Archikultura 2015 dnes v 17 hodin slavnostně zahájí osobnosti světové architektury v Domě umění. Zájemci se zde mohou seznámit např. s dílem a pohnutým životním příběhem Alfreda Neumanna, geniálního architekta, který vyrůstal na Moravě, ale také s trendy současné japonské a nizozemské architektury.

Ostrava – 2. dubna 2015 Výstavní sály ostravské krajské galerie budou po následující dva měsíce lákat zejména zájemce o architekturu, a to na tři výstavy festivalu Archikultura 2015, který Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) spolupořádá. Letošní VII. ročník festivalu začne 2. dubna v 17 hodin v Domě umění na Jurečkově ulici a zahájí jej tak známé osobnosti světové architektury, jako je Zvi Hecker, Rafi Segal či Pieter Bannenberg.

Jednotlivé projekty festivalu Archikultura 2015 se konají na různých místech Ostravy a cílem celé akce, za níž stojí sdružení Kabinet architektury, je přiblížit široké veřejnosti moderní a současnou architekturu prostřednictvím výstav, projekcí filmů, besed a přednášek i živých exkurzí.

Hvězdným projektem letošního festivalu je světová premiéra výstavy nazvané „Architektura zmocňující se prostoru / Alfred Neumann – život a dílo“, kterou po dva roky připravoval mezinárodní tým odborníků z Evropy, USA i Izraele včetně specialistů z MIT (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, USA). „Nebýt složité doby, v níž žil a tvořil, proslul by zřejmě Alfred Neumann již dávno jako nejslavnější »český« tvůrce a teoretik moderní architektury,“ myslí si spoluautor výstavy Tadeáš Goryczka a vysvětluje: „Jeho teorie, vize a profesní úspěchy byly ale překryty nánosy zapomnění a až dnes s odstupem několika desetiletí jsme schopni pochopit a plně docenit jeho genialitu a klíčový význam pro dějiny moderního umění.“ Avizovaná přehlídka je vůbec první realizovanou výstavou o díle Alfreda Neumanna, který část života prožil v Československu.

Další architektonická výstava v Domě umění už mapuje trendy zcela současné a představí některé návrhy nizozemské kanceláře NL Architects, která mj. navrhla i architektonické a urbanistické řešení území Černé louky pro Ostravu.

Třetí architektonickou přehlídkou, kterou mohou zájemci v ostravském Domě umění vidět, je prezentace tvorby soudobého japonského autora Masaharu Takasaki, kterého v současnosti zaměstnává hlavně obnova těch území Japonska, která těžce poničilo zemětřesením, tsunami a jadernou havárií v roce 2011.

Uspořádání festivalu finančně podporuje statutární město Ostrava jako projekt „Architektonické výstavy pro rok 2015“ a Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz.

Všechny tři festivalové výstavy budou v Galerii výtvarného umění otevřeny do neděle 7. června 2015, a to denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin. Pro děti a studenty jsou připraveny také doprovodné zábavně-vzdělávací programy a výtvarné dílny. Výstavu věnovanou osobnosti Alfreda Neumanna doplňuje také katalog. Plné vstupné do celého Domu umění činí 50 Kč a zlevněné 25 Kč, volný vstup je v neděli.

Děkujeme , pane řediteli, skvělá prezentace umění v Ostravě.

Foto: Hana Papežová - Kolářová
60 fotek, září 2015, 151 zobrazení
ÚTERÝ 8. ZÁŘÍ

9:00 – 10:30 Prezence účastníků semináře v budově knihovny

10:30 – 11:00 Zahájení 19. knihovnické dílny

11:00 – 14:00 Procházka jičínským hřbitovem s PhDr. Evou Bílkovou
Vycházka za regionálními osobnostmi na místní hřbitov s PhDr. Evou Bílkovou ze Státního okresního archívu v Jičíně inspirovaná knihou Procházka jičínským hřbitovem jičínského autora Vladimíra Úlehly.

15:00 – 18:00 Živá knihovna
Ve spolupráci s AFS Mezikulturní programy, o. s. Jičín otevřeme Živou knihovnu. Knihami v tomto případě budou maminky místních studentů, které hostují jejich spolužáky ze zahraničí a které budou s účastníky dílny sdílet své příběhy. Čtenáři živých knih tak budou mít možnost s nimi vejít do osobního dialogu.

19:00 – 19:30 O popletené víle Komolíně
Regionální autorka Ilona Pluhařová představí svou novou knihu.

19:30 Beseda nejen o knihách s básníkem, publicistou, překladatelem a
moderátorem PhDr. Ivo Šmoldasem

STŘEDA 9. ZÁŘÍ

9:00 – 11:00 Cesty ke čtenářství
Seminář Doc. PhDr. Květuše Lepilové, CSc.

11:15 – 12:00 Doma na Moravě
Ukázková beseda kolegyň knihovnic z Knihovny města Ostravy Dany Mazurkové a Marty Ulmannové. Povídání o Moravě a životě jejích obyvatel prostřednictvím psaného, mluveného i zpívaného slova a nahlédnutí do tvorby současných regionálních autorů. Pořad bude propojen s ukázkami knihovnické besedy pro 5. třídu ZŠ o moravské a slovenské lidové kultuře.

13:00 – 15:00 Rozvoj dětského čtenářství prostřednictvím dramatických dílen
Seminář MgA. Lucie Mecové z pražské DAMU.

15:00 – 16:00 Příprava na průvod
Na četná přání z minulých let jsme do programu dílny letos zařadili účast v pohádkovém průvodu na festivalu Jičín město pohádky. Rádi bychom však, aby účastníci dílny nešli do průvodu jen jako diváci, ale přestrojeni za postavu z regionu, ze kterého k nám přijedou.

16:00 – 17:30 Pohádkový průvod

19:00 Významné osobnosti Řehče
Přátelské posezení s Řehečským kvartetem a Václavem Francem.

ČTVRTEK 10. ZÁŘÍ

10:00 Kolokvium: Nad rodiče při výchově dětí není (porotní sál jičínského zámku)
U kulatého stolu zasednou Mgr. Soňa Holá, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Královéhradeckého kraje, Mgr. Blanka Kalátová - Lisá, ředitelka ZŠ Železnická Jičín, Mgr. Michaela Štálová, ředitelka ZŠ Poděbradova Jičín, Mgr. Zlatuše Kynčlová, ZŠ a MŠ 17. listopadu Jičín, Mgr. Jan Jiterský, řídící učitel ZŠ Bodláka a Pampelišky Veliš a host PhDr. Václav Mertin. Moderovat bude Mgr. Ivana Krabcová, psycholožka Pedagogicko-psychologické poradny Jičín.

15:00 O důležitosti čtení v životě dítěte
Přednáška PhDr. Václava Mertina
144 fotek, 3.2.2016, 16 zobrazení
Staroměstské náměstí, slangově dnes Staromák, dříve také Velké náměstí nebo Veliké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Rynk či Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac, Velké Staroměstské náměstí či znovu Velké náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké či Veliké náměstí) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m?. Prochází tudy královská cesta.
Staroměstské náměstí obklopují pozoruhodné historické stavby, například Staroměstská radnice s orlojem, Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských, dům „U Kamenného zvonu“ a další. Uprostřed Staroměstského náměstí stojí pomník mistra Jana Husa. Ve sklepeních domů, jež náměstí lemují, můžeme najít románské a gotické základy. Na nich stojí renesanční, barokní a rokokové domy.

Vyšehrad je historické hradiště a pevnost na skále nad pravým břehem řeky Vltavy ve čtvrti Vyšehrad v Praze. Váže se k němu řada pověstí z počátků českých dějin. Podle pověsti ho založil bájný kníže Krok. Vznikl jako knížecí hradiště ve druhé polovině 10. století. Koncem 11. století tady sídlil první český král Vratislav II. Při kostele sv. Petra a Pavla byla zřízena vyšehradská kapitula. Roku 1420 hrad vypálili husité, později se stal pevností, střežící od jihu Prahu, rozsáhle barokně přebudovanou v polovině 17. století.
Od 15. do 19. století byl Vyšehrad s podhradím též samosprávným městem, do roku 1848 podřízeným vyšehradské kapitule a připojeným k Praze roku 1883. V téže době došlo k přetvoření hřbitova při kostele sv. Petra a Pavla na pohřebiště zasloužilých českých osobností se Slavínem. Roku 1904 byl vyšehradskou skálou proražen tunel, který otevřel pravobřežní komunikaci Prahy s jižním okolím. Od roku 1962 je sadově upravený vyšehradský areál národní kulturní památkou.
18 fotek, 29.12.2014, 352 zobrazení | architektura, cestování, vesnice, zábava
Obec Hoštice se nachází v okrese Strakonice, kraj Jihočeský, zhruba 3,5 km severovýchodně od Volyně a 7,5 km jižně od Strakonic. Leží pod vrchem Kalný v nadmořské výšce 480 až 540 m. Ke dni 1.1.2014 zde žilo 155 obyvatel.
V Hošticích se natáčela filmová trilogie Slunce, seno … (filmy Slunce, seno, jahody, Slunce, seno a pár facek a Slunce, seno, erotika). Každý rok koncem srpna se zde koná vzpomínkový country koncert Stodola Michala Tučného.
Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1274, kdy je uváděn majitel Držislav, syn Viléma z Hoštic. V roce 1315 získaly Hoštice od královny Elišky Přemyslovny privilegia tzv. králováckých obcí. V té době spadaly do tzv. Volyňského újezdu. Později patřily k panství Hluboká a ke Kašperku. V 16. století je dostal dědičně do držení Vilém z Rožmberka, ale v roce 1593 byly prodány Arnoštu Vitanovskému z Vlčkovic a rod z Vlčkovic je vlastnil až do konce 17. století. Poté je koupil Vladislav Chlumčanský z Přestavlk. Od roku 1799 byl majitelem Jáchym Zádubský ze Šontálu a od roku 1822 šlechtický rod Schubertů von Schutterstein. Poslední majitel zámku Adolf Haid von Haidenburg zemřel v roce 1940
Pamětihodnosti
Kostel Narození Panny Marie – je kostel z roku 1593, zdivo má renesanční. V 18. století byl celkově upraven. Vybavení je pseudorenesanční a barokní (z roku 1742). Zajímavostí je, že jeho osa nesměřuje k východu jako u jiných kostelů. Na hřbitově u kostela jsou uloženi někteří členové šlechtických rodin Schuttersteinů a Haidenburgů, posledních majitelů zámku. U hřbitovní zdi na jihozápadní straně má hrob Michal Tučný, legenda české country.
Židovský hřbitov – nachází se na něm 30 náhrobků s hebrejskými nápisy, někdy už téměř nečitelnými. Leží asi 750 m na severozápad od Hoštic na cestě do Strunkovic
Zámek Hoštice – jednopatrový, uprostřed raně barokní portál. Nejspíš byl postaven v 17. století na místě renesančního obydlí Vitanovských z Vlčkovic. Za Chlumčanských z Přestavlk byl roku 1777 přestavěn, dále byl upravován v letech 1870 – 1880 a počátkem 40. let 20. století.
Hasičské muzeum – otevřeno roku 2003. K vidění je historie a současnost hasičského sboru, galerie Zdeňka Trošky, Michala Tučného, Tomáše Linky, řezbáře Ivana Moravce a Josefa Pěnči, nejúspěšnějšího člena sboru hasičů. Místní sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1891.
Osobnosti
V roce 1749 se zde narodil Václav Leopold Chlumčanský, pozdější pražský arcibiskup.Dalším slavným rodákem je Zdeněk Troška, autor filmové trilogie Slunce, seno …
Zde také prožil poslední roky svého života a na hřbitově u kostela odpočívá legenda české country Michal Tučný. Na jeho hrobě je umístěn kamenný klobouk z roku 1998 od akademického sochaře Michala Gabriela.
26 fotek, 18.8.2012, 108 zobrazení | architektura, cestování, kultura
První zmínka o panském sídle a statku ve Vidovicích je z roku 1388, kdy byl vlastníkem tehdy šlechtický (zemanský) rod s přídomkem „z Vidovic“. Prvním z nich je Vavřinec z Vidovic, poté přešlo vlastnictví na jeho syny Beneše, Jakuba a Jana. Současně s nimi žil Bohuněk z Vidovic v letech 1412-1416. Za Vavřince další díly vsi patřili libeřskému faráři Zdislavovi. Panské sídlo však zřejmě během 2. pol. 15. st. zaniklo, možná následkem událostí v průběhu husitské revoluce.V 17. st. náležela ves Vidovice s poplužním dvorem ke statku Velké Popovice. Od r. 1808 náležela pak ke vsi Chlum. Roku 1877 byl do zemských desek zapsán samostatný statek nazvaný Vidovice. Když se vdávala Eleonora dcera manželů Brozorádových za Rudolfa Kainze. Novomanželé získali 24. prosince 1877 nově vytvořený samostatný zámek Vidovice oddělením od Chlumu. Jejich takto nabytý majetek tvořila reprezentativní budova, statek s cihelnou a pozemky. Tehdy bylo sídlo mapováno již jako zámek Vidovice. Měli spolu sedm dětí: Alfred (*1854), Friedrich (*1860), Adele (*1863), Marie (*1865), Zdenka (*1870), Ema (*1871). V roce 1894 je statek a zámek, odprodán novým majitelům Milnerům, kteří zde roku 1904 /letopočet v přízemí dnes restaurace/ provádí největší a nejpodstatnější stavební úpravy a od r. 1906 je sídlo nazýváno „nově vystavěným zámkem s parkem“. Mezi významné vlastníky panství či zámečku patřili známé osobnosti jako např. Václav Stařimský, svobodný pán z Libštejna, Jan Josef Václav Radecký z Radče, rodina Brzorádova, Eleonora a Rudolf Kainzovi, Milnerovi, Dr.prof.Blažek nebo šlechtický rod Berchtoldů.
Od 2. pol. 20. st. zde byla Čs. armáda-protivzdušná obrana Prahy. Po r. 1990 byl areál se zámkem převeden na obec a o 3 roky později prodán soukromé firmě, která celý zámek a areál velmi zadlužila. Dne 18. dubna 2005 začala nová epocha zámečku Kunice-Vidovice, který získává nové majitele, kteří uskutečnili jeho celkovou rekonstrukci, rozšíření o přístavbu křídla do parku, rozšíření parku, stavbu sport centra Na zámečku a zpřístupnění široké veřejnosti. Areál je určen zejména firmám, rodinám, mládeži a sportovcům.
53 fotek, 24.9.2015, 68 zobrazení | dokumenty, koníčky, kultura, ostatní
ALB808 Koncem září jsem se neplánovaně ocitl v Hostinném - místě, kde jsem jako náctiletý výrostek prožil studentská léta. Františkánský klášter pro nás tehdy byl jen kostel s expozicí Amtického umění a vedle chátrající budovy někdejšího kláštera. Jeho vzkříšení je naprosto úžasné. Při své návštěvě jsem měl zapůjčený foťák a cca 50 minut na prohlídku expozic a proto jsem toho moc nestihl. Snad se mi podaří oživit data z disku, kdy jsem v muzeu byl krátce po jeho otevření v roce 2012. Další šanci budu mít za rok, kdy budou oslavy 70. výročí založení papírenské školy.

V areálu barokního Františkánského kláštera v Hostinném najdete Městské muzeum věnované historii františkánů, rodákům a významným osobnostem města. Jedná se o jedinou dochovanou památku Wolfganga Dienzenhofera, jednoho z nejvýznamnějších architektů evropského baroka.
Františkánský klášter z roku 1684 je jedinou dochovanou památkou stavitele Wolfganga Dienzenhofera na území Čech a je zajímavým příkladem raného barokního konventu, který se zachoval až do současnosti v téměř původní podobě. V areálu je obdélníková budova s vnitřní zahradou, původní konvent, kde žili a pracovali mniši, zahradní domek a velká zdevastovaná plocha, kde bude bylinná zahrada a ovocný sad. V roce 2012 se rekonstruovaný objekt umístil mezi nejlepšími stavbami a získal ocenění Stavba roku 2012.

V prvním patře konventu bývalého františkánského kláštera v Hostinném jsou umístěny výstavní prostory Městského muzea. Expozice představující historický vývoj jednoho z nejstarších měst v Podkrkonoší je nainstalována ve františkánských celách z 2. poloviny 17. století. Jsou zde zachyceny dějiny od kolonizace kraje na horním Labi počátkem 13. století a založení města Hostinného v 2. polovině 13. století, všechny významné historické události až po rozhodné okamžiky, které bezprostředně navázaly na výsledky druhé světové války. Historická expozice dává obraz vývoje města za 750 let jeho existence.

Součástí výstavních prostor je i část věnovaná působení příslušníků řádu sv. Františka ve městě, prezentaci unikátního souboru lunet ze života zakladatele tohoto řádu z let 1688 – 1721 a kolekce vyřezávaných figurálních včelích úlů z konce 18. století. Historická část je zakončena vzpomínkou na rodáky a významné osobnosti města, ke kterým patří vynálezce heliogravury a strůjce první hlubotiskové rotačky Karel Václav Klíč, jeden z nejvýznamnějších českých chemiků Emil Votoček a také nechvalně známý Viktor Lustig, český profesionální podvodník, který se nejvíce proslavil jako muž, který prodal Eiffelovu věž.

Františkánský klášter Hostinné však nabízí nejen muzejní expozice. Sídlí zde také Městská knihovna a v klášterním kostele Galerie antického umění, kde je k vidění významná sbírka odlitků antických soch.

Text převzat z webu: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/frantiskansky-klaster-v-hostinnem.aspx
13 fotek, 5.5.2018, 36 zobrazení | architektura, cestování
Lysice - Původně existovala v Lysicích tvrz, která úzce souvisela s blízkým hradem Rychvaldem. Podle Lysic se psala jedna větev pánů z Kunštátu. Jako první známý majitel tvrze a panství se v r. 1308 připomíná Heralt z Kunětátu. Janem z Kunštátu a z Lysic (1438 – 1451) tato lysická větev rodu vymřela a tvrz s panstvím se dostala do držení lestnické větve, jež však Janem Heraltem z Kunštátu už v r. 1490 rovněž vymřela, takže tvrz se stala majetkem další větve tohoto rozrostlého rodu. Jeho příslušník Ludvík Zajímač z Kunštátu postoupil Lysice Vilému z Pernštejna s panstvím Janu Černčickému z Kácova. Jeho syn Diviš Černičický přebudoval dosavadní tvrz v renesanční zámek v podobě vodní tvrze, která se dochovala jako západní křídlo dnešního zámku; dokladem je letopočet 1554 na jeho severní fasádě. Další výstavba zámku pokračovala v 80. letech 16. století. Nápis na zámeckém portálu a letopočet 1589 se vztahuje ke stavbě jižního a východního křídla, prováděné za Hrona Březnického z Náchoda, jemuž patřil zámek v 1. 1584 – 1593. Současně s přestavbou zámku probíhala i úprava zahrady. Původně pozdně renesanční zahrada italského typu se zachovala v základních rysech dodnes. Byla vybudována zřejmě za Jiříka Březnického z Náchoda (1608 – 1634) ve svažitém terénu, východně od staré vodní tvrze. Součástí areálu se stala i obora, která vznikla v kopcovitém terénu severně od zámku a byla oplocena kládovou konstrukcí středověkého charakteru. Od 17. století se pak držitelé lysického zámku i panství rychle střídali: připomínáme z nich ostřihomského arcibiskupa Jiřího Szelepcsenyiho (1678 - 1686), rodinu Serenyiů (1686 – 1740), Leopolda z Ditrichštejna (1740 – 1745) a rodinu Piatiů (1745 – 1807), za níž došlo v lednu 1783 ke krvavému potlačení selské rebelie vojskem. V 30. letech 18. století prodělal zámecký areál barokní úpravu, patrně podle plánů CHr. A. Oedtla, jíž získal v podstatě dnešní podobu. Současně byl upravena i zahrada. Stalo se tak v souvislosti s přístavbou hospodářské a správní budovy před jižním průčelím zámecké budovy a se zřízením čestného dvora. V té době vznikla západně od zámku oranžérie, před níž byly vybudovány terasy. V 19. a 20. století jsou osudy lysického zámku spojeny s hraběcí rodinou Dubských z Třebomyslic. Tehdy byl zámek významným kulturním střediskem, neboť tu často pobývala zejména německá spisovatelka Marie Ebnerová z Eschenbachu, rozená hraběnka Dubská (1830 – 1916). Se zámkem je rovněž spjata osobnost významného filologa-germanisty, vydavatele korespondence J. W. Goetha s Kašparem hrabětem Šternberkem, augustiniána Tomáše Bratránka (1815 – 1887). V té době zaznamenal zámek řadu změn. Výsledkem stavební činnosti v době empíru byla – vedle úprav zámecké budovy – salla terrena s lodžií (před r. 1824) a po r. 1833 sloupová kolonáda, tak charakteristická pro Lysice, jíž došlo k přímému spojení zahrady s obytnou budovou. Tyto práce vedl místní zednický mistr František Vašíček. Dále je třeba připomenout především stavbu domu panského správce (1800) a ovčína (1820 – 1821), projektovanou Janem Sarkandrem Thalherrem. Před r. 1844 vznikla pseudogotická koroptvárna, byly upraveny skleníky a v 60. letech 19. století pak zámecká kaple; adaptace pokračovala i na začátku 20. století. Také zahrada byla nově uspořádána. Někdejší menažérie se změnila v anglický park. Ostatní plochy dostaly přírodně krajinářskou podobu. V oboře byla vysazena kaštanová alej, zřízena koroptvárna, daňčí kůlna; byly strženy staré skleníky a nahrazeny novými. Po druhé světové válce byl zámek na základě Benešových dekratů zestátněn a po roce 1947 byl jako památka první kategorie zpřístupněn. V 60. letech 20. století byla opravena kolonáda a upraven anglický park. Na jižní straně byl ponechán romantický park včetně bazénu, na východ byla založena štěpnice. Terasa, zvaná Kapucínky, byla snížena a ponechána její půdorysné členění. Celková rekonstrukce interiérů proběhla v roce 1966-1972.
229 fotek, 16.7.2014, 53 zobrazení | architektura, krajina, města, příroda
RNDr. Jan Maňák s Mgr. Dušanem Foltýnem při přípravě své účasti v přípravě studentského architektonického workshopu OSTROV 2 v Davli 1. srpna 2014.

RNDr Jan Maňák, původním povoláním matematik, programátor a meteorolog utrpěl vážný úraz hlavy. Společnost Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni, ve spolupráci s Úřadem práce v Příbrami, pracoviště Beroun pro něj vytvořila chráněné pracovní místo fotografa se zaměřením na reportážní, dokumentační a produktovou fotografii.
více na http://areal-liten.zonerama.com
http://litenske-stezky.zonerama.com

Jeho zkušenost a zdatnost skalního turisty a cykloturisty jsou využívány i pro prezentaci Městyse Liteň, Berounska a Karlštejnska a při vytváření turistických tras a produktů. Zapojení hendikepovaného fotografa, který s podporou odborníků UK a ČVUT v Praze projevuje obrovskou houževnatost a vitalitu může být námětem pro projekty navazující na workshopy OSTROV v Davli i prezentaci významného města na Vltavě.
Podobně se třeba v Berouně rozvíjí projekt se základními školami Beroun očima dětí (http://beroun-ocima-deti.zonerama.cz, setkání kovářů v Litni - http://litenska-kovadlina-2014.zonerama.com
V albu jsou snímky z pracovní schůzky Honzy Maňáka s panem Mgr. Dušanem Foltýnem, historikem a a zřejmě nejvýznamnějším českým monasteriologem. Ve čtvrtek 17. 7. 2014 se radili o zapojení Honzy Maňáka do přípravy workshopu OSTROV 2 i do dalších aktivit, kde lze využít Honzův turistický potenciál a jeho práci fotografa. Honza také předvedl cyklus snímků, na kterých Davli zachytil 15. 7. 2014.
Na prvním místě je podrobná dokumentace Davle a okolí a využití snímků pro vzdělávací a prezentační účely. Jedním z projektů může být zpracování podkladů pro vytvoření tématických tras z Davle do Mníšku pod Brdy a do Litně. O tom již Honza uvažuje.
A protože sídlo zaměstnavatele Honzy Maňáka je spojeno s osobnostmi Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, došlo i na pozvání Dušana Foltýna do jejich muzea v Litni (http://obecliten.cz. Pozvání samozřejmě platí i pro všechny účastníky, organizátory workshopu OSTROV 2 a příznivce Davle.

Plán pěšky Davle - Liteň

1. Davle střed
2. Asi půl km na Z po silnici - zelená
3. Zelená pak nahoru do kopce na Z
4. Sloup, dál přes les na JZ a Z
5. Bolov - nádraží, od něj na Z do kopce Čtvrť Svatopluka Čecha
6. Pak kousek na S a přes Vantrlice na na SZ do Lišnice
7. Přes Řitku dál na Z a dolopce k U Šraňků
8. Dál pak po červené na JZ, přes silnici, až ke Skalce
9. Od Skalky po zelené na S, ale před silnicí už odbočka doleva na Z dolů
10. Přes část modré pořád (mimo modrou) dolů lesem na "dub lesní"
11. Tam vlevo a po zelené na Halouny
12. U nich na S po silnici a na křižovatce po další kilnici na SZ
13. Tam bude malá odbočka na S k Cihelně Bílý Kámen
14. Tam hned vlevo k silnici Lhotka, po ní vpravo a na konci doleva na Z
15. Podél Lhotky nahoru a stále na SZ mimo silnici
16. Na křižovatce se silnicí k Litni smětem na nádraží Běleč
17. Od něj pak na Z k Litni na zelené
18. Na začátku Litně pak po severní části silnice na střed Litně u kostela a pomníku Svatopluka Čecha

A nebo zpět Liteň > Davle - totéž
Některé cesty bude potřeba označit
Je to hlavně mimo silnice
Celkem cesta asi 26 km
Telč, 2013.  12 | klt
117 fotek, 28.6.2013, 123 zobrazení | architektura, města
Podle místní pověsti je založení Telče spojováno s vítězstvím moravského knížete Otty II. nad českým Břetislavem r. 1099. Na paměť bitvy prý založil vítěz kapli, později kostel a osadu, dnešní Staré Město. Historicky doložená je teprve zpráva o zeměpanském dvorci a strážní věži s kostelíkem – sídle královského správce. Toto královské zboží Telč vyplatil Karel IV. nejprve ze zástavy (1335) a později za pohraniční hrad Bánov (1339) s Jindřichem z Hradce. Tento rod zakládá novou Telč. Předpokládá se, že to byl Menhart z Hradce, který po roce 1354 postavil hrad, kostel, vodní opevnění a gotické domy po obvodu rozsáhlého tržiště. Rozvíjející se město, obdařené již od Karla IV. právem hrdelním a výročními trhy, trpělo v dalším čase požáry (1386 vyhořela celá západní polovina náměstí včetně kostela a radnice) a později husitskými bouřemi. Podle městské kroniky, založené 1359 ( a později ztracené), byla Telč – kromě hradu – dobyta 1423 husitským vojskem pak Janem Hvězdou z Vícemilic. Město se dlouho vzpamatovávalo, i když získalo v 15. století další privilegia (jarmark, vaření piva, prodej soli).
V polovině 16. století se ujímá telčského panství Zachariáš z Hradce a nastává doba rozkvětu pro hrad i město. Osvícený a bohatý velmož (též díky sňatku s Kateřinou z Valdštejna) přestavuje velkoryse gotický hrad a přistavuje renesanční zámek. Italští řemeslníci povolaní na zámek pomáhají měšťanům přestavět gotické příbytky a úhledné domy se štíty a podloubím. V té době byl také vybudován městský vodovod, nový špitál, založeny cechy, nové rybníky, nový způsob hospodaření. Zachariáš i ostatní z Hradeckého rodu umírají bez mužských potomků a tak Lucie Otilie, sestra posledního z nich, přivádí na Telč (i na Hradec) r. 1604 svého manžela Viléma Slavatu (známého místodržícího z pražské defenestrace r. 1618) a s ním nový rod.

zdroj: http://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/historie

Podle barokní legendy, zaznamenané koncem 18. století Janem Pavlem Bílkem, měly počátky města sahat do poloviny srpna 1099. Tehdy moravský markrabě Otta II. založil jako výraz vděčnosti za vítězství v souboji s knížetem Břetislavem kapli Panny Marie na dnešním telčském předměstí Staré Město.
Podle současného stavu poznatků sahají skutečné počátky Telče do přelomu 12. a 13. století. Tehdy se zde nalézala slovanská osada. Na vyvýšenině nad ní měl místo zeměpanský dvorec, jemuž vévodil románský kostel s věží. V průběhu 13. století se osídlení dále rozvíjelo. Rozšířilo se i na území dnešního Náměstí Zachariáše z Hradce a staroměstského předměstí.
V květnu 1339 přešla celá lokalita z majetku Jana Lucemburského do rukou Oldřicha III. z Hradce. Tato změna byla významným impulsem dalšího rozvoje. Telč se v polovině 50. let 14. století právně konstituovala a stala se městem. Nové vrchnosti přestal vyhovovat zastaralý dvorec a proto si v severním rohu městské zástavby začala budovat gotický hrad. V jeho bezprostřední blízkosti vznikl v letech 1360 - 1370 farní chrám sv. Jakuba. Zároveň bylo postaveno nové opevnění, které sestávalo z kamenných hradeb, dvou bran a soustavy propojených rybníků. Pod hladinou rybníků zanikla původní slovanská osada, ostatní obydlí vně hradeb vytvořila základ pro budoucí telčská předměstí. Městské jádro se od té doby nacházelo uvnitř pevných hradeb. Na jeho území začaly vznikat první stavby, obklopující protáhlé tržiště, dnešní Náměstí Zachariáše z Hradce. Gotický tvar města je dodnes patrný. Dynamický rozvoj Telče roku 1386 zbrzdil požár, jemuž padl za oběť farní chrám s farou a další téměř tři desítky domů.
Následky požáru přiměly hradeckou vrchnost k vydání prvního privilegia městu, ale ani počátek 15. století do města klid nepřinesl. Během tažení Jana Hvězdy z Vícemilic na podzim 1423 byly zřejmě některé stavby poškozeny. Přesto se Telč v listopadu 1437 stala kulisou pro pobyt císaře Zikmunda Lucemburského. Teprve polovina 15. století znamenala uklidnění. Upravoval se panský hrad a svatojakubský farní chrám. Zásluhou Jindřicha IV. z Hradce je pozdně gotické umění v Telči přítomno na mnoha místech. Pozdně gotické období ukončil opět požár, který její vnitřní část postihl roku 1530. K přestavbám měšťanských domů docházelo mezi léty 1535 - 1555, zásadní impuls přinesl do města jeho nový majitel Zachariáš z Hradce. Telč i s přilehlým panstvím získal od svého staršího bratra Jáchyma rodovou úmluvou v září 1550. Brzy poté podnikl cestu do severní Itálie, odkud si přivezl zálibu v renesanční architektuře. V jejím duchu nechal přestavět a zvětšit své zámecké sídlo, které se tak stalo jedním z největších skvostů renesanční architektury v českých zemích. Do dnešních dnů si renesanční tvář uchovala řada domů stojících na náměstí, které získaly podloubí a novou podobu štítů. Telč se stala sídlem děkanství. Kromě Telče stál Zachariáš z Hradce i u renesančních přestaveb nedalekých Slavonic či loveckého zámečku Roštejn, krajinu obohatil novými rybníky.
Po vymření pánů z Hradce se majiteli Telče stali Slavatové z Chlumu a Košumberka. V jejich čele stál Vilém Slavata, který pomohl městu přečkat třicetiletou válku bez větších ztrát. Roku 1650 vymohl na císaři Ferdinandu III. nový znak pro Telč, který se používá dodnes. Manželka Vilémova syna Jáchyma Oldřicha Františka, rozená hraběnka z Meggau, po úmrtí manžela zastávala v letech 1648 - 1657 úřad hofmistryně budoucího českého krále a císaře Leopolda I. V květnu 1651 založila v Telči jezuitskou kolej, k níž brzy přibyly další budovy. Uvnitř hradeb tak vznikl rozsáhlý komplex řádových staveb. Ještě ve druhé polovině 17. století došlo k úpravám a budování. Od sklonku 17. století Telč náležela do vlastnictví nových majitelů. Poslední potomek Slavatů Jan Karel Jáchym odmítl převzít rodové dědictví. Tak získali město Lichtensteinové-Kastelkorni.
K nejvydařenějším dílům náleží barokní poutní cesta Na Dlážkách, která okolo poloviny 18. století spojila centrum města se staroměstským předměstím. V baroku doznala konečné podoby řada průčelí měšťanských domů. V 60. letech 18. století Telč získali Podstatští z Lichtensteina. Již od sklonku 18. století se Telč orientovala na rozvoj školství.
Druhá polovina 19. století dala v Telči vyniknout řadě pozoruhodných osobností. První vlaky do Telče přijely roku 1898.
V rukou Podstatských zůstala až do roku 1945. Na bohatý historický, umělecký a architektonický odkaz se snažila navázat i socialistická správa. Svou pozornost zaměřila především na historické jádro Telče, tedy zámek a domy obklopující náměstí. Roku 1970 prohlásilo Ministerstvo kultury toto území za Městskou památkovou rezervaci. Snaha uchovat svěřené dědictví patří k prioritám i v nejnovější době. Tyto aktivity podpořilo roku 1992 zařazení Telče na prestižní Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. O tři roky později byl Státní zámek prohlášen Národní kulturní památkou a telčské předměstí Staré Město, unikátní celek lidové architektury sklonku 18. a 19. století s barokním komplexem kostela Matky Boží, špitálu a kaple sv. Rocha, se v témž roce stalo památkovou zónou.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/telc/
24 fotek, 1.8.2014, 63 zobrazení | architektura, krajina, kultura, příroda
1. 8. 2014 Snímky Jana Maňáka z Davle v závěrečný den workshopu OSTROV 2 - náměty pro využití Ostrova sv. Kiliána u soutoku Vltavy a Sázavy v Davli. Námět RNDr. Jan Maňák získal od Mgr. Dušana Foltýna v rámci konzyultace zapojení do soutěže VIA BENEDICTINA.

RNDr Jan Maňák, původním povoláním matematik, programátor a meteorolog utrpěl vážný úraz hlavy. Společnost Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni, ve spolupráci s Úřadem práce v Příbrami, pracoviště Beroun pro něj vytvořila chráněné pracovní místo fotografa se zaměřením na reportážní, dokumentační a produktovou fotografii.
více na http://areal-liten.zonerama.com
http://litenske-stezky.zonerama.com

Jeho zkušenost a zdatnost skalního turisty a cykloturisty jsou využívány i pro prezentaci Městyse Liteň, Berounska a Karlštejnska a při vytváření turistických tras a produktů. Zapojení hendikepovaného fotografa, který s podporou odborníků UK a ČVUT v Praze projevuje obrovskou houževnatost a vitalitu může být námětem pro projekty navazující na workshopy OSTROV v Davli i prezentaci významného města na Vltavě.
Podobně se třeba v Berouně rozvíjí projekt se základními školami Beroun očima dětí (http://beroun-ocima-deti.zonerama.cz, setkání kovářů v Litni - http://litenska-kovadlina-2014.zonerama.com
V albu jsou snímky z pracovní schůzky Honzy Maňáka s panem Mgr. Dušanem Foltýnem, historikem a a zřejmě nejvýznamnějším českým monasteriologem. Ve čtvrtek 17. 7. 2014 se radili o zapojení Honzy Maňáka do přípravy workshopu OSTROV 2 i do dalších aktivit, kde lze využít Honzův turistický potenciál a jeho práci fotografa. Honza také předvedl cyklus snímků, na kterých Davli zachytil 15. 7. 2014.
Na prvním místě je podrobná dokumentace Davle a okolí a využití snímků pro vzdělávací a prezentační účely. Jedním z projektů může být zpracování podkladů pro vytvoření tématických tras z Davle do Mníšku pod Brdy a do Litně. O tom již Honza uvažuje.
A protože sídlo zaměstnavatele Honzy Maňáka je spojeno s osobnostmi Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, došlo i na pozvání Dušana Foltýna do jejich muzea v Litni (http://obecliten.cz. Pozvání samozřejmě platí i pro všechny účastníky, organizátory workshopu OSTROV 2 a příznivce Davle.

Plán pěšky Davle - Liteň

1. Davle střed
2. Asi půl km na Z po silnici - zelená
3. Zelená pak nahoru do kopce na Z
4. Sloup, dál přes les na JZ a Z
5. Bolov - nádraží, od něj na Z do kopce Čtvrť Svatopluka Čecha
6. Pak kousek na S a přes Vantrlice na na SZ do Lišnice
7. Přes Řitku dál na Z a dolopce k U Šraňků
8. Dál pak po červené na JZ, přes silnici, až ke Skalce
9. Od Skalky po zelené na S, ale před silnicí už odbočka doleva na Z dolů
10. Přes část modré pořád (mimo modrou) dolů lesem na "dub lesní"
11. Tam vlevo a po zelené na Halouny
12. U nich na S po silnici a na křižovatce po další kilnici na SZ
13. Tam bude malá odbočka na S k Cihelně Bílý Kámen
14. Tam hned vlevo k silnici Lhotka, po ní vpravo a na konci doleva na Z
15. Podél Lhotky nahoru a stále na SZ mimo silnici
16. Na křižovatce se silnicí k Litni smětem na nádraží Běleč
17. Od něj pak na Z k Litni na zelené
18. Na začátku Litně pak po severní části silnice na střed Litně u kostela a pomníku Svatopluka Čecha

A nebo zpět Liteň > Davle - totéž
Některé cesty bude potřeba označit
Je to hlavně mimo silnice
62 fotek, 17.7.2014, 43 zobrazení | architektura, kultura, města, události
RNDr. Jan Maňák s Mgr. Dušanem Foltýnem při přípravě své účasti v přípravě studentského architektonického workshopu OSTROV 2 v Davli 1. srpna 2014.

http://www.klasterbroumov.cz/cs/mezinarodni-fotograficka-s
http://klastery.zonerama.com/Album/315429
RNDr Jan Maňák, původním povoláním matematik, programátor a meteorolog utrpěl vážný úraz hlavy. Společnost Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni, ve spolupráci s Úřadem práce v Příbrami, pracoviště Beroun pro něj vytvořila chráněné pracovní místo fotografa se zaměřením na reportážní, dokumentační a produktovou fotografii.
více na http://areal-liten.zonerama.com
http://litenske-stezky.zonerama.com

Jeho zkušenost a zdatnost skalního turisty a cykloturisty jsou využívány i pro prezentaci Městyse Liteň, Berounska a Karlštejnska a při vytváření turistických tras a produktů. Zapojení hendikepovaného fotografa, který s podporou odborníků UK a ČVUT v Praze projevuje obrovskou houževnatost a vitalitu může být námětem pro projekty navazující na workshopy OSTROV v Davli i prezentaci významného města na Vltavě.
Podobně se třeba v Berouně rozvíjí projekt se základními školami Beroun očima dětí (http://beroun-ocima-deti.zonerama.cz, setkání kovářů v Litni - http://litenska-kovadlina-2014.zonerama.com
V albu jsou snímky z pracovní schůzky Honzy Maňáka s panem Mgr. Dušanem Foltýnem, historikem a a zřejmě nejvýznamnějším českým monasteriologem. Ve čtvrtek 17. 7. 2014 se radili o zapojení Honzy Maňáka do přípravy workshopu OSTROV 2 i do dalších aktivit, kde lze využít Honzův turistický potenciál a jeho práci fotografa. Honza také předvedl cyklus snímků, na kterých Davli zachytil 15. 7. 2014.
Na prvním místě je podrobná dokumentace Davle a okolí a využití snímků pro vzdělávací a prezentační účely. Jedním z projektů může být zpracování podkladů pro vytvoření tématických tras z Davle do Mníšku pod Brdy a do Litně. O tom již Honza uvažuje.
A protože sídlo zaměstnavatele Honzy Maňáka je spojeno s osobnostmi Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, došlo i na pozvání Dušana Foltýna do jejich muzea v Litni (http://obecliten.cz. Pozvání samozřejmě platí i pro všechny účastníky, organizátory workshopu OSTROV 2 a příznivce Davle.

Plán pěšky Davle - Liteň

1. Davle střed
2. Asi půl km na Z po silnici - zelená
3. Zelená pak nahoru do kopce na Z
4. Sloup, dál přes les na JZ a Z
5. Bolov - nádraží, od něj na Z do kopce Čtvrť Svatopluka Čecha
6. Pak kousek na S a přes Vantrlice na na SZ do Lišnice
7. Přes Řitku dál na Z a dolopce k U Šraňků
8. Dál pak po červené na JZ, přes silnici, až ke Skalce
9. Od Skalky po zelené na S, ale před silnicí už odbočka doleva na Z dolů
10. Přes část modré pořád (mimo modrou) dolů lesem na "dub lesní"
11. Tam vlevo a po zelené na Halouny
12. U nich na S po silnici a na křižovatce po další kilnici na SZ
13. Tam bude malá odbočka na S k Cihelně Bílý Kámen
14. Tam hned vlevo k silnici Lhotka, po ní vpravo a na konci doleva na Z
15. Podél Lhotky nahoru a stále na SZ mimo silnici
16. Na křižovatce se silnicí k Litni smětem na nádraží Běleč
17. Od něj pak na Z k Litni na zelené
18. Na začátku Litně pak po severní části silnice na střed Litně u kostela a pomníku Svatopluka Čecha

A nebo zpět Liteň > Davle - totéž
Některé cesty bude potřeba označit
Je to hlavně mimo silnice
Celkem cesta asi 26 km

.
251 fotek, 1.8.2014, 50 zobrazení
1. 8. 2014 Snímky Jana Maňáka z Davle v závěrečný den workshopu OSTROV 2 - náměty pro využití Ostrova sv. Kiliána u soutoku Vltavy a Sázavy v Davli. Námět RNDr. Jan Maňák získal od Mgr. Dušana Foltýna v rámci konzultace zapojení do soutěže VIA BENEDICTINA.

RNDr Jan Maňák, původním povoláním matematik, programátor a meteorolog utrpěl vážný úraz hlavy. Společnost Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni, ve spolupráci s Úřadem práce v Příbrami, pracoviště Beroun pro něj vytvořila chráněné pracovní místo fotografa se zaměřením na reportážní, dokumentační a produktovou fotografii.
více na http://areal-liten.zonerama.com
http://litenske-stezky.zonerama.com

Jeho zkušenost a zdatnost skalního turisty a cykloturisty jsou využívány i pro prezentaci Městyse Liteň, Berounska a Karlštejnska a při vytváření turistických tras a produktů. Zapojení hendikepovaného fotografa, který s podporou odborníků UK a ČVUT v Praze projevuje obrovskou houževnatost a vitalitu může být námětem pro projekty navazující na workshopy OSTROV v Davli i prezentaci významného města na Vltavě.
Podobně se třeba v Berouně rozvíjí projekt se základními školami Beroun očima dětí (http://beroun-ocima-deti.zonerama.cz, setkání kovářů v Litni - http://litenska-kovadlina-2014.zonerama.com
V albu jsou snímky z pracovní schůzky Honzy Maňáka s panem Mgr. Dušanem Foltýnem, historikem a a zřejmě nejvýznamnějším českým monasteriologem. Ve čtvrtek 17. 7. 2014 se radili o zapojení Honzy Maňáka do přípravy workshopu OSTROV 2 i do dalších aktivit, kde lze využít Honzův turistický potenciál a jeho práci fotografa. Honza také předvedl cyklus snímků, na kterých Davli zachytil 15. 7. 2014.
Na prvním místě je podrobná dokumentace Davle a okolí a využití snímků pro vzdělávací a prezentační účely. Jedním z projektů může být zpracování podkladů pro vytvoření tématických tras z Davle do Mníšku pod Brdy a do Litně. O tom již Honza uvažuje.
A protože sídlo zaměstnavatele Honzy Maňáka je spojeno s osobnostmi Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, došlo i na pozvání Dušana Foltýna do jejich muzea v Litni (http://obecliten.cz. Pozvání samozřejmě platí i pro všechny účastníky, organizátory workshopu OSTROV 2 a příznivce Davle.

Plán pěšky Davle - Liteň

1. Davle střed
2. Asi půl km na Z po silnici - zelená
3. Zelená pak nahoru do kopce na Z
4. Sloup, dál přes les na JZ a Z
5. Bolov - nádraží, od něj na Z do kopce Čtvrť Svatopluka Čecha
6. Pak kousek na S a přes Vantrlice na na SZ do Lišnice
7. Přes Řitku dál na Z a dolopce k U Šraňků
8. Dál pak po červené na JZ, přes silnici, až ke Skalce
9. Od Skalky po zelené na S, ale před silnicí už odbočka doleva na Z dolů
10. Přes část modré pořád (mimo modrou) dolů lesem na "dub lesní"
11. Tam vlevo a po zelené na Halouny
12. U nich na S po silnici a na křižovatce po další kilnici na SZ
13. Tam bude malá odbočka na S k Cihelně Bílý Kámen
14. Tam hned vlevo k silnici Lhotka, po ní vpravo a na konci doleva na Z
15. Podél Lhotky nahoru a stále na SZ mimo silnici
16. Na křižovatce se silnicí k Litni smětem na nádraží Běleč
17. Od něj pak na Z k Litni na zelené
18. Na začátku Litně pak po severní části silnice na střed Litně u kostela a pomníku Svatopluka Čecha

A nebo zpět Liteň > Davle - totéž
Některé cesty bude potřeba označit
Je to hlavně mimo silnice
Celkem cesta asi 26 km
74 fotek, 22.9.2012, 189 zobrazení
Paříž je posetá parky, intimními zahradami a půvabnými náměstími, které lemují stromy. Nejstarší veřejné zahrady v Paříži byly vytvořeny pro francouzské královny – Jardin des Tuileries pro Kateřinu Medicejskou v 16. stol. a Jardin de Luxembourg pro Marii Medicejskou v 17. stol. ---
ČTVRŤ TUILERIES
Tuileries je rozlehlá a harmonická čtvrť vymezená na jedné straně náměstím Place de la Concorde (nám. Svornosti) a na druhé straně palácem Louvre. Bylo to odjakživa místo určené pro krále a paláce. Král Slunce (Ludvík XIV.) žil na Place des Victories, které bylo vybudováno jen proto, aby se zde mohla vyjímat jeho socha. Dnes jsou zde obdivováni největší mistři módy. Královský lesk na Place Vendôme nahradily drahokamy Cartiera, Boucherona a Chaumeta a uhlazení arabští, němečtí a japonští bankéři a samozřejmě elegantní dámy navštěvující přepychový hotel Ritz. Tuto čtvrť protínají dvě nejúžasnější obchodní třídy v Paříži. Rovnoběžně se zahradami Jardin des Tuileries vede dlouhá Rue de Rivoli s podloubími, drahými butiky, knihkupectvími a pětihvězdičkovými hotely. Pár kroků severně od ní se nachází další nekonečná ulice Rue St-Honoré, v níž se snoubí to nejbohatší a nejskromnější v lidech a obchodu. ---
JARDIN DES TUILERIES se nacházejí na začátku osy, která spojuje Arc de Triomphe du Carrousel, Vítězný oblouk a končí v La Défense. Tyto zahrady si zachovaly svou symetrii, kterou navrhl zahradní architekt André Le Nôtre původně pro zámek ve Versailles. Dochovalo se v nich mnoho původních i moderních soch. ---
Tyto geometrické zahrady patřily kdysi k Palais des Tuilerie. Jsou součástí parkově upravené oblasti táhnoucí se podél Seiny od Louvru až k Champs-Elysées a Vítěznému oblouku. --- Zahrady přebudoval v 17. století André Le Nôtre, královský zahradník Ludvíka XIV. ---
MUSÉE DU LOUVRE - Chloubou muzea Louvru je jedna z největších sbírek obrazů a plastik od starých civilizací po 19. století. Mona Lisa byl jedním z prvních obrazů, který Musée du Louvre získalo před 400 lety. Kromě dalších Leonardových děl jsou zde vystaveny vynikající obrazy Tiziana, Rafaela a dalších… ---
Palác Louvre, který byl po čtyři století sídlem francouzských králů, je dnes muzeem s jednou z nejvýznamnějších uměleckých sbírek na světě, sahá až do středověku. V roce 1190 zde nechal král Filip August vybudovat pevnost, která měla chránit Paříž před nájezdy Vikingů. Za vlády Františka I. však ztratila svou impozantní tvrz a žalář, které byly nahrazeny renesanční budovou. Další čtyři století tento komplex rozšiřovali a zvelebovali francouzští králové. Jednou z posledních úprav byla stavba skleněné pyramidy na hlavním nádvoří, odkud je přístup do všech galerií.
PLACE DE LA CONCORDE
Place de la Concorde s rozlohou více než osm hektarů patří k nejkrásnějším historickým náměstím v Evropě. Původní náměstí Ludvíka XV. se sochou tohoto krále vybudoval v polovině 18. stol. architekt Jacques-Ange Gabriel. Navrhl jej jako otevřený osmiúhelník s domy pouze na severní straně. V dalším období historie náměstí, tentokrát se jmenovalo Place de la Révolution, vystřídala sochu Ludvíka XV. gilotina. V průběhu dvou a půl roku si smrt vybrala svou daň v podobě 1119 obětí, mezi nimiž byli i Ludvík XVI., Marie Antoinetta (která zemřela nedaleko svého malého tajného bytu v Rue Royale č.2) a vůdčí osobnosti Velké francouzské revoluce Danton a Robespierre. ---
Potom bylo náměstí znovu přejmenováno v duchu smíření na PlacedlC (náměstí Svornosti). Na vznešenosti mu v 19. stol. přidal 3200 let starý obelisk z Luxoru, dvě kašny a osm soch symbolizujících francouzská města. Každý rok zde vždy 14. července vrcholí triumfální přehlídky konané na památku dobytí Bastilly.

Trasa : http://www.wandermap.net/cs/route/1886734-pariz-louvre-tuileries-champs-elysees/

Zdroj : průvodce TILLIER, A. Paříž, 2003.

Něco by se našlo i mezi uživateli...

osobnost

463 zobrazení, 1 album

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron