Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 17 686 výsledků (0,0840 sekund)


reklama

61 fotek, 16.7.2016, 84 zobrazení
35 fotek, 17.2.2016, 6 zobrazení
Botanická zahrada hl. m. Prahy je botanická zahrada v Praze-Troji. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně vinice sv. Kláry s kapličkou. K zahradě patří celková plocha asi cca 52 hektarů.
Univerzitní botanická zahrada byla v Praze již před vznikem městské botanické zahrady, od roku 1775; původně na Smíchově, po roce 1890 pak byla přesunuta do prostoru dnešní Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Novém Městě v ulici Na Slupi.
O zřízení zoologické i botanické zahrady v Troji se jednalo brzy poté, co velkostatkář Alois Svoboda věnoval 7. října 1922 československému státu rozsáhlé pozemky ke vzdělávacím účelům. K realizaci plánů došlo až v 70. a 80. letech 20. století.
V lednu 2011 oplotilo dalších 17 hektarů dosud volně přístupné části areálu, včetně borového lesoparku a vyhlídkové stráně, a zpoplatnilo vstup do nich. Tím přerušilo i historickou cestu mezi Salabkou a Havránkou, spojnici mezi horní a dolní Trojou. Tento krok vyvolal ostrý nesouhlas zejména mezi obyvateli horní části Troji, vznikla petice.
Od července 2011 pak obyvatelé 174 ulic v horní části Prahy 8 měli možnost získat bezplatnou roční permanentku pro vstup do areálu
V květnu 1997 přibyla expozice japonské zahrady, založené roku 1995. Japonská zahrada a expozice Turecka a Středomoří zaujímaj.
Ve vodě žijí červení koi-kapři, symboly štěstí a blaženosti.
Od dubna 2004 je pro veřejnost zpřístupněna památkově chráněná vinice svaté Kláry, pocházející přinejmenším ze 13. století, avšak v průběhu historie několikrát rušená a znovu obnovovaná. Od 17. století patřila k Trojskému zámku.
D.B.Home 0 | rich1
117 fotek, červen až červenec 2016, 78 zobrazení
Popis okolí domu
Jedná se o krásnou rezidenční vilovou čtvrť, v blízkosti přehrady a dále
vyhlášené plicní sanatorium nad čtvrtí, je zde nejčistší ovzduší v ČR, v těsné
blízkosti je i gymnázium, základní a hudební škola a příměstský tábor, sousedé jsou všichni na vysoké životní úrovni. K nemovitosti patří bazén DesJoyaux v zahradě hned u východu ze zimní zahrady, (ovál 4x8 s románským schodištěm, hloubka u skokanského můstku 1,85 cm, u schodiště 1,65 cm) s protiproudem a osvětlením včetně přípravy ohřevu na tepelné čerpadlo, i pro salinátor na mořskou vodu cena půl mil., dokončený loni.
Další informace
Dům je v anglickém stylu, červené glazurované cihly s vnitřní mezi-izolací, je
obrostlý divokým vínem, zahrada navržena architektem, parkového charakteru bezúdržbová.
Suterén připraven pro wellness, případně možnost samostatného bytu,
parapety z leštěného karárského mramoru, kuchyň včetně schodů obložená štípaným kamenem (černá antik žula), vestavěné spotřebiče Miele, dům má zabezpečovací systém a podlahové vytápění, plynový kotel kondenzační s přípravou na solární ohřev + litinová kamna MORSO v obývacím pokoji 7,5kW. Dispozice 4+kk plus suterén. Měs. náklady kolem 8000 kč/měs.

Nemovitost: RODINNÝ DŮM
Okres: Svitavy
Obec: Jevíčko
Část obce: Jevíčko
Ulice: K. Čapka
Číslo: 792
PSČ: 56943
Poloha: okrajová část obce
Stáří budovy: 15
Konstrukce: zděná
Stav budovy: po celkové rekonstrukci
Popis rekonstrukce budovy: kromě suterénu domu, který je připraven na wellness zónu, jsou hotový, odpady a instalace
Stáří rekonstrukce budovy: 7
Pozemek: vlastní
Garážová stání: 2
Samostatná garáž :1
Výška podlaží: 3.00 m
Celková plocha půdorysu RD: 151 m2
Plocha zbylého pozemku: 741 m2
Celková obytná plocha domu: 130 m2
Celková plocha příslušenství (terasy,
balkony, sklep, komora) 70
Počet nadzemních podlaží: 1
Střecha: sedlová
Plocha podkroví: 60 m2
Výška podkroví: 2.50 m
Je dům podsklepen?: ano
Plocha sklepa: 70 m2
Výška sklepa: 2.50 m
Věcná břemena a omezení: ne
428 fotek a 5 videí, červenec 2016, 1 831 zobrazení | cestování, děti, příroda, sport, zábava
První týdenní pánská jízda po vlastech českých. Úžasná volnost a pohodička celičký týden, nikam jsme nespěchali a dělali jen to co nás bavilo.Klukům Ondrovi a Patrikovi musím poděkovat za perfektní sportovní výkony na kolech, chlapáci moc díky. V pátek jsme vyrazili na průzkum plácku v Mostku na koncert plzeňské kapely Ortel, pokud výjde počasí nebude to mít chybu, můžeme koukat a poslouchat Ortel přímo z bazénu. V sobotu po polední jedeme do Kunvaldu na sranda match ve vodnických hrátkách na koupališti, přejezd lávky přes bazén na kole a s trakařem. Lidiček tam bylo mnoho a lákala nás i večerní zábava. My už na večer ale máme lupeny do Mostku na kapelu Ortel. Přijíždíme tam brzo, ještě nejsou na místě ani policajti, někdo jim nalil do dutých hlav že to je extremistická kapela a proto jsou dopředu ohlášený kontroly účastníků večerního koncertu. Mají smůlu žádný extrémy se nekonají. Téměř tří hodinový koncert byl parádní.V neděli dáme v Mostku ještě snídani a vyrážíme na dovolenou. Cestou do Časlavi jsem zahlédl u jednoho prodejce Škodovek nafukovací portál u vjezdu do arealu, nakoukli jsme co se tam děje. Chvíli jsme pobyli a pokračovali dál na návštěvu syna Petra a jeho rodiny, kluci se na zahradě vykoupali v bazénu a pobavili se s Vojtiškem. Na dnešní den máme ještě v plánu se zastavit u Hanky v Petrovicích I, popovídáme si krátce, Hanka nabízí bivak u nich na zahradě ale my už máme plán jasný, bivak na odzkoušeným koupališti ve Všejanech. Ráno jedeme do parku Mirakulum, vstupné 120 kaček na celý den je parádní, přes den je šílené vedro a přes velkou chválu parku musím vytknout jeden velký nedostatek, v celém parku není nikde možnost se schladit ve vodě, vodní svět je v tuto dobu v sezoně v rekonstrukci. Celý den se tam nedá vydržet, odpoledne jedeme zpět na koupalko do Všejan. Další den po snídani a vykoupání razíme na Říp, pod kopcem placené parkoviště, zkouším najít plácek mimo placenou plochu, na konci vsi se otáčím a zahlédl jsem neběžnou ceduli zvířecí hřbitov, musíme to prozkoumat. Auto necháváme nedaleko a na kopec jedeme na kolech, začátek nám nedělá problémy, v lese už šlape jenom Ondra, jako jedinej to vyšlapal až k rotundě. Prolezeme rotundu dáme kofolu a letíme na Milešovku. Vybírám červenou turistickou značku z obce Bílka. Opět to je pěkná prasárna, kola sotva tlačíme, pod vrcholkem uvazuji kola kluků ke stromu a jdeme na vrcholek pěšky. Já si beru svoje kolo s sebou, na kopci prohlédneme rozhlednu dáme si pití, koupíme Danovi turistické vizitky a jedeme k autu, mám obavy aby si kluci neodřeli čumáček a tak velím že nikdo mě nebude předjíždět, šílená cesta pro pěšáky a my to valíme dolů na kole, vše dopadlo dobře, oddychl jsem si. Na meterologické stanici na rozhledně jsem se pozeptal na vývoj počasí, předpověď je nepříjemná. Spěcháme ještě dnes na Zlatý vrch a na Panskou skálu přijíždíme dost pozdě v podvečer. Počasí se má pokazit a tak se snažím plán zhustit aby jsme toho stihli co nejvíce. Pár večerních záběrů a letíme do Jitravy, přijíždíme tam po tmě, začíná pršet, zalezeme na noc do auta. Ráno je polojasno, po snídani kluci jedou na kolech hledat cestu ke Sloním kamenům, jsme domluveni že se sejdeme za půl hodiny na benzince. Pěkný pískovcový útvar na kraji lesa z dáli vypadá jak stádo slonů. Vyčasilo se a svítí sluníčko, jedeme vstříc dalšímu kopci do Liberce. Vytahujeme kola a drtíme to na Ještěd, prolezeme hospodu dáme zmrzku prý nejvýše u nás v ČR, kluci nahoru šlapali jako o závod, oba dojeli až na vrchol. Jsou to borci. Ondra s Patrikem toho nemají ještě dost a chtějí jet na kolech dál než jenom k autu, vysvětluji klukům cestu do Hodkovic nad Mohelkou a sám jedu pro auto. Asi v půli cesty je doháním, v Turnově v jednom osvědčeném bufiku si dáváme sváču. Cestou na Kozákov jsem zahlédl pěknou požární nádrž, i když prší jdeme se vykoupat a vyprat oblečení, tak jako každý den. Mám ještě jeden vložený bod cesty a to je Kubicův lom pod Kozákovem, hledáme nějaké drahokamy ale nedaří se. Vyjeli jsme ještě na vrchol Kozákova, tentokrát autem, ukázal jsem klukům Ještěd na horizontu a mizíme směr Krkonoše, začíná se zatahovat, zastavuji v nám známém kempu ve Vrchlabí. V noci se rozpršelo, už víme že Sněžka se zítra nekoná. Snídani dáváme pod střechou u fotbalových kabin na Kuksu. Prohlédnu na mobilu vývoj počasí na srážkovém radaru a balíme to, jedeme domů. Kluci v autě mudrují kam pojedme příště, vyslechnu Patrika jak Ondrovi vykládá, až budu mít svoje děti budu s nimi taky jezdit jako taťka s námi, vypadá to že to nedělám nadarmo, člověka to potěší, ahoj příště P+O+P
Odkaz na druhou dovču: http://petruno.rajce.idnes.cz/Nic_pro_slecinky..../
Následují odkazy posloupně seřazený na navštívená místa pro bližší poznání.
http://www.hasicikunvald.cz/2016/05/kunvaldska-lavka-aneb-s-trakarem-napric-koupalistem-2/
http://www.ortel.cz/
http://www.turistika.cz/mista/geograficky-stred-cr
http://www.mirakulum.cz/
http://www.hrbitovzvirat.cz/
http://horarip.eu/
http://www.ceskestredohori.cz/mista/milesovka.htm
http://cestovani.idnes.cz/nejkrasnejsi-kamenne-varhany-v-cesku-zna-malokdo-vylet-na-zlaty-vrch-1j2-/tipy-na-vylet.aspx?c=A101110_163454_igcechy_tom
http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmpansc
http://www.rozhlednajested.cz/
http://www.ceskyrajdetem.cz/dr-cs/4260-votrubcuv-lom-a-muzeum-drahych-kamenu.html
http://itras.cz/bile-kameny/
34 fotek, 12.7.2016, 115 zobrazení
V 6 h ráno zvoní první budík, vůbec se nám nechce vstávat. Pomyšlení na výšlap na Lví skálu za největšího vedra nás ale nakonec vytahuje z postele včas. Snídáme minibanánky a vyrážíme kousek k hlavní silnici chytnout tuktuka asi 3 km na autobusové nádraží. Tam jsme museli asi půl hodiny čekat, než autobus pojede. Cesta 20 km trvala kolem hodinky, ale alespoň jsme seděli. V Sigiriyi už bylo docela horko, dorazili jsme až po 9.

Sigiriya je 200 m vysoký skalní monolit, která se kolmě tyčí nad okolní placatou krajinu. Dříve zde byl královský dvůr království Kassapa.

Jedná se o rozsáhlý komplex, monumentální skála představuje jen zlomek původní zastavěné plochy. Král Kassapa údajně nechal na vrcholu postavit zahradu a palác. Hledal totiž bezpečné obydlí, když svrhl a nechal zavraždit svého otce Dhátusénu. Archeologové však myslí, že zde byl klášter a náboženské centrum.

Komplex byl znovuobjeven v roce 1898 britským archeologem H. C. P. Bellem, jehož stopy jsou patrné všude na Cejlonu. Sigiriya byla roku 1982 zapsána na seznam UNESCO. Asi právě proto byl vstup náležitě tučný - asi 700 Kč na osobu.

Po jeho zaplacení jsme areálem rychle pospíchali nejprve ke skále, abychom předběhli davy turistů, kteří by nás na úzkých schodech akorát zdržovali. Zbytek komplexu jsme se chystali shlédnout až později.

Začali jsme stoupat po velmi strmých a úzkých kamenných schodech, až jsme se dostali k první zdejší velké památce, k prastarým jeskynním malbám polonahých žen. Ty se zachovaly pravděpodobně díky vhodnému umístění, jsou schovány před prudkým sluncem pod skalním převisem. Téměř dvacet krásných místních dívek, velmi nalíčených, s vosími pasy a s velkými prsy, kreslené kolem 5. století, se na nás mile usmívaly. Působily poměrně reálně, až na ty vnady. Nutno podotkout, že co se týče velikosti, malíř měl při pohledu na místní drobné dívky značnou fantazii nebo žil asketickým životem a malováním kreslil své představy. Nesmělo se na místě fotit, ale toho si Káťa naštěstí všimla až po první fotce.

Dále jsme pokračovali kolem Zrcadlové zdi. Jedná se o prastarou cihlovou zeď, která je omítnutá velmi jemnou omítkou, která byla nakonec vyhlazena téměř do lesku. Poutníci na ní pak od nepaměti vyrývali slova údivu o kráse místních žen. Nyní se jedná o velmi vzácnou památku pro jazykovědce, kteří sledují historický vývoj sinhálštiny.

Dále jsme stoupali až na Lví terasu. Jedná se o místo, kde začíná nejprudší část výšlapu až přímo na vrchol. Výstup začíná schody mezi dvěma obřími lvími tlapami tesanými do skály, které připomínají Buddhův vznešený původ. Dále jsme stoupali místem velmi nebezpečným. Všude podél schodů visely obří vosí a sršní hnízda. Něco takového jsme ještě neviděli.

Vystoupali jsme na vrchol, kde kromě ruin původních staveb a obrovské nádrže na vodu o hraně 20 m byl nádherný výhled na okolní krajinu. Překvapila nás rozloha plošiny na vrcholu, asi 1,6 h.

Sešli jsme dolů kolem Jeskyně vězňů mezi spoustou opiček a skrze krásné zahrady plné jezírek s lekníny. No docela jsme pospíchali. Jirku tlačilo bříško, byl trochu nevrlý, ale krátký pobyt na záchodě evropského typu všechnu předchozí trudomyslnost spravil.
Energii jsme doplnili studeným sladkým pitím. Fanta s příchutí krémové sody. No nad příchutěmi limonád se tu opravdu nestačíme divit. Sedli jsme si pod stromy ke stolečku a dali jsme si sváču. Výborná manga, ďábelské oříšky, pak jsme se chtěli pustit do mangostanů a rambutanů. Káťa snědla pár kousků a v tu chvíli Jirka zahlédl blížící se pár opic. Rychle jsme uklízeli brýle, foťáky, klobouky… Opičák ale čapnul pytlík se svačinou. Vycenil na Káťu zuby a začal opodál bleskovou rychlostí ládovat. Takhle rychle loupat rambutany neumíme. Po pěti rambutanech sebral sladký mangostan a šup s ním na strom. Káťa nezaváhala a zabavila igelitku s tím, co zbylo. Zbylé rambutany jsme nasázeli do batohu, sesbírali jsme do igelitky po opičce šlupky, aby po nás všech nezůstal nepořádek (kolem Sigiriye je krásně čisto a zatím největší koncentrace odpadkových košů tady na Srí Lance). Když jsme odcházeli pryč, opičák se opět rozběhl za Káťou. Bylo nám hned jasné, že jde po pytlíku se zbylým ovocem. Nechali jsme mu ho a pádili pryč. Měli jsme radost, že jsme na něj vyzráli, v pytlíku zbyly už jen šlupky.

Pokračovali jsme dále do místního muzea, kam také patřila předražená vstupenka. V muzeu bylo několik fotografií z dob dávných objevů, vykopávky, sošky králů, žen a Buddhů, dále zde byl dobový místní domek - chatrč. Líbilo se nám prostorové členění muzea, pěšinka otevřená do prostoru vedoucí i skrze jezero, a přesto budova.

Dále jsme se vydali na další skalní monument na protější méně slavnější, ale neméně krásnější skálu Pidurangala. Podél hradeb se táhne vodní příkop. Viděli jsme cedule pozor krokodýli, ale bohužel, žádného jsme neviděli, nebylo co dráždit. Byla to asi 2 km procházka lesem, spíše džunglí, po prašné červené cestě, jejíž zabarvení způsobuje železo. Navíc jsou zde poměrně běžné růženíny.

Došli jsme až k zapadlému chrámu. Celou cestu jsme si přáli, aby u něj bylo občerstvení s pivem. Občerstvení tam bylo, ale měli maximálně Ginger beer - překladem zázvorové pivo, reálně však zázvorová limonáda. Je ale opravdu dobrá a osvěžující.

Vstup na horu byl přes chrám. Dědek u boxu s nápisem “Donations” - dary - chtěl po každém 500 rupií za vstup. Dostal 400 za osobu, na menší částku se netvářil.

Výstup na skálu byl naštěstí po upravené cestě. Na výstup skrz džungli bychom si asi jinak netroufli. Po cestě jsme potkali jen pár turistů batůžkářů, Poláky - ti jsou přeci všude, spoustu ještěrek, nádherných velkých motýlů a jednoho několikametrového ležícího Buddhu. Usoudili jsme, že když buddhisté nechodí do hospody, protože alkohol pít nemůžou, tak místo toho staví všude sochy Buddhů. No u nás v ČR by bylo přebuddhováno.

Na vrcholu jsme však krkolomné a ve vedru náročné cesty vůbec nelitovali. Výhledy byly úžasné. Na vrcholu jsme byli skoro sami - nádhera.

Poté už jsme se vrátili dolů a zpět busem do Dambully. Bus jel prvních 10 km rychlostí šneka, mysleli jsme, že dorazíme až zítra. Na zbytek cesty však naštěstí zrychlil. V Dambulle jsme nakoupili v naší oblíbené pekárně Bentota plněné smažené taštičky a v naší oblíbené a asi jediné místní hospodě pívo.

Večer v ubytování jsme odpočívali na pokoji. Najednou nám do pokoje vtrhla stařena s čoudící pánví. Jednalo se asi o maminku majitelů, z pánve vonělo asi santalové dřevo a vše hodně kouřilo. Obešla několikrát celý dům včetně našeho pokoje. Jirka se zeptal, zda vykuřuje komáry a paní vysvětlila, že se jedná o buddhistický rituál. No snad to vykouří i ty komáry.

Večeři jsme měli přímo v ubytování Relax Guest House. Moc jsme si pochutnali na domácím kari ze zeleniny a s kuřetem. To vždy člověk dostane několik mističek, každá má jinou chuť. No a každý si všechno může namíchat s rýží podle svého. Jen doufáme, že jsme toho nesnědli moc. Nevíme, jestli se zde dojídá vše, co je na stole, stejně jak se to dělá u nás. Snad jsou rádi, že nám chutná.
46 fotek, srpen 2012 až květen 2016, 229 zobrazení | klasická-fotografie
Páry,které jsou si souzené,jsou ty,
které si projdou vším,co je má rozdělit
a oni z toho vyjdou ještě silnější,
než byly kdy před tím...

Potkali jsme se před 5 lety a zamilovali se.do sebe...Projeli autem spoustu míst,od Českého Ráje po Slovensko a Maďarsko..Sjížděli řeky..Nisu,Jizeru Kamenici kde jsme se málem utopili...Lezli na ferraty v Německu..Šlapali desítky kilometrů do hor...Stovky kilometrů,na kolech..denně i 70 km,až do Německa...Koupali se v řekách,jezerech,přehradách,termálech...Bruslili v Aréně a na našem rybníku v lesích...Na běžkách projeli Orlické hory,Krkonoše a celé Jizerky..30-40 km denně..i 15x za zimu..
Chodili na koncerty zpěváků,bubeníků,Salzy i vážné koncerty,Pavlínky.. na přednášky,cestopisy,o horolezcích,kajakářích na divokých řekách,o trecích v Americe,o všem co vonělo dálkou a našimi sny.
Budovali v domě,v dílně,na zahradě.Těžili dřevo a káceli stromy v lese,řezali,štípali,dřeli se.tahali s kládama..dělali dubové ohrady..hoblovali,protahovali,řezali dřevo..
Vybudovali novou zahradu,desítku záhonů,ryli a sázeli,denně zalévali a pleli..sklízeli hrdě svou úrodu
česnek,mrkev,červenou řepu,mák,špenát,ředkvičky,růžičkovou kapustu,hrášek,cibuli,kedlubny,pórek,brambory,rajčata,bylinky,pažitku,mátu,meduňku,heřmánek,šalvěj,maliny,jahody,borůvky..růže,muškáty,okrasné truhlíky kolem oken..česali jablka,švestky a borůvky v lese..sušili křížaly ze všeho ovoce..spoustu zeleniny na dovolenou..
Udělali jsme pro děti nové pískoviště,houpačku,skluzavku,obnovili skalku,vybudovali nové jezírko s vodou pro naší užovku Růženku a na zalévání.
Doma jsme postavili krbová kamna,obložili zem i stěnu,lavici kolem nich..stali se z nás čalouníci,malíři,pekaři..pekli jsme staročeský žitný chléb ze svého kvásku..Denně jsme vařili,pekli a smažili..
Pak přišlo zklamání...jednoho v druhém..Zkoušeli jsme..být měsíc bez sebe...Přijeli známí a řekli,že beze mne chodí jako tělo bez duše..Já jsem na tom nebyla líp..pak přišly krásné sms a e-maily..pozval mě na běžky..teď už víme,že neumíme jeden bez druhého žít..
Vše jsme si vyříkali,smetli a zapomněli.
Dál šlapeme do pedálů kol,bruslíme čím dál líp na běžkách,budujeme v novém autě bydlení na daleké cesty,které plánujeme a o kterých denně sníme..Slovensko hory a termály,Polsko moře a majáky,Rakousko hory a jezera,Portugalsko moře a serfování,Norsko fjordy a vodopády,Chorvatsko moře a pláže..Spoustu jsme si už splnili!!
Možná někdy i Thajsko s bágly na zádech..Koupání v moři,na opuštěných plážích..
Zdravě žijeme,nejíme maso.. místo toho hodně zeleniny a ovoce,děláme si z nich šťávy,hodně také luštěnin,rýže,pohanky,ovesné vločky brambory...Naučili jsme se i bez masa vařit úžasné dobroty.
Naše lůžka,gauč a na dovolených kdysi stan a teď už i nové auto.. jsou svědky jak se dá láska prožít i v 60 letech,kdy téměř každý večer, ráno nebo v poledne, nám není přes 60,ale jen něco málo přes 20 a užíváme si to,na co jiní a mnohem mladší už dávno zapomněli a možná by i záviděli..
Pijeme náš život plnými doušky,vše co nám ještě nabízí si užíváme,protože je krásný a času nám už nezbývá příliš....
8 fotek, červenec 2006 až srpen 2016, 86 zobrazení
Zahrada 0 | jnc
9 fotek, 29.10.2017, 13 zobrazení
69 fotek, září 2016 až říjen 2017, 65 zobrazení
40 fotek, říjen 2015 až září 2017, 188 zobrazení
zahrada 0 | anelaw
258 fotek, květen 2009 až září 2017, 56 zobrazení
Zahrada 0 | morce
4 fotky, 12.9.2017, 11 zobrazení
9 fotek, srpen 2016 až září 2017, 67 zobrazení
zahrada 0 | ryksa
205 fotek, květen 2009 až září 2017, 111 zobrazení
33 fotek, léto, 16 zobrazení
Zahrada 0 | m-bary
285 fotek, prosinec 2016 až květen 2017, 48 zobrazení
Zahrada 0 | pesoun
24 fotek, 28.8.2017, 14 zobrazení
16 fotek, březen 2016 až srpen 2017, 23 zobrazení
10 fotek a 4 videa, letos v srpnu, 29 zobrazení
zahrada
40 fotek, 8.8.2017, 69 zobrazení

Něco by se našlo i mezi uživateli...

Vladimír Zahradník | zahrada

1 855 zobrazení, 17 alb

kazanova-zahrada

3 140 zobrazení, 25 alb

vesela-zahrada

719 zobrazení, 6 alb

rada-zahrada

631 zobrazení, žádné album

kamila-zahrada

1 077 zobrazení, 13 alb

Zobrazit další výsledky mezi uživateli.