Alba

Právě přidaná alba se štítkem – #makro.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

slavek-m
Po úspěšném focení svišťů jsme se vydali na druhou stranu údolí k ledovcovým jezerům Bench Lake a Snow Lake, které napájí sníh skrze Unicorn Creek ze sněhu a ledu v okolí Unicorn Peak, pod kterým se nachází krásná suťoviště a kamenná moře. Po cestě jsme potkávali několik nám již známých květin, včetně hezkých záhonků kandíků, které mnohdy hustě lemovaly cestu. Na vlhčích místech kvetly bíle blatouchy a růžové boží květy. Medvědí tráva ve zdejším klimatu teprve začínala hnát pupata, několik rozkvétajících jedinců jsme však na slunných místech našli. Konec ne příliš náročné cesty ležel právě v oněch suťovištích u Snow Lake. Doufal jsem, že tam najdeme konečně pišťuchy, teré s mi podaří vyfotit. Po cestě jsme nějaké přes stromy slyšeli. Na místě jsme však dlouho žádnou nenacházeli. Navíc i ztichly. Dlouhé chvíle nám zpříjemňoval občasný zvědavý čipmank. Až najednou jsme začínali vidět se z pod kamenů míhat droná šedivohnědá tělíčka těchto horských králíčků. Nakonec jsem tři pšťuchy nafotil - jednu daleko a dvě jakž takž blíž. Jsou to mrštná zvířátka velikosti asi většiho morčete. Vypadají jako přerostlí kříženci křečka a zakrslého králíka bez uší. Taky aby ne - v nehostinných ledových a mrazivých podmínkách jejich domoviny by jim chudákům ještě umrzly. Na rozdíl od králíků však pišťuchy v zimně nespí. Celé léto pobíhají v okolí kamenných moří a sbírají rostliny, které na kamenech suší. Ze sušiny si pak vytvářejí na několika místech suťoviště kupky sena, které v zimě spojije síť chodbiček pod sněhem. Pišťuchy jsou vzácnými a plachými obyvately hor Severní Ameriky (jeden druh) a Asie (několik druhů). Evropa už žádné pišťuchy nemá.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.6.2019
  • 5 zobrazení
  • 2
malachyt
Slunečný den v Botanické zahdadě Troja. #botanickazahrada#kvetiny#makro
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 22.9.2018
  • 7 zobrazení
  • 1
slavikbezruze
více  Zavřít popis alba 
66 komentářů
  • 10.3.2019
  • 28 zobrazení
  • 10
slavikbezruze
více  Zavřít popis alba 
25 komentářů
  • 2.3.2018
  • 25 zobrazení
  • 9
chilici
více  Zavřít popis alba 
45 komentářů
  • minulý týden
  • 26 zobrazení
  • 8
slavikbezruze
více  Zavřít popis alba 
37 komentářů
  • 28.7.2019
  • 36 zobrazení
  • 8
slavek-m
První odpoledne u Rainieru - mohutného stratovulkánu pokrytého ledovci. Hora je tak mohutná, že díky své mase si vytváří kolem sebe své vlastní klima, které je odlišné od toho v okolní krajině. Bohužel, v polovině června, kdy jsme tam byli, my, kolem sebe vytvořil hustou deku mraků, přes kterou nebyl vůbec vidět. Museli jsme vylézt na sedlo pod jednou z protějších hor - Pinnacle Peak, kde jsme se dostali na úroveň oné deky, a měli tak možnost občas v díře v oblacích Rainier zahlédnout. Ač se focení krajinek opět u Ranieru nepovedlo (ani v následujících dnech), potkali jsme veverku, která si pilně stavěla hnízdo z dlouhých vláken lišejníku vousatce. Neustále běhala po kmeni a větvích a lišejník škubala a běhala s ním na místo, kde hnízdo stavěla. O pár set výškových metrů výše jsme dorazili na suťoviště - zde jsem doufal ve štěstí a splnění "úkolu" - vyfocení si pišťuchy. Ty jsme viděli párkrát v dálce pod námi a občas zaslechli jejich varovný hvizd. Focení se tedy nekonalo.
více  Zavřít popis alba 
55 komentářů
  • 18.6.2019
  • 32 zobrazení
  • 6
echi
Kategorie: krajinamakro
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • léto
  • 13 zobrazení
  • 5
slavikbezruze
více  Zavřít popis alba 
40 komentářů
  • 2.6.2019
  • 33 zobrazení
  • 12
slavek-m
Hlavním cílem dne byl vrchol Mt.Ellinoir. Hned po příjezdu na začátek stezky bylo jasné, že výhledy nebudou. Velká škoda - jedním směrem je vidět do středu Olympijského poloostrova a především na hory, na druhou stranu je výhled na zálivy a Mt. Rainier, Mt. St. Helens apod. Na vrchol jsme se nakonec nevyšplhaly - dostali jsme se do výšky, kde z oblaku již precipitoval déšť a vzhledem k tomu, že bychom neviděli nic nového a výhledy byly jasné, že nebudou, tak jsme se vrátili. Na ubytování jsme dojeli i tak za tmy. V horských lesích (především jedle obrovská a douglaska tisolistá) na svazích Mt. Ellinoir jsme potkávali v podrostu staré známé orchideje, které zde spíše začínaly kvést. Jaro tu teprve také začínalo, což se potvrdilo i v okamžiku, kdy jsme narazili na několik kvetoucích trojčetek. Při návratu k autu jsme konečně spatřili Mt. Rainier, který se tyčil vysoko nad okolní oblačnost.

S tímto albem zároveň opouštíme Olympijský poloostrov a vydáme se na Mt. Rainier.
více  Zavřít popis alba 
47 komentářů
  • 17.6.2019
  • 34 zobrazení
  • 7
slavek-m
Po cestě na Mt. Ellioir jsme se zastavili u jedné silnice, protože jsem dostal tip na bohatou lokalitu vemeníku Platanthera dilatata. Místo se nachází v rezervaci kmene Skokomish. K této orchideji jsme se dostali již v albu o zeleném druhu vemeníku, kde jsem slíbil, že o tomto bílém bude jin album. Zde tedy je. Stejně jako o předchozím místě, i o tomto jsem se dozvěděl od Chelsey, Rona a Ricka. Vemeník Platanthera dilatata se vyskytuje na velké části Severní Ameriky. Roste na vlhkých loukách, rašeliništích a v okolí vodních toků a komunikací. Rostlinka to může být malá (10 cm) ale i velmi statná (130 cm) - pak jde o nepřehlédnutelnou rostlinu s mohutným klasem sněhově bílých květů zářících v okolním porostu.
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • 17.6.2019
  • 27 zobrazení
  • 7
igor-74
pozoruhodný švihlík krutiklas je jednou z nejvzácnějších rostlin evropy. ještě v polovině 20. století u nás rostl zhruba na 100 lokalitách, ale většina z nich v 2. polovině 20. století zanikla. dnes ho najdeme na posledních třech místech. nejznámější a nejnavštěvovanější je NPP švařec na vysočině. návštěvou švařce jsem si splnil jeden ze svých snů.
více  Zavřít popis alba 
122 komentářů
  • 19.8.2019
  • 114 zobrazení
  • 17
slavek-m
Po dlouhém kochání se v pralese Quinault Rainforest jsme se vydali dále proti toku řeky Quinault údolím až do míst, kde se k jednomu z jejích ramen připojuje Graves Creek. Odtamtud se dá jít podél obou říček - Quinault River zde přechází z širokého údolí do úzké a hluboké rokle - a je divoká, plná nádherně čisté a blankytně modré vody. Po cestě toho mnoho nepotkáváme - snažíme se jít svižně - jsou to 4 km do kopce a slunce se pomalu sklání z kopce kolem údolí. Docházíme k Pony Bridge - řeka Quinault je zde zařízlá do skal. Dere se s urputností horské řeky napájené tajícím sněhem a ledem. Po cestě jsme několikrát slyšeli medvědy - jednoho jsme i viděli. Moc se mu naše přítomnost nelíbila a odešel za horizont ve svahu. Fotku jsem nestihl udělat ani dokumentační. Po cestě nazpět, kdy rokli zalil stín a chlad, jsem nakonec potkal několik bradáčků srdčitých - hustě rostoucí s klintonkou (odkvetlá) na padlém kmeni. Po cestě na motel v Aberdeen jsem se ještě párkrát zastavil a alespoň na rychlo vyfotil široké údolí řeky Quinault plné naplavenin - zde se řeka na mnoha větví do několika ramen, aby se o pár set metrů zase spojila a opět rozdělila, a tak stále dokola. Je zde stále se měnící krajina plná štěrku, a tam, kde je ho více, i malých hájů a lesíků. Ty se však za pár let až desetiletí zase posunou jinam, až povodně z tajícího sněhu opět přemodelují zdejší krajinu.
více  Zavřít popis alba 
30 komentářů
  • 16.6.2019
  • 30 zobrazení
  • 7
kolinek
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 6.9.2019
  • 57 zobrazení
  • 5
novomestak
Smrk stojí v lese nad Novým Městěm pod Smrkem.
Video:
https://www.youtube.com/watch?v=koo5sZNy8zQ
více  Zavřít popis alba 
  • 14.9.2019
  • 9 zobrazení
  • 1
chilici
A pak že pátek 13.nosí smůlu - houby smůlu,štěstí!!!Stehnatku jsem viděla poprvé v životě.Stehnatek je několik druhů,ale zrovna tahle je zapsaná jako EN - ohrožený druh.

Ale zpět ke stehnatce.Je to blanokřídlý hmyz,patřící do nadčeleďi Chalcidoidea - CHALCIDKY. První článek zadních nohou je zvětšený. Zadní stehna jsou neobyčejně tlustá. Také jsou zespodu ozubená. U samiček je nenápadné a krátké kladélko.Vajíčka kladou do larev,které žijí a kuklí se v tělech jiného hmyzu,jsou to tedy paraziti a parazitoidi. Larvy mají bílou barvu, struskovitý tvar a drobné hlavy.
více  Zavřít popis alba 
55 komentářů
  • 13.9.2019
  • 43 zobrazení
  • 12
marcopolo11
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 95 zobrazení
  • 20
chilici
více  Zavřít popis alba 
87 komentářů
  • letos v září
  • 59 zobrazení
  • 12
svazturistuzusti
více  Zavřít popis alba 
  • 24.9.2015
  • 1 139 zobrazení
  • 1
svazturistuzusti
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 1.7.2018
  • 174 zobrazení
  • 1
slavikbezruze
více  Zavřít popis alba 
45 komentářů
  • září až listopad 2018
  • 41 zobrazení
  • 9
slavek-m
Po delší cestě obohacené pozorováním orla jsme se dostali do jiné oblasti národního parku - do deštného pralesa mírného pásu Quinault Rainforest na břehu jezera Quinault vytvořeného na řece Quinault. Údolí, ve kterém se nacházíme, přezdívají "Valley of the Rain Forest Giants," tedy "Údolí pralesních velikánů," protože se v této oblasti nachází velké množství rekordně velkých stromů. Nalezneme zde největší zerav obrovský (Thuja plicata), smrk sitku (Picea sitchensis), jedlovec západní (Tsuga heterophylla), cypřišek nutkajský (Cupressus nootkatensis) a jedlovec Mertensův (Tsuga mertensiana). Navíc zde nalezneme pět z deseti největších douglasek tisolistých (Pseudotsuga menziesii). Říká se, že je zde nejvíce rekordně velkých stromů na nejmenší ploše na světě. Navíc se zde nacházejí největší stromy světa po státě Kalifornia a po Novém Zélandu.

Jezero Quinault se vytvořilo na stejnojmenné řece v ledovcovém údolí v západní části národního parku a patří kmeni Kinóltů (Quinault Indian Nation). maximální délka jezera je 6,1 km, šířka 3,2 km a jeho hladina se nachází v nadmořské výšce 58 m a jezero je hluboké 73 m.
více  Zavřít popis alba 
37 komentářů
  • 16.6.2019
  • 30 zobrazení
  • 5
reklama