Alba

Právě přidaná alba se štítkem – #makro.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

dani333
...doma v teple je nám dobře. 🙂

#podzim, #mazlíčci, #zvířata,
více  Zavřít popis alba 
309 komentářů
  • 15.11.2012
  • 225 zobrazení
  • 3
marijika
více  Zavřít popis alba 
20 komentářů
  • 8.8.2010
  • 148 zobrazení
  • 0
chilici
více  Zavřít popis alba 
96 komentářů
  • letos v listopadu
  • 46 zobrazení
  • 17
dani333
více  Zavřít popis alba 
214 komentářů
  • 1.8.2013
  • 191 zobrazení
  • 0
petrdycka
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 27.2.2017
  • 9 zobrazení
  • 1
dani333
240 komentářů
  • 15.8.2013
  • 196 zobrazení
  • 0
dani333
více  Zavřít popis alba 
169 komentářů
  • 24.8.2013
  • 224 zobrazení
  • 2
slavikbezruze
více  Zavřít popis alba 
30 komentářů
  • 1.11.2019
  • 45 zobrazení
  • 11
slavikbezruze
více  Zavřít popis alba 
55 komentářů
  • červen 2018
  • 37 zobrazení
  • 10
slavikbezruze
více  Zavřít popis alba 
59 komentářů
  • 22.6.2019
  • 48 zobrazení
  • 12
jaroslavburda
Pýchavka horská (Lycoperdon nigrescens) - Při průzkumu podmáčeného Hoftíku v Jizerských horách, jsem objevil krásnou pýchavku horskou, která roste hojně od června do listopadu v jehličnatých lesích na kyselých půdách (což Jizerky se svou smrkovou monokulturou a kyselou zemí splňují). Po krátkém průzkumu jsem narazil hned na několik hloučků pýchavek, jejichž polokulovité, ježaté plodnice se k sobě tiskly. Vybral jsem si tu nejfotogeničtější skupinku a na výsledek se můžete podívat.

Pýchavky horské mají hnědou, ve stáří až černohnědou barvu. Vnější okrovka je pokryta hnědými až černohnědými ostny delšími než 1 mm, které se typickým způsobem spojují špičkami a vytvářejí jehlanovité nebo hvězdovité skupiny. Mezi ostny jsou drobná zrníčka. Ve stáří ostny opadávají, zanechávají světlé skvrny, povrch pak má tmavě síťovaný vzor. Vnitřní okrovka je papírovitá, okrová až žlutohnědá, teřich bělavý, brzy olivový, v dospělosti středně hnědý. Sterilní báze (subgleba) je komůrkatá. Výtrusný prach olivově hnědý. Mladé plodnice jsou jedlé.

Je možné ji snadno zaměnit s pýchavkou huňatou (Lycoperdon umbrinum), která bývá podobně zbarvená, ale její ostny jsou kratší (méně než 1 mm), nespojují se špičkami, nemá zrníčka mezi ostny a povrch okrovky nemá ve stáří síťovaný vzor.

Kořenov, Hoftík, Jizerské hory
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 28.10.2019
  • 7 zobrazení
  • 1
dani333
více  Zavřít popis alba 
93 komentářů
  • září 2011
  • 190 zobrazení
  • 3
pasaart
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 6.10.2019
  • 7 zobrazení
  • 1
vrbamiroslav
Album navazuje na předchozí z r. 2016 zdehttps://vrbamiroslav.rajce.idnes.cz/Lisaj_svlaccovy_Agrius_convolvuli_v_Jihlave%2C_zari_r._2016/
Lišaj svlačcový je po martináči hrušňovém a lišaji smrtihlavovi náš třetí největší motýl. Dosahuje rozpětí křídel až 12 cm. Jedná se o migranta, který k nám každoročně přilétá z jihu. Uvádí se, že vzácně je kukla schopna přezimovat i u nás v nejteplejších oblastech. Přezimování v ČR však považuji za nepravděpodobné. Podle mapy rozšíření žije trvale pouze v nejjižnější Evropě - v jižním Portugalsku, Španělsku, Itálii a Řecku a to jenom v úzkém subtropickém pruhu kolem Středozemního moře a Atlantiku a ani neproniká do vnitrozemí těchto států. V ostatní Evropě je pouze migrant. Trvale nežije ani ve Francii a Chorvatsku, kde jsou již v jižních částech bezmrazé zimy. Pokud by kukly byly schopné přežít i naši mrazivou zimu, tak by byl areál jeho trvalého rozšíření posunut podstatně severněji.
K nám přilétá první generace v květnu a červnu a tito migranti zakládají druhou generaci, která se líhne v srpnu a v září. Migrace z jihu však zřejmě pokračuje i v letních měsících. Prozatím jsem v žádných pramenech nenašel potvrzení zpětného tahu u nás vylíhlé letní generace zpět na jih.
Pro pozorování lišajů svlačcových vysazuji na zahradě v Jihlavě petunie. Zahrada je vzdálena pouze několik set metrů od centra. Motýl je však schopen zaregistrovat vůni květů na vzdálenost několika kilometrů a přilétá k nim i ve městě. Nevadí mu ani umělé osvětlení. Jeden záhon je v dosahu sloupu veřejného osvětlení a v tomto světle jsou lišaji dobře pozorovatelní. Mohu tak sledovat jejich přílet i z okna obýváku, které je vzdáleno od záhonu pouhé 3-4 metry a velký lišaj se nedá přehlédnout. Motýl začíná přilétat asi půl hodiny po západu slunce, když je zataženo tak i o 10 - 15 min. dříve. Když jsem pozoroval lišaje spící přes den na zdi, začali startovat téměř přesně 30 min. po západu. Motýl však nikdy nepřiletěl před západem slunce. Létá zřejmě po celou noc. Létat jsem jej viděl i v 02.00 hod. Maximální přílet byl však asi 1 - 2 hodiny po západu slunce. Létá za každého počasí. Při jasné obloze za měsíčního svitu i za trvalého několikahodinového drobného deště. Jediný den, kdy jsem nezaznamenal žádný přílet, byl chladný zatažený den s teplotou do 20 st., kde se večer vyjasnilo a teplota rychle klesala k 10 st. I pocitově bylo velice chladno. Nejnižší teplota při které motýl přilétal byla 11 st. Na vnější teplotě však není přímo závislý. Vířením křídel a spalováním cukru si udržuje při aktivitě stálou tělesnou teplotu 40 st. Podobnou schopnost však má např. i čmelák, který tak dokáže létat a opylovat květy i za podstatně nižší teploty než včely.
Prvního lišaje svlačcového jsem v Jihlavě pozoroval 8.8. a posledního 18.9. Poté následovalo první velké ochlazení, kdy teploty tři k ránu dny klesaly k nule a objevily se přízemní mrazíky. Poté se znovu oteplilo, ale lišaji se již neobjevili i když byly teplé večery s teplotami 15 - 18 st., za kterých běžně létají. Po celou dobu pozorování přilétalo denně 2-5 ks, ovšem při vrcholu letu na začátku září kolem 5.9. přiletěly za večer i desítky kusů. Za 40 dní pozorování se tedy objevilo minimálně sto ks. lišajů, spíše však více. Přílet jsem pozoroval každý den. Proto bylo zajímavé jejich náhlé zmizení po ochlazení. Nepředpokládám, že zahynuli chladem, spíše došlo k jejich migraci zpět do teplejších oblastí na jih, protože Vysočina již byla pro ně příliš chladná.
Kromě lišajů svlačcových se u záhonů petunií objevili i další lišaji - samozřejmostí je dlouhozobka svízelová, dále dlouhozobka zimolezová, lišaj svízelový a lišaj vrbkový.
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • červenec až září
  • 27 zobrazení
  • 2
slavek-m
Cílem dne bylo dojet do okolí města Portland v Oregonu. Ještě však chvíli zůstaneme ve Washingtonu, na druhé straně řeky však na nás už čeká Oregon. V následujících dnech se budeme pohybovat na obou březích řeky. Ta se zde už pomalu blíží k moři a její šíře je opravdu úctyhodná - místy jsou protější břehy vzdálená až dva kilometry (v místě focení má v nejužším místě cca 700 a v nejširším cca 1200 m).

Severní břeh řeky Kolumbia je o poznání sušší než zelený břeh v Oregonu - místní krajina je spíš lesnatá step. Zlaté suché traviny jsou plné nepříjemných semen, které se zapichují a velmi dobře drží v jakékoli tkanině. A nepříjemně bodají a škrábou. Skalnaté svahy však i v suchém létě skrývají několik krásných květin - a chřestýše. Ron nás varoval, abychom si na ně v celé oblasti údolí řeky Kolumbia dávali bacha. Žádného jsme však nepotkali. "Středem" námi prozkoumávaného místa protéká hluboce zařízlý potok, díky kterému zde najdeme rostliny s různou závislostí na vodě - od vodních, přes vlhkomilné až po ty milující suché rozpálené skalnaté stráně. Hlavním cílem bylo nalézt švihlík - Ron mě však varoval, že tam před pár dny byli a žádné nenalezli. Já jsem tvrdohlavý a plány se mi měnit nechtělo. Po chvilce hledání se mi podařilo nalézt podezřelé listy, které vypadaly, že patří orchidejím. Zanedlouho se potvrdilo, že opravdu patří - první poupata na sebe totiž nedala dlouho čekat. O další okamžik později jsem nalezl i některé, které již začaly rozkvétat. Byl to on - švihlík Spiranthes porrifolia.

Místní lokalita patří do širší chráněné oblasti Columbia River Gorge National Scenic Area. Do roku 1987 se zde proháněl dobytek a jen pramálo divokých květin zůstalo - především ve vlhkých stanovištích. Časy se však mění a vzácné květy se pomalu vrací na tyto vyprahlé svahy.
více  Zavřít popis alba 
73 komentářů
  • 22.6.2019
  • 31 zobrazení
  • 8
dusan01
Prostě Makro #makro
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • říjen 2017
  • 8 zobrazení
  • 1
zpic
více  Zavřít popis alba 
60 komentářů
  • 19.5.2019
  • 84 zobrazení
  • 36
knfotoblog
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2019
  • 6 zobrazení
  • 0
knfotoblog
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2019
  • 8 zobrazení
  • 0
knfotoblog
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2019
  • 3 zobrazení
  • 0
knfotoblog
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2019
  • 2 zobrazení
  • 0
reklama