Hledání: "Mošoň 2019" od Karla

Pro dotaz "Mošoň 2019" od Karla jsme našli 20 000 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
toulkyjendy
Dnes tomu bylo 400. let od porážky českých stavů na Bílé hoře. Tuto informaci jsem se dozvěděl až po návratu domu. Shodou náhod jsem se tedy vypravil do Pasek nad Jizerou, kde působil jako pomocný učitel Věnceslav Metelka, z jehož zápisků čerpal Karel Václav Rais při psaní Zapadlých vlastenců.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.11.2020
  • 77 zobrazení
somach
Půldenní výlet s Karlem z Josefova Dolu. Původní záměr jít rovnou k vodopádům Jedlové vzal za své, když Karel věřil papírovému prospektu. Prošli jsme se po cyklostezce a původně plánovanou trasu do kopce jsme vzali shora. Nevadí, vodopády a koryto Jedlové SUPER! Nikdy jsem tam nebyl. Z úvodních fotek je vidět, že jsme tam sami nebyli. Krásné počasí vylákalo spoustu lidí. Mezi horskými chalupami vynikala vila v Josefáči, původní štuková výzdoba drží, dům vypadá i bez údržby dobře. Kochali jsme se s Karlem celou cestu chalupami. Je dobře, že i nové stavby nejsou pěstí na oko, ale že většina z nich velice dobře zapadne do krajiny.
Když se člověk dokáže radovat z každé krásné, byť mrňavé houbičky, malého kvítku, větve stříbrného smrku, do toho je krásné počasí, pak mu nic nechybí. Možná výdejové okénko na trase, které by se hodilo. Teplá polévka by potěšila. Ale nic…
Od vodopádů jsme se vrátili do Josefova Dolu a vzali jsme to po naučné cestě do Pekla. Díky počasí ten kopec po červené do kopce peklem nebyl. Ale kdyby ta hospůdka na odbočce na zelenou byla otevřená, bylo by to ještě lepší…
Výlet sice krátký, necelých 12 km, ale díky tomu, že jsme 2x stoupali z Josefova Dolu nahoru, tak převýšení necelých 1 200 bylo trošku znát…
Tak všem následovníkům šťastnou cestu a dobré počasí na trase. A lepší časy nejen s okénky, ale otevřenými občerstvovnami na trase. :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 8.11.2020
  • 70 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
martys
V Běštíně pod Plešivcem proběhly dne 7.11. dvě slavnosti - vedla tradičních oslav Velké socialistické říjnové revoluce a zvolení Bidena proběhlo slavnostní odhalení pamětní desky na domě č.p. 101.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2020
  • 39 zobrazení
rapweb
Karlov-Jelení studánka-Vysoká hole -Karlov
více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2020
  • 27 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
jirka121
7 komentářů
  • 7.11.2020
  • 217 zobrazení
impp
Karlov p. Ještědem, Rašovka, pod Javorníkem, Proseč, rozhledna, poblíž Vratislavic, Vesec...
více  Zavřít popis alba 
  • letos v listopadu
  • 73 zobrazení
victimer
Skřítek - Vysoká hole - Praděd - Bílá Opava - Karlova Studánka
více  Zavřít popis alba 
  • 6.11.2020
  • 47 zobrazení
muzeumkrnov
Soubor fotografií z projektu sběru dobových snímků v ČR a PL

Sběr a digitalizace fotografií proběhly v rámci projektu Umění v pohraničí, který realizovala partnerská kulturní střediska z Krnova a polského Prudniku. Jak připomíná manažerka projektu Eva Čechová: „Právě fotografie z rodinných archívů nám pomáhají nejen poznat a připomenout si náš kraj i život v něm v průběhu několika předchozích dekád, ale také zmapovat aktivity jeho obyvatel a postupný vývoj až do dnešní podoby.“
Časově soubor pokrývá fotografie od počátku 20. století až do současnosti. Vedoucí muzea Ľubica Mezerová k tomu říká: „Prostřednictvím starých fotografií soubor připomíná nejen situace, ale i stavby, které již nepotkáme. Místní pamětníci tak mají jedinečnou šanci zavzpomínat a ti mladší si mohou zkusit představit, jak to ve městě i ve společnosti vypadalo. Soubor byl připraven ze skenů fotografií, které nám poskytli obyvatelé Krnovska. Fotografie byly digitalizovány a majitelům vráceny. Našli se i tací, kteří fotografie Městskému muzeu Krnov podarovali, za což jsme jim neskonale vděčni, protože tím následují tradici, která trvá ve městě již od vzniku městského muzea.“

Pokud potřebujete (např. pro publikační účely) získat fotografie v původním rozlišení a bez vodoznaku, kontaktujte pracovníky Městského muzea v Krnově. Kontakty naleznete na www.muzeumkrnov.cz

Projekt Umění v pohraničí je realizován a spolufinancován v rámci programu přeshraniční spolupráce INTERREG V-A Česká republika – Polsko, v rámci Fondu mikroprojektů Euroregionu Praděd.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.11.2020
  • 23 zobrazení
skolkaklecany
Začátkem listopadu proběhla ve třídě Beruška další z lekcí Malé technické univerzity.
Tentokrát byli na programu "Stavitelé mostů". Program je určen pro starší děti, které s pomocí lektora rozvíjejí technické myšlení, dokáží pracovat v týmu a seznamují se se zákonitostmi při stavění budov, věží a mostů. Hravou formou jsou jim představeny např. i projekty ve zjednodušené podobě, podle kterých děti staví svoje stavby. Při stavění mostů bylo nutné dodržet přesnou skladbu kostek pilířů. Odměnou pak byla společná práce při stavbě Karlova mostu, po kterém bylo možné přejít. Most vyzkoušely i obě paní učitelky Štěpánka a Dáša.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v listopadu
  • 40 zobrazení
karlosveselos
Předpověď slibovala slušný nedeštivý den a tak hurá do přírody. Asi poslední podzimní vymalovaný den, kdy fotograf s radostí exponuje dílo přírody.
Když mám svátek a hospody jsou zavřené, tak se to dá oslavit turisticky i zábavně s fotoaparátem :-) K.

trasa přechodu : z Veselého pod Rabštejnem na St. Olešku - Srbská Kamenice - vrchol Růžovského vrchu - Růžová a na autobus a do Děčína/ cca 13,5 km
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 4.11.2020
  • 128 zobrazení
prameny
....vzpomínáme na něj, byl to dědův největší kamarád.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.11.2020
  • 37 zobrazení
mois
Jarka nalákala Kristinu a mne na dnešní výlet. Nemohla vybrat lepší den, který byl na listopad nezvykle teplý. Ráno byly mlhy, které se pak rozplynuly a dopoledne bylo plné slunce a obláčkové oblohy. Po obědě sice obloha už nebyla tak modrá, ale bylo teplé bezvětrné počasí.
Bílovice nad Svitavou jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se v Drahanské vrchovině, severně od brněnské městské části Brno-Maloměřice a Obřany, s níž také sousedí.
Bílovice bývaly oblíbeným místem výletů obyvatel Brna již za první republiky. Chodívali pěšky od konečné stanice tramvaje z Obřan podél řeky Svitavy do Bílovic, případně i dále. Zejména v období před druhou světovou válkou byly Bílovice oblíbeným letním sídlem a výletním místem řady českých umělců.

Často sem jezdíval a později zde i řadu let žil novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, autor půvabných příběhů o lišce Bystroušce. Trvale zde žil i básník S. K. Neumann, jehož zdejší pobyt inspiroval k básnické sbírce Kniha lesů, vod a strání. Prázdniny v tichém údolí Svitavy pravidelně trávívali bratři Čapkové, v bývalém mlýně U Julinků býval častým hostem malíř Alois Kalvoda, do Randulovy vily jezdíval sochař Franta Úprka, do vily rodiny Poláčků zase malířka Zdenka Braunerová. Bílovice dobře znali i básníci Jakub Deml, Viktor Dyk a František Gellner, spisovatelé Jiří Mahen a Marie Majerová, malíři a sochaři Otakar Kubín a Vincenc Makovský, herci Karel Höger a Oldřich Nový či hudební skladatel Leoš Janáček – ostatně Těsnohlídkovy Příhody lišky Bystroušky se staly libretem stejnojmenné Janáčkovy opery. I nyní do Bílovic směřují turisté a cykloturisté cíleně nebo jimi projíždějí. ( wikipedie)
více  Zavřít popis alba 
44 komentářů
  • 3.11.2020
  • 138 zobrazení
karpatvlk
Podzimní vandr cestou necestou kkrajem pod Pradědem. Holčovice, Vrbno pod Pradědem, Zámecká hora, Žárový vrch, Lyra, Kota, Rolandův kámen, Karlova Studánka.
více  Zavřít popis alba 
19 komentářů
  • 29.10.2020
  • 70 zobrazení
jura1972
V neděli při přechodu chřibských vrcholů jsme se operativně domluvili, že středeční Den vzniku samostatného československého státu oslavíme v Jeseníkách a projdeme si údolí Bílé Opavy s vodopády. A tak nás trojice (řidička Pavla Paldanová, já coby horský vůdce a Karel Trávník) vyrazila o šesté autem z Hodonína, ve Strážnici jsme přibrali Andrejku s Xendou a přesunuli se přes Olomouc, Šternberk a Rýmařov, kde nám již dle předpovědi začalo krásně svítit sluníčko, do Karlovy Studánky za penzion Na Hubertově ke vstupu do Údolí Bílé Opavy a před půl desáté mohli vyrazit na zamýšlenou trasu, aut už zde parkovala spousta.
Nejdříve jsme prošili souběžně s modrou a žlutou TZ na rozcestí Na paloučku, odkud jsme pokračovali po žluté TZ do kaňonu Bílé Opavy s chodníkem zajištěným dřevěnými můstky a žebříky, který už by na některých místech vyžadoval rekonstrukci a občas nějaký řetěz navíc, hlavně na kluzkých skalách či balvanech. Jsme však zkušenými lezci, a tak jsme si mohli vychutnávat nádherné peřeje a kaskády Bílé Opavy s nejvyšším 8 metrů vysokým vodopádem. Na závěr jsme ze sevřeného údolí vystoupali na křižovatku s modrou značkou Nad vodopády Bílé Opavy, pokračovali na rozcestí Pod Ovčárnou a vystoupali po žluté TZ podél vleku Malý Václavák na Ovčárnu, která byla zavřená, jen výdejní okénko před chatou Sabinka bylo v provozu, které jsme však nevyužili a v závětří Ovčárny jsme posvačili, nutno však dodat, že se tady oproti údolí podstatně ochladilo.
Odpočati a plní sil jsme pak po Ovčárenské silnici vyrazili okolo Barborky a Kurzovní chaty za krásných pohledů k Dlouhým stráním, Králickému Sněžníku a masívu Keprníku na nejvyšší moravský vrchol Praděd (1491 m), kde jsme vrcholový vysílač obešli dokola a vychutnali si pohledy třeba i na Vysokou holi s Kamzičníkem a Velkým Májem či k Jeseníku se Lví horou a Otmuchovským jezerům v polském Horním Slezsku.
Z Pradědu jsme pak seběhli na Švýcárnu, ze které jsme po krátké přestávce (chata byla uzavřená) krátce vystoupali na Malého Děda (1368 m), z něhož jsme prudce klesli na rozcestí Černík (1200 m) a pokračovali v dalším místy prudkém sestupu okolo Jiřího chaty s pěknými zpětnými pohledy k Pradědu do údolí Střední Opavy, odkud jsme pak neznačeně po svážnici opět nabrali výšku k 1050 metrům a kolem Sokolí skály a prostředního vrchu přešli na kótu 1004 metrů, nejvyšší bod na tzv. Videlské silnici z Bělé pod pradědem do Karlovy Studánky. Na závěr jsme po silnici a stezce vedoucí nad ní sestoupali zpět k výchozímu místu nad Karlovou Studánkou u ústí Údolí Bílé Opavy.
Byl to opět krásný výlet podobně jako na jaře, když jsme pochodovali od motorestu Skřítek přes Praděd do Koutů nad Desnou, a určitě se do Jeseníků zase rádi vrátíme. Celkem absolvováno za nádherného slunečného počasí 25 kilometrů s převýšením 1000 metrů, večerní návrat do nočního zákazu vycházení jsme přes rozkopaný Přerov zvládli v pohodě.
Mapa: https://mapy.cz/s/lamobuhade
více  Zavřít popis alba 
  • 29.10.2020
  • 620 zobrazení
klen1
Zámek Chyše leží 35 kilometrů od Karlových Varů směrem na Prahu. Historie tohoto sídla počíná již rokem 1158, přičemž tento dům prošel během historie všemi významnými přestavbami. Nejprve byl gotickým hradem, později renesančním a barokním zámkem. Naposledy svou podobu změnil v polovině 19. století, kdy proběhla přestavba ve stylu anglické gotiky. Každá z přestaveb zanechala na chyšském zámku své dodnes výrazné stopy. Tou nejvzácnější je nástropní olejomalba z roku 1699 od největšího mistra českého baroka, Petra Brandla.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.10.2020
  • 10 zobrazení
lotusesprit
Skála smrti, dříve nazývaná též Rytířský skok. V romantickém zákoutí mezi pískovcovými skalami je asi 15 m vysoká svislá skalní stěna, do níž je vytesán reliéf, znázorňující rytíře na vzpínajícím se koni a dívčinu, padající s rozepjatýma rukama ze skály. Reliéf je výjevem z místní pověsti o mlynářské dívce, pronásledované zlým rytířem, která v zoufalství raději zvolila smrt skokem z vysoké skály. Dívka se ale podle pověsti zachránila, zatímco rytíř se i s koněm ze skály zřítil a zahynul. Reliéf zde v roce 1910 vytesali z lásky ke svému domovu dva místní umělci a členové kunratické sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy, učitel Karl Beckert a četnický strážmistr Karl Bundesmann. Ke skále vede stezka, procházející kolem několika ve skále vytesaných sklepů. Největší z nich zřejmě sloužil k těžbě písku, používaného k broušení skla v dílnách místních brusičů a patrně i v nedaleké továrně na zrcadla na severním konci Lindavy.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.10.2020
  • 162 zobrazení
somach
Cestou do Horní Světlé jsme se zastavili v Mařenicích u kostela svaté Máří Magdaleny. Škoda, že tam nebyli řemeslníci, kteří opravují odvodnění obvodu kostela. Rád bych se podíval do kostelní zahrady. Třeba se někdy povede trefit se do chvíle, kdy je kostel i zahrada otevřená. Více se můžete dozvědět zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9_M%C3%A1%C5%99%C3%AD_Magdaleny_(Ma%C5%99 Z Horní Světlé jsme vystoupali přes chatu Luž (okénko otevřené jen přes víkend) na Luž. Byl jsem předem varován, že tam den předem bylo moc lidí. Nedbal jsem, ale varování bylo na místě. I z fotek je jasné, že tam bylo poměrně plno. Vzhledem k oparu a horší viditelnosti, plus davům lidí, především našich severních sousedů, kteří na rozhlednu šli, my ji vynechali. Naštěstí jsem si předem poslechl i předpověď počasí a byl jsem připraven na velký vítr. Kulich se opravdu hodil. Trochu jsem se lekl pásky mezi stromy. Ale nebyla policejní červenobílá, ale zelenobílá a byla tam proto, aby si lidé nezkracovali cestu lesem mimo cestu. Ale i samotná cesta na Luž byla super. Zase jiný charakter lesa, než na jaký jsme zvyklí. To platí vlastně pro celý tento výlet. Nejenom jiný les, ale kouzelník podzim, který vykouzlil krásné barevné kombinace, to stálo za to vytáhnout paty a posílit imunitu v době covidové.
Z Luže jsme stejnou cestou sestoupili k odbočce na hřebenovku po červené, která vede částečně po státní hranici. Tak jsme asi často byli jednou nohou v zemi krále Miroslava (tedy Andreje) a u sousedů, kde se asi zpívat ještě může.
Ze sedla Pod Ptačincem jsme pokračovali směrem na Stožecké sedlo. Skála, neznačená na mapě (naštěstí si Karel všiml pěšinky v borůvčí), stála za malou odbočku. Pětikostelní kámen („čedičová skála, ze které je krásný výhled do okolí. Podle názvu by odsud mělo být vidět 5 kostelů. Přímo od skály jsou vidět 4: v Dolním Podluží, Jiřetíně pod Jedlovou, Studánce a na Křížově. Poslední pátý kostel, který se nachází v Kytlicích, je vidět z místa o kousek dříve.“) opravdu stojí za návštěvu. Krásný výhled. Obzvlášť pro mě, když jsem nedávno byl na hradu Tolštejn a na Jedlové.
Mapa pod přístřeškem na Stožeckém sedle mě zaujala, ale nelehl jsem si pod ní. Jinak s jejím čtením je asi, kromě malých dětí, trochu problém. Cestou na křižovatku U Jána jsme míjeli poměrně hezký krmelec. Škoda, že jsem nevyfotil tu ceduli na dveřích. Bylo tam něco v tom smyslu, že krmelec je dočasně vyřazen ze sítě funkčních krmelců. Jen aby si to všechna zvířata včas přečetla a zbytečně v zimě nevážila cestu. :-)
Kousek od sv. Jána jsou sirné prameny. Trochu jsem nechápal, zleva potok, zprava potok a mezi nimi si ze země vyvěrá síra. Čekal jsem smrad a ono nic. Ale to, co sirná voda vytváří pod hladinou, to stojí za zhlédnutí.
Škoda, že ledová jeskyně není přístupná. Karel tam kdysi dávnou byl a to byla ještě opravdu ledová. Pak, díky velké návštěvě lidí, ledy tály a jeskyně byla pro veřejnost uzavřena.
Přehrada Naděje, to už je jiná. Sice se už šeřilo, ale krása. Vřele doporučuji.
Karel si všiml malé cedulky v lese nad Nadějí. Bylo tam znát, ale z fotky to moc patrné není, kde se dříve pálily milíře. Dnes už děti nevědí, co to bylo, Tedy pokud nemají rády staré české pohádky.
Překvapila mě kvetoucí lupina na louce pod Světlou. Chalupy nejen v Horní Světlé, ale i v Dolní a v Mařenicích by stály za samostatný výlet. Ale Karla hned napadlo, že bych začal fotit a za chvíli by přijeli „cajti“, že jsem typař a fotím, co chci vybrat.
Už jsem letos byl na třech výletech v kraji kolem Cvikova. Několikrát jsem viděl kapličku na kopci nad Mařenicemi. Tak na ni konečně došlo. Mařenická Kalvárie. Když jsem ji na zpáteční cestě uviděl na kopci vlevo nad cestou, bylo rozhodnuto. A stálo to za to. Kaple krásná, její příběh také. A ty výhledy… A pak už tradá domů. Nešlo to nezastavit před Machnínem, když byl měsíc přímo nad Ještědem…
Pokud nás někdo bude následovat – šťastnou cestu! M. Porš
PS: Pokud by Vás pohled na výřezy z map mátl, tak obrázky jsou pootáčené, aby se mi lépe vešly na displej telefonu.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.10.2020
  • 71 zobrazení
pavvli
  • 22.10.2020
  • 15 zobrazení
irenakrcmarova
  • letos v říjnu
  • 29 zobrazení
j60
Výlet Bolevec-Doubí-Bílá Hora cca 6 km
já,Růža,Karel,Fidži,Indián,Kamil a Pepulda
více  Zavřít popis alba 
  • 21.10.2020
  • 54 zobrazení
Reklama