nembar
fondánové dorty
kontakt: nembar@seznam.cz
tel.: 724 504 427
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2007 až květen 2014
  • 4 565 zobrazení
nembar
kontakt: nembar@seznam.cz
tel.: 724 504 427
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2008 až květen 2014
  • 3 066 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
nembar
kontakt: nembar@seznam.cz
tel.: 724 504 427
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2008 až květen 2014
  • 2 738 zobrazení
reznovi
  • únor 2015
  • 1 706 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
hechtaci
  • 12.1.2017
  • 671 zobrazení
jirikordovanik
Kdy: 23.-24.6.2017

Trasa: Slnečné skaly-Rajecké Teplice

Eso: termály Aphrodite, prostředí a také v noci osvětlené vodotrysky na jezírku kolem restaurace Rybářská bašta,
více  Zavřít popis alba 
  • 23.6.2017
  • 364 zobrazení
honbazavizitkami
Kroužek honba za turistickymi vizitkami, který je novinkou Junioru DDM-SVČ Chotěboř má za sebou první úspěšný lov. Nezačali jsme nikde jinde, než v našem městě a okolí. O státním svátku jsem vyrazili do údolí řeky Doubravy (vizitka č. 504) a na chotěbořský zámek (vizitka č. 795) a jako bonus po opečení buřtíků jsem si nalepili do našich turistických deníčků i město Chotěboř (vizitka č. 505). Počasí i nálada všech zúčastněných nám přála a na foto se můžete podívat.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.9.2011
  • 355 zobrazení
bele
ALB 504 - Album je věnováno kamarádce HAJENAS, která je přední osobou ve spolku nadšenců, kteří se věnují registraci a katalogizaci vodních mlýnů v Česku. Díky za to a má můj respelkt. Blahopřeji

Mlýn Rozpakov je už od ní registrován, ale protože je v mém rajonu, tak jsem se tam zajel aktuálně podívat a ožvit vzpomínky z dětství. Měl zřejmě divokou historii.

Hoooodně dávno zde údajně byla v těch místech utábořena švédská vojska v době 30-ti leté války. V portálu brány byla vsazena kamenná dělostřelecká koule na přiipomenutí této události. Jel jsem se tam aktuálně podívat na kouli i na případný letopočet, který byl také vymodelován v omítce. Jak je vidět na snímku, omítka opadla a celá koule tam nebyla nikdy vložena, jen asi její kameninová poloviční napodobenina. Vzhledem k tomu, že od ležení Švédů uteklo téměř 400 let, a nikdo si to osobně nepamatuje, tak se mi tato událost zdá jako absolutně nepravděpodobná, a byla jenom šeptandou k celému tajuplnému a odlehlému místu

Mnohem zajímavější a pravdivá je jiná událost, která se váže k legendě československého i českého baletu - paní Martě Drottnerové, která mlýn koupila asi před 30 roky. Celá stavba byla ale nad její technické i finanční možnosti, tak jej brzy prodala dál. Při koupi dostala klíč, který vypadal jako trubka s několika výstupky na obvodu (tzv. trubkový klíč) Považovala to za zlámaný klíč a sháněla zámečníka. Tím nejbližším byl pan Řehoř. Když se s prosbou o odemknutí na něj obrátila a on viděl ten klíč, řekl jen, to je v pohodě, ten zámek dělal můj děda. To vyprávění jsem měl přímo od něj

Byla to stará práce s perem zámku kaleným za studena kuličkováním a tělem zámku napuštěným z výhně přímo do oleje. I po dlouhých letech šel zámek napoprvé krásně odemknout. Mám takový naléhavý pocit, že možná ten zámek měl větší cenu než celý mlýn

Pro mne měl výlet cenu vzpomínek, které jsou ale silně zaváté časem :-)
více  Zavřít popis alba 
262 komentářů
  • 11.4.2014
  • 311 zobrazení
jura1972
V sobotu 8. února osm členů KČT Hodonín vycestovalo podpořit své kolegy z KČT Malá Haná Velké Opatovice, kteří pořádali 25. ročník populárního Opatovského šmajdu. V devět hodin jsme vysedli na nádraží v Letovicích, kde již však pořadatelská četa opustila své stanoviště, ovšem předseda odboru a pořadatel pochodu, Dušan Machourek, ji přivolal zpět na trasu, a tak jsme se mohli za padesátikorunu zaregistrovat na trasu 15 km prodlouženou až do Jevíčka, čili zapsali jsme si rovných 23 kilometrů, který jsme na náměstí v Jevíčku nachlup dosáhli. Z Letovic jsme postupovali po červené TZ kolem místního koupaliště a Letovického rybníka s krásnými vrbami na břehu do Kladorub, ze kterých jsme přešli po silnici do sousedního Kochova ke kostelu svatého jiří. Z Kochova jsme po červené TZ začali nabírat stoupání a po chvíli postu po polní cestě jsme vstoupili do lesa, kde jsme postupně vystoupali po cestách mnohdy poznačených těžbou dřeva pod skalní útvar Kamenná svatba, připomínající zkamenělé koňské spřežení se svatebními kočáry. Aby náš postup uprostřed lesa nebyl takový monotónní, vyhnal jsem skupinu skutečným výšvihem proti spádnici nad skály přímo pod vrchol Ve Vrších (590 m), odkud se nám konečně naskytly pěkné výhledy směrem k Hornosvratecké vrchovině a z jihovýchodní odlesněné části k Opatovicím a Jevíčku. Následně jsme klesli zpět na červenou TZ, po níž jsme museli protrpět přechod přes rozblácenou cestu včetně pořezaných či pokácených stromů, jakoby se měly skončit veškeré lesnické práce před příchodem jara. Dorazili jsme tak terénem poznamenaní do Velké Roudky a hned zamířili do hospůdky penzionu U Kocoura, kde byla situována kontrola. Po polévce, pivečku, svařáku či limonádě jsme pokračovali přes Velkou Roudku, ve které se dřív těžila železná ruda, až jsme se na jejím východním okraji dostali ke komplexu bývalých budov lázní, které zde byly založeny počátkem 18. století díky zdejším léčivým pramenům Františkovu a Adamovu a příznivému klimatu podobnému tomu, jako je v blízkých Jeseníkách. Bohužel, poté co byly lázně znárodněny a předány podniku Zetor jako rekreační objekty, začaly chátrat do té míry, že dnes jsou totálně zdevastovány, ovšem zakoupil je roku 2017 jeden podnikatel s tím, že zašlou slávu lázní v blízké době obnoví. Od Františkova pramene jsme se po chvíli prudšího stoupání dostali k zajímavému a pověstmi opředenému skalnímu útvaru, Rýbrcoulovo srdce, od něhož jsme přešli k protějšímu Opatovickému hradisku (514 m) s prehistorickým osídlením lidmi větrovské kultury a kultury lužických popelnicových polí v době bronzové. Z hradiska s omezenými západními výhledy jsme seběhli k dalšímu zajímavému místu, pískovcovým skalním reliéfům od sochaře Karla Otáhala, který zde v letech 1947 – 1952 ztvárnil básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra. Poté nás chodník vyvedl z lesa s pěknými pohledy k Jevíčku a krátce jsme sestoupali do opatovické sokolovny, kde byl oficiální cíl všech tras pochodu. Po našem příchodu vyhrávala dívčí rocková skupina Rebelky a sál doslova praskal ve švech, akce se dle našich informací mělo zúčastnit přes osm set registrovaných turistů, a to měli ještě navečer přichystanou taneční zábavu. Vyzvedli jsme si tedy diplomy s medailemi a zavítali se občerstvit do provizorní kantýny, ve které nám děvčata naservírovala za symbolických 35 Kč obrovskou klobásu a 75 Kč řízek přes celý talíř se skvělým bramborovým salátem, který si Tonda Mikl dal dokonce dvakrát, prostě fantazie. Jelikož panovalo nádherné slunečné počasí, rozhodli jsme se, že si ještě výlet protáhneme do Jevíčka na půl šestý autobus, rozloučili se s pořadateli a kamarády a vyrazili dále. Nejdříve jsme parkem přešli k baroknímu zámku, ve kterém sídlí Moravské kartografické centrum, a kolem fotovoltaické elektrárny jsme okrajem pole vystoupali na vrch Čihadlo (445 m) s křížem a pěknými pohledy na protější Smržovec (504 m). Poté jsme seběhli zpět na červenou TZ a přehoupli se po ní k přehradě Smolenská, od níž následovalo opět stoupání kolem pomníku padlým letcům, kteří se zde se dvěma letadly při cvičných nočních letech zřítili roku 1949 a 14 jich zde zahynulo, na Červený kopec, ze kterého jsme seběhli k dalšímu pomníku, obětem napoleonských válek, a dále klesli k viaduktu tělesa za druhé světové války nedostavěné dálnice Vídeň – Vratislav, od něhož to už byl kousek po silnici do moravského historického města s městskou věží, kostelem Nanebevzetí Panny Marie, gymnáziem z roku 1897 a městskou památkovou zónou, které však po správní reformě v 60. letech spadlo do Východočeského kraje a nyní se nachází v kraji Pardubickém. Pochod jsme ukončili v restauraci hotelu Morava a do odjezdu autobusu si stihli dát pivo či polévku.
Velké uznání za přípravu akce takového rozměru zaslouží Dušan Machourek a ostatní pořadatelé z odboru KČT Malá Haná Velké Opatovice, užili jsme si výlet do severovýchodního výběžku našeho kraje náramně a rádi se sem opět vrátíme, co nevidět už na Prvním jarním výšlapu Jihomoravské oblasti KČT.
Absolvovaná trasa: https://mapy.cz/s/behabeluzu
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 8.2.2020
  • 275 zobrazení
freeride
Mechanicky OK, dobrý motor 2,0 DOHC. Najeto jen 052.850km!
Lak OK až na lehce opravitelné drobnosti, přední sedačky prasklé švy, interiér špinavý a teď odstaveno - prach za půl roku. Orig. 5x ALU kola, el.okna..
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2019
  • 277 zobrazení
kozzy87
Stav sbírky - 504 ks
Kategorie: koníčkysport
více  Zavřít popis alba 
  • únor až listopad 2018
  • 263 zobrazení
jdlavicka
Výlet na vrch Plaské pahorkatiny jménem Krkavec (504 m), tyčící v lesích nad městem Plzní. Na jeho vrchu je kromě TV vysílače ze sedmdesátých let ještě bývalá turistická chata s nově opravenou rozhlednou, nyní patřící místnímu KČT. Navštívil jsem i unikátně zpřístupněný horní ochoz věže.
více  Zavřít popis alba 
17 komentářů
  • 22.9.2012
  • 262 zobrazení
toulavej68
Na dominantní vrch Krkavec s více než stoletou rozhlednou a turistickou chatou jsem se díval dlouhá léta, ať už z vlaku z Chebu do Plzně (a dnes i z pražské trati u Bukovce), či z auta na karlovarské silnici.
Vrch leží severozápadně od Plzně, je vysoký 504 m. n m. a kromě zmíněné rozhledny na jeho vrcholu nedávno vyrostla moderní telekomunikační věž s televizním vysílačem. Je obklopen poměrně hlubokými lesy, v nichž se nachází i tzv. kolomazná pec, jediná dochovaná technická památka na výrobu dehtu v ČR z pol. 18. století, a o kus dál jižněji Přírodní rezervace Kamenný rybník, stejnojmenný rybník obklopený vrchovištním rašeliništěm a původním rašeliništním pralesem.
Vydal jsem se sem z Třemošné u Plzně..
více  Zavřít popis alba 
20 komentářů
  • 25.10.2014
  • 249 zobrazení
capvylety
Koronavirus v ČR – 1 634 619 potvrzených případů, denní přírůstek 504 (neděle), úmrtí 29 365, očkovaných 3 201 704 (ukončené očkování 1 005 925). Ve světě je 153 milionů potvrzených případů a 3,2 miliony zemřelých.
Kategorie: cestováníkultura
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 3.5.2021
  • 235 zobrazení
velus21
TALISMAN VELKY T 504 U II ------ SABA ----------- FESTIVAL --- MINERVA - HYMNUS - JUWEL 2 ----- SIEMENS VETSINA MA VKV ZAPADNI NORMU DO 100MHz A JSOU FUNKCNI !§!
více  Zavřít popis alba 
  • podzim 2017
  • 231 zobrazení
ikub
Pozůstatky větrného mlýna, které leží západně od obce Příčovy (cca 4 km od Sedlčan) jsou ojedinělou technickou památkou architektury v České republice.
Mlýn byl postaven zřejmě před r. 1606 a sloužil do 18. století. Podle názoru odborníků se jednalo o válcový věžový větrný mlýn ohromných rozměrů, který nemá v současnosti nikde obdobu. Je postaven z lomové žuly a k vyzdívkám okolo dvěří a oken jsou použity pálené cihly. Ve zděném tělese se pravděpodobně nacházela dřevěná konstrukce.

Vrch Drahoušek (504 metrů) leží asi 2 km východně od vesnice Osečany (cca 7 km od Sedlčan). Od roku 2004 je zde zpřístupněna futuristicky vzhlížející rozhledna, která je součástí vysílače opearátora T-Mobile. Je vysoká 47 metrů, vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 32 metrů.

Židovský hřbitov v Kosově Hoře (cca 6 km od Sedlčan) je chráněn jako kulturní památka České republiky. Založen měl být údajně již v roce 1580 a posléze byl několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1907. Je zde zhruba 500 náhrobků. počínaje barokními, klasicistními a konče moderními. Pohřbívalo se zde do druhé světové války.
Náhrobky (stély, macevy) se mimo území Izraele zasazují textem většinou k východu, popř. k JV, odkud je Židy očekáván příchod Mesiáše.
Na kosovohorském hřbitově jsou směrovány k západu, jedná se zřejmě o zvyk místní židovské obce, andělé letící od západu k východu směrem k Mesiáši si tak mohli přečíst z náhrobku zásluhy zemřelého a spočítat kamínky na jeho macevě...
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 7.9.2014
  • 230 zobrazení
capvylety
Odbor KČT Vojty Náprstka pořádal 14. ročník pochodu Silvestrovskou Prahou za historií - Novoroční čtyřlístek 2018. V roce 2018 uplyne 100 let od vzniku Československé republiky a 130 let od založení Klubu českých turistů. Popis trasy byl velice nepřehledný a nepraktický, dobré čtení na večer, ale není možné číst za pochodu 6 stran textu a při tom sledovat všechny pamětihodnosti v něm popsané. Začátek trasy se motal na Novém a Starém Městě mezi davy zahraničních turistů. Tam jsme se poztráceli a my zbylí jsme se vydali nejkratší cestou ke Střešovické vozovně, kde byl cíl. Z CAPu nás bylo přes 30, ne všichni jsme se viděli na startu, ale potkávali jsme se po cestě a pak v cílové hospodě. Bylo možné si vybrat z tras 6,5 km a 9,5 km - chtěli jsme jít tu delší, bylo hezky, ale nakonec jsme ušli 8 km. V roce 2016 bylo 341 lidí, v roce 2017 504 lidí - více bylo jen 1.1.2015 542. Foto Jarka
fotky od Blanky: http://blanaturistka.rajce.idnes.cz/Novorocni_ctyrlistek_2018
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • prosinec 2017 až leden 2018
  • 217 zobrazení
dovca
Pondělí 25.6.07 Trasa z Bledu do místa ubytování ve Srednja vas. Koupání v Bledském jezeře. Výjezd na Galetovec (1265 m.n.m) od Bledského jezera (504 m.n.m). Celkem 45 km.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 25.6.2007
  • 202 zobrazení
temsi
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 20.3.2010
  • 202 zobrazení
Reklama