jozom
dĺžka trasy: 14,8km
stúpanie / klesanie: +/- 576m
více  Zavřít popis alba 
  • 16.10.2021
  • 109 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
lotusesprit
Krnsko - Původní tvrz byla v průběhu 16. stol. přestavěna na renesanční zámek, který byl dále rozšiřován. Podle zprávy z r. 1650 se celý komplex skládal ze starého a nového paláce, staré a nové zbrojnice, kuchyně, sklepů, koníren a dalších obytných místností a hospodářských budov. V roce 1726 koupil Krnsko Josef František z Vrbna, který později přestavěl zámek v barokním slohu. Je to čtyřkřídlá jednopatrová budova se čtvercovým dvorem. Na severní straně je ve středu rizalitu polokruhový portál, nad nímž vystupuje čtyřboká věž s cibulovitou bání. Na třech stranách nádvoří se zachovaly renesanční arkády na pilířích, pouze na severní straně byly při úpravách zazděny. Kolem zámku je anglický park na místě zasypaných příkopů bývalého opevnění. Na sklonku 18. stol. připadlo Krnsko Václavu Šporkovi. Za Šporků byl zámek v r. 1842 opravován. Šporkové sídlili na Krnsku až do r. 1873, kdy panství koupil Eugen Vratislav z Mitrovic. V roce 1919 si zámek na 20 let pronajal Podpůrný fond legionářský a zřídil zde sirotčinec pro osiřelé a opuštěné děti po českých legionářích, nazvaný Dům dětství. Aby zde děti mohly být umístěny, prošla budova velkou rekonstrukcí podle plánů architekta Jana Pacla z Prahy. Chybělo sociální zařízení, vodovod, kanalizace i elektrické osvětlení. Bylo zde umístěno asi 72 dětí, které v budově navštěvovaly i školní učebny. Později začaly děti docházet do krnské školy a změnil se i název na Domov legionářských sirotků. Při úpravách se nezapomnělo ani na okolí, zarostlý park byl upraven a bylo vybudováno velké hřiště. Před 2. světovou válkou byla v zámku ozdravovna pro děti, které do ní jezdily na doléčení nebo i na prázdniny. Za války zde byly uloženy vzácné knihy, chráněné zejména před leteckými nálety. Byly nejen uloženy, ale i archivně zpracovány. Po válce byla v zámku do roku 1952 umístěna učňovská škola. V tomto roce museli být žáci přestěhováni, protože zde tekla hygienicky závadná voda. Budova byla asi rok prázdná, potom si ji pronajal Středočeský obchod s nábytkem a využíval prostory na uskladnění nábytku. Bylo zde také uloženo velké množství televizorů. V roce 1956 se budova vyklidila a o rok později začaly stavební úpravy pro zřízení Domova důchodců. Slavnostně byl otevřen v roce 1959. S péčí o staré lidi zde vypomáhaly řádové sestry z Kongregace Šedých sester řádu sv. Františka. Předtím pracovaly v boleslavské nemocnici, ale byly z ní vyhnány do zdejšího domova. K všeobecné spokojenosti zde mohly zůstat pouze do roku 1982, pak musely Domov důchodců opustit. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a prázdný. #architektura#cestování
více  Zavřít popis alba 
  • letos v říjnu
  • 56 zobrazení
jozom
dĺžka trasy: 10,15 km
stúpanie / klesanie: 641m / - 761 m
více  Zavřít popis alba 
  • 2.10.2021
  • 74 zobrazení
kopemarc
No jo,když už jsme měli čest vidět svadbu a tak i tady je Křest děti.... Kostel, který dostal druhou šanci. Úžasné místo, které nemá obdoby. Tak nějak se většinou o kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Neratově hovoří. Nejde o žádné přehánění a pravdivost těchto slov mohou potvrdit všichni ti, kteří toto místo navštívili.

Ostatně celý Neratov je již od druhé poloviny 17. století významným poutním místem. Tehdy na tom měla svou zásluhu milostná soška Panny Marie a pramen, který u kostela vyvěrá. Původní kostel přestal stačit zvyšujícímu se počtu poutníků a tak byl v letech 1723 – 1733 na kopci vystavěn nový barokní chrám. Základní kámen položil majitel panství Johann Karl z Nostitz-Rhieneck 14. srpna 1723. Vysvěcení proběhlo na svatého Bartoloměje 24. srpna 1733.

Architekt díla je neznámý. Odborníci ho nejčastěji připisují kruhu kolem Giovanni Battisty Alliprandiho. Mohl jím však být i první stavitel kostela, Carl Antoni Reina. Ten se zabil při pádu z lešení a chrám dostavil Jakub Ondřej Carow.

V roce 1945 kostel vyhořel po zásahu střelou Rudé armády. O 10 let později měli lidé z okolí snahu obnovit alespoň kostelní střechu, na opravu se ale nezískalo dostatek financí. Za komunismu bylo rozhodnuto o jeho demolici, z které sešlo díky tomu, že peníze určené na zbourání kostela byly použity na převoz rokokového schodiště.

Kostel se v roce 1992 podařilo zapsat na seznam kulturních památek. Od té doby se usilovně pracuje na jeho obnově. Ještě před tím se 15. srpna 1990 uspořádala první pouť na svátek Nanebevzetí Panny Marie a obnovila se tak zapomenutá poutní tradice.

V roce 2003 bylo obnoveno průčelí, věže a hodiny, o rok později proběhla sanace vnitřního zdiva a oprava fary. Svou pověstnou skleněnou střechu dostal v roce 2007, roku 2008 byly obnoveny střešní římsy. Poté se opravila dlažba, kúr
a dostalo se na opravu vstupního schodiště.

Od roku 2013 je kostel postupně vybavován novými prvky liturgického vybavení. V roce 2018 došlo k další rekonstrukci průčelí kostela, kterému byl vrácen původní barokní vzhled. Snaha o navrácení rokokového schodiště byla soudně zmařena a muselo se vybudovat schodiště nové. Na věže se vrátily barokní báně a ve věžích se opět rozezněly zvony. Vše vytvořené podle původního návrhu.

Kostel je otevřený stále a všem, nikdy se nezavírá. Protože, jak říká pan farář Josef Suchár: ,,Na co kostely, které jsou zavřené."

Na obnově kostela se podílí Sdružení Neratov, z. s. společně s Římskokatolickou farností Neratov.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 2.10.2021
  • 54 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
trojmezinka
ŠTIAVNICKÉ BANE, BANSKÁ ŠTIAVNICA NOVÝ ZÁMOK A MĚSTO A KALVÁRIE
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
  • září až říjen
  • 149 zobrazení
pajamacik
"Výlet do Moravskoslezkého kraje a Jihomoravského kraje na zajímavá místa. Fotky jsou dvakrát, foceno já a brácha" https://www.tatramuseum.cz/https://www.automotomuzeum.cz/
https://www.facebook.com/Tankovna-Ban%C3%AD%C4%8Dek-1792133960932884/https://lhs-vyskov.cz/muzeum/https://www.natodays.cz/
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 16 zobrazení
jozom
dĺžka trasy: 12,42km
stúpanie / klesanie: 755m / -694m
více  Zavřít popis alba 
  • 4.9.2021
  • 145 zobrazení
ramirp
2021 08 12
více  Zavřít popis alba 
  • 12.8.2021
  • 20 zobrazení
fjw
Výprava na východním Slovensku. Slánské vrchy.
Neděle 1. srpna 2021
Hrad Šebeš – Hrad Kapušany – Hanušovice nad Toplou – Gejzír Herlany – Naleziště opálů Dubník
Výlet po Slánském pohoří začíneme výšlapem z obce Podhradník na necelou 1 kilometr vzdálenou hradní zříceninu Šeleš. Pak se přesuneme do Kapušan, kde je našim cílem na strmém kopci Kapušínský hrad (4 km /220 m), postavený na místě bývalého slovanského hradiště. Následuje přesun do Hanušovic nad Toplou, kde se zastavíme u Dezöfyovských renezančně - barokního kaštielu z počátku 18. století s rozsáhlým přírodním parkem a archeoskanzenem. Potom už na nás čekal proslulý gejzír v Herlanech. Jeho erupce je v intervalu 32 – 36 hodin a trvá 25 minut. Pochopitelně jsme neměli štěstí, gejzír se teprve chystal vyrazit někdy po půlnoci. Další významnou přírodní památkou jsou Slovenské opálové baně v Dubníku. Podívali jsme se i do podzemí do míst, kde se celosvětově proslulý opál těžil. Přes Zlatou Baňu se vrátíme zpět na ubytování do Kokošovců. Za den celkem pěšky 15 km.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v srpnu
  • 220 zobrazení
ldtnovehrady2021
Uvedené věci si lze po předchozí dohodě převzít u paní Kamily Marešové DiS. (tel.č.: 731 440 010) v sídle Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Na Baních 1535, Praha 5 – Zbraslav.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červenci
  • 115 zobrazení
dkotys
IV. ročník VW BUS stretnutia v kempingu Banský dvor pri jazere Tajch pri Novej Bani. Minulý rok som tu bol, páčilo sa mi, preto som sa sem znova vrátil a nesklamal som sa. Organizácia skvelá, program perfektným, účastníci výborní, skrátka nemalo to chybu.
více  Zavřít popis alba 
  • léto
  • 23 zobrazení
krcmik
Slovenský sraz VW Bus ve městečku Nová Baňa #auta#události
více  Zavřít popis alba 
  • 18.7.2021
  • 99 zobrazení
verastrnadkova
Obec Svratouch se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Žije zde 872 obyvatel.
Největším podnikem v obci je výrobní družstvo Dílo Svratouch, zabývající se výrobou z plechu.

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1392, a to v listině, kterou prodával rychmburské panství Smil z Rychmburka Otovi Berkovi. V roce 1485 je Svratouch uváděn jako ves, patřící pod rychtu ve Svratce. Na konci 16. století byla ve Svratouchu sklárna. Roku 1651 je v ní doložen sklářský mistr Lorenc Preisler. Koncem 17. století měl Svratouch samostatnou rychtu. V té době byla obec pány na Rychmburku považována za „kacířské hnízdo“, neboť zde žilo velké množství tajných nekatolíků. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se ve Svratouchu přihlásilo k evangelické víře 48 rodin, hned v prosinci 1781 zde byla založena evangelická matrika a v roce 1783 postavena i modlitebna a založena evangelická škola. Katolická škola vznikla v roce 1835, obě školy byly sloučeny v roce 1877.
Obyvatelé obce se vedle rolnictví živili především hrnčířstvím, tkalcovstvím a od konce 19. století také klempířstvím, které se v brzké době stalo nejrozšířenějším zaměstnáním obyvatel. Svratouch byl v té době největší obcí okresu Hlinsko po samotném okresním městě, žilo zde více než 1700 lidí.
Dne 9. 5. 1945 byl Svratouch, spolu se sousední Svratkou bombardován sovětským letectvem, terčem útoku byla prchající německá vojska. Bylo poškozeno několik domů a dvě osoby těžce raněny. Do 30. září 1950 patřila k obci i Česká Cikánka. K 1. říjnu 1950 byla Česká Cikánka usnesením pléna ONV v Hlinsku, ze dne 14. září 1950, z obce Svratouch vyčleněna a připojena ke Svratce.

Pamětihodnosti
• Evangelický kostel
• Katolická kaple

Části obce
• Svratouch
• Karlštejn

ZVONIČKA
GPS : 49.7254633N, 16.0321408E

KAPLE SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO
Vystavěna ve 30. letech 20. stol.
GPS : 49.7264283N, 16.0318169E

KŘÍŽEK
GPS : 49.7264936N, 16.0318247E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO OTAVA
GPS : 49.7351197N, 16.0337678E

VRCH OTAVA
Otava je výrazný kopec nacházející se severně od obce Svratouch. Na vrcholu je postavena meteorologická stanice. Od ní se nabízí široký rozhled na okolní část Žďárských vrchů. Vrcholem prochází Evropské rozvodí mezi Baltským a Černým mořem.
GPS : 49.7353753N, 16.0340589E

METEOROLOGICKÁ STANICE
Profesionální meteorologická stanice ČHMÚ u Svratouchu byla na vrchu Otava postavena v roce 1951, nepřetržitý celodenní provoz byl zahájen v roce 1971.
GPS : 49.7352242N, 16.0341931E

VRCH U OBĚŠENÉHO
U oběšeného je zeměpisné jméno vrcholu s nadmořskou výškou 737,4 m a nejvyšší bod Železných hor v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, na území geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina v regionálním členění georeliéfu Česka. Vrchol je pomístně jmenován Na Panenkách.
GPS : 49.7331244N, 16.0195775E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO U OBĚŠENÉHO
GPS : 49.7330897N, 16.0195219E

PRAMEN KROUNKA
GPS : 49.7345000N, 16.0189722E

PRAMEN KROUNKA
Vedlejší pramen Krounky
GPS : 49.7352111N, 16.0237333E

PRAMEN KROUNKA
Hlavní pramen řeky Krounky dle katastrální mapy. Voda se objevuje ve znatelném toku po soutoku dvou nevýrazných potůčků.
GPS : 49.7369389N, 16.0222611E

PRAMEN KROUNKY
Říčka pramení severně od obce Svratouch na severním úbočí vrchu Otava v nadmořské výšce 716 m. Teče převážně severním směrem. Protéká obcemi Krouna, Otradov a Předhradí. Vlévá se do Novohradky na jejím 30,8 říčním kilometru v nadmořské výšce 305 m. Na fotografii je jeden z pramenů Krounky a v pozadí stojí Tučkova hájenka nad obcí Svratouch.
GPS : 49.7370375N, 16.0258333E

STUDÁNKA BELKA
Studánka se nachází u lesní cesty, kousek za dětským táborem. V době návštěvy v ní nebyla voda (suché léto), ale zjevně v ní voda bývá. Na první pohled vypadá jako vyšší vydlabaný pařez smrku. Jedná se však jen o "dřevěnou" skruž posazenou na studánku. Poblíž se nachází informační tabulka věnovaná hájence, která se nacházela poblíž.
GPS : 49.7229536N, 16.0542261E

EVANGELICKÝ KOSTEL
Jednolodní evangelický kostel byl postaven v r. 1783 jako jedna z prvních nekatolických církevních staveb po vydání Tolerančního patentu Josefa II. V r. 1911 byl přestavěn a přidána byla věž s cibulovou bání.
GPS : 49.7230997N, 16.0369325E

POMNÍK JANA PAILA
Pomník připomíná místního rodáka, prvního českého kněze a buditele církve českobratrské evangelické Jana Paila.
GPS : 49.7228531N, 16.0359881E

POMNÍK OBĚTEM 1.SVĚTOVÉ VÁLKY
Pomník od kamenosochaře A. Přibyla z Hlinska byl odhalen v 28. 10. 1923.
GPS : 49.7251369N, 16.0327086E

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U TUČKOVY HÁJENKY
Vlhké rašelinné louky s chráněnými druhy rostlin a živočichů. Roste tu například tolije bahenní, vachta trojlistá, orchidej prstnatec májový.
Na porosty krvavce totenu je vázaný modrásek bahenní.
V trávě hnízdí bekasina otavní, linduška luční, bramborníček hnědý a ťuhýk obecný.
Vyhlášená rozloha : 3,25 ha
GPS : 49.7373919N, 16.0251269E

MUZEUM HISTORICKÝCH MOTOCYKLŮ
Více než 60% z celkové expozice jsou zahraniční stroje, to muzeum ve Svratouchu odlišuje od většiny ostatních v České republice. Návštěvník ocení porovnání motocyklů z mnoha zemí. Součástí prvního výstavního prostoru jsou předválečné stroje anglické, dánské a americké výroby. V druhé expozici se nacházejí motocykly německé a ve třetí “klenoty“ české. Všechny exponáty jsou funkční a pocházejí ze sbírek motoristických nadšenců. V dalších letech plánujeme rozšíření muzea i do půdních prostor.

Historie
Muzeum je umístěno v budově postavené po roce 1863, která původně sloužila jako evangelická škola, později jako presbyterna – evangelická modlitebna. Objekt je památkově chráněn od roku 1958. V roce 2007 ho odkoupila obec Svratouch. Docházelo k postupné venkovní rekonstrukci a koncem roku 2015 přišel místní sběratel historických motocyklů Pavel Šiller s nápadem, umístit do tohoto krásného a historicky cenného objektu muzeum historických motocyklů. Následovaly velké úpravy vnitřních částí a dne 9.7.2016 bylo muzeum slavnostně otevřeno.

Otevírací doba
• červen – září
• úterý – neděle
• 10:00 – 17:00

Vstupné
Plné 120
Snížené – děti, studenti, důchodci 60
Rodinné – 2 dospělí + 1 dítě 240
Děti do 6 let zdarma

Kontakt
Adresa : Svratouch 231, 539 42, Svratouch
Telefon : 566 662 335, 603 325 913, 777 939 176, 734 864 111
E – mail : kastankova@svratouch.cz
Web : www.muzeusvratouch.cz
GPS : 49.7230461N, 16.0359067E
více  Zavřít popis alba 
  • 6.6.2021
  • 39 zobrazení
hajenas
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
212 komentářů
  • 31.5.2021
  • 145 zobrazení
iva-63
Hradčany - PP Žehuňsko-Báň - Žehuňský rybník - Dobšice - Sány - Opolany - Libice nad Cidlinou (asi 17 km)

Přírodní památka Žehuňsko-Báň je další tzv. bílou strání, v okrese Nymburk, kde rostou stovky vstavačů nachových, ale také stovky bělozářek liliovitých, okrotice bílá, kamejka modronachová, třemdava bílá apod. ... jak už to tak v podobných lokalitách bývá. Horninový podklad bílé stráně tvoří zejména křídové vápnité jílovce až slínovce.
Po důkladném prozkoumání této krásné stráně jsme se vydaly dolů k Žehuňskému rybníku, a pak víceméně ve směru toku řeky Cidliny do Libice nad Cidlinou. K tomu drobné varování: po zelené značce mezi Sány a Opolany fakt nechoďte, a příslušného značkaře KČT bych tudy doporučila protáhnout v době vzrostlého býlí nejlépe v kraťasech.

Mapa: https://mapy.cz/s/mupobomoso
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
131 komentářů
  • 30.5.2021
  • 131 zobrazení
rajce222
V pátek vyjel znovu vlak z Prahy do Splitu, to mi oživilo moje vzpomínky na r. 2003, kdy jsem tento výlet podniknul s kamarádem Karlem. Byl to úplně první porevoluční Jadranexpres, který ČD zavedly. Tady je pár vzpomínek, které jsem po 18ti letech vylovil z paměti:
Jízdenku se nám podařilo jako zázrakem koupit až na poslední chvíli (asi někdo odřekl) a zakoupili jsme si lehátkové kupé.
Tehdejší ceny zpátečních jízdenek Českých drah: Obyčejná (8 lidí v kupé): 1.990,-Kč,
lehátko (5 lidí v kupé): 3.500,-Kč, lůžkové kupé( 3 lidi v kupé): 5.000,-Kč. Pozor, ceny jsou samozřejmě za osobu, nikoli za celé kupé. Člověk si s sebou mohl vzít i auto za celkovou cenu 6.990,-Kč. To bylo tenkrát hodně peněz, neboť průměrný plat v r. 2003 činil 16.430,-Kč. I přes takto vysoké ceny a plnou obsazenost vlaků tento projekt Českých drah brzy zkrachoval, bylo to pro ně prý ztrátové. To je trochu divné, protože RegioJet to dnes jezdí zhruba za poloviční až třetinové ceny (přepočítáno na současné mzdy) a zdá se, že se mu to vyplácí.
Nastupovali jsme v Brně a na cestu jsme si vzali jen pár plechovek piva a malou svačinku. Měli jsme v plánu, že se navečeříme v jídelním voze. To jsme se ale škaredě spletli. Jídelňák už v Praze obsadili Pražáci a nehodlali ho jen tak opustit. Seděli tam celou cestu, popíjeli pivo a vzájemně si přenechávali místa, aby jim je někdo jiný nezasedl. Několikrát jsme tam nakoukli v naději, že se někdo ustrne a na chvíli nás pustí, abychom se mohli najíst, ale samozřejmě bez šance. Většině Pražáků je jakákoli empatie cizí, to jsem poznal už na vojně...Takže jsme se celou cestu živili čokoládovými tyčinkami a plechovkovým pivem a ráno jsme si místo snídaně dali fernet z plastového kelímku. (tento sortiment rozvážela holka po vlaku v takovém pojízdém bufetu). Ten fernet měl takovou zvláštní plastovou pachuť a byl hodně drahý. Ve vlaku se hodně pilo a tak brzy nastal problém, kam s těmi prázdnými plechovkami. Aby se v tom lidi neutopili, začali prostě plechovky vyhazovat z okna. To se nám samozřejmě příčilo, ale asi tak v půlce Chorvatska, s několika vypitými pivy už zábrany padly a začali jsme to praktikovat taky...Zajímavá zkušenost, jak snadno člověk podlehne davovému jednání...Ve vlaku se pařilo o 106 a utkvěl mi pán, který zcela na mol vypadl z jednoho kupé do uličky. Dodnes vidím jeho manželku, jak ho táhla za nohy zpět do kupé. Aby nedošlo k mýlce, nebyli do žádní adolescenti, většina osazenstva byla střední a starší generace. Seriózní fotrové od rodin, tak bych to asi charekterizoval. Další zajímavostí bylo, že jsme ve vlaku nepotkali "normálního" člověka, který by si koupil jízdenku za "normální" cenu, jako my. S kýmkoli jsme mluvili, byli to zaměstnanci ČD, nebo jejich rodinní příslušníci, kteří cestovali za hubičku....Asi proto taky tento projekt zkrachoval. Také s námi jelo hodně novinářů. Dále si vzpomínám na to, jak jsme měli asi hodinovou neplánovou zastávku v takové pustině v Chorvatsku. Došlo k tomu, že jak vlak sjížděl dolů z hor, tak se uvařily brzdy na jídelním voze. To asi jak byl neustále narvaný těmi obtloustlými Štokholmáky...(Na voně jsme Čechům říkali "Švédi" a Pražákům "Štokholmáci")
Vylezli jsme z vlaku na kouřovou a čelkali jsme, až se z těch brzd přestane kouřit....Myslím, že cesta do Splitu nám trvala asi 24 hodin, ale už si nejsem přesně jistý....Ze Splitu jsme potom jeli busem do Drveniku, kde jsme měli ubytování. Dovolená proběhla v pohodě, až na menší dobrodružství na chorvatsko-bosenské hranici. To bylo tak: Rozhodli jsme se udělat si výlet do Dubrovníku veřejnou dopravou. Věděl jsem, že ze Splitu do Dubrovníku jezdí cca každé 3-4 hodiny autobus. Po snídani jsme se tedy vydali na magistrálu, abychom zjistili, kdy tento autobus jede. Tam jsme zjistili, že na Balkáně žádné zastávky nejsou, natož jízdní řád. Domorodci prostě vědí, že autobus zastavuje tam u toho stromu a to stačí. Na magistrále už postávala skupinka nervózních Čechů, kteří dostali stejný nápad, jako my. Jsou rozzuření, že autobus už měl před hodinou jet a pořád nic...V tom se ze zatáčky vynořil, tak neváháme a nastupujeme taky. Nastupuje se zadními dveřmi a přišel nás zkasírovat průvodčí. (Z našich autobusů průvodčí vymizeli hned po revoluci). Z Drveniku do Dubrovníku je to asi 120km -můj odhad (nechce se mi to přesně hledat) a autobus to jede asi 3 hodiny. Zastavuje totiž u každé vrby, v každé vesničce po cestě....Asi tak po hodině jízdy si uvědomuji, že pojedeme přes Bosnu I Hercegovinu a že s sebou nemáme pasy. Ty zůstaly v Drveniku. Z knih různých cestovatelů vím, že nemít pas na Balkáně, nebo obecně na "východě", je skoro stejný zločin, jako vražda...Horečně přemýšlíme co s tím. Nápad nechat se vysadit před celnicí a do Bosny přeplavat po moři zavrhuji, je to moc složité řešení s nejistým výsledkem.....Nakonec se v autobusu přesouváme na úplně poslední sedadlo, kde se chceme skrčit až na zem, snad nás celník neuvidí. To se podařilo, neboť celník jen nakoukne z předních schůdků a vyzve všechny lidi, aby do uličky ukázali pasy....My ležíme na zemi, takže nás nevidí.....Super, projeli jsme.......Stejně jsme to udělali při zpáteční cestě. Jenže co čert nechtěl, mezitím se na hranicích vyměnila směna a ted úřaduje nějaký svědomitější celník. Snaživec prochází celý autobus a všechny lidi kontroluje. Konečně je u nás a při jeho "passport" se začínám potit, jak strop od chlíva...Nevím proč, ale v tu chvíli jsem si vzpoměl na Švejka a jeho "Nemám, miláčku!" Snažíme se celníkovi vysvětlit, že jsme turisti , bydlíme v Drveniku a tam máme i pasy a před 25ti lety tu žádná hranice nebyla....On se ale tváří jako strašně velkej nechápavec...Nakonec Karel zjištuje, že má u sebe řidičák a tak mu ho ukazuje...S tím je spokojen. Takže Karla pustí, se mnou to ale vypadá hůř... Od cestovatelů, kteří rádi jezdí na "východ" vím, že nejdůležitější je mít nějakou "bumážku". Ale jedinný papír, který u sebe mám, je papír toaletní - ten mám u sebe vždycky (protože člověk nikdy neví). Nakonec mě osvítil duch svatý a vzpomněl jsem si, že mám u sebe vstupenku z Dubrovnických hradeb. Tedy aspon nějaký oficiální dokument. Vítězně tu vstupenku vytahuji z kapsy a předkládám celníkovi. Spokojeně pokýve hlavou a můžeme jet....Ufffff, to bylo o fous...Su rád, že jsem nedopadnul jako kamoš o měsíc později, kterého v Bosně kvůli propadlému pasu strčili na 48 hodin do báně......Cestování vlakem k moři byla zajímavá zkušenost. Byl jsem u moře autobusem, autem, vlakem i letadlem a vlak řadím z hlediska pohodlnosti na druhé místo, hned za letadlo. Ale ze sociologického hlediska je vlak mnohem zajímavější než letadlo.....
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • květen až srpen
  • 300 zobrazení
bezrucovka
Kostel sv. Mikuláše - patří údajně k jednomu z nejstarších v celém kraji. Počátky spadají asi do II. pol. 13.stol., II.pol.17.stol. barokně přestavěn a přistavěna věž s 8bokým patrem a protáhlou bání s cibulkou. Snad vstává z trosek, opravena věž
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v květnu
  • 14 zobrazení
Reklama