tazmax
Camden Town, Camden market, Waxy O'Conno'rs, Simonka, Trafalgar square, Big Ben, Houses of Parliament, London Eye, The City, Tower Bridge, Walkabout.... poprvé jsem viděl lidi se opít v hospodě za půl hodiny.. to červené "pivo" vypadalo dobře, bohužel už tak nechutnalo :(
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 17.5.2009
  • 53 044 zobrazení
gubisek
Pěkná jízda....nejdřív jsme vyhráli úvodní zápas EURA (že to nebyl moc pěknej fotbal, na to se už historie neptá...). Pokračovalo se na bene a také přilehlé bary. Lidi postupně odpadávali, i tak nás zůstalo pár až do rána - trošku bordéél, ale může nám mít někdo za zlý, že se chceme bavit? :-)) Mějte se fajn všichni super lidičky čus
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 9.1.2006
  • 8 006 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
jessca
  • léto 2008
  • 6 339 zobrazení
duhoveobludariovejmrak
  • červenec až září 2015
  • 6 298 zobrazení
gurunz
Foto z "kempování na RockFestu v Hořicích, lidí o pár stovek víc než by bylo zdrávo ale atmosféra přesto byla super, foto je většínou právě z atmosféry a fanoušků než z kapel...:) Beny
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 21.7.2018
  • 5 197 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
dpeeta
  • léto 2013
  • 4 539 zobrazení
zdenek-tynka-nase
  • červen 2016
  • 2 991 zobrazení
verunkik
1 komentář
  • 12.9.2011
  • 2 570 zobrazení
hovnovolenasersi
  • 23.5.2009
  • 2 413 zobrazení
hanka-mata
Londýn - Cambridge - York - NP Lake District - Castlerigg Stone Circle - Hadriánův val - Glasgow - Falkirk - Stirling - The Trossachs - Ben Nevis - Fort William - Eilean Donan Castle - Plockton - Skye - Portree - Mealt Falls - Dunvegan - Cuillin Hills - Falls of Measach - Stac Polaidh - Ullapool - Loch Ness - Urquhart - Inverness - Culloden Moor - Clava Cairn - Cairngorms - Edinburgh - Brusel
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2013
  • 2 311 zobrazení
atelier-m
. Až v jednu přijíždíme do Taih Ninh, hlavního kaodaistického města s největším chrámem. Během cesty jsme již jeden navštívili a čím blíže cíli jich stále přibývalo. Celý areál je asi 2x2km veliký a věřící právě vycházejí ven. Toto náboženství vzniklo zde a je uctíváno jen ve Vietnamu. Mají svého papeže i další hodnostáře. Mezi uctívané například patří Elvis Presley, nebo Napoleon Bonaparte. V malinké vesničce na okraji silnice za 20 korun obědváme rýžový papír!! promíchaný s bylinkama, politý dresingem a s křepelčím vajíčkem. Do hotelu se vracíme až v noci a cestou jsme vyzvedli Simonu a Vladěnu na letišti. Noční provoz je ještě hustší a troubení jako by se odráželo ze tmy všude kolem. Jana zezadu navigovala podle telefonu, který musela ukrývat mezi kozičkama, aby ji nějaký neurvalý motorkář mobil nevyškubnul. To co se dělo na silnici v noci, to byl teda mazec. Všech 15mil obyvatel se rozhodlo jet domů. Dobrá večeře ve čtyřech a dvě piva ukončily nádherný den.
PS. Z jedné strany jsme pěkně spálení od sluníčka.
Večer kupujeme letenku na sever do Hué. Za dva tisíce korun pro jednoho na sobotu. Takže jsme museli hned objednat dvoudenní výlet do delty řeky Mekongu. (24 $/osoba). Abychom zbytečně nelelkovali, zítra v osm vyrážíme.
Odjezd se zpožděním a kolem poletoval vietnamský indian. Asi 70km do Ben Tre a už jsme na lodi a kolem co oko dohlédne Mekong. Na prvním ostrově vyrábějí z kokosu cukrovinky, bomba bonbonky a rýżový papír. A taky nám zazpívali. Dlouho jsem vzpomínal jak se jejich zpěv česky nejlépe vystihne. Kuňkání. Ale nádherné a naprosto typické. Vietnamské. Ovocné občerstvení a na břehu už na nás čeká asi 5 kanoí . Do jedné nasedáme a dvě vietnamky v kloboukách nás vezou do nitra ostrova po jednom z nesčetných kanálů zarostlého tropického pralesa. Po dvaceti minutách vystupujeme u farmy uprostřed ostrova. Tady pěstují rýži a tropické ovoce. Přecházíme přes monkey bridge a pokukujeme po rýžovém poli. Jenže v místní restauračce mají v belíku spousty živých hadů a nabízejí je ke snědku. Jednoho si necháváme ogrilovat a oni k tomu přidávají ještě malinkou křepelku. To všechno servírované na talíři a obsypané spoustou bylinek. Průvodce nás informuje, že křepelka není křepelka, ale anglicky se to řekne mouse. Musím říct, že myš je chutnější než had. Po řece pokračujeme na další ostrov uprostřed nedohledné řeky Mekong. Na tomto ostrově vyrábějí produkty ze včelího medu. Včelky jsou mnohem menší než u nás a odvažuji se i fotit se s plástvem plným včel. Ještě nějaké fotky s dvoumetrovým hadem kolem krku a jdeme na oběd. Dáváme si místní specialitu: Baby fish, placatou rybu, kterou krásně osmahnutou přinášejí celou na stůl. Pikolík odtrhává kousky masa a na našem stole je balí do zelených lístků spolu s trochou rýže a bylinkami. Takový malý balíček ještě namáčíme do sladkopálivé omáčky a ukusujeme. Výborné!!
První alkohol s naloženou kobrou, která drží v zubech škorpiona a na dně kořínek žen šenu. Dáváme si dvoudecku. Chutná to jako bylinkový alkohol, něco mezi silným vínem a slivovicí. A jedeme dál. Až do Can Tro, znovu asi 70 km. První vystupují home stay (budou spát i večeřet s domorodci), a zapadá sluníčko. Je zde humus (jsme asi 5 km za městem a kolem se povalují unuděná prasata a kokrhají kohouti. Naprostá vesnická idylka) no a jsme rádi, že máme hotel. Původně jsem chtěl také spát u domorodců, ale nějak jsem to popletl. Sláva!! A navíc.... náš hotel perfekt. Dobrá večeře a spát. Dobrou!
Hned po snídani v 6. patře hotelu s terasou (bufet), vyrážíme na plovoucí trhy. Proti proudu řeky Mekong 5km za městem plujeme lodí. Asi 300 lodí a prodávají spíše ve velkém. Lodě povětšinou pamatují Francouzskou kolonizaci a asi i Císaře. Na bidlech mají ve výšce pověšeny produkty, které prodávají. Samá zelenina, ovoce a ryby. Na břehu už čekají motorkáři a rozvážejí čerstvé produkty do restaurací po celém okolí. Mnozí z nás (ti ještě starší než já), pamatují koloniální obchody do kterých z kolonií z celého světa putovaly potraviny do Evropy. Moje mamka ještě říkala: "zajdi do koloniálu pro rohlíky". Jenže za totáče už se tam banány sehnat nedali. Ze střechy jednoho ze škunerů prohlížíme široké koryto řeky zaplněné loděmi. Slunce nezadržitelně stoupá nad hlavu a pere to do nás. Zážitek z trhů určitě stojí za to. Autobusem do Saigonu přijíždíme navečer.
Ráno: máme ještě den a nechceme zahálet. Chceme na opičí ostrov, ale dnes tam žádný autobus nejede. Rozhodujeme se hned. Bereme taxika s průvodcem za 24 dol pro jednoho a jedem. Řeku Saigon přeplouváme na trajektu a liduprázdným územím jedeme k pobřeží. Opičí ostrov je na východ od Ho Či Minova města u pobřeží Jihočínského moře. Tady se taky v Mangrovníkových lesech ukrývali bojovníci Vietkongu za Vietnamské války v roce 1972. Kolem silnice není kromě občasné farmy na kalamari úplně vymetýno. Průvodce říká: mrtvá krajina. Řidič ale stále jede 50 Km v hodině. Pak vidíme důvod. Na kraji lesa jsou v pravidelných intervalech po 5 km uschováni policajti a radarem kontrolují rychlost jen velmi zřídka projíždějících aut. Jak nádherná paralela s našimi naprosto zbytečnými strážníky. Na "ostrově" který protíná hlavní cesta je spousta opic. Fotíme, fotíme. Trochu bokem po cestě je v lese ukryté území plné krokodýlů. Za dvacku si půjčujeme klacek se šňůrou a na konci pověšeným hadem jako návnadu pro krokodýly. Vladěna je mistr v lákání krokodýlů aby se vrhali po návnadě. Po desáté pokusu už návnada končí v obrovské tlamě a my pokračujeme dál. Nasedáme na motorový člun a svištíme doprostřed močálů a nesčetných zákoutí mangrového lesa. Zastavujeme u chatrčí propojených lávkami a mosty nad hladinou močálů. Tady Američané ve válce dostávali pořádně na frak. Vietkong tady vytvářel různá propadliště a další nástrahy a co nezvládli bojovníci, to za ně dokončili hladoví krokodýli. Odtud si Američané domů dováželi traumata a děsivé příhody z pralesa. Pěšky pok ještě jdeme k pobřeží moře. Všude pusto a fouká chladný vítr. Potuluje se zde jen pár lidí, ale prodejci tu jsou. Chutnáme a já vysávám lasturu kterou ne a ne vysát. Až se ta mrška uvnitř konečně uvolnila a já ji málem bez ochutnání spolkl. Návštěvou rybího trhu končí náš výlet. Tolik lastur a mořských plodů jsme ještě neviděli. A to všechno Vietnamci jedí!!
Ráno městskou dopravou za 5kc k Čamskym věžím. S blížícím se Novým rokem všude přibývá kytek, neonů a i budovatelských nápisů. Poslední den jedeme do Cu Či, to jsou podzemní nory, které vojáci Vietkongu vyhloubili kolem Saigonu na rozloze asi 200x50km. SIMONA střílela z M16!!! Prý má rameno celý modrý. Večer už Sim a Vladěna odletěly a my šli večer do vodního loutkového divadla. Loutky asi 80cm vysoké střídavě nad hladinou a pod ní dovádějí spolu s draky po jevišti za doprovodu typické hudby a vietnamského povykování. Na konci představení se z vody vynořili i loutkoherci. Zítra ráno letíme dom. Večer na ulicích neuvěřitelná síla lidí a tak naposledy fotím ten mumraj kolem nás. 30. ledna začne nový rok a bude ve znamení koně.

Konec..
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • leden 2014
  • 2 285 zobrazení
pompom
ESPAŇA amigo!! je to jenom rychlej výběr,ptž těch fotek máme přes 800 ;) Takže v kostce: vydali sme se na 3 tejndy. Na jih Španělska sme se dostali nehoráznou rychlostí za den a eště ten samej večer nás v Murcii nabral jeden známej čech a odvez na úplnej jih do Málagy. Nakonec sme se u něj zasekli asi na 4 dny :D Odtamtud sme se přemístili nedaleko do TÝ Nerji,kde sme pozevlili pár dní na pláži a u Jabka. Poté sme si udělali výlet s Milanem a Freyou (kterej se mimo jiné s náma nakonec vrátil do Čech:). Jeli sme do Bene neboli Beneficia do hor mezi hipíky a taky do Granady, kde se zažili skvělejch pár dní s exkluzivnim západem slunce nad Sierrou Nevadou:) Španělsko bylo prostě luxsní, recyklace lahodná a nejen ta:) ikdyž tam přes den bylo přes 50°C .. člověk si aspoň zvykne na tu španělskou siestu:)) A POPRVY SEM TAM DALA I VIDEA tak to čekněte:)
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2010
  • 2 253 zobrazení
vanessa-s
skoroakt s modřinou, petanque a takové hlouposti. prostě jsem půjčila Beně a Ondrovi na den foťák :)
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 14.11.2010
  • 2 205 zobrazení
gadgeth
ach jo, zase sem půlku fotek nefotila já :)
nechápu, co maj znamenat ty poslední fotky, ale dám je sem, aby se božka cejtil trapně :D
jméno: mary
heslo: věc, co ztratila Efka :D

Čí jsou ty kalhotky? Někde tady musí bejt nahá holka! Dem jí najít!
Hej Beny, to sou moje ponožky! Ne ty sou moje, Hobite! Ne Beny, sou moje, dej mi je!
Neviděl ste někdo mojí čepici?
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 1.1.2010
  • 2 142 zobrazení
hankaba
1 komentář
  • srpen 2018
  • 1 938 zobrazení
premyk
  • léto 2007
  • 1 789 zobrazení
naslidomov
Děkujeme novým majitelům za zaslání fotek.
V albíčku naleznete: štěně od Kačky nyní Daisy,Berušku,Bena, Vyžlinku, Sáru, Emánka, Prvního, Poldu, Dalu, Kokra, Švýcarku,Deltu,Doyla, Lipánka, Punťu, Amora, Leonka,Rafíka,Tomíka,Hasana, Bonsajku, Mrňouse, Kropenáče, Flíčka, Adámka, Fíka, Fíbí, Čahounku,Kudrlínka,štěně D, Kačenku,Doyla, Dorotku,Ta mamutu,Noela, Monču, Čudlu, Cyrila, Vlčici, Baryho, Vyžlinku, Poldinku, Borderáka, Doyla, Švýcarku, Emánka, Rodyho, Deltu, Flíčka
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2012/2013
  • 1 745 zobrazení
borisdeejay
DJ Martin Boreš + DJ Štěpo (KISS DELTA)
26.5.2012
www.roxet.eu + www.forfoto.cz
více  Zavřít popis alba 
  • 27.5.2012
  • 1 729 zobrazení
fotograf-milan-svoboda
více  Zavřít popis alba 
  • 11.7.2016
  • 1 691 zobrazení
gurunz
Dne 13.6.2020 se konala v hospodě U Kocoura v Žízníkově u České Lípy soukromá rocková akce :), hrály nám Šašci bez hodnosti, Ropucha,Osliz,Area Core a Znouzectnost, no a hlavně fanoušci...:)
více  Zavřít popis alba 
  • 13.6.2020
  • 1 614 zobrazení
fotomixx
  • 22.2.2009
  • 1 446 zobrazení
bele
ALB 1155
Sobota 2.prosince 2017 byla pro mne kritický den, jak bezpečně navštívit prodlouženou, a hlavně za pár dnů definitivně končící výstavu unikátního souboru fotografií zmizelé Prahy z ateliéru Jindřicha Eckerta. Výstava byla umístěna v Clam-Gallasově paláci, ze kterého již bylo pořízeno album na poslední chvíli
http://bele.rajce.idnes.cz/Clam-Gallasuv_palac_na_posledni_chvili
Při fotografování byla velká práce s překonáním světelných odrazů snímků za sklem, o to větší pak s jejich popisem. Přes jejich nedokonalost je ale zprostředkovaně nabízím k prohlédnutí milovníkům historie matičky Prahy. Kolikrát jsem musel nahlížet i do mapy, abych si i popis ujasnil, a musím přiznat, že jsem Prahu začal vidět jinýma očima. Kéž se to podaří i dalším zájemcům
*****
Zakladatel atelieru Jindřich Eckert (22.4.1833-28.2.1905) patřil k nejvýraznějším fotografům 19.století. Vystudoval pražskou polytechniku a v počátcích fotografie se prosadil jako amatér. Bydlel v té době na Újezdě čp.408. Po sňatku se rozhodl na profesionální dráhu. 16.9.1863 získal povolení provozovat fotografickou živnost a v domě svého tchána Müllera s velkou zahradou pod Petřínem čp.412 si otevřel atelier. Účastnil se také národního života a charitativních akcí. Za svou fotografickou činnost získal 44 medailí a dalších cen. Byl i držitelem několika čestných titulů. Oslava 25 let jeho ateliéru roku 1888 byla významnou společenskou událostí. Podílel se i na činnosti fotografických organizací a prvních fotografických časopisů
Koncem 90.let zakoupil byt v Chotkově paláci čp.458, kde také s rodinou dožil. Zemřel na zápal plic ve věku 72 let. Pochován byl s velkými poctami na Olšanských hřbitovech. Pohřbu se zúčastnily všechny významné osoby včetně pražského primátora Karla Groše. Velkolepý kočár projížděl ulicemi mezi špalíry lidí, kteří se s ním přišli rozloučit. Byl velice oblíbený a laskavý

Na listinách ke svému podpisu používal tento text:J.ECKERT - c.k.dvorní a komorní fotograf Jeho c.a k. Výsosti nejjasnějšího korunního prince arcivévody Rudolfa, majitel záslužního zlatého kříže s korunou a zlatého záslužního kříže velké zlaté medaile pro umění a vědu „BENE MERENTI“ (latinsky Za zásluhy)PRAHA, Malá strana, Novodvorská ulice čís.2
více  Zavřít popis alba 
170 komentářů
  • prosinec 2017
  • 1 433 zobrazení
dajunkaaa
njn, pejsek segry Ben, můj bývalí pes Buddynka a bývalá kočička Didinka
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • červen až srpen 2007
  • 1 291 zobrazení
Reklama