boomboos
Poslední posezení v hospůdce u Fryčků. Někdo ji zná pod jménem tatran a staří dokonce kafka.
Smutné je hlavně to, že to není žádná nová, porevoluční hospoda, ale legenda hospod v Ostrohu.Věčná Škoda!!!!!
První zmínka o nálevně( hospodě) na tomto místě je z roku 1877.
1877 - 1913 vlastnila výčep Cecílie Lothová-Pauzerová z Osvětiman
1913 - 1928 Aurélie Patlochová
1928 - 1930 Bohumil Dostál
1930 - ------ Arnošt Fryček
Poslední majitel p. Petřík
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 20.3.2015
  • 1 826 zobrazení
rybkabohunka
Zájezd CK BohuMil přes Plitvická jezera a leteckou jugoslávskou základnu ze studené vákly v dešti, za krásného počasí kolem Jadranu od Splitu do Makarské a pak nahoru na nejvyšší horu Chorvatska Sv.Jure (1762mnm) - NP Biokovo. Do vnitrozemí přes Imotski a jeho propadlá jezera Červené a Modré - to stále ještě v Chorvatsku. Za hranicemi Bosny jsem projeli NP Blidinje se stejnojmeným jezerem, odtud do Jablanice (Muzeum Bitvy na Nerevtve a odstřelený železniční most z II.sv.války). Nevynechali jsme Mostar a jeho Stari most ucpaný nejen čínskými turisty, vyjeli jsme ke kříži nad Mostarem a na naprotější horu k pevnosti z r.1888. Spali jsemv Blagaji, kde je dervišský klášter a silný pramen řeky Buny. Dovolená pokračovala bosenskými šotolinami až k vrcholu pohoří Bjelašnica 2067mnm. Přes Konjic nocleh u Jablaničko jezero, Jajce s vodopádem a malými mlýnky na Banja Luku a domů...3000Km :-)
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • květen 2016
  • 1 597 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
ddmchotebor
V září /18. 9. / začaly v hotelu Fantazie tradiční kurzy tance a společenského chování pod vedením tanečního mistra ing. Bohumila Černého. Účastníky čeká 12 lekcí včetně dvou prodloužených a závěrečného věnečku.
více  Zavřít popis alba 
  • září až říjen 2014
  • 1 623 zobrazení
rybkabohunka
CK BohuMil bez "klientů" vyráží za dobrodružstvím.

Pár na cestách - to přece musí být taková odpočinková dovolená, plná rumunských přírodních zajímavostí. Něco mi doporučil fidlimydli, něco jsme si našli sami, něco si našlo nás .... počasí bez chyby, nepromoky jsme na sobě měli hodinu, v nížinách kolem 35 st., v horách tak akorát. Bez signálu, bez wifi, bez přístupu k médiím. Co víc si přát?
Hory nádherné, vesničky se šotolinou středověce kouzelné, vesničané usměvaví, vstřícní...veselý hřbitov, slané údolí, sopečné krátery, živé ohně, bahenní sopky, kaplička a obrovské podzemní prostory v jeskyni, zřícenina hradu, solná jeskyňka, sfinga v horách, Transfagaras, pískové pyramidy, zatopená vesnice, ledová jeskyně, nejvyšší skalní portál v Evropě.
Denně pod stanem, obden koupání v řece, denně výborná věčeře, každý večer nebe plné hvězd... NÁDHERA!!!

I přesto všechno je vlajka Rumunska na mojí motorce vydřená :-) Jet s Milánkem na pohodovou dovolenou, znamená vybírat "kančí stezky", jet nejraději šotolinou a když to není šotolina, nevadí, po kamení se taky dá jet :-) Bláto je sice horší, ale kůň se objeví v pravý okamžik a pomůže. Já do bláta nedojela, zato jsem se musela vydat sama přes kotáry, abych se s Milánkem nakonec potkala na "hlavní".

Jsem ráda, že jsem tohle všechno zažila, přežila, líbilo se mi to, ale už tam nechci. Na silnicích jsou Rumuni magoři a sebevrazi. Na 50tce v obci jezdí 80 a to je ještě předjíždí kamion, jezdí v protisměru, viděli jsme 3 bouračky .....
Možná bych se tam vrátila tak za 10let, podívat se na opravený kostel v Sapantě a taky na to, jestli si ty silnice, kde je díra na díře a hrb na hrbu, opravili.

Vrátili jsme se zmuchlaní, ale šťastní a hlavně bohatší o spoustu překrásných zážitků. Dlouho je budeme vstřebávat.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2016
  • 1 485 zobrazení
mysticsmile
Obec Skalice nad Svitavou leží asi sedmnáct kilometrů severně od Blanska, pět kilometrů jihozápadně od Boskovicka na řece Svitavě v nadmořské výšce kolem 320 metrů. Má něco přes šest stovek obyvatel. Prochází jí důležitý železniční koridor z Brna do České Třebové. Není součástí Boskovic, ale odehrála se tam významná sportovní událost, jež se dotýká celého regionu. Proto je následující reportáž právě z této vesnice.
O minulé sobotě 4. srpna 2012 zde probíhaly oslavy šedesáti let místní kopané. A to přímo stylově – dvěma fotbalovými zápasy. K prvnímu utkání ve 14 hodin nastoupili místní starší páni nad 35 let proti seniorům z Boskovic. Vyvrcholením programu pak bylo střetnutí současného mužstva TJ Sokol Skalice – účastník III. třídy s celkem Internacionálů České republiky. V sestavě hostů nastoupili ostřílení borci zvučných jmen. Fiala, Drulák, a další.
Zábavnému programu přihlížel starosta Boskovic Ing. Jaroslav Dohnálek s chotí a starosta Skalice nad Svitavou Ing. Richard Černý taktéž s manželkou.
„Krásné sportovní sobotní odpoledne a pro náš skalický fotbal též slavnostní den,“ zahájil setkání pan Milan Veselý. „Máme šedesát roků fotbalu ve Skalici nad Svitavou. Vítejte všichni na našem stadionu. K prvnímu utkání na 2x35 minut nastoupí hosté z Boskovic v této sestavě: V bráně Trmač, pak Kotrhonz, Neubauer, Petr Ševčík, Josef Kužel, Karel Černý, Daněk, Petr Martinek, Tušla, Papoušek, Zelený, Pokorný, Zvejška. Tým Skalice má na trávníku tyto borce: Zdeněk Sekanina, Jaroslav Alexa, Ing. Petr Havelka, Petr Švancara, Jaroslav Fojt, Jan Fojt, Petr Bednář, Leoš Plch, Jaroslav Dvořák, Jan Neužil, Jiří Fadrný, Roman Černohlávek, Josef Meluzín. Toto velmi zajímavé utkání řídí hlavní rozhodčí pan Barák z Brna, na čarách Milan Strya a Hanáček oba z Boskovic.
Průběh utkání zhodnotil brankář domácích Zdeněk Sekanina: „Hrálo se za mírnější převahy domácího týmu, který nastoupil v nejsilnější sestavě. Základ tvořili hráči, jež v roce 2000 vybojovali postup do 1. B třídy. Boskovice přijely v mírně slabší sestavě. I když boskovičtí se ujali v prvním poločase vedení, domácí průběh hry otočili a po první půli byl výsledek 3:1. Na začátku druhé části hry se boskovickým podařilo zavěsit gól a trochu zdramatizovat hru. Skaličtí dali brzy na to čtvrtý gól a hned pátý. Boskovičtí na to odpověděli brankou na 5:3. Skalice dala další gól. Hosté pak znovu snížili a domácím se povedlo skóre zvýšit v poslední minutě na celkový stav 7:4.
Přiblížila se šestnáctá hodina a s ní i vrchol oslav šedesáti let fotbalu ve Skalici nad Svitavou: Hovoří opět Milan Veselý: „Dobré odpoledne, vítejte ve Skalici nad Svitavou při oslavách šedesátého výročí místního fotbalu. K druhému utkání jsme pozvali soupeře atraktivního, tým internacionálů České republiky. Vítejte zde! Dovolte mi, abych jednotlivé hráče v červených dresech představil. Můžeme se těšit na fotbalové hvězdy pod vedením trenéra a manažéra Štěpána Philippa. Jsou to: Fotbalista roku 1995 Radek Drulák, Jan Fiala z Dukly Praha, Jiří Fiala, obránce Jiří Jeslínek, Robert Kafka z Brna, brankář Vladimír Macho, Tibor Mičinec, Miroslav Mlejnek, Jiří Ondra, Václav Samek – mistr Evropy 1976, třikrát mistr ligy s Duklou Praha, František Štambacher – mistr Evropy 1976 z Jugoslávie, vítěz Olympijských her 1980 v Moskvě, třetí místo na mistrovství Evropy v Itálii, František Veselý – Slávista. Tolik k sestavě. Hraje se opět 2x35 minut z důvodu tropického vedra. Dívejte se na skvělý sváteční fotbal. Bavte se sportem.“
V době konání druhého poločasu exhibičního utkání proběhlo vylosování cen podle čísel vstupenek, jež věnovali sponzoři. Tahu z osudí si užily nejvíce děti, pro které to byla atrakce.
Průběh slavnostního ukázkového utkání okomentoval opět Zdeněk Sekanina: „Internacionálové se ujali hned na začátku střetnutí vedení brankou Tibora Mičince na 1:0. Následoval gól Radka Druláka. Na 3:0 dával Jan Fiala, za domácí snížil František Stejskal. Do konce prvního poločasu stihnul zvýšit na 4:1 opět Radek Drulák. Ve druhé půli upravil na 5:1 hostující František Veselý. Z penalty na 5:2 snížil domácí Jan Marek. Penaltu hostů pak s přehledem proměnil Radek Drulák na 2:6. Nádskok na 2:7 zvýšil Fiala, na 3:7 snížil domácí Meluzín. O konečný stav 3:8 se postaral svou čtvrtou brankou opět Radek Drulák. Skaličtí hráli v sestavě pro III. třídu doplněné o bývalé fotbalisty Jakuba Tenoru a Josefa Meluzína.
Fotbalová utkání skončila, nastal čas na nostalgické ohlédnutí do dob minulých, staré zašlé slávy skalického fotbalu. Zasvěceně hovořil dlouholetý činovník klubu pan Milan Veselý: „Mám 67 roků, hodně si pamatuji,“ začal s humorem své vzpomínky. „Začátky skalického fotbalu jsou nerozlučně spjaty se třemi jmény Cháma, Holý a Zvěřina. Tito pánové svépomocí začali stavět kabiny, které mám za zády. Tito tři muži byli první u zahájení činnosti fotbalu ve Skalici. Tehdejší mužstvo byla směska hráčů, většinou nádražáci. Namátkou Skácel, Navara, Kovář, Pačinek, Zkoumal, Přibyl, Žitník. Bohužel málo se jich dožilo dnešní slavnosti. Na světě je pan Kovář, pan Žitník, pan Fiala a Josef Kovář ze Svitávky. To byly roky 1952 – 1960. Pak začal fotbal vzkvétat. Přišel boskovský Luboš Kovář, který do hry vnesl moderní tréninkové metody. V roce 1965 se skalickým podařilo postoupit do okresního přeboru. V osmdesátých letech došlo k velkému rozkvětu našeho sportovního areálu. Na jeho zvelebování pracovali místní občané opět svépomocí pod vedením obětavého předsedy místního národního výboru Bohumila Navrátila a Jaroslava Čuřika. Tehdy jsme postavili společenské výletiště s tanečním parketem. Hráli jsme okresní přebor nepřetržitě, v roce 2000 jsme postoupili do první třídy krajské soutěže. Za přispění starostky Evy Zouharové proběhla rekonstrukce kabin, opravili jsme hrací plochu, kterou nám závidí snad celý okres. Konala se zde finále důležitých soutěží přípravek, dorostenců. Hostovalo zde družstvo Minervy Boskovice, jež tenkrát hrálo 1. A třídu. Nemohou zapomenout na náš krásný trávník, vzpomínají dodnes. Později se ve Skalici objevili velmi dobří hráči schopní kopat krajskou soutěž. V historii to byla snad stovka borců, kteří zde působili. Úmyslně nejmenuji nikoho, jistě bych na mnohé zapomněl. Po zdařilých pěti letech v 1. B třídě jsme spadli do okresního přeboru třetí třídy, kde jsme dodnes. Myslím, že se za šedesát let udělalo ve Skalici nad Svitavou hodně práce. Dovolím si dvě jména. O tento krásný areál se snad třicet roků staral Zdeněk Sekanina starší. Byl u veškerého zvelebování hřiště, kabin, parketu a všeho kolem. Nyní předává zkušenosti svým synům. Je to především Zdeněk Sekanina mladší, který je právem pyšný na nádherný přírodní trávník a nikdo mu na něj nesmí sáhnout. Vážení spoluobčané, příznivci fotbalu. Budeme rádi za Vaši přízeň v dalších letech, abychom se zde na našem krásném stadionu rádi potkávali. Přeji vám všem hodně zdraví, mějte se rádi a choďte sem povzbuzovat náš fotbal. Děkuji všem.“ Tolik tedy ohlédnutí pana Milana Veselého za časy dávno minulými.
Sportovní klání skončila, hrací plocha osiřela, jen několik malých dětí, snad budoucích nadějí skalického fotbalu, obsadilo prostor před jednou z branek a snažili se po vzoru dospělých zavěsit gól. Diváci, jichž se sešlo na 350, zůstali při dobrém pivečku, vzpomínkách a družné zábavě,jaká se vidí dnes snad jen na vesnicích mezi prostými dobrosrdečnými lidmi. Musím říct, že tak krásný sportovní areál, jaký je ve Skalici, se vidí jen zřídka. Snad je to i tím, že je zasazený do nádherné přírodní scenérie potoka Úmoří. Ovšem perfektní stav hřiště je zásluhou především místních obětavců, mezi něž patří všichni minulí i současní činovníci místního fotbalu pod současným vedením Zdeňka Sekaniny mladšího.
Na závěr je třeba poděkovat sponzorům, bez nichž by se taková akce je těžko uskutečnila. Jsou to: Obecní úřad Skalice nad Svitavou, PMP Kovo, s.r.o., Jednota COOP Boskovice - prodejna Skalice, Nádraží bufet Skalice, Auto - Komplet servis Viktor Andrlík, Krmiva Skalice - Libor Dvořák, JUDr. Radim Chalupa, Ph.D, Zapa beton a.s., Bambas Elektroodpady s.r.o. Skalice, Střechy Tomáš Odehnal, Truhlářství Vašíček, Komfort a.s. Brno, Baumüller Brno, s.r.o. Skalice.
Krátký film s červenou šipkou je snímek na konci alba. Kliknutím se záznam spustí.
Více: http://skalice.svazeksvitava.cz/index.php?nid=447&lid=cs&oid=1526
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2012
  • 1 466 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
unrecognized
©️ Event Photo

+420 608 080 951 / hello@eventphoto.cz

Foto / Video / Fotokoutky
více  Zavřít popis alba 
  • 12.1.2019
  • 1 453 zobrazení
fotojn
Lyžařský závod k uctění památky Bohumila Hanče a Václava Vrbaty na 15.kilometrovém okruhu v dobovém oblečení a výzbroji se startem a cílem na Labské boudě o repliku původního dantesu mistra Hanče. Závod se konal pod patronátem starosty Vrchlabí Janem Sobotkou a Jilemnice Vladimírem Richterem. Na hřebenech Krkonoš panovalo v den závodu slunečné, ale větrné a mrazivé počasí, kdy rtuť teploměru klesala k -15 °C. Cennou trofej si odvezl Matěj Boháč a nejrychlejší ženou byla Marcela Kubištová.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • únor až březen 2013
  • 1 333 zobrazení
12jirka
Filmový průmysl má v Hostivaři dlouholetou tradici. Hostivařské filmové ateliéry jsou v provozu od roku 1935. Jsou zde 4 ateliéry.
Součástí ereálu je i bývalý parní mlýn - U Továren čp. 674 - dílo architekta Bohumila Hypšmana (dříve Hübschmann 1878 - 1961) je památka československé průmyslové architektury. Hostivařský mlýn a pekárna byly postaveny v letech 1920 - 1923. Koncem 40. let byl parní mlýn využit jako pracoviště právě zřizovaného Ústavu jaderné fyziky, kde byl umístěn první jaderný urychlovač v Československu. Od roku 1952 se pracoviště nazývalo Laboratoř nukleární fyziky, vedené prof. Ing. Čestmírem Šimáněm, DrSc. Nemovitá kulturní památka.
Novější ateliéry - Filmové studio GATEO jsou umístěny v bývalé továrně Kameníček, ve které se vyráběly dodnes sloužící hrotové brusky. Později byla továrna přejmenována na TOS Hostivař.
V menším areálu jsou postaveny již několik let kulisy ve kterých se natáčí nekonečný seriál Ulice.....
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 17.3.2013
  • 1 249 zobrazení
ceskaskalice
Ve zdejší restauraci Sokolovna předávali zástupci Českého červeného kříže a vedení města plakety Dr. Jánského dobrovolným dárcům krve. Bronzovou plaketu obdrželi dárci za deset odběrů, stříbro dostali dvacetinásobní dárci. Zlatá plaketa náleží všem za 40 odběrů a zlatý kříž 3. stupně se předává za osmdesát odběrů krve.
Bronzovou Jánského plaketu si odnesli: Jaroslava Drábková, Jana Drahotská, Petra Ježková, Olga Řeháková, Jana Sidorová, Tomáš Dvořák a Roman Krejska (všichni z České Skalice), Kamila Pajerová (Velký Třebešov), Jolana Picková (Chvalkovice), Petr Cohorna (Velká Jesenice) a Ladislav Hlávko (Šeřeč).
Stříbrnou Jánského plaketu převzali: Martina Borůvková, Veronika Faltová, Jitka Grulichová, Jan Horký, Tomáš Urbanec, Aleš Vavrouš, Pavel Jíně a Alena Kosinková (všichni z České Skalice), Miluše Augstová (Chvalkovice) a Josef Jirsák (Doubravice).
Zlatou Jánského plaketu dostali: Marta Balcarová, Alice Fiedlerová, Jiřina Horažďovská, David Línek, Josef Grunt (všichni z České Skalice), Bohumila Krčmárová-Chreňová (Chvalkovice), Irena Krsková (Zvole), Pavel Macháček (Dolany), Oldřich Morávek a Pavel Resler (oba Svinišťany).
Zlatý kříž 3. třídy obdrželi: Zdeněk Skalický a Radovan Šinták (oba z České Skalice),Jaroslav Hnik (Velký Třebešov), Zdeněk Kudrnáč (Brzice) a Zdeněk Melša (Chvalkovice).
Kategorie: lidé
více  Zavřít popis alba 
  • 29.11.2011
  • 1 224 zobrazení
mysticsmile
Husí slavnosti pokračovaly hned druhý den dalším skvělým programem. Z Masarykova náměstí se linuly řízné tóny kapely Papaya Band, jež dopoledne zopakovala repertoár ze sobotního večera v letním kině.
Já jsem to v neděli 23. září dopoledne vzal obloukem přímo směr areál Husích slavností kolem již obležených krámků v parku do amfiteátru letního kina. Počasí bylo o hodně lepší a slibovalo celý den bez deště. Na jevišti právě koncertovala dětská rocková kapela Kaštánci. Pocházejí z nedaleké Horní Lhoty a vede je Jana Pernicová. Zahráli skvěle, jen zvuk byl občas zbytečně silný a zpěv se ztrácel. Což ovšem není vina muzikantů, ale techniky. Zřejmě si zvukaři mysleli, že je obecenstvo hluché. Ale hudba šlapala skvěle. Když jsem rozbaloval stativ, abych pořídil krátký film, spustili Myší příběh a pak jeden hit za druhým. Kytarista Filip Souček zazpíval známou Okno mé lásky (Olympic 1980), pak zazněla jejich vlastní Prázdniny. Martin Štěpánek překvapil přednesem písně Halelujah kanadského básníka, prozaika a písničkáře Leonarda Cohena (1934). S touto baladou soutěžil vloni na Československo má talent. Český text si složili Kaštánci sami. A zněly další pecky V peřinách, Katapult, od Arakainu Zimní královna. Slunce proráželo mezi mraky, oteplovalo se a s tím pomalu přibývalo publika. Plný kotel je pro každou kapelu nejlepší odměnou. A Kaštánci si přízeň publika právem zasloužili. Návštěvníkům poděkovali další smrští bigbítu. Hlupák váhá, Osmý den od Olympiku a jako poslední Kaštánci zahráli Hej, no tak hrej!
Asi za půl hodiny se ujal slova opět Petr Janoušek: „Vítejte na pokračování programu Husích slavností v Boskovicích, které probíhají za účasti hlavních organizátorů Kulturních zařízení města, Základní organizace Českého svazu chovatelů a Města Boskovice. Vítám mezi námi dětský národopisný soubor Borověnka při Domě dětí a mládeže v Boskovicích.“ Děti za doprovodu vlastní živé muziky předvedly krátké roztomilé pásmo Řemesla. V programu představily dávno zaniklé profese, které byly kdysi úplně běžné a lidé se jimi dovedli skromně živit. Soubor pracuje pod vedením Aleny Stloukalové, Báry Faltýnkové a Andrei Staňkové již dvacet let.
Na jevišti se začali připravovat muzikanti Boskovické kapely. A protože dechovku jsem komentoval v prvním dílu, vydal jsem se na prohlídku celého areálu. Hned na horní cestě měla stanoviště Ing. Jitka Slámková s Jezdeckým sdružením. Dva koníčci trpělivě vozili děti sem a tam. V obležení nejmenších byla improvizovaná kovárna, kde si prckové mohli zazvonit na okrasná cingrlátka. Blížilo se poledne, zašel jsem na galerii Zámeckého skleníku zhlédnout situaci v sále. Všude to vonělo husími specialitami a všechny stoly byly obsazené. Pořídil jsem z okna dva snímky a spěchal dál, abych stihnul zmapovat aspoň něco. Hned u vchodu do areálu učila Blanka Matušková děti vyrábět drobné dárečky a plést košíky. Venku u nafukovacího mostu kejhaly v kleci dvě kusy. Snad aby hlásaly, že jsou zde každoroční slavnosti. Pak jsem sestoupil prudkým kopcem na prostranství za Muzeem Boskovicka. Zde tradičně probíhá dvoudenní okresní výstava drobného zvířectva. V dlouhých řadách klecí byli k vidění nutrie, holubi, králíci, slepice, kohouti, krocani ve všech možných exemplářích. Musel jsem uznat, že výstava je letos mnohem větší. Však také přesahovala hranice okresu. Což mi potvrdil předseda pan Jiří Musil: „Je zde 72 vystavovatelů, 220 králíků, 80 voliér drůbeže, 130 holubů.“ Jednatel Radek Blažek k tomu dodal: „Každým rokem je výstava větší, přibývá plemen. Město pro nás uvolňuje jistou finanční částku, která je zde opravdu vidět. A navíc děláme prospěšnou činnost pro občany. Děkujeme!“
Ve volné chvíli před slavnostním předáním cen jsem zašel vedle do školní zahrady, kde se děti vozily na ponících. Hodná zvířata byla k neutahání. Navštívil jsem též zadní chodbu Muzea Boskovicka, kde byla malá výtvarná dílna pro děti a výstava Památky očima mladých. V levé křídle přízemí jsem několika zájemcům ukázal nedávno otevřenou výstavu Inspirace k vidění krásy. Před budovou rezidence bafaly naleštěné stabilní motory a traktory. Některé stroje mají skoro sto let a stále bezchybně pracují. Zde je vidět um dělníků a techniků především v období mezi válkami. SOŠ a SOU André Citroëna zde kromě těchto exponátů vystavovaly též nové moderní francouzské osobní vozy. A nad historickou expozicí byly k vidění ryze současné mohutné traktory a kombajn New Holland autorizovaného dovozce Agrotechnic Moravia a.s. Olomouc.
Blížila se patnáctá hodina a s ní vyhodnocení okresní soutěže chovatelů. Vrátil jsem se tedy za Muzeum Boskovicka. „Vážení hosté, vážení chovatelé,“ spustil z plných plic jednatel ZO Boskovice Radek Blažek. „Dovolte mi, abych ukončil okresní soutěž a vyhlásil výsledky. Vítám starostu Boskovic Ing. Jaroslava Dohnálka, místostarostku Ing. Jaromíru Vítkovou a předsedu Okresní organizace Blansko Ing. Krále. Ten přednesl výsledky soutěže: „Dovolte, abych vás pozdravil jménem Okresní organizace českého svazu chovatelů. Děkuji všem členům ZO Boskovice za uspořádání této akce, dále členům z Blanska, Letovic a Lysic, kteří s organizací též pomohli. Děkuji zástupcům města Boskovice, kteří nad výstavou převzali záštitu, za nezištnou finanční pomoc a také Kanceláři hejtmana Jihomoravského kraje. Všechno zde máme díky příspěvkům nové, což ocenili i posuzovatelé a konstatovali, že tak kvalitní zvířata jinde nemají. Před čtrnácti dny jsme přivezli z celostátní výstavy mladých králíků a mladé drůbeže z Hodonína jedenáct čestných cen, což je historický úspěch našeho chovatelství. Okres Blansko má v současné době jen jedenáct základních organizací. Sedm jich máme zde. Letovice a Boskovice obsadily všechny tři odbornosti. A nyní výsledky kategorii králíků. Čtvrté a páté místo ZO Rájec Jestřebí – 0 bodů. Stejné Blansko – 0 bodů. Třetí Letovice - 1127,5 bodu. Druhé Lysice – 1129 bodů. Vítězem je ZO Boskovice – 1130 bodů.“ Předseda ZO Boskovice pan Jiří Musil pak převzal od starosty Ing. Jaroslava Dohnálka pohár. A pokračoval Ing. Král: „V soutěži holubů startovalo šest ZO. Poslední šesté Blansko – 0 bodů. Páté Letovice 745 bodů. Čtvrtá ZO Sloup – 751 bodů. Třetí loňský vítěz Olešnice – 1120 bodů. Druhé Boskovice – 1120 bodů a tři čestné ceny. První ZO Sebranice 1123 bodů.“ Předseda tamní organizace převzal z rukou místostarostky Ing. Jaromíry Vítkové pohár pro vítěze. Poslední odborností je drůbež. Opět Ing. Král: „Sedmé Lysice – 0 bodů. Šesté Sebranice – 278,5 bodu. Pátý Rájec Jestřebí – 830 bodů. Čtvrté Blansko – 840,5 bodu. Třetí Letovice – 847,25 bodu. Druhá loňský vítěz Olešnice – 850 bodů. První ZO Boskovice 857,25 bodů.“ Pan Jiří Musil pak převzal od Ing. Jaroslava Dohnálka druhý pohár. Tím vyhodnocení skončilo. Ing. Jaroslav Dohnálek: „Děkuji za pozvání na vyhodnocení, jsem zde již po několikáté. Je vidět Vaše úsilí a práce na výstavě. Já tomu nerozumím, mně se líbí všechna zvířata a dal bych jim plný počet bodů. Děkuji za Vaši práci, výstava k tradici Husích slavností patří. Přeji vše dobré, chovatelské úspěchy a hodně vítězství.“ Ing. Jaromíra Vítková se přidala: „Děkuji za výstavu a Vaši průběžnou práci. Studovala jsem toto zaměření a vyrůstala v tom. Je to každodenní péče, starost. Pro dnešní děti je to zajímavé. Někteří ani neví, jak domácí zvířata vypadají. Blahopřeji všem za ocenění. Děkuji.“
Protože zde vše skončilo, přesunul jsem se opět do amfiteátru letního kina. Ve spěchu jsem se zastavil u flašinetáře Jindřicha Holečka, jenž otáčením kliky navozoval pravou trhovou atmosféru. Z jeho přístroje se právě linula melodie ze známého filmu Přednosta stanice. Dostat se pak k pódiu bylo nadlidské úsilí. Připadal jsem si „proti všem“. Lidé se právě hrnuli z ukončeného koncertu Jakuba Smolíka a podle těch davů musel mít hlediště nabité.
Na jevišti se vše počalo chystat k vyhlášení soutěže o nejlépe připravená husí játra. Mikrofonu se naposledy ujal Petr Janoušek: „Startovalo osm restaurací, vyhlásili jsme tři nejlepší. Prosím na jeviště starostu Ing. Jaroslava Dohnálka, místostarostu Blanska - kandidáta na hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Jiřího Crhu a generálního ředitele Argus, spol.s.r.o Praha pana Karla Murína.“ Ing. Jaroslav Dohnálek: „Krásné nedělní odpoledne jsme ve finále. Jsem rád, že to celé vyšlo a že Husí slavnosti mají svou tradici. Děkuji pořadatelům, Vám za účast a jistě se již všichni těšíme na jubilejní desátý ročník. Krásný podvečer a vše dobré.“ Ing. Jiří Crha: „Jen doplním, že Váš pan starosta je na kandidátce se mnou. Chci Vám poblahopřát za krásnou akci. Dnes je to již regionální záležitost. Husí slavnosti si zaslouží podporu. Hezký večer.“ Karel Murín: „Děkuji zástupcům města Boskovice, že zde naše společnost může již podruhé trávit krásné dva dny, něco pro to udělat. Čeká nás desátý jubilejní ročník, opět zde budeme jako generální partner. Hodně zdaru a krásný návrat domů. Nashledanou, děkuji.“
A jak soutěž v přípravě husích jater dopadla? Třetí bronzovou příčku obsadila Restaurace Eden, stříbrná byla Slávie u nádraží a pochoutku nejlépe připravili kuchaři nové restaurace Pod zámkem. Cenu a živou husu převzal majitel pan Bohumil Hauzar.
A byl konec celé dvoudenní parády. Petr Janoušek ještě poděkoval sponzorům: „Jsou to firma Stavkom, spol.s r.o., Maxprogres, s.r.o., Argus, spol.s.r.o., Itab Czech republic, s.r.o., SKS, s.r.o., Pivovar Černá Hora, Agrotec Moravia a.s., Vyšší odborná škola Boskovice, Listy regionu, Rádio Petrov.“
Program dvoudenních Husích slavností důstojně zakončila kapela Brouci (Revival Beatles). Mají za sebou 800 úspěšných koncertů po celé Evropě. Ve všem kopírují originál. Používají i dobové kostýmy. Vystupovali ve Španělském sále Pražského hradu za účasti presidenta. V Polsku na festivalu Revivalových kapel získali první místo. Účinkovali při otevření Sazka arény a Palládia v Praze.
Na samý závěr je třeba poděkovat všem, jak již zaznělo, ale především Kulturním zařízením Boskovice za skvělý výběr účinkujících po oba dva dny. Každý návštěvník si mohl vybrat dle svého gusta.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.9.2012
  • 1 163 zobrazení
mysticsmile
Malá obec Chrudichromy se nalézá na úpatí kopce Habří v malebné krajině kolem řeky Svitavy asi tři kilometry severozápadně od Boskovic, v nadmořské výšce 316 – 370 metrů. Jindy poklidná víska se sto devadesáti obyvateli ožila minulou jarní sobotu 22. dubna malou slavností.
„Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážení hosté, milí spoluobčané,“ předstoupila před shromážděný dav ve velkém sále místního kulturního domu Ing. Radomíra Měkutová. „Srdečně Vás vítáme na historicky první výstavě fotografií Chrudichrom. Vítám mezi námi vzácnou návštěvu místostarostku Boskovic Ing. Jaromíru Vítkovou a ředitelku Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalovou. A právě díky tomuto muzeu jsme získali krásné výstavní vitríny. Paní ředitelka a její kolegové nám velmi pomohli materiály, radami a informacemi. Vítám též zastupitele naší obce v čele se starostkou paní Jarmilou Tajovskou. Rádi mezi námi vidíme i rodáky a bývalé spoluobčany, kteří už zde nebydlí, ale nezapomněli na nás. Těší nás, že se výstava stala příležitostí, abychom se sešli v širokém kruhu sousedů, známých, přátel, hostů a příznivců Chrudichrom. Na úvod pár slov o vzniku výstavy. V posledních letech jsme s Ivou občas obcházeli vesnici a fotili, co nás napadlo. Kapličku, obchod, lípy u křížku a bolševníky v Janových dolech. Všímali jsme si, jak se mění tvář obce a okolí. Tam zmizela hasičská nádrž, tady přibyly nové domy, tam zanikla cesta. Škoda, že jsme nefotili taky lidi. Mnohé z nich už dnes nemůžeme potkat a pozdravit. Naopak shledáváme nové tváře a všichni se vzájemně míjíme převážně sedíce v autech. Nejen proto nás napadlo uspořádat výstavu fotografií a připomenout si, jak se dřív žilo, co se událo, kde býval hostinec pana Fialy, kde škola, kdo hrál ochotnické divadlo. Výstavu jsme nazvali Chrudichromy v proměnách času. S přípravami jsme začali před rokem, kdy jsme Vás oslovili a společně hledali vhodné snímky. Díky Vaší ochotě se nám sešlo velké množství fotografií a dokumentů. Omlouváme se, že jsme pro tuto výstavu mohli použít jen malý zlomek. Zaměřili jsme se hlavně na první polovinu dvacátého století. Na Vaše novější fotografie se dostane příště. U každého snímku najdete kdo jej zapůjčil, co na něm je a pokud to šlo, i kdy fotografie vznikla. Chtěli bychom poděkovat všem, kteří nám věnovali svůj čas, zapůjčili fotografie a kroniky. Děkujeme také sponzorům za materiální a finanční podporu. Hlavním partnerem je Obec Chrudichromy, svaly při stěhování vitrín zapojili členové Sokola, místní hospodyňky se podílely na přípravě vynikajícího občerstvení. Další dobrovolníci pomáhají tady kolem a je řada dalších, kteří pomohli se skládáním mozaiky výstavy, jíž jsme o Vás a pro Vás společně vytvořili. Děkujeme moc všem. Možná se ptáte, proč nám přípravy zabraly celý rok. Nás na začátku též nenapadlo, kolik si to vyžádá času a úsilí. Studium materiálů, fotografií, dokumentů, popisování, zjišťování stáří, to je běh na dlouhou trať. Založili jsme kvůli tomu Občanské sdružení. Chtěli bychom Vás dnes přesvědčit, že naše úsilí nebylo marné. Záštitu nad výstavou převzal senátor Parlamentu ČR Ing. Stanislav Juránek. Je to čestná pocta a znamení, že patron nad akcí převzal ochranu a svým jménem se zaručuje za její zdárný průběh. Pan senátor nemohl osobně přijet. Zaslal nám zdravici kterou nám nyní přednese místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková.
„Dobré odpoledne, dámy a pánové. Nejprve bych chtěla poděkovat za pozvání a vyjádřit za město Boskovice obdiv nad touto výstavou, jež je prvním počinem u Vás a jak krásnou atmosféru jste zde dokázali dnes vytvořit. A nyní splním milou povinnost, přednesu zdravici od pana senátora a náměstka hejtmana Jihomoravského kraje. Po jejím přečtení zazněl sálem bouřlivý potlesk přítomných. Místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková k tomu dodala: „ Já se mezi Vámi cítím jako domácí, protože Chrudichromy a Boskovice jsou blízcí sousedé. Mně velmi těší, že se ohlížíte do minulosti ke kořenům. U nás v Boskovicích se o to též snažíme. V současné době slavíme 790 let od první písemné zmínky o Boskovicích. Ráda bych Vás pozvala na některý z programů konaných právě k tomuto výročí.. Přijďte na besedy, výstavy nebo koncerty, termíny najdete na našich webových stránkách. Děkuji Vám a přeji pěkné odpoledne.“
„A teď se dostáváme ke kulturní části. Vítáme mezi námi pana Zdeňka Kotoučka a slečnu Kristýnu Sedlákovou. Pan Kotouček je syn řídícího učitele Josefa Kotoučka, který působil zde na chrudichromské škole v letech 1952 až 1968. A protože krásně hraje na housle, požádali jsme jej o krátký hudební vstup. Slečna Sedláková ho doprovodí na elektrický klavír. Zahrají nám dvě skladby. Nejprve Memory z muzikálu Cats a druhou Gavotu, jíž složil Francois – Joseph Gossec.“ Skvělá interpretace byla opět odměněna dlouhotrvajícím potleskem.
„Děkujeme za krásný hudební zážitek,“ pokračovala Ing. Radomíra Měkutová.“ A nyní již k obsahu výstavy. První dva panely ukazují historii obce, národopisné slavnosti, letecké snímky, dobové pohlednice. Dále uvidíte významné osobnosti. V Chrudichromech se narodil legionář z první světové války Antonín Doležel, spisovatel a politik František Loubal, duchovní František Kovář, František Doležel, Jan Kovář nebo Bohumil Chladil. Zde jsme se tak zamotali do rodokmenů, že to bylo občas i obtížné rozluštit,“ zašpásovala za všeobecného smíchu moderátorka. „Na dalším panelu jsou křížky a zvonice. Zde se dozvíte mnoho zajímavých čísel. Další stojan jsme věnovali druhé světové válce. Ukazuje výstavbu dálnice kolem Chrudichrom, totální nasazení na práce v Říši. Šestý panel je věnován škole a ochotnickému divadlu. Další zastavení je rodinný život, křest, první přijímání, svatba. Rekrutům jsme věnovali hned tři snímky. Další panel ukazuje dobové zemědělství. Zde vidíte, že se místní obyvatelé živili převážně prací na poli a chovem dobytka. Další stojany patří Sokolům, Orlům, hasičům a myslivcům. Dětem je určen panel nazvaný Na dvorku. Nejmenší zde uvidí domácí zvířata. A pak si mohou zkusit omalovánky. Pro zpestření je venku čeká skákací hrad, jenž zapůjčila organizace KDU ČSL. Poslední tři panely přestavují historii Chrudichrom, archeologické výzkumy v katastru obce. Nálezy pozůstatků osídlení sahají až do doby kamenné. Pak zde uvidíte snímky z roku 1931. Představují tehdejší náves, pastoušku a jeden z obytných domů. Kontrastem je současný snímek vsi, jenž jsme zde pro porovnání umístili. Poslední panel vzpomíná na události z obecní kroniky, je zde dopis od pana senátora a prameny k výstavě. Na stole můžete prolistovat hasičskou kroniku, knihu sjezdu rodáků, pokladní zápis o novém budování místní zvonice a báječné knihy pro hospodyňky. První obecní kronika se bohužel nedochovala. Shořela při velkém požáru v roce 1910. Po náročné cestě výstavou přijde vhod malé občerstvení, jež připravily a napekly naše obětavé ženy. Při odchodu pak můžete zanechat Vaše připomínky, náměty a postřehy v Pamětní knize. Posledním překvapením jsou omalovánky z Chrudichrom pro malé i velké. Najdete v nich obrázky z historie inspirované konkrétními místa y postavami. Vidíte, že výstava toho nabízí hodně, na své si přijde každý. Tímto považujeme výstavu za zahájenou a přejeme skvělý kulturní zážitek.“
Pro pořadatele nastala chvíle volna, čehož jsem využil a vyzpovídal paní Ivu Unčovskou: „Bydlím v Chrudichromech od narození a moje kamarádka Ing. Radomíra Měkutová taktéž. Prožívaly jsme zde dětství, mládí, běhaly kolem dědiny, sbíraly šípky. Začalo to tím, že jsme si pořídily digitální fotoaparáty a fotily Chrudichromy ve všech ročních obdobích. Objevovaly jsme dávno zapomenutá místa. Byl to pro nás balzám na duši v dnešním hektickém uspěchaném světě. Přicházejí noví mladí, kteří zde stavějí a starousedlíků ubývá. Obraz babiček s konvičkami, jak jdou blátivou cestou do místní jednoty pro mléko je již dávno ztracen v propadlišti dějin. Dnes se lidé znají jen podle značky auta, běžný sousedský život se jaksi nekoná. Proto jsme si řekli, že s tím musíme něco udělat. Začaly jsme shromažďovat dobové fotografie a přišly na nápad uspořádat výstavu Chrudichromy v proměnách času. Místní zastupitelstvo nadšeně souhlasilo. Pro nás tímto začala mravenčí práce sbírání snímků od lidí, skenování, popisování, dělení, studium kronik obce, hasičů, Sokolů, knihy o znovu vybudování zvonice. Jely jsme do blanenského archivu, kde jsou úžasné školské kroniky, zápisy o divadlech, výsadbě dětského sadu... Sešlo se asi tisíc fotografií od zhruba od roku 1910 – 1970 a vyvstala otázka co dál. Založily jsme Občanské sdružení Chrudichromský šípek. Okolo obce totiž rostou šípkové keře, jež na podzim ke koloritu Chrudichrom neodmyslitelně patří. Protože dnes se vše točí kolem peněz, musely jsme také nějaké sehnat. Obrátily jsme se na Obecní úřad. A tak jsme dnes zde i s naší výstavou. Velmi nám pomohl bývalý starosta pan Josef Kovář, který si pamatoval kdo ke komu v rodinách patří. A nyní přiložil i ruku k dílu při montáži výstavy. Letos chceme ještě uspořádat na podzim lidový jarmark, kde by své výrobky a výpěstky prezentovali především naši občané. A potom ještě tématickou přednášku. Jsem velmi ráda, jak k přípravě výstavy naši místní přistoupili. Hospodyňky Marie Doleželová, Dana Svobodová, Ludmila Kovářová, Věra Vrajová a Ludmila Oujezdská zcela nezištně a zadarmo napekly obrovské množství koláčů, udělaly chlebíčky, obložené mísy a další občerstvení. David Svoboda se postaral o uzeniny. A takto by to mělo vždy na vesnici vypadat,“ řekla na závěr Iva Unčovská a dodala: „Držte nám pěsti.“
Já jen připomenu, že výstava přináší nám boskovickým měšťákům velké obohacení. A především jsme strávili příjemné sobotní odpoledne mezi pohostinnými, prostými, dobrosrdečnými lidmi, kde se nehraje falešně a kteří to s kulturním, společenským a sportovním rozvojem své malebné obce myslí vážně.
Více: http://chrudichromy.svazeksvitava.cz/index.php?nid=442&lid=cs&oid=1447
www.boskovice.cz – zde najdete i plné znění zdravice senátora a náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Stanislava Juránka.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.4.2012
  • 909 zobrazení
radekh88
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 11.10.2018
  • 900 zobrazení
emikes
VALAŠI MÁMILI UMĚNÍM V RAJNOCHOVICÍCH
Eva Mikešková
Rajnochovice / Netradiční výstava výtvarně zmámených Valachů a jejich přátel slaví úspěch již dvanáctým rokem. A v čem je expozice netradiční? Vystavuje se téměř pod širým nebem v malé obci a ne v renomované galerii. Místní obyvatelé i náhodní návštěvníci obdivují, jak se pořadatelkám podařilo citlivě zasadit umění do venkovského prostředí. „Farská stodola snad byla pro výstavu stvořená,“ poděkovala při slavnostní vernisáži produkční Jaroslava Slámková duchovnímu Kamilu Obrovi za zapůjčení prostoru.
Netradiční je Valašské mámení tím, že už z něj vznikla tradice uspořádat velkou akci pro veřejnost v malém počtu lidí. „Klobouk dolů před umělci, kteří nám důvěřují a nechají tu svá díla na odiv pouhé čtyři dny. Po celou dobu vládne uvolněná atmosféra, výstava se vlastně tvoří sama, ať už sem přijde soused z dědiny nebo osobnost uznávaná v uměleckých kruzích, “ vylíčila kurátorka Eva Navrátilová. Spolu s Jaroslavou Slámkovou cítí velkou odezvu od veřejnosti. Lidi si říkají o další pokračování, přestože prvotní nadšení přešlo ve snahu přijít pokaždé s něčím novým, kvalitnějším. Mnozí chápou výstavu jako společenskou událost, potkávají se tu příbuzní a přátelé, kteří se třeba celý rok neviděli. Valašské mámení se totiž kryje s termínem Svatoanenské pouti. Jen tu letošní hodovou náladu mírně pokazilo deštivé počasí. Přesto si cestu do stodoly našly stovky obdivovatelů.
„O Mámení jsem slyšela v Českém rozhlase, ale výstava mě překvapila daleko více, než jsem myslela, svým rozsahem, různorodostí, uspořádáním děl v prostoru. V takové malé obci bych čekala spíše amatérské výtvory, ale tohle je umění, “ zhodnotila návštěvnice Bohumila Mlčochová z Hranic.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2011
  • 857 zobrazení
hartanet
Historický závod o čestnou cenu Bohumila Hanče po 100 letech na stejné trati 1913-2013 k uctění památky stého výročí tragedie 24.3.1913 http://www.nasepojizeri.cz/semilsko-aktualne/obrazem-historicky-lyzarsky-zavod-k-ucteni-pamatky-hance-a-vrbaty/?aktualitaId=24135
Kategorie: sportudálosti
více  Zavřít popis alba 
15 komentářů
  • srpen 2008 až březen 2013
  • 816 zobrazení
mysticsmile
První listopadový týden bývá každoročně časem tradičních oslav. Na 3.listopadu připadá svátek svatého Huberta, jenž je patronem mnoha profesí, zejména všech myslivců. A kdo byl svatý Hubert? Pocházel ze šlechtické rodiny v Akvitánii a žil velni dávno, na přelomu sedmého a osmého století. Postihl jej těžký životní osud, kdy mu zemřela manželka při porodu syna. Podle starobylé legendy se na lovu setkal s jelenem, jenž měl místo paroží zlatý kříž a promluvil na něj lidským hlasem. Po této události se Hubert obrátil z konzumního člověka na správnou cestu, stal se knězem, později biskupem. Na jeho počest založil František Antonín hrabě Špork v roce 1695 myslivecký řád. U nás byl ilegálně obnoven v roce 1978 a na veřejnost vystoupil po změně poměrů v roce 1992. Členem se může stát myslivec, který tuto činnost provozuje nejméně deset let a je křesťanem.
Jinak ztichlé nádvoří boskovického empírového zámku se proto stalo v sobotu 5. listopadu 2011 dějištěm oslav a uctívání svatého Huberta. Rodina Menzdorff-Pouilly zde pořádala druhý ročník zábavného odpoledne pro všechny věkové kategorie. Nejprve proběhla v zámecké kapli mše svatá celebrovaná P. Mgr. Miroslavem Šudomou. Dalším programem provázela JUDr. Iva Jonášková. Po krátkém přivítání hrabětem Hugo Menzdorff-Pouilly a druhým místostarostou Boskovic panem Dominikem Božkem nastoupili na pódium přesně ve 13.15 myslivečtí trubači z brněnské Mendlovy univerzity a celou akci důstojně odstartovali slavnostními fanfárami. Poté ještě přednesli několik zejména mysliveckých skladeb, jež se troubí při různých situacích na lovech a zvlášť významných příležitostech.
V 13.45 se již program za podmračeného, ale vcelku vlahého podzimního klidného počasí rozběhl naplno. A bylo co k vidění, nikdo se nenudil. Jako první se představili sokolníci záchranné stanice Seiferos Kuřim se svými cvičenými opeřenci. Jejich úchvatné představení bylo často odměněno bouřlivým potleskem. Do programu se zapojily i děti. Mohly si vyzkoušet jednoduché úkony s dravci a jak výcvik probíhá. Celý pořad doplnil vtipný a poučný komentář jednoho z cvičitelů doplněný častým smíchem přihlížejících. Kdo chtěl, mohl si pohladit výra, který pak předvedl útočný let na maketu zajíce. Tenhle opeřenec má neskutečně dobrý sluch, živí se též ježky. Dozvěděli jsme se mnohé zajímavé z ptačí říše, třeba že orel se dožívá i osmdesát let. Občas některý z dravců trucoval na stromě, ale nakonec vše dobře dopadlo. Sice se jednomu z orlů zalíbilo až na místním židovském hřbitově, ovšem je cvičený, tak se poslušně po delším přemlouvání ke svým chovatelům vrátil. Polekal se totiž velkých náhrobků a proto se mu jaksi k pánovi moc nechtělo.
Poté na travnaté prostranství zámecké zahrady nastoupili chovatelé našich čtyřnohých přátel a pod vedením pracovníka MP Lesy Tomáše Rejdy předvedli defilé psích plemen. Psi jsou nepostradatelnými pomocníky myslivců zejména na honech, kdy norují, sledují zraněné kusy a přinášejí ulovenou kořist. Divákům se ukázali malí jezevčíci, přes fousky až po plemena větší, například bulteriéry. Velcí psi si troufnou stavět třeba i divočáky.
I mezi jednotlivými hlavními programy bylo čím se bavit. Nejmenší se vyřádili ve skákacím hradě společnosti Gemare Olomouc, větší děti si odzkoušely skákací boty Milana Slezáka, malování obrázků v lesní pedagogice Ing. Petra Kalenského, své místo s modelem myslivny mělo v zahradě místní Mateřské centrum. Velmi zajímavou expozici trofejí přestavil pan Bohumil Málek z Protivanova, jenž vlastní farmu v Jihoafrické republice. Každou půlhodinu probíhaly komentované prohlídky zámku, jejichž cena byla zahrnuta v celkovém padesátikorunovém vstupném.
Na závěr, když se na nádvoří pomalu snášelo šero podzimního podvečera, JUDr. Iva Jonášková s dětmi vylosovala tombolu ze vstupenek a někteří šťastlivci si odnesli hodnotné výhry, které věnovali sponzoři.
Celé odpoledne doplnil na vnitřním nádvoří stylovou hudební produkcí dechový orchestr Benešovská dvanáctka pod taktovkou Ing. Vladímíra Henka se zpěvákem Františkem Okáčem. Pro zámecké vystoupení muzikanti nastudovali a od podlahy zahráli zejména skladby s mysliveckou tématikou.
Příjemné zábavné odpoledne druhého ročníku Svatohubertských slavností na boskovickém zámku navštívilo přes šest set lidí všech generací a dle prvních reakcí si zábavné odpoledne pochvalovali.
Zbývá pozvat na příští třetí ročník. Ten proběhne 3. listopadu 2012, což podle kalendáře tentokrát přesně vychází na svátek svatého Huberta.
Ještě se sluší poděkovat sponzorům, bez nichž by se taková akce neobešla. Jejich seznam byl vyvěšen v zámecké chodbě hned za expozicí trofejí.
Více: www.boskovice.cz
http://mp-holding.trade.cz/
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 5.11.2011
  • 794 zobrazení
yao
Recitační soutěž
V pondělí dne 16. 2. 2015 v sále ZUŠ Karolinka proběhlo školní kolo recitační soutěže.
Děti byly rozděleny do kategorií: 0. kategorie – žáci 1. třídy
1. kategorie – žáci 2. a 3. třídy
2. kategorie – 4. a 5. třída
3. kategorie – 6. a 7. třída
4. kategorie – 8. - 9. třída
Všechny děti, které přišly soutěžit nebo své kamarády povzbudit, se sešly v sále ZUŠ. Recitační soutěž sledoval, fotil a do poroty také zasedl pan ředitel Petr Šrámek. V porotě take žáky hodnotily učitelky 1. a 2. stupně: Blanka Kristianová, Karin Davídková, Radana Klímová, Eva Orságová, Bohumila Václavíková a Alena Ondrušová. Celou soutěží všechny provázela Vlasta Pončíková. Nechyběli ani rodiče, kteří své děti sledovali a drželi jim palce.
V úvodu nás žáci 2. třídy příjemně překvapili humornými a vtipnými básněmi o škole. Tím byla soutěž zahájena a postupně všechny děti přednášely svoje básně.
Vyhodnocení soutěže:
0. kategorie – děti 1. třídy:
1. místo: Damian Marek Z. Malý: Město Naopak
2. místo: Simon Lušovský J. Kožíšek: Sněhulák
3. místo: Luboš Tahotný J. Vodňanský: Sluníčko má s jarem práci
4. místo: Yvonka Šturalová J. Kožíšek: Sněhulák

1. kategorie – žáci 2. a 3. třídy:
1. místo: Vojtěch Szűcz M. Kratochvíl: Počítání do čtyř
2. místo: Vladimír Křupala K. Hynek: Žába a pulec
3. místo: Šárka Jochcová M. Nesvadba: Čínská Červená Karkulka
4. místo: Štěpánka Králíková K. Šiktanc: Čáp akrobat

2. kategorie – žáci 4. a 5. třídy:
1. místo: Matěj Koňařík J. Voskovec a J. Werich: V domě straší duch
2. místo: Dominik Maňák M. Kratochvíl: Sněhuláci ve Snářích
3. místo: Kristýna Plánková M. Černík: Vzpomínka na pravěké doby

3. kategorie – žáci 5. a 6. třídy:
1. místo: Jindřiška Jochcová M. Nesvadba: Černošská Červená Karkulka
2. místo: Veronika Humlová J. Žáček: Jarmareční
3. místo: Kristýna Gertbergerová K. J. Erben: Polednice
4. místo: Michaela Bolfová autor neznámý: Přátelství
5. místo: Beáta Ježíková M. Nesvadba: Naše krásná Červená Karkulka

4. kategorie – žáci 8. – 9. třídy:
1. místo: Klára Bednaříková V. Hrabě: Blues o kartách a vitriolu
2. místo: Markéta Jochcová V. Hrabě: Květen

Žáci, kteří se umístili na 1. a 2. místě, postupují dále do okrskového kola ve Vsetíně.
Dne 5.3. 2015 budou zde reprezentovat a bojovat za naši školu. Všem účastníkům děkujeme za krásné básně, vítězům blahopřejeme, držíme palce a přejeme hodně úspěchů v dalším kole ve Vsetíně.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.2.2015
  • 794 zobrazení
anves
Kategorie: dětilidésport
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 30.6.2018
  • 747 zobrazení
mysticsmile
Tyto prázdniny se vyznačují téměř trvale horkým počasím. Nejinak tomu bylo tento čtvrtek. Po celý den směřovaly na koupaliště v Červené zahradě především děti. Dopoledne bylo celkem ještě prázdno, průzračně čistou vodu čeřilo jen několik otužilců. Odpoledne vystoupil teploměr opět nad třicet a v bazénu bylo na tuto roční dobu dost lidí. Též přilehlé trávníky byly plné. Lidé však měli kromě jiného i další podívanou. Od rána zde probíhaly urputné boje v druhém turnaji letošního seriálu Červenka beach Open 2012. Pořádaly jej Služby Boskovice, s.r.o. I tentokrát na čtvrtek 30. srpna se přihlásilo dostatek dvojic, v písku pod sítí se žlutým lemováním se hrálo až do pozdního večera. Ano, tentokrát se soutěž kvůli jinému hernímu systému protáhla tak, že poslední finálový zápas probíhal téměř za šera a ředitel SB Boskovice, s.r.o. Mgr. Milan Strya rozdával ceny v již úplně prázdném areálu koupaliště pomalu za tmy v 19.45. Vše nakonec dobře dopadlo a hřiště se stihlo uklidit právě včas. Nutno dodat, že funkci hlavního rozhodčího vykonával část odpoledne i vedoucí městských lázní Bohumil Feruga.
Více Mgr. Milan Strya: „Chtěl bych Vám jako pokaždé poděkovat za účast v turnaji, tentokrát jsme to pojali trochu jinak. Proběhly samostatné soutěže mužů, žen a jediný zúčastněný smíšený pár jsme přiřadili k ženám. První místo v kategorii žen a smíšených dvojic obsadil pár Eva a Petr Mrázkovi. Turnaj mužů vyhráli Michal Šášek a Michal Harašta. Poté nejlepší čtyři dvojice z každého turnaje postoupily do pavouku, kterým se nejlépe prokousali Tomáš Procházka a David Bílý z Blanska, když porazili pár Pavel Cigánek - Petr Palán. Blanenšťáci byli v turnaji nejlepší a po zásluze jej celý vyhráli. Pokud si ještě vzpomínáte, tak tato dvojka pokořila i minulý první turnaj v polovině prázdnin 2. srpna.“ Ceny byly rozdány a Mgr. Milan Strya doplnil: „Příští rok vypíšeme samostatné soutěže mužů, žen a smíšených dvojic.“ „Děkujeme organizátorovi Službám Boskovice a hlavnímu rozhodčímu Mgr. Milanu Stryovi,“ ozval se kdosi ze soutěžících a travnatou plochou u hřiště zazněl závěrečný potlesk. Letos bohužel opravdu už poslední, prázdniny a s nimi i teplé letní dny se nezadržitelně stávají minulostí. A s tím ruku v ruce i tento výborný sportovní podnik, jenž se stává v regionální amatérské odbíjené pojmem. Všichni pak shodně prohlásili, že se skvěle bavili, protáhli líná těla a už se těší na další ročník.
Krátký film z finálového utkání je přidán na konci alba. Úzký snímek s červenou šipkou.
Více: www.sluzbyboskovice.cz
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2012
  • 742 zobrazení
sifra
Zde je ještě jedno album: http://mlstzn.rajce.idnes.cz/2017_18_Turnaj_-_Memorial_Rosti_Lattnera/

V sobotu 17.3.2018 proběhl v kulturním domě v Hodonicích 1. ročník Memorialu Rosti Lattnera ve stolním tenise.
Již před 8 hodinou čekali první hráči na vpuštění do herny, nakonec se sešlo navzdory omluvenkám 43 hráčů.
Turnaj zahájil předseda TJ Hodonice František Latr a bývalý starosta a zakladatel TJ Hodonice František Houšť spolu se současným starostou
Pavlem Houšťěm. Po krátkém zahájení a vzpomínce na pana Lattnera, slečna Eva Lattnerová zahájila 1. ročník Memoriálu na památku
jejího tatínka. Turnaj probíhal plynule za řízení hlavního rozhodčího Jaroslava Sedláčka do pozdních večerních hodin. Během dne hráči doplnili energii
výborným "guláškem" od Marka Prouzy z jídelny Traktorka a samozřejmě i točeným pivem. Po 10 hodinovém maratonu jsme znali všechny vítěze turnaje
dvouher i čtyřher, na závěrečné vyhlášení byly pozvány dcery pana Latnerra Eva a Martina, které za přítomnosti předsedy TJ Hodonice
předály krásné a hodnotné ceny. Za ty by jsem rád poděkoval sponzorům obcím Hodonice a Tasovice, Znovínu Znojmo a Optice Medek.
Ve dvouhře si odnesl cenu za 1. místo Pavel Bednář z VHS, 2. místo obsadil Roman Tejral z Pošty A a jako 3. se umístil Tomáš Sedláček z VHS,
další pořadí 4. Ludvík Kamil Jevišovice A, 5.Housar Jiří Pošta C, 6. Kudyn Jaroslav Pošta C, 7. Vincour Petr Pošta A, 8. Pop Miroslav Václavák.
Ve čtyřhře 1. místo obsadila dvojice VHS Pavel Bednář a Josef Meister, na 2. místě skončili po vypjaté diskuzi hráči Pošty A Roman Tejral a Oldřich Dohnal a
3. místo obsadil pár Jaroslav Sedláček, Jarosla Kudyn z Pošty C, další umístění: 4. místo Vincour Petr , Jiřička Hynek Pošta A, Pomona R,
5. místo Pfeffer Bohumil, Povolný Jaroslav Jevišovice A, Pošta B 6. místo hráči Pomony C Hloušek Petr, Buchal Jaromír.
Velký dík patří všem, kteří se podíleli na přípravách a organizaci tohoto turnaje a budeme se těšit opět za rok.

František Latr předseda TJ Hodonice
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2008 až březen 2018
  • 737 zobrazení
kracmerka
březen / duben 2013
1/ Chotěboř: věnné město českých královen, barokní zámek postaven hrabětem Kinským v r. 1701 na místě dřívější tvrze
2/ Jihlava: královské horní (stříbro, ražba mincí),, později soukenické město, tři hlavní církevní stavby z doby založení města – kostel sv. Jakuba, klášter dominikánů a klášter minoritů, bylo zde kodifikováno horní právo, které sloužilo za vzor ostatním horním městům, sídlil zde vrchní horní soud, náměstí v renesančním stylu s typickými jihlavskými domy (s tzv. krytým dvorem, kdy se nad gotickou dolní síní - mázhauzem otevírá renesanční prostor horní síně s arkádovou lodžií s toskánskými sloupy, zaklenutý obvykle sklípkovou klenbou a často doplněný freskovou výzdobou),
3/ Přibyslav: horní město, zámek (zadní část ve stylu italské renesance) postaven Zachariášem z Hradce v r. 1560, dnes se v něm nachází hasičské muzeum, v parku socha Žižky od Bohumila Kafky, která vznikla jako zkušební odlitek pro sochu Žižky na Vítkově
Se skupinou pana Kašpara
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • jaro 2013
  • 723 zobrazení
radkaa
Drobnou bílou kytičku proslavil spisovatel Bohumil Hrabal knihou Slavnosti sněženek. Vypravila jsem se tedy k řece Labe do míst, která Hrabal popisoval. A trochu té krásy skryté pod staletými mydlovarskými duby nabízím i vám. Další fotografie z přírody najdete na webu www.radkapalenikova.cz.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2009
  • 714 zobrazení
petruno
Zakončení druhé zimní sezony ve skiparku Červená Voda-Mlynický Dvůr připadlo na velikonoce. http://www.youtube.com/watch?v=_tFG1ofgc54 Kouzelné počasí, ráno zmrzlá a upravená sjezdovka, tři sněhové bary s kompletním a perfektním servisem po celou dobu lyžování a k tomu den volna navíc, no tož to nemá chybu. Permice za 250 Kč s kupóny na občerstvení v podobě klobás z ohně, míchané alko i nealko nápoje a 3x slosovatelný výherní kupón, to vše za jednu cenu. Osádka našeho auta nemá štěstí, nevyhrává ani jeden, nevadí. Výhra je příjemně strávený slunečný den na zasněženém svahu. Skipark zasluhuje za přípravu pochvalu s hvězdičkou. Celý den téměř bez fronty, nohy už nemůžou ale lanovka stále jezdí, lyžujeme do padnutí, a dopadnutí po nechtěném téměř saltu bylo vskutku tvrdé. Odpoledne odkryté ledové plotny a hromady těžkého a mokrého sněhu prověřují naší fyzičku. Přesto pokračujeme do šestnácté hodiny, konečně vypínají lanovku a můžeme si odpočinout. Jdeme na kafe z automatu Kaja UnO – je to řídká břečka, jedním slovem nechutný - jediný zádrhel za celý den a to přímo z naší lenosti, už se nám nechělo jít do schodů, v bufetu mají kafe ok. Přehodíme boty a vyrážíme na protější kopec Křížová Hora, zlákala nás rozhledna. http://www.cervenavoda.cz/rozhledna Pokocháme se rozhledy a jdeme k autu. Krátká zastávka u Bohouše v Mladkově na gulášek a prima den pomalu končí. Už jenom něco málo přes 1/2 roku a je tu zima zase, opět vytáhneme uložené lyže a hurá na svah. Skol Petr UnO, Bohumil alias Karol Opava a Michal.
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 9.4.2012
  • 704 zobrazení
Reklama