ondrejhavelka
Náboženský šok, otazníky v očích a duchovní zemětřesení

Jogín v indickém Váránasí si přímo přede mnou na přirození zavěsil dvacetikilové závaží; v Pampanze na Filipínách přibili člověka na kříž a za zvuku modliteb jej vztyčili vzhůru; šaman s rukama od krve v beninské Ganvié se na mě při voodoo obřadu podíval tak zle a pronikavě, že jsem byl týden naprosto bez síly k další cestě; v kostele při mši v ghanské Akkře se lidé kolem mě najednou vymrštili z lavic a začali hulákat, tleskat a tančit, div nemetali kozelce; prapodivný kněz nedaleko haitského Ouanaminthe měl na oltáři vedle voodoo sošek křesťanské symboly; v Turnově na náměstí na mě zpoza keře vyskočili radostně bubnující zvěstovatelé Krišny, zatímco jakýsi politik na pódiu o pár metrů dál hulákal, že musíme zachránit „křesťanskou identitu Evropy“, aniž by (jak se při rozhovoru ukázalo) ztrácel čas s četbou Nového zákona; Tom Cruise mě z hotelové televize v New Jersey naprosto vážně přesvědčoval, že za vším stojí krutovládce galaktické konfederace Xenu; v New Yorku na Wall Street bylo více buddhistických mnichů než byznysmenů a z londýnských autobusů na mě útočily obří nápisy sdělující, že Bůh není, protože to „vědci zjistili“.
To je několik příkladů z „poutnického terénu“, které mohou v cestovateli vyvolat náboženský šok a jeho oči deformovat do tvaru otazníku. Leckdy pro něj není nutné cestovat daleko, ovšem na cestách je obvykle častější a intenzivnější, už kvůli tomu, že cestovatel bývá otevřenější a citlivější k okolním vjemům. Častěji také postihuje tzv. „duchovní hledače“, kteří své cesty směřují za duchovním poznáním, ale může být intenzivní i nepříjemný také pro poutníka již dlouhý čas zabydleného ve svém náboženství, očekávajícího spíše jeho prohlubování, nikoli nepředvídatelné „duchovní zemětřesení“, jež ovšem dlouhá cesta do vzdálených končin naší krásné planety umí zprostředkovat. Minimálně latentně však působí na všechny cestovatele, neboť – slovy významného lékaře a psychologa Carla Gustava Junga – religiozita je nedílnou součástí lidské přirozenosti.
Náboženský šok může (někdy v souvislosti s kulturním šokem) poutníkovu cestu změnit, předčasně ukončit nebo naopak neplánovaně prodloužit, takže je dobré o něm vědět a být alespoň částečně připraven. Rozeznání náboženského šoku může zachránit nejen cestu, ale také poutníkovo duševní zdraví, v extrému i zdraví fyzické či dokonce život.

Podoby náboženského šoku: otřes, okouzlení, znechucení

Cestovatel po vzdálených koutech planety zažívá běžně dnes již dobře známý kulturní šok, a přestože náboženství bývá uváděno jako jedna z příčin kulturního šoku, je podle mého názoru přesnější definovat náboženský šok jako příbuzný, ale samostatný fenomén. Jinak působí na zrychleného turistu, obehnaného hradbou pečlivého itineráře, který spěchá se sluchátky v uších, selfie tyčí v ruce a dronem nad hlavou, aby v několika prchavých okamžicích odškrtal položky ve svém seznamu a do cizí země se nepřijel nechat „zasáhnout“ nebo dokonce „proměnit“, ale v rychlosti a nejlépe levně a bezpečně získat další instantní zážitek a jinak působí na vnímavého poutníka, který cestuje pomalu, v klidu nasává svět, sleduje kulturní a náboženské proměny a je otevřen alteritě, aby jej „zasáhla“ a jeho cesta aby jej pomalu proměňovala, formovala a utvářela.
Náboženský šok může mít více podob: 1. otřes, prožitek něčeho nečekaného, zvláštního, vzhledem k cestovatelově domácímu náboženství (nebo bezvěrectví) mimořádného; 2. okouzlení, tedy zakušení čehosi svůdného, lákavého, na první pohled „té správné duchovní cesty“, která cestovateli zatím nebyla známa; 3. znechucení, jinými slovy náboženský prožitek z pohledu cestovatele hloupý, absurdní, krutý, nechutný nebo kýčovitý.

Náboženský otřes – tvrdá rána po hlavě i peníze ve chřtánu

Náboženský otřes obvykle přichází při rychlých změnách prostředí, typicky při několikahodinovém přeletu do zcela jiné kultury podobně jako kulturní šok: jedná se o nečekané události v očekávaném náboženství. Vzpomínám si na několik náboženských otřesů vysoko v Himálaji: putoval jsem několik dní překrásnými horami Ladakhu, abych po náročném výstupu najednou na vysoké skále spatřil při západu slunce úchvatný buddhistický klášter. Opatrně jsem už téměř po tmě vstoupil. V klášteře žilo asi třicet dospělých mnichů a deset malých žáků; vlídně mě přijali, a dokonce mi nabídli místo v malé cele spoře osvětlené maličkou svíčkou se dvěma mnichy. Cítil jsem se jako v ráji a lačnil jsem po hlubinách buddhistické meditace.
Ráno jsem se zašel podívat na výuku malých mnichů: mniši spořádaně předčítali staré texty pod okny s výhledem na přilehlé sedmitisícovky, zatímco důstojně působící starý láma pomalu a tiše procházel mezi nimi – atmosféra byla posvátná. A najednou: prásk! Láma vzal jednoho žáčka tlustou knihou po hlavě tak silně, že to se mnou škublo, až jsem se z tureckého sedu svalil na záda. Žáček se pokusil opravit chybu v recitaci, ale neuspěl: druhá rána, pak hned třetí. Za chvilku dostal další malý mníšek. Rány po hlavě brzy vystřídala rákoska určená na záda a já jsem si uvědomil, že atmosféra není posvátná, ale prostoupená úzkostlivým strachem žáčků a těžko pochopitelnou brutalitou starého lámy.
Vrátil jsem se do své cely se zvířenými myšlenkami a otazníky v očích, a protože bylo konečně denní světlo (elektřinu tam neměli), konečně jsem se po cele mohl porozhlédnout. Přišel další otřes: na stěnách chrámu, který byl na první pohled rájem na zemi, visely fotky New Yorku a vysmátých byznysmenů v oblecích. Mého zájmu si všiml mnich, který mi ihned vysvětlil, že snem mnoha mnichů z onoho kláštera je život v Americe, zemi snů a splněných přání. Když jsem potom dostal silný čaj se žluklým jačím mlékem a solí a uviděl, jak místní poutníci strkají nemalé peníze do úst zlaté sochy Buddhy, který za svého života zdůrazňoval, že je člověk jako každý jiný a jeho uctívání nikomu nikam nepomůže, už jsem se ničemu nedivil.

Náboženský otřes jako roztříštění mylného předporozumění

Tyto mé otřesy byly typickým příkladem roztříštění mylného náboženského předporozumění, jinými slovy: náboženská realita bývá jiná, než jak o ní vypovídá literatura na opačném konci světa a jaký obraz si o ní cestovatel doma pro sebe vytvoří. Ovšem pozor, po strávení roztříštěného předporozumění přijde druhý a možná hlubší pohled a cestovatel zjistí, že mnohé skutečnosti (často ty podstatnější) literatuře docela odpovídají, a není proto dobré usuzovat podle prvního náboženského otřesu.
Je více než užitečné připustit, že cestovatel nikdy nemůže hodnotit náboženství objektivně, dokonce ani „své domácí“ náboženství nemůže plně přehlédnout a posoudit. Cestovatel vždy hodnotí pouze ze svého pohledu, tedy subjektivně, vždy z určité výchozí pozice, zatížen svým vzděláním, zkušeností, očekáváním, svým naturelem. Často cestovatelé vyprávějí o nenormálních, divných nebo směšných náboženských obřadech. Jistě, cestovatel může říci, že se jemu ten či onen obřad jevil nenormální, ale nemůže říci, že obřad byl nenormální. Není na světě religionisty, který by byl schopen neutrálně a objektivně obsáhnout všechna náboženství s jejich jemnými odlišnostmi a – halíkovsky řečeno – z pozice Božského nadhledu říci, co je a co není normální. Cestovatel je totiž otřesen skutečnostmi, které jsou pro ony „nenormální sektáře“ z jejich pohledu naprosto normální a tradiční. Nechat si roztříštit mylné předporozumění, připustit svůj nepřesný postoj a být schopen jej případně napravit je obrovský krok k poznání a (nejen) k duchovnímu růstu. To však v žádném případě neznamená, že cestovatel nemá být racionálně kritický, jak přiblížíme dále. Spíše by se měl umět podívat na věc jinýma očima a stále pamatovat na zlaté pravidlo: co chceš po ostatních, dělej i ty jim. Vzájemné osočování a pomlouvání mezináboženskému dialogu a pochopení nepomůže a přitom pochopení a mír mezi světovými náboženstvími je základem pro mír ve světě.
Náboženský otřes může i v domácím prostředí vyvolat např. nepříliš dobře vzdělaný kněz, který při kázání vypustí z úst nepromyšlený nesmysl nebo zbožně vychází z pozic velkých křesťanských myslitelů, kteří byli sice geniální, ale v některých oblastech (typicky Augustin v sexuální etice) byli zkrátka úplně mimo magisteriální mantinely; papež František to moudře vystihl diagnózou: neurotická obsese. Takový neuvážený výrok může hlavu hloubavého křesťana řádně zamotat a nakonec vést raději k zájmu o jiná náboženství. Velké nebezpečí náboženského otřesu až znechucení hrozí – slovy významného teologa Ctirada Václava Pospíšila – od „zbožného trouby“ a já dodávám, že to platí pro všechna náboženství na celém světě.

Vypasený asketa a svatý muž, který zvracel motor

Jindy jsou náboženské otřesy úsměvné: jednou jsem se chtěl podívat do krásného hinduistického chrámu, ale vstup mi byl zakázán s odůvodněním, že mám příliš modré oči a to prostě do jejich svatostánku nepatří. Po chvilce mě vypasený chlapík, který se převléká za hinduistického svatého muže a sedí k radosti objektivů záměrně na skvělém pozadí (mimochodem se jedná o výnosné zaměstnání), poprosil o peníze na dobrou věc a pohladil si u toho řádně tučné břicho (dnes už ho mám bohužel taky, jen na něj zatím nevybírám peníze). Následující den jsem ale narazil na pravého svatého muže, jehož bizarní zevnějšek mnou otřásl: na vrakovišti se pomazal olejem a mazem letitých vyřazených motorů a na jazyk zavěsil nesmírně těžké závaží z motorových komponentů tak, aby mu to maximálně vytahovalo jazyk z úst. Toto motorové závaží se táhlo až k zemi, kde se rozprostíralo po chodníku spolu s jeho dvoumetrovými dredy namaštěnými motorovým olejem. Jinak byl zcela nahý a prostě seděl v postranní uličce nevelkého indického města. Ten naopak žádné peníze nechtěl, neboť skuteční sádhuové nechtějí, ba ani nesmí, vzít peníze do ruky. Ten člověk vypadal, jakoby zvracel motor a na mě to silně zapůsobilo, i když dodnes nedokážu říci jak.

Další krok: progres, regres nebo období působení

Po náboženském otřesu může podle mé zkušenosti podpořené řadou mých přátel následovat progres, regres nebo období působení. Roztříštění mylného předporozumění nebo pozitivní otřes nasměruje k pokroku a hlubšímu zájmu (krok progrese). Negativní otřes může nasměrovat ke ztrátě zájmu, případně poklesu hodnocení onoho náboženství (krok regrese). Nesnadno uchopitelný náboženský otřes může vyústit v relativně dlouhé období vědomého či nevědomého působení: výše uvedený příklad svatého muže „zvracejícího motor“ je toho zářnou ukázkou – stále na něho vzpomínám a stále nevím, co si o něm myslet, ovšem jisté je, že to byl silný náboženský otřes, kterému neumím přidat hodnotící znaménko.

Náboženské okouzlení – vzhůru do oblak s duchovní hyenou v zádech

V oblasti náboženského okouzlení je určitou královnou mezi zeměmi Indie. Sám jsem v Indii měsíce meditoval v buddhistických klášterech, chvilku pobyl také v hinduistickém ášramu a často sdílel dýmku s hinduistickými svatými muži (sádhu), abych s nimi rozprávěl o Božích tajemstvích, na jiných kontinentech se účastnil voodoo obřadů, všech myslitelných bohoslužeb i nejrůznějších (z mého pohledu) náboženských šíleností. Ačkoli jsem dnes již řadu let milovníkem křesťanské teologie, stále také zůstávám milovníkem religionistiky a náboženské plurality i zastáncem plodného mezináboženského dialogu, a proto byly všechny tyto pobyty mimořádně inspirativní, potkal jsem skvělé lidi z celého světa a rád vzpomínám na týdny náboženského okouzlení.
Při náboženském okouzlení je člověk často „bezhlavě zamilován“ do exoticky působící nauky, která mu připadá jako „ta jediná pravá“. V tomto okouzlení je cestovatel schopen zapomenout na celý dosavadní život, odevzdat všechno majiteli ášramu, školy, sekty nebo církve a plnit naprosto iracionální úkoly. Náboženské okouzlení je subjektivně velmi krásné, osvobozující, povznášející, stejně jako nebezpečné, neboť cestovatel je v tu chvíli zneužitelný jako málokdy jindy. Stavu okouzlení velmi často zneužívají darební guruové, vychytralí vůdci, prohnaní zasvětitelé a není těžké domyslet, co všechno s poutníkem a hlavně s poutnicí provedou. Nenechme se mýlit, tito lidé zdaleka nepůsobí jen v Indii: vyskytují se všude, kde lze ovládat druhé, křesťanství nevyjímaje.
Zneužívání náboženského okouzlení neváhám nazvat tím nejodpornějším „duchovním hyenismem“. Volnými slovy evangelisty Lukáše: běda vám, kdo zneužíváte člověka v nejcitlivějším místě, totiž v srdci, běda vám! Pokud po cestovatelce či cestovateli bude někdo ve fázi náboženského okouzlení vyžadovat peníze, majetek, posluhování, sex, bezvýhradnou důvěru, násilí na někom jiném, práci zadarmo nebo odložení vlastní racionality – rychle pryč! Netřeba hned zatratit ono náboženství, ale dát si zatracený pozor na onoho duchovního, který mazaně zneužívá bytostnou potřebu smyslu, jenž je v každém člověku hluboce přítomná. Obvykle si k sebeobraně stačí položit jednoduchou otázku: opravdu mě toto náboženství osvobozuje, nebo mě svazuje a k něčemu nutí pod záminkou svobody? Podle mého soudu je cestování zejména o svobodě a duchovní hledání chápu – aristotelsky řečeno – jako podstatnou formu cestování, nikoli – řečeno naopak platónsky – jako dva k sobě nepatřící prvky.

Pokračování příště 1/2

#náboženství, #šok, #cestování, #rituál, #nahota, #fotografie, #lidé, #buddhismus, #hinduismus, #zasvěcení, #Indie, #Afrika, #víra, #umění, #akt, #akty, #nahá Afrika, #Ondřej Havelka (cestovatel), #otřes, #okouzlení, #dovolená, #travel, #traveling, #travelphotography, #naked, #nude native tribes
Více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • květen 2008 až prosinec 2019
  • 5 588 zobrazení
zabik
Konečně poslední album ze Dvora, a to ostatní zvířata, popisky daly zabrat, tak doufám, že se bude dívat dost lidí. Můžete porovnat různé druhy zeber, žiraf, je tu hrošík liberijský, hyena, tygr, levhart včetně mláďátek, serval,krokodýl, nosorožec, okapi .... . Hodně se mi líbil i vodní svět - různé rybičky jako malované (ad Nemo). Chybičky v popiskách se mohly vloudit.
Kategorie: zvířata
Více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2007
  • 2 661 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
wolnak
Hobluuuuuuuuuuuuuuuuuj!!!!!
.
Markéto ty si otevři školu smíchu pro hyeny!!
.
To kuřecí maso je nějaký divný! není to ten pes za kterym před chvilkou bežel ten šikmookej s tou kudlou??
.
Psi: "Kubo asi budu blejt."
Wolnak: "To vydržíš do Maršovic." Psi: "Já budu blejt teď a ne až v Maršovicích."
Psi: "Můžeš tady někde zastavit?"
Wolnak: "A kde asi???"
Psi: "No třeba u tohodle prvního baráku?"
Více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2007 až srpen 2008
  • 2 245 zobrazení
mami
Nosorožci bílí před svým odletem do Afriky a další vzácnosti jako Okapi a Hyena skvrnitá
Více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • červenec 2007 až únor 2011
  • 1 594 zobrazení
veka1
Foto dokumentace postupu opravy poskozeneho akrobatickeho modelu , ktery navrhl a postavil Zbynek Kravcik.
Povrchovou upravu jsme dokoncili letos na jare ,viz prvni fotky v albu a majitel model uspesne zaletal.

Po cca 30 provedenych startech doslo za letu k destrukci trupu a nasledne k poskozeni modelu narazem o maticku zemekouli.

Stroj v rozsypovem provedeni se tak nedobrovolne vratil ke mne na dilnu a hyn sa ukaze co se s tim da delat.

Toz udelano jest ... eroplan je od 25.8.2019 v letuschopnem stavu.

Fotky v zaveru alba ukazuji i nektere konstrukcni zmeny, kere vyhovuji mym predstavam. Upravy lehce zvedli letovou hmotnost ( aktualni je 1900g), ale zlepsili obsluznost,serizovani a skladnost letadla .
Více  Zavřít popis alba 
  • 11.7.2019
  • 1 290 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
trempoviny
Původně jsem plánoval navštívit Blížáky aneb Roverky, kam se nedostanu ani příští dlouhý víkend, ale od T.O.Yankee jsem se dověděl o připravované pietní akci na Brdech. Vzhledem k tomu, že se blíží svátek zemřelých tzv. Dušičky, neváhal jsem účastnit se v sobotu 22.10.2011 vzpomínkové akce na kamarádky a kamarády, kteří už nejsou mezi námi. Nedávno jsem dostal takový nápad, že si sepíšu seznam zemřelých trampů s kterými jsem se osobně znal - od nejstarších po nejmladší. Byli by to skladatelé trampských písní, redaktoři trampského tisku, šerifové a členové osad ... a najednou člověk zjistí, že by šlo o stovky kamarádek a kamarádů. Pro tramping však udělaly hodně tisíce a tisíce dalších trampů, které jsem neměl příležitost osobně poznat. Nakonec jsem si uvědomil, že pietní akce a minuty ticha při slavnostních ohních by měly být i za trampy, které jsme osobně neznali i za neznámé trampy. Avšak, nedivím se, že mnoha účastníkům akcí, kde je vyhlášena minuta ticha, vadí vykřikování jmen zemřelých. Když si představím dlouhý seznam jmen, pojímá mě také hrůza. A ještě větší hrůza, na někoho přitom zapomenout. Za vhodné proto považuji, aby před vyhlášením minuty ticha, pořádající osada vzpomenula pouze jména těch osadníků a nejbližších přátel osady, kteří zemřeli během posledního roku.
Na brdském Slonovci je jeden z několika symbolických trampských hřbitovů v Česku. Tento založil kamarád Rysák. Zde má každý tramp možnost umístit nějaké připomenutí na zemřelé kamarádky a kamarády. Bohužel, při právě uplynulé návštěvě jsme zjistili, že se opět ztratily plechové destičky, popsaná,pokreslená a vyřezávaná dřeva a mnohé další pietní předměty. Celkem cca 70 kusů ! Prostě, existují lidské hyeny, které si dovolí všechno. Nyní se symbolický trampský hřbitov objevil na nové podrobné mapě Brd, tak lze očekávat daleko více návštěv. Závěrem ještě upozornění: při návštěvě tohoto hřbitova, pokud zrovna není sníh, nezapalujte žádné svíčky a lampičky, protože by mohl chytit les na tomto strmém a kamenitém kopci, kde náročný terén neumožňuje příjezd hasičských vozidel. V případě sucha a větru nerozdělávejte oheň ani v nedalekém upraveném ohništi.
Více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 22.10.2011
  • 936 zobrazení
kubrtsamorost
Brdy 16.-18.3.2013
Byl jsem na vážkách. Několik možností jak naložit s víkendem a žádnej parťák. Nejrači bych jel na Brdy. Rozeslal jsem zvadlo a čekal. Nikdo ale nemohl jet. Až nakonec, když už jsem byl skoro rozhodnut, že pojedu do Pusté Rybné na bál Falešné karty, mi napsal Prcek z Hradčan u Tišnova, že pojede.
A tak se stalo, že jsem v sobotu vyrazil na Brdy s Prckem, výborným parťákem a kamarádem do nepohody. Ráno jsem vstal brzy. Zašel jsem ještě na Šikmou plochu nakrmit ptactvo a provětrat Nelinku. Bylo nádherné azůro a hned jsem si vzpomněl na kamaráda Azůra. Na nádraží jsem opustil svůj Rudý šíp nasedše do vlaku jež supěl směrem na Českou Třebovou. Tam jsem přisedl k Prckovi do rychlíku, a dál už jsme jeli spolu. Ve vlaku bylo veselo. Prcek bavil celé kupé a do teho hrál na kytáru a zpíval nádherné trampské písničky, při jejichž poslechu nejedno srdce zaplesalo. V Praze jsme nasedli na vlak do Jinců a pak šli do Čenkova. To byl náš dnešní cíl cesty. Konal se tam totiž vyhlášený kántrybál, který až do loňského roku pořádala osada S. D. T. Kámen a Triglav. Letos poprvé převzal štafetu Walda s kamarády a myslím, že se tohoto úkolu zhostil dobře a že příští rok to bude dokonalé. Pro mě je důležité, že jsem navázal několik kontaktů a že tam byli mí milí kamarádi. Myška, Lišák, Muf a Švadlenka a Jack. Samozřejmě spoustu dalších a kdyby jsem je měl všechny vyjmenovat, bylo by toho na dvě strany. Spali jsme v přísálí. Prcek si zalezl pod stůl a já hned vedle něho.
Ráno jsme se rozloučili a vyrazili na Slonovec. Tam kamarád Rysák založil trampské pietní místo. Vzali jsme to přes Rysárnu. Teda, co z ní zbylo. Nějaký dobrák, lidská hyena, ji vypálil. Zůstala krbová stěna, ohniště s lavečkami a přístřešek na dřevo. Škoda, bývalo tu dobře. No ještě bude, ale nebude to už ono.
Tam, těsně pod vrcholem se nachází ono místo. Kamarádi, co odešli na věčný vandr, tu mají placky, které tu umístili jejich nejbližší kamarádi. A tak jsme se poklonili jejich památce a v duchu byli s nimi u jejich Velkého ohně. I my si jednou přisedneme.
Přešli jsme údolím na Hřebeny a navštívili kemp Drsno, který patří osadě „Brdský Krávové“. Zde jsme skromně pojedli a uctili památku osadníků. Ze čtyř už zbyl jen jeden. Je to stará osada.
A tak jsme se toulali těmi Brdy, až jsme došli na Studený vrch. Bylo tam studeno a tak jsme šli dál. Přenocovali jsme na boudě „Čoud“. Nanosili jsme dřevo a zatopili si v krbu. Ohromný luxus. Oheň praskal a hřál a Prcek hrál. A byla to romantika, až jsme z té nádhery usnuli spánkem spravedlivých.
Ráno bylo lehce mlhavé a chladné. Zanechal jsem na boudě vlaječky a šli jsme dál, kochajíc se předjarní přírodou a bylo nám dobře na tom světě.
Cestou jsme se stavili na Krkavčím údolí a pak už si to mašírovali do Hostomic na vlak. Začaly poletovat vločky sněhu. V Praze jsme se rozloučili a jeli každej svou cestou. Prcek do Hradčan u Tišnova přes Havlbrod, a já do Moravské Třebové přes Pardubice. Za sebou jsme nechali nádherný víkend a když jsem si uvědomil, že jsem málem nejel, polil mě studený pot. Vracel jsem se domů šťastnej, pln energie.
Cestou chumelilo a byla hotová kalamita. V České na nádraží vypadl proud a vlaky měly zpoždění. Byla vichřice a než jsem dojel do Moravské Třebové tak napadlo 15 cm sněhu. Málem jsem nenašel Rudý šíp na nádraží. Kolem 23. hodiny v pondělí jsem byl doma jako na koňu.
Tak ahoj někdy, někde.
Více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • březen 2013
  • 896 zobrazení
hyenapromotion
Hyenapromotion si taky udělaly něco pro sebe...hráli do skoku: Momentálně Mimo Mísu, Vodopumpamasomlejn, Benjaming Band (ty stihla vyfotit jen Míša), Čertůf Punk, Na Útěku, RV4 a tajný host ze kterého nakonec vypadla Akce Praha (ty jsem taky nestihla a snad někdo to má)... prostě kalba jako svině
Kategorie: zábava
Více  Zavřít popis alba 
  • 12.4.2008
  • 722 zobrazení
vrbamiroslav
Lišaj svlačcový je jeden z našich největších motýlů. Vyfocené exempláře mají rozpětí předních křídel 12 cm. Je to však migrant, jehož první generace k nám přilétá v květnu a migrace zřejmě pokračuje, v závislosti na počasí a početnosti populace, i během léta. Motýli z housenek, které se již vyvinuly u nás, se líhnou koncem léta a v září. Na Jihlavsku letos kulminovalo líhnutí kolem poloviny září, protože všichni vyfocení motýli byli téměř neolétaní. V teplých oblastech jižní Moravy a nížin se líhnou dříve. Nevím, zda byl prokázán zpětný tah na jih u nás vylíhnutých motýlů. Ve středoevropských podmínkách není kukla lišaje svlačcového schopná přezimovat. Je silně teplomilná a hyne ještě před příchodem mrazů při nízkých plusových teplotách. Proto je výskyt lišaje u nás závislý na příletu z jihu. Letos bylo teplotně nadprůměrné léto, které lišajům přálo, a proto jsem se po mnoha letech vydal pozorovat lišaje na zahradu v Jihlavě, kde pro ně pěstuji petunie. Petunie mají velice dlouhý kalich a proto jej opylují opylovači s dlouhým sosákem jako jsou třeba lišaji. Hned první pozorování bylo úspěšné. Za jasného teplého večera ihned po západu slunce ve 20.00 hod. přiletěl první lišaj a asi za hodinu strávenou u petunií se objevilo asi pět motýlů. V noci za letu jsou však téměř nefotitelní. Vyfocené exempláře jsou spící na zdi poblíž. Za dne jsou v hlubokém klidu a opatrně se dají i přenést na rostliny. Až při silném podráždění začnou vibrovat křídly a to je znamení, že se chystají na vzlet. Zřejmě se napřed musí zahřát na provozní teplotu. Někdy se však zase zklidní a neodletí.
Kategorie: příroda
Více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • září až říjen 2016
  • 692 zobrazení
srazhyen
27.7.2013 SPS, P.V.A, Inseminační stanice, Mucha, Vision days, Peach U.S., PSI, Self destruct, Tomovy kouzelné kuličky, DPM-Hudební kanál band, Sanatory
Kategorie: kultura
Více  Zavřít popis alba 
  • 6.8.2013
  • 628 zobrazení
srazhyen
Díky za fotky Kákušce, Evičce a svěračovi
Kategorie: zábava
Více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2008
  • 553 zobrazení
aoscz
  • 19.6.2010
  • 551 zobrazení
jvpprofa
V sobotu jsem ráno vyjel za kamarády na 24. ČS.potlach,který v Rožďalovicích pořádal jako hl.pořadatel s dalšími kamarády Saša Samotář.Krásné místo,dostupné vlakem,zastávka přímo u louky a také auty,po asfaltu až na místo. Účast bych tipl asi tak do tisícpětset,to však bez záruky.Už když jsem jel,tak mě volali,co se přihodilo,nutno však říci,že pořadatel nenese vinu.Zloději vykradli asi,podle policie,téměř sedumdesát stanů a aut,podle pořadatelů,více,mnozí se ke škodě nepřihlásili. Je neuvěřitelné,že mezi námi žijí hyeny,takových formátů,neštítící se použít i plyn a ve spánku obět okrást.Hnus.A útok se ze soboty na neděli opakoval,jen nebyl tak rozsáhlý.Nebyla tím pádem dobrá atmosféra a nepřispělo ani počasí,hic se projevil a museli zasahovat i záchranáři.Ani odpolední muzicírování u piva nebylo optimální vytvořilo se několik skupim,které se i překřikovali.Já osobně bych o něco rozšířil i hygienické zázemí,stát v jisté nutné chvíli a čekat na volnou,i když čistou, kabinku,není to ořechové.Tak jsem se rozhodl,že po zapálení pojedu domů,ale po zmíněném zapálení se vše změnilo,jako by mávnutím kouzelným proutkem,všichni pozorně poslouchali program a společně se bavili,tak jsem zůstal a nelitoval,že po půlnoci přišel lijavec a rozehnal nás.Přesto,jako vždy a všude,pár vytrvalcú muzicírovako pěkně dlouho k ránu.A neděle již tradiční stažení vlajky, loučení a domlouvání setkání příštích.Myslím,že Saša a kamarádi obstáli a patří jim zvolání ,,umí !!!,,. Profa
Více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2017
  • 537 zobrazení
srazhyen
první část fotek za jterý děkujeme Verunce, Marušce, Karkímu, Pištovi a klukům z OV
Kategorie: zábava
Více  Zavřít popis alba 
  • 21.9.2007
  • 513 zobrazení
srazhyen
29.7.2011
Werglův pjos, Barricade, Inseminační stanice, Peach U.S., Zastávka Mileč revival, Trautenband
Kategorie: zábava
Více  Zavřít popis alba 
  • léto 2011
  • 467 zobrazení
srazhyen
první sada fotek od Káky a Fanouša
Kategorie: zábava
Více  Zavřít popis alba 
  • leden 2003 až březen 2008
  • 458 zobrazení
franci
Krasové hyeny najdete na webíku francimus. Jak dopadají krasové lesní palouky, infekcí nakažená čistička ve Sloupě, gravimetrie s Pavlem v makovém poli a nakonec Lopač. Podmínky, za kterých se zde dokumentuje jsou už naprosto šílené, prvohorní zkameněliny, které jsou zde k zahlédnutí jsou úžasné. Podívejte se...
Kategorie: příroda
Více  Zavřít popis alba 
  • 24.8.2008
  • 438 zobrazení
veka1
Od roku 1971 , kdy jsem Sipku zlikvidoval, aniz by sporadane letela ( zemekoule si povyskocila v necekanou chvili, neuhla koule jedna) si rikam, ze bych ji mel znovu postavit . Zatim se nepovedlo.
Ale objevuji se aktivnejsi nostalgici a sem tam mi poslou fotky, ktere probouzi me vzpominky. Zda se, ze by mne dokonce mohli primet k cinu... sak , hyn se hukaze.

Cernobile fotky dokladuji , jak jsem tu chuderu Sipecku v taky cas dorasoval, coby pilot neumetela , poprve uchopivsi heft do ruky.Treti fotka ukazuje letadelko, co ma upravene kridlo z rozbite Sipky. S tim jsem jiz letal temer dve sezony, nez se rozpadlo vlivem oleje a vyfukovych zplodin. Melo kridlo privazovane gumou a da rict, ze to byl skoro nezmar vzhledem k tomu, jak jsem s nim zachazel ... no, ucil jsem se.
Zbytek jsou fotky od stejne postizeneho, vzpominajiciho , na rozdil ode mne i cinu schopneho modelare. Zminovany modylek nedavno dokoncil v RC provedeni . Pekne letadelko na stole ma , ze jo ( jeste neletelo).Preji mu mnohem vyssi zivotnost, nez melo to moje pred lety.
Více  Zavřít popis alba 
  • 9.12.2020
  • 453 zobrazení
medvideksylva
  • 23.8.2013
  • 404 zobrazení
vinettou
NEJVÍCE SLONŮ :) pak i číhající hyeny, lev žeroucí hrocha, láska lvů, ladná žirafa, pohled z balonu, napajedlo, atd. ............a nakonec děti :) ....pozor na zvuk, u balonu hodně hlasité přidávání ohně - a jinak taky auto .............. :)
.....první albíčko ... http://cihi.zonerama.com/Album/536988
.........druhé albíčko ....http://cihi.zonerama.com/Album/537586
...třetí albíčko ....http://cihi.zonerama.com/Album/537945
Kategorie: cestování
Více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • leden 2015
  • 395 zobrazení
hyenapromotion
první hyení akce se opravdu zdařila...:o)
Kategorie: zábava
Více  Zavřít popis alba 
  • 12.4.2008
  • 394 zobrazení
Reklama