vdinvestment
PRODÁME RENAULT CAPTUR PROJECT RUNWAY 1,2TCe ROK VÝROBY 11/2014 88 kW (119 PS) PO JEDNOM MAJITELI S JASNOU HISTORIÍ I NÁJEZDEM.NAJETO POUZE 45tis km. VÝHODOU VŮZ JE S AUTOMATICKOU PŘEVODOVKOU. AUTO NEHAVAROVÁNO.PĚKNÉ RODINNÉ AUTO. VÝBORNÁ SPOTŘEBA BENZÍNU, NATURÁLU A VELKÝ UŽITNÝ PROSTOR. OBLÍBENÁ GRAU PERLEŤOVÁ METALÍZA - VÝBAVA PROJECT RUNWAY VČETNĚ AUTOKLIMA, BEZKLÍČOVÉHO STARTU I ZAMYKÁNÍ. PARKOVACÍ KAMERY, TEMPOMATU, EL.OKEN A ZRCÁTEK, NAVIGACE A MNOHO DALŠÍHO.KEYLES , MONITORING VOZIDLA, DOHODA O DRUHÉ KOMPLET SADĚ KOL ALU SE ZÁNOVNÍ GUMOU.

VÍCE FOTEK NA :

https://youtu.be/fk0IkIUbJ9g

výbava:

LED SVÍCENÍ
NAVIGACE
BEZKLÍČOVÝ START I ZAMYKÁNÍ
ALU KOLA
LOKETNÍ OPĚRKY
PARK KAMERA
NAVIGACE
ECO REŽIM
CHROMOVÉ DOPLŇKY
LED SVÍCENÍ
ZABRŽĎENÍ V KOPCI
MLHOVKY
SKLOPNÁ ZRCÁTKA
STK I EMISE DO 11/2023
airbag
4x airbag
deaktivace airbagu spolujezdce
pohon
6 rychlostních stupňů
AUTOMATICKÁ převodovka
tempomat
aktivní bezpečnost
ABS
parkovací asistent - KAMERA
parkovací senzory zadní
protiprokluzový systém kol (ASR)
senzor tlaku v pneumatikách
audio, video
AUX
bluetooth
USB
dveře
centrál dálkový
centrální zamykání
sedadla
dělená zadní sedadla
isofix
výškově nastavitelné sedadlo řidiče
okna
el. okna
tónovaná skla
zadní stěrač
zrcátka
el. zrcátka
vyhřívaná zrcátka
imobilizér
chlazení, topení
AUTOMATICKÁ klimatizace
exteriér
alu kola
osvětlení
mlhovky
řízení
multifunkční volant
nastavitelný volant
posilovač řízení
přístroje
palubní počítač
venkovní teploměr
emise
plní 'EURO VI'
komunikace
satelitní navigace
startování
start-stop systém
startování tlačítkem

AKTUÁLNÍ NÁJEZD 45 tis.km VELMI PĚKNÝ , MÁLO JETÝ, MLADÝ VŮZ SE ŠPIČKOVOU SPOTŘEBOU BENZÍNU A DOBRÝM VÝKONEM . NÁJEZD I PŮVOD DOLOŽÍME- GARANCE. POKUD VÁS NABÍDKA ZAUJME VOLEJTE PROSÍM NA UVEDENÉ TEL.ČÍSLO.
Více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 2 zobrazení
kiki-jiki
Víkend po čtvrtečním svátku jsem měl jet na outdoorový závod, prodloužili jsme si tedy víkend před ním rovnou až do čtvrtka a strávili ho v severovýchodní části Krušných hor. Při plánování jsme vůbec netušili, že zrovna námi vybraná oblast nad Litvínovem je zejména na podzim neobyčejně atraktivní. Rozlehlé zachovalé bučiny kontrastují s obrovskými hnědouhelnými doly a navzdory blízkosti tepelných elektráren a chemičky jsou zde lesy v lepším stavu než mnohde na Šumavě.
Kategorie: krajina
Více  Zavřít popis alba 
  • minulou středu
  • 85 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
coloraaa
Škandál neboli Flaksa. Druhý nejlepší Rosomák po Kuřeti. Nebojí se jet sám do Tater, přespat v medvědím doupěti, vylézt na několik vrcholů, přečkat noc v šíleném lijáku v suťovisku a vrátit se ve zdraví domů. Prostě drsnej invazák, kerej si nenechá do ničeho kecat. (:-))
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
Více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2021
  • 205 zobrazení
toh
Původně jsme měli jet na Kokořín, ale pak jsme jeli na Kolopeach. K Vokovi a Daně se podíváme příště. Na ranči nás bylo tak do mariáše, stále panovaly krásné podzimní dny. V pátek volal Kantor, že v seriálu OSADA v jedné boudě visí moje placky!V sobotu odpoledne jsme odjeli do Tuháně stěhovat nábytek před malováním a pak zapálili na hřbitově svíčku pro Jouzu, když jsou ty dušičky. Během toho dorazila i "smečka" z Kvítkova, a tak jsem byl já ve střehu....
Na Kolopeachu jsme pak poslouchali staré desky, hlavně Michala Tučného a vyprávěli si o těchto černých velkých cédéčkách, jak kdysi prohlásila vnučka Marušky. Večer jsme pak vybalili nástroje a přeci jenom zahráli a hráli jsme opět dlouho do noci.
Neděle pak byla ve znamení dobývání se na uzamčené WC, klíč byl samozřejmě uvnitř a venku koule...
Tak placky jsem tam jako rekvizity měl hned tři a byla tam i vlajka PLACHÉHO BOBRA... Ahoj!
Více  Zavřít popis alba 
  • 8.11.2021
  • 35 zobrazení
jozamrak
ujet vánočním svátkům a užít trošku tepla ( snad )
jako popis zkopíruju svůj "Vandrbuch"
takže ......
Neděle 15.12.2019
Z domova – Francie ( parkoviště na pumpě ) cca 940km cca 11hod
47°43'02.0"N 7°08'13.1"E
47.717217, 7.136964
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pondělí 16.12.2019
Oprava gumové lišty okna – mlátil s ní vítr – podlepení oboustrannou páskou
tranzit Francie spaní na parkovišti – dálnice cca 821 km
42°34'41.2"N 2°50'54.7"E 42.578105, 2.848528
https://mapy.cz/z...54.644%22E
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Úterý 17.12.2019
Příjezd do Španělska do městečka Pals – parkoviště na kraji města ( jinak barevný park.zóny )
Na hrad cca 1,5 km kamenný domky a dláždění okolo – věž bohužel zamachlovaná.
Parkoviště 41.967737 3.148110 41°58´03,9“N 3°08´53,2“E
Potom tranzit po pobřežní dálnici
Noc u pumpy mimo dálnici 39°31'58.6"N 1°34'30.7"W 39.532956, -1.575196
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Středa 18.12.2019
Ráno přejezd do městečka Cuenca kde měly být visuté domy na skálou – našli jsme cca tři
Nic moc, ale nakoupili jsme pečivo a sýr…… takže dobrý.
Přejezd na „zakleté město“ – skalní útvary cca 3 km a dost dobrý ( vstup 5E kus) a na druhou stranu od parkoviště cesta na vyhlídku cca 1,5 km – vyhlídka do údolí a protější stěna skála – dobrý. parkoviště 40°12'23.3"N 2°00'19.0"W
Docházejí mě přední destičky – asi budu muset zítra pracovat …….
Přejezd na Větrné mlýny - Consuegra 39°26'56.3"N 3°36'24.6"W
Noc na mlýnech - v noci nárazový vítr, přejezd pod kopec - fakt jsem měl strach, že nás ten vítr převrátí.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čtvrtek 19.12.2019
Ráno výměna předních destiček, potom prohlídka mlýnů (jeden byl otevřenej vstup 1,5 E za kus)
Přejezd na servisní místo 39.0109253N 3.7482468W zadarmo a luxusní i s možností spaní cca 15 míst na spaní . klid.
Přejezd k vodopádům – po cestě noční stání na pumpě ( po domluvě a tringeltu 3E)
38.2751398N 5.4037714W
V noci intenzivní déšť a nárazový vítr – dost extrém
( někteří v noci říkali, že je to už sere a že chtějí jet dom ….)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pátek 20.12.2019
Dojezd k vodopádům Cascadas del Huéznar 37°59'42.6"N 5°40'06.1"W
Vodopády na rozvodněné řece byly luxusní
Potom přejezd do městečka Aracena na prohlídku jeskyně pod hradem
Parkoviště u sportovní haly – nejblíž jeskyni - 37°53'22.1"N 6°34'10.0"W
Jeskyně Gruta de las Maravillas 37°53'28.0"N 6°33'57.3"W
37.891112, -6.565910
Jeskyně s fantastickou výzdobou (vstup 10 E kus)
Přejezd na zastrčenější parkoviště 37°53'12.0"N 6°34'09.3"W
37.886665, -6.569261
nákup pečiva apod. v místním Sparu
Spát budeme tady – doufejme, že bez extrémního větru, intenzivního deště apod…………
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sobota 21.12.2019
Noc byla s intenzivním deštěm – začalo mě dokonce zatíkat mezi zadníma dveřma do postele – nu což – spím na pravým boku jako skrčenec.
Ráno přejezd k jeskyni cueva de la pileta 36.691414, -5.268582
Přijíždíme cca v 13:30 a když se jdu informovat na vstup zrovna vychází návštěvníci –
Další vstup je v 16:00 – takže čekáme
Vstupné je 10 E kus ( po absolvování prohlídky dodávám ještě 20 E jako tringelt průvodci)
Jeskyně je neosvětlená, návštěvníci dostanou lampičky jako permoníci a průvodce má hlavní lampu kterou nasvěcuje to o čem mluví. Je to srdcař se zaujetím pro věc, takže když jsme vysvětlili, že doma taky lezeme a že se tzv. vyznáme, vzal nás i nakouknout do propasti kam se normálně nevodí. Myslím, že kdybychom ještě chvilku diskutovali česko španělským esperantem, možná by se dalo i zalozit – inu když se sejdou lidi se zápalem pro věc tak si najdou společnou řeč.
Od jeskyně odjíždíme na noc do Rondy na parkoviště.
noc - 36°45'02.9"N 5°10'15.5"W
V noci má konečně přestat pršet, tak se budeme těšit nebo spíš doufat ….
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neděle 22.12.2019
Noc v Rondě byla klidná a opravdu přestalo pršet. Na parkovišti spali ještě tři další bydlíci, takže pohoda. Ráno jsme vyrazily na vyhlídku na most cca 1,5 km. Most paráda a jinak nás nic jinýho nezajímalo. Vyrazili jsme přes hrad na skále nad městečkem jimena de la frontera
36.433125, -5.454759 podle nás žádná pecka, klidně jsme to mohli minout – teda kromě řidičských zážitků, parkování na cca 3 cm a projíždění v uličkách cca 10 cm od zrcátek. Na noc jsme zajeli k pláži – plácek přes lesík od pláže – 36.0654564N 5.7043423W
tak oprava …… jen jsem si vypil svou večerní skleničku vína, přijeli policajti a všechny nás zahnali a tak přišlo na řadu nouzové řešení - spíme v campu RIO JARA ( 24,8 e)
N 36°2.54623', W 5°37.81993' a přidávám bod do mapy
Dneska začalo poměrně slušně pískat zadní pravý ložisko a taky se lehce hřeje ( teda ruku na něm udržím, ale je teplejší než levý.
jo a ještě provádím provizorní opravu ušlápnutýho držáku na psí žrádlo - šedá páska umí skoro všechno….
¬¬¬¬¬¬¬----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pondělí 23.12.2019
Ráno v campu dělám servis – voda + WC a odjíždíme do Tarify na nejjižnější mys evropy
36.009056, -5.606907 dá se dojít jen k pevnosti a dál je jenom mříž ….

Z Tarify jedeme na Gibraltar cca 50 km, ale v poledne to není nejšťastnější doba.
Až vystojíme všechny fronty a konečně přejedeme přes letiště, dostáváme se do městského provozu( ještě, že se nejezdí vlevo – to by byl masakr.) když se dostaneme na parkoviště pod lanovkou na gibraltarskou skálu 36.133086 -5.351701, je potřeba zaparkovat a to tak, že ne v modrým chlívečku ani ne ve žlutým uzavřeným chlívečku ale ani ve žlutým otevřeným chlívečku, prostě jen ten bílej je free teda pro nás. Jenomže těch tak nějak málo a všechny plný …. A tak jezdím dokola a čekám ( je nás tady takových víc) Nakonec jsem jedno místo ulovil a začal boj s automatem – když jsem zjistil, že asi čtyři přede mnou se s ním nedomluvili akceptoval jsem, že prostě automat nefunguje. Vyrazili jsme na lanovku – teda do fronty na lístky – taky povedená. Nahoru jsme vyjeli za pár minut a byly opice, byl výhled na Afriku, ale naznali jsme, že celkově nic moc ….. Prostě Gibraltar se minout nedá, protože by si to člověk vyčítal, ale navštívit ho je zbytečnej řidičskej adrelalin.
Zkrátka a dobře …… mám na autě nálepku Gibraltaru, jsem rád, že jsem tam byl, akorát už tam nikdy nepojedu.
Odpoledne dáváme zpožděný oběd na pumpě 36.3335690N 5.2664049W a psi se konečně pořádně vyvenčí.
Noc trávíme na pumpě 36.6118628N 4.5280164W
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Úterý 24.12.2019

Ráno přejíždíme na El Torcal - skalní města útvary vápenec 36.953120, -4.544508

Ohruhy skalním městem – kratší 1400m a delší cca 3000m naprosto luxusní cestičky mezi skalními útvary – hodnocení 1 A

Na zítra máme ještě cestu na druhou stranu ( cca 3500 m tam a zpět )
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Středa 25.12.2019
Zůstáváme na místě – ještě je co chodit. Procházím – tentokrát sám cestu
Okolo silnice přes vyhlídky a nějakou pasteveckou jako že útulnu……
Cestou zpátky jsem narazil na Ibérského kamzíka – volně žijící na skalách,
Je to taková terén koza a tak jsem začal fotit a filmovat až jsem se dostal doprostřed stáda cca 10 – 15 m od nich. Úžasnej zážitek cca hodinu jsem seděl na šutru a okolo se pásla tahle „divoká“ zvířata aniž by prchala apod.
K večeru zjišťuju, že se mě nenabila baterka – bylo dost teplo, takže lednice jela naplno a na soláry svítilo slunko hodně zešikma, takže smůla. Ruský topení ale jede až do 10,3 V tak myslím, že nezmrznem….
Na noc zůstáváme ještě na místě – zítra máme ještě jeden okruh a večer přejedeme k soutěsce Caminito del rey.
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čtvrtek 26.12.2019
Ráno pochození po El Torcal „ ovčí stezkou“ – vyvedla mě až na skály, kde byly škvíry přes který mě Jaga ( naše fena ) nechtěla skákat, tak jsem ji musel vzít do náruče a skákat to s ní …… dost dobrý.
Po obědě přejíždíme k soutěsce Caminito del rey a jsme v očekávání zítřejší exkurze. Teda po cestě ještě nakupujeme – dochází šunka, sýr a víno.
Noc trávíme tady 36.9317215N 4.8017912W – na parkovišti před kioskem, kde nás má vybrat zítra průvodce.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pátek 27.12.2019
Po noci na parkovišti u soutěsky Caminito del rey ( byli jsme jediní na parkovišti – klid a pohoda), se ráno kontaktujeme s průvodcem – zrobili jsme prezenčku a byli jsme přiděleni k průvodkyni Lauře – měla červenou čepičku a vůbec byla sympatická. Ve skupině nás bylo cca 25ks. Vyrazili jsme v 9:00 cca 2,9km bylo ke vstupu do soutěsky, potom jsme nafasovali přilby a prošli soutěsku 2,9 km – což jsou vlastně dvě – Caminito del Rey a EL Rocho no a potom ještě 2,1km k e konci trasy. Potom nás svezl autobus zpět do výchozího místa cca v 13:10hod.
Na místě jsme dali klidovej oběd ( hlavně psům, kteří ráno dostali jenom pamlsek) a vyrazili jsme dál.
V plánu byl servis na pumpě 37.163868 -4.076829 což taky proběhlo a to tak, že zdarma – jenom jsem u nich chtěl natankovat (když už jsem udělal servis) a neměli naftu.
Další plán na zítřek byl, návštěva Jeskyně - Cueva de los Murciélagos a tak jsme tam vyrazili přespat. Cestou jsme, ale narazili na
STLP 37.546428 -4.353280 – takže bylo rozhodnuto a spíme tady. Okolo nás cca 25 obytek-dobrá společnost.
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sobota 28.12.2019
Ráno jsme vyjeli na jeskyni Cueva de los Murciélagos 37.542046, -4.304302

a potom jsme se vrátili zpátky na STLP na další noc takže opět na svým místě.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neděle 29.12.2019
Ráno vedla naše první – velmi krátká cesta cca 6 km – na parkoviště
canón de bailón walk 37.540831, -4.317376
Do kaňonu se vydávám sám jenom s Jagou aby se trochu unavila. Jenom jsme vlezli do kaňonu bylo jasný, že to nebude až tak jednoduchý. Cestička skončila a začaly kameny a skákání přes vodu. Po cca 100 m jsme nechal Jagu sedět a šel – vlastně lezl – se podívat jestli to půjde. To už jsem lezl po kramlách ve skále a po mokrých kamenech – takže nepůjde. Teda se psem to nepůjde a já bych se sám taky bál …… takže konečná.
Dál jsme se vydali do soukromé fabriky na olivový olej
fabrika - Almazara Nuñez De Prado 37.617254, -4.321601
– zkouška jestli budou i v neděli. No nefungovali, takže jsme rozhodli, že nakoupíme pečivo v Lídlu a jedeme dál. Tak jsem se nějak netrefil k Lídlu a zamotal jsem se do malých uliček – no musel jsem cca 200 m vycouvat, protože kdybych se snažil ještě dál, tak tam brečím doteď.
Další cíl byly Barrio de Cuevas - jeskynní čtvrť 37.294590, -3.141765
Domy vydlabaný ve skále a dostavěný předky. Podívali jsme se z vyhlídky a do jednoho jsme byli pozvaní na exkurzi, takže dost dobrý …… Je jich opravdu celá čtvrť j.t. řádově sto a víc.
Dál jsme přejeli na westernové městečko Western city minihollywood 37.020591, -2.433908. Přijeli jsme docela pozdě cca 16:15, ale právě včas,
protože představení – střílečka s popravou bandity proběhla v 17:00 takže jsme si před tím a potom v klídku prošli městečko. Jenom přilehlá ZOO už se zavírala, ale to nám tak nějak nevadilo.
Na noc jsme přejeli benzínce 36.8754576N 2.3378672W

---------------------------------------------------------------------------------------------------
Pondělí 30.12.2019
Ráno proběhl na pumpě servis (za 2 E ) když už jsme stáli vedle servisního místa.
Potom jsme odjeli na maják Cabo de Gata 36.721999, -2.192589
– skály dobrý, moře krásně čistý, ale tuleni se nedostavili, bylo pod mrakem, tak proč by se měli vyhřívat …..
Další krok byl – zastavit u pláže a proběhat psi – což jsme učinili.
Potom jsme přejeli na prohlídku starého zlatého dolu - Gold mines
36.853118, -2.047159 – jsou to vlastně torza budov bez zařízení ,
podívání zajímavý, ale žádná velká pecka.
Po obědě jsme se vydali na přejezd za zítřejším programem – jeskynní bydlení.
Spíme na dálniční pumpě 38°06'06.3"N 1°02'03.0"W
38.101744, -1.034166
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Úterý 31.12.2019
Po noci plné utrpení – během večera nás obklopili mrazáky (8 ks) a hučeli až do rána. Takže noc byla asi jako spát v rozdrážděné Tatře.
Ráno jsme přejeli do městečka Bocairent - kde jsem měl vyhlídnutý parkoviště,
ale prostě jsem se opět nevešel do uliček a tak jsem vyjel více méně po hlavní širší silnici nahoru do města a tam jsem odstavil koně s tím, že dojdeme pěšky
bylo to tady 38.7674598N 0.6139252W.
vytesané jeskyně ve skále jsou přístupné z rokliny pod městem – pán nám sdělil, že tam nemůžeme s batohem ani ledvinou a ani v bundě. Naďa odmítla odevzdat doklady s ledvinou, tak zůstala venku a já jsem jí nechal svou bundu.
Pravda je, že průlezy byly hódně úzký a lezlo se i průlezama nahoru což bylo dost náročný – no zpotil jsem se, ale líbilo se mě ……
Pro tlusťochy to teda není a kdo se nevytáhne rukama nahoru tak ať tam taky nechodí – prostě je to pro nás mladý ……
Údajně chtěli 1,5 E vstupný, jenomže paní pokladní tak nějak nestihla začátek pracovní doby a tak jsem prošel zdarma. Příště zaplatím dvakrát …..
No a tím jsme ukončili náš prohlídkový okruh Španělskem. Už jsme zastavili jenom nakoupit a hurá domů.
Takže přejezd na známé parkoviště ve Francii – co jsme tady spali druhou noc.
42°34'41.0"N 2°50'51.1"E 42.578057, 2.847527
Takže starý rok končíme ve Francii a asi půjdeme dospávat minulou noc ….
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Středa 1.1.2020
Na dnešek byl plánovanej tranzit Francie a to jsme taky udělali …..
Spíme na dálniční pumpě cca 20 km od Německých hranic.
47.7150831N, 7.1353408E
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čtvrtek 2.1.2020
Dnešek byl jenom tranzit přes Německo a Česko cca 940 km
Příjezd domů cca 19:30 hod.
Mapa zájmových bodů – trasa výletu
https://mapy.cz/zakladni?vlastni-body&x=-3.3687097&y=39.0406202&z=6&sid=61891af7d617ebc0db364f3b

V campu jsme spali jednou a za servis jsem platil taky jednou - 2E
Statistika
Celkové náklady – 1 806,- E
Najeto – 7 461 km
Mýto Francie tam i zpět – 240 E
Mýto Španělsko tam i zpět – 109 E
Fotogalerie :

Videa :
Ibérský kamzík
https://www.youtube.com/watch?v=o1ttkTJOeME&t=17s

Vodopády Cascadas del Huéznar
https://www.youtube.com/watch?v=HEPzHFxbqW8&t=19s
Více  Zavřít popis alba 
  • 8.11.2021
  • 49 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
fuga
Konečně špatná předpověď; můžem jet na vandr. Z Křižan přes Vápenný, Jitravu, Bílé Kameny, Horní a Vraní skály, Haid, Valy na Luž a do Jedlové. Celkem 50 km. Super, akorát lesy a lesní cesty....to je peklo. i v CHKO....
Více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2021
  • 53 zobrazení
harmiva
Z Kolašina podél řeky Tary, přes Matěševo, pak podél řeky Drcka přes Bare Kraljske do sedla Třešnjevik. Odtud do cílové osady Štavna. Ujeto 36 km, vystoupáno 883 m.
Bylo možné jet i delší trasu: Kolašin, Praševac, Berane, Šťavna.
Více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 31.10.2021
  • 24 zobrazení
ajax1
Trochu jsem váhal, jestli to mám ještě po tak dlouhé době dát k prohlédnutí. Vzhledem k tomu že mi stránky zrušili a já se už neměl jak podělit o moji cestu, tak padla volba na RAJČE.
Tuto cestu jsem absolvoval již před 8 lety, kdy jsem se rozhodl objet naši krásnou zemičku na kole. Cesta mi trvala 16 dní, najel jsem 1741 kilometrů. Počasí mi přálo i nepřálo, občas nějaký defekt, ale jinak cesta probíhala skoro podle plánu. Jenže s tou náloží co jsem táhl, se nedalo jet těsně podél hranic, ale snažil jsem se co možná nejblíž, aby to bylo opravdu kolem dokola s kolem. Potkával jsem se s bezva lidičkama, zeptal jsem se na cestu kudy dál, popovídali jsme a já pokrčoval v cestování. Taky jsem navštívil několik kamarádů motorkářů, kteří žijí poblíž hranic, na mojí cestě. Domů jsem přijel velmi spokojený ze zdárné cesty, kterou jsem nakonec musel trochu zkrátit a od Opavy jsem to sjel rovně až do M. Krumlova.
Celá moje cesta je zde;
https://www.treking.cz/cyklistika/kolem-cr-na-kole.htm
https://www.treking.cz/cyklistika/kolem-cr-na-kole2.htm
https://www.treking.cz/cyklistika/kolem-cr-na-kole3.htm
Více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 25.10.2021
  • 23 zobrazení
kvetoslav56
REPORT Z VÝŠLAPU TK QITEČKA.
Je neděle, nádherný slunečný podzimní den.
Stejně nádherný byl i včera, tedy sobota 23.10.2021, den našeho výšlapu.
Proto čtěte a a podívejte se na pár fotografií z našeho včerejšího výšlapu, který jsem nazval: "PODZIM, KDY PŘÍRODA ČARUJE."
Výšlap:
"Z Velehradu přes rozhledny Salaš a Modrá do Modré".
TRASA: Velehrad - rozhledna Salaš - rozhledna Modrá - Modrá.
15,8 km, trasa středně náročná.
Nakonec jsme ušli podle mého krokoměru poctivých 20 km.
Celkem nás šlo 6, 3 turistky a 3 turisti.
Mapa pro inspiraci: https://1url.cz/TKd7z
Nakonec jsme došli až do Velehradu na náměstí, protože hospoda v Modré otevírala až v 18 h. a tudíž jsme měli cca 45 min do odjezdu autobusu do Uherského Hradiště.
Ale popořadě.
Z Přerova jsme jeli 4 a v R vyšší kvality nám držela místo Vlasta S., která jela z Olomouce. A to nebylo všechno. Do Velehradu dorazil autem i Radek K., který se ráno rozmýšlel zda jet nebo nejet až mu vlak ujel. Museli jsme na něj chviličku čekat, proto, že ještě po cestě trošku bloudil a zajel někam ke Zlínu. Hold neměl sebou navigátorku, která by ho vedla tím správným směrem. Měli s námi jet ještě dvě děvčata ze Zlína, Zorka V. a Katka Ch., které nakonec měli jiný program. Proto to Radka možná táhlo ke Zlínu.
Když byla skupina konečně pohromadě, prohlédli a nafotili si krásné objekty, kterými se Velehrad pyšní (viz fotografie). Je to úžasné energií nabité místo.
Po tomto kRÁsném zastavení jsme vyrazili nádherným v podzimu zbarveným údolím k vesnici Salaš nad níž na kopci stojí rozhledna téhož jména, tedy Salaš.
Ještě než jsme se pustili do na cestu do kopce, kde rozhledna stojí, navštívili jsme místní hospůdku, kde právě otvírali. Posilnili se gulášovkou a pivkem a pak už jen do kopce k rozhledně. A byl to skutečně jak mi říkáme "hebl", po té rovině, co jsme šli z Velehradu.
Stálo to však za to. Když jsme vylezli na rozhlednu, počasí nám přálo, sluníčko příjemně hřálo, otevřelo se pod námi údolí v nádherných barvách, zalité poledním sluncem, tak jak to umí Příroda v podzimních dnech. Byla to opravdu nádheRA.
Po této velmi příjemném zastavení, jsme se vydali k menší rozhledně Modrá, která ční nad obcí Modrá. Opět bylo co vidět, v dálce barevně zbarvené lesy a pod námi žluté vinohrady.
Pak už jsme se vydali do Modré do místní hospody na nějaké občerstvení, ale jak jsem psal byla zavřená. Proto, že jsme měli čas, šli jsme až do Velehradu na stejný autobus, kterým jsme měli jet z Modré do Uherského Hradiště. Z AN jsme se přesunuli na nádraží ČD, odkud jsme se rychlíkem vydali k domovu
Přátelé, Věruško L., Vlasti S., Moni M., Honzo M. a Radku K., moc děkuju za příjemnou společnost a těším se na další výšlapy.
Na dokreslení pár nádherných fotografií.
Fotili: Vlasta S., Radek K., Honza M. a moje maličkost.
Více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 24.10.2021
  • 109 zobrazení
martajirka
s Radkou místo Šárváru kam se kvuli covidu nemohlo jet.
Více  Zavřít popis alba 
  • 19.10.2021
  • 619 zobrazení
lucislava
Je fajn jet na klubovou schůzi a výšlap vlakem.Cestou jsem viděla tohle a nejen to.Tak se sbalili kamarádi a vyrazilo směr.....směr objekt,ve kterém prý toho bylo víc,ale já tvrdím,že tu stále je mnoho k vidění.
Kategorie: dokumentykoníčky
Více  Zavřít popis alba 
  • 18.10.2021
  • 29 zobrazení
wakiavalon
původně jsme měli jet jindy a v jiné sestavě, ale nakonec se urval aspoň Čiksika, abychom dorazili na smluvený večerní pokec a zabrnkání za kamarády
Více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 14.10.2021
  • 117 zobrazení
jirka-suchomel
Motorové vozy pojmenované podle věžové kabinky strojvedoucího byly vyrobeny pro místní dráhy v počtu 89 kusů. Kromě netradičního vzhledu zaujmou např. palubním telefonem pro spojení průvodčího se strojvedoucím, planetovou převodovku bez spojky nebo reverzačním benzinovým motorem, který se točil podle toho, kterým směrem měl vůz jet. Vozy byly v provozu velmi oblíbené a udržely se až do roku 1958. Dochovaný motorový vůz M 120.417, jehož majitelem je Národní technické muzeum, je provozován v šumperském depu.
Více  Zavřít popis alba 
  • 11.10.2021
  • 28 zobrazení
1511
Skvělá akce.....
Více  Zavřít popis alba 
  • 5.10.2021
  • 315 zobrazení
bikerbob
Po nalákání jedním kamarádem a nakonec odřeknutí druhým jsem byl přesto všechno tak natěšený, že jsem do Rumunska vyrazil nakonec i jen sám.
V sobotu jsem vyjel brzy ráno a šlo mně jen o co nejrychlejší přesun za rumunské hranice. Takže přes Slovensko hlavně dálnice, přes Trebišov, kousek přes Maďarsko a pak už Rumunsko. Kdyby se dařilo, chtěl jsem přespat až poblíž Baia Mare, které je kousek od hor. Dvouhodinové čekání na maďarsko-rumunské hranici ale vzalo plánem za své a přes booking jsem si našel penzion v příhraničním Satu Mare.
Kvůli pozdnímu příjezdu do penzionu jsem neměl ani jednu Lea, tak jsem se v neděli ráno pokoušel najít bankomat. Google nebyl vůbec aktuální a využil jsem tak směnárnu. Bohužel kurz horší než později zjištěný kurz při platbě kartou. Příště raději objedu všechny nabízené bankomaty, snad bude některý funkční.Po zhruba hodině cesty se konečně dostávám do hor s minimálním po sezónním provozem a užívám si krásných výhledů na hory, údolí, vesničky a kláštery z asfaltových i nezpevněných cest. Některé z cest se nakonec ukázaly jako neprůjezdné ale díky krásné přírodě to člověku vůbec nevadí. Když jede člověk sám, tak zastavuje, fotí, stravuje se a jede jen kam sám chce. Při celodenní jízdě mně společnost nechybí, jen večer není taková zábava. Kolem šesté večer, při stmívání, objevím v jedné vesniče šipku na privát, který se mně po chvíli podaří najít. Staří majitelé spí v dřevěném domečku a ze zdeněho mají vytvořen malý penzion. Stařík zatopí pod kotlem a do deseti minut mám teplou sprchu, kde ani černá voda z unikajících sazí nevadí. Hlavně že hřeje.
V pondělí ráno se ochladilo na nějakých šest stupňů. Podle předpovědi ale bude přes den zase polojasno a v nižších polohách i kolem dvacítky. Opět se motám po včera večer vytýčené trase, občas udělám neplánovanou odbočku na cestu, která vede zajímavým směrem k nějakým pěkným kopečkům. Hned druhá dopolední odbočka se mně trochu nevyplatila. Nezpevněná cesta se ukázala po pár kilometrech jako neprůjezdná a náhradní trasa mě zase neplánovaně vyhodila ze sedla. Pomalá rychlost ale pár kamenů velikosti pěsti dokáže se žebry udělat své. Po demontáži kufrů a brašny jsem ale i poškubanými žebry s vypětím všech sil motocykl zvedl. Ještě, že to nebyla klíční kost :-D Do nejbližší vesnice to bylo tak 3-5 kiláků. Náhradní rodeo odbočka se však ukázala jako slepá a tak nezbylo, než se stejnou trasou vrátit zpět na asfalt. Žebra byly cítit při nasedání a vysedání, při prudké manipulaci s řidítky a při velkých hrbolech. Jet se ale celkem dalo, tak jsem pokračoval dál. Cesta mně po pár kilometrech opět zavedla na šotolinu ale s pevným podkladem, tak jsem to neootčil a zkusil projet. Pár kiláků v pohodě ale ve vesnici mně navedla navigace do kopce opět s velkými převalujícími se šutry. Nakonec jsem to neustál a s oslabenou rukou kvůli bolesti v žebrech jsem to na místě neudržel. Opět nezbylo než sundat všechny kufry, prázdné moto zvednou ... a po šedesáti metrech vyjet za zatáčkou na sfalt. Kurňa, taky jsem to mohl ustát :-D Žebra se ale začaly ozývat čím dál víc a vynášení kufrů a vaku do prudkého kopce mně taky zrovna nepřidalo. Po nabalení motocyklu raději v navigaci zakazuji nezpevněné cesty a pokračuji dál po trase. Druhý den ráno se uvidí, jestli to zvládnu dál nebo se budu muset vrátit. Což se mně moc nechce, protože počasí je luxusní a příroda rumunských hor překrásná. Na nocleh narážím opět po šesté večer v příjemném motorkářském kempu s penzionem a starostlivým německým majitelem.
V úterý ráno se zdají být žebra lepší. Sice je pořád problém vstát z postele ale nemusí jít vše rychle, hlavně, že to jde aspoň pomalu :-) Rozhodnu se tedy pokračovat dál ale už jen po asfaltu. Do poledne dám i s návštěvou moto muzea nějakých dvěstě kilometrů a žebra se zase začínají hodně ozývat. To už cítím, že bude hůř. Mířím tedy po původní trase směrem k západu a opět se rozhodnu co mně asi žebra dovolí. Před sedmou večer při slézání z motocyklu u motelu ale cítím, že budu mít další den asi poslední šanci zvládnout cestu domů. A při hekání a postupném odnášení vaku a aspoň zadního kufru do pokoje ve druhém patře vím, že i ta šance bude s odřenýma ušima :-)
Ve středu brzy ráno sotva vylezu z postele a už se mně ani do sprchy nechce. S námahou se sbalím a kolem čtvrt na sedm (v Rumunsku je oficálně čtvrt na osm) vyrážím k domovu. Dám na navigaci a jedu delší trasou přes Miskolc, kde by ale díky dálnici měla být cesta o půl hodiny kratší. Najdu si i celkem rozumnou pozici, kdy nejsou tolik cítit jak žebra, tak svalové křeče, které chytám pod levou lopatkou. Díky bohu za tempomat. Před rumunským Baia Mare je několik kilometrů dlouhá kolona. V protisměru je neustále provoz, že se nedá ani moc předjíždět. V blízké vesnici pak najdu na navigaci pár objízdných cest po okolních uluičkách, parkrát to šoupnu přes pruh pro cyklisty a než se z kolony vymaním, ukazuje mi navigace hodinové zpoždění. Ještě, že se mně podaří na rumunsko maďarské hranici přijet k závoře se dvěma auty, kdy za mnou nějaký velitel okamžitě umístí z okraje do jejího prostředku značku zákazu vjezdu. Ve druhé koloně totiž čeká tak dvacítka aut. Bohužel dálnice z Miskolce do Košic je uzavřená a tak kromě 80 kilometrů navíc je ještě i cesta o skoro hodinu delší :-D A pak kousek před maďarskými hranicemi, pár minut po předjetí třech kamionů, na dvou hlubokých asfaltových propadlinách vyskakuje můj levý kufr z držáku a jiskří dobrých 15 metrů po asfaltu. Takže kromě prohlubní je už i dobře odřený :-))) Abych zabránil kolizi kufru s kamiony, ne-li něčemu horšímu, spěchám a při sesedání už bolavé tělo neudrží motocykl a ten si v klidu lehá do trávy vedle silnice. Taky mám chuť se natáhnout :-D Nakonec projede v rychlých intervalech asi patnáctka kamionů, než se objeví aspoň dodávka, kterou se mně podaří zastavi a dva manželé mně pomohou motocykl postavit. To už s mými žebry vážně sám absolutně nezvládám ;-) Ono už při každém nasednutí nebo sesednutí musím chvilku spočnout, než se můžu zase hýbat. Už mě ale čeká jen jedno sesedání na slovenském dalničním odpočívadle, abych se za soumraku více oblékl a jedno sesedání na slovenské benzince před hranicemi na tankování. Pak už jen z Bytči do Rožnova déšť a z Bumbálky mlha. Poslední sesedání je v děvět večer doma ve firmě ... a tak není divu, že po druhém středečním jídle ulehám na gauč zase bez sprchy. Však ve čtvrtek je taky den :-D
Přes všechny štrapáce to stálo opravdu za to a ničeho nelituji. Příští rok snad dostane Broňas svou Pan Americu ještě před létem a vyrazíme znovu ;-) Ještě je co v rumunských horách objevovat a klidně i znovu navštívit ;-)
Kategorie: cestování
Více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 2.10.2021
  • 107 zobrazení
kabl58
Motodovolená s Jirkou-žralokem od 30.8 do 7.9.2021.
Sraz v Klatovech, kde jsme se rozhodli kam jet. Přesun se spaním v Rakousku do Slovinské Idrije, kde jsme měli zabukované 4 noci a odkus jsme vyráželi na výlety. Navštívili jsme : Predjamský hrad, Postojnskou jeskyni, jezezo Bled a Bohijnské jezero, vodopád v Triglavském národním parku, Ferariho zahradu, kostel Sv. Antonína Paduánského s křížovou cestou, Solné pánve u moře-tam jsme se i koupali. Mimo jiné jsme jeli i šotolinu cca 16 km. Nespočet serpentin a kopců. Po přesunu přes Maďarsko na Slovensko do Dudinců, kde jsme se setkali s kamarádem Fedorem a Vierkou, kteří nás doprovodili do Zvolena k obrněnému vlaku, Banské Bystrice - muzeum SNP, Špania dolina s kostelem který má kryté dřevěné schodiště, štolu na těžbu mědi. hornický orloj, k žebříku do nebe atd. #cestování#příroda#rodina_přátelé#země
Více  Zavřít popis alba 
  • 29.9.2021
  • 98 zobrazení
monikash
V neděli 26. září 2021 pokračovaly 2. dnem letošní Husí slavnosti opět bohatým programem. Před knihovnou a za muzeem proběhly doprovodné akce. Na prvním místě proběhlo čtení pohádkových příběhů anebo si děti mohly něco namalovat či rozšířit své vědomosti ze života ptáku, za muzeem si mohly zahrát severské nebo normální kuželky, popřípadě navštívit interaktivní výstavu deskových, karetních a naučných her. O této výstavě jsme vás seznámili v samostatném článku https://www.boskovice.cz/muzeum%2Dvystavuje%2Dfotografie%2Dboskovickeho%2Dghetta%2Da%2Dstolni%2Dhry/d-42705 .
Na náměstí vystoupil několikrát Velen, folklórní soubor, který letos slaví 70 let od svého založení, písničkář Monty, ZUŠ Letovice a Kopjam z Jevíčka. U skleníku opět vystavovali členové Českého svazu chovatelů, mohli jste nakoupit na stáncích rukodělné výrobky nebo něco pojíst a vypít. Děti se mohly zabavit s Komedianty na káře či se zapojit do dětských dílniček. Navíc se tu objevil nafukovací model Měsíce z brněnské hvězdárny a planetária. Letní kino rozezvučely před polednem francouzské, české a americké swingové skladby v podání zpěvačky Marie Gilbertové za doprovodu brněnské kapely DJANGO JET. Ve 14 hodin zaplnil areál kina Jiří Pavlica s Hradišťanem. Odhadem si je přišlo poslechnout kolem 800 návštěvníků. Jejich „rekord“ o 2 hodiny později zlomil písničkář a kytarista Pokáč. Přišlo si jej poslechnout přes 1.000 návštěvníků.
Po vystoupení Hradišťanu byla ve skleníku vyhlášena nejlepší husí pečínka roku 2021. Porota ve složení Pavel Sapík, který i dnes ve skleníku vařil, coby předseda komise, místostarosta města Petr Malach, ředitel VOŠ a SŠ Boskovice Pavel Vlach, vedoucí stravování Lenka Svobodová a kuchařka Jana Ondříková ochutnali v sobotu odpoledne husí pečínku ze 7. restaurací, které se do soutěže zapojily. Porotci hodnotili vzhled vůni a chuť. A právě dnes pak vítězné 3 restaurace obdržely z rukou starosty města Jaroslava Dohnálka a obou místostarostu Petra Malacha a Michaely Žejškové hrnec na zelí, lahev sektu a diplom. Vítězná restaurace pak i šek na 5.000 korun a dort. Na 3. místě se umístila restaurace Comfy Café & Bistro, druhou příčku obsadil Hostinec U Rudyho a vítězem se stala Restaurace U Rabína.
Po restauracích se do skleníku přesunuli chovatelé, aby ze svých řad ocenili nejlepší chovatele. O oblastní výstavě Boskovice 2021 vás informujeme v samostatném článku https://monikash.rajce.idnes.cz/Chovatele_vystavovali_pod_jinanem_Boskovice_2021/ .
Více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2021
  • 81 zobrazení
marcelpoko
Podnikli jsme dlouho plánovanou expedici do Ostravy na prohlídku vysoké pece.Byli jsme tam v minulosti s Haďákem a Honasem ,ale teď dodělali další expozice a plánovaná návštěva Landeku se už nestihla.Otevřeli Svět techniky v U6 a tam jsme ztrávili dalších 2 a půl hodiny.A když jsme vylezli bylo půl páté.Musel jsem si jet ještě koupit karimatku,kterou jsem zapoměl doma a pak rovnou na Hrabyni. Zkusili jsme vysílání,ale negativ.Našli jsme bivak a po 21 h jsme usnuli.Už se ani nedalo chodit,jak nás bolely nohy.Tak že příště jedeme znovu a to na Landek a hlavně ke kamarádovi Chozému.
Více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2021
  • 49 zobrazení
m-f
A je na světě. Jako vždy jsme si na ni připili a hned první výkend vyrazili do Nového Města na obhlídku (původně jsme měli jet jen hlídat děti, ale takhle to bylo i s bonusem)
Více  Zavřít popis alba 
  • 21.9.2021
  • 104 zobrazení
iva-63
Poslední den našeho letošního šumavského pobytu. Celé dopoledne pršelo tak, že jsme to vzdaly a naprosto věřily, že už vůbec nikam nepůjdeme. Když tu se po poledni přihnal vítr, odfoukl mraky a nejdnou se udělalo úplně překrásně. Jet na horskou Šumavu už se takhle odpoledne nedalo, tak jsme vyrazily na vyhlídkovou 14km procházku po okolí.

Mapa: https://mapy.cz/s/kamefohese
Více  Zavřít popis alba 
69 komentářů
  • 21.9.2021
  • 99 zobrazení
haninani
Už dlouho jsem měla chuť jet do Adršpašských skal. K naplnění došlo v polovině září, tedy mimo sezónu a jako parťáka jsem si vzala mámu. I mimo sezónu jsme uvitaly nákup vstupenky online přesně na čas. Ubytování jsme měly pro víkendové přespání dokonalé v hotelu Adršpach Garni, který je situován jen pár kroků od vstupu do skal a byl za výhodných cenových podmínek. Kromě toho byl čistý a bylo v něm teplo (venku už moc teplo nebylo) a navíc jsme měly opulentní snídani. Máma zvládla všechno výbornou. Lezla po skalách a byla všude, kde bylo možné být. Schodů tam bylo do nebes...
Více  Zavřít popis alba 
  • 20.9.2021
  • 30 zobrazení
franta123
Chtěli jsme jet jako obvykle na Slovensko. Ale řádil Covid.
Chtěli jsme jet jako obvykle ve třech nebo čtyřech. Ale řádil Covid.
Nakonec jsme vyrazili ve dvou, jen já a Tomáš.
Ale měli jsme nádherné počasí po celou dobu akce, viděli spoustu krásných nových věcí, měli prima zážitky, setkali se s příjemnými lidmi a na dva dny se k nám přidali i ostravští kamarádi Eva s Drahošem. A tak to nakonec všechno dopadlo dobře a nikomu se nic nestalo.
Bydleli jsme tři dny v Zábřehu a tři dny v Olomouci, pohybovali se na velké ploše a denně používali veřejnou dopravu. Toto album se původně mělo jmenovat Zábřežsko, Olomoucko a blízké okolí. (trochu dlouhé, že?).
Naštěstí jsem si však včas všiml, že celý kraj, kterým jsme se pophybovali, spadá do oblasti Hané (Hanácka) nebo do jejího bezprostředního východního okolí.
A tak se album jmenuje krátce a výstižně Haná. Chcete-li se s ním blíže seznámit, máte to prosté.
Prostě album otevřete a fotografie s popisky vám o něm budou vyprávět. Je tam krásně!
Více  Zavřít popis alba 
  • 17.9.2021
  • 167 zobrazení
rojifoto
  • 16.9.2021
  • 76 zobrazení
Reklama