zuzka434
"Obytná budova po severní straně vstupní brány vznikla asi současně se zámkem, koncem 17.st. Protější budova, známá jako stará trojská pošta, patrně koncem 18. stol. Vleklé restituční spory. Hospodářský dvůr, postavený koncem 17. století Šternberky. Byl přestavěn na sklonku 18. století a opatřen v první třetině 19. století novou klasicistní bránou a přilehlou budovou. Areál byl intenzivně hospodářsky využíván, sídlila zde původně Trojská mlékárna, pak továrna na mucholapky, státní statek, sklady skláren Kavalier, byl zde obchod a v části dlouho trojská pošta, až došlo v komunistickém období k úplné devastaci. V části areálu sídlil jezdecký oddíl, který dlouho vedl o objekt restituční spory a zdržoval vydání majetku dědicům původních majitelů. Celek zahrnuje několik objektů barokního i klasicistního původu, z 2. poloviny 19. století je čp. 238 a průmyslová budova z období po 1. světové válce.

Rekonstrukce a dostavba této památky byla dokončena v roce 2020."

(zdroj: historickasidla.cz)
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • minulou sobotu
  • 20 zobrazení
spagri
Po Svatojakubské pouti nám zbylo ještě pár volných dnů a tak jsme vyrazili do Liberce a okolí. Shodou okolností si tam Naďa s Fandou půjčovali obytné auto a v Jablonci bydlí Úklid, který nás už několikrát zval... Jeden den hezky a 2 dny mezi kapkami deště...
více  Zavřít popis alba 
  • léto
  • 32 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
kopemarc
Historie zámku Lešná je úzce spojená s historií dříve slavného moravského hradu Lukova. V roce 1724 získal hrad a celé lukovské panství rakouský hraběcí rod Seilernů. Na Moravě však téměř nepobývali, hrad chátral a v roce 1793 byl už neobyvatelný. Seilernové proto začali hledat prostor pro stavbu nového sídla. Zvolili si návrší na dohled od původního hradu Lukova, místo zvané Lešná.

Výstavba celého areálu začala v roce 1804 a budovy rostly postupně. Vznikla zde stavba určená k chovu bažantů, která sloužila i jako obydlí správce bažantnice. Do roku 1807 byl dokončen původní lešenský zámek. Šlo o dvoupodlažní budovu, která měla v přízemí i v horním patře jednadvacet oken. Hraběcí rodině zde sloužilo pět pokojů. Boční užší průčelí zámku bylo obráceno k silnici směřující od Lukova do Štípy, která v těchto místech vedla těsně kolem samotné zámecké budovy. Osmdesát let využívali Seilernové Lešnou pouze jako letní sídlo. V zimě pobývali na svých statcích v Rakousku.

Lukovské panství a zdejší zámek si oblíbil čtvrtý v generaci lešenských Seilernů, František Seilern. Nejdřív uvažoval o vylepšení sídla, aby se stalo pro jeho rodinu pohodlnějším. Zahájil přestavbu zámku, ale staré zdivo pukalo a práce vázly, a tak se hrabě kolem roku 1885 rozhodl starý zámek zbourat a na jeho místě vybudovat zcela novou stavbu. Na projektech nového zámku pracoval vídeňský architekt Johann Mick. Vytvořil postupně celou sérii návrhů. Poslední Mickovu verzi ještě upravil jiný vídeňský architekt, napajedelský rodák Viktor Siedek, který řešil zejména reprezentační interiéry v přízemí zámku, knihovnu či halu.

Johann Mick jako autor projektu zámku a celkového řešení lešenského areálu předložil ještě v únoru 1890 návrh parkové úpravy kolem budovy, řídil stavební práce od zahájení v roce 1887 do své smrti v roce 1890. Viktor Siedek poté převzal stavbu a dovedl ji k dokončení v roce 1893. Podle historika umění Pavla Zatloukala rozvinul architekt na projektu zámku celý stylový vějíř. Kombinoval neorenesanci s neogotikou a švýcarským stylem, to vše v neskrývaně pompézních, barokně vzrušených gestech. Zdůraznění pozdně romantických tvarů tu mělo zřejmě předobraz v Hasenauerově vídeňské vile Hermes.

Nový zámek se pyšnil přepychovým vybavením interiérů i vším komfortem své doby, včetně ústředního topení a elektřiny. Nechyběl vodovod s teplou a studenou vodou, domácí telefon, prostorné koupelny a splachovací toalety. V suterénu zámku byly hospodářské a provozní místnosti, přízemí zahrnovalo reprezentační prostory a obytné místnosti, v prvním patře byly obytné pokoje rodiny majitele, a ve druhém, podkrovním patře se nacházely hostinské pokoje. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byl lešenský areál se zámkem, přilehlými budovami, parkem a oborou dotvořen do podoby jedinečného architektonického a přírodního celku. Skvěle vybavené sídlo sloužilo hraběcí rodině, k níž zajíždělo i uherské příbuzenstvo, přijímaly se tu návštěvy sousedů z okolních zámků i aristokracie ze všech končin monarchie, desítky hostů se sem sjížděly k velkolepým podzimním honům. Nový zámek se stal hlavním sídlem Seilernů, kteří jej vlastnili až do jara 1945.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 30.7.2021
  • 29 zobrazení
radekgre
Středověká tvrz na raduňském návrší, doložená pravděpodobně k roku 1320, byla přestavěna v 16. století na renesanční zámek. Ten později prošel ještě barokními úpravami, ale dnešní podobu získal až v 19. století.
Investorem klasicistní adaptace objektu, se stal bohatý, ambiciózní a vlivný hrabě Jan Josef Larisch-Mönnich. Hrabě zemřel dříve, než byla přestavba uskutečněna, stavební úpravy pak probíhaly pod taktovkou jeho ženy Anny Marie Tekly. Iniciovala postupnou proměnu celého zámeckého areálu. Hospodářské budovy byly odsunuty z bezprostřední blízkosti zámku a přestaly panstvo obtěžovat hlukem a zápachem. Reorganizace zámeckého areálu neměla jen praktickou, ale také estetickou rovinu. Okolí šlechtického sídla zkrášlovala oranžerie, na kterou navazovala okrasná, bylinková a fíková zahrada s fíkovnou, ananasovnou a ovocným sadem. K romantickým procházkám a vyjížďkám vybízel nově založený anglický park.
Na počátku 30. let 19. století se na Larisch-Mönnichovské statky přiženil Gebhard Leberecht Blücher, vnuk stejnojmenného slavného pruského maršála, který vítězil nad Napoleonem. Blücherům patřily statky v rakouském Slezsku, Prusku a od druhé poloviny 19. století také v Anglii. Za svá hlavní sídla ovšem považovali rodové panství v Krobiełowicích a Raduň. Pokračovali tedy v úsilí o zvelebení raduňské rezidence, kterou navíc dále přizpůsobovali nárokům na pohodlné a celoroční bydlení.
Vestavbou mansard nad jižním i severním křídlem na počátku 20. století dosáhli rozšíření obytných prostor, důmyslné vestavěné skříně rozšiřovaly úložná místa. Komfort obyvatel rezidence zvýšily modernizační úpravy a zkvalitnění technického zázemí.
Stopy stavebních a zvelebujících zásahů, které realizovali Larisch-Mönnichové a Blücherové, jsou patrné dodnes a nesmazala je ani éra po roce 1948, kdy byl objekt využíván k nejrůznějším účelům. Přes tristní torzovitost původního mobiliáře jsou na zámku rekonstruovány různé roviny každodenního života v průběhu 19. a na počátku 20. století.
Zámecká novoklasicistní oranžerie z let 1825 až 1826 se nachází sto metrů od zámku. K elegantními přízemnímu objektu s vysokými okny přiléhal rozlehlý parter, ve kterém byly letněny citrusové dřeviny, vavřínové a palmové stromy, ale i další cizokrajná a domácí vegetace. Od 6. června roku 2020 bude nově zpřístupněna také okrasná a bylinková zahrada se sadem, které navazují na oranžerii.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.7.2021
  • 41 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
kstttstn
Hrad Lednica, postavený na strmom brale, sa skladal z troch od seba odstupňovaných častí a bol takmer neprístupný. Z malého, nižšie položeného predhradia, kde boli obranné bašty, väznica, miestnosť pre drábov, maštaľ pre kone, voziareň a kováčska dielňa. Vedľa nej boli schody k druhému padaciemu mostu, ktorý umožňoval vstup do skalného tunela. Až neskôr tu vybudovali delovú baštu. Tunel bol jediný prístup na nádvorie stredného hradu, kde boli hlavné palácové stavby, obytné budovy pre služobníctvo, hospodárske miestnosti, sklady a byt kastelána. V najvyšších mistnostiach stredného hradu boli schody do veže, z ktorej sa dalo prejsť na plošinu, kde začínali i do skaly vytesané schody na najvyššie položenú prírodnú pozorovateľňu. O hrad sa od roku 2004 stará a o jeho záchranu sa pokúša Historicko-astronomická spoločnosť v spolupráci s obcou Lednica. V roku 1999 sa časť severného múru zrútila. V roku 2011 sa z prednej palácovej časti zrúcaniny odtrhla asi 300-kilogramová kamenná masa. V súčasnosti je hrad v rekonštrukcii a nie je verejnosti voľne prístupný. Navštíviť ho je možné počas víkendov jar - jeseň.

Červenokamenské bradlo už z diaľky láka ako magnet. Ostrý skalný hrebeň so skalnou ihlou a mohutným skalným múrom vytvárajú pôsobivú krajinnú scenériu nad obcou Červený Kameň. Červenokamenské bradlo bolo v roku 1986 vyhlásené za prírodnú rezerváciu. Dominantou tejto lokality je vápencový monolit o výške 45 m a vrch Červenej skaly 732 m n.m. V stenách týchto vápencových skál možno pozorovať skameneliny. Z vrchných častí je pekný výhľad na okolité vrchy a obec účupenú v dolinke. Nachádza sa tu aj informačná tabuľa, ktorá vám vyrozpráva povesť, podľa ktorej sa skala sa raz za rok otvára a umožňuje odvážlivcom vstúpiť do jej tajomných útrob. Pod monolitom, v skalnom otvore je umiestnená soška Panny Márie, ktorá tu bola osadená na pamiatku 1500 rokov konania mariánskeho cirkevného snemu v Efeze. K Červenokamenskému bradlu vedie krátky Náučný chodník okolo Červenokamenského bradla z obce Červený Kameň.

Trasa: Lednica - Lednický hrad - Červenokamenské sedlo - Červenokamenské bradlo - Červený Kameň - Sedlo Chotuč - NCH Mikušovské bradlá - Pruské

Celkový počet prejdených km: 19

Celkový počet účastníkov: 12
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červenci
  • 168 zobrazení
biblos
Plástovice spolu s obcí Zbudov tvoří střed tzv. Vladislavských Blat, která se rozkládají mezi Hlubokou a Netolicemi - toto jádro se nazývá Zbudovská blata. Mají poměrně bohatou historii a hlavně zajímavou středověkou architekturu, tzv. "selského baroka". Od roku 1840 stojí uprostřed vsi obecní kaple zasvěcená "Sv. Trojici". Dochovala se také obecní kovárna a 10 chalup, které bývaly jako podružné nebo výměnkářské.

Stavby bývaly dříve vesměs dřevěné, ale štíty u obytných domů byly většinou z kamene a bohatě zdobené. Mnohé se dochovaly do dnešní doby. Tyto svérázné štíty zvané "selské baroko" byly vystavěny domácími zednickými mistry, téměř umělci, žijícími v okolí. Obytná stavení a ostatní zemědělské objekty byly kryty doškami. Štíty bývaly pomalované různými ornamenty. Plástovice jsou proto vyhlášeny jako památková obec. (https://www.kudyznudy.cz/aktivity/plastovice-u-ceskych-budejovic-pamatkova-obec-sels )
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 4.7.2021
  • 18 zobrazení
tymonek
Mohutná pětipatrová obytná věž vystavěná z červené kouřimské ruly na ostrohu nad rybníčkem je dokladem velkého stáří malešovské tvrze. Byla založena pány z Leštiny na počátku 14. století a později přestavěna bohatými kutnohorskými patricii Ruthardy. V roce 1421 tvrz dobyli Pražané, ale již za tři roky nato byla svědkem jejich krvavé porážky Žižkovým vojskem. Její majitelé se pak rychle střídali, až ji koncem 16. století získal Jiří Voděradský z Hrušova. Malešovské panství mu ale mnoho štěstí nepřineslo. Jiřík získal majetek lichvou a jeho bohatství se stalo trnem v oku některým jeho věřitelům. Z rozkazu císaře byl zatčen a pro braní nekřesťanských úroků záhy popraven. Většina jeho majetku byla konfiskována císařskou komorou. Po třicetileté válce získal panství císařský generál a říšský hrabě Jan Špork. Šporkové sídlili převážně na svém panství v Lysé nad Labem a Malešov za jejich vlády dále pustnul. Roku 1730 byla věž tvrze upravena na sýpku a od té doby byla užívána pouze k hospodářským účelům. Dnes se nový majitel snaží navrátit tvrzi její středověkou majestátnost.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 26.6.2021
  • 40 zobrazení
motomisiek
Bezławki (německy Bäslack) - vesnice nacházející se ve Varmijsko-mazurském vojvodství. Jednokřídlý ​​zděný hrad byl obklopen kamennou zdí se čtyřmi věžemi otevřenými do dvora a věž brány byla postavena na konci 14. století. V roce 1513 bylo obytné křídlo hradu přestavěno na kostel.
https://mapy.cz/zakladni?x=21.2656235&y=54.0168953&z=15&dim=60e49e78b8d63aa67df5496d
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 25.6.2021
  • 23 zobrazení
monster-energi
Vše na foto na další info prosím volejte 604542760
více  Zavřít popis alba 
  • 20.6.2021
  • 1 007 zobrazení
50plus
V pátek 18/6 odpoledne jsme v osmi lidech vyrazili na několikadenní "putovní" cyklovýlet z Toušně - nedaleko Prahy - do Děčína, kde byl cíl. Jelo se na po etapách. První přespání bylo v kempu v Mělníku, druhé v Litoměřicích a poslední v Děčíně. Část z nás, včetně mě, nenocovala v přivezeném stanu, ale v "kempovém přístřešku". Tím byla dvakrát chatka a v Děčíně pak obytný stan. Co mě se týče, tak v Mělníku jsem spal v chatce v podobě sudu, kde bylo nevyvětratelné horko. Naproti tomu chatku v litoměřickém kempu Slavoj jsem vnímal jako "luxusní". Noc v obytném stanu a pobyt v kempu Děčín jsem osobně považoval za nepříjemný. Jak to vnímali ostatní, nevím. Co se cesty samotné týče, tak tu lze považovat za nekomplikovanou. Několikrát byla možnost se vykoupat, etapy mezi kempy byly spíše krátké, stoupání nebylo a bylo i na co koukat. Až na to příšerné horko! Teplota se přes den pohybovala kolem třiceti stupňů, chvílemi byla i o pár stupňů nad třicet. Denní spotřeba tekutin se počítala na litry. Nikdo nezkolaboval, všichni dojeli. Jen dva mužští účastníci doznali menší zdravotní problémy. Jednomu se zanítilo škrábnutí na lýtku, které si přivezl z Prahy z metra. Druhému se zanítily puchýře na chodidlech, které se mu "vytvořily" pravděpodobně, když po koupání v ve štěrkovně v Račicích stoupal rozpáleným pískem do svahu ke kolům. V pondělí 20/6 šest z nás jelo domů. Dva mužští účastníci přes hrozící bouřky zůstali a zamýšleli pokračovat do Jizerek. Já jsem na rozdíl od pěti ostatních "navrátilců" nejel zpět vlakem, nýbrž po vlastní ose na vlastním kole. Šlo to výborně. Ale ne pořád. Před Mělníkem mě chytly příšerné křeče do nohou a musel jsem zůstat půl hodiny stát. Isostar ani magnesium v lahvi s pitím tomu nezabránily. Z Mělníka jsem pokračoval po asfaltu směrem na Kostelec nad Labem, odkud pak vede "nedrncavá" hladká asfaltová cyklostezka až do Prahy. Aby toho nebylo dost, tak jsem před Kostelcem píchnul a musel jsem ve vedru se štípajícími komáry spravovat - jak jinak - zadní kolo. Oprava klapla a přes Brandýs jsem se zase octnul v Toušni, odkud je mírné stoupání na Zeleneč. Toho jsem se bál. A oprávněně. Po několika minutách sotva znatelného stoupání jsem zase kvůli křečím musel zůstat stát a čtvrt hodiny jít pěšky. Nakonec jsem přece jen dojel. Nicméně byl to horor. Křeče a píchnutí mě zpozdily nejméně o hodinu a půl. Nebýt toho, tak jsem těch 142 kilometrů ujel téměř v pohodě. Síla i kondice v těle byla, ale nohy nechtěly. Možná ve hře byly i následky březnového středně těžkého covidu, z něhož jsem se teprve nedávno sebral. Tak či onak - sice s odřenýma ušima, ale dojel jsem. Rudolf.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • letos v červnu
  • 200 zobrazení
motomisiek
Zámek byl postaven kolem roku 1760 na obdélníkovém půdorysu s rohovými výklenky. Jednopatrová budova s ​​obytným podkrovím.
https://mapy.cz/zakladni?x=17.1965905&y=52.2329299&z=17&source=osm&id=136075121
https://www.mapotic.com/kde-jsme-potkali-svjana-nepomuckeho/785616-koszuty-muzeum
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 16.6.2021
  • 47 zobrazení
klang
Naše další cesta obytným autem. Projeli jsme kus Moravy. Bylo krásné počasí. Využili jsme několik možností parkování. Na divoko i menší parkování v soukromí i velký kemp. #cestování
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červnu
  • 87 zobrazení
spacefoto
Málokteré město v Čechách se může pyšnit dvěma plně zachovanými tvrzemi, které stojí vedle sebe v přímém sousedství, tak jako v Kestřanech. Tzv. Horní tvrz je obklopena vodním příkopem, přes který vede most do gotické brány, chráněné věží. Prohlédnout si zde můžete původní klenuté žebrované stropy, gotickou kapli se sklípkovou klenbou a dvoupatrovou obytnou věž s gotickým portálem a prevety na krakorcích.
Menší z obou kestřanských tvrzí pochází z konce 14. století, vystavěli ji synové Mikoláše Barocha. Již koncem 15. století je tvrz uváděna jako zpustlá. V polovině 16. století byla přestavěna a využívána jako pivovar, v 18. a 19. století jako hospodářské budovy. Až do obnovy v posledních letech budova tvrze postupně chátrala. Dnes je v soukromém držení a nepřístupná.
V 17. století dal Karel Paar vystavět dvoupatrový raně barokní zámek a v jeho okolí založil okrasnou zahradu s vinicí. Roku 1700 zámek koupil od A. H. Koce Ferdinand Schwarzenberg a rodina jej vlastnila až do roku 1924. Poté budova přešla pod správu státu, který ji využíval pro potřeby skladu a bydlení.
Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a probíhá zde rekonstrukce.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 14.6.2021
  • 20 zobrazení
finedays
Jdeme z Proseče na hrad a už poránu je hic a dusno....a to je dobře, my nemáme co přírodu kritizovat. Zbytky hradu se nacházejí na ostrohu spadajícím na severní, jižní a západní straně k vodní nádrži Seč. Zachovaly se pouze nevelké zbytky – polozasypaný příkop na severovýchodní straně, zbytky hradeb, věž se zbytky vstupní brány a obě dělové bašty. Na jižním výběžku ostrohu se nachází zřícenina věže a sklepy na místech obytných a hospodářských budov. Celý areál je v současnosti porostlý lesem. Místo je to nádherné, hrad rozlehlý, krásné výhledy na jezero.
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 9.6.2021
  • 51 zobrazení
dedasladek
Koncem 40. a v 50. letech minulého století byla zlikvidována osada Horní Pelhřimov pod Zelenou horou u Chebu. Poutní kostel sv. Anny s farou a starobincem, hřbitov, dvě hospody, zámeček a řada obytných a hospodářských stavení beze stopy zmizely. Většina materiálu z těchto staveb posloužila, tak jako v řadě jiných obcí v pohraničí, k nové výstavbě na Slovensku. Osada byla úředně vymazána z evidence katastru nemovitostí. Teď, po sedmdesáti letech se zde začíná znovu stavět.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.4.2021
  • 10 zobrazení
lukas-muf
Kompletní rekonstrukce elektro v městském domě, starém přes 200 let, zvenku chráněn památkáři. 2 patra, bude obytná půda a půda na skladování několika věcí. Původní elektro několikrát doděláváno a dobastlováno, některé krabice a zásuvky vyhořelé, v celém baráku svítily už jen 4, slovy čtyři světla :(
Kategorie: práce
více  Zavřít popis alba 
  • letos v dubnu
  • 33 zobrazení
luminum
Podle starověkého historika Motoori Norinaga ve starověkém Japonsku byl Tsuchigumo používán jako hanlivý termín proti domorodcům, kteří nevykazovali oddanost císaři Japonska.

Tam je nějaká debata o tom, zda mythical pavouk-stvoření nebo historické klany přišel první. Jedna teorie je založena na znalostech, že počínaje nejstaršími historickými záznamy, ti, kteří vedli válku proti císařskému dvoru, byli císařským soudem označováni jako oni , a to jak pohrdáním, tak i démonizací nepřátel soudu doslovným odkazem jako démoni. Tsuchigumo může být již existujícím, ale temným mýtím, který byl vybrán jako vhodný termín pro poněkud pokornější hrozbu pro říši, a poté byl popularizován. Alternativně se slovo tsuchigumo označuje jako odvození staršího hanlivého termínu tsuchigomori (土 隠), který se zhruba překládá jako "ti, kteří se schovávají v zemi". Tento termín odkazuje na běžnou praxi mezi mnoha venkovskými klany: využíváním stávajících jeskynních systémů a vytvářením opevněných dutých hliněných mohylů jak pro obytné, tak i vojenské účely. To znamená, že použití jména pro renegádové klany začalo v podstatě jako hračka a časové příběhy obklopující doslovnou rasu inteligentních, příležitostně antropomorfních pavouků rostly z tohoto historického použití, nejprve jako alegorie, pak jako mýtus.

V následujících příkladech ze starověkých historických záznamů a účtů je tsuchigumo používán různě k popisu známých jednotlivých banditů, rebelů nebo nepřátelských klanových vůdců a také se aplikoval na klany jako celek. V některých případech není jasné, jakým způsobem je tento termín používán. Jeho použití jako figurativní termín označuje, že osoba nebo klan, na které se odkazuje, vzdorovala imperiální autoritě v nějakém skrytém, ale konzistentním způsobu, obecně v guerillové válce nebo aktivně se vyhnul objevu.
Kategorie: uměleckézábava
více  Zavřít popis alba 
  • 7.4.2021
  • 2 zobrazení
auto-jase
Krásný karavan Hymer TRITON ERIBA TOURING GT, r.v.: 2009,provozní hmotnost 860 kg, plynové vytápění a vařič, sprcha, WC, lednička s mrazákem, výsuvná střecha, markýza včetně předstanu, rezervní kolo, aretační nohy,integrovaný zásobník na vodu, ALU kola, Obytný přívěs je v exklusivním stavu a mimořádném designu po jediném majiteli s mimořádným příslušenstvím ) celková cena 399.000,-Kč , není odpočet DPH .
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • 18.3.2021
  • 303 zobrazení
nemovitosticool
Nabízím k prodeji byt 4+1/L, 85m2, OV, v klidné části Zlína - Jižní Svahy, v ulici U Trojáku.

Obytná plocha bytu je 80,52m2, s lodžií o výměře 4m2 a sklepní kójí o výměře 2m2.

Byt se nachází ve 3.NP (2. patro) zatepleného domu po rekonstrukci s výtahem.

Byt po částečné rekonstrukci s původním jádrem. Plastová okna, plovoucí podlahy.

Byt již připraven k nastěhování. Volný prakticky ihned.

V blízkosti domu je veškerá občanská vybavenost, včetně supermarketu, zastávky MHD, dětského hřiště, koupaliště, restaurace či krásného Centrálního parku.

Nízké měsíční poplatky a platba do fondu oprav v celkové výši 4.416,-Kč.

Možno financovat hypotéčním úvěrem, který Vám rádi za nejvýhodnějších podmínek zajistíme.

CENA: 4.200.000,-Kč

Volejte: 775 680 000
Pište: dpaul@dpaul.cz
více  Zavřít popis alba 
  • 7.2.2021
  • 90 zobrazení
ivaapetr
Nový Svět se nachází na pražských Hradčanech v městské části Praha 1. Rozkládá se v okolí stejnojmenné ulice na severozápad od Pražského hradu poblíž někdejších městských hradeb. Jedná se o velice malebné zákoutí s křivolakými uličkami a malými obytnými domečky, nacházející se stranou od hlavního turistického ruchu.

Původ vzniku této části Hradčan není přesně znám, jednalo se patrně o předhradí Pražského hradu, které vzniklo postupným zasypáváním strže a údolí potoka Brusnice na horním konci Jeleního příkopu. Dnes se tu nachází nejenom starobylá čtvrť Nový svět, ale i tenisové kurty, dětské hřiště a malé zahrádky.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.2.2021
  • 89 zobrazení
lotusesprit
Hostavice - Zámek byl vystavěn ve 2. polovině 19. století jako součást zdejšího velkostatku. Má podobu novorenesančního patrového objektu, v průčelí s rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem.
Po roce 1918 se majitelem zámečku stal velkostatkář Kolman, od kterého jej v roce 1934 i s pozemky koupil podnikatel Tomáš Baťa. Ten plánoval postavit zde rozsáhlé zahradní město s obytnými domky, vlastním obchodním centrem, školou a sportovním areálem. Bohužel kvůli změně politické situace z plánů sešlo.
Po skončení 2. světové války byl zámeček upraven pro potřeby mateřské a základní školy, od roku 2005 zde naleznete soukromou Vysokou školu tělesné výchovy a sportu Palestra.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.1.2021
  • 60 zobrazení
martruz
Fotky v tomto albu jsem pořídila při procházce kolem zpustlého území (moderně a nesympaticky po anglicku řečeno brownfieldu) Bubny-Zátory a přilehlým okolím. Dnes se táhnou náletovými dřevinami porostlé nevyužívané prostory od Negrelliho viaduktu až k ulici Železničářů, do míst zaniklé čtvrti Zátory. Po délce je ohraničeno z jedné strany ulicemi Za Viaduktem a Argentinská a z druhé železnicí z Masarykova nádraží do Kralup a Kladna s nádražím Praha-Bubny. Již léta tvoří neprostupnou hranici mezi dolními a horními Holešovicemi (Letnou).
Pamatuji dobu, kdy zde stávaly železniční dílny, depo a výtopna parních lokomotiv, které zdobily okolí oblaky černých sazí. V té době bylo ještě možné zkrátit si cestu z dolních Holešovic do Stromovky přes lávku, které se říkalo Prasečí. Člověk při chůzi po ní musel zpravidla zatajit dech, protože pod ní bývalo místo pro odstavené dobytčí vozy.
Provoz depa byl ukončen v roce 2000. V roce 2004 bylo nádraží včetně výtopen a dílen prohlášeno kulturní památkou ČR. V roce 2006 byly pozemky kolem dráhy a nádraží prodány. V roce 2008 došlo ke zrušení památkové ochrany, ve které byla ponechána pouze nádražní vodárna. Přes protesty veřejnosti i zastupitelstva Prahy 7 byla v roce 2015 většina budov zbořena.
V témže roce byla u nádraží Praha -Bubny odhalena plastika „Brána nenávratna“ od sochaře Aleše Veselého. Jsou to vlastně 20 m dlouhé koleje vypínající se k nebi jako Jákobův žebřík. Připomínají, že z tohoto místa odjížděly transporty s desetitisíci pražských Židů do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Z nádražní budovy by měl vzniknout v nejbližší době Památník ticha, který by připomínal oběti holocaustu.
O využití opuštěných prostor bylo zpracováno několik územních plánů, vedlo se mnoho debat, které zpravidla nikam nevedly. V současné době to vypadá, že podle poslední územní studie vznikne na tomto rozlehlém prostoru nová čtvrť s obytnými domy, kancelářemi, obchodním centrem a parkem. Mělo by dojít k propojení Holešovic s Letnou a Stromovkou. Změnit se má i nevzhledné okolí stanice metra Vltavská, kde má vyrůst koncertní hala. Bydlení by zde mělo najít 25 tisíc lidí a 29 tisíc by zde mělo pracovat. Je to obrovské množství. Obavy starousedlíků vzbuzuje očekávaný nárůst dopravy, klimatické změny spojené s výstavbou apod. Nezbývá, než doufat, že bude vše řešeno s rozumem ...
Kategorie: města
více  Zavřít popis alba 
131 komentářů
  • 20.1.2021
  • 124 zobrazení
Reklama