monster-energi
Vše na foto na další info prosím volejte 604542760
více  Zavřít popis alba 
  • 20.6.2021
  • 1 002 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
klang
Naše další cesta obytným autem. Projeli jsme kus Moravy. Bylo krásné počasí. Využili jsme několik možností parkování. Na divoko i menší parkování v soukromí i velký kemp. #cestování
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červnu
  • 86 zobrazení
projektm144008
foto: Adam Kotas
více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2020
  • 29 zobrazení
motomisiek
Zámek byl postaven kolem roku 1760 na obdélníkovém půdorysu s rohovými výklenky. Jednopatrová budova s ​​obytným podkrovím.
https://mapy.cz/zakladni?x=17.1965905&y=52.2329299&z=17&source=osm&id=136075121
https://www.mapotic.com/kde-jsme-potkali-svjana-nepomuckeho/785616-koszuty-muzeum
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 16.6.2021
  • 47 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
motomisiek
Bezławki (německy Bäslack) - vesnice nacházející se ve Varmijsko-mazurském vojvodství. Jednokřídlý ​​zděný hrad byl obklopen kamennou zdí se čtyřmi věžemi otevřenými do dvora a věž brány byla postavena na konci 14. století. V roce 1513 bylo obytné křídlo hradu přestavěno na kostel.
https://mapy.cz/zakladni?x=21.2656235&y=54.0168953&z=15&dim=60e49e78b8d63aa67df5496d
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 25.6.2021
  • 23 zobrazení
biblos
Plástovice spolu s obcí Zbudov tvoří střed tzv. Vladislavských Blat, která se rozkládají mezi Hlubokou a Netolicemi - toto jádro se nazývá Zbudovská blata. Mají poměrně bohatou historii a hlavně zajímavou středověkou architekturu, tzv. "selského baroka". Od roku 1840 stojí uprostřed vsi obecní kaple zasvěcená "Sv. Trojici". Dochovala se také obecní kovárna a 10 chalup, které bývaly jako podružné nebo výměnkářské.

Stavby bývaly dříve vesměs dřevěné, ale štíty u obytných domů byly většinou z kamene a bohatě zdobené. Mnohé se dochovaly do dnešní doby. Tyto svérázné štíty zvané "selské baroko" byly vystavěny domácími zednickými mistry, téměř umělci, žijícími v okolí. Obytná stavení a ostatní zemědělské objekty byly kryty doškami. Štíty bývaly pomalované různými ornamenty. Plástovice jsou proto vyhlášeny jako památková obec. (https://www.kudyznudy.cz/aktivity/plastovice-u-ceskych-budejovic-pamatkova-obec-sels )
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 4.7.2021
  • 18 zobrazení
finedays
Jdeme z Proseče na hrad a už poránu je hic a dusno....a to je dobře, my nemáme co přírodu kritizovat. Zbytky hradu se nacházejí na ostrohu spadajícím na severní, jižní a západní straně k vodní nádrži Seč. Zachovaly se pouze nevelké zbytky – polozasypaný příkop na severovýchodní straně, zbytky hradeb, věž se zbytky vstupní brány a obě dělové bašty. Na jižním výběžku ostrohu se nachází zřícenina věže a sklepy na místech obytných a hospodářských budov. Celý areál je v současnosti porostlý lesem. Místo je to nádherné, hrad rozlehlý, krásné výhledy na jezero.
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 9.6.2021
  • 51 zobrazení
lukas-muf
Kompletní rekonstrukce elektro v městském domě, starém přes 200 let, zvenku chráněn památkáři. 2 patra, bude obytná půda a půda na skladování několika věcí. Původní elektro několikrát doděláváno a dobastlováno, některé krabice a zásuvky vyhořelé, v celém baráku svítily už jen 4, slovy čtyři světla :(
Kategorie: práce
více  Zavřít popis alba 
  • letos v dubnu
  • 33 zobrazení
galapagon
  • prosinec 2011 až květen 2012
  • 133 zobrazení
kopemarc
Historie zámku Lešná je úzce spojená s historií dříve slavného moravského hradu Lukova. V roce 1724 získal hrad a celé lukovské panství rakouský hraběcí rod Seilernů. Na Moravě však téměř nepobývali, hrad chátral a v roce 1793 byl už neobyvatelný. Seilernové proto začali hledat prostor pro stavbu nového sídla. Zvolili si návrší na dohled od původního hradu Lukova, místo zvané Lešná.

Výstavba celého areálu začala v roce 1804 a budovy rostly postupně. Vznikla zde stavba určená k chovu bažantů, která sloužila i jako obydlí správce bažantnice. Do roku 1807 byl dokončen původní lešenský zámek. Šlo o dvoupodlažní budovu, která měla v přízemí i v horním patře jednadvacet oken. Hraběcí rodině zde sloužilo pět pokojů. Boční užší průčelí zámku bylo obráceno k silnici směřující od Lukova do Štípy, která v těchto místech vedla těsně kolem samotné zámecké budovy. Osmdesát let využívali Seilernové Lešnou pouze jako letní sídlo. V zimě pobývali na svých statcích v Rakousku.

Lukovské panství a zdejší zámek si oblíbil čtvrtý v generaci lešenských Seilernů, František Seilern. Nejdřív uvažoval o vylepšení sídla, aby se stalo pro jeho rodinu pohodlnějším. Zahájil přestavbu zámku, ale staré zdivo pukalo a práce vázly, a tak se hrabě kolem roku 1885 rozhodl starý zámek zbourat a na jeho místě vybudovat zcela novou stavbu. Na projektech nového zámku pracoval vídeňský architekt Johann Mick. Vytvořil postupně celou sérii návrhů. Poslední Mickovu verzi ještě upravil jiný vídeňský architekt, napajedelský rodák Viktor Siedek, který řešil zejména reprezentační interiéry v přízemí zámku, knihovnu či halu.

Johann Mick jako autor projektu zámku a celkového řešení lešenského areálu předložil ještě v únoru 1890 návrh parkové úpravy kolem budovy, řídil stavební práce od zahájení v roce 1887 do své smrti v roce 1890. Viktor Siedek poté převzal stavbu a dovedl ji k dokončení v roce 1893. Podle historika umění Pavla Zatloukala rozvinul architekt na projektu zámku celý stylový vějíř. Kombinoval neorenesanci s neogotikou a švýcarským stylem, to vše v neskrývaně pompézních, barokně vzrušených gestech. Zdůraznění pozdně romantických tvarů tu mělo zřejmě předobraz v Hasenauerově vídeňské vile Hermes.

Nový zámek se pyšnil přepychovým vybavením interiérů i vším komfortem své doby, včetně ústředního topení a elektřiny. Nechyběl vodovod s teplou a studenou vodou, domácí telefon, prostorné koupelny a splachovací toalety. V suterénu zámku byly hospodářské a provozní místnosti, přízemí zahrnovalo reprezentační prostory a obytné místnosti, v prvním patře byly obytné pokoje rodiny majitele, a ve druhém, podkrovním patře se nacházely hostinské pokoje. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byl lešenský areál se zámkem, přilehlými budovami, parkem a oborou dotvořen do podoby jedinečného architektonického a přírodního celku. Skvěle vybavené sídlo sloužilo hraběcí rodině, k níž zajíždělo i uherské příbuzenstvo, přijímaly se tu návštěvy sousedů z okolních zámků i aristokracie ze všech končin monarchie, desítky hostů se sem sjížděly k velkolepým podzimním honům. Nový zámek se stal hlavním sídlem Seilernů, kteří jej vlastnili až do jara 1945.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 30.7.2021
  • 29 zobrazení
tymonek
Mohutná pětipatrová obytná věž vystavěná z červené kouřimské ruly na ostrohu nad rybníčkem je dokladem velkého stáří malešovské tvrze. Byla založena pány z Leštiny na počátku 14. století a později přestavěna bohatými kutnohorskými patricii Ruthardy. V roce 1421 tvrz dobyli Pražané, ale již za tři roky nato byla svědkem jejich krvavé porážky Žižkovým vojskem. Její majitelé se pak rychle střídali, až ji koncem 16. století získal Jiří Voděradský z Hrušova. Malešovské panství mu ale mnoho štěstí nepřineslo. Jiřík získal majetek lichvou a jeho bohatství se stalo trnem v oku některým jeho věřitelům. Z rozkazu císaře byl zatčen a pro braní nekřesťanských úroků záhy popraven. Většina jeho majetku byla konfiskována císařskou komorou. Po třicetileté válce získal panství císařský generál a říšský hrabě Jan Špork. Šporkové sídlili převážně na svém panství v Lysé nad Labem a Malešov za jejich vlády dále pustnul. Roku 1730 byla věž tvrze upravena na sýpku a od té doby byla užívána pouze k hospodářským účelům. Dnes se nový majitel snaží navrátit tvrzi její středověkou majestátnost.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 26.6.2021
  • 40 zobrazení
dedasladek
Koncem 40. a v 50. letech minulého století byla zlikvidována osada Horní Pelhřimov pod Zelenou horou u Chebu. Poutní kostel sv. Anny s farou a starobincem, hřbitov, dvě hospody, zámeček a řada obytných a hospodářských stavení beze stopy zmizely. Většina materiálu z těchto staveb posloužila, tak jako v řadě jiných obcí v pohraničí, k nové výstavbě na Slovensku. Osada byla úředně vymazána z evidence katastru nemovitostí. Teď, po sedmdesáti letech se zde začíná znovu stavět.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.4.2021
  • 10 zobrazení
ffoutdoor
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • 19.6.2019
  • 498 zobrazení
zz54
- Žďár nad Sázavou, před kulturním domem, Vysočina
více  Zavřít popis alba 
  • 19.5.2019
  • 66 zobrazení
spacefoto
Málokteré město v Čechách se může pyšnit dvěma plně zachovanými tvrzemi, které stojí vedle sebe v přímém sousedství, tak jako v Kestřanech. Tzv. Horní tvrz je obklopena vodním příkopem, přes který vede most do gotické brány, chráněné věží. Prohlédnout si zde můžete původní klenuté žebrované stropy, gotickou kapli se sklípkovou klenbou a dvoupatrovou obytnou věž s gotickým portálem a prevety na krakorcích.
Menší z obou kestřanských tvrzí pochází z konce 14. století, vystavěli ji synové Mikoláše Barocha. Již koncem 15. století je tvrz uváděna jako zpustlá. V polovině 16. století byla přestavěna a využívána jako pivovar, v 18. a 19. století jako hospodářské budovy. Až do obnovy v posledních letech budova tvrze postupně chátrala. Dnes je v soukromém držení a nepřístupná.
V 17. století dal Karel Paar vystavět dvoupatrový raně barokní zámek a v jeho okolí založil okrasnou zahradu s vinicí. Roku 1700 zámek koupil od A. H. Koce Ferdinand Schwarzenberg a rodina jej vlastnila až do roku 1924. Poté budova přešla pod správu státu, který ji využíval pro potřeby skladu a bydlení.
Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a probíhá zde rekonstrukce.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 14.6.2021
  • 20 zobrazení
50plus
V pátek 18/6 odpoledne jsme v osmi lidech vyrazili na několikadenní "putovní" cyklovýlet z Toušně - nedaleko Prahy - do Děčína, kde byl cíl. Jelo se na po etapách. První přespání bylo v kempu v Mělníku, druhé v Litoměřicích a poslední v Děčíně. Část z nás, včetně mě, nenocovala v přivezeném stanu, ale v "kempovém přístřešku". Tím byla dvakrát chatka a v Děčíně pak obytný stan. Co mě se týče, tak v Mělníku jsem spal v chatce v podobě sudu, kde bylo nevyvětratelné horko. Naproti tomu chatku v litoměřickém kempu Slavoj jsem vnímal jako "luxusní". Noc v obytném stanu a pobyt v kempu Děčín jsem osobně považoval za nepříjemný. Jak to vnímali ostatní, nevím. Co se cesty samotné týče, tak tu lze považovat za nekomplikovanou. Několikrát byla možnost se vykoupat, etapy mezi kempy byly spíše krátké, stoupání nebylo a bylo i na co koukat. Až na to příšerné horko! Teplota se přes den pohybovala kolem třiceti stupňů, chvílemi byla i o pár stupňů nad třicet. Denní spotřeba tekutin se počítala na litry. Nikdo nezkolaboval, všichni dojeli. Jen dva mužští účastníci doznali menší zdravotní problémy. Jednomu se zanítilo škrábnutí na lýtku, které si přivezl z Prahy z metra. Druhému se zanítily puchýře na chodidlech, které se mu "vytvořily" pravděpodobně, když po koupání v ve štěrkovně v Račicích stoupal rozpáleným pískem do svahu ke kolům. V pondělí 20/6 šest z nás jelo domů. Dva mužští účastníci přes hrozící bouřky zůstali a zamýšleli pokračovat do Jizerek. Já jsem na rozdíl od pěti ostatních "navrátilců" nejel zpět vlakem, nýbrž po vlastní ose na vlastním kole. Šlo to výborně. Ale ne pořád. Před Mělníkem mě chytly příšerné křeče do nohou a musel jsem zůstat půl hodiny stát. Isostar ani magnesium v lahvi s pitím tomu nezabránily. Z Mělníka jsem pokračoval po asfaltu směrem na Kostelec nad Labem, odkud pak vede "nedrncavá" hladká asfaltová cyklostezka až do Prahy. Aby toho nebylo dost, tak jsem před Kostelcem píchnul a musel jsem ve vedru se štípajícími komáry spravovat - jak jinak - zadní kolo. Oprava klapla a přes Brandýs jsem se zase octnul v Toušni, odkud je mírné stoupání na Zeleneč. Toho jsem se bál. A oprávněně. Po několika minutách sotva znatelného stoupání jsem zase kvůli křečím musel zůstat stát a čtvrt hodiny jít pěšky. Nakonec jsem přece jen dojel. Nicméně byl to horor. Křeče a píchnutí mě zpozdily nejméně o hodinu a půl. Nebýt toho, tak jsem těch 142 kilometrů ujel téměř v pohodě. Síla i kondice v těle byla, ale nohy nechtěly. Možná ve hře byly i následky březnového středně těžkého covidu, z něhož jsem se teprve nedávno sebral. Tak či onak - sice s odřenýma ušima, ale dojel jsem. Rudolf.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • letos v červnu
  • 195 zobrazení
mondeos
  • 9.6.2018
  • 86 zobrazení
zizka222
  • 24.12.2016
  • 80 zobrazení
halik240
  • říjen 2015 až září 2016
  • 86 zobrazení
motorbreath
  • červenec až listopad 2015
  • 547 zobrazení
ali46
  • září 2013 až březen 2014
  • 392 zobrazení
borisa160
  • 1.4.2012
  • 596 zobrazení
Reklama