blanaturistka
Osvícený ředitel Uměleckoprůmyslového musea dr. Emanuel Poche spolu s kurátorem sbírky skla Karlem Hettešem začal tuto tvorbu sbírat v době, kdy začala vznikat. Další generace v tomto velkolepém projektu pokračovaly. Vznikla tak unikátní sbírka čítající kolem 6500 kusů. Všechny vystavené objekty dokládají nejen kreativitu českých umělců, která ve své době předešla vývoj uměleckého skla ve větě, ale dokládají též mistrovství uměleckých řemeslníků, kteří na vzniku těchto děl spolupracovali. V neposlední řadě potvrzují rovněž vysoký morální a profesionální kodex kurátorů, kteří se o jejich vznik a uchování zasloužili.Foto. Blanka Šťastná
více  Zavřít popis alba 
  • 15.5.2021
  • 39 zobrazení
mslipi
Někdo má doma k pomazlení koťátka, někdo štěňátka a pan sokolník Vondruška má rovnou celé hejno dravců a sov. Že nejsou k pomazlení? No to byste koukali, jak se třeba Bára, výr bengálský, nechá krásně pochovat. Ono je to pro ní příjemnější než létání, protože si pochroumala křídlo, teď v něm má šrouby a jen tak trochu rehabilituje. Výr velký jménem Kuba už toho nalétal víc a dokonce dokázal přistát paní učitelkám na ruku.
Mates se jen tak trochu naparoval, to on asi dobře ví, že je nejkrásnější sovou, sovou pálenou. Pan sokolník nám vysvětlil, že povídačky o moudrosti sov jsou nesmysly a sovy jsou leccos, jen né chytré. Nedají se vycvičit žádnou drezůrou, ale vztah sokolníka a jeho sovy je postavený jen na důvěře a přátelství. No, podle toho to vypadá, že jsou chytré až až. A pan sokolník je má očividně moc rád. Rád by, aby jim bylo i v přírodě dobře a některá mláďátka do přírody vypouští.
Báru, Kubu, Matese a malinké bílé soví děťátko pozorovalo z výšky káně Ringo. Teď ale přichází na plac král dravců, orel skalní, a tak je třeba, aby se Ringo uklidil. Jenže ten se zrovna vypořádává s útoky našich strak, které nám hnízdí na zahradě. Je celý vyplašený a moc se mu nechce poslouchat.
Orel Bohouš to pozoruje s nadhledem, ale jako dobře vychovaný parťák neudělá svému pánovi ostudu a krásně nám zapózuje. Paní učitelky a tety ho drží na ruce a mají veliký respekt z dlouhých ostrých drápů a silného zobáku. Bohouš je gentleman, předvádí své pestré peří a jen mírně přikyvuje, když pan Vondruška vypráví a složitém, ale nádherném soužití člověka a dravce.
Létající krása nad naší zahradou je už unavena a my víme, že každá zvířátka máme nechat v klidu odpočívat a tak těmto důstojným opeřeným skvostům zamáváme na rozloučenou a těšíme se na příští shledání.
……….,,Mně se nejvíc líbily straky“………….. ,,Mně se nejvíc líbil Bohouš skalní“……………… 😊.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.6.2020
  • 77 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
druzinastepanov
Na konci března jsme přijali pozvání našeho kamaráda Káji, který nám ukázal svého nového pejska. Lary, jak mu Kája říká, je štěně bígla a má se čile k světu. Všechny děti měly možnost si pejska pohladit nebo pochovat. Nakonec nechybělo ani společné focení. Dětem se akce líbila.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.2.2020
  • 4 zobrazení
defenger
V předposlední únorový víkend bylo v Poštorné opět veselo.
Dopoledne se rozhořelo pod kotly v restauraci Iriss, aby vůné
zelňaček nesla okolím a mohly se brzy ochutnávat vzorky zelných
polévek, s nejrůznějšími ingrediencemi.

Odpoledne se pak na cestu vydal fašankový průvod, po srazu u
poštorenského kostela. Po nezbytném ožehnání od faraře, po několika
zastávkách u místních pohostinných občanů, zakončí průvod svou pout
v místním kulturáku. Zde se zatancuje, zazpívá a tradičně pochová basa...

Zverejneno v Břeclavském deníku, 27.2.,
https://breclavsky.denik.cz/ctenar-reporter/vesely-fasank-a-vune-zelnacek-nad-postornou-20200226.html
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 23.2.2020
  • 300 zobrazení
janaariel
dnes jsme trénovali jízdu v kočárku, abychom byly připravené, až vyrazíme na veterinu ..
navštívily jsme zoo prodejnu, kde si Lotynka trpělivě zkoušela oblečky a nebylo to jednoduché ..
žádný jí nebyl dobře..
nakonec se Lotynka nechala pochovat od paní prodavačky :-)
moc díky za velkou trpělivost v zoo prodejně
Zoo Budyshop -
Prodej chovatelských potřeb
Jateční 5203/2
Kategorie: událostizvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 3.1.2020
  • 168 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
pozkoc
Pardálek bílomourek je kluk jako buk. Urostlý, statný kocour. I přes veškeré vymazlovací snahy a taktiky se Pardálek lidí bojí. Nicméně nějakou tou kočičí ňamkou se nechá přesvědčit a třeba masíčko si vezme i z ruky. Nicméně ještě nikomu nedal tolik důvěry, aby se od něj nechal pohladit. Pardál pokud má pocit, že mu člověk neublíží, tak chodí v blízkosti člověka tak na 30cm ale ten musí dělat, že ho nevidí :) Je hodně závislý na své sestřičce Stelle, která na tom s důvěrou k lidem bohužel není o moc lépe. Je to kocourek co je od útlého věku pouze v bytě a venku to nezná. Proto by možná bylo vhodné, kdyby v bytě i zůstal, je to takový "poďous" co je ze všeho hned vyděšený. Do adopce může jít pouze se svou sestrou Stellou ideálně do bytu se zabezečenými okny a hodně trpělilvými novými páníčky.
Stellinka je stejná plašmuška jako její bráška Pardálek, ne a ne se nechat pořádně pomazlit a pochovat už vůbec ne. Jakmile se přiblížíte na méně než 2 metry, už se krčí a prská. Pohladit se nechá, ale vůbec z toho nemá radost. Stellinka stejně jako Pardálek, by byla proto vhodná do domečku se zahrádkou, kde by se jí dostalo tolik vytoužené svobody. Ale zase nechceme, aby byla jen kočka venkovní, přece jenom je u nás už dlouho a je zvyklá a na teplo a pohodlí pelíšků a plných misek. Ideální by pro ni bylo to, že by se mohla prolítat na zahradě a večer se schoulit v pelíšku a třeba s Vámi koukat na televizi. A kdo ví, třeba by časem přišla i na to, že pomazlení je príma. Zkusíte to s ní?
více  Zavřít popis alba 
  • 21.8.2019
  • 46 zobrazení
miradv01
Turistický pocho d v Rokycanech vedl okolo říčky Klabavy, do Kameného Újezdu a stoupáním na rozhlednu Kotel. U rozhledny se konaly oslavy 5. výročí otevření rozhledny pořádané městem Rokycany. Návrat zpět byl zpět lesní cestou do města. Jenom jsme trocho pomokli a ušli 14 km.
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 11.5.2019
  • 50 zobrazení
pozkoc
i z odchytu z Hočopočo
Dva asi 4 měsíční mourečci se nám chytli do sklopce v areálu v Horních Počernicích, kde provádíme kastrační programu. A protože byla zima, nechali jsme prcky u nás.
Jedno mouraté stvoření na nás zatím syčí a dupe nožkou a a je to holka a dostala jméno po jablíčku Reneta. Už se nechá pohladit a pochovat, ale nadšení žádné. Zatím)
Klučík je Jonathan a je k nám přívětivější. Chová se a už i trochu předl.
Idared se chytla pozdeji , ale bude dobrá je klidná a určitě se vymazlí.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.1.2019
  • 61 zobrazení
polinkova
Na "jarní" Štědrý den jsem v Plzni stihla v pravé poledne (s davem dalších návštěvníků :-) super Ježíška u šimpíků, což snad bude zjevné i z hodně mizerných fotek. Pak jsem tentokrát zabrousila i do podzemí v bývalém německém bunkru, japonské zahrady a zazimovaného Dinoparku, poté tradičně do Amazónie, kde jsem natrefila na dalšího Ježíška :-): Monika ("máma" od šimpíků) tam právě kromě opiček krmila i pásovce štětinatého a kulovitého, kterého jsem si mohla pochovat (mimo záběr :-) !! V pavilonu Afriky a Indie se právě krmila skvělá rodina nyal, ve spojovací chodbě přibyla unikátní expozice rypoušů :-), u nosorožců, zatímco máma s Růženkou spaly, byl táta zjevně vzrušen :-); u spících medvědů nastává úprava výběhu - je tam t.č. bagr, v novém tropickém pavilonu se nadále líhnou krásní motýli a přibyly naučné makety s líhnutím krokoušů :-) Další zvířátka také v pohodě :-)
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 26.12.2018
  • 145 zobrazení
nandula
9 komentářů
  • 9.6.2018
  • 89 zobrazení
white-sally
Poslední den. Najít alabastrovou jeskyni vzdáváme. Nepodařilo se, a tak jedeme navštívit soutěsku - george Melissa. Cesta je vcelku dobře značená, takže nacházíme v pohodě, ale když se asfalt změní na lesní cestu, tak už pomalu odmítám jet dál. Ale nakonec to Pažout v pohodě zvládne. Vzhledem k tomu, že nevím, jak bude cesta vypadat dál, zastavuji a parkuji na místě, které je asi 200 metrů od vchodu do soutěsky. Jo, kdyby bylo více vody, bylo by to parádní, ale ta je jen na horním konci a stejně je pouze slyšet :). Ze soutěsky se vypravíme ještě naposledy do hlavního města, abychom nakoupili ještě pár suvenýrů, čočku z Egklouvi a dali si oběd. Vracíme se zpátky do Geni, kde si paní domácí "pochová" naše dvě psí slečny a my chystáme balení. Večer si jdeme na večeři do taverny Dimitros, která nás ale naprosto nepřesvědčila, takže si dáváme jen pivo a předkrm a na večeři se přesuneme do, nám již známé, taverny Elena. (Dimitros je po celou dobu naší večeře prázdný) Jídlo nezklamalo, poslední večeře byla vynikající a ještě jsme dostali na odchod Ouzo a Metaxu. No a tím končí naše dovolená na Lefkádě a zítra odjíždíme směr pevnina a dále dom.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.1.2018
  • 172 zobrazení
pozkoc
Kašpar Kašpárek je mazlínek. Přišel k nám s velkými střevními potížemi a nachlazením. Musel dostávat antibiotika, kapky a další nedobré věci. Přesto Kašpar na nás nezanevřel, zůstal vítacím, vrnivým kocourkem. Se svými spolubydlícími už začíná pěkně řádit i zlobit. V novém domově ocení kočičího kamaráda nebo si ho můžete vzít s některým z jeho kamarádů. Bude potřebovat trochu trpělivosti než si na Vás zvykne, ale až si zvykne už se ho nezbavíte mazlíka.
unor 2018 Melichárek už je zdravý kluk,už se nechá i pohladit a trošku pochovat. Je moc hezký a určitě to bude fajn kocour. K mističce už chodí bez problémů, dokonce ukazuje i bříško při mazlení. V náručí je ještě trochu nejistý, ale i to se časem zlepší. Jen očko mu asi bude doživotně trošku zlobit, občas mu z něho teče, ucpává se mu slzný kanálek. Uvidíme, zda se mu to postupně bude lepšit.
únor 2018: Poslední zprávy říkají, že Baltík už se nebojí. Válí před vámi sudy, nastavuje břicho a vrní:-). Do nového domova by rád s nějakým kámošem nebo k nějakému kámošovi. Je to takový všudybýlek a poštuchovač. Nejraději se pere s Korinkou. A zatím nad ní vyhrává. Přesto , ale v novém domově na něj budete muset pomalu. Než si zvykne vrátí se mu jeho nedůvěra a plachost. Ale nebojte jen na chvilku.
více  Zavřít popis alba 
  • 21.12.2017
  • 81 zobrazení
zsamsvidochov
Měsíc září byl pro nás ve školní družině nejen plný vytváření, malování, her a zábavy, ale také poznávání našeho okolí a kamarádů. Krásnou procházkou jsme došli až k baráčku Nosků, kde nám Šíma s Markétkou ukázali svoje ovečky a beránka Vildu. Těm jsme donesli sušený chléb. Po cestě jsme poznali, kde bydlí kamarádi Sofinka, Kubík a Tom. Jako další návštěvu nás uvítali u Pavlasů, kde nám Maruška ukázala své zvířecí království. Děkujeme tatínkovi za prohlídku jejich statku. Mohli jsme si zde prohlídnout krávy, spoustu andulek, pohladit králíky a morčátka, pochovat kočičky a zahrát fotbal s pejskem Ájou. V září jsme také zažili projektový den – baráčky v lese. Vydali jsme se na námi oblíbený kopec Plecháč, kde jsme v lesíku postavili nejeden krásný domek z přírodnin. Za odměnu každý z nás dostal medaili - jak jinak, než lesní.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.10.2017
  • 89 zobrazení
vu5995
Díky chlapci za dodané fotografie, které po příjezdu jsem ihned uložil na náš portál
více  Zavřít popis alba 
  • 25.6.2017
  • 80 zobrazení
svcvcelin
Ve čtvrtek 13.4., na začátku velikonočních prázdnin, se uskutečnil výlet do Záhlinic do muzea Františka Skopalíka, kde si děti vyzkoušely pletení tatarů, pečení velikonočních jídášků, malování vajíček, mohly si prohlédnout a pochovat živá zvířátka (kuřátka, kačenky, králíky, morčata, husy, kozy...) a prohlédnout si muzeum. Po krásném dopoledni v muzeu nás čekal výlet do místní rybárny, kde na děti čekala prohlídka s výkladem. Na to, jak jsme se celý den měli se můžete podívat ve fotogalerii.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.4.2017
  • 137 zobrazení
pozkoc
béžovo- zrzavý kocourek Šimona se potulovalod konce prosince u polikliniky v Kobylisích.
Vypadal plaše, ale je to mazlík. Zatím se trochu bojí, ale nechá se hladit i pochovat. Myslím, že bude stačit pár dní a postelový povaleč bude na světě. Šimonek není kastrovaný, je krásný, má zlatavé oči a luxusní béžovozrzavý kožich. Nikdo ho neshání, kde se u poliklinika vzal se už nedozvíme. Možná vánoční dárek, možná se omrzel, možná začal značkovat. Možná... každopádně býval bytový a mazlivý a přesto někomu překážel.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.3.2017
  • 30 zobrazení
zvanecek
Poté, co přesunul hlavní město do Pekingu, začal císař Yung-le hledat vhodné místo k vybudování svého posmrtného paláce. Našel ho necelých 50 km severozápadně od Pekingu, v údolí, chráněném ze tří stran okolními kopci. Vzdálenost od hlavního města je tak akorát, aby to potomci neměli na hřbitov daleko a zároveň, aby duše zemřelých byly dostatečně izolovány od lomozu velkoměsta. Během příštích 240 let se tu nechá pochovat dalších 12 mingských císařů, poslední z nich roku 1644.

Přístupová silnice vede dlouhým údolím, které je, v souladu s principy Feng Shui, na severu ukončeno horou Tianshou. Máme v plánu navštívit pouze zlomek zdejšího posvátného území, které se prý rozkládá na ploše 80 km2. Projdeme obřadní budovy, patřící k pohřebnímu paláci a hrobce Čchangling. Asi není náhoda, že zdejší Palác mrtvých je tak trochu zmenšeninou Zakázaného města. Vždyť obě stavby vznikly z popudu téhož císaře. Možná je projektoval tentýž vietnamský eunuch Nguyen? Oproti rušnému Zakázanému městu tu sotva potkáme živou duší. Zato mrtvými dušemi se to tu asi dost hemží. Okolí plné zeleně hezky podtrhuje intimní atmosféru tohoto místa.

Samotné mauzoleum panovníka Yung-le leží na blíže nespecifikovaném místě uvnitř sousední hory Tianshou. Nebylo zatím odkryto z velmi úctyhodného důvodu. Současní čínští archeologové se necítí dostatečně technologicky zdatní, aby si troufli zakonzervovaný prostor otevřít. Čekají na dobu, až budou schopni panovníkovi zabezpečit full service a vlídné zacházení. Pokud by do hrobky pronikl vzduch, znamenalo by to rychlou zkázu. Plánují prostory před otevřením vyplnit inertní atmosférou, která ochrání obsah mauzolea před oxidací. Mementem je nemálo případů, kdy nejenom pohřbené ostatky, ale i ostatní organický materiál jako tkaniny, nátěry, dřevěné součásti podlehly zkáze během několika minut.

Pojďme ale k zakladateli zdejšího Města mrtvých a třetímu panovníkovi dynastie Ming, císaři Yung-le. Byl to velmi schopný a energický muž, jehož hmotný odkaz lze dnes obdivovat na mnoha místech v Číně. Přitom mu osud zpočátku nepřál a neměl se stát císařem. Byl určen pro vojenskou dráhu. Musel si naplnění svých ambicí těžce vybojovat a v rukavičkách to rozhodně nebylo. Rčení, že "když se kácí les, padají třísky" v jeho případě platí na 100%. Odstranil svého předchůdce a vymazal ho z oficiálních dějin. Prohlásil se synem jiné matky, která lépe vyhovovala jeho císařským ambicím. V následné občanské válce tekla krev proudem. Když dobojoval a vyčistil nemilosrdně pole od všech protivníků, začal rozvážně a osvíceně vládnout.

Nastala etapa budování a expanze. Postavil Zakázané město nevídaných rozměrů. Hlavní město přesunul z Nankingu do Pekingu. Obnovil 1200 km dlouhou vnitrozemskou zásobovací vodní cestu, zvanou Velký kanál. Řada zdymadel propojila rozsáhlé území od Shanghaie po Peking. Ustanovil Konfucianismus jako státní normu, podporoval taoismus, buddhismus a další náboženství. Shromáždil 2000 učenců, kteří sepsali do té doby nevídanou encyklopedii. Zavedl státní úřednické zkoušky, pomocí kterých personálně doplňoval výkonný státní aparát. Vybudoval silnou armádu a začal expandovat za Velkou zeď. Čína se za jeho vlády stala hegemonem ohromné oblasti od Koree a Mandžuska na severozápadě, po Vietnam na jihu a Tibet na východě. Tribut mu přiváželi i Chalífové ze střední Asie. Mongolské vládce si ale nepodrobil.

Když tak o tom přemítám, tak si říkám: "Na jednoho chlapa docela kus práce, není liž pravda? "
více  Zavřít popis alba 
95 komentářů
  • 30.11.2016
  • 204 zobrazení
kyselina3
28.7.2016 - A je to konečně tady - trpělivost i růže přináší a tak jsem dnes mohla konečně spatřit a pochovat si svou druhou vnučku Alexandru, která se narodila v úterý 26.7.2016 na Annu, takže jí dostala její teta k svátku. Narodila se v 11,34 h, vážila 3,42 kg a měřila 50 cm. Je jako by byla přes kopírák s Gabrielou, její starší ségrou. Pro srovnání jsem přidala tři fotky z první návštěvy před pěti lety ve stejné porodnici.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.7.2016
  • 400 zobrazení
lajan
Fotografie ze hřbitova a kostela v Bělicích, kde je pochovám gajdoš Josef Antalík
více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2016
  • 73 zobrazení
barajord
Lk 9,51-62
Pevně se rozhodl jít do Jeruzaléma. Půjdu za tebou všude, kam půjdeš.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Když se přibližovala doba Ježíšovy smrti, pevně se rozhodl jít do Jeruzaléma. Poslal před sebou posly a ti cestou přišli do jedné samařské vesnice, aby mu tam připravili nocleh. Ale Samaritáni ho nepřijali, protože měl namířeno do Jeruzaléma.
Když to viděli učedníci Jakub a Jan, řekli: "Pane, chceš, abychom svolali z nebe oheň, aby je zahubil?"
On se však obrátil a přísně je pokáral. Pak šli do jiné vesnice.
A jak šli, cestou mu někdo řekl: "Půjdu za tebou všude, kam půjdeš."
Ježíš mu však odpověděl: "Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu položil." Jiného zase vybídl: "Pojď za mnou!"
On však řekl: "Pane, dovol mi, abych napřed šel pochovat svého otce."
Odpověděl mu: "Nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a zvěstuj Boží království!"
A ještě jiný řekl: "Půjdu za tebou, Pane; jen mi dovol, abych se napřed rozloučil doma s rodinou."
Ježíš mu však odpověděl: "Žádný, kdo položil ruku na pluh a ohlíží se za sebe, není způsobilý pro Boží království."
více  Zavřít popis alba 
  • 27.6.2016
  • 38 zobrazení
Reklama