domca2008
Dalsi lanovka nas vyvezla z Koutu nad Desnou smerem k Dlouhym stranim, ale nadrz jsme videli az po narocnem vystupu na vrchol kopce ;o) Zvladli jsme to! Vecer jsme uz jen zaslouzene relaxovali a chytali ryby.. ale bohuzel, nebraly ;o)) Nebo ze by nam to neslo?... No a pak uz jen pochovat miminko Frantiska a do Prahy..
více  Zavřít popis alba 
  • 17.8.2011
  • 843 zobrazení
vanesska
Tak už se pomalinku zabydluji v novém domově. Ještě v pátek maminka s tatínkem nezapomněli večer na koupel, tak se koukněte, jak se mi to líbilo. V sobotu i v neděli jsem rodičům několikrát ukázala, že umím taky pěkně řvát, ale jinak jsem byla skoro pořád hodná, pěkně jsem papala a spinkala. Nechala jsem se pochovat babičkou, ta druhá se na mě přijede taky už brzy podívat. Moc se těším..
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2007
  • 711 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
petruno
Sobota 5.3.2011 od rána svítilo sluníčko a tak by byl hřích nevyrazit do zimní přírody, nabízel se pochod hledání Stromoucha http://www.lansperk-sbor.cz/Sb2-Poch-Publ-10let.pdf . Cestou na Lanšperské panství jsme narazili na pěkné ledopády. Všechny jsme museli prohlédnout z blízka a odzkoušet jak se po nich leze. V cíli nás čekala odměna, perníček v podobě Stromoucha a diplom za ušlapané kilometry
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • 6.3.2011
  • 648 zobrazení
emikes
MASOPUSTNÍ VESELÍ PŘEVÁLCOVALO VALENTÝNA
Eva Mikešková
Chvalčov/ Někdo slaví Valentýna a někdo je věrný našim tradicím. Sobota 14. února patřila v regionu moravskému masopustu. Sluneční paprsky ohřály maškary skoro tak dobře jako nabízená slivovice. Namísto erotického trháku se na vesnicích sledovalo „Padesát odstínů barevnosti“ v maškarních průvodech. Chvalčovští stihli večer pochovat basu. A ve městě Bystřici se valašský folklorní soubor postarali o obnovení zapomenuté tradice vodění medvěda.
více  Zavřít popis alba 
  • 14.2.2015
  • 499 zobrazení
alvapinka
Tak všechno zatím probíhá bez komplikací. Matýsek už sám i dýchá, je už -kromě papání- vlastně úplně samostatný človíček a je jenom na pozorování. Už ani neleží v zavřeném inkubátoru a docela často si ho můžeme pochovat :o)
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • 9.10.2008
  • 493 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
petamar
Tak máma přečíslovala týdny...už v tom má zmatek. Váha něco přes 8 kg,délka přes 70 cm.Papám stále od mámy, ale i od Nestlé a zkusil jsem i maso a to je tedy dobrota.Tento týden jsme měli návštěvu z Moravy, stihl jsem se vyfotit jen s tetou než odjela. O víkendu pak dorazila teta Natálka se strejdou Petrem,ale byl jsem trošku zklamaný,že si mě teta nemůže pochovat, protože byla trošku nastydlá.Ale i tak to bylo moc prima a já jsem se pochlubil novým zoubkem. Máma ho zkouší vyfotit,ale nejde to :-(
Tak plavčo jsme trošku museli odsunout, paní doktorka nepustila kamaráda Vikouše a my chceme jít jenom s ním. Tak zatím pa a všem s mámou přejeme krásné babí léto :-)
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2009
  • 419 zobrazení
tondatana
Cestou na dovolenou jsme se zastavili v Dřešíně.K Alence nám přibyli dvojčátka a šťastný dědeček si je přijel pochovat.
Konala se tam zároveň slavnost,setkání rodáků obce,k jejímu výročí.Hráli tam komickou scénku,s místními ochotníky.V režii a zároveň hercem,(naším) Františkem,zároveň i kronikářem obce.Moc se nám to líbilo,děkujeme.
A dvojčátka jsou kouzelná..Jen držet je obě najednou, v náručí, zvládne líp mamka s taťkou..
více  Zavřít popis alba 
  • 14.6.2014
  • 412 zobrazení
kyselina3
28.7.2016 - A je to konečně tady - trpělivost i růže přináší a tak jsem dnes mohla konečně spatřit a pochovat si svou druhou vnučku Alexandru, která se narodila v úterý 26.7.2016 na Annu, takže jí dostala její teta k svátku. Narodila se v 11,34 h, vážila 3,42 kg a měřila 50 cm. Je jako by byla přes kopírák s Gabrielou, její starší ségrou. Pro srovnání jsem přidala tři fotky z první návštěvy před pěti lety ve stejné porodnici.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.7.2016
  • 399 zobrazení
vallery
Aneb hláška dne:Tak co Pochy jak to vidíš?
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • 2.6.2007
  • 304 zobrazení
defenger
V předposlední únorový víkend bylo v Poštorné opět veselo.
Dopoledne se rozhořelo pod kotly v restauraci Iriss, aby vůné
zelňaček nesla okolím a mohly se brzy ochutnávat vzorky zelných
polévek, s nejrůznějšími ingrediencemi.

Odpoledne se pak na cestu vydal fašankový průvod, po srazu u
poštorenského kostela. Po nezbytném ožehnání od faraře, po několika
zastávkách u místních pohostinných občanů, zakončí průvod svou pout
v místním kulturáku. Zde se zatancuje, zazpívá a tradičně pochová basa...

Zverejneno v Břeclavském deníku, 27.2.,
https://breclavsky.denik.cz/ctenar-reporter/vesely-fasank-a-vune-zelnacek-nad-postornou-20200226.html
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 22.2.2020
  • 300 zobrazení
rekuc
Moja si pod dohledem rodičů směla pochovat Tatu, potom celá rozradostělá řádila s Kijivu a s Kambou. Kijivu společně se Shindou pečují o Tatu a o sebe navzájem.
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 285 zobrazení
krupamir
Cetinje je město v centrální části Černé Hory asi 35 km od Podgorice.Má 17000 obyv. a bylo hlavním městem starého Černohorského království.Největší význam si získalo v časech nezávislé Černé Hory,kdy mělo statut hl.města a sídlili tu vládci země z Dynastie Petrovič - Njegoš.Město vzniklo v 15. století a je pojmenováno dle řeky Cetina.Velký vliv získalo město v 19.století,poté co Petar Petrovič Njegoš úspěšně spojil 35 kmenů a vytvořil černohorský stát.Tento básník,filozof,vladař a vůdce národa je pochován v mauzoleu na vrcholku hory,,Jezerski vrch"(1657 m) v pohoří Lovčen.Údajně ho chtěli pochovat na nejvyšší hoře Štirovnik,což on odmítl s tím,že po něm příjde ještě někdo lepší a ten tam může být uložen.
LOVČEN je pro černohorce posvátným pohořím a národním symbolem.Dle něj se stát jmenuje - skály Lovčenu se po dešti zbarví do černa.Říká se,,Ten kdo nebyl na Lovčenu,nebyl v Černé Hoře.Já tam byl:-).
více  Zavřít popis alba 
308 komentářů
  • 31.5.2014
  • 271 zobrazení
kittinka
Konečně je náš Ajdámek na světě a já jej můžu pochovat. Tak dlouho jsem čekala a při tom je to jako včera, kdy jsem ho poprvé viděla na ultrazvuku...
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2009
  • 256 zobrazení
nandula
Krásná atmosféra v pavilonu, všechny gorilky respektují přítomnost nalého sourozence a jsou ohleduplné a hodné. Jenom Bikira jednu chvíli dělala King Konga a po dvou pobíhala po pavilonu. Kiji už opět vadí, že je Bikira jiná. Kijivu je žádostivá si mimi pochovat, Shinda zatím mimčo nedala z ruky. Kijivu se také trochu změnila, alespoň pohled jejích očí, jako by jí bylo líto, že také nemá miminko. Kiburek neustále prohlížel Bikiru, vypadalo to na první pomoc, Nuru zase škubal Bikiře krásnou srst na hlavě. Jinak všechno úžasné.
více  Zavřít popis alba 
26 komentářů
  • 27.4.2016
  • 242 zobrazení
czechvalley
Potřebujeme páníčky dokud se můžeme ještě pochovat. Máme všichni okolo 12 kg, tak to ještě jde, ale rosteme rychle, tak si pospěšte!
více  Zavřít popis alba 
  • 2.11.2010
  • 228 zobrazení
vendamis
Bez slziček? Tomu se ani nechce věřit:o)Zvládli zazpívat i přednést básničku, jen pochovat se Gábinka nechtěla.
Kategorie: dětizábava
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2005
  • 223 zobrazení
zvanecek
Poté, co přesunul hlavní město do Pekingu, začal císař Yung-le hledat vhodné místo k vybudování svého posmrtného paláce. Našel ho necelých 50 km severozápadně od Pekingu, v údolí, chráněném ze tří stran okolními kopci. Vzdálenost od hlavního města je tak akorát, aby to potomci neměli na hřbitov daleko a zároveň, aby duše zemřelých byly dostatečně izolovány od lomozu velkoměsta. Během příštích 240 let se tu nechá pochovat dalších 12 mingských císařů, poslední z nich roku 1644.

Přístupová silnice vede dlouhým údolím, které je, v souladu s principy Feng Shui, na severu ukončeno horou Tianshou. Máme v plánu navštívit pouze zlomek zdejšího posvátného území, které se prý rozkládá na ploše 80 km2. Projdeme obřadní budovy, patřící k pohřebnímu paláci a hrobce Čchangling. Asi není náhoda, že zdejší Palác mrtvých je tak trochu zmenšeninou Zakázaného města. Vždyť obě stavby vznikly z popudu téhož císaře. Možná je projektoval tentýž vietnamský eunuch Nguyen? Oproti rušnému Zakázanému městu tu sotva potkáme živou duší. Zato mrtvými dušemi se to tu asi dost hemží. Okolí plné zeleně hezky podtrhuje intimní atmosféru tohoto místa.

Samotné mauzoleum panovníka Yung-le leží na blíže nespecifikovaném místě uvnitř sousední hory Tianshou. Nebylo zatím odkryto z velmi úctyhodného důvodu. Současní čínští archeologové se necítí dostatečně technologicky zdatní, aby si troufli zakonzervovaný prostor otevřít. Čekají na dobu, až budou schopni panovníkovi zabezpečit full service a vlídné zacházení. Pokud by do hrobky pronikl vzduch, znamenalo by to rychlou zkázu. Plánují prostory před otevřením vyplnit inertní atmosférou, která ochrání obsah mauzolea před oxidací. Mementem je nemálo případů, kdy nejenom pohřbené ostatky, ale i ostatní organický materiál jako tkaniny, nátěry, dřevěné součásti podlehly zkáze během několika minut.

Pojďme ale k zakladateli zdejšího Města mrtvých a třetímu panovníkovi dynastie Ming, císaři Yung-le. Byl to velmi schopný a energický muž, jehož hmotný odkaz lze dnes obdivovat na mnoha místech v Číně. Přitom mu osud zpočátku nepřál a neměl se stát císařem. Byl určen pro vojenskou dráhu. Musel si naplnění svých ambicí těžce vybojovat a v rukavičkách to rozhodně nebylo. Rčení, že "když se kácí les, padají třísky" v jeho případě platí na 100%. Odstranil svého předchůdce a vymazal ho z oficiálních dějin. Prohlásil se synem jiné matky, která lépe vyhovovala jeho císařským ambicím. V následné občanské válce tekla krev proudem. Když dobojoval a vyčistil nemilosrdně pole od všech protivníků, začal rozvážně a osvíceně vládnout.

Nastala etapa budování a expanze. Postavil Zakázané město nevídaných rozměrů. Hlavní město přesunul z Nankingu do Pekingu. Obnovil 1200 km dlouhou vnitrozemskou zásobovací vodní cestu, zvanou Velký kanál. Řada zdymadel propojila rozsáhlé území od Shanghaie po Peking. Ustanovil Konfucianismus jako státní normu, podporoval taoismus, buddhismus a další náboženství. Shromáždil 2000 učenců, kteří sepsali do té doby nevídanou encyklopedii. Zavedl státní úřednické zkoušky, pomocí kterých personálně doplňoval výkonný státní aparát. Vybudoval silnou armádu a začal expandovat za Velkou zeď. Čína se za jeho vlády stala hegemonem ohromné oblasti od Koree a Mandžuska na severozápadě, po Vietnam na jihu a Tibet na východě. Tribut mu přiváželi i Chalífové ze střední Asie. Mongolské vládce si ale nepodrobil.

Když tak o tom přemítám, tak si říkám: "Na jednoho chlapa docela kus práce, není liž pravda? "
více  Zavřít popis alba 
95 komentářů
  • květen až listopad 2016
  • 204 zobrazení
svcvcelin
Na Zelený čtvrtek jsme se s dětmi z SVČ Včelín vypravili tentokráte do Muzea Františka Skopalíka v Záhlinicích, kde byl pro ně připraven program týkající se Velikonočních svátků a tradic. Už jen to, že se akce nekonala tradičně v areálu SVČ byl pro děti velký zážitek. Cestu vlakem i s přestupem v Hulíně jsme zdárně zvládli, v Muzeu nás přijali s otevřenou náručí. Děti si mohly vyrobit kraslici, zápich, vymalovat velikonoční omalovánky, uplést tatar, vyrobit funkční píšťalku z vrbového proutí či bezu, a prohlédnout si muzejní výstavu. Nejvíce však 29 bystřických dětí lákala živá zvířata. Salašnický pes, ovečky, kozenka, holoubci a drůbež, to vše bylo k mání, ale ještě víc je zaujalo pochovat si živá mláďátka kohoutků, slepiček, kačenek a housátek. Počasí nám přálo, tak jsme si na závěr opekli ještě špekáček a pak jsme se již znavení a plní nabytých dojmů vraceli zpět k rodičům.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.4.2014
  • 202 zobrazení
white-sally
Poslední den. Najít alabastrovou jeskyni vzdáváme. Nepodařilo se, a tak jedeme navštívit soutěsku - george Melissa. Cesta je vcelku dobře značená, takže nacházíme v pohodě, ale když se asfalt změní na lesní cestu, tak už pomalu odmítám jet dál. Ale nakonec to Pažout v pohodě zvládne. Vzhledem k tomu, že nevím, jak bude cesta vypadat dál, zastavuji a parkuji na místě, které je asi 200 metrů od vchodu do soutěsky. Jo, kdyby bylo více vody, bylo by to parádní, ale ta je jen na horním konci a stejně je pouze slyšet :). Ze soutěsky se vypravíme ještě naposledy do hlavního města, abychom nakoupili ještě pár suvenýrů, čočku z Egklouvi a dali si oběd. Vracíme se zpátky do Geni, kde si paní domácí "pochová" naše dvě psí slečny a my chystáme balení. Večer si jdeme na večeři do taverny Dimitros, která nás ale naprosto nepřesvědčila, takže si dáváme jen pivo a předkrm a na večeři se přesuneme do, nám již známé, taverny Elena. (Dimitros je po celou dobu naší večeře prázdný) Jídlo nezklamalo, poslední večeře byla vynikající a ještě jsme dostali na odchod Ouzo a Metaxu. No a tím končí naše dovolená na Lefkádě a zítra odjíždíme směr pevnina a dále dom.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.8.2017
  • 172 zobrazení
janaariel
dnes jsme trénovali jízdu v kočárku, abychom byly připravené, až vyrazíme na veterinu ..
navštívily jsme zoo prodejnu, kde si Lotynka trpělivě zkoušela oblečky a nebylo to jednoduché ..
žádný jí nebyl dobře..
nakonec se Lotynka nechala pochovat od paní prodavačky :-)
moc díky za velkou trpělivost v zoo prodejně
Zoo Budyshop -
Prodej chovatelských potřeb
Jateční 5203/2
Kategorie: událostizvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 3.1.2020
  • 168 zobrazení
mierrakocka
Pišta je jedním ze čtyř brášků odchycených na Kladně ve sklepení jednoho panelového domu.
Původně velice plaché koťátko, které při dotyku člověka svíralo křečovitě pacičky pod sebe,
začíná věřit v člověka jako v kamaráda. Neběží sice páníčkovi ještě do
náruče ale když se rozdává kapsička, nechá se Pištík pochovat a
dokonce se již stalo, že začal v náručí vrnět. Pištík není takový
průkopník, jako jeho bráška Bondíček, zůstává pořád v pozadí ale
dokáže si i pěkně s kočičkami zařádit. Pištík by potřeboval klidnější
rodinu, nejaraději bez malých dětí. Již jsme to ozkoušeli a nedělá mu
dobře, když okolo něj cosi malého a hlučného pobíhá. Potřebuje klidný
a pomalý přístup, potřebuje páníčka který mu dá čas a on se mu za to
odmění svojí láskou. Pišta je krásný černý kocourek, který má bílou špičku ocásku a pod
krčkem flíček.Pišta by rozhodně chtěl mít ve svém novém domově
kočičího kamaráda. umístění hledáme pouze do bytových podmínek.
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 28.1.2012
  • 165 zobrazení
milovickacecka
V úterý 20. dubna 2010 jsme ve škole měli pozdvižení, které počítače na dlouhou dobu jen tak nepřebijí. Na pozvání paní učitelky Larisy Horké k nám zavítali vedoucí rybářského kroužku v Dymokurech, pan Jaroslav Dobiáš a paní Andrea Řeháčková. Na samém počátku jsme přichystali překvapení i my jim, když se z přeplněné třídy zvedly-nezvedly 3 ruce dětí, které jedí kapra alespoň na Vánoce. Pak už nás překvapovali pouze oni a to informacemi o rybách, které jsme si mohli na vlastní oči prohlédnout, osahat a někteří pohladit a pochovat. A to doslova! Každý měl své vlastní kapří miminko, prohlédli jsme si také štičí zuby, sumcům jsme učesali vousy a marně jsme se snažili v ruce udržet klouzavého lína. Další částí přednášky byla potrava těchto ryb. Teď už víme jak je starý sumec líný, jak amur skáče po rákosu a lín je sumčí řízek. Obdivovali jsme také malé pomocníky z kroužku, kteří nám hbitě ryby nosili a my jsme si od nich nechali nalévat vodu do bot :) . Nejen za to děkujeme!
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2010
  • 164 zobrazení
vutvbrne-festival
Místo: Ozdravovna ZŠ Křetín

Základní škola v Křetíně, ale nebyla jediným místem, které jsme v rámci Křetína v pátek 7. prosince 2012 navštívili. Ve spolupráci s Fan klubem Komety Brno, jsme navštívili také ozdravovnu Křetín.

Po úvodním představování mezi dětmi, kdy děti vzájemně hádaly jména svých nových přátel, se všem ukázalo čtyř roční hadí mládě krajty. Ta se totiž dožívá čtyřiceti až padesáti let. Děti měly možnost, si tohoto hadího fešáka pohladit, pochovat, popřípadě se s ním vyfotografovat.

Po zvířecí eskapádě jsme vlétli na rozkládání a opětovné skládání vozíku. Děti sami poznaly, že to není vůbec těžké. Naopak sami tak mohou účinně a rychle pomoci postiženému člověku kupříkladu na ulici, pokud bude chtít svůj vozík vložit do kufru svého vozu.

Následně na podlaze přistála řada balónků. Nebyly určené k žonglérským kouskům, jak by se mohlo zdát, nýbrž ke hře bocca, která se podobá francouzskému petanque. Děti si to rozdaly o velké množství čokolád a medailí.

Tato návštěva, jenž dovršila unikátní den v Křetíně, nebyla poslední. Uvidíme se již v lednu, kdy je v křetínské ozdravovně ještě více dětí. Takže na začátku roku 2013 naviděnou!

Díky vám všem. Michael Svoboda
více  Zavřít popis alba 
  • 7.12.2012
  • 157 zobrazení
Reklama