decacigymso
  • 17.3.2012
  • 42 zobrazení
nitenka
  • 18.8.2010
  • 213 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
nikkie
  • srpen 2008
  • 224 zobrazení
badmintonkladno
  • srpen 2017
  • 224 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
ineskas
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 21.8.2009
  • 74 zobrazení
ibufotky
  • 4.9.2010
  • 62 zobrazení
mercedesbenz13
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2015
  • 133 zobrazení
sdhdehtin
  • září 2011
  • 283 zobrazení
tereza234
  • 14.1.2011
  • 112 zobrazení
michalsvoboda
  • březen 2010
  • 44 zobrazení
ruzmyl
  • 31.8.2013
  • 95 zobrazení
jaroslavburda
Hrobařík malý (Nicrophorus vespilloides) - Napadlo vás někdy kam se "ztrácejí" všechny mrtvolky drobných savců, různých myší, rejsků, krtků a ptáků? Vždyť jich jsou plné lesy a pole. O drobné mršiny se zajímají především hrobaříci, brouci mrchožrouti či chrobáci. Nezřídka je nalezneme na jediné mrtvolce všechny naráz. Ti všichni se starají o zdraví lesa, ačkoliv pohnutky např. hrobaříků jsou čistě o zachování potomstva.

Na fotografiích je zachycen hrobařík malý (Nicrophorus vespilloides) z čeledi Silphidae - mrchožroutovití, který se od žlutočerveně a černě pruhovaného hrobaříka obecného (Nicrophorus vespillo) liší zbarvením tykadlové paličky, která je celá černá. Je to hojný hrobařík o velikosti 12-18 mm, vyskytující se spíše v lesích. Hrobaříci mají vysoce vyvinutou péči o potomstvo, na které se podílejí obě pohlaví. Brouci, lákáni hnilobným rozkladem mršiny (jejich orientace je čichová), se slétávají a setkávají u mrtvolky. Nejsilnější samec s vybranou samičkou utvoří pár a do několika hodin mršinu "pohřbí" do šikmé půdní krypty. Velmi pěkně tento a následující jev popsal Josef Mařan v knize Naši brouci (1963):

"…sletují s k mrtvolkám savců i ptáků často z velké vzdálenosti. Přiletí jich obyčejně několik za sebou a hned se pustí do práce. Nejprve mrtvolku několikrát oblezou, pak vlezou pod ní, obhlédnou okolí a znovu zalezou pod myšku. Mrtvá myška se najednou začne pohybovat. To ji hrobaříci dopravují o kousek dál, kde je půda kypřejší a pro jejich práci vhodnější. Pak myška znehybní. Zdánlivě se nic neděje. Díváte-li se však na myšku dál, uvidíte, že začíná pomalu klesat. Občas se objeví nějaký hrobařík venku, oběhne myšku a zas pod ní zmizí. Nakonec se okolní hlína nad propadlou myškou zavře. Jen půda nad hrobečkem se ještě chvíli pohybuje. To si hrobaříci vyhrabávají šikmou šachtu, v níž se mrtvolka propadá do větší hloubky. Když se dostanou dostatečně hluboko, začnou hloubit okrouhlý otvor, jakousi hrobku. Odborně tomu říkáme krypta. Rodičovský pár začne v klidu zpracovávat uloženou mrtvolku. Lezou po ní, zbavují ji srsti, srovnávají na jejím povrchu různé nerovnosti, zakulacují ji. Odborně říkáme, že ji zpracovávají na potravní kouli. Za normálních okolností bývá celá úprava hotova za 12 až 24 hodin. Pak může samička začít s kladením vajíček. Neklade je však na mrtvolku. Vyhloubí si zvláštní chodbičku, do které vajíčka uloží a příštím larvičkám upraví pěkně uhlazenou přímou cestičku k potravní kouli. V té době sameček samičku opouští. Samička zůstává v kryptě se svými vajíčky, z nichž se asi za sedm až devět dní vylíhnou larvičky. Ty se po upravené cestičce slézají u potravní koule. Jejich kusadla nejsou však ještě tak silná, aby zmohla ztuhlý obal "konzervy". Udělá to za ně samička svými kusadly. Ale nejen to. Potravu z konzervy nejdříve polkne do žvýkacího žaludku, nechá ji natrávit a pak jí krmí po řadě jednu larvičku za druhou. Sousta jim vkládá přímo do úst. Je to něco podobného, jako když holubi krmí holoubátka natrávenou potravou z volete."

Hrobařík malý v průběhu let získal více jak 20 vědeckých pojmenování. O hrobaříkovi malém v roce 1873 prof. Josef Klika píše dle Fabricia (1792) jako o Necrophorus mortuorum: "6"; černý, na krovkách jsou dvě žluté, zubaté příčné pásky, z nichž přední přetržitá, zadní ve způsobě dvou skvrn se objevuje. V Rakousích pořídku."

O rodu hrobaříků pak nesprávně informuje (včetně profesora Františka Dlouhého), že: "Na menších zdechlých zvířatech, zvláště na ssavcích; samičky kladou svá vaječka do mrtvol, jež, aby dříve shnily, do země zahrabávají. Zapáchají nepříjemně." - inu dnes již víme, že samičky vajíčka na mršinu nekladou.

"Jelikož všecky druhy hrobaříků takto si vedou, vidmo z toho, že vzdor své nepatrnosti jsou to brouci velice užiteční, kteří zbavují zahrabáváním a požíráním zdechlin vzduch otravných výparů." - Josef Kliment v knize Čeští brouci (1899)

Zajímavost: Necrophorus z řeckého mrtvoly nosící / Mortuorum - mrtvých / Vespillo - slul u Římanů ten, kdo večer mrtvoly chudých odnášel.

Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, na mrtvolce rejska

Mapovací čtverec: 5258

Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér (foceno z ruky)

Foto 2021 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 29.6.2021
  • 27 zobrazení
brabys
  • srpen až říjen 2013
  • 99 zobrazení
vpk
Kategorie: krajinalidé
více  Zavřít popis alba 
  • 13.12.2012
  • 114 zobrazení
rumlici
  • 5.9.2010
  • 91 zobrazení
sps-tym
21.4.07 (Mirda)
více  Zavřít popis alba 
  • 19.4.2007
  • 356 zobrazení
ladyloba
1 komentář
  • 11.9.2016
  • 30 zobrazení
romanseichl
Pěkně velké sousto !!!
více  Zavřít popis alba 
  • 8.6.2016
  • 42 zobrazení
marketatkacova
první tuhé sousto šlo trošičku ztuha :-)
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • 27.1.2008
  • 147 zobrazení
ambriii
Přišli jsem na soustu věcí např. odrazovací agentura:D:D:D
více  Zavřít popis alba 
  • 9.9.2011
  • 152 zobrazení
Reklama