vikin1
Několik rodin se rozhodlo poměřit svoje síly a utkat se v nelítostném boji o život, čest a věčnou slávu.
Nakonec to dopadlo dobře, přežili všichni a rozdělovali se hodnotné ceny. Děkujeme Alešovi a Jarce.
Kategorie: dětisportzábava
více  Zavřít popis alba 
  • 1.8.2012
  • 4 010 zobrazení
keckar
Vždy, keď si chcem kvalitne prevetrať hlavu a oddýchnuť od starostí života, sadnem na Šedého vlka /môj bicykel/ a cez roztratené hriňovské lazy /Biele Vody alebo Vrchslatinu, či Studenú dolinu, či Prašivú a Čierťaž/, "utekám" ešte vyššie, do najvyššie položenej obci na Slovensku, do obce Lom nad Rimavicou. Lom je nádherná z časti drevená dedina s osobitým čarom. Domčeky sa túlia k sebe, by znášali časté nepriazne počasia ako ľudia, keď im je chladno.Hoci moje srdce patrí Hriňovej, našim roztrateným domčekom a ľuďom na lazoch,súdržný Lom túliaci sa po krajoch kopcov tiež očaril moje tulácke srdce, a ako prejav vďaky mu venujem týchto pár fotografií ...Kečkár
Môj mail : keckar@centrum.sk
Kategorie: vesnice
více  Zavřít popis alba 
  • 2 242 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
domca2008
Je tu cerven.. Den deti z Alpiqu jsme si letos uzili v Nove trojce, byli jsme i na Pivobrani.. A od Jeziska jsme dostali utek z tajne mistnosti, takze jsme se vypravili zpatky casem.. bohuzel jsme to tesne, ale fakt tesne nestihli.. Zapasy a zase zapasy, to je nase.. ale rozhodne lepsi, kdyz uz se muzeme vyhrivat na slunicku...
více  Zavřít popis alba 
  • červen až červenec 2016
  • 1 865 zobrazení
dtbiskupice
Po příjezdu do tábora jsme si v rámci oddílu rozdělili chatky. Děti se rychle adaptovaly a rychle si vytvořily přátele. Hned první den jsme využili vysokých teplot a šli se vykoupat do bazénu. Malé děti plavaly s destičkami a rukávky, starší děti si zaplavaly ve větší hloubce nebo si zaskákaly ze skokánků. Po dovádění v bazénu a posilnění se v jídelně jsme vyrazili na obhlídku okolí, kde jsme děti seznámili s nejzákladnějšími místy, které se k tomuto táboru vztahují a kam budou muset během celotáborové hry zaběhnout pro nějakou indicii.

Večer jsme zahájili naši celotáborovou hru – CESTA KOLEM SVĚTA a začali jsme v České republice, kde jsme shromažďovali a směňovali peníze na tuto velkou cestu a snažili se co nejvíce peněz nasbírat. Zjistili jsme taky, kdo v jaké skupině bude hrát a tak nám zde vznikly aliance JAPONCŮ, THAJCŮ za ASII, aliance NĚMCŮ, ŠVÝCARŮ, FINŮ A ITALŮ za EVROPANY, aliance PERUÁNCŮ A KOLUMBIJCŮ za AMERIKU a aliance GABONCŮ A GHAŇANŮ za AFRIKU. Když se nám vše podařilo, pokračovali jsme do velké Číny, kde jsme museli prokázat místním obyvatelům náš perfektní zdravotní stav tím, že bylo potřeba projít některými smyslovými úkoly (hledat předměty poslepu, hádat předměty po chuti a čichu, hledat rozdíly v obrázkách, zkoušena byla i pozornost a mnoho dalšího). Jakmile byl zdravotní stav zhodnocen jako neohrozitelný pro místní obyvatele, byli jsme vypuštěni do Pekingu, kde po chvilce zjišťujeme, že je potřeba alespoň základních čínských znaků. A později jsme podle návodu sestavili čínského draka.

Během cestování po Asii jsme nemohli vynechat Japonsko - zemi vycházejícího slunce. Japonsko toho nabízí tolik, tak proč nepoznat jeho kulturu trošku blíže? Rozhodli jsme se zapojit do místních kulturních akcí. Potřebovali jsme zjistit, kde se nachází origami, které jsme chtěli během našeho poznávání kulturních japonských tradic složit a tak bylo potřeba vyluštit nápovědu pomocí sudoku, které nám místo přiblížilo. Po složení origami se děti musely utkat ještě v souboji o rychlejšího ping-pongového hráče přeběhnutím míčkem na pálce přes hřiště. Celá etapa končila tím, kdy vybraní hráči týmu vyzvali bojovníka z jiného týmu na zápas v SUMO. Bojovníci si vytvářeli speciální SUMO obleček, ve kterém pak museli protivníka vystrčit z kruhu.

Následující den jsme přeletěli oceán a ocitli se v Americe, kde jsme si sestavili autobus, díky kterému jsme dojeli až do proslulého centra zábavy a hazardu – LAS VEGAS. Zde jsme museli prokázat totožnost svými otisky prstů do připravených formulářů, vyzvedli si z bankovního konta peníze a šli to roztočit na black jack, válku, šipky, kostky. Buď jsme svůj získaný kapitál navyšovali nebo naopak zmenšovali.

V Americe jsme ještě zůstali a během našeho pobytu nám na letišti ukradli kufr, kde jsme měli všechny nastřádané peníze. Snažili jsme se svůj život zachránit nějakou základní obživou a tak trochu nastával boj o přežití. Děti si musely zajistit vodu, vystřelit potravu a následně v Americe objevily popcorn, který si později po rozdělání ohně sami nechaly vypukat na ohni.
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2014
  • 1 819 zobrazení
tabornici-hrusovany
Za pokladem draka Šmaka
Náš příběh začíná na počátku prázdnin léta 2015. Toho dne, kdy Gandalf sezval trpaslíky a hobity, ze všech končin naší země, na dýchánek do Dna pytle v Hobitíně. Asi sedmdesátka statečných se vydala na cestu do Kraje, země Hobitů. Cesta to byla nebezpečná, jelikož divočina skrývá nejednu nástrahu. I proto jsme se rozdělili na menší skupinky, abychom při pochodu nebyli tak nápadní. Překonat jsme museli širé pláně, hluboké lesy i divoké řeky.
Těsně před naším cílem nás přepadla tlupa skřetů, před kterou jsme se zachránili úprkem do Hobitína. Ve vesnici jsme se ubytovali a čekali, až se objeví tajný symbol označující místo Neočekávaného dýchánku. Za soumraku se rozzářil na dveřích nory a my, oděni do trpasličích stejnokrojů v barvě družiny, mohli vejít. Konečně jsme ho spatřili, Gandalfa Šedého, v celé jeho velikosti. Srdečně nás přivítal a povyprávěl nám příběh o Osamělá hoře. O mocném a bohatém národu trpaslíků, který horu obýval, o královském klenotu Arcikamu i o zkáze, kterou přinesl drak Šmak. V tom vstoupili do nory vůdci trpasličích klanů s písní Osamělé hory na rtech. Gandalf nás pozval na výpravu za osvobozením hory a všichni s bujarým jásotem souhlasili. Poté vždy hobit podepsal smlouvu, stvrzující jeho účast na výpravě. K němu se přidali jednotliví trpaslíci, jenž mu přislíbili svoje služby. Tak postupně vzniklo šest společností, AZGAL, EKRUN, GOROG, LOK, VORKHUL a ZAGAZ, připravených jako jeden muž čelit všem nástrahám cesty a osvobodit království Ereboru od draka Šmaka.
Hned druhého dne započalo naše velké dobrodružství. Ještě před rozbřeskem, se na louce objevili strašliví zlobři a my se s nimi museli utkat. Zachránil nás východ slunce, jehož paprsky zlobry zkameněly. Za soumraku byli nejstarší dvojce z každé družiny vyslány na velkou zkoušku odvahy, síly, obratnosti, odolnosti a bystrosti. Společnými silami úspěšně prošli útrapami a za odměnu od Gandalfa získali pro svoji družinu vlajku a hlavně mapu naší cesty s klíčem od Osamělé hory. Díky mapě jsme věděli kudy kam a tak jsme vyrazili. Během výpravy jsme prošli Roklinkou, kde nám pán Elrond pomohl přečíst měsíční runy na mapě. V temných hlubinách Mlžných hor jsme padli a poté s pomocí Gandalfa uprchli ze skřetího zajetí. Uprostřed noci jsme u řeky hráli proti Glumovi hru na hádanky. Jak jsme se blížili k Osamělé hoře, začalo se nebezpečí stupňovat, skřeti nám byli v patách a nedali nám oddechu. Úkryt jsme nalezli až v domě Medděda, jemuž jsme pomohli vyléčit jeho včely od zákeřného moru. Další naše kroky vedli do Temného hvozdu, plného nejrůznějších stvoření a nestvůr. Snažili jsme se postupovat co nejtišeji, ale obři pavouci nás stejně pochytali a zamotali do kokonů. Jen díky hobitovi, který ostatní osvobodil, mohla naše společnost pokračovat. Prošli jsme i říší Temných elfů a dostali se až do města Esgaroth, z něhož jsme již měli horu na dohled. Uprostřed noci jsme hledali tajný vchod do hory a čekali na správnou chvíli k jeho otevření. Uvnitř podzemní říše jsme spatřili obrovského draka, jak dřímá nad svým pokladem. Ale svojí návštěvou jsme ho rozlítili a ráno napadl náš tábor. Na skolení jsme museli spojit síly všech šesti společností a použít šest černých šípů. Drak byl mrtev a poklad byl náš, ale ne na dlouho. Na náš poklad si dělali zálusk i skřeti, uloupili náš nejcennější drahokam Arcikam. Ale my se nedali, vybojovali jsme si králův klenot zpět a definitivně skřety porazili…
Byl to další tábor plný táborových her, jak bojovek, tak i klidnějších her, které si žádali vytříbenou mysl. Volné chvíle jsme vyplnili mezi družinovými zápoleními a turnaji. V parných dnech, kterých letos bylo opravdu hodně, jsme se chladili hrami s vodou či v řece, stříkáním vody z hasičských proudnic a jednou jsme byli na koupališti v Rouchovanech. K pohodě na táboře přispěli velkým dílem i kuchaři a jejich velmi chutné jídlo. Sedmnáct dní uprostřed lesa, v klidném údolí řeky Rokytné, uteklo jak voda. Každý z nás si z tábora odvezl nejen část pokladu, nějakou tu odměnu či diplom, ale hlavně ranec zážitků s kamarády, na které se ještě dlouho vzpomíná…
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2015
  • 1 191 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
emikes
Podhostýnská miss pozná v pátek vítězku

BYSTŘICE POD HOSTÝNEM – Už v pátek 17. září bude známé jméno vítězky druhého ročníku Podhostýnské miss, soutěže krásy pořádané v Bystřici pod Hostýnem na Kroměřížsku. O titul se utká dvanáct finalistek z různých koutů České republiky, galavečer začne v Kulturním domě Sušil v 19 hodin.
Do hlediště sálu, ve kterém se finálové klání miss uskuteční, se vejde asi šest stovek diváků. „Čtyři stovky lístků už mají své majitele. Zbylé lze koupit v bystřickém infocentru nebo si je objednat přes telefonní čísla uvedená na webových stránkách soutěže,“ sdělila Drahomíra Kroupová, prezidentka Podhostýnské miss.
Krasavice, které budou usilovat o vítězství, dorazí do Bystřice pod Hostýnem ve čtvrtek, kdy se také uskuteční generální zkouška. Podle Kroupové je mezi nimi velmi obtížné tipovat favoritku. „Může opravdu vyhrát kterákoliv finalistka, o to bude soutěž zajímavější,“ upozornila.
Výkony dívek bude posuzovat 19 ti členná porota, ve které nebude chybět například starosta města Zdeněk Pánek, loňská vítězka Lucie Zatloukalová nebo zástupci sponzorů. Kromě Podhostýnské miss budou udělené i tituly 1. a 2. vicemiss, Miss Sympatie a Miss Media. Moderátorem finálového večera se stane Petr Vágner, známý například ze seriálu Ordinace v růžové zahradě, v programu vystoupí například finalista Superstar David Spilka nebo Taneční soubor Stars z Bystřice pod Hostýnem
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 17.9.2010
  • 1 164 zobrazení
tabornici-hrusovany
Za pokladem draka Šmaka
Náš příběh začíná na počátku prázdnin léta 2015. Toho dne, kdy Gandalf sezval trpaslíky a hobity, ze všech končin naší země, na dýchánek do Dna pytle v Hobitíně. Asi sedmdesátka statečných se vydala na cestu do Kraje, země Hobitů. Cesta to byla nebezpečná, jelikož divočina skrývá nejednu nástrahu. I proto jsme se rozdělili na menší skupinky, abychom při pochodu nebyli tak nápadní. Překonat jsme museli širé pláně, hluboké lesy i divoké řeky.
Těsně před naším cílem nás přepadla tlupa skřetů, před kterou jsme se zachránili úprkem do Hobitína. Ve vesnici jsme se ubytovali a čekali, až se objeví tajný symbol označující místo Neočekávaného dýchánku. Za soumraku se rozzářil na dveřích nory a my, oděni do trpasličích stejnokrojů v barvě družiny, mohli vejít. Konečně jsme ho spatřili, Gandalfa Šedého, v celé jeho velikosti. Srdečně nás přivítal a povyprávěl nám příběh o Osamělá hoře. O mocném a bohatém národu trpaslíků, který horu obýval, o královském klenotu Arcikamu i o zkáze, kterou přinesl drak Šmak. V tom vstoupili do nory vůdci trpasličích klanů s písní Osamělé hory na rtech. Gandalf nás pozval na výpravu za osvobozením hory a všichni s bujarým jásotem souhlasili. Poté vždy hobit podepsal smlouvu, stvrzující jeho účast na výpravě. K němu se přidali jednotliví trpaslíci, jenž mu přislíbili svoje služby. Tak postupně vzniklo šest společností, AZGAL, EKRUN, GOROG, LOK, VORKHUL a ZAGAZ, připravených jako jeden muž čelit všem nástrahám cesty a osvobodit království Ereboru od draka Šmaka.
Hned druhého dne započalo naše velké dobrodružství. Ještě před rozbřeskem, se na louce objevili strašliví zlobři a my se s nimi museli utkat. Zachránil nás východ slunce, jehož paprsky zlobry zkameněly. Za soumraku byli nejstarší dvojce z každé družiny vyslány na velkou zkoušku odvahy, síly, obratnosti, odolnosti a bystrosti. Společnými silami úspěšně prošli útrapami a za odměnu od Gandalfa získali pro svoji družinu vlajku a hlavně mapu naší cesty s klíčem od Osamělé hory. Díky mapě jsme věděli kudy kam a tak jsme vyrazili. Během výpravy jsme prošli Roklinkou, kde nám pán Elrond pomohl přečíst měsíční runy na mapě. V temných hlubinách Mlžných hor jsme padli a poté s pomocí Gandalfa uprchli ze skřetího zajetí. Uprostřed noci jsme u řeky hráli proti Glumovi hru na hádanky. Jak jsme se blížili k Osamělé hoře, začalo se nebezpečí stupňovat, skřeti nám byli v patách a nedali nám oddechu. Úkryt jsme nalezli až v domě Medděda, jemuž jsme pomohli vyléčit jeho včely od zákeřného moru. Další naše kroky vedli do Temného hvozdu, plného nejrůznějších stvoření a nestvůr. Snažili jsme se postupovat co nejtišeji, ale obři pavouci nás stejně pochytali a zamotali do kokonů. Jen díky hobitovi, který ostatní osvobodil, mohla naše společnost pokračovat. Prošli jsme i říší Temných elfů a dostali se až do města Esgaroth, z něhož jsme již měli horu na dohled. Uprostřed noci jsme hledali tajný vchod do hory a čekali na správnou chvíli k jeho otevření. Uvnitř podzemní říše jsme spatřili obrovského draka, jak dřímá nad svým pokladem. Ale svojí návštěvou jsme ho rozlítili a ráno napadl náš tábor. Na skolení jsme museli spojit síly všech šesti společností a použít šest černých šípů. Drak byl mrtev a poklad byl náš, ale ne na dlouho. Na náš poklad si dělali zálusk i skřeti, uloupili náš nejcennější drahokam Arcikam. Ale my se nedali, vybojovali jsme si králův klenot zpět a definitivně skřety porazili…
Byl to další tábor plný táborových her, jak bojovek, tak i klidnějších her, které si žádali vytříbenou mysl. Volné chvíle jsme vyplnili mezi družinovými zápoleními a turnaji. V parných dnech, kterých letos bylo opravdu hodně, jsme se chladili hrami s vodou či v řece, stříkáním vody z hasičských proudnic a jednou jsme byli na koupališti v Rouchovanech. K pohodě na táboře přispěli velkým dílem i kuchaři a jejich velmi chutné jídlo. Sedmnáct dní uprostřed lesa, v klidném údolí řeky Rokytné, uteklo jak voda. Každý z nás si z tábora odvezl nejen část pokladu, nějakou tu odměnu či diplom, ale hlavně ranec zážitků s kamarády, na které se ještě dlouho vzpomíná…
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2013
  • 981 zobrazení
druzinaliptal
Stávky máme tři...na tkaní koberečků je pořadník a čekáme ve frontě. Trpělivě!! Protože má paní vychovatelka bohužel jen dvě ruce. Ale až se naučíme sami vyměnit útek a sejmout tkaninu z kolíků, nebudeme ji potřebovat. :-D :-D
Hezké jarní prázdniny!!!!! A chovejte se tak, aby se vám nic nestalo..a Kamilce přejeme, aby neštovicové pupínky rychle zmizely!!! :-D
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2016
  • 777 zobrazení
petruno
Sobotní pěkné počas lákalo k výcházce jarní přírodou, v České Třebové místní KČT pořádá pochod za Třebovským kohoutem. Na startu téměř nikdo, trochu nás to zaskočilo po minulých pochodech, kde se téměř všude trhaly rekordy v počtu účastníků. Přesto jdeme. Po přihlášení zjišťujeme první nedostatek, na startu není občerstvení, nevadí dáme si něco po cestě, prohlížím propozice a ouha neobsahují mapku, pouze nějaké slohové cvičení jako popis tras. Vyrážíme na trasu 25 Km, trochu si ji upravujeme, první zastávka v Křivolíku, pravěká osada, občerstvení a mnoho lidí s dětmi studuje jak to v dobách pravěkých fungovalo. Děti se naučí názorně a odzkouší třeba jak umlít mouku pomocí kamenných nástrojů, jak obdělat záhony pomocí dřevěnné motyky a nebo si utkat na sebe ozdobu. Zastávka se protáhla, odcházíme se zpožděním na Kozlov. Je čas oběda, dáváme si slepičí polévku s krajícem chleba a plzeň 25+4+33 Kč, nejdražší krajíc chleba a pivo v okolí, majitel je asi dost nenažraný. Odcházíme znechucený. Cesta lesem příjemně ubíhá, tamhle je nějaký srub hlásí Bóďa, jdeme ho okouknout. Z dálky poznávám známého, ahoj volám, pojďte si něco dát volá Luboš, slavím narozky. z ničeho nic jsme účastníky oslavy, čas běží a tak seběhneme ke zlaté studánce, http://zozlatastudanka.rajce.idnes.cz/Otvirani_zlate_studanky_20.4._2012/ prohlédneme telekomunikační věž a pomocí GPS navigace volíme další bod pochodu. O půl šesté v místě startu nikde nikdo, pouze jeden pochodník který by se rád dostal do školy kde chce spát, všude zavřeno, někdo na nás bouchá zevnitř, obejděte budovu volá, brankou na hřiště a já vám otevřu ze zadu, odjíždíme domů. Po mnoha pochodech se mi zdá tento nějak odfláknutý a organizačně nezvládnutý. Kdo ví kde nakonec bude spát přespolní ?
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 19.5.2012
  • 713 zobrazení
brumendy
V sobotu 11. dubna 2015 se uskutečnil v tělocvičně místní Základní školy Horní Lideč jednodenní turnaj ve stolním tenise pro neregistrované hráče.
První zájemci o soutěžní klání se scházeli již v časných ranních hodinách. Celkem se hrálo v pěti kategoriích. Začátek patřil žákům, kteří byli rozděleni do dvou kategorií. Další tři kategorie patřily dospělým hráčům a to mužům, ženám a veteránům. Pořadatelé se setkali v letošním roce s velkým zájmem o zapojení do soutěže. Přihlásilo se více jak padesát zájemců, z toho bylo devět žáků.
Turnaj ve stolním tenise v Horní Lidči je jedna z mála soutěží, která je určena pouze pro neregistrované hráče. V průběhu zápisů na turnaj dochází k průběžné kontrole hráčů, zda nejsou registrováni v asociacích stolního tenisu. Pořadatelé zdůrazňují, že chtějí, aby tento turnaj byl pouze pro amatérské milovníky stolního tenisu s možností zahrát si a utkat se o ceny.
Výsledky:
Mladší žáci:
1. Oliver Luliak
2. Filip Fusek
3. Jaroslav Brlica
4. Pavel Číž

Starší žáci:
1. Michal Urubek
2. Dominik Hořánek
3. Erik Pohůnek
4. Jiří Františák

Žákyně: 1. Kateřina Valová

Muži: 1. Jakub Trebula
2. Tomáš Blabla
3. Roman Bambuch
4. Josef „Stovka“ Liška

Ženy: 1. Jana Katingerová
2. Lucie Gajdošová
3. Hana Dittrichová
4. Ivana Kysilková

Veteráni:
1. Josef Zvoníček
2. Zdeněk Hofr
3. Josef Lipinský
4. Štefan Šulík
více  Zavřít popis alba 
  • 11.4.2015
  • 694 zobrazení
pajucha
Morcata na Uteku
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • 685 zobrazení
brumendy
V sobotu 27. února 2016 se uskutečnil v tělocvičně místní Základní školy Horní Lideč jednodenní turnaj ve stolním tenisu pro neregistrované hráče.
První zájemci o soutěžní klání se scházeli již v časných ranních hodinách. Celkem se hrálo v šesti kategoriích. Začátek patřil žákům, kteří byli rozděleni do tří kategorií. Další tři kategorie patřily dospělým hráčům a to mužům, ženám a veteránům. Přihlásilo se více jak šedesát zájemců, z toho bylo deset žáků.

Turnaj ve stolním tenisu v Horní Lidči je jedna z mála soutěží, která je určena pouze pro neregistrované hráče. V průběhu zápisů na turnaj dochází k průběžné kontrole hráčů, zda nejsou registrováni v asociacích stolního tenisu. Pořadatelé zdůrazňují, že chtějí, aby tento turnaj byl pouze pro amatérské milovníky stolního tenisu s možností zahrát si a utkat se o ceny.
Výsledky:
Mladší žáci: 1. Oliver Luliak
2. Augustin Samiec
3. Jaroslav Brlica

Starší žáci: 1. Michal Urubek
2. Erik Matúš
3. Jiří Františák

Žákyně: 1. Kateřina Valová

Muži: 1. Zdeněk Plšek
2. Roman Bambuch
3. Josef Zvoníček

Ženy: 1. Eva Zweersová
2. Lucie Gajdošová
3. Darina Denešová

Veteráni: 1. Josef Zvoníček
2. Bohumil Sopek
3. Štefan Šulík
více  Zavřít popis alba 
  • 27.2.2016
  • 689 zobrazení
piki4
Putovná výstava Anna Franková - Odkaz dejín dnešku na takmer 30 paneloch zachytáva životné osudy nemeckej židovskej rodiny Frankovcov, ich útek pred nacistami do Holandska, dvojročné skrývanie sa v zadnom dome v Amsterdame až po tragický koniec tejto rodiny a to všetko na pozadí spoločenských, politických a hospodárskych zmien v dvadsiatych a tridsiatych rokoch 20. storočia v Európe. Výstava sa zaoberá aj problematikou ľudských práv, rasizmu, diskriminácie, tak v minulosti ako aj súčasnosti. foto: Ing. JánKo ©ák
Kategorie: lidé
více  Zavřít popis alba 
  • 11.4.2012
  • 605 zobrazení
rcg
BRÁNA ČASU – AMERICANS 15. 7. – 19. 7. 2019
Letošní Brána času přenesla děti do období native American Indians – původních obyvatelů Ameriky – indiánů.
Pondělí:
Děti si dobu čekání na otevření Brány času zkrátily spletením pavučiny přátelství. Klubko si vzájemně házeli, řekli co kdo má a nemá rád, a až každý držel svoji část pavučiny, bylo jen na nich, zda spolu dokáží bez přetržení nebo povolení spřadených vláken dojít na určené místo. Byli šikovní a tak je Ayumi s Toto mohly bez obav pustit do brány, kde na každého čekalo jeho nové indiánské jméno. Nikdo nevěděl jaké! 20 zamotaných přivázaných ruliček s indiánským jménem si musel každý indián odvázat sám. Velký Manitů přidělil jména správně, indiáni byli se svými jmény spokojeni a těm, kterým se jméno nelíbilo, dal šanci se o jiné jméno později utkat.
Ayumi a Toto měly své nové pomocnice – Klidnou Mysl a Hromový Hlas, které si do svých zatím bezejmenných kmenů vylosovaly Ohnivou Tětitu, Dunivou Pušku, Havraní Vlas, Malého Medvěda, Přesný Luk, Bosou Nohu, Sluneční Záři, Letní Píseň, Rychlý Šíp, Veselého Havrana, Noční Pírko, Zručnou Ještěrku, Bystrého Orla, Hbitou Lišku, Odvážnou Želvu, Stín Lovce, Padající Hvězdu a Mrštnou Lasičku. Klidná Mysl a Hromový Hlas si odvedly své družiny a po chvilce měly svůj pokřik a název kmene. Kmen Abalučiů a Tagedarů mohl začít žít indiánským životem. Postavili Teepee, dozvěděli se jak se v Teepee žilo, bydlelo, vařilo, rozdělení na mužskou a ženskou část Teepee, které místo bylo nejlepší a co byla rada starších. Začali si vytvářet svůj indiánský oděv, trénovat mrštnost, obratnost, rychlost. Museli lovit Tatanku, přebrodit řeku, nespadnout do propasti, doplazit se do jeskyně, udržet si místo v Teepee. Konec dne byl zakončen v kruhu, kde si každý indián vylosoval 5 kamenů s písmeny, které značily jeho nové indiánské vlastnosti.

Úterý:
Ráno bylo potřeba rozproudit opět indiánskou krev tancem a pokřiky. Indiáni dotvářeli svůj oděv. Každý si sám ušil a ozdobil svoji čelenku, začal pracovat na své zbrani – tomahawku. Po vydatné svačině se mohly kmeny vydat na první výpravu po okolí a zkusit rozpoznat stopy zvířat, které by mohly ulovit k obědu. Všichni se rychle stali zdatnými stopaři a k obědu mohl být Tatanka, veverka, zajíc, kuře, žába a dokonce i had. Na výpravě bylo potřeba také zaznačit správnými značkami trasu pro ostatní indiány a tak indiánští lovci šipkovali a zanechávali vzkazy o různých nástrahách na cestě, zda zrychlit nebo se plížit, zda tábor je již blízko nebo ještě kolik stromů, balvanů musí obejít.
Odpoledne bylo potřeba přivést vodu do vesnice, nebyl to vůbec snadný úkol. Skoro to indiáni vzdali, ale jejich houževnatost se probudila a po pár pokusech už věděli co a jak.
Konec dne byl zakončen soubojem mezi Bosou Nohou a Dunivou Puškou o nové indiánské jméno. Soupeřili o Vlčí Tlapu v obratnosti, chytrosti, mrštnosti a rychlosti. Nové jméno získala Bosá Noha, stal se Vlčí Tlapou.

Středa:
Indiáni se vypravili na dlouhou výpravu k příbuznému kmeni obývající území Boskovic – Westernové městečko. Vezlo nás celých 450 koní, než se Ayumi a Toto stihly rozkoukat, byli jsme na místě. Hned u vchodu nás šerif a jeho kumpáni chtěli zastrašit, ale kmen Abalučiů a Tagedarů jsou odvážní a hrdí indiáni, nedali se. Zhlédli jsme krásné představení s koňmi, mnozí si vyhrabali poklad, zasoutěžili si, prohlédli si pastviny s koňmi, podívali se na divoký západ, utratili pár dolarů a rádi se vrátili na své území, do své vesnice.

Velký Čtvrtek:
Indiáni hned ráno vypilovávali poslední detaily svého indiánského vzhledu. Poslední úpravy na oblečení, došívání získaných per, maskování, tetování, barvení, zbraně, pokřiky. Vše muselo být nachystané na velkou indiánskou výpravu. Trasa po indiánských značkách, zastávky s indiánskými úkoly a hlavně dojít do správného cíle. Ayumi a Toto se nezklamaly, všichni obstáli a za odměnu získali velkou porci pořádného osvěžení.
Po ulovení Tatanky se všichni indiáni vydali hledat strážce ohně, aby si svého Tatanku mohli opéct. S východem první hvězdy čekala na indiány výzva k projevení své odvahy. Pouze za svitu měsíce dokázat sejít z hory ohně zpět do indiánské vesnice. Po půlnoci utichla celá indiánská vesnice a všude byl klid a mír, indiány střežili jejich lapače snů.

Pátek:
Po vydatné snídani indiáni museli sbalit svoji vesnici, ukrýt se před silným lijákem do bezpečí. Po obědě si každý kmen vylosoval 5 indiánských hesel, na které měli vytvořit jakékoliv vystoupení. Jedinou podmínkou bylo, aby vylosovaná hesla byla ve vystoupení rozpoznatelná. Tagedaři si vylosovali boj, mír, nebezpečí, kanoe, kůň. Abalučiové měli hesla jídlo, oheň, bouřka, práce, tanec. Jako poslední úkol na indiány čekalo projití zpět Bránou času, nikomu se moc nechtělo, ale zážitky a vzpomínky nikomu nikdo nemůže vzít a křídla se znakem, které na indiány čekala v bráně, jim budou celé toto dobrodružství připomínat.
Oba kmeny dokázaly vytvořit velmi poutavé, zábavné a poučné příběhy, které předvedli i svým rodičům.
Na úplný závěr si zazpívali svoji indiánskou píseň:

Indiáni ti se mají,
celý den si jenom hrají,
chrání je Velký Manitů,
co ho zná i Vinettou.

Rap: Hau! Umbala-Umbala-Umbalači
Umbala-Umbala-Umbalači
Všechno zvládnou, na vše stačí!
Howgh!

A když příjdou chvíle težší,
to pak Toto a Ayumi těší,
že si vzájemně pomohou,
podrží se nanohou.
Howgh!

Rap: Kmen! Tage-tage-tagedarů
Tage-tage-tagedarů
je plný chlapů, velkých svalů!
Howgh!

Heja, heja, heja, hej,
i Ty se na pozoru měj,
mají luk a taky šípy,
postavili velké Teepee

rap: Však! Umabalači a Tagedaři,
ty kmeny spolu nesoupeří, nesoupeří, nesoupeří,¨
protože si všichni věří!
Howgh!

Ayumi a Toto chtějí moc poděkovat hlavně dětem, že si to s námi chtěly užít, že do všeho šly naplno a my můžeme jen říct, jak BÁJEČNÍ všichni byli. Děkujeme i rodičům za důvěru, že nám své děti na týden svěřili. Děkujeme i restauraci U Jelena za jejich týdenní starost o naše hladové žaludky. Děkujeme obci Grygov za místo k táboření, správci sokolovny za trpělivost a MAS Hanácké Království za finanční příspěvek.
Kategorie: dětizábava
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2019
  • 608 zobrazení
sportklubniva
Do našeho komplexu se stále vrací klienti, kterým se zde líbí. V letním období jsou to hosté, jimž rodinné zázemí s menším bazénkem plně vyhovuje. Tato sobota bylo malinko výjimečná. Šest tenistek se přijelo utkat ve čtyřhře žen a jako odměnu jim kosmetická společnost DELAROM PARIS připravila relaxační program s masáží a pěkné věcné ceny. Toto odpoledne v nich zanechalo úsměv na tvářích plnou blaženosti. V druhém úseku na koupališti jsme pro naše vážené hosty připravily kapelu ,,MUDRLANTI ", která do večerních hodin svými písněmi navolila neskutečnou atmosféru. Perličkou dne byla šance u společnosti AVON COSMETICS vyhrát formou losování růžový klobouček. Tento den byl vyhlášen našimi hosty jako jedním z nejlepších za celou letní sezonu.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.8.2015
  • 539 zobrazení
sportklubniva
Nádherný sluneční dubnový den se vydařil našim nejmladším tenistkám, které se přijely utkat již ve stejném složení. Tentokrát se pohár uděloval. Nádhernou hru předvedly všechny čtyři holčičky. Souboje byly tak vyrovnané, že pohledy rodičů se nestačily otáčet ze strany na stranu. Mladé holky dokázaly tenisové údery a výměny, a proto rodičové měli ze svých ratolestí náramnou radost. Nelinka Kuchařová ze Zlína je nejmladší hráčkou ( 8let) a zatím se turnaje nestaly její pravou parketou. Nelinka Mikulcová ( 8 let) z Hřivínova Újezdu byla po dlouhé nemoci vyčerpána, ale soupeřkám to určitě neulehčila ( 4:6, 5:7). Třetí místo vybojovala. Naše usměvavá a veselá dívenka ze Zlína- Natali Davidová má neskutečně tvrdé údery a jenom o chlup jí uteklo vítězství. Katka Vráblíková z Pozlovic je naší vzácnou žačkou trenéra Davida Dorňáka a po roce pravidelných tréninků u nás v Pitíně se jí tvrdá dřina vyplatila. Po setech ( 7:5, 6:4 ) si vychutnala přebírání zlatého poháru. Celá její skvělá rodinka shlížela, jak Katka září radostí. Báječná neděle na Nivě je za námi a my plánujeme velikonoční turnaje , jak pro holky, tak i kluky. Děkujem rodičům, že své děti vedou k tak krásnému sportu, jako je tenis. Vážíme si vaší přízně.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.4.2014
  • 547 zobrazení
cechurik
Takmer po týždni sme boli skontrolovať ako podrástli malí miníci pušpóci a hlavne ako im pristanú nové farebné obojky :-). Okrem toho, že boli rozkošní ako vždy, predviedli nám svoju súrodeneckú lásku (trhanie uší, kúsanie do nôh, chvosta,.., skákanie po hlave, cerenie zubami, vrčanie) a absolvovali škôlkárske fotenie (niečo ako my v prvej triede nad farebným zošitom s progreskou v ruke). Inak zuby majú riadne...síce nám ostali nohy a ruky celé ale mám veľké pochopenie pre maminku Besinku, keď pred nimi občas uteká :-). Takže kukajte fotočky :-)
Kategorie: koníčkyzvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 24.5.2009
  • 508 zobrazení
kodlovka
aneb utek z Dublinu za slunickem a teplem:-)
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2008
  • 508 zobrazení
pavlusetka
miminko
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2016 až září 2019
  • 524 zobrazení
denala
Máš a Já....
Od první chvíle vím,
že Ji koňsky miluji.
Má v sobě sílu,
a já zas víru,
koní,
že můj Život, mi s Ní melounově voní.
Ač jsem člověk chybný,
vím, že Ona je bez chyby.
"Je tvorem upřímným,
se smíchem kobylím.
To by v tom byl čert,
aby mi s mou Milovanou kobylou
jen tak, beze mě utek.
Vždyt' je to má Láska,
a hřívou si mě laská"...
Když si na Ní sedím,
jen tak, ze hřbetu hledím,
okolo... a vidím, že jí svítí oko.
To bude vzrušením,
a Její krev má tušení,
že poběží Srdcem i plícemi,
jen tak provětrat se zadními prdy,
támhle kousek do dálky...
"Je tvorem upřímným,
se smíchem kobylím,
na svém hřbětě nese mě,
a za chvíli splyneme v duše dvě,
na jednom těle"
Já Jí DĚKUJI moc,
že jsem poznala Koňskou hrou,
jejich Poctivost a Vznešenos
více  Zavřít popis alba 
  • 18.7.2013
  • 506 zobrazení
yao
Textil nás provází po celý náš život. Textilní tvorba proto také patří k nejstarším projevům lidské tvořivosti. Proto je zařazení textilu jako výtvarného materiálu na první stupeň ZŠ pro žáky zajímavou zkušeností. Žáci si v kroužku Šikovné ruce mohli vyzkoušet tkaní textilního koberečku jako obrázku na zeď. Podobným způsobem vznikají výtvarná textilní díla zvaná gobelíny nebo tapisérie. Nejznámější gobelínovou manufaktrurou na Valašsku je dílna ve Valašškém Meziříčí, se kterou se děti seznámily.

A teď už k samotné technice tkaní:
Žáci měli nachystán dřevěný rám, na kterém byla pomocí nabitých hřebíčků napnuta osnovní nit. Pak si na motivy pohádky a podle své představy namalovali akvarelovými barvami návrh. Podle tohoto návrhu vytkávali motiv svého zvířecího přítele do osnovy. Textilní materiál pocházel z nepotřebných kusů textilií, které byly nastříhány na co nejdelší proužky.
Děti nejen pochopily, jak vzniká látka (proplétáním útku mezi osnovními nitěmi), ale také se naučily samotné technice tkaní. Byly seznámeny s pojmy jako je osnova, útek, vazba, tkanina, kterých jsem při vedení tkaní používala.

Výtvarný aspekt práce:
Podstatou výtvarné práce s textilním materiálem bylo proniknutí do podstaty materiálu, poznáním jeho vlastností – pevnost, struktura, barva, hmotnost atd., umění využít těchto vlastností ve své práci a zažít smyslovou zkušenost. Manipulace s tímto materiálem má v technice tkaní nesčetné výtvarné možnosti – vybírat a kombinovat barvy, vybírat a kombinovat struktury materiálů, jejich kroucení, proplétání, tvoření uzlů, křížení různých proužků látek skrz osnovní nit apod. V tapisérii tak vznikají různé útvary, které textilnímu dílku dávají osobitost a kouzlo např. průhledy, otřepené okraje látek, volně visící zbytky proužků, navrstvený textilní materiál, který působí prostorově apod. Smyslovou zkušenost s materiálem si děti prožily opravdu dokonale – mnohdy se neubránily hrátkám, ke kterým sváděla hromada nastříhaných proužků látek. Však se sami podívejte ? (viz. foto)

Volní vlastnosti práce:
Tkaní tapisérie bylo nejnáročnější z hlediska vůle – zdlouhavá práce vyžadovala velkou míru trpělivosti – schopnost vydržet u této práce sedět a pracovat s vědomím, že bude celá dokončená.
Děti měly radost, když jim tapisérie přibývala. A největší z konečného výsledku. Než si děti svoje dílka odnesou domů, jsou vystavena v prostorách ZŠ Karolinka.

Mgr. Radana Klímová

Následující výtvarnou prací v kroužku Šikovné ruce je mozaika na květináčích.
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2014/2015
  • 482 zobrazení
sportklubniva
Velká pocta pro Sportklub nastala v tento významný den 3.5.2014, kdy jedenáct hráčů ze Zlína zavítalo do Pitína. Cílem této výpravy byl plánovaný tenisový turnaj mixů. Pár hráčů se pět sblížilo a akce měla neskutečně pohodový průběh. Šest dvojic se utkalo ještě v nafukovací hale, neboť výkyvy počasí by mohly tyto události ohrozit. Dvojice se poznávaly a sehrávaly. Marcela se nemusela bát o dobrou hru, neboť Josef Pilčík je výborným tenistou, ale tenisové čáry značené jinou barvou než ve Zlíně klamaly při úderech. Romanka Salvetová přivezla ještě i dalšího svého spoluhráče Petra Skácela. Uhrané dva body stačily jen na 5. místo. Další nová dvojice Iva Vítková a Dan Matějka nedohráli jeden set z organizačních časových důvodů tohoto turnaje a odjížděli se čtyřmi body ( 5:2, 5:1, 2:5, 0:5), umístění této dvojice mohlo vypadat velmi nadějně a zajímavě. Vlastička s Přemou a Honza s Pavlou stáli na bedně a podělili se o druhé místo. Dnešní akce završená tématem o přípravách na další turnaje,zanechá hřejivý pocit z vítězství mladým manželům opět ze Zlína. Zuzka a Karel Kuchařovi na tento okamžik už čekali pár týdnů. Po dřině na kurtech a nespočetných hodinách tréninku a absolvovaných turnajích v Pitíně se úspěch v podobě vítězství dostavil. Odehrané zápasy ( 5:0, 5:0, 5:1, 5:1, 5:0 ) se v tabulce rýsovaly jako jasná vítězství. Gratulujeme manželům a krásné 1.místo si právem zasloužili. Těšíme se na sobotu 10.5. 2014, kdy se tato sestava utká proti dalším zajímavým dvojicím.
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2014
  • 397 zobrazení
cromax
  • září 2006
  • 383 zobrazení
Reklama