agirka
Nabízím 5ti letého holštýnského valacha po Colman, z matky Rhapsodie I.H. po Esteban. Korektní stavba těla, prostorné chody, dobrý styl skoku. Vyššího rámce, cca 170 cm. Úžasná povaha, velmi klidný, nic neřeší - i na závodech se chová jako doma. Aktuálně připravován do parkuru, má za sebou první závodní sezónu na úrovni ZL. Neřeší profily, skočí všechno, skok si řeší sám. Díky prostorným chodům vhodný i do drezur. Je velmi lehce jezditelný, jemný v hubě, nikam se nežene, ale umí i zabrat, když musí. Ideální koník pro začátečníky, juniory i ambiciózní jezdce, kteří si ještě nejsou jistí na dopředných koních či mají raději pohodáře. Ideální koník i do sportovního jezdeckého klubu. Ze země bezproblémový, zcela bez zlozvyků, ve stádě není dominantní. Veterinář, kovář (připalování), holení bez problémů, do vozíku nastupuje ihned. Rentgeny k dispozici.

Kariera - https://www.jezdectvi.org/kun/KJ106H
Fotogalerie - https://agirka.rajce.idnes.cz/Carsten/
Poslední závody (jezdec na něm seděl po čtvrté) - https://agirka.rajce.idnes.cz/Carsten_13.11.21_Zduchovice/
Více  Zavřít popis alba 
  • 13.11.2021
  • 700 zobrazení
agirka
Nabízím 5ti letého holštýnského valacha po Colman, z matky Rhapsodie I.H. po Esteban. Korektní stavba těla, prostorné chody, dobrý styl skoku. Vyššího rámce, cca 170 cm. Úžasná povaha, velmi klidný, nic neřeší - i na závodech se chová jako doma. Aktuálně připravován do parkuru, má za sebou první závodní sezónu na úrovni ZL. Neřeší profily, skočí všechno, skok si řeší sám. Díky prostorným chodům vhodný i do drezur. Je velmi lehce jezditelný, jemný v hubě, nikam se nežene, ale umí i zabrat, když musí. Ideální koník pro začátečníky, juniory i ambiciózní jezdce, kteří si ještě nejsou jistí na dopředných koních či mají raději pohodáře. Ideální koník i do sportovního jezdeckého klubu. Ze země bezproblémový, zcela bez zlozvyků, ve stádě není dominantní. Veterinář, kovář (připalování), holení bez problémů, do vozíku nastupuje ihned. Rentgeny k dispozici.

Kariera - https://www.jezdectvi.org/kun/KJ106H
Fotogalerie - https://agirka.rajce.idnes.cz/Carsten/
Poslední závody (jezdec na něm seděl po čtvrté) - https://agirka.rajce.idnes.cz/Carsten_13.11.21_Zduchovice/
Více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2021
  • 713 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
seppak
Lignit (nejmladší a nejméně karbonizované hnědé uhlí) byl v Šardicích objeven r. 1830. První těžba lignitu probíhala z povrchového ložiska. Těžení v jámě se v té době provádělo pouze ručním nářadím. Po r. 1860 se začalo používat parního stroje, dopravní mechanizace vozíků, těžební klece a čerpání vody výtlačným potrubím. V roce 1891 byl provoz na dole zastaven, šachty byly zaplaveny vodou a opuštěny až do roku 1909. Od uvedeného roku díky sklářské firmě Samuel Reich v Kyjově, byla opět zahájena těžba lignitu a doly přešly do jejího vlastnictví. Od roku 1922 pro nedostatek odbytu, nákladnému odvodňování a drahé dopravě uhlí z dolu do Kyjova, byl důl dalších 17 let pod vodou. V r. 1939 zakoupila šardický důl firma Baťa, a.s. ve Zlíně a téhož roku se začalo z jeho odvodňováním. Provoz pak byl zahájen r. 1940, k dolu byla postavena betonová silnice a postavena dřevěná třídírna uhlí. Tříděné uhlí si odváželi odběratelé sami, drobné uhlí odebírala Sklárna v Kyjově a další průmyslové podniky, případně se auty dováženo na nádraží v Čejči, kde se sypalo do vagónů určených k expedici. Během válečných let byl provoz dolu uzavřen a těžba byla obnovena po skončení války. Lignit začala odebírat hodonínská elektrárna. V letech 1951–1953 proběhla výstavba hornických domků. V dubnu 1958 na povrchovém skladišti vznikl požár, při kterém shořely všechny budovy i s dřevěnou třídírnou a veškerým zařízením. V následujících letech bylo ložisko lignitu nově otevřeno v místech zvaných Sviňská dolina, kde vyrostl moderní areál závodu – Důl Dukla. Bylo vystavěno Ústřední expediční a úpravnické centrum se zásobníky a vlečkou vedoucí do elektrárny v Hodoníně. Důl v této době zaměstnával 557 pracovníků. Těžba se zdárně vyvíjela až do roku 1970, kdy důl postihla živelná katastrofa.
V úterý 9. června 1970 hlásila předpověď oblačno, místy přeháňky a bouřky, teplota kolem 24 stupňů. Na odpolední směnu v dole Dukla sfáralo 110 horníků. Po čtvrté odpolední hodině přišel déšť, který se proměnil v průtrž mračen s krupobitím a silným větrem. Vyprahlá krajina nedokázala tolik vody pojmout a následkem byla blesková povodeň. Potoky se vylily z břehů a dravý tok strhával všechno, co mu stálo v cestě. Voda poškodila telefonní i elektrické vedení a vzala s sebou několik mostů. Koryto Šardického potoka, po většinu roku vyschlého, se během chvilky rozvodnilo do stometrové šířky. Voda místy dosáhla až dvoumetrové hloubky. Malý potůček se změnil v dravou řeku. Průtok přesáhl maximální „velkou vodu“ za posledních 100 let zhruba desetinásobně. Velká voda se přihnala na důl Dukla z kopců od Stavěšic údolím Šardického potoka. Podle zápisu z kroniky obce Šardice, se u dolu Dukla vytvořilo velké jezero neustále živené dravým proudem, který si hledal další cestu. Bohužel ji našel uvnitř dolu. Voda protrhla narušené nadloží v místech nad vydobytými prostorami a pronikla do dolu. Na několika místech vytvořila až 60 metrů hluboké krátery. Vodou a bahnem bylo zaplaveno 32 km důlních chodeb. Pod Šardickým potokem je lignitová sloj uložena v hloubce asi 18 m. V 18:28 hod. dostal důlní dispečer zprávu ligafonem od jednoho z horníků, že se do štoly valí voda a je třeba okamžitá pomoc. Bezprostředně po hlášení bylo spojení s ním přerušeno. Důlní dispečer se pokoušel postupně odvolat všechny osádky horníků, ale po 14 minutách od prvního hlášení povodeň přerušila spojení důlního telefonu. Na povrch vyfáralo jen 76 horníků, v zatopeném dole zůstalo 34 chlapů. V jámovém betonovém teleskopu nebyl vybourán průchod pro únikovou cestu. Uvěznění chlapi neměli jak se dostat ven. Na záchranných pracích se kromě JML Hodonín podílely také záchranné sbory z Prievidze, Ostravy a Polska. Kontakt se zatopenými horníky se už přivolaným záchranářům navázat nepodařilo. Obrovské nánosy bahna komplikovaly záchranné práce, které tak postupovaly pomalu. Během prvních 12 dnů od důlního neštěstí našly záchranné týmy jen sedm horníků, všichni byli po smrti. Smutek zasáhl nejen dvoutisícové Šardice, ale i další obce v okolí, kam se muži nevrátili z práce ke svým rodinám. Když se o necelé dva týdny později konala v nedalekých Dubňanech tryzna za horníky, nebyla ještě těla většiny z nich vyproštěna. Vyprošťování dalších těl trvalo celé léto, poslední utopený horník byl nalezen až 15. října 1970. Oficiálně ale jako by se nic nestalo. V době tuhé totality nechtěli komunisté kazit vidinu světlých zítřků špatnými zprávami. Na důlní tragédii bylo uvaleno informační embargo. Reportáž o havárii směli psát jen prověření soudruzi. Komunistický režim tragédii tajil, protože na ní nesl i částečnou vinu, například nevhodně obhospodařované pozemky v dané lokalitě způsobující erozi půdy, zmiňovaný nedostatek únikových cest v dole apod. Většího připomenutí se tragédie dočkala až po roce 1989, kdy u příležitosti 50. výročí byl odhalen pamětní žulový kámen se jmény všech obětí.
Odstraňování následků katastrofy trvalo zhruba rok. Původního rozsahu těžby se pak dosáhlo až po třech letech. V roce 1988 je uváděno 822 pracovníků dolu, z nichž 241 bylo ze Šardic. Po roce 1989 došlo ke změnám ve vedení dolu. Během roku 1992 se v rámci plánovaného útlumu těžby uhlí jednalo o uzavření dolu. K tomu mělo dojít i přesto, že důl měl nejlepší báňsko-technické podmínky, byl rozfárán a z velké části také odvodněn. Ještě v r. 1992 bylo vytěženo 445.457 tun lignitu. Uhlí mělo nejlepší výhřevnost ze všech dolů v revíru Jihomoravských dolů. Hlavním důvodem k uzavření dolu bylo jeho stáří a obsah 2,5 % síry v těženém uhlí. Pracovníkům byla nabídnuta možnost přechodu na vedlejší doly - důl 1. máj v Dubňanech, důl Mír v Mikulčicích, nebo vzít odstupné a hledat si jiné zaměstnání. Tím byla uzavřena více než 150-letá historie dobývání uhlí na Šardicku. Od ledna 1993 začala likvidace dolu. Práce na Dukle byly ukončeny poslední šichtou 29. prosince 1993.
Více  Zavřít popis alba 
29 komentářů
  • 3.11.2021
  • 95 zobrazení
monata
  • 2.11.2021
  • 31 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
zsmajcichov
Dnes navštívil našu školu a zhováral sa s našimi žiakmi na 1.stupni ....inšpiratívna osobnosť, paraolympionik pán Róbert Ďurkovič:Vyštudoval špeciálnu pedagogiku, svoj život však napriek svojmu telesnému znevýhodneniu (ale možno aj práve vďaka nemu) zasvätil športu. Je jedným z najúspešnejších slovenských paralympijských reprezentantov, člen páru BC4 v boccii, ktorý na paralympiáde v Riu de Janeiro v roku 2016 vybojoval zlatú medailu. Celý život sa riadi mottom: Neúspech je kľúčom k úspechu. Každá chyba nás niečomu naučí. Rozpráva o tom, ako vyzerá život vozičkára priamo z vozíka a hlavne o skúsenostiach s toľkokrát skloňovanou integráciou.
Více  Zavřít popis alba 
  • 19.10.2021
  • 236 zobrazení
tomasdj
Psalo se datum 21.10.2020 a já se vydal do Nové Paky pro důlní vozík z inzerátu. Tím začal můj další projekt, který obnášel ještě mnoho komplikací. Vozík byl značně znečištěný a zrezivělý. Bylo tedy nutné nejprve ho obrousit, odrezit, dát základní barvu a pak finální vrstvu černé barvy. Tím to samozřejmě nekončilo...
Bylo třeba sehnat kolejnici a rozpůlit jí, vybrat kamení v lomě, nařezat pražce, vyrobit rám na kamení a zabrzdit samotný vozík,... #zábava#práce#vesnice#koníčky#vlastnoručně#udělejsisám#vozík#důlní#důlnívozík
Více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2021
  • 47 zobrazení
nadaceju
Krásné počasí, pohodová atmosféra, vrcholové výkony a spousta koloběžek… V tomto duchu se nesl 5. ročník sportovně – charitativní akce Koloběžka DEN, kterou pořádala Nadace Jedličkova ústavu v neděli 5. září v Praze v parku Ladronka.

Výtěžek ze startovného, dražby, nadačních kasiček a z podpory naši partnerů činí 281 000 korun. Nadace Jedličkova ústavu částku v plné výši věnuje na podporu dětí a mladých lidí s postižením, kteří jsou studenty nebo klienty škol Jedličkova ústavu.

Moc děkujeme našim partnerům, dobrovolníkům a především všem účastníkům, kteří nám společnými silami pomohli k tak krásné částce!

Na závody přišlo hodně dětí

Závodu se zúčastnilo 150 koloběžkářů, z nichž více než polovina byly děti. Krásné počasí totiž přilákalo na Ladronku rodiny s dětmi a ty využily možnosti půjčit si u stánku Yedoo koloběžku zdarma. Z tak hojné účasti dětských závodníků jsme měli opravdu radost. Děti statečně odolávaly nástrahám tratí a doufáme, že se nám alespoň část z nich podařilo pro tento druh sportu nadchnout.

Součástí odpoledne byl také závod na 10 km - 2. kolo Českého Koloběžkového poháru. Na 1. místě v mužské kategorii se umístil Matyáš Roman a na 2. místě Michal Kulka – oba z týmu Třista60, 3. místo vybojoval Ladislav Bartůněk z Týmu Kobra. V ženské kategorii byla nejrychlejší Andrea Zbožková z týmu Třista60, 2. místo vybojovala Martina Kadlecová z týmu Koloběh Plzeň a na 3. místě se umístila Pavla Trojancová z týmu Coconi.

Akci podpořili judista a dvojnásobný olympijský vítěz Lukáš Krpálek a zápasník Artur Omarov.

Zápasník Artur Omarov, který reprezentoval Českou republiku na olympijských hrách v Tokiu, a Lukáš Krpálek jsou patrony akce Koloběžka DEN. Artur Omarov odstartoval závody v dětských kategoriích a sám se aktivně zúčastnil závodu na 5 km. Potvrdil skvělou formu olympionika, a přestože na koloběžce jel ten den poprvé v životě, umístil se na 3. místě.

Dražba unikátní koloběžky

Na závěr akce se dražil jedinečný model koloběžky Yedoo Wolfer, kterou podepsal Lukáš Krpálek. Koloběžka se vydražila za 16 600 Kč a budoucí šťastný majitel ji obdrží přímo z rukou Lukáše Krpálka. Výtěžek z dražby je určen v plné výši na podporu projektů Nadace Jedličkova ústavu.

Jízda na vozíku a handbiku

Protože Koloběžka DEN pořádala Nadace Jedličkova ústavu, která pomáhá dětem a mladým lidem s postižením, měli účastníci akce možnost si na místě vyzkoušet jízdu z jiné perspektivy - na invalidních vozících a kolech handbike.
Více  Zavřít popis alba 
  • 21.9.2021
  • 189 zobrazení
horajs
  • 18.9.2021
  • 30 zobrazení
mira109
  • 12.9.2021
  • 6 zobrazení
zelihogaraz
Šestý ročník srazu youngtimerů na střeše Šestky. Krásná to doba předSUVéčková. A bylo na co koukat, i když né čím vhodným přijet.

#sestka#ocsestka#strecha#parkoviste#youngtimer#sraz#letadlo#opel#commodore#lincoln#navigator#chrysler#300c#charon#nissan#gtr#obrazy#galerie#cadillac#escalade#citroen#2cv#kachna#juicebus#fruitisimo#bmw#e30#corvette#vette#porsche#911#martini#alfaromeo#spirit#classicdrive#buick#parkavenue#200sx#skoda#gaz#volha#interier#lada#wartburg#ferrari#testarossa#308#shelby#dodge#charger#letiste#mercedes#mercedesbenz#w112#190#jaguar#xj#xjs#v12#motor#600sel#mamut#w140#rallye#cx#tuning#retro#koule#pytel#trabant#trabi#kabrio#cabrio#vozik#gordon#roadster#talbot#matra#bagheera#volkswagen#vw#variant#beetle#brouk#bezky#volvo#plysak#mini#medvidek#bear#amazon#honda#prelude#toyota#mr2#944#lebaron#peugeot#205#datsun#300zx#280zx#oldsmobile#hurst#newyorker#ford#probe#continental#jeep#wrangler#chevrolet#malibu#escort#lancia#delta#hfintegrale#mitsubishi#lancer#alfetta#gtv#murena#sapporo#colt#nabijecka#cortina#pininfarina#pontiac#firebird#audi#1602#plynovamaska#furtpolem#spitfire#cutlass#mazda#mx5#miata#mrkacky#jdm#subaru#leone#ceskoslovensko#suzuki#swift#maska#eclipse#e24#carthell#drift#fleetwood#favorit#jackdaniels#truhla#paluba#chameleon#viper#v10#v8#pacecar#supra#lexus#soarer#polo#harlekin#harlequin#kostka#golf#300#eaglevision#mustang#fiat#cinquecento#accord#calibra#stojan#pohar#tatra#613#master#veteran#loukote#kadett#ddr#starkindustries#sidecar#dnepr#capri#svx#126#maluch#rx7#crx#e31#z1#skyline#gti#regal#sclass#silvia#auticko#civic#manta#gaz21#accobra#biglimo#limo#excursion#felicia#custom#cosworth#daihatsu#cuore
Kategorie: autaudálosti
Více  Zavřít popis alba 
  • 5.9.2021
  • 70 zobrazení
cendaracing
  • 21.8.2021
  • 11 zobrazení
lotusesprit
Bývalá dopravní štola z Prokopského lomu (Prokopské údolí) - Cca 100m dlouhá štola, kudy dříve jezdily důlní vozíky z Prokopského lomu, dopravující vytěžený materiál do přilehlých pecí, jejichž nepatrné pozůstatky jsou o pár set metrů dále. Bývalý Prokopský lom a přilehlé okolí je vojenským prostorem s nejvyšším utajením. Jde o jeden z nejvíce utajovaných objektů v naší republice a jednoho z nejrozsáhlejších podzemních prostorů ve střední Evropě, vzniklý z bývalého lomu a nedostavěné nacistické podzemní továrny. Krycí název objektu je K-116, oficiálně VÚ 2508. Přesný rozsah a účel objektu je oficiálně dosud utajován. V místech dnešního vojenského objektu u Prokopského údolí bývala rozsáhlá Prokopská jeskyně s pramenem podzemní vody. Již od 19. století zde byl těžen vápenec a byly zde kopány dopravní štoly a svážnice do vyšších pater lomu, jeskyně byla již koncem 19. století postupně odtěžena. O území se začala zajímat československá armáda již před druhou světovou válkou. Za druhé světové války objekt byl zčásti přebudován na podzemní továrnu Junkers (pod krycím označením Kali) na letecké díly. Byly zde vykopány tři rovnoběžné tunely o délce cca 300 metrů a výšce až 8 metrů, kde se údajně počítalo s parkováním obrněného vlaku, a v podzemí se nacházelo i malé nádraží s překladištěm. V roce 1944 zde údajně měla být dokončena 200 metrů dlouhá podzemní výrobní hala. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek v roce 2009 pro Českou televizi uvedl, že nacisté nestihli továrnu zprovoznit. Po vyklizení továrny na konci války byly podzemní prostory prázdné, nějakou dobu zde byly sklady zeleniny. V roce 1948 zde údajně armáda hledala vhodný objekt pro zkoušky zbraní, avšak tento objekt jí nevyhovoval. Ještě koncem 60. let zde opět fungovala těžba vápence, a to prý až do roku 1966. Vladimír Vojíř pro Českou televizi uvedl, že podle operačního plánu Československé lidové armády z roku 1957 zde mělo být velitelské stanoviště hlavního velitelství ČSLA pro případ války, které mělo pojmout až 1000 lidí. Koncem 60. let byl objekt zabrán armádou, která pravděpodobně využívala prostory po německé podzemní továrně a štoly lomu ke zkouškám zbraní, skladování zásob pro případ války a dalším účelům a rozšířila se informace, že je tam budován bunkr pro vládnoucí elitu a špičky armády pro případ jaderné války a hlavní záložní velitelství Ministerstva národní obrany. Počátkem 80. let 20. století byl objekt radikálně přestavěn, zmodernizován a údajně také výrazně rozšířen. #cestování#příroda#architektura#práce
Více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 17.8.2021
  • 132 zobrazení
seriftofp
Ze simson jízd už mám simsona S 51 jen já, kamarádi pořídili spolehlivější japonce 125.
Já si nemohu stěžovat, přes 600 km za 4 dny bez závad.
Praha, Benešov, Louňovice p. Blaníkem, Mladá Vožice, CHýnov, Veselí n. Lužnicí, Stráž n. Nežárkou, Nová Bystřice, Slavonice, Vranov nad Dyjí, Bítov, Jemnice, Dačice, Telč, Horní Cerekev, Pelhřimov, Červená Ředčice, Trhový Štěpánov, Český Šternberk, Sázava, Praha. Silnice hlavně nižších tříd.
Více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • 15.8.2021
  • 129 zobrazení
opbb
Útulná restaurace vhodná i pro osoby na invalidním vozíku. Poznámka autora: Jezdíme zde pravidelně na obědové menu. Vřele doporučujeme.
Více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 14.8.2021
  • 8 zobrazení
opbb
Sociální služba na Hradecké ulici č.16.
Objekt je částěčně přístupný pro uživatele invalidního vozíku pouze do 1 NP pomocí šikmé schodišťové plošiny. Další NP spojuje jen schodiště.
Více  Zavřít popis alba 
  • 13.8.2021
  • 21 zobrazení
hpdilna
  • 8.8.2021
  • 7 zobrazení
hpdilna
  • 8.8.2021
  • 4 zobrazení
cestmirkrupa
Fotky ze cestování na motorkách po krásach BiH v červenci 2021. Motorky jsme dovezli na vozíku a pak cestovali na tyto kopce: Gola Plješivica nad Željavou - 1.646 m n.m., pak Velika Klekoavča - 1.960 m n.m., na obou kopcích byly do nedávna Redarové základy a pak na jezero Šator 1.488 m n.m.. Byli jsme tři, já, Milan s GS 800 a Dušan s GS 1200 LC, bydleli jsme ve vesnici Kulen Vakuf, nad ni je zbořenina hradu Ostrovica, domácí byli super, muslimi, rádi, že jsme u nich byli, je teď v BiH málo turistů. #sport#krajina#vesnice#země
Více  Zavřít popis alba 
  • 4.8.2021
  • 35 zobrazení
zdehor
Účast 8 dospělých ,6 deti, trasa cca 20 km, exkurze a nákup medových výrobků, posezení i Písečáku.
Sejdeme se na návsi v Březině (u autobusové zastávky) ve 13:30.
Odtud se vydáme Pyšatkou do Doubravy, dále budeme pokračovat na Ploukonice až do Příšovic. Zde pro nás bude připraveno krátké povídání o medu ve Včelařské farmě u Tarasových. Bude možné si zakoupit jejich výrobky. Návrat do Březiny stejnou cestou.
Trasa je vedena převážně mimo silniční provoz a proto je vhodná i pro malé cyklisty. Trasa je průjezdná i s přívěsným vozíkem za kolo.
Nenáročná trasa o délce cca 17 km. Občerstvení je možné u rybníku Velký Písečák.
Za TJ Stonožka Březina se na Vás těší
Katka Horáčková,
Více  Zavřít popis alba 
  • 27.7.2021
  • 52 zobrazení
jaropet
Mladá Vožice je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, zhruba 17 km severovýchodně od Tábora. Městem protéká Novoveský potok a řeka Blanice. Žije zde přibližně 2 700 obyvatel.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mlad%C3%A1_Vo%C5%BEice
Více  Zavřít popis alba 
15 komentářů
  • 25.7.2021
  • 62 zobrazení
kwasi
Dnes jsme s tátou uklidili většinu železného šrotu u přístavu na řece Moravě v Otrokovicích u Zlína. Nepovedlo se odvézt jen nejdelší trubku, protože jsme neměli vozík za auto. Kromě toho jsem vyfotil vozíky na převoz lodí :) Na závěrečných fotkách je uložení šrotových trubek v autě, zítra je spolu s dalším odpadem povezu do šrotu.
Kategorie: autapříroda
Více  Zavřít popis alba 
  • 25.7.2021
  • 27 zobrazení
Reklama