Hledání

57 108 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

vlkvlkvlk
  • červen 2004
  • 240 zobrazení
  • 0
iveta-novakova
25. - 26. 9. 2004
více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2004
  • 32 zobrazení
  • 0
danano
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2004
  • 41 zobrazení
  • 0
akvih
České Středohoří, Borečský vrch
17.1.2004
více  Zavřít popis alba 
  • 17.1.2004
  • 17 zobrazení
  • 0
akvih
České Středohoří, Vysoký ostrý
3.1.2004
více  Zavřít popis alba 
  • 3.1.2004
  • 19 zobrazení
  • 0
akvih
České Středohoří
Magnetovec - Skalní hřib - Zubrnice
28.2.2004
více  Zavřít popis alba 
  • 28.2.2004
  • 25 zobrazení
  • 0
rupsak2004
  • srpen 2004
  • 26 zobrazení
  • 0
hasicilisnice
  • 1.1.2004
  • 17 zobrazení
  • 0
cyklovelikonoce
Velikonoce na hranicích republiky, po stopách Járy Cimrmana a šílená projížďka úzkokolejkou :)
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2004
  • 61 zobrazení
  • 0
plazikhistorie
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 10.7.2004
  • 15 zobrazení
  • 0
chpetr
Krátký výlet do našeho oblíbeného Českého ráje
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • září 2004
  • 434 zobrazení
  • 0
hordeum
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2004
  • 51 zobrazení
  • 0
huhulak8
Landštejn je mohutný hrad s románským jádrem, rozšířený pozdně goticky a renesančně. Roku 1771 byl zničen požárem a opuštěn. Hrad Landštejn byl pevností, který měl střežit zemskou stezku do Vitorazska. Předchůdcem dnešního hradu Landštejn je pravděpodobně hrad, který byl postaven na místě dnešní osady Pomezí, který byl vystavěn rakouským rodem Zobingenů a byl především určen k obraně majetků výbojných Zobingenů proti českému králi. Tato doba (12.století) je označována jako doba kolonizace českých zemí ze strany rakouského panstva a na základě vojenských výbojů, české panstvo požádalo Fridricha I. Barbarossu o určení hranic. V roce 1179 ze strany Fridricha I. Barbarossy byla vydána první listinná podoba česko-moravsko-rakouské hranice.

Obranný hrad pro obranu moravského území po vydání listinné podoby hranic, vznikl na protější straně rakouského hradu na území jihozápadní Moravy. Prvním majitelem byl Hartlieb z Landštejna, který byl ve službách Přemyslovců v letech 1222-1236. Později byl hrad i s celým územím připojen k Čechám po sňatku Přemysla Otakara II. s Markétou z Babenberka a od roku 1259 byl hrad Landštejn v majetku Vítkovců.
Prvním prokázaným vítkovským majitelem Landštejna byl Sezema (původem z lomnicko - třeboňské větve Vítkovců), který hrad získal od Oldřicha z Landštejna. Páni z Landštejna získali značný politický vliv v království a zároveň svoje území značně rozšířili o Třeboň, Lomnici, Nové Hrady a Novou Bystřici. Velkého vlivu však získali za vlády Jana Lucemburského, kdy se Vilém z Landštejna stal jeho rádcem a zemským hejtmanem a vliv si udržel i za vlády Karla IV., který jej jmenoval purkrabím pražského hradu. V té době měl hrad důležitou strategickou pozici, protože hlídal významnou zemskou obchodní stezku z Itálie přes Rakousko do českého vnitrozemí a dále na sever k polským sousedům. Tato důležitá obchodní stezka se dokonce stala jablkem sváru mezi Vilémem z Landštejna a jeho příbuzným, Jindřichem z Hradce, kterému se nakonec podařilo po dlouhotrvajícím sporu stezku odklonit na Jindřichův Hradec.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 3.8.2004
  • 89 zobrazení
  • 0
klt
Před založením města stála 1,2 km severozápadně od dnešního centra osada Budivojovice s farním kostelem kostelem svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa, který zde stojí dodnes. Město začalo vznikat v druhé polovině 13. století na pravém břehu Vltavy (oproti ostatním královským stavbám na levém břehu jako je zámek Hluboká či Zlatá Koruna) pod soutokem s Malší na bažinatých pozemcích, které Přemysl Otakar II. získal od dvorského sudího Čéče. Formálně je na jeho příkaz v roce 1265 založil zvíkovský purkrabí a úspěšný lokátor Hirzo z Klingenbergu, který pro krále pracoval i na dalších místech v kraji. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící odpovídající základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků) na (tehdy „německém") pravém břehu Vltavy (jako je Český Krumlov, Rožmberk nad Vltavou, Vyšší Brod). Tento svůj účel po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi těmito dvěma „lokálními mocnostmi“, které bylo přerušeno pouze v průběhu husitských válek, kdy je potlačil společný mocný nepřítel – husité.
První velký nájezd ze strany Rožmberků zažilo město už v květnu roku 1277, k všeobecnému překvapení však navzdory nedokončeným hradbám odolalo. O dva roky později Záviš z Falkenštejna město vyplenil a pobořil, měšťané je však rychle obnovili. Nájezdy a krátkou nadvládou Rožmberků trpělo město ještě roku 1289, ale Václav II. již následující rok zjednal pořádek. Roku 1304 čelilo město útoku vojsk římského krále Albrechta Habsburského, přečkalo jej však bez úhony, okolí však lehlo popelem. V březnu 1318 oblehl město Petr I. z Rožmberka v rámci své vzpoury proti Janu Lucemburskému, ale neuspěl. Další kolo nepřátelství přišlo se vzpourami Rožmberků proti Václavu IV., kdy Budějovice představovaly jednu z nejvýznamnějších opor královské moci. Rožmberkové (Jindřich III. z Rožmberka) je opět několikrát neúspěšně obléhali.
Prvním známým českobudějovickým rychtářem byl roku 1296 Klaric (Claricus), královský mincmistr a urburéř italského původu (z Florencie), který přesídlil z Kutné Hory.[2] Jeho synové Mikuláš (Nicolaus Claricz), Petr a Ondřej a pak i další Klaricové dědičně tento úřad drželi až do 15. století. Během husitských válek stanuli Rožmberkové společně s Českými Budějovicemi na straně Zikmunda Lucemburského, což vedlo k tomu, že se obchod města přeorientoval spíše na rakouské země. Válečné štěstí bylo vrtkavé a měnilo se velice rychle – tak třeba v červnu 1420 budějovičtí spolu s Rožmberky obléhali Tábor a v září a říjnu se měšťané třásli před vojskem Jana Žižky, který na svém tažení proti Rožmberkům prošel okolo města, aniž by však na ně zaútočil. Postupem času město začalo válkou trpět a upadat – občasné vojenské úspěchy nemohly vyvážit ztráty kupců na cestách, které ve válečných časech přestaly být bezpečné. I v následných letech po husitské revoluci město trpělo neuspořádanými poměry v zemi, navíc král Ladislav Pohrobek postoupil město doživotně Jindřichu IV. z Rožmberka, což se nesetkalo s pochopením. Za vlády Jiřího z Poděbrad zachovávaly Budějovice nejdříve neutralitu, pokud šlo o spory katolické a královské strany, aby v srpnu 1468 uznaly za svého krále Matyáše Korvína, který v nich umístil silnou posádku.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_%C4%8Cesk%C3%BDch_Bud%C4%9Bjovic
více  Zavřít popis alba 
204 komentářů
  • 18.9.2004
  • 109 zobrazení
  • 20
kamenyprodejvymena
  • duben 2013 až únor 2018
  • 47 zobrazení
  • 0
passlabsxa
  • leden 2018
  • 18 zobrazení
  • 0
ste-pr1978
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2015
  • 119 zobrazení
  • 0
kkrakovnik
Zrušený nedělní závod - velká voda
více  Zavřít popis alba 
  • 28.6.2009
  • 51 zobrazení
  • 0
malirstvimam
1 komentář
  • 31.7.2013
  • 39 zobrazení
  • 0
pilsnermann
  • letos v dubnu
  • 8 zobrazení
  • 0
salli1
  • 23.4.2019
  • 7 zobrazení
  • 0
iggs
  • 13.4.2019
  • 12 zobrazení
  • 1
reklama