Hledání

V neděli 13. 10. 2019 uspořádal náš SDH charitativní drakiádu se záměrem vybrat, prostřednictvím dobrovolného vstupného, finanční částku na podporu onkologicky nemocných pacientů. Návštěvníci akce měli možnost shlédnout ukázky kaskadérů ze spolku Mapaj z Přerova a zásahu hasičského zásahu JSDH Holešov. Zazpíval Adam "Elvis" Hobza a zpěvačka Gabriela. Na sále hasičárny byla možnost odzkoušet si řízení RC modelů a byla k dispozici spousta dalších aktivit. V kasičce se od návštěvníků nakonec nastřádala částka 8410,-, která byla na konci drakiády předána potřebným. Děkujeme všem návštěvníkům drakiády za účast a přispění na dobrou věc. Foto Lukáš Běčák, Michal Petráš.

AMR (také AMRAD) (automatizovaný městský radiotelefon) je mobilní síť vyvinutá v Československu. Byla vyvinuta v pardubické Tesle, zcela nezávisle na vývoji mobilních sítí ve světě. Byla to první mobilní síť v rámci tzv. východního bloku.

Vývoj AMR začal již polovině 70. let minulého století. Nebyla v žádném případě určena pro širokou veřejnost, ale byla určena pro účely správy pošt a telekomunikací, pro komunikaci mezi pracovníky na cestách. Z toho důvodu měla oproti mobilním sítím, tak jak je známe dnes, mnoho omezení.

chyběla automatická lokalizace účastníka, proto bylo při volání nutné zadat UTO, ve kterém se účastník nachází
pracovala pouze se 4 číselným číslovacím prostorem, tzn. maximální počet účastníků byl 9999
nebyly připravovány žádné jiné funkce než příchozí a odchozí hovory
systém neposkytoval zahraniční telefonní spojení
systém nepodporoval účtování hovorů
Díky těmto omezením byl systém poměrně jednoduchý a bylo jej možné rychle implementovat.

Přesto že se jednalo o jednu síť, existovaly v určité době tři takové sítě

experimentální, pracující na frekvenčním pásmu 162/167 MHz
celorepubliková (161/165 MHz)
oblastní (152/157 MHz)
Přepínaní z jedné sítě do druhé nebylo možné bez výměny celého radiového bloku zařízení (ovládací sříňka mohla zůstat původní).

V porovnání se současnými sítěmi, měla AMR síť několik zvláštností:

Protože bylo nepravděpodobné, že by někdo nepovolaný odposlouchával provoz sítě AMR, nebyl tedy kmitočtově modulovaný radiový signál nijak šifrován. S vhodnou radiostanicí či přijímačem bylo možné AMR odposlouchávat stejně jako později NMT systém Eurotelu.
Stejně tak bylo velmi nepravděpodobné, že někdo nepovolaný by vlastnil radiostanici, navíc v provedení, potřebném pro AMR (duplexní). Proto síť nepodporovala žádný způsob autentizace účastníka. Ta se objevila až v roce 1993. Původní účel systému AMR totiž spočíval především v zajištění vzájemného spojení mezi spojovými organizacemi a jejími pracovníky. Z tohoto důvodu nebyla v systému nikdy zavedena tarifikace hovorů. Brzy po zahájení provozu celostátní sítě se radiotelefony AMR rozšířily i mezi mimoresortní účastníky. Byl proto zaveden poplatek za poskytovanou službu, který mimo jiné obsahoval i hovorový paušál a účastníkům byly stanice pronajímány. Zároveň byla zavedena jakási "autentikace" mobilních stanic, komplikující zneužití systému. Tato autentikace ale byla u všech stanic stejná a tak opět nesloužila k určení konkrétního účastníka, ale jen k ochraně systému před zneužitím neoprávněnými voláními.
Několik základních technických informací o systému:

Vzhledem k tehdejší naprosté nedostupnosti integrovaných obvodů pro DTMF volbu v zemích RVHP a zároveň výborným zkušenostem s tónovou signalizací Tesla SELECTIC používal systém naprosto ojedinělou signalizaci a přenos čísla (postupnými tóny).
Vozidlová stanice pracovala s duplexním odstupem -4,5 MHz a VF výkonem 10 W. Používané duplexery (duplexní filtry) byly maďarské výroby, velmi robustní a z kvalitních materiálů.
V rámci jedné sítě a jedné základnové stanice běželo vždy několik tzv. rádiových stvolů. Tyto musel operátor telefonu ručně "zkontrolovat" pomocí voliče stvolů na ovládací skříňce a teprve, když našel volný stvol, bylo možné volat.
Mobilní stanice po rádiu potvrzovala příchozí vyzvánění, takže volající byl informován, zda volání "dorazilo" do vozidla.
Mobilní stanice indikovala ztrátu spojení se základnou.

S provozem experimentální sítě se začalo v roce 1978, v roce 1983 byla spuštěna celorepubliková síť AMR a v roce 1987 byly zprovozněny "oblastní" sítě (cca o rozměru okresů). O rok později byl ukončen provoz experimentální sítě.

V devadesátých letech se mobilní stanice dočkaly "inovace" modernějšími ovládacími skříňkami, s displejem a řízenými mikroprocesorem. Byla to však už jen labutí píseň systému, jeho Achillovou patou byla celková zastaralost návrhu (málo kanálů, chybějící zabezpečení a tarifikace, malá kapacita číslování).

Provoz systému AMR byl definitivně ukončen v roce 1999.

Prodám Škoda Roomster 1.4 TDI 59 kW, rok 2007, nájezd 284xxx km, výbava Style, zakoupeno v ČR.

Výbava: ABS, automatická klimatizace Climatronic, ISOFIX, zámek zpátečky Defend Lock, tažné, zadní couvací kamera, rádio s DVD, 2x USB, Bluetooth, Handsfree, mlhovky, nastavitelný volant, posilovač řízení, výškově nastavitelné sedadlo řidiče, dálkový centrál, přední okna v el., el. zrcátka, vyhřívaná zrcátka, dělené všechny 3 zadní sedačky.

Auto má jasnou historii, bylo zakoupeno 2007 autoškolou v ČR (TuKas), do 2012 a 166xxx km pravidelný servis v TuKas – vše v servisní knížce. Jsem druhý majitel, vozidlo vlastním od 2012. Od té doby servisováno pouze mým známým - mechanikem. Olej a filtry pravidelně měněny po 15tkm. Motor nebyl nikdy čipován, ani jinak upravován. Auto jsem vždy nechával ohřát na provozní teplotu, za studena nevytáčeno. Turbo jsem nechával vždy dochladit. K autu jsou letní alu R15 viz foto a zimní plechy, obě sady pneu tak ještě na sezónu. Velmi nízká spotřeba kolem 5 litrů nafty.

Za mě uděláno:
170xxx komplet spojka, dodělány mlhovky, defend lock, nový kožený volant
180xxx nové turbo, nové letní pneu + alu kola R15, čištění EGR, nová ŘJ, nové čelní sklo
240xxx udělány rozvody, nový snímač otáček na vačce, nový ventilátor klimatizace
250xxx nové tyčky stabilizátorů, silentbloky přední i zadní, geometrie, autobaterie
270xxx nová váha vzduchu, dodělány xenony

Dále jsem dodělal:
Podsvícení nohou u řidiče a spolujezdce digitálním RGB LED páskem.
Nové rádio 2DIN Sony s 2x USB, BT, DVD, Mirrorlink + zadní parkovací kamera. Nové repro JBL vepředu i vzadu. Vytlumení všech dveří. V kufru 4kanál zesilovač JBL + Subwoofer. Reproduktory ve dveřích jsou napájeny zesilovačem v kufru. Investice cca 30k.

Stav odpovídá stáří, co bylo potřeba se udělalo, menší kosmetické vady viz. fotogalerie, aktuálně bez větších investic. Vhodné pro začínající řidiče, nebo jako druhé, praktické auto do rodiny. Prodávám z důvodu zakoupení nového vozu. O ceně jsem ochoten jednat u auta. Autobazary, spekulanti a testovací jezdci prosím nevolat.

Zástupci Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska včele se starostou Janem Slámečkou se setkali se svými kolegy ze Slovenska. Delegaci Doborovolnej požiarnej ochrany (DPO) Slovenskej republiky vedl prezident Pavol Ceľuch. Společně probírali témata týkající se hasičského sportu, vzdělávání a ochrany obyvatelstva. Prohlédli si také řízení letového provozu na Buchtově kopci a novoměstskou Vysočina arenu.
Foto: Irena Špačková (SH ČMS) a Helena Zelená Křížová (Žďárský deník)

V rámci volby další vzdělávací cesty jsme s 9. třídou navštívili informační a poradenske středisko úřadu práce, kde jsme absolvovali workshop na téma volba střední školy a přijímací řízení. Poté následovala exkurze ve firmě FAB.

Vrátná - Snilovské sedlo (červená) - Pod Chlebom - Chleb - Hromové - Poludňový Grúň - Chrbát Stohu (žlutá) - Medzihilie (červená) - Velký Rozsutec - sedlo Medziholie (modrá) - Pod Tanečnicou (zelená) - Pod Tesnou Rizňou (modrá, zelená) - Pod Pálenicou (zelená) - Sedlo Vrchopodžiar - Štefanová

Biely Potok (modrá) - Ostrvné - Podžiar - Pod Tesnou Rižnou - Pod Tanečnicou - Sedlo Medzirozsutce (červená, zelená) - Sedlo Zákres (zelená) - Malý Rozsutec - Podrozsutec - Biely Potok (cca 10 km)

Dnes jsme si měli možnost, díky dobrým lidem, vyzkoušet si řízení osobního i nákladního automobilu. Na závěr jsme se proleteli letadlem.

Splň si svůj sen
Nová kaple ve Víchové nad Jizerou
O stavbě kaple jsem přemýšlel už dlouho. Před deseti lety jsem přivezl pražce a postavil z nich opěrnou zeď na východní straně nad potokem. Požádal jsem sousedy, kteří připravovali základy pro stavbu garáže, o zeminu. Rádi mi ji přivezli a Honzík Jonů mi ji bagrem rozhrnul a vytvořil tak rovnou plochu. Další roky jsem nechal zeminu uležet. O první stavební povolení jsem požádal stavební odbor v Jilemnici před osmi lety. Musel jsem doložit souhlas s provedením stavby od provozovatelů sítí, tj. plynařů, telekomunikace a ČEZu. Správy KRNAP a obce. Pracovnice stavebního úřadu mi však povolení nemohla vystavit, neboť církevní stavba nebyla uvedena ve stavebním zákonu ani v bodu „Ostatní“, kde byl uveden včelín, altán atd.

Čekání a příprava návrhů
Tak jsem se rozhodl, že počkám, až půjdu do důchodu a budu mít dostatek času na přípravu a promyšlení celé stavby. První návrh mi dělal kamarád Jirka Pleva na počítači pro stavební řízení. Další velice zajímavý kontakt jsem dostal od naší šéfredaktorky na ak. malíře Martina Findejse z Havlíčkova Brodu, který se věnuje opravám kaplí na Vysočině. Naše první setkání se uskutečnilo na podzim roku 2014. Prohlédl jsem si jeho realizované kaple v okolí Havlíčkova Brodu. Martin mě však upozornil, že na mou stavbu bude mít čas, až dokončí rozpracované projekty. Uběhl další rok a já jsem mu zavolal, zda se bude moci věnovat přípravě projektu na moji kapli. Stále jsem byl v pořadí, na nic jsem nespěchal, neboť do důchodu jsem měl ještě dva roky. Nechal jsem Martinovi volnou ruku. Na jaře roku 2016 mi Martin zaslal své první návrhy, které vycházely z jeho realizací na Vysočině. Během celého roku jsme návrhy upravovali, až jsme se dobrali k tomu konečnému.
V květnu 2017 jsem ukončil práci v médiích a odstěhoval jsem se na chalupu do Krkonoš. V tomto roce jsem se začal též více věnovat svému koníčku, a to vyřezávání. Od dlátkování jsem přešel k vyřezávání motorovou pilou: první motorovou pilu jsem si zakoupil na podzim 2017 po absolvování kurzu řezby motorovou pilou, který vedl vynikající a dnes nejlepší řezbář Radek Smejkal. Pro motorovou pilu jsem se přímo nadchl. Podařilo se mi postupně sehnat i kvalitní dřevo, a tak jsem mohl začít tvořit. O mé drobné výtvory byl nečekaný zájem. S některými jsem se nestihl ani „pomazlit“, a byly pryč.

Kamení na stavbu
Počátkem roku 2018 jsem začal shánět kámen na stavbu kaple. V okolí byly různé skládky kamení, které naši předkové vysbírali na polích a nyní tvořily hranice mezi jednotlivými poli nebo vyplňovaly různé příkopy, staré cesty a rokle. Ptal jsem se jejich majitelů, ale kdepak…! I když mám, nedám ani neprodám, přestože je nebudu na nic potřebovat. Jednu takovou rokli plnou kamení zarostlou křovím jsem objevil i za vrcholem kopce Chlum. Od pana starosty jsem zjistil vlastníky. Vydal jsem se za nimi a požádal je, zda by mi kamení neprodali. Nejdříve nechápali, proč na stavbu kaple, potom mi řekli, že peněz mají dost, ale kamení nedají ani neprodají. Když jsem jim řekl, ať stanoví cenu, nakonec mě odbyli slovy: Vys…te se na stavbu kaple a najděte si radši ženskou!
Další naděje přišla za měsíc. Soused mi řekl: „Mám v Kruhu hromadu kamení, kterou jsme nakonec nepoužili na stavbu domu, jeď se tam podívat.“ Vyrovnaná kupa břidlice, která tam ležela minimálně dvacet let. Výborně.
„Tak co za ni budeš chtít a kdy si ji budu moci odvézt?“
„Nic za to nechci, stejně to tady potřebujeme uklidit.“
Než jsem stačil objednat odvoz, zastavil se u mě se slovy: „Musím tě zklamat. Tu hromadu mám napůl se švagrem a ten, když se to dověděl, tak řekl, že ji bude potřebovat.“

Základy
Kde byla pravda, nevím. To už jsem ale s kamarádem začal vyměřovat. A kdo vykope základy a udělá základovou desku? Zkusil jsem místní stavební firmu, která byla ochotna zemní práce včetně základové desky zrealizovat. Požádal jsem je o rozpočet. Při pohledu na kalkulaci se mi podlomila kolena: cena 41 600 Kč + 20 % DPH. Počítal jsem tak maximálně s polovičkou! Když vykolíkovaný prostor uviděl soused Eda, povídá: „Co to tady je za opičárnu? Takhle to nejde!“
Přijel, zapálil si cigaretu a začal vyměřovat správnou polohu a velikost. Natloukl obvodní kolíky a lavičky. Na další lať popsal výšky. Nastal nový problém, a sice sehnat bagr. Ptal jsem se různě, ale nikdo neměl čas. Po třech týdnech zasáhl Eda a bagr sehnal. Za hodinu byla díra hotova. Vykopal jsem rýhu pro drenáž a položil husí krk. Druhý den mi přivezli makadam, kterým jsem zasypal díru do výše třiceti centimetrů. Další vrstvu tvořila drť, která se uválcovala, položili jsme kari sítě a zalili dvaceticentimetrovou vrstvou betonu. Základová deska byla hotova a mohla tvrdnout. Odjel jsem na cyklopouť do rakouského Mariazellu a po návratu jsem začal shánět kámen na stavbu. Podařilo se mi jej nakonec získat z vybagrovaného potoku Cedron. Přivezli mi dvě desetitunové tatry kamene. Když to uviděl kameník Pepa Kuba, nevěděl, co má říci. Čekal krásné rovné placáky, ze kterých byl zvyklý stavět zídky. Ale i tak se pustil do práce. Každý den postavil asi dvacet centimetrů výšky v délce dvou metrů. Tak jsem uvažoval, zda to do zimy postavíme. Panovala velká vedra, přes třicet stupňů, a odpolední slunce nám dávalo zabrat. Vybíral jsem Pepovi z hromady vhodné kameny, čistil je vapkou, míchal beton a byl mu k ruce. Po skončení každodenní práce jsem ještě jezdil pro vodu, neboť studánka byla vyschlá. Navečer jsem ještě jezdil pro písek a čistil kramlí spáry. Kdo to nezažil, neuvěří. Utahaní jsme s Pepou byli jako koně…
S přibývající výškou zdí bylo potřeba dalších pomocníků. Kamarádů mám hodně, ale jak se jedná o práci, tak většinou nemají čas. Přesto mi přijel nezištně pomoci na tři dny kamarád Martin z Prahy a později i kamarád Přemek ze Znojma, neboť bylo potřeba připravit a obsluhovat kladkostroj, kterým se vytahovaly kbelíky s kamením a beton. Tak jak docházelo vhodné kamení, jezdil jsem vybírat kameny na skládku do Vrchlabí. Musím poděkovat kamarádovi Pavlu Tzyznovi, který, jak mohl, přistavil vozík a kameny dovezl. Když bylo třeba, vozil jsem je i sám v plastové bedně v autě, aby měl Pepa z čeho stavět. Přemýšleli jsme, jak postavit klenby nad okny. Udělali jsme vnější a vnitřní šablonu s obloukem z polystyrenu, překryli ji kari sítí a tvrdým kartonem a uprostřed podepřeli. První oblouk vydržel a tak jsme postavili i další klenby. Martin se přijel na stavbu podívat a řešili jsme za pochodu další detaily. I když jsme měli někdy odlišné názory na provedení, vždy se nám podařilo nalézt nejlepší řešení.

Kdo udělá vazbu?
Nakonec mě začalo bolet zápěstí a doktor mi předepsal ortézu. Práci jsme na týden přerušili, Pepa vzal manželku do lázní a já jsem mezitím volal panu Pacholíkovi, tesaři, který mi slíbil udělat vazbu. „Kdepak, pane Milický, my máme tolik práce ve Špindlu, že to do Vánoc nestihneme.“ Sliby chyby. A tak jsem zase obvolával tesaře, všichni mě odkazovali na příští rok. A já jsem potřeboval kapli zastřešit, aby do ní nepršelo a nesněžilo. A zase zasáhl ten můj kamarád tam nahoře. V sobotu odpoledne, když jsem vypil kávu, vzal kramli do ruky a šel čistit spáry v klenbách, seděl před kaplí pán na skútru a telefonoval. Když domluvil, povídá, co že to bude. Kaple, odpověděl jsem mu a nabídl panáčka slivovice z placatky. Velice mu chutnala, a jak by ne, vždyť je to naše víchovská. Po druhém panáčku povídá:
„A nemohli bychom si tykat, vždyť jsme skoro stejně staří. Já jsem Vláďa.“
„A já Míra.“
Po třetím panáčku slivovice mě napadla myšlenka, zeptat se ho, jestli nezná nějakého tesaře:
„Vláďo, kdybys znal nějakého tesaře, tak si před něho kleknu a budu ho prosit, aby mi udělal vazbu a zastřešení ještě letos.“
Dal mi ruku na rameno a povídá: „Míro, nepros, já ti tu vazbu udělám. A zadarmo.“
To jsem nečekal. Hned v pondělí po práci jsem zajel nahoru ke Skálom na pilu. A tak majiteli pily, kterého znám ještě z létání a tykáme si, povídám: „Láďo, potřebuji na kapli dvě pozednice, dlouhé 450 centimetrů a pět krovů.“
„Míro, já mám tolik práce, že nevím co dřív. Nech to na jaro.“
Byl jsem neodbytný, a nakonec získal příslib, že mi to do čtrnácti dní nařeže. S Pepou jsme zabetonovali věnec a nechali jej zatvrdnout. Střecha se směrem k oltáři snižuje o půl metru a rozšiřuje o půl metru tak, že bude vypadat trochu jako kýl lodi. Přivezené pozednice Láďa ohobloval, vyzdvihli jsme je na věnec a Láďa si zaměřil jednu výšku na jednom kraji, druhou výšku na druhém kraji, jednu výšku na začátku a druhou výšku na konci a povídá, že si ty trámy odveze k sobě na louku a krovy nařeže. Mezitím jsme s Pepou dozdili čelní stěnu s elipsovitým otvorem pro zvon. V sobotu odpoledne mi volal Láďa, ať mu přijedu pomoct řezat krovy, že mu to jde pomalu. Sedl jsem do auta a v kraťasech a v triku jedu na Roudnici k Láďovi. Tam foukal vítr a bylo podstatně chladněji než u nás dole. Do večera se nám podařilo krovy nařezat, spasovat, očíslovat a rozložit. V neděli jsem chtěl jet do kostela, když mi zavolal Láďa: „Míro, za chvíli s Pavlíkem přivezeme krovy a hned vazbu postavíme.“ Skutečně, za hodinu byly krovy postaveny a všechno pasovalo na milimetr. Prkna jsem měl přislíbena od Romana Fishera z jeho firmy ve Vrchlabí, kde s Pavlem vyřezáváme. V pondělí Láďa přijel s přívěsem a dojeli jsme pro prkna. Vašek od Akátů je z jedné strany ohobloval a vyřízl pero a drážku. Po večerech jsem je natíral. Počasí se začalo kabonit a v pondělí Láďa s Pavlíkem pokryli střechu prkny a navrch přicvakali plachtu. V úterý dopoledne jsem nasadil provizorní žlaby a za hodinu začalo po měsíci opět vydatně pršet. Zase jsem říkal, že to bylo vše načasované na minuty. Ale ty nervy… Kdo to nezažil, neuvěří.

Ninja rok 06, tacho 35tkm, 129kW, ladeny vyfuk + origo podsedaky se svodama, padaky, tlumic rizeni Ohlins, Gipro ukazatel rychlosti, nova aku, serizeni vuli, retezovka, sada novych pneu, olej + filtr, 3x klic, servisovana. Bez investic.

Velmi hezka a neznicena, zadne praskliny, nic svarovane, ciste moto. Vyborny stav!

Mozno vymena za BMW GS

Prodám masařku 2,9 v naftě a v automatu rok 1996.

Závady: koroze, silenblok na automatu(při stání se auto klepe), slabší brzdy, stahovačka na pravé straně vzadu a střešní okno nefunguje.

Plusy: zavařené EGR, tažné, nové nivo koule, čepy řízení a klima co funguje.

Do kufru jsem přidal nějaké díly, nové i použité jako bonus.

Bližší info na mailu : ozzy178@seznam.cz nebo na telefonu 723102500

Na splátky ani výměnou NE.

Popis trasy:
Start: Parkoviště Štefanová - Sedlo Vrchpodžiar - Podžiar - Pod Pálenicou - Pod Tesnou Rizňou - Sedlo Zákres - Malý Rozsutec - Medziholie - parkoviště Štefanová
Mapa trasy: