Hledání

29 vyhledaných výsledků

Sleva 35 % na
všechno
-35 % s kódem

Fotoknihy, pexesa, plakáty... právě teď se slevou!
Kód: DenFotografie

Sleva 35 % na<br>všechno
fotojindra
takové to domácí začínání a objevování
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • srpen 2010 až únor 2018
  • 35 892 zobrazení
  • 95
pppprostejov
Sobotní, vyloženě aprílové, počasí nás vylákalo ke dvouhodinové, krátké (10 km) procházce do okolí tovačovských jezer. Zajeli jsme autem do obce Lobodice a odtud jsme šli kolem Anína do Tovačova a pořád kolem dokola Skašovského jezera zase zpátky do Lobodic. Krásná zákoutí jezer, zajímavé záběry spojené se zdejší těžbou štěrkopísků, mlýn, zásobník plynu a drobné památky v Lobodicích. Ve finále jsme trošku zmokli, což se dalo očekávat. Mraky byly úžasné.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 10.4.2010
  • 537 zobrazení
  • 0
mbkfish
Silo na "překladišti drtírna" v pražských Holešovicích sloužilo od 60. do 90. let jako zásobník šterkopísků a bylo navázáno na kotviště, k další dopravě materiálu po vodě.

O jeho slávě jsem zjistil pouze to, že je zašlá...
Kategorie: dokumenty
více  Zavřít popis alba 
92 komentářů
  • duben 2017
  • 302 zobrazení
  • 19
suof
Po dlouhodobém Kwaiově naléhaní jsem jsem uspořádal vandr Moravskou Saharou v lese Doubravě. Páteční setkání s Kwaiem a Sašou se s důvodu hořící lokomotivy na trati trošku zkomplikovalo, takže jsme museli do Bzence-Přívozu dojít místo vlakem, po svých. Zbytek večera trávíme v příjemné zahrádce motorestu. Okolo půlnoci se vydávéme na břehy Moravy. Zde se i ráno probouzíme ve stínu lužního lesa. Přijíždějí i první rybáři včetně rybářského strážce, který neopomněl připomenout své možnosti a velkorysost vůči trampům.Po snídani odcházíme přes pískovnu k meandrům řeky. Slunce pálí jak ďas.Okolo nového meandru vzniklého protržením zemní úžiny v roce 2006 se dostáváme až k největším Osypaným břehům. Jsou vidět úplně od úpatí pískové vrstvy, protože Morava klesla až na úroveň štěrkopísků. Nedá nám to a se Sašou doslova vcházíme do vod teplých vod řeky, protože vody je tak málo, že se řeka dá přejít. Jen v jednom malém vymletém místě je vody dokonce po pás. Řeku brázdí mnoho kanoí i jiných lodiček. Ale žádné obavy z lodní zácpy, jako na Vtavě mít nemusí. Po osvěžení ve vodě, odhadem nejméně 25°teplé, se vydáváme přes těžební jámu pískovny porostlou přírodními náletovými dřevinami k Žilkovu dubu opředenému pověstí o loupežníku Žilkovi. Bohužel, 300 letý strom před několika lety uschl. Zde se s námi loučí Saša a vydává se přes písčitou planinu v roce 2012 vyhořelého lesa k Bzenci na vlak. Kwai nachlazen, vedro špatně snáší a navrhuje, oproti plánu, co nejkratší cestu k Ratíškovicím. A nejkratší je to po lesní asfaltce. Jdeme až k Ratíškovskému potoku kde zahýbáme na lesní cestu přímo k Ratíškovicím. Vycházíme na okraji obce a letíme přímo Na Baštu na okraji rybníka Hliníku. Konečně něco chladného. Půllitry jen zasyčely. Nečepují zde žádné oblíbené Kwaiovo pivo, tak se přesunujeme do restaurace Spolkového domu. Blíží se večer a s ním Myslivecká noc. Musíme tedy terasu nad venkovním areálem opustit a vydáváme se ochutnat Ratíškovská piva do restaurace Na mlýně. Čepují asi 4 druhy místního moku. Kwai zůstává u 10,5°Chmelníčka, já zkouším 9°bezové. Nic moc. Už po tmě se ubíráme do lesa za Muzeem ve vagonu. Jediné slušné místo je u pomníku paraskupiny Carbon. Hudba ze zábavy se line přes celou obec. Já usínám celkem dobře, v teplé noci není potřeba ani zalézat do spacáku.Nad ránem mě budí řev. Že by místní opilec zvracel? Zdá se mi, že se blíží, vyskakuji z lože v obavách, že na mně něco nebo někdo přistane. Tu přicházím na to, že zvuky se linou z Kwajivých úst. Berou ho silné svalové křeče způsobené vypocením minerálů. Ráno se sbalíme a čekáme na otevření muzea. Po prohlídce určuji azimut směrem ku Vracovu. Naštěstí jsou zde správné cesty, které mapa neudává. Slunce opět pálí jak ďas, ještě, že jsou zde ty stromy. Po několika kilometrech jsem trefil řezbu sv. Huberta. Zatáhlo se a padá několik kapek. Projdeme Vracovem k nádraží. Domlouváme se, že pojedeme až dalšími vlaky a na náměstí vstupujeme do klimatizované restaurace u Petra. Po hodině odcházím na vlak, Kwaiovi to jede za další půlhodinu. Ahoj.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • srpen 2018
  • 241 zobrazení
  • 2
hz-vylety
PR Chuchelský háj se rozkládá na svahu mezi Velkou a Malou Chuchlí. Jeho celková rozloha je 19,782 ha a je v nadmořské výšce 210 - 300 m. Je zde zachovalé původní lesní společenstvo s vysokým výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Také velmi cenná jsou společenstva skalní stepi.
Geologické podloží tvoří diabasy, břidlice, vápence, pískovce a křemence. Na plošině pod svahem jsou terciérní štěrkopísky s jílovými vložkami.

Flóra - někteří zástupci (z 4.4. nebo 8.4. nebo 18.4.):
Jaterník podléška, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, plicník lékařský, douglaska tisolistá, tis červený, violka vonná, violka lesní, ostřice prstnatá, kopytník evropský, bažanka vytrvalá, česnek medvědí, pryskyřník zlatožlutý, kostival hlíznatý, kokořík mnohokvětý, ptačinec velkokvětý, pstroček dvoulistý, konvalinka vonná,...

Fauna - někteří zástupci (z 4.4. nebo 8.4. nebo 18.4):
Drozd zpěvný, budníček menší, budníček větší, červenka obecná, brhlík lesní, kovařík krvavý, stonožka škvorovitá,..
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 12.4.2009
  • 235 zobrazení
  • 0
alil
Obec Dolní Lutyně na rozkládá převážně na levém břehu řeky Olše nedaleko od jejího soutoku s Odrou mezi městy Karviná, Orlová a Bohumín.
První písemná zmínka o Dolní Lutyni - Luthina je z roku 1305, kdy se připomíná v soupisu biskupských desátků. Obec nesla původně název Německá Lutyně (Luteň) (Deutschleuten nebo Deutsch Leuten), v bezprostřední blízkosti se nacházela Polská Lutyně (Polnisch Leuten). Za druhé světové války byly obě přejmenovány na Horní a Dolní (Nieder und Ober Leuten). Horní Lutyně se později stala místní částí Orlové a svůj přídomek ztratila (Orlová-Lutyně). V roce 1975 se Dolní Lutyně spojila s dříve samostatnou obcí Věřňovice (Willmersdorf).
zdroj: wikipedie
Od roku 1700 vlastnili dolnolutyňský statut hrabata Taaffové, kteří si tu vybudovali jako letní sídlo barokní zámek. Od roku 1792 byl statek a panství spojen se jménem Jana Larische Monnicha, který využil nerostného bohatství k ekonomickému rozvoji zdejšího kraje. Po roce 1945 docházelo k postupné devastaci majetku z něhož se dodnes zachovala pouze bývalá správní budova, sýpka a hospodářská budova v areálu bývalého zámku.
Obec se nachází v severovýchodní části České republiky v Moravskoslezském kraji na dvou katastrálních územích - Dolní Lutyně a Věřňovice. Severní část obce leží na hranici s Polskou republikou v údolní nivě řeky Olše. Je tvořena souvislými plochami zemědělské půdy vysoké bonity, je protkána hustou sítí odvodňovacích kanálů. Jižní část obce leží ve zvlněné krajině. Obec měla vždy převážně zemědělský charakter a dodnes většina obyvatel za prací dojíždí do okolních měst a obcí.
Největším vodním tokem je řeka Olše, která protéká severní částí obce, meandruje zde a vytváří ideální podmínky pro některé druhy rostlin a živočichů. Tato oblast v okolí Věřňovic je dnes zvláště chráněné území. Do Olše se vlévá Lutyňka, která protéká obcí a odvádí především povrchové vody. Z větších vodních ploch se na uzemí obce nachází ještě Pískovna, kterou využívá pro těžbu štěrkopísku firma GZ SAND, rybník Farský a několik dalších menších rybníků.
Zástavba je v severní části soustředěna do souvislých celků - Věřňovice, Nerad. V jižní části je zástavba rozptýlená.
Obec měla k 1.1.2014 5105 obyvatel. Mezi nimi převládají občané české národnosti a z hlediska statistického a historického je nezanedbatelná menšina polská, která zde má svou tradici.
Demografický vývoj v obci vykazuje za posledních 5 let neustálý růst počtu obyvatel, na němž se podílí především migrační nárůst obyvatel.
Vzhledem ke snadné dostupnosti větších měst, dobré infrastruktuře obce, restrukturalizaci průmyslu MS kraje, napojení na dálniční síť, lze předpokládat v nejbližších létech udržení daného stavu.
zdroj:Oficiální stránky obce Dolní Lutyně
více  Zavřít popis alba 
109 komentářů
  • 3.4.2016
  • 213 zobrazení
  • 9
jeannott
Žernosecké jezero nebo také Píšťanské jezero je uměle vytvořené antropogenní jezero o rozloze asi 90 ha, které se nalézá mezi obcemi Velké Žernoseky, Píšťany a Žalhostice v okresu Litoměřice na pravém břehu řeky Labe prakticky pod vrchem Radobýl. Na protějším levém břehu Labe se nachází město Lovosice. Tato vodní plocha vznikla v 50. a 60. letech 20. století zatopením (průsakem říční vody) bývalé pískovny (resp. lomu na štěrkopísek). Zdejší písek byl použit pro výstavbu velkých vodních děl na Vltavě, zejména Slapské přehrady a Orlické přehrady.
Byly to jen dvě malé zastávky na cestě domů z Litoměřic. :-)
více  Zavřít popis alba 
175 komentářů
  • 1.2.2013
  • 198 zobrazení
  • 0
rostica
Obec Nový Hrozenkov leží na břehu Bečvy, zasazená do překrásné přírody a okolních vrchů. Nachází se na území chráněné krajinné oblasti Beskydy, směrem ze Vsetína na Velké Karlovice. Poblíž Nového Hrozenkova je umělé jezero (místní název Balaton), které vzniklo těžbou štěrkopísku. Toto místo se používá ke koupání, rekreaci a odpočinku.
více  Zavřít popis alba 
39 komentářů
  • 21.7.2014
  • 189 zobrazení
  • 3
aktuell
Přírodní rezervace U Houkvice se nachází mezi městy Týniště nad Orlicí a Třebechovice pod Orebem. Důvodem ochrany je ochrana významného ekosystému se vzácnou bažinnou vegetací podorlických štěrkopískových teras, ochrana význačné vodní vegetace soustavy oligomezotrofních rybníků a ochrana starých dubů s regionálně největším množstvím reliktních a bioindikačně významných arborikolních druhů hmyzu. Více na http://www.kr-kralovehradecky.cz/assets/files/4512/PlanpecePR_U_Houkvice.pdf nebo http://www.moh.cz/jphpdf/5941.pdf
více  Zavřít popis alba 
185 komentářů
  • 17.10.2012
  • 174 zobrazení
  • 0
henryy
Ahoj,
Mrknete jak jsem stravil vcerejsi nedeli. Vetsinou se k temto zviratum neda dostat. Tam kde obvykle pobyvaji je chranena oblast,ktera je strezena,oplocena a je mozne ty zviratka pozorovat jen z velke dalky a z velke vysky z cliffu(utesu). Ja skorousedlik jsem narazil na tyto roztomila zviratka asi 100 km od mista kde pobyvam (Puerto Madryn,provincie Chubut,Patagonia). Dve hodiny jizdy pampou po "gravel(sterkopiskove) road",kde jsem potkal jedno auto cestou tam a dve auta cestou zpet. Clovek si pripada jako by po te ceste plaval,neni to nic prijemneho.Na miste samem nikde,nikdo a take bylo mozno sesupat dolu na plaz. Stravil jsem s nimi na plazi sam nekolik hodin. Po trimesicnim pobytu co jsem zde ,jsem jiz i mirne mentalne vyhraban,takze jsem si s nimi i povidal J Bylo to celkem napinavy se pohybovat v tesne blizkosti techto potvor (Southern Elephant Seal). Nevedel jsem jak budou reagovat tyto mnohatunove kolosy na mou pritomnost. Nekdy tyto monstrozni zvirataka jsou nevyzpytate
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 141 zobrazení
  • 0
defenger
V rámci rodinných putování po krásných místech našeho kraje, jsme se rozhodli
k opětovnému navštívení zajímavých míst v okolí obcí Přítluky a Zaječí.
Lužními lesy jsme projeli okolo romantické umělé zříceniny Janova hradu,
pak kol Obelisku, památníku na mír mezi Francií a Rakouskem z roku 1797.
Ve stínu obory Obelisk se dostáváme k obci Přítluky, kolem ní projedeme
mezi vinohrady a stoupáme na nejvyšší kopec v okolí, na Přítluckou horu.

Tady vystoupáme na 26 metrů vysokou rozhlednu a spolu s mnoha dalšími,
se kocháme nádhernými výhledem, na Pálavské vrchy i sluncem zalité vinohrady.

Následuje adrenalinový sešup do obce Zaječí, k místnímu kostelu, ten je zajímavý
i svým opevněným charakterem. Projedeme obcí a zastavíme u nedalekého
Vinařství u kapličky. To proslavilo účinkování ve filmech Bobule a Vinaři.

I zde se na chvíli zastavíme a spočineme. Další zastavení je hned za rohem.
A tím je rozhledna Dalibor a vedle stojící kaplička se Sv. Florianem.
Také odtud máme výhled na Pálavu, obec Zaječí, nad kterou se tyčí Přítlucká hora.

Následuje návrat, sešupem k hlavní silnicí, pak kolem těžby štěrkopísku,
po lehkém zabloudění, úspěšně vjíždíme do obce Bulhary a po hrázi k
místnímu jezu. Dále jedeme podél řeky k Janovu hradu, na palačinku.
K večeru jsme domu, unavení, s 50km v nohou (Miloš + Petra + Lenka).
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 11.7.2015
  • 146 zobrazení
  • 0
royalstuart
Chomoutovské jezero je jezero vzniklé po těžbě štěrkopísků. Nachází se na území olomoucké místní části Chomoutov, 10 km severně od centra krajského města a 2,5 km severně od soutoku Oskavy a Moravy na pravém břehu prvně jmenovaného toku do jehož povodí náleží. Dosahuje maximální hloubky 2 m a leží v nadmořské výšce 220 m. Na jezeře jsou četné ostrovy. Skládá se ze dvou vodních ploch označovaných jako Velké (nebo Větší) a Malé (nebo Menší). Jezero s blízkým okolím je od roku 1993 součástí stejnojmenné přírodní rezervace o rozloze 106 ha. Zároveň se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je tedy také chráněné podle ramsarské smlouvy. Břehy jsou zarostlé a obydlené ptáky. V mokřadech na březích se nachází významné hnízdiště racka černohlavého a racka chechtavého. Hojně se zde vyskytují kormorán velký, kachna divoká, volavka popelavá, potápka roháč, čírka modrá, labuť velká. Výjimečně sem přilétají také bukáček malý, chřástal vodní, pisík obecný, ledňáček říční, moudivláček lužní. Byl zde vysazen v minulosti vyhubený bobr evropský, výsledky jehož činnosti jsou na pobřežních dřevinách patrné. Z rostlin se zde kromě obvyklých vyskytují celík kanadský a javorovec jasanolistý. Již před druhou světovou válkou zde probíhala těžba štěrkopísku pro místní potřebu. Systematická těžba začala v roce 1964. V letech 1976 až 87 bylo jezero využíváno k vodohospodářským účelům, za účelem výroby pitné vody. Poté došlo k přirozenému zhoršení kvality vody. Dle katastru nemovitostí Katastr nemovitostí ČR má parcela 677/1 v katastrálním území Chomoutov vedená jako vodní plocha výměru 687 540 m2, parcela 677/6 pak 11 330 m2, parcela 677/3 pak 5 711 m2, parcela 677/2 pak 8 792 m2, parcela 677/18 pak 1 980 m2 a parcela 677/7 pak 3 443 m2; dohromady tedy 718 766 m2 (71,9 ha)
Zdroj: Wikipedia
více  Zavřít popis alba 
17 komentářů
  • 9.4.2012
  • 120 zobrazení
  • 1
alil
Naučná stezka přes meandry Odry.
Otevřeli ji v Bohumíně před půl rokem. Meandry jsou ve střední Evropě unikátem, trasa je proto velmi působivá. Délka stezky je devět kilometrů a vede přes území Starého Bohumína, Šunychlu a Kopytova. Začátek je u kapličky Pustyňa a končí kousek od soutoku Odry s Olší. Celkem má 17 zastavení s tím, že turisté na trase narazí na šest naučných tabulí a na tři odpočívky. Stezka nevede jen po asfaltových silnicích, ale také polními pěšinami a lesními cestami. Úplně dokonalé to bude v zimě nebo v pozdním podzimu, kdy opadne listí ze stromů a bude ze stezky krásně vidět Odra. Zpomalit můžete například u kapličky Pustyňa či v lužním lese Vrbina. Prohlédnout si tu lze také Malý Kališok, umělé jezero, které vzniklo při těžbě štěrkopísku.
http://www.meandryodrybohumin.wz.cz/
http://www.mesto-bohumin.cz/cz/volny-cas/meandry-odry-a-dolni-olse/
více  Zavřít popis alba 
78 komentářů
  • 26.5.2012
  • 113 zobrazení
  • 1
kkrrmmtt
Dne 16.5.2015 byl náš kroužek pozván na předváděčku s pejsky na DEN ZEMĚ.
Akce se již tradičně konala v malebném prostředí štěrkopísků mezi Napajedly, Topolnou a Spytihněví, které vznikly po ukončené těžbě štěrku. Nádrže a rybníky plné čisté vody jsou skryty v příjemném prostředí rozkvetlých luk mezi keři a malým lesíkem. Akci pořádala firma Cemex ve spolupráci s naším DDM Matýsek, pod který patří náš kroužek.
Původně se chtěly této slavnosti zúčastnit všechny naše týmy. Ale aby to nebylo tak snadné, tak se to pro několik našich členů zkomplikovalo nemocí, úrazem nebo jinou souběžnou akcí, takže nakonec nás na Den Země dorazilo 8 týmů, které však doprovázel téměř totožný počet podporovatelů: maminky, babičky, přátelé.
Psovodi byli oblečeni do slavnostních agiliťáckých triček s obrázky našich pejsků a naši hafani byli ozdobeni červenou mašlí.
Program akce byl zajímavý. Na místo přivážel návštěvníky vláček. U jednotlivých stánků se malovalo na obličej, bloudilo v bludišti, zpívalo a tančilo a byli tam i poníci.A ve 14 hodin jsme se dostali na řadu my. Ptáte se, kdo konkrétně? Tak tedy:
Sebastiano a Týna, Katka a Sára, Šárka a Nýra, Bohdana a Quart, Eliška a Evelína, malá Anička a Bertík, velká Anička a Amir a Iva s Okki.
Parkur byl postaven ze skoček, tunelů, slalomu, houpačky a kruhu. Po přivítání návštěvníků se představily jednotlivé týmy. A pak už bylo na každém, jak se předvede na parkuru. Některé týmy to zvládly s přehledem a proběhly jej tak rychle, že Iva ani nestihla povykládat vše, co měla o plemeni a konkrétním pejskovi připravené. Někteří z pejsků se ale zajímali více o přihlížející diváky a museli být páníčky docela přemlouvaní. Ale všichni do jednoho parkur nakonec zdolali a proběhli cílovou skočkou!
Poté následovala malá ukázka cvičení poslušnosti. Týmy chodily i běhaly v kruhu, podle povelů Ivy měnily směr vpravo nebo vlevo, procházely slalomem. Povely sedni, lehni zvládly všechny týmy na jedničku. A dokonce se nám úspěšně podařilo předvést i odložení a přivolání pejska. A to bylo v tak náročném prostředí se spoustou návštěvníků přímo úžasné!
Na závěr každý agiliťácký tým předstoupil před diváky a individuálně ukázal, co jeho pejsek umí. Někteří vystoupili s prvky poslušnosti, jiní předvedli válení sudů, plazení, slalom mezi nohama, další pejsek předvedl ukázkový leh na zádech, jiný odolal pokušení shltnout piškot před páníčkovým pokynem, viděli jsme i pejska, který vyskočil paničce do náruče, no prostě každý se předvedl jak nejlépe uměl!
A za odměnu byly naše týmy odměněny potleskem přihlížejících diváků a obdivem malých i velkých dětí. A aby toho nebylo málo, od pořadatelů nás čekalo výborné občerstvení v podobě grilovaného masíčka, džusu i možnosti opéct si buřtíka. Jako sladká tečka byl pro páníčky nachystaný rybízový koláč a pro naše psí hrdiny samozřejmě psí koláč z vloček a masa.
Počasí nám přálo po celý den, sluníčko svítilo, pejsci se vyznamenali a tak jsme nakonec odjížděli z této akce s velmi dobrým pocitem a věříme, že příští rok budeme mít možnost si tuto hezkou akci znovu užít.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.5.2015
  • 116 zobrazení
  • 0
ivatko
Ostrožská Nová Ves je obec ve Zlínském kraji v okrese Uherské Hradiště, vyvěrají zde sirné prameny a díky tomu zde vznikly sirnaté lázně. Historie malebných lázní zasazených do rozsáhlého lesoparku se začala psát v roce 1903, kdy byly prokázány blahodárné účinky sirnaté vody. Současnou podobu získaly lázně v letech 1995 – 2002, kdy proběhla jejich rekonstrukce a byla postavena kolonáda. Z lázní jsem se vydala na krátký cyklovýlet k Ostrožským jezerům, která vznikla zatopením štěrkopískových lomů. Je zde nádherně čistá voda, přírodní koupaliště Albatros, poblíž je golfové hřiště s hotelem, výborná restaurace Slovácký dvůr, všude kolem rovina a krásná krajina Moravského Slovácka.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 6.4.2016
  • 121 zobrazení
  • 3
sumperak
Procházka z Mohelnice kolem jezer vzniklých těžbou štěrkopísků do městečka Moravičany. Podrobnější popis na:
http://thomuv.blog.cz/1504/moravicanske-jezero-a-moravicany
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 5.4.2015
  • 114 zobrazení
  • 0
manak
V těsné blízkosti obce Písty (okres Nymburk) se nachází na ploše 3,7 hektaru jeden z posledních dochovaných písečných přesypů ve středním Polabí. Nalézá se v nadmořské výšce 180 až 190 m, za chráněné území byla tato lokalita vyhlášena už v roce 1951.Tato dosud pohyblivá duna se zde vytvořila během čtvrtohor. Labe, které zde několikrát změnilo své řečiště, přineslo do tohoto prostoru značné množství štěrku, štěrkopísku a písku. Geologický podklad tvoří vlastně štěrkopísková terasa, ze které byly působením větru vyvanuty nejjemnější částice písku, které se na terase nakupily v podobě nánosů vátého písku. Z typických pískomilných rostlin se na této lokalitě vyskytuje například paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), vzácná kostřava písečná (Festuca psammophila), smělek sivý (Koeleria glauca), chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis), kolenec Morisonův (Spergula morisonii) a možná i velmi vzácný kolenec pětimužný (Spergula pentandra) – avšak potvrzení jeho zdejšího výskytu se ani nám v posledních letech nepodařilo. V blízkém okolí přesypu najdeme i vřes obecný (Calluna vulgaris) a pavinec horský (Jasione montana).
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 30.10.2011
  • 98 zobrazení
  • 0
slavek-m
Od přes Bratislavu jsme zamířili lehce na jih do CHKO Dunajské luhy - nejmladší CHKO na Slovensku. Cílem byla známá lokalita vzácné orchidejky, která již v České Republice vyhynula - rudohlávek/vstavač štěničný. Ten u nás vyhynul někdy v sedmdesátých letech - do té doby byl znám z několika míst na jihu Bílých Karpat, Mělnicku a Sušicku. V době, kdy jsme ho navštívili, byl již téměř odkvetlý a vzhledem k barvě květů a vzrůstu také velmi nenápadný v okolní vegetaci. To se nedalo však říci o občasných odkvetlých vstavačích vojenských - zvlášť jeden kousek musel být vážně impozantní, když kvetl. Prírodná rezervácia Ostrov Kopáč se skládá z travnatých a leostepních stanovišť (dunajské hložiny) obklopených lužními lesy. Dunajské hložiny vznikly nahromaděním štěrkopísku na akumulačním kuželu působením Dunaje v místech, kde navíc působí výrazný drenážní účinek štěrku. Okolní prostředí je v neustálém vývoji a podstupuje nikdy nekončící proces přeměny. Pokud se podíváte na mapy z této oblasti s odstupem třeba půl století všimnete si množství změn. Některé, samozřejmě, má na svědomí působení člověka.
více  Zavřít popis alba 
30 komentářů
  • 11.6.2018
  • 84 zobrazení
  • 10
defenger
Sobotní poobědní projíždka z Břeclavi do Valtic, přinesla pár zajímavých poznatků: Kopřivy
se nebývale rozmnožili a jsou poněkud agresivní. Bylo zajímavé potkat u cesty divočáka, škoda
jen, že tam ležel asi už pár dní. Také u těžby štěrkopísku nedaleko Bořího dvora, probíhala
zajímavá sportovní činnost. V zatopených jámách se tu proháněla omladina na surfových prknech,
se zabudovanými motory, tzv. jetsurfing.(Jetsurfing je ve světě sportu novinkou a umožnuje
užít si surfování, aniž byste potřebovali moře či vlny, dosahuje totiž rychlosti až 55 km/h).
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 27.8.2016
  • 82 zobrazení
  • 0
krusnohorka
Sobotní vyjížďka na čistém kole s čistým psem.
Kolem štěrkopískových jezer u Spytihněvi.
Návrat s kolem a psem jak prasisko.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 20.12.2014
  • 69 zobrazení
  • 1
luznilesy
Veřejný happening proti těžbě štěrkopísku na loukách Hejtman mezi Chropyní a Záříčím.
Foto: J.Dvořák
Kategorie: lidé
více  Zavřít popis alba 
  • 4.7.2015
  • 58 zobrazení
  • 1
jakephoto
Další z mých botanických výletů. Tentokrát na evropsky významnou lokalitu a národní přírodní památku Kleneč. Zdejší štěrkopísky hostí jedinou lokalitu sněžně bílého endemita Hvozdíku písečného českého (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) na světě.
Dýchala tam na mě zvláštní atmosféra. Jako by snad kdysi dávno sám praotec Čech při sestupu z Řípu vysadil u Klenče tuto krásnou rostlinku, která nikde jinde nenašla příhodné podmínky pro svou existenci.
Toto je opravdový poklad Česka, musíme jej chránit! :)
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 15.7.2015
  • 55 zobrazení
  • 0
reklama