Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 25 výsledků (0,1086 sekund)

reklama
21 fotek, říjen 2016, 73 zobrazení
80 fotek, leden 1980 až říjen 2016, 102 zobrazení
53 fotek, 18.1.2014, 85 zobrazení
Zradou českého konfidenta Gustava Žida z Jaroměře a za pomoci zrádců - parašutistů Horáka a Lepaříka je úkryt u Žabků vypátrán a lokalizován. 16.ledna 1945 ráno za tmy je Žabkova usedlost obklíčena pražským i hradeckým gestapem a českým četnictvem. Parašutisté jsou vyzváni, aby se vzdali, jinak postihne obyvatele osady osud Ležáků. Npor.Šandera si prostřelí hlavu v předsíni Žabkovy usedlosti, Žižkovi v tom úpěnlivými prosbami zabrání paní Žabková. Žabkův syn Ladislav využije krátké nepozornosti gestapáků a uteče. Skrývá se až do konce války v Pěčíně u známých a přežije bez újmy do konce války. Šandera je odvezen na ošetření do Žamberka a následně do nemocnice v Hradci Králové, kde 9.března 1945 na následky zranění umírá. (I v nemocnici se gestapo pokouší s těžce zraněným Šanderou hrát falešnou hru. Existuje oprávněná doměnka, že do té doby uzdravující se Šandera, aby zamezil svému případnému zneužití, si sám přivodí infekci rány a zemře.)

Na Žabkově usedlosti se po akci rabuje, krade a hoduje. Gestapáci si poručí vajíčka, slaninu a mezi jídlem vyslýchají Žižku a Žabkovy.
Rudolf Žabka je surově tlučen, ale hlavu neskloní. Žižka je odvezen do vězení gestapa v Praze na Pankráci, kde po dvou dnech volí dobrovolnou smrt. Manželé Žabkovi, ztlučeni a v poutech, jsou převezeni do Hradce Králové, kde na gestapu absolvují 30(!) výslechů a nezlomeni jsou 1.března 1945 transportováni do Terezína, kde se dožijí konce války. (Paradoxně je Rudolf Žabka po roce 1948 za svůj protikomunistický postoj znovu vězněn, tentokrát v komunistickém kriminále! Je odsouzen k trestu smrti, pak na 25 let a odpracuje si v nelidských podmínkách "na uranu" 11 let!!)

Činnost a výsledky skupiny BARIUM jsou vysoce hodnoceny. Skupina byla jednou z nejúspěšnějších paraskupin vyslaných do vlasti z Anglie.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Barium
http://www.synkov-slemeno.cz/foto05.htm
Židé  0 | olsava
12 fotek, 1.1.2005, 163 zobrazení | kultura
Židé  0 | zsdr
27 fotek, letos v lednu, 46 zobrazení
Židé  1 | simi-es
72 fotek, 10.1.2012, 197 zobrazení
42 fotek, 2.4.2011, 38 zobrazení
42 fotek, 7.5.2016, 104 zobrazení | architektura, dokumenty, města
Židovské město se rozkládalo na západní straně Zámeckého kopce kolem ulice, která se dnes jmenuje Husova. Kdysi se jí však říkalo Hlavní.První zmínka o židovské přítomnosti ve městě pochází již z druhé pol. 14.století.
20 fotek, 22.8.2012, 30 zobrazení
14 fotek, 6.10.2014, 14 zobrazení
8 fotek, červenec 2011, 53 zobrazení
32 fotek, 27.7.2017, 12 zobrazení
5 fotek, 25.7.2013, 37 zobrazení
10 fotek, 30.10.2018, 18 zobrazení | kultura, lidé
V úterý 30.10.2018 proběhla v Židovském domě při Muzeu regionu Boskovicka 1. přednáška z druhého cyklu přednášek Židé v dějinách, kterou opět vedla Mgr. Táňa Klementová. Tentokrát se mohli návštěvníci seznámit s životem židů v nově vzniklém Československém státě. Ve své přednášce použila ukázku z knihy Cesta do neznáma, kde jsme se dozvěděli o tzv. Hilsneriádě a podpoře T. G. Masaryka k židům. Židé měli za 1. republiky přiznány veškerá práva a svobody jako „Čechoslováci“, aby se převýšil počet českých obyvatel na úkor ostatních menšin, hlavně těch německých. Nejvíce židů žilo na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde se hlásilo k židovské národnosti téměř 160.000 obyvatel, kdežto v Čechách a na Moravě jen 30.000. Židé za první republiky zakládali spolky například Spolek českých akademiků – židů nebo vstupovali do Sokola. Nejdůležitějším hnutím pro židovskou obec byl sionismus, což bylo hnutí židovských nacionalistů. Vydávali Kalendář židovský nebo Židovské zprávy. Sionistické hnutí převažovalo hlavně na Moravě. Židovská strana měla v Národním shromáždění 2 křesla. V 2. polovině 30. let dochází k emigraci židů z Německa a později z Rakouska. Česká vláda se staví k uprchlíkům laxně a problematiku židovských uprchlíků přenesla na dobrovolnické organizace. Azyl dostalo jen několik významných židů, zbytek byl většinou vrácen nebo jim byl umožněn tranzit do jiných zemí. Po obsazení Sudet přišlo do Československa nejvíce židů, téměř 19.000, kteří ale byli většinou vraceni zpět do Říše nebo byli držení v uprchlických táborech, které se později změnily na internační. Takový tábor byl například v Ivančicích. Po vzniku protektorátu skončili židé z těchto táborů v Terezíně a pak odsunuti k likvidaci do koncentračních táborů. O životě židů v tzv. Druhé republice bude samostatná přednáška.
19 fotek, v pátek, 19 zobrazení | dokumenty, lidé, události
V rámci výstavy Židé v gulagu, pořádané Muzeem regionu Boskovicka ve spolupráci s paní senátorkou Ing. Jaromírou Vítkovou a Ústavem pro studium totalitních režimů, která se konala v Obecním židovském domě proběhla dne 16.11.2018 v 16:00 přednáška pracovníků tohoto institutu a spoluautorů knížky Židé v gulagu Adama Hradílka a Jana Dvořáka. Na úvod přednášky oba autory přivítali ředitel muzea Roman Malach a senátorka Jaromíra Vítková. Paní senátorka připomněla ještě jednu knižní publikaci na toto téma, a to Čechoslováci v gulagu, která pojednává o příchodu obyvatel z Rakouska-Uherska do ještě carského Ruska, o osidlování a pozdějších bolševických represích vůči těmto rodinám.
Návštěvníci přednášky si prohlédli obě jmenované knihy a časopis Paměť a dějiny, kterou vydává ÚSTR a dozvěděli se o problematice pátrání v ukrajinských a ruských archivech, o osudech některých československých židů, kteří uprchli do Sovětského svazu před německým fašizmem, zatčením a deportacemi do pracovních táborů. Některé životní peripetie jsou opravdu zajímavé a pokud byste se chtěli dozvědět něco víc, kupte si tuto knihu. Na závěr pak proběhla diskuse s diváky, ve které pan Slonek vzpomněl Arnošta Goldflama, jehož strýc byl rovněž vězněn v sovětském gulagu.
5 fotek, 20.2.2018, 10 zobrazení
102 fotek, prosinec 2014, 98 zobrazení
16 fotek, 11.7.2013, 52 zobrazení
16 fotek, 11.7.2013, 51 zobrazení
26 fotek, 17.5.2018, 37 zobrazení | kultura, lidé, události
Tento čtvrtek se uskutečnila poslední přednáška Mgr. Táni Klementové o židech v dějinách od 10. stoletá na území Čech a Moravy. V poslední části se věnovala období před 2. světovou válkou a okupací Českého státu (Slovensko mělo vlastní „štát“). O Norimberských zákonech, které vyvrcholily odsunem do vyhlazovacích táborů na severu Evropy a o tzv. konečném řešení židovské otázky. Naštěstí tomu nedošlo a židé mohli založit svůj stát, i když to nebylo opět bez dalších bojů v místech jejich domoviny.
Přednášky se zúčastnil i pamětník holokaustu a terezínského ghetta Alois Plaček, který přežil fašistickou likvidaci židů. Chvíli žil i v Boskovicích u tety a strýce Kubátových na Plačkově ulici. Pan Plaček přítomným povyprávěl o životě v ghettu, o své rodině a jak se po válce ubíral jejich osud.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.