Hledání: .:Beton, beton:

Pro dotaz .:Beton, beton: jsme našli 1 642 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

nocturna
Během výročního EEKMa Meetingu v Lipsku byl čas i na prohlídku nového slonince v Halle. V Halle mají africké slony, včetně 7letého samce "Abu" který před 2lety zabil ve Vídni ošetřovatele. Pavilon je to příšerný, hlavně výběhy.... beton, beton.... což by tak nevadilo, ale tady to přímo nějak bije do očí.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.6.2007
  • 54 zobrazení
peterth
  • leden 1980 až červenec 2009
  • 366 zobrazení
mr-desert-storm
Vlek Držkov. Háček, 2 sloupy, dochovaly se betonový bloky ukotvení horní stanice, patky pro 2 sloupy po cestě, spodní stanice předělaná na osadní chatku, podle internetu konec provozu 2006, délka cca 350m
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • v pondělí
  • 17 zobrazení
lotusesprit
Plzeňské historické podzemí - vznikalo postupně od založení města do poloviny 19 stol., jeho části lze podle účelu rozdělit na vlastní dvoupatrové sklepy, které sloužily k uchovávání potravin a nápojů, studny, podzemí technického charakteru jako např. odvodňovací štoly a štoly vodárenského systému,odvětrávací šachty a podzemní prostory určené k obraně města např. únikové cesty apod.. Sklepy jsou vytesány v hrubozrnném převážně arkózovém pískovci. Pevnost těchto hornin je proměnlivá, pevnost vodou nasycených pískovců je třetinová oproti pevnosti pískovců v suchém uložení. Protože je pískovec po nasáknutí vodou a opětovném vysušení značně rozpadavý, byly stěny sklepů již při ražbě v historických dobách obezdívány kamennou nebo cihelnou obezdívkou. V průběhu vývoje města docházelo postupně k přestavbám, které zasahovaly a ovlivňovaly podzemní prostory. Větší zásah do podzemí a jeho režimu nastal na počátku 16. stol. po velkém požáru města a jeho renesanční přestavbě, v polovině 19. stol. kdy byly sklepy, studny a hradební příkopy zasypány z příkazu císaře pána a na začátku 20. stol. kdy byly zasypány i strouhy v blízkosti původních hradeb. Všechny tyto zásahy vyvolaly narušení režimu spodních vod a došlo k zatopení sklepů a to částečně v úrovni I.PP. Promočené podloží ztratilo únosnost a v polovině 20. stol. došlo k několika závažným haváriím. Z tohoto důvodu město zahájilo práce na statickém zajištění a sanaci podzemí. Odvodnění podzemí bylo navrženo gravitační přímo do řeky využívající spádových poměrů používaných již v dřívějších dobách v malých částech podzemí. Sanace byla dokončena kolaudací v r. 1994. Celkem bylo hornickým způsobem - ražbou pospojováno do nově vzniklého odvodnění 17,5 km podzemních chodeb tj. cca 35 tisíc m2 prostor nebo 90 tisíc m3 obestavěného prostoru pod 246 domy z toho je pouze 8 domů v majetku města. Odvodnění je řešeno odvodňovacími kanálky o šířce 0,2 – 0,25 m a o hloubce od 0,2 do 1,8 m. Zajištění stability podzemních prostor je provedeno, tak jako v minulosti obezdívkou a to cihelnou, kamennou, nejvíce však betonovou z betonu III. tř - B 250. K zajištění byla používána ocelová obdélníková výztuž z profilů K 21 – hajcmany, které byly v zpřístupněných částech překryty arkádovými klenbami a cihlovými klenbových pasy. Sanací bylo dotčeno 730 studní a v současné době je v PHP přístupno a odvodněno 450 studní z nichž necelá čtvrtina je vyvedena na úroveň terénu. V podzemí je trvale zadrženo 980 m3 vody ve 20 nádržích. Nosné kovové konstrukce nebyly při sanaci ošetřeny žádným protikorozním nátěrem a jsou narušené trvalou přítomností podzemní vody, ale i agresivními průsaky kanalizačních a vodovodních řadů. Zvláště prvky zabudované před 20 - 30 lety již ztratily svoji pevnost a účelnost. V dnešní době je v PHP zjištěno celkem 50 míst, kde vlivem promáčení pískovců dochází k ohrožení statiky PHP a tím i statiky nadzemních staveb. Nejdůležitější při správě podzemí je zajištění stability PHP protože jakékoliv narušení statiky PHP může způsobit narušení statiky povrchových staveb. Běžnou údržbu podzemí dále tvoří pravidelné provádění čištění odvodňovacích kanálků a studní, deratizace, zajišťování vstupů, opravy a údržba zabudovaných čerpadel, spotřeba el. energií apod. Původní vstup v Perlové ulici byl přemístěn a do prohlídkového okruhu se od 1. dubna 2009 vstupuje z budovy Pivovarského muzea (Veleslavínova 6, Plzeň). Prohlídkový okruh je dlouhý skoro 800 metrů a jeho součástí je kromě labyrintu chodeb a sklepů i historická vodárna s replikou vodního kola.
více  Zavřít popis alba 
  • tento týden
  • 72 zobrazení
verastrnadkova
Šlakhamry jsou malá vesnice, část obce Hamry nad Sázavou v okrese Žďár nad Sázavou. Leží asi 4 km západně od Žďáru nad Sázavou, v severozápadním cípu Hamrů nad Sázavou, asi 2 km od jejich středu. V roce 2009 zde bylo evidováno 42 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 68 obyvatel.
Šlakhamry leží v katastrálním území Najdek na Moravě o výměře 2,65 km2.
Na jižním okraji území, poblíž přírodní památky Rozštípená skála, je v objektu bývalého Brdičkova vodního mlýna (blízko zaniklého hamru) umístěna expozice hamernictví Technického muzea Brno.
ROZŠTÍPENÁ SKÁLA
Mrazový srub s rozštípnutou puklinou, kterou vede turistický chodník, nad pravým břehem řeky Sázavy, asi 4,5 km Z od Žďáru nad Sázavou. Na balvanité suti pod skalami je pěkně vyvinutá vegetace suťového lesa s javorem klenem a měsíčnicí vytrvalou. Lokalita hostí druhově bohatou flóru mechorostů.
Blok ze sillimanit-biotitické ruly strážeckého moldanubika byl během chladných období pleistoceńu vytvarován do podoby mrazového srubu o délce 75 m a výšce 15 m a díky svislé puklině byl rozštípnut v délce 10 m a šířce 2 m. Svah k řece Sázavě je pod skálou pokryt kamenným mořem, na kterém je dobře vyvinutý porost tzv. suťového lesa. Hojný je javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a buk lesní (Fagus sylvatica), z bylin poutá pozornost mohutná měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), na jaře svými fialovými květy a na podzim blanitými zbytky šešulí. Hojné jsou kapradiny, zejména kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Na skalách naopak z dřevin rostou pokroucené borovice lesní (Pinus sylvestris) a břízy bělokoré (Betula pendula). Dobře prozkoumaná je flóra mechorostů, z lokality se uvádí 32 zejména acidofilních druhů, z nichž největší část se nachází na balvanité suti pod skalami. Z živočichů můžeme pozorovat ještěrku živorodou (Zootoca vivipara), j. obecnou (Lacerta agilis), slepýše křehkého (Anguis fragilis), plšíka lískového (Muscardinus avellanarius) či veverku obecnou (Sciurus vulgaris). Mezi hnízdícími druhy ptáků nalezneme puštíka obecného (Strix aluco), střízlíka obecného (Troglodytes troglodytes), konipasa bílého (Motacilla alba), k. horského (M. cinerea). Na skalách se pokoušel zahnízdit i výr velký (Bubo bubo). Rozštípená skála je oblíbeným teréném horolezců a vzhledem k blízkosti Žďáru nad Sázavou a husté síti turistických tras i turistů.
Předmět ochrany : rulová skalní stěna s balvanitými sutěmi
Datum vyhlášení : 18.7.1974
Datum převyhlášení : 1.6.2004
Rozloha : 0,7641 ha
Nejvýznamnější rostliny : měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), jaterník podléška (Hepatica nobilis), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), borovice lesní (Pinus sylvestris)
Nejvýznamnější živočichové : ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), puštík obecný (Strix aluco), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), plšík lískový (Muscardinus avellanarius)
GPS : 49°34'05,1"N, 15°52'49.2"E
SOCHA MAMUTA
Betonová socha hlavy mamuta se zde nachází od roku 2006. Vytvořil ji žďárský rodák, sochař Michal Olšiak.
GPS : 49.5675022N, 15.8810511E
VODNÍ MLÝN - ŠLAKHAMR (MUZEUM)
Vznik hamrů na Žďársku souvisel s využíváním energie řeky Sázavy a s těžbou horniny na úbočí kopce Peperek. Zrod Šlakhamru, známého v okolí podle posledních majitelů jako Brdíčkův mlýn, je spojen s kolonizací krajiny cisterciáckým klášterem ve Žďáře. Od konce 17. století je hamr zmiňován už jen jako grunt, či tvrz s mlýnem. Činnost mlýna ukončila před druhou světovou válkou tragická smrt mlynáře. Od roku 1976 je majitelem objektu Technické muzeum v Brně, které zde po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2011 otevřelo pro veřejnost novou expozici hamernictví.
Dnešní podoba mlýna je dílem poměrně náročné klasicistní přestavby cca z poloviny 19. století. Areál je komplexem několika objektů, které uzavírají obdélný dvůr. Nejvýraznější hmotu tvoří vlastní objekt mlýnice, která je rozdělena podle klasického schématu na část obytnou a provozní. Protější stranu dvora tvoří objekty hospodářské s otevřenou kůlnou. Vodní náhon, zčásti vytesaný ve skále, je veden podél hlavní budovy ze severní strany. Krytá mlýnice z lomového kamene přiléhá k hlavní budově ze západu. Dnes je zde umístěna replika původního vodního kola na svrchní vodu obkročné konstrukce. Expozice odkazují na bohatou železářskou tradici žďárského regionu. Připomínají historii hamru, jehož existenci dokládají prameny z počátku 15. století. Návštěvníkům je během prohlídky předvedena ukázka chodu bucharu a dalších zařízení poháněných dvěma vodními koly. Dozvědí se jakým způsobem středověcí železáři získávali základní suroviny, tedy dřevo, dřevěné uhlí a železo, a jaký byl sortiment produktů hamrů. Část expozic je věnována posledním obyvatelům objektu – mlynářské rodině Brdíčků.
Zpřístupnění : přístupné s omezením
Bezbariérový přístup : ne
Způsob ochrany : kulturní památka
GPS .: 49°33'58.694"N, 15°52'43.064"E
Více na : http://www.technicalmuseum.cz/…/slakhamr-v-hamrech-nad-saz…/
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 2 zobrazení
kladin
vejlet s Jehovistou na otevření pivovaru Ovipistán přes Betonovou hranici a pivovárek a kostel Neratov
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 29 zobrazení
75thranger
Čundr z Mladkova přes pevnost Boudu,Suchý Vrch,Králíky,Srub KS-5 (U Potoka) do Červeného potoka.
více  Zavřít popis alba 
  • minulý týden
  • 41 zobrazení
radkoi
Další letní putování 74.mpr a přátel po linii předválečného těžkého opevnění-tentokrát se začátkem v Hronově na T-S 5 a po 47km jsme skončili na T-S 73 Stachelberg
více  Zavřít popis alba 
  • minulý týden
  • 36 zobrazení
lotusesprit
Sklady jaderných zbraní JAVOR 50 - Obec Bílina, leží 25 kilometrů vzdušnou čarou od Ústí nad Labem. Právě v její blízkosti byl, v rámci Akce Javor, na konci šedesátých let vystavěn jeden z trojice areálů, které měly sloužit k uložení jaderných zbraní a území Československé socialistické republiky. Přestože má právě bílinský areál, v celkovém číslování areálů, číslo nejnižší, jeho označení bylo Javor 50 a další dva sklady nesly číslování 51 a 52, byl ze všech tří skladovacích areálů dostavěn jako úplně poslední. Výstavba depotů, která měla být ukončena do 31. prosince 1967 se totiž oproti původnímu plánu značně zpozdila a tak zatím co první dva jaderné depoty československá strana předala sovětským speciálním jednotkám v dubnu 1969, třetí objekt v Bílině byl sovětům do užívání předán až v prosinci 1969. Areál Javoru 50 se svým fungováním nelišil od zbylých dvou areálů. Na ploše kolem 150 hektarů se nacházelo malé kasárenské město, s kapacitou ubytování až 170 vojáků i s jejich rodinami, autoparkem a dalšími obslužnými budovami. Bílinský útvar také podléhal přímé kontrole Moskvy, konkrétně Generálnímu štábu v Moskvě, 12. hlavní správě Ministerstva obrany SSSR. I u Javoru 50 tak o zavážení či případném vydávání skladovaných zbraní, se tedy rozhodovalo mimo území Československa a na chod objektu neměla vliv nejen vláda ČSSR, ale ani Československá lidová armáda a dokonce ani tak zvaná Střední skupina sovětských vojsk, umístěná po srpnu 1968 na Československém území. Sklady pro jadernou munici byly železobetonové, zapuštěné v zemi a na zničení takového objektu nepřítelem by byla nutná jaderná nálož o síle 3 megatuny. Československo po celou dobu existence těchto tajných skladů zajišťovalo bezplatně dodávku elektřiny, vody a paliva. Existence těchto objektů byla předmětem přísného utajení. Za tím účelem byla vypracována krycí legenda - objekty byly podle oficiální verze spojařské. Celkový počet sovětských vojáků byl stanoven na 660, kromě toho zde byli také občanští pracovníci a rodinní příslušníci. U každého objektu byla také zabezpečovací jednotka ČSLA s 9 vojáky, ostatní osazenstvo bylo výhradně sovětské. V případě válečného konfliktu se Západem by sovětská strana vydávala jadernou munici československým raketovým vojskům. Sovětská armáda tyto objekty využívala až do svého odchodu z území Československa v roce 1990, kdy byly předány československé straně. Není prokázáno, zda byly v těchto skladech jaderné hlavice někdy skutečně uloženy. Česká republika se v případě válečného konfliktu měla proměnit v jaderné bojiště a přední obrannou linii. Naopak první útočná linie měla vycházet z MLR a NDR. Životnost ČSLA byla odhadována na 72 h. Dále se s její účastí v bojích nepočítalo. V jednom se z dnešního pohledu ale bílinský Javor přeci jen liší. Uvnitř samotných podzemních skladovacích objektů se totiž stále zachovaly originální popisky v ruském jazyce. Díky nim si tak lze udělat jasnější představu o fungování skladů a jejich jednotlivých částí. Celkově ale areál Javoru 50 nedopadl nejlépe. Zatím co západočeský Javor 51 byl od roku 1993 využíván nejprve Českou národní bankou, která v něm po rozdělení federace uložila několik tun vyřazených mincí a bankovek, později, v roce 2006, v něm našly dočasný odpočinek ostatky 3800 německých vojáků, kteří na území Československa padli v průběhu druhé světové války a dnes najdeme v areálu muzeum, tak zbylé dva areály, včetně areálu v Bílině, takové štěstí neměly. Areál Javoru 52 ( https://lotusesprit.rajce.idnes.cz/sklady_jadernych_zbrani_javor_52/ ) v Bělé pod Bezdězem sice slouží jako uprchlický tábor, respektive jako Zařízení pro zajištění cizinců, provozované Ministerstva vnitra, samotné sklady ale byly nejprve vykradeny, jeden vypálen a vstupy do nich byly nakonec zahrnuty. Z obslužných zařízení zbyly pouhé betonové fragmenty. Areál Javoru 50 v Bílině dopadl ještě o něco hůř. I zde sice od roku 1990 fungoval uprchlický tábor, v roce 2006 ale byl uzavřen a od té doby se areál potýká se seriózností jednotlivých nájemců i vlastníků. Současným vlastníkem je občanské sdružení Soltán (v současnosti spolek), které původně deklarovala záměr přebudovat bývalá kasárna na domov důchodců či ústav sociální péče. V roce 2012 se ale ukázalo, že záměry sdružení jsou mírně jiné a ze zařízení se postupně stala klasická ubytovna. Sklady i obslužné objekty bílinského areálu byly postupně vykradeny a většina areálu v rozvalinách.
více  Zavřít popis alba 
  • minulý týden
  • 509 zobrazení
plazik02
S honzou jsme vyrazili do Postoloprt na rockový koncert v zámeckém parku. Stihli jsme až druhou kapelu, Míchačky betonu. Perfektní muzikanti, srostlí se svými nástroji.
Kategorie: kulturazábava
více  Zavřít popis alba 
  • 20.6.2020
  • 6 zobrazení
coloraaa
Ptyč je z půlky pryč. Největší a nejzbytečnější soukromý bunkr je dokončen. Obrovské betonové monstrum u Berounky razantně změnilo svůj vzhled i účel. Supertrezor zahájil provoz jako luxusní rezidence a depozitář pro miliardáře, kam si mohou uschovat svoje sbírky. Kde jsou ale ty luxusní vily pro ty miliardáře, je mi záhadou. Mělo zde stát 32 luxusních domů a první majitelé se do svých domů měli stěhovat v roce 2017. (:-)) (:-)) (:-))
https://coloraaa.rajce.idnes.cz/Ptyc/
https://coloraaa.rajce.idnes.cz/Ptyc_2/
https://coloraaa.rajce.idnes.cz/Ptyc_2016/
https://coloraaa.rajce.idnes.cz/Ptyc_se_boura/
https://coloraaa.rajce.idnes.cz/Ptyc_se_meni_na_Park_Berne/
https://coloraaa.rajce.idnes.cz/Park_Berne_-_Ptyc_2018/
https://coloraaa.rajce.idnes.cz/Ptyc_se_prestavuje/
Počasí: +18°C, Jasno až polojasno, mírný východní až severovýchodní vítr.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
https://www.facebook.com/groups/bunkry.v.cr
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 12.6.2020
  • 695 zobrazení
urbanclimber
  • letos v červnu
  • 9 zobrazení
klauzury20
Téměř od začátku jsem věděla, že bych do své klauzurní práce ráda vložila kousek přírody. Rozhodla jsem se, že centrem mé práce bude nějaká rostlina. Vždyť rostliny jsou nedílnou součástí našeho života. Dávají nám kyslík, živí nás a dělají nám radost. Ať už v podobě prosperující zahrádky, nebo kaktusu na parapetu za oknem. A kdo nemá rád tu pestrou podívanou, když vše na jaře kvete. Miluji pohled na louku hýřící všemožnými barvami i přes to, že jsem alergik. Pohled na ně člověka naplní pozitivní energií. A najde se někdo, kdo se snad s chutí nezakousne do šťavnatého jablka?

Přesto však v této době vychází najevo, že si přírody nevážíme tak, jak bychom měli. Oceány jsou plné plastových a dalších odpadů, kácíme pralesy, které nám dávají kyslík… Myslím si, že je důležité na tuto skutečnost lidi upozorňovat. Ať už prostřednictvím kampaní, nebo právě umění. Jako symbol přírody jsem si po dlouhém uvažování vybrala Aloe Vera. Zvláštní to květina, není ani pořádně znám její původ. Vyrábí se z ní nápoje, někdo jí vaří a především je skvělým přírodním lékem na odřeniny, popáleniny, akné. A samozřejmě také skvělou ozdobou pokoje.

Rostlinu bychom tedy měli, ale samotná by asi jako umění úplně neposloužila. Neustále jsem přemýšlela, co vytvořit, a jak do toho Aloe zakomponovat tak, aby to mělo nějaký význam, zprávu. Jako inspirace mi nakonec posloužil chodník a návštěva u známých. Strýc s tetou si vlastnoručně vyrobili akvárium a mně jejich návod posloužil jako základ pro výrobu konstrukce. Samozřejmě jsem o tom neuvažovala hned, nápad mi na mysli vyvstal až o pár dní později při procházce se psem. Žiji ve městě, přesto jsem však obklopena rostlinami. Příroda si našla cestu i do měst. Nejsou to jen rostlinky, které pěstují lidé. Jsou tu takové, které si cestu sem našly samy, někdy k naší nelibosti. Nad jednou takovou jsem se právě pozastavila. Dlážděný chodník, místo, přes které neustále proudí davy lidí. Přesto si i tady rostliny našly své místo. Především mech, ale i nějaký ten větší plevel vyrůstající z mezírek mezi jednotlivými dlaždicemi. A nezapomeňme na kořeny stromů nadzvedávající celé asfaltové cesty a silnice. Příroda má neskutečnou sílu, umí se dostat téměř všude a je neskutečně odolná.

Už jsem popsala, proč jsem chtěla mít něco spojeného s přírodou. Teď je ale namístě vysvětlit, co vlastně výtvor celkově znamená. Alespoň pro mě, je jasné, že každý vidí něco trochu jiného. Aloe symbolizuje přírodu. A konstrukce ze stěrky a plexiskla díky svému vzhledu připomínajícímu beton, symbolizuje budovu. Jednu z dalších tisíc stojících ve městech. Dohromady pak ukazují, jakou má příroda sílu. Rostlina porážející betonovou budovu. A to je poselství, které jsem chtěla dát. Příroda má neskutečnou sílu. Dokáže se i „prokousat“ betonem. Avšak pokud chceme, aby nám tu vydržela, musíme jí trochu pomoct. Nebo se alespoň snažit jí chránit a zbytečně jí neničit. Vždyť je úžasnou částí našeho života a my bychom si jí měli vážit.

Když teď píšu tento text, napadá mě další věc, kterou může mé dílo symbolizovat. Pokud nad ním člověk přemýšlí déle, ukazuje vlastně i trochu odlišnou, přesto podobnou skutečnost. A to sice souboj jedince s životními překážkami. Betonová konstrukce v tu chvíli zpodobňuje těžké životní situace, různá úskalí, kterým musíme čelit. A rostlina jsme my, lidé. Stejně jako ona bojujeme o své místo tady na planetě Zemi. A pokud jako ona vytrvale bojujeme, ať už jsme zrovna na suchu, nebo se topíme ve vodě, nakonec dosáhneme svých cílů.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.6.2020
  • 28 zobrazení
verastrnadkova
Račín je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 130 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1654. Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 byla obec součástí města Žďár nad Sázavou.
Geografie
Račín se nachází na jihozápadě Žďárských vrchů. Východně od něj se vypíná Kamenný vrch s nadmořskou výškou 690 metrů. Na severovýchodě se rozkládá Velké Dářko a Nový rybník, západně od obce Nadvepřovský rybník a Vepřovský nový rybník. Přímo v obci jsou rybníky Jordán a Pijáček.
Sousedními obcemi jsou Hluboká a Radostín na severu, Karlov, Škrdlovice na severovýchodě, Nový Mlýn a Světnov na východě, Polnička na jihovýchodě, Hamry nad Sázavou, Najdek a Samotín na jihu, Bambouch, Velká Losenice a Branty na jihozápadě, Vepřová na západě a Havlíčkova Borová a Peršíkov na severovýchodě.
Doprava
Do obce vede přes obci Vepřová uprostřed Žďárských vrchů silnice silnice II/350, skrz pláň polí a lesy až do Račína, kde silnice dál pokračuje k obci Polnička.
Turistika
Městem vedou cyklotrasy č. 2 Račín - Nížkov – Nové Dvory – Pořežín – Velké Losenice a další Územím města vedou turistické trasy : • žlutá trasa : Nížkov zastávka - Nové Dvory - Pořežín - Velké Losenice - Račín - Velké Dářko - Škrdlovice - Světnov. • zelená trasa : Synkův kopec - Žďar nad Sázavou
VRCH PEPEREK
Peperek je kopec o nadmořské výšce 675 m nalézající se na východě Čech v oblasti Žďárských vrchů asi 5 km západně od okresního města Žďár nad Sázavou, případně 2 km jihovýchodně od obce Velká Losenice. Asi 255 metrů východně od něho prochází historická zemská hranice Čech a Moravy.
GPS : 49.5773117N, 15.8650519E
PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PEPEREK
Skalnatý hřeben dlouhý cca 300 metrů byl vytvarovaný mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Od něj vybíhají balvanové proudy a sutě. Kamenitý terén je porostlý suťovým lesem, který tvoří buk lesní, javor klen, méne jilm horský a jedle bělokorá, na skalách roste borovice lesní s břízou bělkokorou a jeřábem ptačím.
Ve stromech hnízdí holub doupňák, lelek lesní nebo puštík obecný.
GPS : 49.5759372N, 15.8658958E
SOCHA RAKA
Betonová socha zvířete, které má obec v názvu i ve znaku, se nachází na břehu rybníka Jordán od roku 2008. Autorem je rodák ze Žďáru nad Sázavou, sochař Michal Olšiak.
GPS : 49.6160628N, 15.8671169E
RYBNÍK JORDÁN
GPS : 49.6163792N, 15.8676756E
HRANICE NA KONCI SVĚTA
Na okraji osady Šlakhamry se nachází budka s figurínou celníka, která upozorňuje na historickou česko-moravskou hranici.
GPS : 49.5726300N, 15.8728603E
více  Zavřít popis alba 
  • 7.6.2020
  • 6 zobrazení
joona
Růžová je obec v okrese Děčín,Leží v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce v nadmořské výšce 280–350 m n. m.První písemná zmínka o obci pocházejí z roku 1352
Rozhledna Růženka stojí na Pastevním vrchu (402 m n. m.),Betonová rozhledna netypického vzhledu je 6 metrů vysoká,otevření bylo v roce 201
více  Zavřít popis alba 
  • 6.6.2020
  • 11 zobrazení
quietfoto
více  Zavřít popis alba 
  • 1.6.2020
  • 33 zobrazení
jindriska61
https://mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&x=16.4865860&y=49.3153679&z=15&rc=9mAe8x8Y4FeqklMYevAhaifjng7LdB0h-4EqfBCfhxKEe8Ie5aev239JLNfdxgVqfhsgqMgRE&rs=traf&rs=coor&rs=coor&rs=coor&rs=coor&rs=base&rs=coor&rs=base&rs=coor&rs=coor&rs=addr&rs=pubt&ri=51550&ri=&ri=&ri=&ri=&ri=2120228&ri=&ri=1912860&ri=&ri=&ri=11149487&ri=15219061&mrp=%7B%22c%22%3A132%7D&xc=%5B%5D

Zlobice je pěšky dobře dostupná po červené turistické značce z Kuřimi kolem rybníku Srpek.
Jedná se o betonovou věž z roku 1972 s nadmořskou výškou 400 m n.m.. Oficiálně byla zpřístupněna až v roce 2009.
Věž původně sloužila armádním důstojníkům k pozorování cvičících vojáků, v místě totiž byl vojenský areál.

Přírodní památka Malhostovické kopečky o rozloze 2,6 ha. Území je tvořeno dvěma samostatnými vápencovými ostrůvky se společenstvy skalní teplomilné stepi a vyskytuje se zde silně ohrožený koniklec velkokvětý. Lokalita je významná i z hlediska fauny, vyskytuje se zde kudlanka nábožná, slepýš křehký, saranče modrokřídlé a další.

Kopeček Malhostovická pecka je tvořena vyvýšeným skalním útvarem devonského vápence s výškou 30 m a tvoří významnou dominantu v krajině.

Vedlejší menší útvar Drásovský kopeček je tvořen vápencovým obloukem.

Rozhledna Čebínka stojící na stejnojmenném kopci byla postavena roku 2002 a slouží jako telekomunikační věž pro telefonního operátora. Výška věže je 30 m a na vyhlídku vede asi 160 schodů.
Vyhlídka se otevírá na hřeben Baby, Drahanskou vrchovinu a lze vidět Dukovany či Pálavu.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
20 komentářů
  • 1.6.2020
  • 25 zobrazení
fukan
Dnes bylo zpracováno 40 m3 betonu na novém mostě přes Střelický potok
Kategorie: lidéprácevesnice
více  Zavřít popis alba 
  • 26.5.2020
  • 85 zobrazení
fravavra
18.5.2020 Katastrální území Jesenice u Sedlčan – úsek Mezné / Jesenická kalvárie, SEDLČANSKÝ KRAJ - upoutávka a foto František Vávra
JESENICE Krčínova cyklostezka o základní šířce 2,5 metru má povrch z asfaltového betonu a je oboustranně lemována půlmetrovým pruhem nezpevněné krajnice. Je dokončen úsek Mezné – Jesenická kalvárie - Jesenice. Těší se oblibě. A to i přesto, že není zkolaudován.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.5.2020
  • 104 zobrazení
lotusesprit
Pěchotní srub K-S 3 „U lesa" - jednostranný levokřídlý pěchotní srub byl vybetonován ve II. třídě odolnosti, celková kubatura 1 495 m³. Betonáž byla zahájena 19. května 1937 , dokončena 24. května 1937. Plánovaný počet posádky 32 mužů. Levá střelecká místnost vyzbrojena protitankovým kanónem vz. 36 spřaženým s těžkým kulometem vz. 37 a dvojčetem těžkých kulometů vz. 37. Počet střílen pro ochranu objektu: 3x pro lehký kulomet vz. 26. Pravá pancéřová kopule pro dvojče těžkého kulometu vz. 37. V obou pancéřových pěchotních zvonech lehký kulomet vz. 26. Díky vynikajícímu výhledu se objekt stal pomocnou pozorovatelnou a byla plánována instalace radiostanice. Německá armáda zde testovala ničení pancéřových zvonů a během války vytrhla a odvezla hlavní střílny. Kopuli a zvony zničil po válce n.p. Kovošrot. Střepina o hmotnosti 6 tun byla nedaleko srubu jestě počátkem 80. let. Těsně po konci války bylo ze srubu demontováno zbylé zařízení a pomocí obrovského množství výbušniny byla odpálena čelní část srubu. Obrovské množství kusů betonu je rozmetáno v blízkém okolí. Z celé stavby dnes stojí prakticky jen kus týlové stěny, za kterou se nachází obrovský kráter vyplněný kusy betonu a armatury. U srubu dochován protitankový příkop.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.5.2020
  • 22 zobrazení
Reklama