Hledání

51 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

mati71
Kategorie: domakrajina
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • 1.1.2016
  • 57 zobrazení
  • 4
klarkaj1
Zima , vánoce a Silvestr 2008 jsou s výjimkou jednoho listopadového víkendu zatím beze sněhu, ale neva. Líp se mi chodí.

Hned 1.ledna 2009 jsem s mámou a její kamarádku Petrou odjela do Krkonoš na chaloupku do Strážného, kterou už jsem znala z loňského Silvestra. A tam jsem konečně zase sníh spatřila. Bylo ho až až.
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2008/2009
  • 79 zobrazení
  • 0
adelka2011
Mám s mamkou hóóódně práce!
více  Zavřít popis alba 
  • 6.1.2016
  • 43 zobrazení
  • 0
vikagnes
aneb jak si Agnes s Dorotkou hrály v novém roce...
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 2.1.2009
  • 59 zobrazení
  • 0
dogousek
Po hektickém létě se spousty výletů a dovolenek se tento měsíc trochu zvolnilo. Ale doufám, že ne na dlouho, protože já už se těšim na sníh a na pořádnou koulovačku na horách :-)
více  Zavřít popis alba 
  • srpen až říjen 2010
  • 134 zobrazení
  • 0
mircapinoska
Zula prožívá letos svoji první zimu a to hned s místy až metrovou pokrývkou sněhu. Měli jsme obavy, jak bude Gordonsetr snášet horské klima, ale naše obavy byly úplně zbytečné. Zula zimu a sníh miluje, od rána do večera blbne ve sněhu a získává tak neskutečnou fyzickou kondici ve vysoké sněhové pokrývce.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.1.2012
  • 53 zobrazení
  • 0
zsbosonohy
Jako každým rokem i letos jsme v pátek vyrazili společně s bosonožskými myslivci krmit zvířátka v lese. Tuto zimní vycházku jsme si náramně užili (zrovna nám napadl čerstvý sníh)a hlavně jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí o životě v lese.
Už teď se těšíme na naše další společné akce!
více  Zavřít popis alba 
  • 26.1.2019
  • 84 zobrazení
  • 0
suof
LETOS JSEM POPRVÉ VYRAZIL NA 3 ROČ. MEMORIÁLU ŽOLÍKA A LUCKY I S MANŽELKOU. NAPOSLEDY ZDE ŠLA JEŠTĚ, KDYŽ NAŠE STARÁ GARDA ŠLA S NÁMI. POPRVÉ JSME TAKÉ VYRAZILI K CÍLI, VÁŽANSKÉ KAPLIČCE UŽ RÁNO. MRZLO, TAKŽE SE ŠLO PO PĚKNĚ TVRDÉ SUCHÉ CESTĚ. TOHO JSME VYUŽILI A ZA PRVNÍM KOPCEM TO STŘIHLI ZKRATKOU PŘES POLE. PO CESTĚ ZAČAL PADAT DROBNÝ SNÍH. POZDĚJI PŘEŠEL V BĚŽNÉ VLOČKY. U KAPLIČKY UŽ PĚKNĚ PADAL. ZAVZPOMÍNALI JSME NA DOBY, KDY JSME SEM PODNIKALI NOVOROČNÍ VÝŠLAPY S NAŠIMI DRAHÝMI, ŽOLÍČKEM A LUCINKOU. UDĚLALI SI VZPOMÍNKOVÉ FOTO SE "STAROU GERDOU" I NOVÝM KAMOŠEM BARTEM A VYRAZILI NA ZPÁTEČNÍ CESTU POMALU SE BĚLAJÍCÍ KRAJINOU. DOMŮ JSME DORAZLI PŮL HODINY PO POLEDNI.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 1.1.2016
  • 93 zobrazení
  • 3
vixenne
Brno | oslavy Nového roku 2014 | domácí pohoda se zvířátky | Gargamel Z Klajdovky na návštěvě | Hanácká NVP v Brně 5. 1. 2014 || Nové Zámky | Hugi || Brno | Nakana s malým na návštěvě | Xerxaes a Yabu a první letošní sníh || Hugo v NZ || Yabu je 1 rok
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2014
  • 141 zobrazení
  • 0
bele
ALB 244 - MASOPUST - nebojím se napsat SNOVÝ - (padající sníh to posunul do pohádky)

Co k tomuto aktuálnímu svědectví napsat. Mám za roky podobných akcí jednu zkušenost. Je opravdu výjimečné vnímat kreativitu a neopakovatelnost těchto jadrných venkovských taškařic. Fotografie jsem rozložil do 4 alb pro větší pohodlnost při prohlížení, pro snadnější zachování posloupnosti děje, a tento text bude u všech stejný. To proto, aby někoho neodradilo prohlédnutí alba jednoho o náhled do dalších. Fotky masek se mohou opakovat, ale není to určeno pro mojí prezentaci vybraných fotek, ale především pro samotné masky, které se určitě rády opakovaně uvidí a případně si stáhnou fotky do svého soukromí.

Samotný dokument je obohacen několika videi, které nejsou nijak zvlášť upraveny, není čas a není to ani nutné. Bylo zima a padal docela hustě sníh, fotoaparát plný vody trochu stávkoval, a nakonec jsem vybil všechny baterie a musel předčasně odejít. Tímto se omlouvám, že průvod vesnicí a všechna zastavení nejsou zdokumentována. To co se jevilo jako velký nepřítel – hustě padající sníh – mne výsledně překvapil nádhernou snovou atmosférou fotek, které jsem nevynechával pro jejich *nečistotu*, ale právě pro sen, který vyvolávaly tam zůstávají.

Vnější návštěvník by měl shlédnout minimálně videa, kde je v akci nová maska TRANSFORMER, neutuchající aktivity dua příhodného holiče a kadeřníka ve dvou osobách KÁRLA a EGONA, kde neváhali svázat gumicukem neposlušné diváky a holili a stříhali za každou cenu a v každé situaci. Nevynechal jsem ani svérázná mimina mimo jiné v podání naší starostky – její návrat do BABY VĚKU – KLOBOUK DOLŮ.

Samostatná postava je krásná smutná princezna, která čeká na svého obra Koloděje, který prochází postupně přeměnou z krásného malého psíka, přes podnikavého nápadníka obchodníka s nadějí … aby se nakonec nedočkala.
Marně vystavuje ve svých šatech květ nevinnosti, marně ukazuje Kárlovi s Egonem svého panenského *bobra*, kterého zachovává na svoji svatební noc pro svého vyvoleného… marně. Je živým připomenutím zachování naděje a víry

Úplně nakonec si nechávám koment k dětem. Je nádherný vnímat zde položený vzdor proti pravidlům EU, kdy zde děti mohou ochutnat pravou chuť venkovské zabíjačky bez unifikovaného gurmánského doporučení potravinových řetězců. Kdy zde vidí, že bez práce nejsou koláče, tj. že si musí masku vymyslet, doma od mamky nechat ušít … a že to všechno má svoji cenu, a že bez toho to nejde. Že zde vidí, že dospělí dokážou blbnout stejně jako ony, a že to není odděleno čarou příslušnosti školky, školy, věku nebo pohlaví. Je to všechno v jednotě, a jsem rád, že alespoň někde na této planetě (a není to určitě pouze toto místo), se to mají kde naučit.
To všechno byl Masopust konaný v sobotu 23. února 2013

Věnováno rodákům obce Oskořínek ?
více  Zavřít popis alba 
306 komentářů
  • 23.2.2013
  • 366 zobrazení
  • 0
kaliankovi
30.měsíců-24.1.2010
tak a je mě 2,5 roku...to to letí :-)) Stále chodíme do dětského koutku Ježeček,kde se setkávám s kamarádem Matýskem a Karolínkou...
Konečně jsem se dočkala dětského pokojíčku...je opravdu nádherný....přivezli nám 1.část a to velkou postel,skříň na šaty,prádelník,knihovnu a skříň na hračky...2.část budu mít někdy v dubnu...
Jinak jsem si užívala sníh,jezdila jsem na saních a na bobech
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2009/2010
  • 876 zobrazení
  • 0
domca2008
A opet po roce jedeme do Bedrichova na Elisku stravit poslednich par dni roku 2013. Letos nam opravdu nepralo pocasi, snehu bylo opravdu pomalu, na nejake bobovani to stacilo, ale spise jsme delali vylety a hledali snih, kde se dalo ;o))) Prvni dva dny jsme pokorili dve rozhledny, Slovanku a Kralovku....
více  Zavřít popis alba 
  • 30.12.2013
  • 287 zobrazení
  • 0
mala-liska
Při přípravě lednových akcí ve druhé půlce prosince předchozího roku ani ti největší optimisté z nás nedoufali v to, jaká nás bude počátkem roku 2017 čekat sněhová pohádka. Přesto jsme na 21. ledna naplánovali výlet se startem v Domašově nad Bystřicí či Jívové s tím, že v případě vhodných sněhových podmínek vytvoříme vedle pěší i běžkařskou skupinu. A tato vize se po letech nečekaně splnila, neboť sníh zasypal naši republiku v úvodních lednových dnech a doteď vydržel.

Více zde: http://www.malaliska.cz/news/do-domasova-a-jivove-za-snehovou-pohadkou/
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2017
  • 203 zobrazení
  • 0
emikes
V BYSTŘICI SLAVNOSTNĚ ROZSVÍTILI VÁNOČNÍ STROM, UŽ PODESÁTÉ
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / Psal se rok 2008 a v Bystřici pod Hostýnem se poprvé konalo společné rozsvícení stromu. Letos už podesáté společně odpočítávaly davy na náměstí.
Na počátky zavzpomínala iniciátorka celé akce Eva Mikešková. „Proč se v Bystřici slavnostně nerozsvěcuje vánoční strom, když to dělají v každé dědině - zeptala jsem se tehdy drze pana starosty a on mě vybídl, ať to tedy zkusím, a tak už to mi to zůstalo. Spolupracuju s odborem kultury a s programem mi vždy pomáhají moji žáci,“ prozradila Mikešková v roli moderátorky.
Podle léty prověřeného scénáře je harmonogram pátečního podvečera jasný. Trubači zahajují slavnost fanfárami, na podiu si hrají malí valášci, vánočně pějí sbory z obou základek. A pak se z Hostýna na saních spustí Mikuláš se svou družinou a náměstí ožije čertovským rejem.
Vánoční proměna náměstí dosáhla v průběhu deseti let změn. Přibylo pódium pro vystupující, postupně se přidávaly stánky s občerstvením, a přidalo se na zábavě, jen to počasí se nedá naplánovat. Ale vždyť bylo vlastně krásně, jako na přání napadl sníh a mlha se v pravý čas rozplynula. Koho nevyhnala zima, prožil příjemnou atmosféru a setkání s přáteli. Letos zažily překvapení „vánoční“ děti, ty které měly právě v prosinci 10. narozeniny, dostaly pozornost přímo z rukou Mikuláše. Slavnost tentokrát ukončil ohňostroj, jako upoutávka na ten novoroční.

Další foto zde : http://www.rajce.net/a14740146 MUBPH
více  Zavřít popis alba 
  • podzim 2017
  • 520 zobrazení
  • 0
cervik-dobriv
S Accessem 2500km Marokem

Do Maroka vyrážím už po čtvrté. Připravil jsem si zbrusu nové trasy a nebude to jen ježdění kolem základního tábora v dunách Erg Chebbi. V plánu máme nejen navštívit Saharu a Atlas, ale i vzdálené vodopády nebo horská jezera…
V jednu hodinu 28.2.2015 vyrážíme ve složení : Radek- Yamaha Grizzly 700i, Václav - Kawasaki Brute Force 750 a já s Accessem Max 750i LT. Hned za hranicemi padá sníh. Naštěstí obavy z přejezdu Brenneru byly zbytečné. K trajektu přijíždíme v 16 hodin a hned mizíme v jeho obrovských útrobách. V 18:00 hod. se vyplouvá. Po 48 hod plutí jsme v Maroku. Dvě hodiny strávíme vyloděním a vyřízením dokumentů na celnici, pak najíždíme za branami na dálnici. Noční přesun do základního tábora Tifina v Erfoudu, kam dorážíme dopoledne v 10 hod.
Bez odpočinku natěšeni na zážitky se připravujeme na desetidenní okruh. Po čtyřech hodinách vyrážíme směr Sahara. Hned za městem Risani mizíme mezi pahorky v prachu. Jindy suchá místa tu překrásně kvetou. V řečišti protéká místy voda a zase mizí v písku. Užíváme si prvních písečných přesypů. Potkáváme zdivočelé muly. Hledám místo na oběd, někde v blízkosti vody na koupání. Břehy jsou zrádné, plné bahna - skořepina na něm je zrádná. Nechce se mi hned první den být od bahna a vyprošťovat z něj čtyřkolku. Po chvíli nacházím pevné dno s průzračně čistou vodou. To je ono. Jenže Radek a Véna nikde. Ani je neslyším. Vyjíždím na nejvyšší dunu v okolí a v hustém porostu vidím vyčnívat vlajku. Jedu za nimi. První problém. Radkovy se vytrhl zadní nosič, i s kufrem a kanystry leží na zemi za ním. Drží na dvou ohnutých slabých vzpěrách. Sundaváme co jde a vracíme nosič zpět do původního tvaru. Kurtami zafixujeme nosič. Co teď? Jet dál nebo se vrátit? K nejbližší vesnici to máme 20 km vzduchem přes pahorky. Zpět do z. tábora to po svých stopách máme 65 km, ale to by jsme přes členitý terén nedojeli. Sázím na jistotu a jedeme do kempu Tifina, kde nám ochotně pomohou najít nějakou dílnu, ve které vyztužíme rám nosiče. Hledám jinou cestu, pokud možno co nejpříjemnější. Po 40 km jsme na asfaltové silnici. Nosič zatím drží. V sedm jsme v kempu. Po pěti hodinách jízdy máme za sebou 160 km. Před půlnocí opraveno a připraveno ráno vyrazit směr Sahara.
Pozměňuji plán trasy. Dnes to bude převážně o rychlosti bez použití asfaltu. U první benzínky dotankujeme vše do plna. Radek nedočkavě bere zelenou pistoli a tankuje. Berber rozhazuje rukama a cosi haleká. Jediné co jsem pochopil - je to nafta! To ten den začíná. Naštěstí začal plnit kanystry, tak je pohroma zažehnána. Při placení nás ještě obere o pár dirhámů. Asi spropitné :-D. Hurá do terénu. Je sucho a hodně to práší. Naše rozestupy jsou i kilometrové, ale stále na dohled. Dostáváme se na rovné pláně, kde už jedeme vedle sebe. Rychlost kolísá mezi 80-ti až 100 km/h, podle hrubosti podkladu. Občas i naše přeložené mašiny se odlepí od země. Svižné svezení po dvou hodinách pustou krajinou, bez jediného stromu, ukončujeme pod hustým porostem zeleně v řečišti, kde si dáme občerstvení. Jemné rovné písečné dno poskytuje komfortní odpočinkové svezení, ale stále ve středu. Klesající voda vymlela i menší strouhy zařízlé i metr do dna koryta. Po 20-ti km opouštíme řečiště, které jde jiným směrem, než potřebujeme. Dostáváme se do zemědělské oblasti. Vodu tu čerpají z hlubin. Snad sto let staré čerpadlo poháněné ještě starším motorem, který je krmený z propanbutanové lahve. Prostě skvost do muzea tu stále plní svou funkci. Posledních 50 km je nekonečných. Dostali jsme se na širokou cestu, připravenou zřejmě několik let na asfaltový povrch. Monotónní jízda nás unavuje. Pár km před Zagorou zastavujeme, aby jsme ulevili ztuhlému palci. Zjišťuji, že mám naprasklý držák nosiče. 5mm silná pasovina praskla u oka, kudy prochází šroub. Jak na zavolanou přijíždí žlutý Defender a zastavuje u nás. Byl to majitel největšího servisu v Zagoře. Ochotně nám poskytuje služby. Po půl hodině držák zavařen a ukazuje nám své obchůdky už ze sedla mopedu. Doporučuje nám krásný stylový hotýlek. Nejdříve chtěli za noc se snídaní 900 dirhámů, ale po chvilce smlouvání jsme na třetině.

3.den
Probuzení v nádherném hotelu s překrásnou zahradou. Po snídani hledáme benzínku, zakreslená v GPS neexistovala, byl to bod v pustině. Začalo hodinové hledání ropy. Museli jsme se vrátit do Zagory. Před Saharou, 20 km od hranic s Alžírem, je policejní kontrola, kde kontrolovali a zapisovali pasy. Potom už nás čekala pustina zvaná Sahara. V dálce vidíme první duny. Zkoušíme, co naše stroje, těžce naložené zvládnou. Písek je jemný a ani po návětrné straně není utáhlý. Zdoláváme malé 20-ti metrové duny. Pomaličku se rozjíždíme. Po hodině tréninku přichází první karambol. Radek nezvládl otočení ve svahu a nedobrovolně opouští svůj stroj, který v kotrmelcích pod ním mizí. Co šlo, očesal. Zrcátka, plexy štít i držáky na vodu. Posbíráme, co půjde ještě použít a vyrážíme značka hotel. V dotyčném místě nic takového zase není. Jen rozpadlé ruiny, kam pastevci zaženou na noc svá stáda. Další bod kousek od nás je zdroj vody. Ten tam sice byl, ale obehnán zdí a uvnitř políčka. Začíná zapadat slunce. Míříme do dun, kde jsou značeny kempy. Ty už tam po tmě nacházíme, jsou zde berberské stany a hlavně voda. Sprchy tu už několik let nefungují. Na mytí dostáváme kýbl. Vytahuji svou mobilní sprchu a berbeři se nestačí divit, jak jsme vybaveni. Venca jim ukazuje, jak se chytá do lasa. Je totiž šampion rodeových disciplín ČR roku 2011. Oni na oplátku berou bubínky, barely a spustí svou hudební produkci.

4.den
Brzo ráno nás probouzí prudký vítr. To, co nás čekalo venku, jsem už nechtěl zažít. Řádila tam písečná bouře. Než jsme stačili opravit Radkovy plexy štít americkou páskou, už nám berbeři přinášejí snídani. Bouře neustává a podle domorodců, jen tak nepřestane. V plánu jsme měli průjezd velkým dunovým polem, což je v tomhle nereálné, proto ho budeme po kraji kopírovat. Sice je to delší, ale za to bezpečnější. Postupně se proplétáme mezi hromádkami písku, až se pomaličku začínáme od nich vzdalovat. Vítr sice neustává, zato je větší viditelnost. Odjíždíme k osamocené stolové hoře, kterou máme v plánu objet. Za ní, už je vzduch o poznání čistší. V dálce vidím rychle jedoucí nákladní automobil. Uhýbám mu z cesty, aby mě nezasypal prachem. Beru do ruky foťák a snažím se ho vyfotit. Prožene se kolem a najednou se driftem otáčí a jede ke mě. Vyskočili dva vojáci a berou mi z ruky foťák. Pochopil jsem, o co jde, tak než mi ho stačili zničit, mažu před nimi fotky, které jsem zrovna pořídil. Omluvil jsem se, že jsem netušil, že jde o vojenské vozidlo. Naskočili do kabiny a pelášili dál. Konečně se přibližujeme k městečku Foum – Zguid, kde budeme moci dotankovat hladového Bruta. Před městem je závora a zase vojáci. Kontrolují pasy a vyptávají se, odkud jedeme a kam míříme. Ve městečku si dáváme oběd a všichni se připojujeme k místní Wi-Fi. Potom už nás čeká průjezd kaňonem, který ještě nikdo neprojel. Domorodci nechápavě pozorují, kam to míříme. Stoupáme proti proudu kamenitou cestou, která pomalu zarůstá. Ta končila v poslední vesnici. Rozhodujeme se pokračovat korytem řeky, až kam to půjde. Tma nás dostihla a jsme nuceni se utábořit. Za zpěvu žab usínám.
5.den
V 7 ráno mě probudila zima. Pouhých 5 stupňů. Jdu najít dřevo na oheň. Kromě palem a rákosí tu nic neroste, ale na ohřátí to postačí. Balíme a razíme dál soutěskou. Obtížnost terénu stoupá. Mění se to v trialovou jízdu. Sesedáme z kolek a jdeme hledat, kudy dál. Domorodec tvrdí, že tu chodí, ale tak maximálně s naloženým oslem. Dáme ještě koupel v horské bystřině a obracíme zpět k první odbočce naším směrem. Ačkoli jsme neprojeli, tak tenhle průzkum za to stál. Potkáváme novou pevnost a kolem nezvykle spoustu nových kamionů. Po přiblížení zjišťujeme, že jsou to částečně kulisy. Natáčí se zde historický film. Pro tyto účely do této oblasti udělali novou cestu, které chyběl už jen asfaltový koberec. Betonové plochy, které jsme potkali uprostřed pustiny, slouží jako heliport. Pasoucí se velká stáda v okolí sloužili také k těmto účelům. Venca už zase somruje benzín. Jeho žíznivý Brut je zase na suchu. Nedaleko od filmařů, je městečko, kde dotankujeme opět vše co máme a jedeme směr Atlas. Šplháme až do 2.200 m.n.m., kde jsou zbytky sněhu. Majestátné vrcholky se tu tyčí až do 3.800 m.n.m. Už se stmívá a hotel značený v mapě nikde. Ochotný domorodec nám dává vizitku dalšího hotelu po cestě, ke kterému se dostáváme, až po 45 km za hluboké tmy. Majitel už nás vyhlížel u cesty. Nevím, jestli se tomu dá říci hotel, ale čisté matrace na zemi a teplou sprchu tu mají. K večeři se podává polévka, Tažin se skopovým a pomeranče. Teplota tu nepřesahuje 10 stupňů. Jdeme se zavrtat do dek.

6.den
Za rozbřesku sjíždíme z Atlasu směr vodopády Ouzoun Cascades . Jediná cesta v okolí přes hřeben je místy zasypána kamením a tajícím sněhem. Burácející voda v řekách tu není už průzračná, ale zakalená, jak po cestě bere co jí přijde do cesty. Je to tu jak na houpačce. Pořád nahoru a dolů. Pohled z vrcholků do údolí, jak se kroutí cesta, je nádherný. K vodopádům přijíždíme odpoledne. Hned na parkovišti se nás ujme místní berber s 10-ti metrový šátkem namotaným na hlavě, který nás dovede do hotelu, potom nás protáhne vodopády a doporučí restauraci . Sám si sedne před ní a čeká, než se najíme. Poté nás odvede zpátky k hotelu, kde teče jen studená :-( Po setmění majitel a jeho kamarádi zapomínají na korán. Vytahují tvrdý alkohol a balí si hašiš. Jsou přátelští a na tento večer navazujeme družbu.
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2014/2015
  • 350 zobrazení
  • 0
suof
POČASÍ NEPŘEJE. PŘESTO VYRÁŽÍME S BARTEM A ELŽETKOU NA 5. ROČNÍK MEMORIÁLU ŽOLÍKA A LUCKY. JE TO TAKOVÝ RODINNÝ POCHOD NA POČEST TĚCHTO DVOU SKVĚLÝCH PSÍCH KAMARÁDŮ, KTEŘÍ NÁS PŘED LETY OPUSTILI. CHODILI JSME S NIMI LÉTA PRÁVĚ TUHLE TRASU, PŘEVÁŽNĚ OKOLO NOVÉHO ROKU. CESTA MÁ KE KAPLIČCE VE VÁŽANECH ASI 8 KM A VEDE PŘES PĚT VĚTŠÍCH ČI MENŠÍCH STOUPÁNÍ. VYCHÁZÍME PŘED JEDNOU HODINNOU ODPOLEDNÍ. JE ZATAŽENO, TEPLOTA HODNĚ NAD NULOU, NEDÁVNÝ SNÍH SE ROZPUSTIL A VYTVOŘIL S PŮDOU KLOUZAVÉ BLÁTÍČKO. TO ROZNESLY TRAKTORY I PO BETONOVÉ POLNÍ CESTĚ, KTEROU NAŠE CESTA ZAČÍNÁ. NA VRCHOLU PRVNÍHO KOPCE NAD ZADNÍ HOROU NEMŮŽEME VYUŽÍT ZKRATKU PŘES POLE JAKO LONI. CESTA SE O PÁR STOVEK METRŮ PRODLOUŽÍ. ALE TO UŽ JSME V PRVNÍ OBCI, KTEROU PROJDEME A ZASE STOUPÁME DO MÍRNÉHO KOPEČKU BLÁTIVOU POLŇAČKOU. NA JEJÍM KONCI NENÍ ZBYTÍ A MUSÍME STO METRŮ PŘES POLE. HLÍNA SE LEPÍ NA BOTY I TLAPKY PSŮ. ELŽETKA BĚHÁ OKOLO, ŽÁDNÉ BLATO JI NEVADÍ. JE JAK "MALÉ PRASE", JAK JI NĚKDY, K NELIBOSTI MANŽELKY ŘÍKÁM. BART ŤAPE NA VODÍTKU PŘI MNĚ, KDYBYCH HO PUSTIL, PŘI PRVNÍM ZAVĚTŘENÍ STOPY BY SE PO NÍ VYDAL A NIC BY HO NEZASTAVILO. DOMŮ BY PŘIŠEL POZDĚJI SÁM. PROJDEME LESÍKEM A PO TŘETÍM KRÁTKÉM STOUPÁNÍ JSME V OŘECHOVĚ. ZÁMEČEK NOVÉHO ITALSKÉHO PÁNA STÁLE STOJÍ. VIDITELNÉ ZDI MAJÍ NOVOU FASÁDU. ODVRÁCENÉ ZATÍM NE, NA PLÁNOVANÉ TENISOVÉ KURTY ZŘEJMĚ TAKY NEDOŠLO. Z OŘECHOVA OPĚT DO KOPCE POLNÍ CESTOU ASI KILOMETR DO VÁŽAN. PROCHÁZÍME JIMI A ODBOČUJEM NA ŽULOVOU KOSTKOVOU CESTU, KTERÁ ÚSTÍ V BŘEZOVOU ALEJ KE KAPLIČCE VĚNOVANÉ PADLÝM V 1. SV. VÁLCE. JSME NA MÍSTĚ. POLNÍ CESTA, KTERÁ MÍJÍ KAPLIČKU ZEZADU SE LONI ZMĚNILA V ASFALTKU. UDĚLÁME PÁR TRADIČNÍCH SPOLEČNÝCH FOTOGRAFIÍ I S FOTKOU ŽOLÍKA A LUCKY A VYDÁVÁME SE NA ZPÁTEČNÍ CESTU. BLÍŽÍ SE ČTVRTÁ HODINA. POMALU SE STMÍVÁ A JÁ UŽ ANI NEHLEDÁM VHODNĚJŠÍ STOPU Z HODNĚ BLATA DO MÉNĚ BLATA. OBČAS NOHA PODKLOUZNE. PO TMĚ V PŮL ŠESTÉ VEČERNÍ PŘICHÁZÍME DOMŮ. NÁSLEDUJE SPRCHOVÁNÍ "PODVOZKŮ" PSŮ. ZA TA LÉTA JSME JEŠTĚ NA TÉHLE CESTĚ TAK ZABLÁCENÍ NEBYLI. BYL ROK, KDY JSME SE, JEŠTĚ LUCKOU A ŽOLÍKEM, BRODILI METROVÝMI ZÁVĚJEMI. JÓ, KDEŽE TY "LOŇSKÉ" SNĚHY JSOU.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 1.1.2018
  • 103 zobrazení
  • 2
josef-giuseppe
V Západních Tatrách spadla stoletá lavina o délce 1,5 kilometru
25. března 2009 .Výška sněhu byla až 35 m a roztál až dalším rokem. Zrekonstruovaná Žiarska chata nápor sněhu přežila, sníh jen vniknul okny do kuchyně.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/v-zapadnich-tatrach-spadla-stoleta-lavina-o-delce-1-5-kilometru-ptv-/zahranicni.aspx?c=A090326_104021_zahranicni_cen
více  Zavřít popis alba 
  • 31.8.2014
  • 100 zobrazení
  • 0
mysticsmile
Městys Černá Hora na Blanensku s 1953 obyvateli založeny 1281, je známý hlavně díky starobylému pivovaru. První písemná zmínka o něm je z roku 1530. V současnosti se zde vyrábí kromě různých alkoholických nápojů též celá řada osvěžujících limonád. Uplynulá neděle ale patřila spíše turistům, cyklistům a hlavně recesistům. Proč? V prostorách pivovaru se na Květnou neděli konala malá slavnost vítání jara a jakési oficiální zahájení turistické sezóny - sedmý ročník. Černá Hora totiž leží na významné silniční spojnici E461 mezi Brnem a Svitavami. Je tedy pomyslnou branou do turistických oblastí okresu Blansko. Nad celou akcí proto převzali záštitu kromě vedení pivovaru též vrcholní představitelé Blanska a Boskovic, tedy největších turistických center regionu. A protože zdejší kraj má příchozím co nabídnout proběhlo zahájení v duch prezentace celého okresu.
Já jsem se tam v neděli 1. dubna vydal přímo stylově – na jízdním kole. Pro svoji nevalnou fyzickou zdatnost jsem nezvolil nejkratší trasu s obrovským převýšením na Oboru, ale kopce jsem raději pokorně objel přes Rájec-Jestřebí. Což je sice o takových pět kilometrů dál, ale byl jsem tam dříve. Protože jsem myslel, že bude cesta i docela dlouhá, šlápnul jsem do pedálů už o půl jedenácté dopoledne. Asi jsem to trochu přehnal, branou pivovaru jsem projel těsně po jedenácté, kdy zde moc lidí ještě nebylo. Vše mělo totiž začít až ve 14 hodin. „Aspoň budu mít dost času se zde rozkoukat, jsem tu poprvé,“ řekl jsem si a hned zamířil ke stánku s prezentací boskovického regionu. Zde jsem se seznámil s propagačními materiály a mezitím se začali pomalu trousit první návštěvníci. Tentokrát se aprílová akce nesla v duchu „Přines jakékoliv kolečko, dostaneš zdarma občerstvení a budeš zařazen do slosování o věcné ceny.“ Mnozí to vzali opravdu vážně a jak vidíte na snímcích, přišli skutečně stylově. Nejvíce bylo obdivované obří stavební kolečko manželů Ševčíkových se dvěma ženami na korbě a velké snad dvoumetrové kolo postrkované dvěma účastníky. Obdiv si vysloužilo i nápadité kolečko z proutí asi jako předzvěst blížících se Velikonoc nebo řetězové kolo ozdobené nafouknutými igelitovými pytlíky. Dostavil se dokonce i jeden pačesáč se stříbrnou svatozáří. Kdosi přinesl též tachografový kotouč s pivní trasou na němž stálo: „Pivo, pivo, kořalka, nevím, cíl.“ Na rekord, jenž měl být vytvořen, přísně dohlížel rozhodčí Michal Jurečka z agentury Dobrý den Pelhřimov. Vše co mohlo připomínat kolečko se sčítalo přesně mezi dvanáctou a čtrnáctou hodinou. Čekání na hlavní program zkracovala z pódia folková kapela Prakl. S přibývajícím časem se pomalu prodlužovaly fronty u stánků Boskovic a Blanska kde všichni příchozí či cyklisté dostali informace a byli zaregistrováni. Tedy pokud ukázali nějaké to kolečko. Zhruba o půl druhé dorazili představitelé obou měst a slavnostnímu otevření turistické sezóny již nic nebránilo. Přesně ve 14 hodin vše začalo. Na pódium vystoupili představitelé Boskovic a Blanska se svými pozvánkami do regionů. Zástupci Pivovaru Černá Hora seznámili s novými osvěžujícími alkoholickými i nealko nápoji pro horké léto. Turistická sezóna byla otevřena již tradičním krájením metrové obří štangle turistického salámu nazvaného po svém tvůrci Kašpar Krása blanenský, čehož se rádi ujali všichni vzácní hosté. Vše dopadlo dobře, nikdo o prsty nepřišel. Pro ukrácení dlouhé chvíle se pod pódiem předvedli pejsci, kteří se svými paničkami ukázali roztodivné taneční kreace, skoky a že umějí na povel i rázně zaštěkat.
„Budeme oceňovat všechna NEJ kolečka,“ zavelel do mikrofonu Jiří Kučera. „Na jeviště prosím první místo - kolečko z alobalu, to získává cenu věnovanou Městem Blansko - Přelet nad Pradědem. Druhou příčku obsadilo linecké kolečko s průměrem 23 cm, získává Přechod přes Alpy s průvodcem. Konečně bronzové je velké červené stavební kolečko s dvěma ženami uvnitř, to může zůstat pod pódiem a dostane krásnou cenu Pohled na Vysočinu. Ale pozor! Máme dnes prvního Apríla,“ dodal rozesmátý Jiří Kučera a z jeho výrazu mnozí začali tušit nějakou opičárnu. Jak to celé dopadlo, nebudu napovídat, vše najdete v galerii. Za nejmenší kolečka získaly ceny děti. Adélka Pokorná obsadila první místo za kolečko 0,4 mm. Jan Trtílek, druhé místo za ozubené kolečko z hodinek a Adélka Komárková zase kolečko z hodinek. Ta přišla i s tanečním psíkem pro třetí cenu.
„Společně s panem starostou jsme turisty pozvali do Boskovic na řadu akcí,“ zastavil jsem potom na chvíli místostarostku Ing. Jaromíru Vítkovou. „Jednak jsme mluvili o tom, že je nová cyklostezka mezi Boskovicemi a Mladkovem, pak starosta Ing. Jaroslav Dohnálek pozval turisty na kulturní akce jako je Festival Boskovice, Ibérica, mluvil o tom, že budeme mít novou publikaci o Boskovicích. Nezapomněl na oslavy 790 let od první písemné zmínky o Boskovicích. Já jsem pak dodala, že již od ledna probíhají v Boskovicích různé akce, které podporují příspěvkové i neziskové organizace a občané. Mezi nejdůležitější patří druhého června Vivat Boskovice, kdy se představí neziskovky na náměstí. Předvedou kulturní, hudební, taneční a sportovní aktivity. Je to dobrovolná akce pro ty, kteří chtějí prezentovat zájmovou činnost a co již umějí. Večer bude zahajovací koncert dalšího ročníku Consensus Moravie. Po jeho ukončení bude odpálen slavnostní ohňostroj. Též otevřeme novou expozici v Muzeu Boskovicka, které plánujeme na Dny evropského dědictví v první polovině září. Ještě bych chtěla pozvat turisty na Pochod Pátera Ševčíka, který organizuje Orel jednota Boskovice 18. srpna a pak prvního září již třetí ročník Pochodu po dálničním tělese na podporu vybudování rychlostní komunikace R43. Ten organizuje Klub českých turistů a Sokol Boskovice.“ K setkání v pivovaře místostarostka Ing. Jaromíra Vítková dodala: „Je to zde tradiční akce Blanska, Boskovic a Pivovaru Černá Hora. U nás v Boskovicích se navíc turistická sezóna vždy otevírá samostatně dříve to každý rok jinde, třeba ve Westernovém městečku. Vzpomínám, že v roce 2005 to bylo na hradě ve spolupráci s Klubem českých turistů, kdy bylo ještě horší počasí než dnes. Sjeli se účastníci z celého Jihomoravského kraje. My jsme měli připravené cyklotrasy, ale spíše to tenkrát bylo na běžky. Zde na společné akci v pivovaru se snažíme překonat nějaký rekord. Letos máme o kolečko navíc. Překonali jsme rok 2009, kdy turisté přinesli 169 kulatých předmětů. Dnes za bedlivého hodnocení Michala Jurečky z agentury Dobrý den prošlo 408 koleček,“ dodala s úsměvem místostarostka Ing. Jaromíra Vítková.
Ale rychle zpět na hlavní scénu, kde jsou právě oceňovány děti z prvních až pátých tříd za malované obrázky. Pak ještě za nápadité masky dostali odměnu zdravotníci z týmu Bláznivého Huga.
„Úplně na závěr Vás pozvu šestého října k sedmému ročníku závodu, kdy tříčlenná družstva kutálejí velké loukoťové kolo od žebřiňáku asi sedmdesát kilometrů z Lednice do Brna. Ať Vám to tuto právě zahájenou turistickou sezónu dobře koulí, ahoj!“, rozloučil se se zmrzlými výletníky průvodce pořadem Jiří kučera.
Zbývá dodat, že i přes nepříznivé počasí, kdy nádvoří pivovaru každou chvíli bičoval studený vítr a sníh se sešlo přes šest stovek lidí. Sice méně než v uplynulých čtyřech letech ale i tak byly účast krásná.
A byl čas k návratu. Já jsem opět osedlal svůj bicykl a po stejné cestě přes Rájec se pěkně zahřál. Občas trochu sněžilo, ale na kole to přece nevadí. Důležité bylo se tam i zpět dopravit stylově - turisticky.
Více: www.boskovice.cz
více  Zavřít popis alba 
  • 1.4.2012
  • 516 zobrazení
  • 0
zdenazrepu
Jako každý rok kolem svátku 17.11. chodíme s přáteli tři dny po českých horách, převážně po "Krušnejch". Letos díky polomům, které způsobila vichřice Herwart a na některých místech byl zákaz vstupu do lesa, jsme zvolili Český Ráj, kde vichřice tolik škody nenadělala. Počasí bylo mlhavé, cesty blátivé, občas sníh, ale ani to nás neodradilo, vždyť to k podzimu patří a v hospodách je teplo :-).
1. den - Ktová - Trosky - Vidlák - Hrubá Skála -Valdštejn - Hlavatice - Turnov.
více  Zavřít popis alba 
92 komentářů
  • 17.11.2017
  • 107 zobrazení
  • 10
arwelet
Jak tu tak na rajčeti procházím zimní alba z různých krajů, řekla jsem si, že bych i já mohla podat aktuální zprávy. Ovšem zimní fotky to rozhodně nejsou... :-) Dnes dopoledne ukazoval teploměr za oknem (ve stínu) +8°C, obloha byla modrá, a ptáčci koncertovali jako na jaře...
Zimu jsme tu měli po Novém roce tak 2 dny, a avizované "holomrazy" dosahovaly až -5°C! Ovšem jen v noci. Dokonce i sníh občas trochu poletoval... Ale spadlo ho tak 1-2 cm. A ten dlouho nevydržel.
Kategorie: městapříroda
více  Zavřít popis alba 
141 komentářů
  • 10.1.2016
  • 273 zobrazení
  • 18
nasetridaspeczsrumburk
První sníh a bobování
Jé, sněží, křičí děti při pohledu z okna a mají radost z první pořádné dávky sněhu letošního roku. Půjdeme bobovat, paní učitelko. Ano půjdeme. A tak rychle se obléknout, popadnou boby a hurá na kopec v nejbližším parku. To jsme také udělali šli jsme se vyřádit do té bílé nádhery. Zima, nezima, na kopečku jsme se zahřáli a s červenými tvářemi se vrátili do školy. Uvařili jsme si čaj a trochu unaveni pokračovali ve školních činnostech. Na bobech řádily děti z 1. stupně.
Kategorie: dětipříroda
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2017
  • 47 zobrazení
  • 0
ladacanada
ten stejny, zaklety Skyline, ze ktereho nas minuly rok vyhnalo snezeni. Tento rok 1. cervna nas snih zastavil take, byli jsme schopni ubehnout necelou pulku, pote jsme to vzdali, kdyz jsme se brodili po pas ve snehu a potkali grizzly medvedici s medvidatkama
22km na kole a 40km behu/brodeni se snehem
více  Zavřít popis alba 
  • 2.6.2018
  • 22 zobrazení
  • 0
yetti72
Opět, stejně jako každý rok, jsem se šel proběhnout na akci Travný trek do obce Morávka. Letos to bylo o to hezčí proběhnutí, že počasí, jako malované od Lady, sluníčko, mráz a sníh, udělalo z akce půvabné sobotní dopoledne. Trasa stejná jako loni, čas ale horší o 7 minut, 1:40-30, šlapalo se ve víc jak půl metru sněhu. Ve vrcholové partii kopce byla vyšlapaná jenom jedna ulička a nedalo se moc předbíhat. Za to seběh byl o hodně lehčí, měkkoučká peřinka sněhu, to byla radost běžet. Akce se vydařila zase o něco víc jak loni, hlavně to počasí to byla paráda, už se těším na další rok.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.12.2016
  • 39 zobrazení
  • 0
reklama