Hledání: 1018.08.19.neděle.velkých.psů

Pro dotaz 1018.08.19.neděle.velkých.psů jsme našli 20 018 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
Darujte
pod 🌲 fotodárky!

S výběrem toho pravého vám poradíme…
Kód: Vanoce2020
Vánoce 2020
boxereasy
DUO CACIB Mezinárodní výstava psů Veľká Ida SK
Ustinella z Ungeltu alias Crazy
třída šampionů

sobota 6.7.2013
rozhodčí Miroslav Fišman SK
ocenění: V1, CAC

neděle 7.7.2013
rozhodčí Ľubomír Perniš SK
ocenění: V1, CAC
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2013
  • 177 zobrazení
labchester
sobota
CHESTER - třída veteráni bez PP - Výborný 4/10
TYLER - přehlídka velkých psů s PP - 1. místo z 13, Nejkrásnější pes s PP

neděle
CHESTER - třída veterání bez PP - Výborný /10
TYLER - přehlídka velkých psů s PP - 1. místo z 13
více  Zavřít popis alba 
  • srpen až říjen 2015
  • 92 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
photojs
Výstava psů…ano, či raději ne ? photojs@seznam.cz

Kolega na pracovišti si pořídil svého prvního psa. Vlastně fenku. Zůstala odložená kýmsi v útulku, odkud si ji přivedl. Pracoviště je to ale malé, tak že moje „odborné“ kynologické telefonáty většinou kolega musí vyslechnout. Nedávno mi volala nadšená známá, že prý jejich portugalská buldočka je šampiónem už i Rumunska! Položil jsem telefon a nahlas zapřemýšlel: „tak Amálka už je šampión Rumunska…“ Kolega mě položil nečekaný, ale logický dotaz: “A kolik takových portugalských buldočků v Rumunsku vlastně je?“ „No samozřejmě žádný!“ odpovídám s drtivou převahou. Jak se mě může ptát na takovou samozřejmost….i když, najednou si s hrůzou uvědomuji, že budu muset kolegovi nějak vysvětlit tu záležitost s psími šampióny, jinak si bude myslet, že jsem se dočista zbláznil. Jak ale vysvětlit šílený systém tříd mladých, otevřených, pracovních, mezitříd, výborných, velmi dobrých, CACů a rezervních CACIBů, aby na to nepadla polovina pracovního dne? Nic naplat, jsem nucen užít podobenství…..
Představte si chlapečka s maminkou na nákupu kdesi v hypermarketu před regálem plastových figurek jakýchsi bojovníků. Dítě náhle postihne touha takovou figurku mít. Nastává fáze přesvědčování. „Maminko kup mi toho bojovníka. Ke každému bojovníkovi totiž dostanu kartičku. Až budu mít hodně kartiček, pošlu je do centra bojovníků a oni mi pošlou velkou kartičku. Když budu mít velkou kartičku, budeš mi moct koupit velkého zlatého bojovníka. A tak maminka s chlapečkem cestuje po hypermarketech, kupuje bojovníky s kartičkami, až jednoho slavného dne chlapeček získá figurku velkého bojovníka. Nevkusný, bezcenný, ale velmi lesklý kousek plastu.
Výstavy psů fungují obdobně. Jen místo plastových figurek si kupujeme za nemalý vstupní poplatek posudek na svého psa. Papír, kde se nedočteme dvě, někdy dokonce i tři věty o tom, jak náš pes vypadá, ale jak se líbí, či nelíbí rozhodčímu. Na některých výstavách to již nejsou ani ty tři věty. Rozhodčí pouze zaškrtne v jakémsi předtištěném dotazníku vlastnosti našeho budoucího šampióna. K tomu obdržíme několik centimetrů stužky, a pokud to dobře dopadne, tak i vysněnou kartičku. Když to nedopadne, zaplatíme si jinou výstavu, kde bude jiný rozhodčí a ono to nakonec samozřejmě dopadne. Je však nutné zaplatit si (nebo svému psu?) co nejvíc výstav. Kynologové pro to mají roztomilý výraz – kartičky, tedy šampionát, se dají „ujezdit.“ Nejlépe v zemích, kde se naše plemeno prakticky nevyskytuje. Zato počet vypsaných tříd je ve všech zemích stejný a vítězství v takové třídě znamená zisk kartičky, byť by tam byla naše Amálka sama, nebo v úžasné konkurenci 2 – 3 dalších psů. Předepsaný počet kartiček pošleme na příslušnou adresu a zakoupíme si papír o tom, že máme doma šampióna. Přátele, známé, i třeba majitele pejsků z útulku potom můžeme ohromovat nejen zarámovaným potvrzením, ale množstvím různých cetek, stužek, medailí a pohárů. Mimochodem, my šťastní, co ty poháry již máme doma, už to víme. Jsou nevkusné, plastové ale velmi, velmi lesklé….

Proč jezdíme na výstavy psů ?

„Naše fenka Amálka se přece na výstavy těší, ráda se předvádí a miluje potlesk….“

Jistě, některá plemena psů, např. pudlové, jsou ráda středem pozornosti. Ranní vstávání však nedělá dobře lidem i psům. Neznám psího šampióna, který by vyhledával s nadšením nekonečné česání, koupání a dlouhé cestování. Myslím, že prohnat sousedovu kočku a v něčem „zajímavém“ se vyválet, vydá za deset výstav, byť mezinárodních….

„Těším se na atmosféru výstav, na přátele, co chovají stejné plemeno jako já…“

Samozřejmě, výstavy mají svoji atmosféru. Někdy by se doslova dala krájet, jak je hustá. Také je zvláštní, že chov stejného plemene nefunguje jako společný jmenovatel. Naopak. V každém společenství, později chovatelském klubu, se začnou vytvářet skupinky, které se po určité době začnou nenávidět natolik, že se potom snaží raději vytvářet vlastní kluby. Tak se stane, že jediné plemeno má třeba až tři chovatelské kluby, které spolu jen těžko komunikují. Množství závisti, nesnášenlivosti a zloby na jeden čtvereční metr se tak při výstavách psů vymyká všem přírodním zákonům.

„Konečně se dozvím u úst odborníka, jak krásného psa mám a posudek pomůže při řešení dalších chovatelských otázek, jako je třeba výběr krycího psa…“

Množství psích titulů šampiónů a interšampiónů, uvedených v rodokmenu, má prakticky nulovou vypovídací hodnotu. „Ujezdit“ se dá téměř vše. Otázkou je jen množství peněz, které mohu, nebo jsem ochoten investovat do výstavních poplatků a cestovného. Na jednoho jediného psa mohu mít zároveň to nejhorší i nejlepší ocenění v rozmezí několika dnů, či dokonce hodin. Posuzování rozhodčího je velmi subjektivní záležitost. Kromě toho rozhodčí se rekrutují z řad dlouholetých chovatelů, kteří se navzájem léta znají. Dojemné je např. pozorovat v některých balkánských zemích začátek posuzování. Rozhodčí uvidí nastoupit do kruhu se psy své dobré známé, se kterými se samozřejmě musí pozdravit. Dochází k bouřlivému objímání, hlučnému líbání….Standard (předepsané vlastnosti psa) bývá formulován velmi volně a tak zbývá mnoho prostoru pro vkus i mnohdy osobité názory rozhodčího. Co jeden posuzovatel preferuje, druhý dokáže vidět jako vadu.

„Výstava psů je ovšem úžasná společenská událost….poznávám tak cizí města a země…“

Ano, výstava psů je průsečíkem několika různých světů. Někteří majitelé služebních plemen se na výstavu dostaví v oblečení, jako by měla být odpoledne vyhlášena všeobecná mobilizace. Jiní se tváří, jakoby si právě odskočili ze cvičáku, kde postačí tepláková souprava vietnamského střihu. Mezitím potkáváme lesnické uniformy a nakonec i kostýmky, za které by se nemusela stydět ani Lady Thatcherová. To vše v nedůstojném uprášeném prostředí sportovních stadionů čí průmyslových výstavišť, která bývají umístěna na nevzhledných perifériích měst, tak že o nějaké poznávací turistice většinou nemůže být ani řeč.

„Výstavy psů jsou úžasné hobby. Svět, kam utíkám před protivným šéfem, daněmi a dalšími nepříjemnostmi každodenního života…“

Ano, výstavy psů jsou malý, do sebe uzavřený svět, podobně jako třeba automobilová formule 1. Jde ale o věrný, i když zmenšený obraz celé společnosti. Můžeme zde potkat lidi srdečné, ryzí a charakterní, stejně tak zakomplexované duše s absencí charakteru i morálky. Lidičky držící se při zdi, i veliké showmany. A samozřejmě také zástup v životě neúspěšných, toužících po uznání a realizaci. Ti se někdy s velikým potěšením zmocňují funkcí v chovatelských organizacích, kde vám otráví život stejně jako nepříjemný šéf, či úředník, před kterým utíkáte do světa hobby. Nevěříte? Malý příklad za všechny. Proč jsem našeho fiktivního pejska nazval třeba „Amálkou“? Všimněte si v jakémkoliv výstavním katalogu, že jméno většiny přihlášených psů začíná písmenem „A“. Doporučuje se, že každá chovatelská stanice by měla první štěňata pojmenovat jmény od „A“. Přitom neexistuje zákon, který by toto chovateli přikazoval. Vaše první štěňátka se mohou jmenovat třeba Xaver a Xénie. Pokud se ovšem nenajde ctižádostivý funkcionář – milovník pořádku. Jediný zákon, který zde platí, je nepřímá úměra. Čím menší chovatelský klub (třeba jen 200 duší), tím větší a důležitější se cítí být jeho předseda, či dokonce prezident. A čím menší funkcionář, tím větší pitomosti obyčejně prosazuje…Samozřejmě v tom psím – výstavním světě. V tom opravdovém světě takoví lidé neprosadí obyčejně nic ani ve vlastní domácnosti…
Můžete ve výstavním kruhu potkat rozhodčího, který vás na první výstavě dokáže jako začátečníka naprosto znemožnit, znechutit. Jednou a provždy. Anebo osobnost, opravdového rozhodčího, který se bude chovat zdvořile k vám i vašemu psímu kamarádovi. Výstavu si tak můžete prožít jako malý svátek. Bohužel, poplatek za posudek obou typů rozhodčích bude samozřejmě totožný…
Jan Šimeček
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • březen 2008 až únor 2014
  • 1 207 zobrazení
dcskolka
Jako majitel nového štěněte jsem si domů přivezl malou chlupatou kuličku co vyžadovala notnou dávku pozornosti, péče a lásky. Avšak teď už je štěně větší a při kontaktu s jinými psy mě ignoruje. Co s tím??

V období růstu štěně prochází více fázemi vývoje a samozřejmě i změnami v chování. Velká spousta majitelů je nadšená, jak jejich čtyřnohý přítel už od malička je vzorný a i venku v cizím prostředí může už jako malé štěně chodit na volno a od svého pána se nevzdálí ani na krok. Ano, to je pravda a je to vcelku logické, ale pouze do té doby, než naše milé štěně začne získávat nové zkušenosti ve svém okolí. Doposud si zvyklo na byt či dům, harmonogram a celý chod domácnosti. Ale v cizím prostředí bylo do té doby velmi opatrné, mnohdy bázlivé a zcela oddané a závislé na svém pánovi. Proč najednou nastal zlom a štěně mě odmítá mnohdy poslouchat? Nemá mě snad rádo? Proč mě nevítá tak horlivě jako cizí lidi které potká? Proč se dožaduje spousty hraní s jinými pejsky a ke mě nechce přijít? V této fázi vývoje štěněte, ztrácí dost majitelů nervy, nebo jsou smutní, že selhali ve výchově.
Opak je pravdou. Toto chování je naprosto přirozené. A pokud se naše štěně směle pouští do veselých hrátek s ostatními pejsky, rádo se nechá pohladit či pochválit, ba dokonce odměnit od cizích lidí, tak naše postupná socializace a začínající úroveň výchovy psa, je naprosto v pořádku. Avšak majitel musí mít vždy na paměti, že pejska nechává hrát si na volno vždy v bezpečném místě kde není v dosahu silnice. Jelikož štěně ještě logicky ve svém věku nezvládá perfektní a bezchybné přivolání jako dospělý správně vychovaný pes. Majitel musí mít na paměti, že NIKDY štěně nesmí potrestat, pokud k němu nepřiběhne na zavolání ihned, jak on vyžaduje. I když se to nemusí zdát, štěně nám to nedělá naschvál, je pouze plné emocí a radosti a mnohdy není schopno náš požadavek urychleně zpracovat. Jak štěně odvolám z bujarého dovádění aniž bych vzteky praskl jako nafukovací balonek?

1. jdu na dostatečně blízkou vzdálenost ( nehulákám z druhého konce louky)
2. jsem vždy veselý
3. nezvyšuji hlas se stále se opakujícím až výhružným voláním
4. mám u sebe lákavou odměnu.-hračka nebo pamlsek. POZOR! Není to úplatek, je to pouze motivační pomůcka
5. vypustím z hlavy, že na štěně volám a ono přijde až po delší době a ještě ho mám chválit?? ANO, dokonce ho musím pochválit. Stále se opakující chyba mnohých majitelů je, že štěně odpoutá svou pozornost ze hry, zbystří že ho volám a vesele se tedy řítí ke mě, já místo jásání mu vyhubuji- Azore kde jsi byl tak dlouho? No pojď sem, honem...atd... a v tu chvíli štěně lapám do rukou a ono se otočí a opět odběhne pryč.
6. musím mít na paměti, že štěně je vynalézavé a naše pokusy o odchycení rychle prokoukne. Proto při každém úspěšném přivolání psa odměním, a hlasem jásám, nemusím jej nutně hladit. Takto to udělám několikrát během cvičení.
7. když všechny úkony provádím správně, jsem trpělivý,štěně za mnou vždy rádo přiběhne. A nechá se připnout na vodítko když je to třeba.
8. nepřipínám psa na vodítko pokaždé když jej zavolám. Stejně tak jako se jej nesnažím lapat do rukou jak je to napsané v bodě 5.
9. Nikdy psa necvičím když mám špatnou náladu. Veškeré pokusy o odvedení dobré práce selžou a je to jen ztráta času, nebo upevnění nežádoucího chování.
10. A hlavně, nejdřív s pejskem trénuji v klidném prostředí na louce nebo v lese sám, teprve potom mohu zařadit postupně se zvětšující kolektiv psů.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.6.2016
  • 265 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
bloudi
Nešlo odolat a tak v pátek odpoledne nás sluníčko vytáhlo do Kutné Hory. Sobota a neděle pak byly tradičně náročné. Naštěstí množství lidí převážilo počet psů a tak se daly připravit cvičení, kde si mohli zaběhat všichni. Krásné prostředí obce Vysoká, odpolední výšlap na rozhlednu, masopustní průvod a večerní stopy, vyplnily i tak krátký víkend. Psi i v silním větru pracovali skvěle a na těch dlouhodobě trénujících jsou vidět velké pokroky.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2004
  • 94 zobrazení
klarakunstler
Čau, jsem RAMBO. Vlastně nevím, proč se jmenuju zrovna takhle, nedělám na nikoho velký ramena, ostatních psů si skoro nevšímám. Vlastně ne, už vím ... jsem schopný vás samou láskou svalit na zem a ulízat k smrti 😈 Jsem veselý, klidný pes a prý mám okolo 3 let. Co se dělo před tím, než jsem se dostal do útulku už jsem zapomněl, asi to nestálo za to. Se správným člověkem budu ten nejlepší parťák a pro pamlsek budu klidně válet sudy. Čekám v útulku v Čechách pod Kosířem na tu nejbožejší rodinu ❤️
Kontakt na mě najdete tady -> http://www.vorisek.org/
více  Zavřít popis alba 
  • 29.6.2018
  • 23 zobrazení
bloudi
Každý pes reaguje jinak na osoby s mentálním postižením. Abychom zijstili, jak Cassino bude reagovat na děti s mentálním postižením a autisty, absolvovali jsme v pátek povídání s dětmi na zákldní škole Naděje ve Frýdku Místku. Součástí povídání byla i ukázka vyhledání osoby uvnitř budovy. Po tomto povídání za velmi těžkých povětrmostních podmínek, kdy bylo -3 st.C, silný ledový vítr s velkým vypětím našlapala holčička s mentálním poškozením trail, který byl dvě hodiny starý. Konec trailu byl v bydlišti hledané osoby a holčička projevila obrovskou radost z toho, že ji Casisno našel. Jak v sobotu, tak i v neděli absolvovali jak stálí účastníci, tak i úplní nováčci další várku tréninkových trailů. Skvělá atmosféra, skvělé výkony jak psů, tak i zlepšujících se psovodů nepokazilo ani mrazivé a větrné počasí. Naštěstí v neděli vykouklo sluníčko a podpořilo skvělou atmosféru setkání. Tak, zase za 14 dnů.
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2004 až březen 2012
  • 141 zobrazení
5etter
22. - 28. 8. 2011
Romantická dovolená na Slovensku
Účastníci zájezdu: Petr, Maruška, Ben, Arsy, Pežotek

Program:
pondělí - start kolem poledne, návštěva u známých v Zubří, procházka po česko-slovenské hranici v Beskydech, hledání kempu u Žiliny
úterý - delší vstávání, přesun do Zázrivé, kde jsme nechali auto a vyrazili na Malý Rozsutec, ubytování na privátě ve Vrátne dolině
středa - lanovkou pod Chlep, výstup na Velký Kriváň, hřebenovka na Malý Kriváň, sestup do doliny na oběd, zanechání psů na pokoji a večerní výstup na Velký Rozsutec, návrat za tmy
čtvrtek - procházka na Šútovský vodopád, přesun na východ, koupání v přehradě Dedinky, přejezd Slovenského ráje a ubytování v táboře v Podlesku
pátek - Slovenský raj, okruh přes Suchou Belou a prielom Hornádu, psi na nás počkali v chatce, večer jsme s nima zajeli na Tomašovský výhled, kam jsme nakonec kvůli pokročilému času nedošli
sobota - Slovenský raj, Velký sokol, koupání v řece a přesun do Demanovské doliny, ubytování pod Chopkem
neděle - neuskutečněný výstup na Chopok, Demanovská ledová jeskyně, přesun na Moravu, procházka z Pusteven na Radhošť a hurá domů
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • srpen 2011
  • 403 zobrazení
bloudi
Na neděli svolal velitel Rescuer Záchranného sboru členy mantrailing pátracího družstva na krátkou poradu a po jejím ukončení jsme si dali s Cassinem jeden cvičný trail v cizím prostředí na cizího kladeče. Stopa vedla po pěší zóně kolem řeky Bečvy, kde se v tuto dobu nacházelo velké množství lidí, psů a cyklistů. Teplota byla 28 st.C a silně foukalo. Délka trasy kladeče 1600m. KLadeč šel po pěší zöně, přešel jeden most přes Bečvu a po druhém se vrátil k budově ČČK. Stopa byla 30 minut stará a kladeč byl po tuto dobu ukrytý v budově. CCa po 10-ti minutách po našem odchodu odešel 50m od budovy a posadil se na lavičku. Bohužel brzo a přesně ve směru větru. Cassino dobře vyhodnotil přechod přes most správně pokračoval po stopě s větrem v zádech, ale pach nesený po vodě a ze vzduchu ho přesvědčil, že se vrátíme a nacvičíme si neplánovaně přechod vodního toku. Ledvinku, mobil a ovladač auta jsem na poslední chvíli stihl odevzdat doprovodu, ale domů jsme jeli jako vodníci. Na trailu jsme ušli 500m, tok byl 61 m široký a hloubka 1,7m.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.5.2013
  • 59 zobrazení
dcskolka
Zatímco pokročilí vyrazili na nádraží, méně zkušení školkáčci nebo ti, kteří už na nádraží byli, se sešli u ZOO. Větší štěnda si zadováděla, zatímco my si povídali o agresivitě. Nejčastější problém je s agresivitou ze strachu. Často nebo nevhodně trestané štěně se snaží schovat a pokud ho chce majitel chytit a vytáhnout, začne se zoufale bránit a kousat. Zvýšení trestů a nátlaku vše jen zhorší. Řešením je přestat trestat a jednat klidně a rozvážně, nežádoucí činnosti předcházet nebo ji řešit jen zákazovým povelem. Přerušením nežádoucí činnosti sankce končí, když tedy štěně odběhne od okousané boty, už ho nechytáme a netaháme zpět, abychom mu řádně vyčinili. Botu odklidíme a konflikt je ukončen. Agresivní obrana misky může být způsobena jen nevhodnými pokusy majitele do misky sahat a brát ji psovi. To dominantní pes nedělá, aby se s podřízeným handrkoval o jídlo. Buď mu ho nedá a nebo ho nechá být. Kdo bere psovi potravu a zase ji vrací, je konkurent a je třeba se proti němu ohradit. Ale pes si musí nechat sahat do misky. Nacvičuje se to tak, že dáme psu jen trochu potravy a necháme ho v klidu ji dojíst. Poté přidáme ještě trochu, dvakrát, třikrát a nakonec to nejlepší. Naše ruka v misce je pak vítána. Stačí to udělat jen několikrát, pes si zapamatuje pozitivní zkušenost a nemá důvod si misku bránit. Dominantní agresivita se projevuje u psů, kteří jsou uctíváni svým majitelem jako vůdci smečky. Majitel se chodí za nimi vítat na pelíšek, stále mají k dispozici potravu, mohou si vybrat místo na spaní podle svého a nikdo je z něj nesmí vyhodit, na procházce jdou kam chtějí a vláčejí majitele za sebou. Dostávají desátek z každého jídla a nikdo je více méně necvičí. Takový pes postupně začne tato privilegia považovat za samozřejmost a pokud mu je chce někdo upřít, bude se rázně bránit. Když se bude jednat o jedince se sklonem k dominanci, který by při vhodném zacházení byl skvělý společník, může nastat vážný problém, který je nepříjemný u malého psa a nebezpečný u velkého. Proto je vhodné po každém krmení misku uklidit, určit psu jeho místo, na které máme právo jej kdykoliv odeslat, naučit psa několik základních povelů za odměnu a na procházkách určovat trasu i činnost. Pokud přitom budeme laskaví, trpěliví a důslední, pes bude šťastný a my také.
S malými štěňaty jsme probírali metodiku výcviku, která tu už byla několikrát popsána a vrátíme se k ní v některé další lekci.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.10.2016
  • 118 zobrazení
muhl
TAK,JE TADY NOVÝ VÍKEND. NA STOLE MI LEŽÍ ZVADLO,V BOTNÍKU JSOU PŘIPRAVENÉ KANADY A V PŘEDSÍNI ZBALENEJ BÁGL. KAMERA I FOTOAPARÁT ULOŽENY VE ŽRACÁKU A JÁ NATĚŠENEJ VYPADNOUT VEN. OPĚT NA SÁZAVU. ŘEKU KTERÁ JE MOU SRDEČNÍ ZÁLEŽITOSTÍ. NA NADRAŽÍ MÁM SCUKA S JIŘČOU. ALE ČEKÁ MĚ VELKÉ PŘEKVAPENÍ.POTKÁVÁM TAM KAMARÁDY Z ČESKÝCH BUDĚJOVIC. T.O.SATAN. JEDOU NA TÝDENNÍ VANDR. SPOLEČNOU CESTU MÁME AŽ DO HAVL. BRODU. TAM SE SETKÁVAJÍ S KAMARÁDY Z OSTRAVY A MY ZASE S BRŇÁKAMA. ONI JEDOU NA DOUBRAVKU A MY NA SÁZAVU. CESTA UBÍHÁ RYCHLE. VE SVĚTLÉ NENÍ ČAS ANI NA CIGÁRKO. JEN JSME PŘESEDLI UŽ TO S NÁMI HURVAJS SVIŠTÍ PODÉL ŘEKY PŘES SMRČNOU,STVOŘIDLA ,LEDEČ,DO CHŘENOVIC. TAM V HOSPŮDCE NÁS VÍTAJÍ DÁLŠÍ KAMARÁDI. SETKÁNÍ JE BOUŘLIVÉ A SRDEČNÉ. TAK TO JE TO CO MĚ VŽDY V TÝDNU CHYBÍ. TAKOVÁTO SETKÁNÍ.NO DÁVÁME POLÉVKU, NĚKDO PIVKO. JÁ JAKO VŽDY KAFÍČKO. NA PITÍ JE ČAS AŽ VEČER. SEDÍME ASI TAK HODINU A KLÁBOSÍME. OPĚT SETKÁNÍ S LIDIČKAMA PO 20 LETECH. BOŽE JAK TEN ČAS ŠÍLENĚ LETÍ.A PAK VYRÁŽÍME NA FLEK. VÍCE NAPOVÍ FOTO. ALE UVÍTÁNÍ NA OSADĚ BYLO BOUŘLIVÉ. TAK CO VÍCE PSÁTI? SNAŽIL JSEM SE VŠE ZMAPOVAT AŽ DO 5 HOD. DO RÁNA. KROMĚ PSŮ A MĚ BYLO VŠE VE SPACÁKU. NO A JE NEDĚLE A ZASE DOMŮ. TAK SE BUDU TĚŠIT NA DÁLŠÍ VÍKEND.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2015 až květen 2016
  • 250 zobrazení
sirius-rescue
Intercup Humanity, Mistrovství ČR/Int. IRO Testing Event, Spáleniště, 12.-14.6.2015

V polovině června se ve výcvikovém středisku Spáleniště konal závod záchranných psů Intercup Humanity, který byl zároveň mezinárodními zkouškami IRO a Mistrovstvím ČR. Akce probíhala v nejvyšším stupni v kategorii stop, ploch a sutin a rozhodčími byli Ch. Kranz (AT) a T. Lee (KOR). Zřejmě množství jarních akcí způsobilo velmi malou účast, v kategorii sutin bylo jen 16 závodníků, v kategorii ploch 13 závodníků a v kategorii stop 3 závodníci. Podmínky byly opravdu velmi náročné a to především kvůli tropickému počasí, což se odrazilo i v relativně nízkém bodovém hodnocení. Vítězkou ploch se opět stala úřadující Mistryně světa a Mistryně Německa Petra Grothe z Holandska, kategorii sutin Isabella Kühn z Německa a kategorii stop domácí Miloslav Čeněk. Akce se zúčastnil náš člen Pavel Šabacký s Codym. V sobotu dopoledne ve velkém parnu bez pohybu vzduchu s nálezem všech tří osob získali na speciálu 164 bodů, což byl pátý nejlepší výsledek a v rámci českých závodníků druhý nejlepší. V neděli jim bohužel na poslušnosti štěstí nepřálo a posunutí do stínu během odložení a nekoncentrovanost při náskoku na pohyblivou lávku je stála limit. Celkově tedy získal 226 bodů ve známce neuspokojivě a protože pořadatelé vyhlašovali pořadí všech závodníků, tak získal 7. místo.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2015
  • 51 zobrazení
milanfoukal
JEZDECKÝ VÍKEND V RADKOVĚ LHOTĚ PLNÝ SLUNÍČKA
Po celý uplynulý víkend se v agroturistickém areálu v Radkově Lhotě zápolilo. V sobotním odpoledni byly na programu westernové disciplíny obohacené o hobby parkur mini. V neděli pak byly na programu parkurové disciplíny s „L*“ a jako bombónek připravili organizátoři skokové derby a nejnáročnější část jezdecké disciplíny military a to cross country. V pondělí si zde pak dali dostaveníčko milovníci psů v coursingu.
Od dubna radkolhotští zorganizovali již sedm jezdeckých dnů a slavnostní ukončení sezóny plánují na sobotu 17.10. 2009. Tím však ještě jejich letošní pestrá činnost nekončí, protože na 12.12. 2009 je připravován galavečer u příležitosti vyhlášení jezdecké soutěžě mikroregionu Moštěnka.
V sobotu a nedělni si v zápolení dobře vedli i domácí zástupci. V sobotu sie v parkuru mini na 3. místě umístnila Tereza Svobodníková v sedle Helia a v neděli plně využili znalost překážek Helium s Milanem Foukalem (úvodní foto) ve skokovém derby a zvítězili. Pro tuto dvojici to tak bylo již páté letošní vítězství. Navíc v cross country obsadili koně trénovaní v domácím jezdeckém klubu hned první tři místa.

Výsledky:
Neděle 27. 9. 2009 parkury a další jezdecké disciplíny.
Parkur stupne "ZM" Cena pivovaru Zubr
1. Janíková Anna (JS Bzenec) LAVINA-TEČ
Parkur stupne "Z" Cena Hanácké kyselky
1. Ing. Vojtková Lenka (JO TJ Sokol Troubky) VALOR 1
Parkur stupne "ZL" Cena OBCE Radkova Lhota
1. Žitná Lenka (Sportovní stáj Vittoria) IRIS 2
Parkur stupne "L*" Cena Jezdeckého klubu o.s. Radkova Lhota
1. Vaculová Lenka (JK Holstein) LAVINA
Pony Cena městýse Dřevohostice
1. Hanáčková Alexandra (JK Ramír Bělov) DAMBRA
Skokové derby Cena JKV Traiding Přerov a ZD Troubky
1. Foukal Milan (JK o.s. Radkova Lhota) HELIUM
Cross country Velká cena mikroregionu Moštěnka
1. Boček Pavel (Yvona Zelenková) HUNTER
2. Foukal Milan (JK o.s. Radkova Lhota) VERONIQUE
3. Boček Pavel (Yvona Zelenková) HEATHER

http://lape.rajce.idnes.cz/Parkurove_zavody_Radkova_Lhota-_27._9._2009/
http://carcoolka.rajce.idnes.cz/Parkurove_zavody_Radkova_Lhota_27._9._2009/
http://elsiska.rajce.idnes.cz/2009-09-27_zavody_radkova_lhota2009
více  Zavřít popis alba 
  • srpen až září 2009
  • 561 zobrazení
bannditos
Do rumunské Transylvánie se dá nyní dostat levně s leteckou společností Wizzair. Letenky z Bratislavi do Cluj-Napocca a zpět se dají pořídit za krásných 20 Euro. Koupili jsem je a začal plánovat náš pobyt. Po příletu jsme šli na nádraží koupit lístky na další den na vlak a poté se ubytovali v předem vytipovaném hotelu Lucy Star. Odhodili jsme na pokoj batožiny a vyrazili na oběd a prohlídku města. V centru jsme navštívili druhý největší kostel v Rumunsku před kterým je monumentální socha Mathiase Rexe. Další den bylo velice deštivo a tak jsme naši cestu vlakem přesunuli až na odpoledne kam jsme popojeli do vesničky Bologa. Odtud započala naše pouť, bohužel prvních pár kilometrů jsme museli po silnici až k odbočce na chatu Vladeasa. Odtud dál vedla sice také silnice, ale byla to už jen prašná štěrková cesta. Po pár dalších km už se začlo smrákat a tak jsme už hledali vhodné místo pro stanování. Bylo to blízko potůčku a v noci nás překvapila docela zima. Další den byla nášim cílem horská chata Vladeasa. Bohužel po příchodu k ní nás přivítala jen smečka štěkajících psů. Chata byla zavřená a tak jsme pokračovali dál a po chvíly jsme se na kopci najedli z vlastních zásob. Tento den jsme došli na stanoviště s ohništi a hned toho využili a rozdělali oheň. Suchého dřeva bylo spoustu a tak nebyl problém udělat celkem slušnou fatru. Ráno nás překvapila dodávka z které vyskákala celá rodinka a šla sbírat brusinky, kterých tam bylo miliardy. Další den bylo takové všelijaké počasí, čekali jsme, že začne pršet, ale naštěstí se nic hrozného nedělo a spadlo pouze pár kapek. Užívali jsme si výhledů až jsme došli na další místo, které si vyloženě říkalo ať si tam postavíme stan. Tu noc nám spalo něco vedle stanu a pěkně to brumlalo, doteď je mi záhadou co to bylo. Ráno jsme posnídali, sbalili stan a pokračovali dál. Cestou jsme potkali asi čtvrtého baču se stádem ovcí a smečkou psů, ze kterých jsme měli velký respekt. Tentokrát baču poslouchali a zůstali stát opodál. Bača si s náma chtěl povídat a tak jsme vedli rumunsko-český dialog každý po svém. Dal jsem mu napít slivovice a velice mu lahodila, že chtěl ještě. Pomalu se blížil cíl naší výpravy a to osada Padis kde jsme se naobědvali a ubytovali se v penzionu, sprcha už přišla vhod. Odtud jsme ráno vyrazili po silnici, prašné cestě a měli v plánu stopovat. Po pár km chůze se nám za zády objevila dodávka, zvedám palec, dodávka zastavuje. Na předních sedadlech už bohužel nějácí stopaři sedí a tak nám nabízí místa vzadu, bez oken, po tmě a rychle se vydýchávajícím vzduchem. Měl tam bedýnky s nasbíranými houbami, měl štěstí že sem mu je během té divoké cesty nepoblil. Dovezl nás až k normální silnici kde jsme pokračovali ve stopování do města Huedin. Projelo vícero aut, zhruba tak pět, až šesté nás vzalo, to už jsme šli nějákou tu hodinku. V Huedinu jsme si dali pivo naobědvali se a šli na vlak. Vlak měl asi hodinu zpoždění, ale nikdo to neřešil. Dojeli jsme zpět do Kluže, kde jsme se ubytovali v penzionu Schwartz na dvě poslední noci. Ráno jsme posnídali a vyrazili do skanzenu a poté přes central park do Botanické zahrady. Bylo to úžasné a se spoustou nezapomenutelných zážitků se vracíme další den brzy ráno domů.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2017
  • 267 zobrazení
neposednetlapky
Naprostá hrůza :(. Podařilo se odvézt jen jednu fenečku, nemá ani rok. Zato má krvavý výtok, zřejmě děloha případně je nakrytá. V bytě je spoustu psů, velký smrad a nepořádek. Fena pitbula uvázaná v podkroví, bez možnosti venčení, mezi potkany. Dále případ řešíme.

5.5.2017

Celkem bylo na místě 16 pejsků, z toho je pět malých štěňat a jedna březí fena. Část pejsků převezmou do jiných sdružení, část zůstane u nás.
Tito pejsci jsou v karanténní místnosti, kam 3 x denně dojíždí personál veterinární kliniky. Ani jeden nebyl navakcinován, odčerven, nic.

Březí fenka - objevily se obrovské komplikace, bude muset jít na operaci. Je to hrůza :(.

11.5.2017

Kuki a Kofi
Představujeme Vám první dva pejsky z kauzy Vítkovice. Jsou to pejsci - klučíci Kofi a Kuki. Oba dva odhadem cca 3 kg, později upřesníme. Malincí, bázliví. Kuki je odvážnější. Oba adoptování :).

14.5.2017

Isabelka
Isabelka je moc hodná a naprosto úžasná. Hledáme pro ni dočasnou péči.

19.5.2017

Dvě fenečky jsou po operaci:

Meggie- měla v bříšku "hybridní plody" :( sama by porod, podle paní doktorky, nepřežila. Má za sebou složitou operaci a je ze všech miláčku nejbojácnější. Je to ta fenečka, která na mne tak vyděšeně koukala ze skříně.. :( Megginka se každým dnem lepší a to hlavně díky dvěma našim úžasným tlapkám, které se jí i ostatním pejskům denně poctivě věnují. Meginka hledá domov. Má cca 1,5 - 2 roky, váha 3 kg. Je to bázlivější fenečka, musí se na ní pomalu a musí si na vše zvyknout, pak je to miláček, který se od Vás nehne ani na krok a bude s Vámi chodit i na záchod :) Je 2x očkovaná, čipovaná, kastrovaná. Je to fenečka z kauzy Vítkovice - ze skříně (viz dřívější videjko) S pejsky je kamarád. Tichoučká jak pěna, nenáročná, čistotná. Doma umí být sama, neštěká, nekňučí (má tam ale psího kamaráda). Vhodná do klidnější domácnosti, prozatím štěká na nově příchozí a návštěvy.

Puppy - fenečka, která byla vzatá ještě před samotným odchytem - vzala jsem jí okamžitě, protože krvácela z vulvy a docela masivně. Zánět. Je již po operaci.
Puppy je v dočasném domově, hledá domov.

Rexík - dnes odjel do dočasné péče a pod křídla spolku Naděje pro kámoše z.s.

Lolinka - měla by jet zítra také pod křídla Naděje pro kámoše z.s

Fuffi - adoptován :).

Sheilinka - větší fenečka, skoro střední postavy : Sheilinka byla strašně moc bojácná, nyní je jako vyměněná :) je úžasná a v neděli si ji odváží hodná paní Peťka Suchánková pod spolek Psí cesta František.

Kejtinka - fenečka york. terriéra, kterou si vzala do péče paní doktorka Jana Kouřilová z kliniky Lískovka Jana i se Štěňátky. Kejtinka i štěňátka jsou zamluvena.

Kukínek - nejmladší z pejsků ( půl roku max. ) - je k adopci

Pipinka - fenečka nejmenší ze všech :) také čeká na nový domov :)

Představujeme Vám posledního pejska – tedy pejsky z kauzy Vítkovice. Je to hrdá maminka – fenečka yorka a jejich pět dětiček. Otec bude pravděpodobně čivava. Štěníci mají 4 týdny. O fenečku a štěníky se nám stará paní veterinářka z Lískovky.
více  Zavřít popis alba 
  • jaro 2017
  • 150 zobrazení
sirius-rescue
SIRIUS letos opět pořádal dva záchranářské poháry, po ryze sportovním březnovém Polná Cupu 2016 se v neděli 22.5. uskutečnil v Brně Moravia Cup 2016, zaměřený na praktickou činnost v sutinách a plochách. Akci řídila hlavní rozhodčí Pavla Foltynová a sjelo se na ni dvacet psovodů z celé České republiky, Polska a Slovenska, aby si zacvičili formou soutěže. Pořadatelé pro ně připravili kromě dvou náročných terénů i malé překvapení. Byly nalosovány nahodilé dvojice (sutinář a plochař), které půl hodiny před svou speciální prací musely ve spolupráci prohledat budovu se dvěmi ukrytými osobami a pokud možno je najít a označit oběma psy. Jeden z úkrytů byl otevřený kanál s osobou vzdálenou od otvoru asi tři metry, aby ji pes neviděl. Druhým úkrytem byla plošina vedle schodiště, takže pro psy horní úkryt. Psovodi měli vyhrazený prostor, odkud mohli psy vysílat do terénu a toto společně s náročnými povětrnostními podmínkami bylo asi příčinou poměrně nízké úspěšnosti na tomto pracovišti, které posuzoval pan rozhodčí David Hynek.

Rovněž terén pro týmy pracující v sutinách byl umístěn v areálu Pod Hády a posuzující Šárka Chmelová s Adamem Vasilovem nachystali opravdu náročné hledání. Oproti zvyklostem musel stát psovod uprostřed sutiny a prohledával své okolí. Aby byl ale pes úspěšný, musel se k jedné ze tří osob prodrat sutinami do zhruba padesát metrů vzdáleného místa. Tohoto figuranta našly jen dva týmy z deseti.

Plochu posuzoval pan rozhodčí Pavel Šabacký, který tentokrát rozmístil tři hledané subjekty zcela jednoduše, bez záludností a překvapení. Hustý porost připomínající džungli, jeho tvar a velikost a hlavně neustále stoupající teplota byly dostatečnou zátěží pro práci psů. Jen vítěz nakonec našel všechny tři osoby dokonce pět minut před uplynutím limitu. A nutno přiznat, že to byl pes, kterému povaha terénu nedělala žádné potíže a únava na něj začala doléhat až těsně před ukončením práce.

Způsob hodnocení byl jednoduchý, jednotlivci si přinesli své získané body ze společné práce a k nim pak přidali ty z individuálního hledání. Dvojicím se pak prostě sečetly všechny dosažené body.

Organizačně se do akce zapojili nejen členové SIRIUS z Brna a okolí, ale pomáhat přijeli i zástupci obou pobočných spolků, tedy ZKS Poodří a Sirius Rescue Pardubice. Velký dík patří i dobrovolným figurantům z ČČK Brno a webu figuranti.cz. Děkujeme samozřejmě partnerům soutěže, firmám Trikaya a Nativia, Městské části Brno Židenice a Nadaci ČEZ a pochopitelně všem psovodům za účast a výkony a gratulujeme vítězkám Tereze Litterové v plochách a Júlii Bukovinské v sutinách a vítěznému družstvu ve složení Júlia Bukovinská a Lenka Knolová.

Závodu se zůčastnili i 4 naši členové - Hana Hluštíková v plochách, Hana Loužilová, Miloš Hušek a Simona Hurábová (Sirius Rescue Pardubice) v sutinách. Do jednoho družstva se vylosovaly Hana Hluštíková a Hana Loužilová, které v družstvech získali druhé místo.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.5.2016
  • 161 zobrazení
mysticsmile
Moravský kras a okolí po zimě opět patří turistům!

Neděle jako vymalovaná. Od rána jasno, obloha bez mráčku. Už od Rájce směřovaly k Černé Hoře proudy pěších, po silnici šlapala do pedálů řada cyklistů. Všichni s jediným cílem, jímž bylo nádvoří Pivovaru Černá Hora.
Jako každý rok na začátku dubna zde místní i z širokého okolí vítají jaro a s ním i začátek nové turistické sezóny v destinaci Moravský Kras. Letos vyšla tato tradiční slavnost na neděli 2. dubna 2017.
Mottem byl tentokrát pokus o co nejvíce účastníků, kteří dosáhli na vavříny. Stačilo přinést jakoukoliv medaili, diplom nebo pohár. U stánků Infocenter Boskovic a Blanska se vytvářely dlouhé fronty. Každý chtěl ukázat to svoje „nej“ a zapsat se do snad možná budoucího rekordu.
Nad regulérností bděle dohlížel president agentury Dobrý den z Pelhřimova Miroslav Marek. Dvouhodinové sčítání začalo ve 12 hodin.
Prostranství dvora pivovaru se rychle plnilo, brzy zde nebylo téměř k hnutí a všechna místa u stolů byla beznadějně obsazená.
K dobré náladě vyhrávala country kapela Prak z Boskovic.
Kolem třinácté hodiny dorazila s úsměvem na rtech výprava boskovických Sokolek a hned bylo pořádně veselo.
Ve 14 hodin přišel čas prezentace měst Boskovic a Blanska. Starostka Bc. Hana Nedomová pochválila čtrnáctikilometrovou trasu, krásné počasí a všechny pozdravila. Připomenula mapový portál Daruma na Masarykově náměstí, kalendář akcí, virtuální prohlídku města – druhé místo ve Zlatém erbu JmK, mobilní aplikaci. Ještě vzpomenula Boskovické běhy, Půlmaratom Moravským krasem.
Místostarostka Boskovic Mgr. Dagmar Hamalová též všechny pozdravila, pochválila velký počet účastníků a že je stále hodně těch, co rádi cestují po našem regionu a pokračovala: „Vyhledávanou akcí je multižánrový Festival Boskovice 2017, letos bude v červenci jeho 25. ročník. Další akcí jsou Husí slavnosti se stylovým jarmarkem a gastronomickým svátkem.“ Závěrem připomenula, že kalendář akcí je zdarma k dispozici na Infocentru v radnici. „Všechny srdečně zveme do Boskovic.“
Blanensko představil místostarosta Ing. Jiří Crha. Připomenul proběhnuvší sobotní Pochod z sněženkou do Krasu, trasy 10, 25 a 35 kilometrů. Jedná se o obnovenou tradici, bude každý rok vždy první dubnovou sobotu. Uvedl, Turistická informační kancelář sídlí na Rožmitálově ulici, ta vydala leták s informacemi o nové mobilní aplikaci. Léto v Blansku – informace o zajímavých místech, Zámek, Muzeum, dřevěný kostelík, kostel sv. Martina s vyhlídkovou věží, aquapark, rekreační oblast Pálava, sportovní ostrov Ludvíka Daňka, Punkevní jeskyně Skalní Mlýn, Krasobus. Dále uvedl: „Blanenský zámek se zapojí do Muzejní noci 19. 5., Blanenský jarmark a Dětský den 27. 5., zveme i na hudební festival 24. června Morava park fest druhý ročník.“ Pozval ještě na celou řadu dalších akcí o prázdninách a listopadové Vítání sv. Martina.
Ve 14 hodin bylo ukončeno sčítání rekordu, na jeviště přišla senátorka za KD-ČSL pro obvod 49 Blanensko – Boskovicko Ing. Jaromíra Vítková. Pozdravila účastníky jedenáctého setkání na dvoře pivovaru. Pochlubila se, že s manželem dorazili na kolech. Na toto hned navázala pozvánkou: „V červenci už bude v provozu Cyklopark a Boskovické stezky. Přijeďte si to vyzkoušet.“ Připomenula, že je předsedkyní Kolegia pro Moravský kras a okolí, vyšly nové webové stránky moravskykras.eu, kde jsou všechny informace. Uvedla, že do této aktivity jsou zapojeny hrady, zámky, ubytovatelé, restaurace: „Nabídka je veliká, turistice a cykloturistice zdar!“
Kapela Prak zahrála ještě několik skladeb. Někteří účastníci roztančili prostor pod pódiem.
Poté ve 14.30 nastala vrcholná část programu – krájení turistického salámu. Slavnostní oficiální otevření turistické sezóny tímto společně provedli představitelé Boskovic, Blanska a Pivovaru Černá Hora. Za tímto účelem přinesly dvě sličné asistentky prkénko, nože a dlouhou „nohavici“ voňavé dobroty. Za cvakání fotoaparátů a bzučení kamer se to všem skvěle podařilo a turistika v destinaci Moravský kras a okolí byla oficiálně zahájena.
Salám byl poté pořadateli rozkrájený na kostky a mlsné jazýčky z řad účastníků se do něj mohly pustit.
Výsledky pokusu o nový český rekord vyhlásil president agentury Dobrý den z Pelhřimova pan Miroslav Marek. Pochválil krásnou jedenáctiletou tradici zdejších rekordů a konečně prozradil výsledek: „Dne se zde kromě 41 psů s medailemi sešlo 820 turistů, kteří dosáhli na vavříny. Tímto se zapisujete do Knihy českých rekordů. Děkujeme všem!“ Ozval se bouřlivý potlesk, hvízdání.
Vyhlášením nejnápaditějších rekordmanů a tahem tomboly byl oficiální program jedenáctého ročníku Otevíráni turistické sezóny pro Moravský kras a okolí ukončen. Díky Ing. Milanu Siverovi jsme pořídili ještě několik leteckých snímků a pak jsme se pomalu vydali k domovům plni nádherných zážitků ze Sluncem zalité pohodové neděle.
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 2.4.2017
  • 240 zobrazení
rozaliestihlova
  • 25.10.2020
  • 55 zobrazení
babootosha
  • 25.10.2020
  • 63 zobrazení
pejskowe
  • 18.10.2020
  • 16 zobrazení
polskej
1 komentář
  • letos v září
  • 37 zobrazení
Reklama