Hledání: 13-08-10 Smiloff Festival

Pro dotaz 13-08-10 Smiloff Festival jsme našli 20 001 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Sleva 35 %
Využijte slevu
na naše fotodárky.
Kód: OnaDnes2020
OnaDnes2020
lobotomchaly
  • 11.8.2013
  • 156 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
nemo
13. - 15. 12. 2019
Kokořínsko - Střezivojice a okolí, hrad Helfenburk
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • 14.5.2020
  • 59 zobrazení
mirovavro
Svoje texty na Rajce si sťahujem na pamiatku k súboru fotografii z jednotlivých akcii. Preto sa možno niekomu zdá, že opisujem zbytočne aj zdánlivé podrobnosti.
Pôvodne som túto cestu plánoval vlakom a osvedčeným bicyklom. Keď som zistil, že do rýchlikov už treba povinnú rezerváciu a miestenku na bicyklel, tak chudák bajk zostal doma. Ani jemu by sa nepáčilo päťkrát prestupovať len do obce Kriváň za Detvou. Aj dnes som 5 x prestupoval do východiska Lom nad Rimavicou, odkiaľ som nastupoval k obidvom prameňom . Na to že bolo 13 - tého, tak som podozrivo ľahko ( po štyroch prestupoch) docestoval do Brezna. V predtuche som sa necítil celkom dobre. Taktiež posledný spoj busom do Lomu n. Rimavicou vyzeral sľubne. Na zastávke už čakal starší pán - t.j. dobré znamenie. Pre istotu som si tým zdravším očkom potvrdil odchod 9:45 na výveske CP. Bus prišiel presne, pán nastúpil, ja nie - spoj ide iba do Čierneho Balogu. Vraj za týmto ide ten môj bus. Čakám 10 min. a nič. To horšie očko lepšie pozrie na vývesku a príde šok - bus ide iba v sobotu a sviatok. Z hrôzou uvažujem čo teraz..Ďalší bus ide 11:20 a to už nemám čas na jediný návrat domov. Momentálne nejazdia ani nočné busy do Čiech, takže plán B nie je možný. Cestujem od 4:43 a teraz sa mám iba vrátiť domov? Premietam si v hlave ako som si doma preveroval tento spoj pre istotu na dvoch prehliadačoch - zmeny cez pandémiu boli bežné. Vysvetlením je, že platnosť vyveseného CP je od 10.5.2020 a na internete boli 12.5.20 ešte staré údaje. Dnes už je tam správný údaj..
Taxi stanovište nevidím, ani sĺpy nie sú polepené vizitkami na taxi. Našťastie na budove stanice vidím kontakt. O chvíľu už druhýkrát v živote sa veziem v taxiku - od roku 1977. Cez igelitovú medzistenu nevidím poriadne na cestu, iba na vysvietený taxameter ako naskakuje cena. Cena bola presne ako vzdialenosť t.j. 24 €. Vraj penzisti cestujú zadarmo..Šťastný sa rozbieham z Lomu nad Rimavicou k prameňu Ipľa, lebo vypočítaný čas na chôdzu k dvom prameňom sa zhoduje s mojim odchodom busa späť. Šťastie, že fenka Terka ma doma občas donúti behať s ňou a teraz to troška uplatním. Ani domorodec ma neznechutí, že Ipeľ je ďaleko. Po tom, že idem ešte k Slatine iba "chápavo" kývne rukou..
Kúsok pred prameňom Ipľa fotím miesto leteckej tragédie. Aj pochmúrne a studené počasie vystihuje túto tragédiu. Pri prameni ešte pár hltov dobrej vody na rozľúčku a letím dole do Lomu n. Rim. a nižšie po hlavnej ceste do osady Vrchslatina k prameňu Slatiny. Na stránkach obce Hriňová som si doma stiahol a vytlačil mapku so súradnicami upraveného prameňa Slatiny. Na tomto mieste nachádzam iba divočinu a mokraď. Už mi je jasné, že stiahnuté údaje sú mi na nič. Potom nemám byť frfloľoš..
Náladu mi cestou späť vylepší nádherná panoráma hriňovského chotára, posiata starými dreveničkami medzi bývalými políčkami a pasienkami. V Lome n. Rim. mám čas na bus 2:15... Odchod busa som si pre istotu preveril v obchode, ktorý je jediný fungujúci prvok pre turistu. Obec veľmi upadá..Rátal som aj s tým, že bez premávajúceho busa zavolám opäť taxík. Preto mi dal ráno k tomu taxikár aj navštívenku..V špinavej čakárni konečne niečo zjem, zohrejem sa čajom a kávou z termosky a pešo idem smerom na Brezno, aby mi čas ušiel a nemusel som sa triasť od zimy.
V buse mi vodič povedal, že k prameňu Slatiny vedie odbočka z hlavnej cesty, ale oveľa nižšie a hlavne ďalej ako som ja hľadal. Tak sa tam niekedy predsa vyberiem vlakom a bajkom z Kriváňa ako som plánoval.
Brezno bolo aj po návrate zakliate, keď vlak meškal s odchodom pre mňa dlhých 10 min. Problém bol v tom, že ma čakali ešte dva ďalšie prestupy s malou časovou rezervou. Už som rezignoval a hlavne, že tu neostanem trčať na noc - čakáreň je od 22:30 zatvorená do 4:00..Šťastie sa napokon 13 -tého predsa usmialo a doma som bol 20:38 tak ako som mal naplánované.
Teraz sa výborne cestuje, kupé alebo "štvorku sedadiel " máme iba pre seba. Ráno som bol jediný v celom vagóne rýchlika Casovia, ktorý sa pred pandémiou výstižne nazýval "geriatrický rýchlik." Sprievodca si iba bezkontaktne overí kód na cestovnom lístku.
více  Zavřít popis alba 
  • 14.5.2020
  • 102 zobrazení
michnov
a další albo místních značek :D
Dneska i pár kousků z ciziny - ano i tam jsem chodil pěšky :D
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 14.5.2020
  • 46 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
fotohavlickova
FOTO POŘÍDILI:
ING. MAMICA ONDŘEJ a KATEŘINA HUSAŘÍKOVÁ
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 14.5.2020
  • 256 zobrazení
hanakzhor
Vzpomínkové toulání bývalým hlavním husitským městem na jihu Čech. Na vysoké skalnaté ostrožně mezi řekou Lužnicí a Tismenickým potokem, stávalo v minulosti keltské hradiště, pod kterým procházela stará cesta do Sezimova Ústí. V průběhu let bylo místo řídce a nesoustavně osídleno. První zmínka o malém sídlišti nazývaném Hradiště je z 1. pol. 13. století. Kolem r. 1268 se zmocnil této lokality král Přemysl Otakar II. a založil zde poměrně rozlehlé město s hradem pod stejným jménem. Rozvoj města byl přerušen r. 1276 Vítkovci. Ve 14. stol. tu založili Sezimové z Ústí hrad, později nazývaný Kotnov. Hrad je připomínaný ješte v r. 1370, sídliště však bylo opuštěno. V únoru 1420 sem z obranných důvodů přenesla své sídlo husitská obec z blízkého Sezimova Ústí. Během několika málo týdnů se v pevnosti s biblickým názvem Hradiště hory Tábor (později jen Tábor) shromáždily 3 až 4 tisíce stoupenců husitského hnutí z blízkého i vzdáleného okolí. Půdorys města s velkým náměstím byl přizpůsoben vojenským účelům. Táborské bratrstvo se pod vedením Jana Žižky a Prokopa Holého stalo dočasně rozhodující silou v zemi. Obec města ovládla i přilehlé okolí a stala se vůdčí silou radikálního husitského hnutí, jehož polní vojsko mělo posádky v řadě významných měst a operovalo ve všech zemích České koruny. Po skončení husitských válek Tábor uzavřel výhodnou dohodu s císařem Zikmundem, který Táboru r. 1437 udělil privilegia královského města, určil městský znak a daroval rozsáhlý pozemkový majetek. V r. 1452 za Jiřího z Poděbrad ztratil Tábor politickou i náboženskou nezávislost a přiřadil se k ostatním královským městům kališnického vyznání. Z té doby pochází kamenná zástavba města s řadou významných památek. R. 1493 byla pro zásobování vodou založena 50 ha nádrž Jordán, nejstarší údolní přehrada ve střední Evropě. V r. 1559 byla postavena renesanční vodárenská věž, začleněná do městských hradeb, rekonstruována v r. 1992. Po Bílé hoře město upadalo a rozvoj města začal až od 18. stol., kdy se stal Tábor v letech 1751-1862, s přestávkou v letech 1849-55, krajským městem. Většími závody byl pivovar na hradě Kotnově a tabáková továrna. V letech 1902-03 byla z Tábora do Bechyně postavena Fr. Křižíkem první elektrická dráha v Rakousko-Uhersku. Na Žižkově náměstí je gotická radnice z let 1440-1516 s mohutnou vysokou věží a empírovým průčelím z r. 1839 a novogoticky upravena v r. 1878. Na radnici je Husitské muzeum s nejstaršími podobami J. Žižky a Táborské středověké podzemí-patrové sklepy tesané ve skále. Děkanský gotický kostel Proměnění Páně na hoře Tábor z let 1440-1512, regotizovaný v letech 1896-97. Renesanční kašna z r. 1567 se sochou rytíře s městským znakem a dva kamenné stoly patrně sloužily husitům při bohoslužbě. Hrad Kotnov, který byl od r. 1420 s gotickou Bechyňskou bránou součástí městského opevnění. Z původního hradu je zachována mohutná válcová věž s přístupným vyhlídkovým ochozem. Pod hradem je starý hřbitov s gotickým, barokně přestavěným kostelem sv. Jakuba Většího z r. 1388 a zbytek židovského hřbitova z r. 1634. Na hřbitově je hrob Josefa Němce, manžela spisovatelky Boženy Němcové. Na náměstí Mikuláše z Husi je Okresní soud, původně barokní klášter augustiniánů a barokní kostel Narození P. Marie z let 1642-66. Husův sbor z r. 1939 a českobratrská modlitebna z r. 1932. Ve městě je množství gotických, renesančních a barokních domů. Bývalý špitál z r. 1503 byl v r. 1838 přestavěn. Při něm stojí barokní kostelík sv. Alžběty z r. 1690, přestavěný r. 1718, dnes kaple pravoslavné církve. Městské divadlo je z let 1886-87. Botanická zahrada založena r. 1866. Přes údolí Lužnice je železobetonový Švehlův most z r. 1935 a přes horní část Jordánu zavěšený most z r. 1991. Z dalších památek je na Žižkově náměstí barokní sousoší Piety z doby kolem r. 1770, Žižkova socha z r. 1884 od J. Strachovského. V Husových sadech pomník Jana Husa z r. 1928 od Fr. Bílka. Na tř. kpt. Jaroše v místech nacistického popraviště je od r. 1946 památník. Jižně od města v místní části Větrovy na návrší Hýlačka (525 m n. m.) stojí dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky na podezdívce, vybudovaná v r. 1920 jako rozhledna Svobody. Místní části Tábora je také obec Klokoty, původně ves s tvrzí Vítkovců připomínaná v r. 1220. Na místě tvrze zničené za husitských válek byl v letech 1701-04 vystavěn barokní poutní kostel Panny Marie s ambity, branami, kaplemi s komendou premonstrátského řádu. Nad pramenem Dobrá Voda je barokní kaple z doby kolem r. 1730 a u ní křížová cesta z pol. 19. stol. s lipovou alejí od Holečkových sadů. Žižka dal v Klokotech upálit Petra Kániše a na 50 jeho přívrženců ze sekty adamitů. V Táboře se narodil mimo jiné literární historik Václav Tille (1867-1930), sociolok Emanuel Chalupný (1879-1958) a hudební skladatel Oskar Nedbal (1874-1930) a také herec Jiří Hrzán (1939-1980). Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město a jeho okolí v průběhu několika desetiletí.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.5.2020
  • 58 zobrazení
montebobes
  • 13.5.2020
  • 136 zobrazení
sdhck
Místo události: okres Náchod - Červený Kostelec x Končiny
Datum a čas ohlášení: 13.05.2020 13:43
Typ zásahu: Technická pomoc - Odstranění stromů
Zasahovaly jednotky: JSDH Červený Kostelec (Město), HZS Náchod.
Popis zásahu: Hasiči vyjeli na spadlý strom přes celou šíři komunikace. Hasiči strom rozřezali motorovou pilou, na stejné komunikaci objevili další spadlý strom který odstranili a cestu tak zprůjezdnili. Spolupráce s HZS Náchod a Městskou policií Červený Kostelec.
Výjezd: RZA-L1 MB Sprinter (Město).
více  Zavřít popis alba 
  • 13.5.2020
  • 245 zobrazení
mzsdr
Zde si prohlédnete práce našich žáků, které žáci tvořili doma. Moc se snažili a my jim za to děkujeme. Jsou to šikulky.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 13.5.2020
  • 283 zobrazení
dany1973
  • 12.5.2020
  • 104 zobrazení
kiki-jiki
Vandr čtyř kamarádů, z nichž každý šel trochu jinou trasu a ušel trochu jinou vzdálenost (kupříkladu já šel přes 13 kopců a navigace mi naměřila 58 km). K dlouhému výletu po Chudenické vrchovině a okolí mě inspirovala Čtyřhranka, ale na rozdíl od její trasy jsme šli směrem, který doporučuje autor stejnojmenné série keší.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2020
  • 60 zobrazení
trampskalaci
Vandr Český les. Na tenhle vandr měl nápad Zdenda a tak jsem se s Jakubem přidal. Český les byl osidlován počátkem 16. století a vznikali tu tak první sklárny, železárny a cihelny. Stal se tento kraj těžce průmyslovým a byl zdevastován více jak vnitrozemí, svojí masovou těžbou dřeva, kterou bylo potřeba na výhně. Na přelomu 20. století zde vše utichalo a příroda si vše brala zpět do dnešní podoby. Vše tak dokončila Železná opona. Na vandr jsme tak vyrazili v pátek v 5:40 z Jihlavy a v Domažlicích jsme se objevili kolem 12 hodiny a dali si tak karanténí 2 pivka, odsud nám jel bus do České Kubice. Řidič nám říká, že před námi už dva trampy tam vezl. Vyskakujeme v České Kubici a jdeme směr Zelená Chýše. Trochu stoupání. krásná bouda, kterou zde obývali zřejmě skauti začátkem 20. století. Odsud jdeme na Českou studánku a na bývalou Bystřici. Zdejší sklárna je již zpustlá. Ale zde byl řezaný vánoční strom pro ŘÍM. I ostatní smrky zde jsou velmi krásné. Odsud nás čeká jen stoupání. 450m převýšení ke Třem znakům. Snad již nikdy nepůjdu. Tři znaky krásné prostředí, dáváme večeři a ohýnek. Ráno nás probouzí srnky. První Němci a jsme foceni do Německé knihy o zdejších horách. Po prvním snad kilometru nás zastavuje pohraniční stráž. Myslel jsem, že je to pojízdný bar a ono tohle. Policista a vojáci nás tak kontrolují a podivují se nad tím, že jsme z Humpolce. Pokračujeme na Čerchov. Na Čerchově potkáváme ony dva trampy, které vezl autobusák v pátek. Jeden z nich na Čerchově sloužil, tak nám povyprávěl. Odsud se suneme do Capartic, dáváme karanténí pivo a karanténího langoše. Teď už jen finálových 13 km jdme přes hřebeny s bouřkou v zádech, občas ji unikneme občas nás dostihne. Jdeme na pramen Pivoňky pak přes Harštejnské Chaloupky, kde jsou zbytky základů po této vesnici. Unaveni docházíme na Pramen Radbuzy. Zde dáváme večeři a ohýnek. V neděli odcházíme na Pivoň na pozůstatky kláštera a do Mnichova, kde si děláme srandu, kdy má výkop obávaný Bayern. Docházíme do Poběžovic, opět karanténí pivko a domů. Cestou domů nás potkal průvodčí tramp a tak nám kamarádsky dal jízdné až od Plzně, kde on svůj šejdr končil.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2020
  • 207 zobrazení
kppturista
DALŠÍ FOTO Z VÝLETU NAJDETE I NA ADRESÁCH: umlik.rajce.idnes.cz + toulafky.rajce.idnes.cz V krásném "tričkovém" počasí nás vedl Petr Kožený k "okénku" hospody v Bělči a poté k rybníku Výskyt v Hradeckých lesích, kde jsme si opekli přinesené uzeniny. Potom jsme pokračovalisměr lesní hřbitov a do HK jsme odjeli ze zastávky Zděná bouda. Šlo nás 13 a ušli jsme 12,5 km.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 10.5.2020
  • 101 zobrazení
spitboy
Historie zámku Častolovice sahá do 13. století, kdy zde stála vodní tvrz. Později patřily Častolovice několika různým majitelům. Nejznámnější z nich byl Jiří z Poděbrad, jehož první ženou byla Kunhuta ze Sternberga. V roce 1495 koupil Častolovice Vilém z Pernštejna, jeden z nejmocněčnějších pánů tehdejší stavovské monarchie. Poté v roce 1577 přešly Častolovice do vlastnictví Rudolfa II., který je o sedm let později prodal pánům z Oppersdofu.
V letech 1588 – 1615 Jan Bedřich z Oppersdorfu a jeho žena Magdaléna z Donína nechali přestavit vodní tvrz na renesanční zámek. Roku 1694 koupil Častolovice nejvyšší purkrabí království Adolf Vratislav ze Sternberga.
V druhé polovině 19. století byla část zámku přestavěna v novogotickém slohu a byl založen anglický park. Na začátku 20. století byly novogotické prvky ze zámku víceméně odstraněny, aby tak opět vynikla jeho původní renesanční podoba. Nad vchodem byla vystavěna mohutná věž a do ní byla umístěna vodní nádrž, která zásobovala vodou celý zámek včetně kašny na nádvoří. Východní křídlo zámku bylo zvýšeno o jedno poschodí, aby byl zámek schopen ubytovat všechny členy rodiny.
V roce 1940 přešel zámek pod německou nucenou správu, která v roce 1942 donutila rodinu Sternbergových sídlo opustit. Po II. Světové válce bylo častolovické panství navráceno Leopoldovi Sternbergovi, ale pouze do roku 1948, kdy bylo panství zkonfiskováno státem.
V roce 1992 byl zámek v restituci navrácen současné majitelce Dianě Phipps Sternbergové.
Ta na zámku žije a stále pracuje na jeho správě a zvelebování.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.5.2020
  • 13 zobrazení
khaar
Vycházka z Radovesnice smer Kbel spojená se sberem lístku na zdobení vajícek, pampelišek na caj a samozrejme cerstvých proutku na pomlázku. Velikonoce jsem co se fotek týce trochu ošidil, takže jsem pouze zdokumentoval pár vajícek, výzdobu a již zmínený pampeliškový caj.
Kategorie: lidéoslavy
více  Zavřít popis alba 
  • 9.5.2020
  • 140 zobrazení
radekgre
Starý Jičín je zřícenina hradu nad stejnojmennou obcí Starý Jičín v blízkosti města Nový Jičín. Hrad vznikl na konci 12. nebo na počátku 13.století. První písemná zmínka o něm pochází z 14. 7. 1240. Byl postaven na místě původní dřevěné tvrze a díky své strategické poloze a širokému výhledu do okolí plnil především vojenskou úlohu jako ochrana tzv. Jantarové stezky od Jadranu po Baltické moře.

Po osídlení naší vlasti Slovany nabyl Starojický kopec asi záhy funkce strážiska. Koncem 12. nebo na samém počátku 13. století se strážisko mění v pohraniční hrad střežící cestu do Polska. Hrad měl funkci vojenskou, z malé části snad i správní a odpočinkovou. Pod ním vznikla malá osada hradčanů nynější Starý Jičín, který byl asi po nějakou dobu nejzazším trvale osídleným místem při stezce. Nasvědčuje tomu i okolnost, že starojický kostel je zasvěcen sv. Václavu, podle tehdejšího pojetí patronovi státní hranice. Hrad i osada pod ním má nesporně jméno slovanské, související se slovem nebo vlastním jménem Dik -divý člověk, divokých mravů, divočák. Dotvořen příponou -ín znamená Dikův /majetek/.

Starý Jičín se stal již na počátku 13. století tržní vsí. Při spojovacích cestách s okolím vznikaly další kolonizační osady. Tyto se stávají součástí panství, jehož tržním centrem je Starý Jičín. Patrně již kolem r. 1230 získal Starý Jičín s okolím Arnold z Hückeswagenu, šlechtic pocházející z Porýní, jenž zastával dosti významné místo v družině Přemysla Otakara I. První písemná zmínka o hradu pochází ze 14.7.1240, kdy Arnold z Hückeswagenu vydával v „Ditschin“ darovací listinu pro premonstráty ve Steinfeldu. Počátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánů z Kravař. Po několika změnách majitelů po husitských válkách získává panství na počátku 16. století rod pánů ze Žerotína. Počátkem třicetileté války ztrácejí Žerotínové panství i hrad, který je v průběhu války obsazován vojsky obou stran. V držení Starého Jičína se v průběhu 17. a 18. století vystřídala řada rodů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů. Vzhledem k nezájmu majitelů hrad rychle podléhal rozkladu. Bohužel ani snaha hraběte dr. Bedřicha Deyma na počátku 20. století nezabránila hlodajícímu zubu času a z kdysi mohutného hradu se stala zřícenina.

V roce 1996 byla obcí zrekonstruována hradní věž. V patrech byla nainstalována dobová expozice zbroje a dokumentů o hradě a panství Starý Jičín. Obec Starý Jičín nadále pokračuje v rekonstrukci hradních zdí za finančního přispění z Ministerstva kultury v programu Záchrana kulturních památek.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 8.5.2020
  • 44 zobrazení
Reklama