Hledání

46 626 vyhledaných výsledků

Pexeso pro děti
na prázdniny

Za pár korun spoustu legrace
a ještě dětem cvičíte paměť.
Kód: NaPrazdniny

199 s kódem
vanza
  • 13.10.2013
  • 58 zobrazení
  • 0
vanza
  • 13.10.2013
  • 50 zobrazení
  • 0
vanza
  • 13.10.2013
  • 59 zobrazení
  • 0
vanza
  • 13.10.2013
  • 69 zobrazení
  • 0
bebe52
Liga dorostenek divize II : Remízové drama s Mostem, nadílka z Liberce
Další víkendový blok dvou zápasů mají za sebou dorostenky FBC Teplice. V neděli 20. října 2013 se ve SH v České Lípě utkaly v zápasech s dorostenkami z klubů FBK Wings Most a FBC Liberec. Po minulém skvělém začátku, když z prvních dvou zápasů (SK Turnov, FBC Česká Lípa) dokázala děvčata získat plný počet 6 bodů, byl bodový zisk zklamáním. Děvčata získala 1 bod za remízu 1:1 s FBK Wings Most. Za obdrženou „florbalovou nadílku“ 2 : 9 od FBC Liberec se opravdu žádné body nepřidělují. Přesto pokud budeme hodnotit vstup do sezóny dorostenecké ligy – divize II celkově po 4 odehraných zápasech, kdy se týmy již utkaly navzájem každý s každým, lze ho považovat za povedený. Tým je v soutěži nováčkem a situace je obdobná jako u starších žákyň : velká část mužstva je tvořena hráčkami, které v dorosteneckém florbale sehrály svá první mistrovská utkání, tým je spíše doplněn několika děvčaty, která tuto úroveň již hrála. Podobně jako u starších žákyň, kde táhne gólově tým Barbora Tomanová, tak i u dorostenek toto platí u Barbory Gabrielové, která dala všechny góly FBC Teplice, které se podařily vsítit soupeřkám z Mostu a z pod Ještědu.
Situace v naší divizi II bohužel podle očekávání směřuje k jasné dominanci dorostenek z Liberce, které zatím vyhrály vše a většinou rozdílem třídy. Myšlenka na to, že bychom se mohli s klubem z Liberce „přetahovat“ o 1. místo v divizi se nyní jeví jako velmi odvážná.... :-) . Šance všech ostatních týmů jsou velmi vyrovnané a je zjevné, že vyhrát, ale i prohrát, může „každý s každým“. Krásným příkladem může být tým FBK Wings Most, kterému se v neděli podařilo získat 4 body.
První zápas ve sportovní hale v České Lípě sehrály dorostenky FBC Teplice s týmem dorostenek z Mostu – FBK Wings Most. Tento „remízový nervák“ začal v 11 hodin a symbolicky skončil výsledkem 1:1. Nutno podotknout, že remíza byla více než spravidlou dělbou bodů. Děvčata začala aktivně a po rychlém rozehrání situace a vytvoření tlaku směrem do útoku, se dostala k zakončení Barbora Gabrielová a pěknou střelou nedala golmance Mostu šanci. Bohužel od vstřeleného gólu byly hráčky Mostu nebezpečnější, pohyblivější a vytvářily si více šancí. Vyrovnání přišlo až 90 sekund před koncem, takže z pohledu, že děvčata celý zápas vedla, se může zdát ztráta bodů za remízu 1:1 jako smolná, ale po pravdě, mostecký gól „visel ve vzduchu“ celý zápas a jen díky dobrému výkonu brankářky Petry Adamcové a dávce štěstí, nepřišel dříve. Děvčata nedokázala mostečanky zatlačit a vytvořit si tlak na branku, nebyla aktivnější a pohyblivější, málo střílela. Neschopnost vsítit druhou popř. třetí branku a zápas zlomit. Je jednoznačné, že tento tým má na více. Zápas jasně předvedl, že výkon který stačí na výborné výsledky ve starších žákyních, v dorostenecké kategorii je průměr.
Druhý zápas začal ve 13 hodin a měl napovědět, jestli myšlenka na pozici lídra divize II je reálná. Jestliže remíza s FBK Wings Most této odvážné teorii přivodila menší trhliny, tak zápas s přímým konkurentem o 1. místo tento smělý sen naprosto rozmetal. (alespoň prozatím :-) …) Výsledek FBC Teplice dorostenky – FBC Liberec dorostenky 2 : 9 byl sice ovlivněn rychlými góly v úvodu, ale přesto plně vystihuje děj na hřišti. Hráčky Liberce měly velký pohyb vždy celé pětice, jednoduchým způsobem přes zpětné přihrávky na obranou linii dokázaly zamknout naše děvčata před golmanku Petru Adamcovou. Na libereckých dorostenkách bylo vidět, že jsou v soutěži již nějaký rok, jsou sehrané, perfektně komunikují, navzájem se hráčky nabízejí. Jestliže tým FBC Teplice v této kategorii má složení zaměřené hlavně do budoucnosti, tak naopak tým z Liberce je zřejmě na svém vrcholu a směřuje do juniorské kategorie. Děvčata pokud chtějí stíhat liberecké a vyhrávat ostatní zápasy v dorostenecké lize, musí přidat v pohybu, v pohybu hráček bez balónku, nabízení se a komunikaci mezi sebou. Některé technické a taktické dovednosti přijdou zcela jistě vyhraností a odehráním zápasů, ale ty fyzické je potřeba natrénovat. Prostě o stupeň vyšší „level“ vyžaduje jinou fyzickou úroveň, než starší žákyně, tím ovšem nemá být řečeno, že v této oblasti by neměly zapracovat i zkušenější starší hráčky.

FBC Teplice – FBK Wings Most 1:1 FBC Teplice – FBC Liberec 2:9
všechny 3 góly FBC Teplice Barbora Gabrielová
více  Zavřít popis alba 
  • 20.10.2013
  • 148 zobrazení
  • 0
babi90
Beseda a autogramiáda 30.5.2013 v Domě knihy Librex v Ostravě za účasti autora.

Milan Uhde (* 28. července 1936, Brno) je český spisovatel, dramatik, scénárista a politik. Za vlády komunistů byl významným představitelem disentu a po sametové revoluci v letech 1990–1992 působil jako ministr kultury české vlády a od vzniku samostatné republiky v roce 1993 byl 1. předsedou Poslanecké sněmovny České republiky, od ledna až do února roku 1993 na základě čl. 66 Ústavy také vykonával vymezené funkce prezidenta republiky. Z titulu své funkce kontrasignoval Ústavu České republiky.

Životopis

Narodil se ve smíšené právnické rodině, jeho matka byla židovka.[2] Za druhé světové války se snažila s tichým souhlasem svých rodičů získat dokumenty o nežidovském původu, přesto ale byla vystavena rasovému pronásledování. Milan Uhde ve svých pamětech popisuje jako jeden ze silných zážitků svého dětství, jak je vyháněn s matkou z obchodu, protože židé směli nakupovat jen v určené hodiny.[3]

Vzdělání získal v Brně: chodil zde do obecné školy, roku 1953 maturoval na gymnáziu v Králově Poli a v roce 1958 absolvoval Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity (později Jana Evangelisty Purkyně, dnes opět Masarykova univerzita), obor čeština a ruština. V 50. letech 20. století byl členem Československého svazu mládeže a vnitřně souhlasil s komunistickým režimem. Za zlom považuje rok 1956, kdy v důsledku událostí v Maďarsku ztratil komunistické přesvědčení a nebyl mu pak ani nabídnut vstup do KSČ.[3] Pracoval jako redaktor významného brněnského měsíčníku pro literaturu, umění a kritiku Host do domu (vycházel 1954–1970) a zároveň působil jako externí učitel na Janáčkově akademii múzických umění (1967 – 1971). V roce 1971 dosáhl titulu doktora filosofie.

Po zákazu časopisu se stává spisovatelem z povolání, ale roku 1972 se po zveřejnění článku v Rudém právu dostal na seznam zakázaných spisovatelů a jeho tvorba se nesměla publikovat až do sametové revoluce v roce 1989. Jeho knihy byly odstraněny z veřejných knihoven a bylo mu bráněno ve výkonu jakéhokoliv výdělečného povolání. Psal pod jmény jiných divadelní hry (nejčastěji pro Divadlo na provázku), publikoval v samizdatu, spolupracoval se zahraničními divadly a rozhlasovými a televizními stanicemi.

Podepsal Chartu 77, v roce 1988 se stal i signatářem Hnutí za občanskou svobodu. V roce 1989 založil spolu s jinými disidenty nakladatelství Atlantis a stal se jeho šéfredaktorem. Následující rok po něm tuto pozici převzala jeho manželka, aby se mohl plně věnovat politické kariéře.

V roce 1990 se stal po Milanovi Lukešovi druhým polistopadovým ministrem kultury. V roce 1992 se na JAMU habilitoval jako docent. Ve vládě působil původně za Občanské fórum (v roce 1990 zasedal v Kolegiu Občanského fóra), později přešel do ODS.[4] V období od 6. června 1992 do 6. června 1996 byl za ODS nejprve poslancem České národní rady (volební obvod Jihomoravský kraj) a po jejím přejmenování v souvislosti s rozdělením státu 1. ledna 1993 poslancem Poslanecké sněmovny. Ve stejném období byl od 29. června 1992 zvolen předsedou České národní rady a od 1. 1. 1993 se stal předsedou Poslanecké sněmovny.[5][6][7][8] V první den České republiky 1. ledna 1993 přednesl známý projev končící slovy „…Česká republiko, dobrý den!“.

Od roku 1996 se dostával mezi skupinu politiků ODS kritickou vůči některým názorům a postojům předsedy strany Václava Klause. Na kongresu ODS v prosinci 1996 přednesl polemický projev, v němž konstatoval, že ODS se zpronevěřuje svému programu a že opustila slušného občana. Zároveň označil volební slogan z voleb roku 1996 Dokázali jsme, že to dokážeme za nabubřelý a odpudivý. Zároveň ale zpětně (v rozhovoru z roku 2008) konstatoval, že Václav Klaus byl otevřený kritice a nebyl mstivý a že část vnitrostranické opozice se tehdy rozhodla pro „cestu kabinetního pokusu o odstranění Václava Klause z politiky“.[3]

Ve volebním období, od 1. června 1996 do 19. června 1998, byl rovněž zvolen do Poslanecké sněmovny, od 16. července 1996 do 9. června 1997 předsedal poslaneckému klubu ODS.[8] Po pádu koaliční vlády ODS se díky svému kritickému postoji ocitl mezi těmi, kteří byli vyzváni k odchodu ze strany, přestoupil tedy do poslaneckého klubu Unie svobody, jehož členem byl od 20. ledna 1998 do konce zkráceného volebního období. Byl iniciátorem několika poslaneckých návrhů zákonů, z nichž byl schválen pouze jeho Návrh novely zákona o mimosoudních rehabilitacích (78/1998 Sb.), který inicioval spolu s Jiřím Karasem. Zákon se snažil zrovnoprávnit nucené práce příslušníků vojenských báňských oddílů s nucenými pracemi příslušníků PTP.

Svůj přestup do Unie svobody hodnotil zpětně jako chybu („Ocitl jsem se ve straně, kde mě nechtěli. Kdyby byli přede mnou odhalili, že jejich hlavním cílem je poslat Klause do politického důchodu, byl bych řval jako tygr.“).[3] Již na jaře jaře 1998 napsal analýzu Jednadvacet záznamů o pravicové havárii, v níž se kriticky vyjadřuje o nově vzniklé Unii svobody.[9][10] V roce 1998 opustil aktivní politiku a stal se opět spisovatelem z povolání. Vydává pro nakladatelství Atlantis ve sbornících své dřívější práce, ale neváhá ani zahajovat nové projekty.

S postupem času se zdá, že se jeho názory opět sbližují s názory ODS. Lituje toho, že problémy ODS otevřeně nekritizoval už dřív, ale ozval se až v době, kdy se neřešeny rozrostly do takové šíře, že se jejich kritika stala nástrojem jiných snah než jen snahy o nápravu věcí (jeho dopis Václavu Klausovi k 60. narozeninám[11]) V názoru na události v ČT v roce 2000 se postavil na stranu ODS proti vzbouřencům.[12] V roce 2002 byl za ODS navržen a stal se místopředsedou Rady Českého rozhlasu.

Žije v Brně, od roku 1963 je jeho manželkou Jitka Uhdeová, v současné době jednatelka a ředitelka nakladatelství Atlantis. Má dvě děti: Michala (podnikatel) a Janu (pracuje v nakladatelství Atlantis). V roce 2011 byl zvolen 12 hlasy z 15 do čela Rady České televize (dvouleté volební období).
Dílo
Milan Uhde předčítá z časopisu Host do domu v brněnském klubu Desert 13. prosince 2009.

Jde o autora povídek, divadelních a rozhlasových her, scénářů a sbírek poezie.
Přehled děl

Do bitev půjde před řadami - báseň oslavující Klementa Gottwalda (1953)
Lidé z přízemí (1962)
Komedie s Lotem (1963) – rozhlasová hra
Hrách na stěnu (1964) – krátké povídky z každodenního života
Král Vávra (premiéra 1964 v divadle Večerní Brno) – satirická divadelní politická hra, variace na téma Krále Lávry ukazuje strojový svět odcizený lidem, kde trio vládců řídí zemskou poloosu. Hra je tvořena 10 obrazy, obsahuje 9 písní, balad, blues romancí a jednu mezihru. Autor zde navazuje na K. H. Borovského
Svědkové (1965) – původní absurdní rozhlasová hra, ukazuje bezmocnost lidí proti zlovůli policie.
Souhvězdí Panny (1965) – filmový scénář podle své povídky Ošetřovna, příběh o lásce a kamarádství z prostředí vojenského letiště. Film byl natočen téhož roku
Výběrčí (1966) – absurdní rozhlasové drama, dočkalo se i divadelního zpracování
Děvka z města Théby (1967 otištěna v květnovém čísle Divadla 18, téhož roku uvedena v Národním divadle) – původní divadelní hra, satirická variace na antické téma Antigony. Kritika hru strhala [1]
Obloha samej cvok (1967) – sbírka textů písní pro brněnské Divadlo X
Záhadná věž v B. (1967) – sbírka historických mystifikací
Ten, který přichází (1968) – rozhlasová hra
Parta (1969) – rozhlasová hra
Šach-mat, Vaše Výsosti (1969)
Vraždění ve Veracruz (1970)
Hra na holuba (1974) – původní divadelní hra, vyšla v samizdatu
Balada pro banditu (1975) – muzikálová adaptace divadelní hry na téma Olbrachtova Nikola Šuhaje Loupežníka, kterou napsal pod jménem Zdeňka Pospíšila pro Divadlo na provázku. Podle této hry vznikl v roce 1978 i stejnojmenný film režiséra Vladimíra Síse
Profesionální žena (1975) – scénář dramatizace na námět Vladimíra Párala, kterou napsal pod jménem Zdeňka Pospíšila
Zubařovo pokušení (1976) – rozhlasová hra, vyšla v samizdatu
Pohádka máje (1976, uvedeno pod názvem Poslední leč) – adaptace Mrštíkovy divadelní hry, napsal ji pod jménem Zdeňka Pospíšila, ten však v roce 1980 emigroval a spolupráci s Uhdem prozradil
Hodina obrany (1977) – televizní hra
Pán plamínků (1977) – původní televizní hra, vyšla v samizdatu. Motivem byly skutečné osudy některých disidentů, na kterých byla zločinně zneužita psychiatrie
Jitřenka naší slávy (1977) – rozhlasová hra o životě Boženě Němcové
Modrý anděl (1979) – původní rozhlasová hra, která byla zpracována i pro divadlo: monolog udavačky, která, zahrávaje si s životy druhých, srovnává svou situaci s údělem anděla spravedlnosti, zatíženého odpovědností za osud lidstva
Velice tiché Ave (1981) – autobiografická retrospektivní rozhlasová hra. Vyšla v samizdatu, později se dočkala i divadelního zpracování
Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl (1986, uvedena 1990) – divadelní hra, vyšla v samizdatu: životopisná parodie o Karlu Marxovi, vedoucí k divákově deziluzi
O divadle (vycházel 1986–9) – sborník, vycházel v samizdatu. Uhde zde byl spoluautorem spolu s Josefem Topolem a Václavem Havlem
Prodaný a prodaná (1987) – divadelní inscenace ztvárňuje osud Karla Sabiny, konflikt jednotlivce, politické moci a společnosti. Napsal pro Divadlo na provázku pod jmény Petr Oslzlý a Peter Scherhaufer
Česká republiko, dobrý den (Atlantis 1995) – projevy z období své činnosti ve vyšší politice, vybraných 50 článků pro Denní Telegraf a rozhovory, které vyvolaly čtenářský ohlas
Desítka her (Atlantis 1995) – sborník deseti nejdůležitějších divadelních, rozhlasových a televizních textů (Král-Vávra, Svědkové, Výběrčí, Parta, Zubařovo pokušení, Pán plamínků, Hodina obrany, Modrý anděl, Velice tiché Ave a Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl)
Balada pro banditu a jiné hry na zapřenou (Atlantis 2001) – sborník 10 titulů vydaných většinou pod cizími jmény aj.
více  Zavřít popis alba 
  • leden až květen 2013
  • 184 zobrazení
  • 0
keckar
4. miesto zo 159 škôl Banskobystrického kraja v malom futbale starších žiačok Jednota Cup 2012/13.
Bláznivý deň ...
Po včerajších správach - tretina dievčat má horúčku a kašle, mi ráno zamŕza uvítací a neveriaci úsmev, keď sa dozvedám infarktovú správu, že na Krajské kolo vo futbale do Rimavskej Soboty nemôže cestovať naša spoľahlivá kapitánka !!! Pot už oblial aj mňa, teplotu držím na uzde, no vcelku rozladení sme sa vydali na cestu. V RS sa zišlo 6 najteamov z BB kraja. Žrebovanie / moja šťastná ruka / nám určilo do B skupiny Banskú Bystricu a spriatelené tetky z Beňuša. V A skupine hrali Žiar nad Hronom, Čebovce a Selce. Prvý zápas sme s prehľadom vrátili Beňušu požičané z veľkého futbalu a zvíťazili 3:0. V šatni sa tetky navzájom skamarátili a bolo fajn . V druhom zápase sme narazili na neúnavnú Banskú Bystricu. Viedli sme po celý zápas, no aj remíza 3:3 nám v pohode stačila na postup do semifinále z prvého miesta. Dievky si oddýchli, pojedli, čo sa hýbalo - bagety, vodu, dostali čokolády, perníky - chválime organizáciu ! Niektoré sa spamätávali z chorobnej únavy, kŕčov, jedli antibiotiká ... V semifinále sme narazili na druhé najlepšie z A skupiny Čebovce. Po výbornom výkone najmä v obrane, proti favoritkám, sme vo veľmi fyzicky tvrdom zápase udržiavali remízu 1:1 a dúfali v pokutové kopy! Prišli posledné sekundy, chaos pred našou bránou a zbytočný gól ! Rozhodca len odpískal koniec zápasu a bolo po paráde ! Ani sme netušili, že sme najviac potrápili víťazky turnaja, ktoré vo finále zdolali jasne Selce a postúpili na celoslovenské kolo! Len 10 minút po našom nešťastne prehratom semifinále, unavené a sklamané, sme narazili v boji o bronzovú medailu opäť na Banskú Bystricu, ktorej sme podľahli, škoda slov ...
Ďakujem všetkým 9 zdravým, polochorým, ale aj chorým, ktoré dnes obetavo bojovali o postup na Slovensko. Škoda, mnohé okolnosti boli proti, no mňa a dúfam i seba, ste nesklamali. S odstupom času, nám všetkým dojde, čo dosahujete v podmienkach obyčajného školského krúžku ...
Ešte raz veľké ĎAKUJEEEM TETKY !!!!
keckar@centrum.sk
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 23.5.2013
  • 335 zobrazení
  • 0
hazena-horka
3.2. 2013 PŘÍPRAVNÝ TURNAJ DHK ZORA OLOMOUC

V neděli nás čekal první turnaj v letošním roce. Zúčastnilo se ho šest družstev a bylo jasné, že to nebude nic lehkého. V kategorii starších žáků náš také první. Naše družstvo doplnilo i sedm hráčů z družstva STM Olomouc.

Na úvod nás čekal soupeř z Prostějova. Na celém turnaji bylo skvělé i to, že jsme hráli každý zápas proti neznámému týmu, kterého během sezony nepotkáme. Naše hra od začátku byla nervozní. Zbytečné chyby, které soupeř většinou trestal vstřelením branky. Obrana proti urostlejším borcům byla někdy zbytečně moc otevřená. V útoku jsme toho také mnoho nepředvedli. Výsledek odpovídal předvedené hře. Zápas skončil naší porážkou 7:13.

Druhé naše vystoupení bylo o kousek lepší. Obrana již více spolupracovala a soupeř se musel mnohem více snažit, aby skóroval. Jen v útoku to bylo stále bez nápadu. Nenabíhání do volných prostorů a zkusit něco vymyslet, je náš dlouhodobý problém. Nicméně se soupeřem jsme drželi krok. Soupeř si svúj malý náskok držel až do konce a zápas vyhrál 7:10.

Uherské Hradiště další náš soupeř. Tohle utkání nám vůbec nevyšlo. Obrana tam vůbec nebyla a soupeř neměl žádný problém skórovat. O útoku se už ani nedá hovořit, protože vůbec žádný nebyl. po hřišti jsme se jen ploužili rekreačním tempem a soupeř si vybudoval dostatečný náskok, který v pohodě udržel až do konce zápasu. 7:16

Ve čtvrtém utkání nás čekalo družstvo z Hlučína. Je to družstvo starších žaček, které se také přihlásilo na turnaj. Trápení z naší strany stále pokračovalo. Na vstřelení branky jsme se hodně nadřeli. Naopak v obraně jsme to soupeři usnadnili. Hra byla celou dobu vyrovnaná, ale bohužel vždy jsme tahali za ten delší konec a vždy museli soupeře dotahovat. To se nám bohužel nepodařilo a holky zcela zaslouženě vyhrály 11:15.

V posledním vystoupení turnaje nás čekalo družstvo z Napajedel. V posledním zápase jsme předvedli nejlepší výkon za celý turnaj. Bohužel však jenom v tom posledním. Vycházelo nám v útoku téměř vše. Náběhy na bránu a pohyb hráčů byl tak jak má být. Z vytvořených šancí jsme dokázali skórovat a vybidovali jsme si i malý náskok. Obrana šlapala jako jeden muž a to také slavilo úspěch. Soupeři jsme nedovolili téměř nic. Utkání bylo dramatické až do konce. Bohužel, ale i toto utkání jsme ztratili a prohráli nejtěsněji 9:10.

Turnaj ukázal, co vše se ještě musíme naučit. Zapracovat na útočné fázi, která skřípala po celý turnaj. I obranu musíme ještě dopilovat, ale právě proto se tyhle turnaje pořádají. Stále nám ještě chybí větší vůle po vítězství a o výsledek se porvat. Věřím, že to vše zvládneme a nadcházející sezonu odehrajeme se ctí.

Sestava a branky: Titz Marek 12, Vysoudil Vojtěch 10, Kročil Matěj 4, Vaverka Jakub 4, Matluch 3, Vykydal Libor 2, Kräuter Jiří 2, Galus Michal 2, Hejl Vojtěch 1,Walweel Jakub 0, Štancl Petr 0, Protivánek Matěj 0

Brankáři: Konrád Martin, Kolovratník
více  Zavřít popis alba 
  • 3.2.2013
  • 135 zobrazení
  • 0
hazena-horka
5. 6. 2013 DHK Zora Olomouc

V sobotu dopoledne jsme se vydali na turnaj do Olomouce, resp. do haly DHK Zory Olomouc. Zde náš mimo domácího celku čekaly družstva Sokola II Prostějov a SK Velké Bystřice. Opět se nás sešlo moc a tak jsme požádali pořádající oddíl, zda by jsme na turnaji mohli vytvořit dvě družstva. Bohužel pořadatel měl organizační potíže a náš požadavek by ho neúměrně zatížil, takže jsme nakonec vytvořili jen jedno družstvo, které mělo 13 členů.
Se všemi třemi soupeři jsme hráli vyrovnanou partii. Děti sice počítaly skóre, ale to nebylo tak důležité jako naše hra, která byla po celý turnaj vyrovnaná a bez tzv. „hluchých“ míst. Děti bojovaly jak v obraně, tak i v útoku. Po tomto turnaji nelze chválit jednotlivce, ale celý tým, ve kterém bojovaly jeden za všechny a všichni za jednoho. Samozřejmě turnaj nám ukázal i naše slabší místa, na kterých musíme na trénincích zapracovat, abychom na dalších turnajích ukázali, že se neustále zlepšujeme.

Sestava a branky: Martin Kräuter 0, Sebastian Ján 2, Filip Frkal 4, Míchaela Jurečková 1, Kamila Jurečková 0, Lucie Jurečková 0, Aneta Sadylová 0, Sára Mandisová 2, Renato Pisano 3, Hana Koprnická 0, Radek Krejčiřík 0, Leontýna Protivánková 1, Nikol Melicharová 2, Matěj Poštulka 10,
více  Zavřít popis alba 
  • 5.10.2013
  • 68 zobrazení
  • 0
starepole
Lipno, Údolní nádrž Lipno, Lipno I či Lipenská přehrada je vodní dílo vybudované na řece Vltavě v letech 1952–1959. S rozlohou 48,7 km2 jde o největší přehradní nádrž a vůbec o největší vodní plochu na území České republiky (díky čemuž bývá také občas označována za České či Jihočeské moře). Délka vzdutí dosahuje 42 km. Nejširší je nádrž u Černé v Pošumaví, kde se rozlévá až na 5 km. Na pravobřežní straně zasahuje až k státním hranicím s Rakouskem

Sypaná hráz s těsnícím jádrem se nachází v obci Lipno nad Vltavou, a je vybavená ocelovými kesony a betonovými výpustěmi. Koruna hráze se nachází na kótě 729 m n. m. Výška hráze je 25 m. Délka hráze je 296 m

Vodní elektrárna Lipno I byla uvedena do provozu roku 1959 a nachází se v podzemí v blízkosti hráze vodní nádrže Lipno na Vltavě v Jihočeském kraji. Je vybavena dvěma Francisovými turbínami o výkonu po 60 MW. Energie je vedena kabely na povrch do transformátoru a rozvodny.

Průtok vody není dostatečný, aby bylo možné dlouhodobě udržovat vysokou výrobu energie, a proto je elektrárna používána jako špičková elektrárna, která pracuje hlavně v čase elektrické špičky, kdy se dobře uplatní její schopnost rychle (během 226 vteřin) rozběhnout produkci energie a dodat krátkodobě vysoký výkon, elektrárna Lipno II pak pracuje jako elektrárna průběžná, se stálým, nízkým výkonem. Nachází se u vyrovnávací přehradní nádrže Lipno II , která byla uvedena do provozu roku 1957, a pracuje na ní jedna Kaplanova turbína o výkonu 1,6 MW.

Vítkův kámen

Vítkův kámen (pod vlivem Občanského sdružení Vítkův Hrádek často psáno též v pravopisně chybné podobě Vítkův Kámen) je zřícenina gotického hradu ležící na stejnojmenném vrcholu Vítkův kámen na pravém břehu Lipenské přehrady, nad vesničkou Svatý Tomáš, asi 5 km od obce Přední Výtoň. Je 2.[zdroj?] nejvýše položenou zříceninou v ČR (1035 m n. m.). Lze se setkat i s názvy Vítkův hrádek (Vítkův Hrádek) nebo německým označením Wittigstein (Wittinhausen).Byl založen Vítkovci ve 13. století a sloužil jako pohraniční pevnost a správní středisko panství. První písemná zmínka o hradu se objevuje v roce 1347. Počátkem 14. století přešel hrad do vlastnictví Rožmberků a ti jej měli ve svém vlastnictví až do začátku 17. století (vláda posledního Vítkovce Petra Voka) s krátkou přestávkou v období husitských válek. V roce 1394 zde byl uvězněn král Václav IV. Za vlády Rožmberků byly k původnímu hradu přidány hradby s pěti baštami. Poté patřil pod Krumlovské panství a rodu Eggenbergů a počátkem 18. století připadl Schwanzenberkům. Hrad byl používán a udržován asi do poloviny 18. století a poté již vyhořelý osiřel. V roce 1869 hrad nechali zčásti opravit Schwarzenberkové a také hradní věž upravili na rozhlednu.

Po druhé světové válce, kdy byla pohraniční část Šumavy nepřístupná, byl využíván protivzdušnou obranou státu. Ve věži byla instalována vidová hláska a v hradu byla usídlena vojenská posádka. Později věž zchátrala a stala se nepřístupnou.

V roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení Vítkův hrádek, které z darovaných 11 milionů korun nechalo zříceninu a zejména věž zrenovovat. Uvnitř jeho členové postavili dřevěné schodiště o 61 schodech. Dnes je po rekonstrukci přístupná veřejnosti a plošina na obytné hranolové věži slouží znovu jako rozhledna (od roku 2005).

Čertova stěna-Luč je národní přírodní rezervace o rozloze 140 ha nacházející se podél úseku řeky Vltavy mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem. Vznikla v roce 1992 sloučením státních přírodních rezervací Čertova stěna (založena 1956 na pravém břehu řeky, rozloha 10 ha) a Luč (založena 1934 na levém břehu řeky, rozloha 95 ha). Rezervace byla roku 2005 rozšířena v oblasti pravého břehu a byl do ní také zařazen tok Vltavy mezi vlastním kamenným mořem a Loučovicemi.

Klášter Zlatá Koruna se nachází asi 8 km od Českého Krumlova v katastru obce Zlatá Koruna
Cisterciácký klášter byl založen roku 1263 českým králem Přemyslem Otakarem II.[1] Původně se klášter jmenoval Svatá Koruna (lat. Sancta Corona)[2], podle relikvie trnu z Kristovy koruny, kterou Přemysl Otakar II. obdržel nepřímo od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Zprávu o darování má cisterciácký kronikář Jan z Viktringu.[3] Kristovu Korunu získal Ludvík IX. od konstantinopolského císaře Balduina II. (1239). Postavil pro ní kapli Saint Chapelle (1248). Koruna se stala symbolem jeho vlády i "dárkem" pro významné osoby a instituce.[4] Zůstává otázkou, jak se relikvie dostala k českému králi. V úvahu připadají dvě možnosti: buď přes Richarda Cornwallského - římského krále, který byl švagrem Ludvíka IX. Svatého a od roku 1262 ve spojení s českým králem nebo skrze generální kapitulu cisterciáckého řádu.[5]

Zlatá Koruna byla druhou zeměpanskou fundací cisterciáckého kláštera (první Plasy roku 1144). Už roku 1259 byla odeslána žádost na generální kapitulu cisterciáckého řádu s žádosti o založení řádového domu. Z Baumgartenbergu a Wilheringu byl vyslání opati, aby posoudili situaci a vyjádřili případný souhlas či nesouhlas se záměrem českého krále. Založení proběhlo až roku 1263 zřejmě z důvodu války s Uhry (1260 - bitva u Kressenbrunnu). Vítězství v uherské válce mohlo být jednou z motivací založení kláštera. Dalším důležitým, ne-li nejdůležitějším důvodem, bylo posílení královského vlivu v jižních Čechách a utužení vazeb v rámci česko-rakouské unie. Přemysl Otakar II. chtěl zabránit, aby královský majetek nebyl úplně rozchvácen Vítkovci, a proto předal klášteru Boleticko a Netolicko (pouze část s kastelánií) s 880 km2 lesa. Přemysl Otakar II. se považoval za dědice babenberských práv k rakouským zemím, proto za mateřský klášter nové fundace zvolil klášter v Heiligenkreuzu.
více info : http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Zlat%C3%A1_Koruna
více  Zavřít popis alba 
117 komentářů
  • 7.7.2013
  • 310 zobrazení
  • 0
hazena-horka
20.4. 2013 TJ Sokol Horka nad Moravou - SK Žeravice 27:13 (14:4)

V sobotu ráno jsme jeli na první domácí zápas do Velké Bystřice. Ano bohužel až do V.Bystřice, kde odehrajeme všechna svá domácí utkání. Stále ještě není v Horce hřiště, které by odpovídalo pravidlům ČSH. Zde nás čekal soupeř z Žeravic.

Našim cílem bylo napravit zpackané první kolo. Zápas začal a náš vstup do utkání byl perfektní. Obrana pracovala skvěle a soupeři nedovolila skórovat. Naopak z našeho prvního protiútoku padl gól. V obraně jsme pokračovali ve výborném výkonu, kdy se soupeři podařilo poprvé skórovat až v minutě šesté. V útoku jsme naopak dokázali téměř vždy skórovat a naše vedení se pomalu zvyšovalo. V tomhle sledu probíhal celý první poločas, který jsme vyhráli 14:4.

O přestávce jsme si řekli, co budeme hrát druhý poločas a hlavně, že zápas ještě není zdaleka u konce. Hráči si to vzali k srdci a plnili vše do puntíku. V obraně jsme pokračovali ve skvělém výkonu a soupeři nic nedovolili. Útočná hra byla také perfektní. Krásné náběhy, uvolnění a finální střelba zakončená brankou. Konečně jsme používali nacvičené signály. Hráči se přesvědčili, že to opravdu funguje. Zápas jsme dotáhli do vítězného konce.

Po delší době můžeme hodnotit zápas jako perfektní. Všichni si zaslouží za dnešní výkon velkou pochvalu. Dnes se nám opravdu chtělo hrát. Bojovali jsme o každý míč a všichni hráli z plných sil. Ale pozor, nesmíme usnout na vavřínech, protože nás čeká ještě spousta zápasů.

Poděkoval bych i rodičům,kteří nám pomohli nejen s dopravou, ale i za fandění a vytvoření domácího prostředí.Doufám, že v nejbližší době nebudeme muset jezdit tak daleko na domácí zápasy.

Sestava a branky: Vysoudil Vojtěch 10, Kräuter Jiří 6, Vykydal Libor 5, Protivánek Matěj 4, Němčák Michal 1, Štancl Petr 1, Walweel Jakub 0, brankáři úspěšnost: Dvorský Radek 25%, Konrád Martin 37,5 %
více  Zavřít popis alba 
  • 20.4.2013
  • 52 zobrazení
  • 0
hazena-horka
16. - 17. 2. 2013 SK Velká Bystřice

Jediný turnaj, kterého jsme se zúčastnili v únorovém měsíci, byl i jediný dvoudenní před zahájením jarní části turnajové šňůry. Na tento jsme zamířili do nedaleké Velké Bystřice. Zde jsme se postupně utkali s 9 týmy nejen z blízkého okolí, ale také jižní Moravy a Slovenské republiky.
V první den turnaje jsme se sešli pouze v počtu 5-ti hráčů, což bylo tak akorát na hru. Bohužel z celkového počtu 13 hráčů bylo 8 nemocných, po nemoci nebo se nezúčastnily z jiných zejména rodinných důvodů (doufejme, že již na další turnaje budeme v plném počtu). Slabá účast se podepsala i na předvedeném výkonu, kdy jsme neměli nikoho na střídání a děti tak odehráli první den turnaje prakticky bez střídání. Jelikož se hrálo s počítáním skóre, mohli jsme porovnat svůj výkon se soupeřovým. V podstatě všechny utkání prvního dne až na dvě výjimky jsme prohráli smolně o 3 branky. Průběh těchto zápasů byl stejný. Během prvních 7-8 minut nám soupeř odskočil o 5-6 branek a v další 7-8 minutách jsme dotahovali. Ukázkou může být utkání se týmem Pickard Senes, se kterým jsme v 9. Minutě prohrávali 1:10, ale po konečném hvizdu rozhodčího byl stav 9:12 ve prospěch soupeře. Všichni hráči i hráčky se snažili a v průběhu celého turnaje bylo na všech vidět, jak se zlepšují. Během turnaje se do hry zapojila i Terezka Kräuterová, která hrála házenou poprvé, ale o to větší bylo překvapení, jak platnou hráčkou byla a celému týmu nesmírně pomohla. Sice se nedočkala prvního gólu, ale v obraně byla tak důsledná, že přes ni nešel snad jediný gól.
Druhý den byl pohled na naši lavečku o něco veselejší a to když se zapojil i Matěj Nykl a náš nový člen Ondra Čapek. Druhý den jsme odehráli pouze tři zápasy a tak nám den utíkal velmi pomalu. To se projevilo i v zápasech do kterých jsme vstupovali „ztuhlí“. Z devíti utkání jsme vyhráli dva a získaly tak 4 body. Bohužel tým Pickard Senec odjel z turnaje dříve a tak jeho zbývající soupeři vyhráli utkání kontumačně a získali snadno dva body. To nám bohužel v celkovém zúčtování „uškodilo, když tým Zory získal právě zmíněné dva body a tyto ho i tým Velké Bystřice posunuly před nás. Mimo jiné i proto jsme v konečném zúčtování obsadili místo 7. místa, 9. místo. Všichni hráči a hráčky zaslouží velkou pochvalu. I když to není zvykem výjimečně budeme hodnotit jednotlivce: Poštulka Matěj se rozehrál k fantastickým výkonům a nasázel soupeřům celkem 30 branek, naopak Víťa Jenš a Jirka Lép střelce soupeře přiváděli svými perfektními brankářskými zákroky k šílenství. Radek Krejčiřík, Matěj Nykl, Martin a Terezka Kräuterovi byli neprostupnými hradbami naší obrany. A nesmíme zapomenout na Ondru Čapka, který sice nedal gól, ale ukázal, že házená mi není cizí, nebojí se střílet na branku a brzy z něho bude střelec většiny gĺů.
Sestava a branky: Poštulka Matěj 30, Lép Jiří 23, Jenš Viktor 1, Nykl Matěj 1, Kräuter Martin 0, Kräuterová Tereza 0, Krejčiřík Radek 0, Čapek Ondřej 0.
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2013
  • 72 zobrazení
  • 0
kapybara
Pecha Kucha Night Brno #13 Akademické pudy 18/10/13
Teorie Interaktivních Médií
Kino Scala
více  Zavřít popis alba 
  • 18.10.2013
  • 61 zobrazení
  • 0
znfans
foto: Deza#13, Verča#72, Hračkář#08 a Gajus
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2008 až červenec 2011
  • 324 zobrazení
  • 0
zkosedlcany
  • 13.10.2013
  • 56 zobrazení
  • 0
zabuska
  • 13.10.2013
  • 62 zobrazení
  • 0
matyldarhodes
  • zima 2012/2013
  • 29 zobrazení
  • 0
bergerovic
  • říjen 2012 až únor 2014
  • 91 zobrazení
  • 1
muzeumps
  • říjen 2013 až leden 2014
  • 8 zobrazení
  • 0
zkoruda
  • 13.10.2013
  • 32 zobrazení
  • 0
jakzed
  • říjen 2013
  • 62 zobrazení
  • 0
ascotucca
  • říjen 2013
  • 13 zobrazení
  • 0
reklama