Hledání

27 vyhledaných výsledků

35% sleva na vše!
-35 % s kódem

Vytvořte fotoknihy, pexesa, plakáty... do neděle se slevou.
Kód: NakupyOnaDnes

35% sleva na vše!
chilici
více  Zavřít popis alba 
96 komentářů
  • leden 2017
  • 139 zobrazení
  • 17
bretan
  • leden 2010
  • 82 zobrazení
  • 0
gr
začnu chodit, nezačnu chodit...?
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2014 až leden 2015
  • 303 zobrazení
  • 0
zdichy
K tomuto albu mě ,,nakopl,, Igor-74...po jeho návštěvě Čáslavi...kdy jsem se jednoho krásného rána (většina je z 31.1.) vydal vstříc slunečním paprskům. Nafotil jsem jen část našeho města, takže mi nemějte za zlé nejen Čáslaváci, že zde nejsou všechny památky ...na ty dojde někdy v dalším díle... ?-)....jsou to takové ty moje pohledy, pár se jich naskytlo i za ponurého únorového počasí, ale většinu jsem se snažil udělat s mým slunečním ,,pomocníkem,,...pokusím se o výstižný komentář , ač mi to teď s moji kamarádkou chřipkou moc nejde ...tak se snad bude něco líbit...ahooooj honza

Stručná historie dnešní Čáslavi

,,Citace... Vladimír Hořejší,,.....prokazatelné osídlení plochy města se datuje od počátku neolitu (6. - 5. tisíciletí př. Kr.) Bohaté archeologické nálezy z města a jeho okolí dokládají, že se zde vystřídala řada pravěkých kultur. Slovanské osídlení se datuje od 9. století. Pravděpodobným centrem se stal Hrádek, který je v 10. století tradičně spojován se Slavníkovci. V 11. století se Hrádek stal přemyslovským správním hradištěm a centrem přemyslovské provincie.
Královské město Čáslav vzniklo okolo poloviny 13. století za vlády Přemysla Otakara II. při jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Dodnes je patrný gotický vnitřní půdorys - velké centrální náměstí, kterému dominuje radnice a pravoúhlá uliční síť. Město bylo po svém založení vybaveno základními právy, které z něho učinily samostatnou obec.
Církevní život byl spojen s farním kostelem sv. Petra a Pavla. Stavba raně gotického kostela byla zahájena na konci 13. století a byl do ní začleněn románský kostel sv. Michala z 11. století (dnešní sakristie), který zde původně stál.
Městský areál byl vymezen hradbami, které jsou zachovány v jedné třetině jejich délky. Do města se vcházelo čtyřmi branami. Ojedinělou památkou čáslavského gotického opevnění je válcová tzv. Otakarova věž, která stávala při Brodské bráně.
Po vypuknutí husitského hnutí setrvala Čáslav na straně Zikmundově. Po jarní ofenzívě husitů v r. 1421 přešlo město na jejich strannu. V červnu 1421 se sešel v děkanském chrámu sv. Petra a Pavla zemský sněm, který vstoupil do dějin jako čáslavský. Sněm mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i Jan Žižka. Ostatky tohoto slavného husitského vojevůdce se našly v roce 1910 ve výklenku podvěžní mariánské kaple.
V 15. a 16. století postihly ze značné části dřevěné město dva velké požáry. V roce 1452 vyhořela polovina města, v roce 1522 padlo ohni za oběť skoro celé město.
Po tomto požáru však došlo opět ke kulturnímu a hospodářskému vzestupu města a k rozvoji stavební činnosti, které přerušily až události třicetileté války. Především dva švédské vpády v letech 1639 a 1643 způsobily, že se Čáslav stala nejen městem pustým, ale navíc do 18. století silně zadluženým.
V 18. století je Čáslav významným správním centrem, sídlem krajského úřadu (1715), pošty, vojenské posádky. Novodbým stavebním ruchem na začátku 19. století byl do značné míry setřen původní renesanční a barokní charakter města.
více  Zavřít popis alba 
257 komentářů
  • zima 2012/2013
  • 232 zobrazení
  • 1
ladous
V německém Karlsruhe se od 13. do 15. ledna 2012 konal 16. ročník veletrhu parních modelů Echtdampf-Hallentreffen.

Reportáž z veletrhu přinese server MoNaKo:
http://www.mo-na-ko.net

Můžete též navštívit stránkysamotného veletrhu:
http://echdampf-hallentreffen-messe.de
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 14.1.2012
  • 75 zobrazení
  • 0
pppprostejov
29. ledna v 7:00 se 16 PPP sešlo v Prostějově na hl.n. aby mohlo v 08:51 vystoupit v Libině a absolvovat 13 km tůru přes výhledovou skálu Bradlo do Lipinky a Pískova a od Troubelic-Sídliště podél tratě do Nové Hradečné.
více  Zavřít popis alba 
75 komentářů
  • 29.1.2012
  • 274 zobrazení
  • 0
farnostslavkov
Ve Slavkově se konala v sobotu 16. ledna. Díky vaší štědrosti jsme mohli odeslat na učet Charity České republiky částku 105 699,- Kč. Je to nejvyšší částka za uplynulých 10 let pořádání této sbírky.Letos se sbírky zúčastnilo 84 dobrovolníků v 21 skupinkách. V Němčanech vybralo 16 koledníků ve 4 skupinkách 15 486,- Kč. V Hodějicích vykoledovalo 13 dospělých a dětí v 5 skupinkách 20 917,- Kč. V Heršpicích 12 koledníků ve 3 skupinách 15 753,- Kč. Celkem ve farnosti 157 855 Kč (o 22 tisíc více, než loni). Fotky jsou ze Slavkova.
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • 16.1.2010
  • 248 zobrazení
  • 0
knihovnakoprivnice
Přednášky pana Mgr. Ladislava Cvíčka s názvem Na co můžeme být hrdi aneb Optimistická procházka českými dějinami v rámci zimního semestru 14. ročníku Akademie třetího věku v Kopřivnici 2015/2016 pořádaného naší knihovnou probíhaly ve středu odpoledne v přednáškové místnosti v termínech 7. října, 20. října, 4. listopadu, 18. listopadu, 2. prosince, 16. prosince, 13. ledna a 27. ledna. Přednášková místnost Kulturního domu Kopřivnice, 7. října a 4. listopadu 2015 a 27. ledna 2016. www.kdk.cz/a3vk/
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2015 až leden 2016
  • 117 zobrazení
  • 0
haica
Nové Město na Moravě bylo založeno v polovině 13.stol. Zachovalé historické jádro tvoří městskou památkovou zónu. Město se pyšní renesančním zámkem z 16. stol., kde se nachází horácká galerie, třemi kostely a renesanční starou radnici, kde jsou nyní umístěny expozice Horáckého muzea
Stálé expozice muzea představují lidovou kulturu, tradici sklářství a železářství na Novoměstsku, historii výroby lyží a lyžování a školní třídu z 30. let 20. století
Do poloviny ledna zde byly vystaveny scény s vánoční tématikou z loutkového večerníčku Chaloupka na vršku, který čerpá z lidové tvorby a připomíná návštěvníkům zaniklá řemesla. K vidění byly loutky i z jiných pohádek
Nové Město na Moravě je také nejvýznamnějším střediskem zimních sportů na Vysočině
více  Zavřít popis alba 
  • 15.1.2017
  • 117 zobrazení
  • 0
rover
ALB956 Výstava "Vánoce v muzeu" seznámí návštěvníky s tradicemi, které se pojí k zimnímu období a které byly dodržovány na Horácku v minulých stoletích. K vidění budou betlémy z Havlíčkobrodska, různé druhy ozdob, pokrmy, jež se objevovaly na vánočním stole, masky čerta, Mikuláše a nebo i svaté Lucie. Jako rarita bude vystavena kolekce betlémů z Peru. Výstavu doprovází dílny pro děti – v pondělí 28. 11. od 8.00 do 16. 00 pečení a zdobení perníků a 12. 12. v témže čase vyrábění betlémů. Všichni jsou srdečně zváni.
Výstava "Vánoce v muzeu" se uskuteční od 25. listopadu 2016 do 3. ledna 2017 v Muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Výstava bude otevřena denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00 hodin (od 12:00 do 13:00 hodin polední přestávka).
převzato z webu http://www.muzeumhb.cz/index.php?option=com_eventlist&view=details&id=246%3Avanoce+v+muzeu&lang=cz
více  Zavřít popis alba 
15 komentářů
  • 25.11.2016
  • 69 zobrazení
  • 3
zsaprsceskybrod
A je to tady - to co jsme si moc přáli se stalo skutkem, naopak ještě předčilo naše očekávání - náš znak uspěl v soutěži o nej... znak Středočeského kraje vyrobený z odpadových materiálů !
Umístili jsme se na nádherném 2. místě a dostali jsme jako odměnu kromě diplomu do školy také digitální videokameru a software na úpravu videa. Na předávání cen v Zámecké galerii na Kladně nás zastupovali 2 hoši - Jarda a Tomáš a 2 dívky - Míša a Nikola v doprovodu pana učitele Kulicha a paní učitelky Petákové, dvou hlavních organizátorů této akce u nás ve škole. Dík patří nejen jim, ale všem, kteří se na výrobě znaku jakýmkoliv způsobem podíleli.
Od 13. do 16. ledna 2011 pak náš znak bude reprezentovat náš kraj a hlavně město Český Brod a naši školu na veletrzích GO a Regiontour 2011 na brněnském Výstavišti, kde se stane také součástí světového rekordu v počtu vyrobených znaků měst a obcí z odpadoých materiálů.
PŘEJEME NAŠEMU ZNAKU MĚSTA ČESKÝ BROD ŠŤASTNOU CESTU DO BRNA A PAK JEŠTĚ TAKÉ NÁVRAT K NÁM DO ŠKOLY.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2010 až leden 2011
  • 124 zobrazení
  • 0
sifra
Přeboru škol se zúčastnilo 16 dětí ZŠ Tasovice všichni členové oddílu Optika Medek TJ Hodonice.Tří družstva hrála ve skupině B starší žáci.Zde startovalo 13 družstev .Nejlépe se umístilo družstvo ZŠ Tasovice A na 2 místě za GPOA Znojmo ve složení Ivanovič Radim,Němec Vít,Kružíková Eliška a Fafílek Tadeáš. Družstvo ZŠ Tasovice B ve složení Provazník Petr,Griebaum Adam,Kolmý Richard,Král David na 9 místě.Smíšené družstvo ZŠ Tasovice C ve složení Hadroušek Petr,Horová Karolína,Kružíková Kristína a Grillowitzerová Markéta na 10 místě muselo hrát za starší žáky.
V nejmladší kategorii ZŠ Tasovice ve složení Němec Petr,Ivanovič Patrik,Kortan Dalibor a Bořil Tadeáš se umístili na 2 místě.
Za celek ZŠ Hrušovany hráli také naši oddílový hráči (Optika Medek TJ Hodonice) sourozenci Radek a Lucie Chudějovi
Obě naše družstva z druhého místa starších i mladších žáků se kvalifikovala do Jihomoravské krajské kolo Přeboru škol v šachu na osvědčeném místě v sále Domu školství v Břeclavi v úterý 29. ledna 2019 od 9:00 do 15:00 hodin - přihlášky by měly školy odeslat do 15. ledna.
FOTO: FRANTIŠEK ŠIMÍK A FILIP SMRČKA
Výsledky Starší žáci: http://chess-results.com/tnr397717.aspx?lan=5&fbclid=IwAR3NGkDj96YdJzdi8SD8icuqT8mnMIwM6G_KR638NIAUpsd7iTjsCGWO-GQ
Mladší žáci: http://chess-results.com/tnr397716.aspx?lan=5&turdet=YES&fbclid=IwAR3r1m2Fd-_OsEwRfy8Hp6dpFJdCHuxpHGm9FkJrQyl9V-dQdWVN9fzinhw
Kategorie: dětisport
více  Zavřít popis alba 
  • 4.12.2018
  • 212 zobrazení
  • 0
lukuc
Poslední den v lednu měli vystoupení v Metro Music Baru

Setlist:
01 - Dressed For Success
02 - How Do You Do
03 - Fading Like A Flower
04 - Real Sugar
05 - Crash! Boom! Bang!
06 - Church Of Your Heart
07 - I Don't Want To Get Hurt
08 - Crazy Little Thing Called Love (Queen)
09 - If You Can't Give Me Love (Suzi Quatro)
10 - Beat It (Michael Jackson)
11 - Joyride
12 - June Afternoon
13 - Listen To Your Heart
--- delší pauza
14 - The Big L.
15 - I Remember You
16 - Spending My Time
17 - Soul Deep
18 - Hotblooded
19 - Fireworks
20 - It Must Have Been Love
21 - I Feel Good (James Brown)
22 - Simply The Best (Tina Turner)
23 - Alone (Celine Dion)
24 - Dangerous
25 - She's Got Nothing On (But The Radio)
26 - The Look
--- přídavek
27 - Sleeping In My Car

Přišlo míň lidí než na Rolling Stones Revival, ale asi to bylo taky tím, že to bylo v úterý.
Pěkně strávený večer.

http://www.rockset.cz/
http://www.roxette-revival.cz/
pro facebookáře: http://www.facebook.com/RoxetteRevival.TheRockSet
oficiální fotogalerie z akce: http://www.facebook.com/media/set/?set=a.302533549794596.72517.102738909774062&type=1
http://www.metromusic.cz/
Kategorie: kulturazábava
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • únor 2012
  • 72 zobrazení
  • 0
babi90
Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, v rámci letošního 90. výročí od založení Domu umění připravila výstavu Sto děl z GVUO. Výstavu v úterý 19. ledna zahájil ředitel GVUO Jiří Jůza spolu s náměstkem hejtmana MSK Slavomírem Recmanem.

Galerie výtvarného umění v Ostravě byla založena v roce 1952 jako Krajská galerie. Od svého počátku sídlí v Domě umění na Jurečkově ulici, který byl otevřen 13. května 1926 Spolkem pro vystavění a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě. Budova ostravského Domu umění je památkově chráněna od roku 1958.

Galerie výtvarného umění v Ostravě pečuje o konvolut evropského umění, českého umění 19. a 20. století a soubor kresby a grafiky, které dohromady čítají přes dvacet tisíc uměleckých artefaktů. Galerie vystavuje své umělecké kolekce právě v budově Domu umění, který spravuje. Sbírky Galerie umění jsou natolik kvalitní a rozsáhlé, že ji řadí k pětici nejvýznamnější galerií v České republice.

Expozice výstavy Sto děl z Galerie výtvarného umění v Ostravě představí stovku uměleckých děl ze sbírek GVUO v průřezu staletí. Vedle sebe tak návštěvníci uvidí mistry evropského umění 15. a 16. století. Prezentovány zde jsou kresby malby, i objekty. K vidění jsou příklady evropského umění v rozmezí 16., 17., 18. a 20. století a rovněž české umění 19. a 20. století.

Výstavu pak uzavírají artefakty umělců, kteří zastupují české umění 60., 70. i 80. let 20. století, a umělecká generace 90. let 20. století. Součástí výstavy budou také akvizice z loňského roku, mezi něž patří například Daniel Balabán a Hugo Dematrini.

„V době vzniku měla galerie 122 děl, již za Aloise Sprušila narostl počet akvizic na 2100 položek. V současné době se jedná o téměř 20 000 položek. Dům umění zůstal svými prostorovými možnostmi nezměněn. Lze jen doufat, že sté výročí Domu umění již proběhne v nových prostorách, které umožní představit celou část mimořádné sbírkové kolekce GVUO,” konstatoval ředitel GVUO Jiří Jůza a kurátor výstavy.

Další kurátoři výstavy: Renata Skřebská, Gabriela Pelikánová, Jan Kudrna. Texty: Jiří Jůza, Renata Skřebská. Grafické řešení: Concept, Jiří Šigut. Vzdělávací programy: Marcela Pelikánová, Jana Sedláková. Překlady, propagace, PR: Kateřina Mertha.

Při příležitosti výstavy byla vydána stejnojmenná publikace v češtině i angličtině. V publikaci jsou k vystavovaným sto dílům doprovodné texty, které připravili: Petr Beránek, Jiří Jůza, Gabriela Pelikánová a Renata Skřebská. Výstavní katalogy jsou v prodeji na pokladně Domu umění v české verzi za 160 Kč a v anglické verzi za 600 Kč.

Komentované prohlídky výstavy se uskuteční vždy ve středu: 27. ledna, 3., 10., 17. a 24. února, 2., 9. a 16. března v 16.30 hodin v Domě umění.

/ přejato ze Seznam.cz, J.Zajíce Vaše zprávy /

Foto : Hana Papežová - Kolářová
více  Zavřít popis alba 
  • 18.1.2016
  • 58 zobrazení
  • 0
demmark-info
PRAHA/EDEN
Juniorku Slavie čeká zimní příprava, v jejím rámci mají svěřenci trenéra Petrouše zatím naplánováno deset zápasů. Pokud se chcete v zimních měsících nechat zahřát útočnou hrou našich mladíků, kterým po podzimu patří druhá příčka v tabulce, vyberte si z rozpisu zápasů.

Sešívaná juniorka se zúčastní Zimního turnaje Vyšehrad, na kterém se postupně od 16. ledna do 10. února střetne s Bohemians 1905, Vltavínem, Vlašimí, Zápy, Admirou, Horními Měcholupy a Českým Brodem. Herní přípravu zahájí slávističntí mladíci už 12. ledna zápasem v Kutné Hoře proti soupeři, se kterým se naše áčko střetlo v Poháru České pošty. Mimo turnaj na Vyšehradě jsou v plánu ještě dvě utkání - 6. února v Edenu proti aktuálně třetímu týmu ČFL FK Kolín, 13. února je pak v plánu generálka proti FC Chomutov.

SO - 12.1. - 12:00 - Kutná Hora-Slavia
ST - 16.1. - 10:00 - Slavia-Bohemians 1905
SO - 19.1. - 9:00 - Slavia-Vltavín
ST - 23.1. - 14:00 - Slavia-Vlašim
NE - 27.1 - 9:00 - Slavia-Zápy
ST - 30.1. - 17:30 - Slavia-Admira
NE - 3.2. - 9:00 - Slavia-Měcholupy
ST - 6.2. - 17:30 - Slavia-Kolín
NE - 10.2. - 9:00 - Slavia-Český Brod
ST - 13.2. - Slavia-Chomutov

Soupiska juniorky pro zimní přípravu: 2013

Brankáři: Patrik Malina, Karel Hrubeš
Obránci: David Smolák, Ondřej Herc, Petr Kolařík, Radek Synek, Ladislav Brůžek, Jakub Mac, Jakub Sudek, Jan Zákostelský
Záložníci: Václav Prošek, Marek Šittich, Nicolas Salašovič, Marek Čepelák, Jakub Zámečník, Petr Růžička, Lukáš Malcharek
Útočníci: Jiří Vondráček, Filip Žák, Jakub Ptáček, Marek Červenka
více  Zavřít popis alba 
  • 12.12.2012
  • 42 zobrazení
  • 0
mysticsmile
Čtvrteční odpoledne mezi dětmi v SVČ Boskovice

Středisko volného času v Boskovicích vytváří příležitosti pro mnoho volnočasových aktivit školní mládeže. Počínaje rokem 2018 mají děti možnost pracovat ve dvou nových kroužcích.
Jedním z nich jsou pohybové a míčové hry.
Druhým je kroužek stolního fotbálku, jehož ukázky jsme mohli zhlédnout. Jak nám k tomu sdělil jeho vedoucí Miroslav Haška, jedná se o moderní dynamické sportovní odvětví, kde vítězí přesnost a rychlost.
Dále uvedl: „Hra není jen o technice, vedení míčku, střelbě a rychlosti. Rozvíjí především schopnost koncentrace.“
Ve čtvrtek 25. ledna 2018 proběhla třetí informační schůzka, své schopnosti si přišlo vyzkoušet šestnáct zájemců.
Činnost kroužku stolního fotbálku bude probíhat po dohodě s přihlášenými účastníky, přihlášku lze vyzvednout v SVČ. V úvahu přicházejí dva termíny a to v úterý nebo čtvrtek v časovém úseku od 13:30 do 16:45. Rozsah činnosti kroužku je koncipován na 1,5 hodiny.
Ředitelka Alena Staňková se pochlubila novými hračkami pro ukrácení času při čekání na kroužky: „Máme zde stavebnice, magnetické tabulky, stolní hry a pestrobarevné plastové kostky, jež rozvíjejí dětskou fantazii třeba při stavbě domečků.“
O nových možnostech využití volného času dětí a mládeže se přišla přesvědčit i místostarostka Boskovic Mgr. Dagmar Hamalová. Pobesedovala s pedagogy, dětmi a zkusila si, jak se hraje stolní fotbálek při ukázkovém střetnutí.
Mgr. Dagmar Hamalová se pochvalně vyjádřila k činnosti SVČ Boskovice a pokračovala: „Veřejnost i Město Boskovice velmi vítá rozšíření nabídky kroužků o dva sportovně zaměřené, kde mohou děti aktivně trávit volný čas.“
Závěrem návštěvy poděkovala ředitelce Aleně Staňkové a všem pedagogickým pracovníkům za spolupráci s městem Boskovice.

Více: www.svcboskovice.cz
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 25.1.2018
  • 199 zobrazení
  • 0
jiri-skrobak
1. ledna 2018 oslavil Elim Vsetín, o.p.s. rok svého působení v Rožnově pod Radhoštěm. Otevřel zde dvě nové služby – denní centrum a noclehárnu pro lidi bez domova. Za tuto dobu využilo služeb denního centra 46 klientů a 50 klientů služeb noclehárny. Obě tyto služby najdete v budově Městské policie ve 3. patře (ulice Čechova 1027). Denní centrum je určeno lidem ve věku od 18 do 80 let, kteří přišli z různých důvodů o střechu nad hlavou. Je otevřeno od pondělí do pátku v době od 8:30 do 16:00 s přestávkou 12:00 – 13:00. Najdete zde zázemí pro provedení osobní hygieny a přípravu jídla, máte možnost vyprat si či vyměnit oblečení. Také je vám nabídnuto sociální poradenství a pomoc s hledáním práce či bydlení nebo s vyřízením osobních dokladů, dávek. Mimo služeb denního centra mohou klienti využít také přespání na noclehárně, v teplé a čisté posteli, kde je k dispozici 6 lůžek pro muže a 2 pro ženy. Noclehárna je otevřena denně od 19:00 do 7:00. Vstup je umožněn v době od 19:00 do 21:30. Podmínkou je dodržení limitu 0,8‰ alkoholu. První noc je zdarma, každá další za úhradu 30Kč.

Příběh jednoho z našich klientů, říkejme mu třeba Honza:

„Jsem moc rád, že mohu využívat služeb rožnovského Elimu. Získal jsem sebevědomí a důvěru, začal na sobě pracovat. Po dlouhých letech jsem si vyřídil občanský průkaz, začal řešit své závislosti a zdravotní stav. Momentálně mne čeká chirurgický zákrok v nemocnici. Mám z toho obavy, ale hledím do budoucnosti. Přihlásil jsem se na rekvalifikační kurz a pokud jej úspěšně dodělám, čeká mne práce v Německu. Zvládám to vše díky podpoře a pomoci zaměstnanců Elim Rožnov. Před pár měsíci jsem o tom všem mohl jen snít.“
Kategorie: lidébydlení
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 9.4.2018
  • 168 zobrazení
  • 11
bele
ALB 1073
Patří se dovyprávět příběhy z cestování LZB po Flandrách a začneme hned příběhem města Antverpy.
Příběh to není ledajaký, má přímo hororový náboj. Město samo leží u řeky Šeldy, kde vládl obr Druon Antigon, který nutil lodníky připlouvající do přístavu, aby mu odevzdávali vysoké poplatky...
Mimochodem při vstupu do města od přístavu můžete jeho sochu spatřit u hradu Steen, který je nejstarší stavební památkou ve městě. Pokud někdo odmítl zaplatit, utrhl mu obr obě ruce a hodil je do řeky. Na obra vyzrál až římský voják, údajně možná dokonce synovec samotného Julia Caesara, Silvius Brabo. Na oplátku uťal obrovi ruku mečem a vítězoslavně ji hodil do řeky…
Podle legendy právě tehdy dostalo město svůj název „Antwerpen“ pocházející z holandského spojení „hand werpen“ – „trhat ruce“. Hrdina Brabo prý zase dal jméno provincii Brabantské. Při procházce městem narazíte na připomínky tohoto příběhu takřka na každém kroku – kamenné lavičky jako lidská ruka, bonbony a podobně

ANTVERPY byly do 16. stol. něco jako hlavní město Evropy, bohaté historií i obchodem. I dnes jsou se svými přibližně 513 000 (podle sčítání k 1.lednu 2015) obyvateli největší belgické město a zdejší přístav patří k největším v Evropě a je v 20 největších přístavech světa. V minulosti zde byla také morová rána v roce 1575, kdy zemřelo asi 7 tisíc obyvatel a město bylo silně zdecimováno
Dominantou města je gotická katedrála na nábřeží Šeldy zasvěcená Panně Marii, která byla dostavěná roku 1523. Její stavba trvala 269 let. Katedrála měří na délku 117 m, na šířku 65 m a náleží k ní 7 lodí a 14 kaplí. Stavba má jen jednu dokončenou věž o výšce 123 m. Hlavní klenba je podepřena 125 nosnými sloupy. Asi největší poklad je trojdeskový obraz Rubense *Snímání z kříže* z roku 1614 a *Stavění kříže* z roku 1610

Historické centrum města se rozkládá okolo katedrály. Severozápadně od katedrály se nalézá bývalé hlavní tržiště Grote Markt se 67 m dlouhou renesanční radnicí a cechovní domy ze 16. a 17. století s bohatou sochařskou výzdobou. Jižně od katedrály se nachází Groenplaats (Zelené náměstí), kterému dominuje socha Rubense v nadživotní velikosti. U přístavu stojí za prohlídku hrad Het Steen (KÁMEN), nebo VLEESHUIS – sídlo řeznického cechu a tržnice masa – 1501-1504/architekta Hermana de Waghemakere.

Areál přístavu o rozloze asi 13 500 hektarů má asi 350 km silnic, po kterých vedou dobře značené turistické trasy

V roce 1920 město Antverpy hostilo olympijské hry. Město má jednu z nejstarších zoo na světě. Přímo uprostřed města si lze prohlédnout přes 4000 zvířat
více  Zavřít popis alba 
146 komentářů
  • květen 2008 až březen 2017
  • 218 zobrazení
  • 16
jaropet
Hauenštejn (též Horní hrad či Hauenstein) je hrad z druhé poloviny 13. století přestavěný na zámek v osadě Horní Hrad nedaleko Stráže nad Ohří v Krušných horách v okrese Karlovy Vary. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.
Hrad byl pravděpodobně založen v druhé polovině 13. století jako součást hraničního opevnění. To však není jisté. Jako druhá možnost se uvádí založení hradu jeho prvním doloženým majitelem – loketským purkrabím Mikulášem Winklerem. Ten ho však poměrně záhy přenechal klášteru v Doksanech. Klášter jej i s panstvím vyměnil 23. ledna 1336 s českým králem Janem Lucemburským za poplužní dvůr ve Velichově. Od té doby setrval jako součást královského majetku až do doby Karla IV. Ten jej převedl na neznámého majitele. Hrad poté vyměnil ještě několikrát svého majitele a byl používán jako zástava. Teprve v 16. století se dostal do rukou mocného rodu Šliků. Ti ho po požáru (kolem roku 1600) nechali nákladně přestavět z původní gotické do nové renesanční podoby. Podle dochovaných zpráv z té doby byl na zámku vybudován i pivovar. V této době je také rozšířen zámecký sad, hospodářství a postaven dřevěný vodovod. Šlikové drželi Hauenštejn až do roku 1663, kdy jej prodali vévodovi Juliu Jindřihovi Sasko-Lauenburskému. Od té doby tvořil Hauenštejn součást ostrovského panství. Julius Jindřich nechal zámek rozšířit a provedl mnohé stavební úpravy.
Roku 1689 zdědila Hauenštejn Francizska Sibyla Augusta. Zámek tak připadl do rukou rodu Augustů. Ti však v roce 1771 po meči vymřeli a celé panství i s hradem připadlo do majetku domu Habsbursko-lotrinského. Od roku 1826 spadal do souboru tzv. státních statků. 30. října 1837 byl prodán Gabriele hraběnce z Buquoy - Longueval v rámci rozprodeje státních statků. Buquoyové pak drželi Hauenštejn až do roku 1945. Během druhé světové války byl využíván jako středisko Hitlerjugend. Po válce byl zabaven a připadl do správy československého státu. V roce 1947 byl po rekonstrukci využíván jako rekreační středisko jáchymovských dolů. Později, do roku 1958, zde zase sídlil záchytný dětský domov. Od té doby nebyl využíván a chátral. Okresní národní výbor jej chtěl několikrát nechat zrekonstruovat, ale nenalezl pro něj dostatečné finance ani podporu. Po roce 1982 se dokonce uvažovalo o jeho demolici a zachování pouze věže k turistickým účelům. Avšak ústav památkové péče od jeho ochrany jako památky neupustil. Po roce 1992 přešel hrad a zámek Hauenštejn pod správu obce Krásný Les. Zastupitelstvo hledalo několikrát kupce. Až v letech 1999–2000 koupil hrad a zámek současný majitel – Pavel Palacký. Od té doby pracuje s neustále se rozrůstající skupinou lidí na obnově hradu a zámku a jeho využití jako kulturně-turistického objektu.

Zdroj a další info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hauen%C5%A1tejn
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 30.9.2016
  • 891 zobrazení
  • 1
jackal001
Mikulov (německy Nikolsburg) je historické město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, asi 40 km jižně od Brna, u hranice s Rakouskem. V roce 2014 zde žilo přes 7 tisíc obyvatel. Historické centrum Mikulova nese status městské památkové rezervace.
Geomorfologie
Město je malebně položeno ve členitém terénu na jižním okraji Pavlovských vrchů. Jeho panoramatu vévodí zámek, vypínající se na skále západně od náměstí. Na východě se tyčí Svatý kopeček, na severu vrch Turold. Mezi ním a zámkem ještě ční menší vápencový pahorek se zříceninou Kozí hrádek, poskytující kruhový rozhled na celé město. Západní strana se otevírá do roviny, na jihu se nedaleko od města nachází nevysoký Šibeniční vrch a pod ním rybník Šibeník. Další vodní plochou v zázemí Mikulova je zatopený lom při silnici na Velké Pavlovice.
Historie
Vznik Mikulova se zpravidla klade na počátek 12. století, kdy zde byla založena trhová osada, jež se v roce 1279 dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město. Na místě románského a gotického hradu vznikl v 17. století zámek.[4]
Mikulov byl od konce 13. do konce 16. století v držení Lichtenštejnů, poté patřil až do 19. století Ditrichštejnům, kteří vlastnili zámek a velkostatek až do roku 1945, kdy také zámek vyhořel.
Ve zdejším zámku byly po bitvě u Slavkova dojednány (2. prosince 1805) předběžné podmínky míru mezi Francií a Rakouskem. A 61 let poté, po porážce rakouských vojsk v bitvě u Sadové, tu 26. 7. 1866 podepsali příměří mezi Rakouskem a Pruskem, tzv. Mikulovské příměří.
Od poloviny 19. století Mikulov vlivem polohy mimo hlavní železnice stagnoval a začal ztrácet vliv ve prospěch blízké a výhodněji položené Břeclavi. Po druhé světové válce bylo velkou většinou německé město vysídleno a počet obyvatel se teprve během 70. let vyrovnal meziválečné hodnotě.
Do roku 1960 byl Mikulov okresním městem, pak se v důsledku nového členění státu stal mikulovský okres součástí okresu Břeclav. Po zrušení okresních úřadů získal 1. ledna 2003 Mikulov status obce s rozšířenou působností, jejíž městský úřad převzal některé úkoly zrušeného okresního úřadu pro obce v okolí.

zdroj: wikipedie
více  Zavřít popis alba 
  • 10.7.2015
  • 47 zobrazení
  • 1
evajbclaudos
PERŠTEJN

Gotický hrad Pernštejn z poloviny 13. století stojí ve východním okraji Českomoravské vrchoviny, u osady Pernštejn, části městysu Nedvědice, který tvořil jeho podhradí. Stavba pánů z Pernštejna s jednoduchou bergfritovou dispozicí byla do 16. století několikrát přebudována a především rozšířena, přesto při přeměně na reprezentativní a pohodlné sídlo neztratila svou obranyschopnost, díky čemuž je Pernštejn řazen k nejvýznamnějším moravským hradům. Je památkově chráněn, v roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Hrad je v majetku České republiky, je zpřístupněný veřejnosti a jeho správou je pověřen Národní památkový ústav.

V historických pramenech je první historická zmínka o hradu datována do konce 13. století, kdy se roku 1285 uvádí Štěpán z Pernštejna a Medlova. Byla to nepříliš rozsáhlá stavba s palácem a bergfritem, břitovou věží zvanou Barborka. Moc rodu z Pernštejna rostla a finanční možnosti též, na přelomu 15. a 16. století byla uskutečněna větší přestavba na reprezentační politické a správní centrum. Není známo, kde stavební úpravy začaly, snad byl nejdříve rozšířen palác a na jih od něj bylo vystavěno nové nádvoří. V 15. století byly dostavěny další obytné budovy a vnější hradební zeď. Na nově vybudovaném nádvoří vyrostla reprezentativní stavba s nejrozlehlejší místností na hradě nazvanou Rytířský sál. Pernštejn zakrytím věže Barborky získal výraz mohutné a pevné stavby.

Před příchodem druhé poloviny tisíciletí byly také rozšířeny hradby o účinné věže. Na Pernštejně se ale stavět nepřestalo. Sklípková klenba překlenula vstupní prostor v přízemí. Dále byla dostavěna, v blízkosti Černé brány, knihovna a několik obytných místností. Po obvodu jádra se nacházejí krakorce nejrozmanitějších tvarů nesoucí arkýře a ochozy, typické pro Pernštejn, díky čemuž mají vyšší patra větší objem a plochu než nižší podlaží. Nástěnné malby v ložnici, dětském pokoji a pokoji vychovatelky pocházejí asi z 60. let 18. století. Hradní kapli Obrácení sv. Pavla vymaloval roku 1716 František Řehoř Ignác Eckstein. Začátkem 18. století byla původní výzdoba Rytířského sálu doplněna štukovými reliéfy G. A. Corbelliniho. Hrad Pernštejn je zajímavý svým složitým stavebním vývojem a proměnou středověkého hradu v barokní moravskou zemskou pevnost, ceněné jsou také architektonické detaily a sochařská i malířská výzdoba. Hradu se také někdy říká „mramorový“ pro hojné využití místního nedvědického mramoru při jeho stavbě.

Jméno Pernštejn je nejčastěji spojováno s německým výrazem Bärenstein, v překladu „medvědí kámen“, v mineralogii také jantar. V podhradí totiž protéká říčka Nedvědička (podle medvědice - ve staročeštině nedvědice). Poněmčené názvy nejsou pro tuto dobu v českých zemích ojedinělé, byla to poměrně módní záležitost.
Největší vojenskou katastrofou Pernštejna bylo obléhání hradu Švédy v roce 1645. Tehdy přišla o svou horní část Hranolová věž. Při ostřelování přišla o své nejvyšší patro také věž nad třetí hradní bránou, které už pak nikdy nebylo zrekonstruováno. Hradu však obléhání Švédy paradoxně i prospělo, došlo k němu v údobí, kdy se do objektu již příliš neinvestovalo. Jeho odolnost prokázaná právě v roce 1645 totiž zapříčinila, že byl Pernštejn zařazen mezi udržované zemské pevnosti.

Počátky rodu pánů z Pernštejna sahají do druhé poloviny 13. století, kdy se příslušníci jedné z větví jihomoravského rodu pánů z Medlova rozhodli vybudovat na skalnaté ostrožně nad říčkou Nedvědičkou své nové sídlo - Pernštejn. Záhy pak odložili svůj původní predikát z Medlova a rod se podle svého nového sídla začal označovat z Pernštejna. Pernštejnům hrad patřil až do roku 1596, kdy jej Jan V. z Pernštejna musel prodat. Na hradě se následně vystřídalo několik majitelů. Hrad koupil Pavel Katarin z Kataru, od jeho synů získal Pernštejn koupí roku 1609 Adam Lev Licek z Rýzmburka, jehož vdova Ester Sejdlicová ze Šenfeldu si roku 1623 vzala hraběte Kryštofa Pavla z Lichtenštejn-Kastelkornu. Od Lichtenštejnů hrad koupil roku 1710 vládní rada František ze Stockhammeru, od roku 1798 byl v držení Ignáce Schröffela z Mannsberku. Jeho dcera Josefina se roku 1818 provdala za hraběte Viléma Mitrovského z Nemyšle. V držení rodu zůstal hrad do roku 1945. Protože Mitrovští neměli finanční prostředky na plánovanou romantizující přestavbu hradu, zachoval se dodnes v původní goticko-renesanční podobě.

Dne 2. října 1809 se, jako syn hospodářského správce hradu, narodil Antonín Emil Titl, český kapelník a hudební skladatel († 21. ledna 1882). Napsal mimo jiné i operu Die Burgfrau (Brno 1832) o Bílé paní pernštejnské.
V pátek 15. dubna 2005 okolo šesté hodiny začalo v bývalé sýpce (dnešním depozitáři) hořet. Jako první na místo dorazili hasiči z Nedvědice, po nich profesionální hasiči z Bystřice nad Pernštejnem a další jednotky z okolí. Povolaní hasiči byli v obtížné situaci, neboť nebylo možné se s těžkou technikou dostat na třetí nádvoří. V depozitáři bylo umístěno asi 800 předmětů, převážně obrazy a nábytek z 18. a 19. století. Cenné předměty byly vystavené v prohlídkových trasách, aby je mohli spatřit návštěvníci, proto nebyly požárem zasaženy.

Pověsti
V areálu hradu roste prastarý tis, ke kterému se pojí pověst. Ještě jako hůl jej zde před zahájením stavby Pernštejna zanechal starý pocestný, který nevěřil, že se stavitelům podaří na skále postavit hrad. Ti mu odpověděli, že nestaví z jeho víry, ale z kamene. Pocestného odpověď zarazila, zarazil svou hůl do země a prohlásil, že uvěří teprve, když se hůl zazelená. Během pokračující stavby se prý hůl ujala, zazelenala a vyrostl z ní statný tis. Od té doby se říká, že osud stromu je svázán s osudem hradu. Urve vichřice stromu větev, padne kus věže a proto byl strom odpradávna pečlivě ošetřován a chráněn. Zanikne-li tis, je s Pernštejnem konec.

O parádivé komorné a zrcadlu
Mladá dívka Eliška se neustále parádila, shlížela v zrcadle a zanedbávala své povinnosti. Když jednou chyběla na mši, všiml si toho starý mnich a šel ji hledat. Objevil ji opětovně u zrcadla. Připomněl jí, že zmeškala začátek mše, ale služka se na něj hrubě obořila. To kněze rozzlobilo natolik, že dívku proklel a ona se propadla do země. Od těch dob prý bloudí chodbami Pernštejna jako bílá paní. Zrcadlo, před kterým trávila parádivá Eliška tolik času, je od těch dob také prokleté. Která žena nebo dívka se do něj zadívá, do roka ztratí veškerou svou krásu. Existuje i jiná pověst, která říká, že bílá paní není komorná, ale šlechtična.

Bílá paní
Měla jí být (kromě komorné Elišky) kdysi statečná dcera hradního pána Žibřida (potomka uhlíře Věnavy či jeho syna Vojtěcha). Když byl hrad obléhán, rozhodl se jej hradní pán vydat bez boje. Odvážná dívka byla odhodlána plány otce zhatit, a tak ji zabil. Později se svého činu zhrozil a dal ji slavnostně pohřbít v kryptě hradní kaple. Pár dní po smutečním obřadu se chodbami začal procházet přízrak dívčí postavy. Nadobro prý zmizel až po smrti posledního potomka rodu Pernštejnů.
mezi hrady s plášťovou zdí.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.8.2017
  • 40 zobrazení
  • 1
zimni-beh-litni
17. 1. 2015, Liteň, Areál Pode Zděmi
V Litni v okrese Beroun se konal již III. ročník '''Zimního běhu Litní a zámeckým parkem'''. Smíšený běžecký závod na necertifikované trati o délce 6925 m se koná se každoročně v třetí lednovou sobotu. (více na https://cs.wikipedia.org/wiki/Zimn%C3%AD_b%C4%9Bh_Litn%C3%AD , fotoreportáže z loňského ročníku jsou na http://zimni-beh-litni.zonerama.com/ , pozvánka na letošní ročník na http://www.fototuristika.cz/album/album?album_id=8730, tip na sportovní výlet na http://www.fototuristika.cz/tips/detail/4449 ). ).
Trať závodu o celková délce 6925 m vedla od startu v hlavní bráně Areálu bývalého učiliště po jeho zatravněné ploše směrem na jih a pak na východ kolem budovy tiskárny do ulice Dvůr. Podél starého pivovaru se pak stáčela na západ do prostor Statku Liteň. Mezi zámkem a Čechovnou trať pokračovala po obvodové cestě zámeckého parku k brance u sala terreny, kterou pokračovala na sever ulicí Pode Zděmi zpět do cíle v bráně areálu učiliště. Závodníci běželi po nezpevněné trati s asfaltovým a štěrkovým povrchem. Trať závodu tedy vede po části Naučné stezky Liteň. Zázemí pro pořadatele, rozhodčí a ředitele závodu je v v prostorách bývalé školy Odborného učiliště Liteň.
Pravidla závodu
Závodníci startují v kategoriích podle věku dosaženého v roce závodu. Kategorie mají stanovenu odlišnou délku trati podle předpokládané fyzické zdatnosti závodníků. Před zahájením podalo přihlášku dostupnou on-line na webu IronTime. Čipová časomíra.cz celkem 50 závodníků, další se registrovali na místě.
Účastníci složili startovné (mládež a Běh pro zdraví 20,- Kč, v kategorii dospělí 70,- Kč). Závod se konal za mírně deštivého počasí. Závod se koná podle pravidel atletiky.
Běžci závodili v těchto kategoriích:
Muži
Muži 18-39 6925 m
Muži 40-49 6925 m
Muži 50-59 6925 m
Muži 60-69 6925 m
Muži 70+ | 6925 m
Ženy
Ženy 18-34 6925 m
Ženy 35-44 6925 m
Ženy 45-54 6925 m
Ženy 55+ 6925 m
Dorost
16-17 2770 m
Děti
3 a mladší 50 m
4-5 100 m
6-7 310 m
8-9 620 m
10-11 1385 m
12-13 1385 m
14-15 1385 m
Běh pro zdraví a kondici
bez rozdílu 2770 m
Novinkou letošního ročníku byla elektronická prezentace závodníků a měření času a pořadí pomocí čipu v pásce každého závodníka a zařízení v měřící linii cíle, kterou zajistilo občanské sdružení IronTime.
Zimní běh Litní a zámeckým parkem byl opět koncipován jako celodenní program pro závodníky a jejich rodiny. Domeček Hořovice využívá svou dlouholetou zkušenost z projektů na podporu rodinného života a akcí pro rodiny. Areál Liteň dětem nabízí koutek s dětským hřištěm instalovaný v rámci Naučné stezky Liteň] nebo na hřišti původního učiliště.
Pro účastníky, kteří nejsou aktivními běžci, by připraven kondiční běh. Pro rodiny a zejména děti závodníků je tradičně připravován zábavný běh se společným plněním různých úkolů. Ve III. ročníku to byla domácí zabíjačka, ve které museli například zavěsit plyšového vepříka na hák a poslepu rozpoznat koření používaná při zabíjačce. Závodu se účastnili ve zvláštní kategorii zdravotně postižení běžci z liteňského centra chráněného bydlení pro mentálně postižené sdružení Koniklec Suchomasty, pro které je účast na závodě motivující součástí jejich terapeutického a rehabilitačního programu.
Na závěr závodu byly vyhlášeny výsledky a předány ceny podle soutěžních kategorií. Ceny spolu s organizátory předával starosta Městyse Liteň Ing. Miroslav Horák.
Závod Zimní běh Litní organizuje Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE – odloučené pracoviště Liteň. Partnery jsou Městys Liteň, který poskytuje záštitu pro konání akce na místních komunikacích a v Areálu Liteń. Na organizaci se podílí občanské sdružení Zámek Liteň, které umožňuje vedení trati kolem zámku a zámeckým parkem. Sbor dobrovolných hasičů Liteň zajistil uzavírku ulice V zámeckém parku a Pode Zděmi. Atelier Svatopluk o. p. s. zajistil zázemí pro organizátory a rozhodčí, šatny a občerstvení pro účastníky. Úspěšné konání bylo opět jako každoročně výsledkem aktivity třech desítek místních sportovců a organizátorů.
Přípravu a průběh Zimního běhu Litní zajišťoval ředitel závodu Stanislav Krtek. Hlavním rozhodčím závodu Jaroslav Prouza, kterému jako rozhodčí asistovali Zorka Prouzová a Zdeňka Malánová.
Na organizaci se přímo na místě podíleli:
Eva Knopová, Jana Krtková (DOMEČEK Hořovice)
Jan Havelka (Ateliér Svatopluk, o.p.s.)
Podpora sponzorů a médií
Závod podpořili finančně a věcně liteňští podnikatelé jako sponzoři a partneři Městsys Liteň, JOHNNY SERVIS, stavební klempířství Čapek Liteň, uzenářství Kamil Alefery, JESY, Country live, obec Korno, Jastana, s. r. o., Zámek Liteň, zapsaný spolek, VZT Anděl Všeradice, (instalace mobilní startovní brány),
Zprávy o jeho konání i přípravě byly zveřejňovány na webech pořadatelských organizací, na webech specializovaných na běžecké závody (behej.com, IRONTIME,
O přípravě Zimního běhu Litní Naše noviny. Propagaci závodu přispělo, že jeho účastníci zveřejňují informace o jeho konání ve svých profilech na sociálních sítích.
Organizátoři Zimního běhu Litní v roce 2015 a ředitel závodu Stanislav Krtek děkují spolupracovníkům, kteří jim pomáhali a kteří se na organizaci a realizaci závodu podíleli.
Výsledková listina je zveřejněna na webech organizátorů.

Muži
Muži 18-39 6925 m
Muži 40-49 6925 m
Muži 50-59 6925 m
Muži 60-69 6925 m
Muži 70+ | 6925 m
Ženy
Ženy 18-34 6925 m
Ženy 35-44 6925 m

Ženy 45-54 6925 m
Ženy 55+ 6925 m
Dorost
16-17 2770 m
Děti
3 a mladší 50 m

4-5 100 m
6-7 310 m
8-9 620 m
10-11 1385 m
12-13 1385 m
14-15 1385 m
Běh pro zdraví a kondici
bez rozdílu 2770 m
více  Zavřít popis alba 
  • 17.1.2015
  • 135 zobrazení
  • 0
coloraaa
Památník obětem pochodu smrti na konci druhé světové války na kterém je nápis: "ZDE JE POHŘBENO 95 ŽEN ŽIDOVSKÉHO PŮVODU, KTERÉ BYLY NA POCHODU SMRTI V KVĚTNU 1945 V OKOLÍ MĚSTA UMUČENY NACISTY (nápis je česky, polsky, německy a maďarsky). Volary se staly v brzkých poválečných dnech roku 1945 posledním místem odpočinku 95ti pět žen z pochodu smrti. Transport vyšel koncem ledna z koncentračního tábora Grünberg. Postupně se dostal do koncentračního tábora ve Svatavě u Sokolova. Odtud byly ženy 20. dubna vyhnány na další pochod, který skončil 4. května ve Volarech. Následující den téměř polovina žen pokračovala v pochodu směrem na Prachatice, kde u obce Cudrovice došlo k tragédii, při níž esesáci postříleli dvacet dva žen. Jejich ostatky převezli příslušníci wehrmachtu zpět do Volar a "uložili" do společného hrobu na hnojišti u hospodářské usedlosti pod městským hřbitovem. Cestu, kudy pochod smrti procházel, lemovaly stovky hrobů žen, které předtím vysílením a hladem zemřely anebo byla bez důvodu zastřeleny. Tak tomu bylo také na posledním úseku z Kvildy do Volar. Když byly 5. května 1945 Volary osvobozeny americkou armádou, němečtí antifašisté upozornili velitele na nelidské pohřbení žen za usedlostí čp. 155. Důstojník vše prověřil a nařídil exhumaci všech společných hrobů (Kvilda – 19 žen, Polka – 13 žen, Volary – 22 žen). Exhumaci, ukládání mrtvých do rakví, svoz rakví do Volar a kopání hrobů na novém hřbitově ve Volarech museli pod dozorem amerických vojáků provádět Němci. To vše bylo zajištěno ve dnech 7. a 9. května 1945. Pohřeb obětí se konal 11. května a muselo se ho zúčastnit všechno německé obyvatelstvo Volar včetně dětí. Před obřadem povinně prošli okolo otevřených rakví, aby viděli, co dokázali příslušníci SS udělat z lidí – mladých děvčat. Mši za umučené ženy sloužil kaplan americké armády Rabi Herman Rocker. Po obřadu byly rakve uloženy do několika společných hrobů. Každý byl opatřen dřevěným křížem se jménem pohřbené. Dokumentem z pohřbu je obraz, který namaloval jeden americký voják podle dobové fotografie. Ženy, které zemřely po 11. květnu 1945, již byly pohřbívány do samostatných hrobů. Až do 16. listopadu 1945 vzdorovala smrti sedmnáctiletá Polka Dora Ebe, její smrtí se zdánlivě uzavřel seznam žen pohřbených na volarském hřbitově, obětí pochodu smrti. Ovšem skutečnost byla jiná. Náhodný houbař v srpnu 1946 v lese poblíž Volar nalezl částečné torzo lidského těla. Přivolaný lékař zjistil, že se jedná o kostru ženy a usoudil, že pravděpodobně náleží jedné z vězeňkyň, jejichž transport tudy v květnu 1945 procházel. Tyto dvě poslední oběti na původním seznamu žen pohřbených ve Volarech chybí a proto dochází k mylným informacím o počtu, který je v různých publikacích uváděn v rozmezí od devadesáti tří do devadesáti osmi. Na volarském hřbitově je sice devadesát šest pomníčků, ovšem pod jedním je pohřben Grigorij Onopščenko, ruský dělník, který byl v roce 1944 poblíž obce Dobrá postřelen a svému zranění podlehl. Pohřben byl v nedalekém lese a při svozu obětí pochodu smrti byly jeho ostatky též převezeny do Volar. Údržba hrobů tak, jak byly uspořádány v prvním poválečném roce, byla náročná na čas. Proto se odbojáři rozhodli, že místo společných hrobů bude utvořeno sedm pásů a dřevěné křížky nahradí plechové trojúhelníky se jménem pohřbené. Při této úpravě byl do průčelí hřbitova umístěn kříž z břízy s trnovou korunou – symbolem utrpení. Další větší úprava, kterou již financovalo město, byla provedena v roce 1956. Plechové trojúhelníky nahradily vkusné kameninové pomníčky – na osmdesáti pěti jsou vytesána jména. Na deseti jména chybí. Je na nich vytesáno jen strohé Neznámá. V současné době ovšem číslo deset neplatí. V roce 1995 byla na hřbitovní zeď umístěna vzpomínková deska se jménem Mirl Waksman. Tato žena zemřela u obce Polka a je pohřbena pod jedním z pomníčků, kde je vytesáno Neznámá. Další jméno se nám podařilo vypátrat až loni. Jedná se o paní Hochbergerovou, která byla zastřelena u Cudrovic. Její dcera Margot Wainblumová žije ve Francii a jako dítě byla též přímou účastnicí pochodu smrti, který přišel do Volar. Měla však větší štěstí než její maminka; za svůj život vděčí zdravotnickému personálu volyňské nemocnice. Po vyléčení žila nějaký čas ve Volyni v rodině doktora Tomsy a často jezdila do Volar na hrob svojí maminky. Podle vyprávění manželů Tomsových vždycky pokládala kytičku na všechny hroby, které byly označeny slůvkem Neznámá se slovy: „Vždyť v jednom z těch hrobečků přece leží moje milovaná maminka.“ V roce 1995 přijelo uctít památku svých spoluvězeňkyň dvacet čtyři přímých účastnic, přeživších ten nejhorší pochod, který mohli nacisté vymyslet (13 z Izraele, 2 z Kanady, 7 z USA, 1 ze Švédska a 1 z ČR). Volarský hřbitov obětí pochodu smrti je snad jediný v Evropě, kde jsou jména obětí masového vraždění vyryta na jednotlivých náhrobcích.
Info: http://www.sumava.cz/objekt_az/1812-pamatnik-95-obeti-pochodu-smrti-volary/
Počasí: +20°C, Polojasno až oblačno a mírný vítr.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2018
  • 201 zobrazení
  • 8
reklama