Hledání

45 616 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

niky86
  • 30.4.2015
  • 99 zobrazení
  • 0
nuntis
  • 15.4.2019
  • 809 zobrazení
  • 0
alois39
  • 14.4.2018
  • 18 zobrazení
  • 0
janak73
  • 15.4.2018
  • 16 zobrazení
  • 0
sanderroosendaal
  • 15.4.2017
  • 27 zobrazení
  • 0
sbmk
  • 15.4.2016
  • 26 zobrazení
  • 0
starrmirra
15. 04. 2016.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.4.2016
  • 42 zobrazení
  • 0
flatch
My dva a buben
více  Zavřít popis alba 
  • 18.4.2015
  • 44 zobrazení
  • 0
janekkru
Duplo, Liberec
více  Zavřít popis alba 
  • 15.4.2015
  • 17 zobrazení
  • 0
monanca
1 komentář
  • zima 2014/2015
  • 96 zobrazení
  • 1
eliaska
  • duben 2015
  • 22 zobrazení
  • 0
hanos13
  • duben 2015
  • 17 zobrazení
  • 0
pakli
Třebíčský židovský hřbitov je národní kulturní památka v Třebíči-na Podklášteří. V rámci souboru baziliky svatého Prokopa a třebíčské židovské čtvrti, jejíž oddělenou částí je, požívá statutu Světového dědictví UNESCO.
Židovský hřbitov v Třebíči je po pražském Novém židovském hřbitově druhý největší v České republice. Rozkládá se na severní stráni Hrádku na celkové ploše 11 678 m?. Lze na něm najít 2600 náhrobků, z nichž je nejstarší dosud čitelný datován rokem 1631. Pochováno zde bylo asi 11 000 lidí.
Hřbitov byl založen v 2. polovině 15. století. Asi do roku 1468 židé pravděpodobně pohřbívali své zesnulé přímo při klášterní zdi. Tamní pohřebiště bylo zrušeno a nové umístěno na odvrácené, severní svažité straně Hrádku. Když roku 1888 došlo k průtrži mračen a povodni, v jejichž důsledku byly některé hroby vyplaveny, byl hřbitov rozšířen jižním směrem (nová část hřbitova). V této části stojí památníky obětem první světové války (z roku 1922, 20 obětem) i druhé světové války (z roku 1957, 290 obětem). Na hřbitov se vchází ze západu kovanou vstupní branou. Vedle ní je obřadní síň (1903) s dobře dochovaným interiérem. Vybudována byla zásluhou rabína Samuela Pollaka (1842–1906) nákladem třebíčské židovské obce.
Třebíčská židovská čtvrť, jinak též zvaná prostě Židy, v Třebíči-Zámostí je památka zapsaná v seznamu světového dědictví UNESCO, jedna z nejzachovalejších židovských čtvrtí v Evropě.
Třebíčská židovská čtvrť je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, která je zapsána na seznamu UNESCO. Tato čtvrť je cenná ve svém celku, zejména původním historickým půdorysem. Nachází se na levém břehu řeky Jihlavy a pod skalami třebíčského Hrádku. Na západě ji ohraničují domy podklášterského Žerotínova náměstí a ulice Pomezní.
Židovské město je příkladem maximálně zastavěného území. Domy zpravidla nemají zázemí dvorků, hospodářských staveb. Chybí zahrady; jedinou výjimkou je bývalá Subakova zahrada, která vznikla v místě jednoho ze zbořených domů. Domy jsou navzájem stavebně propojené, mezi nimi tmavé průchody, křivolaké uličky či soutky. Jádra a dispozice domů je renesanční a barokní; příklady slohových detailů: hřebínkové klenby, kamenná ostění dveří a oken, rohová loubí.Ghetto se vyvíjelo již od 12. století, zachováno bylo 123 domů stavěných v různých stavebních slozích, dvě synagogy a židovský hřbitov.
První zmínka o židovských obyvatelích pochází z roku 1411, židovská obec je doložena v 16. století. Od konce 18. století v židovském městě byla jedna z nejpočetnějších židovských obcí na Moravě. V roce 1799 zde žilo 1770 obyvatel, roku 1848 zde žilo 1612 osob židovského vyznání, v roce 1900 už jen pouhých 663 osob a v roce 1930 již jen 300 osob. Po druhé světové válce v židovském městě v Třebíči žilo už jen minimum židů.
Během druhé světové války bylo židovské obyvatelstvo čtvrti téměř vylidněno. Všechen cennější majetek byl odsunut taktéž. Mezi tímto majetkem byl i cenný Machzor třebíčský datovaný kolem roku 1300. Téměř všichni třebíčští židé byli odvlečeni transportem A, který dorazil do Terezína dne 18. května 1942 (čítal 720 osob) a transportem A w ze dne 22. května 1942 (650 osob). Mnoho obyvatel bylo posláno do koncentračních táborů, často do Osvětimi. Někteří obyvatelé utekli do španělského města Sagunta. Po válce se do Třebíče vrátilo asi deset původních obyvatel.
Bazilika svatého Prokopa je románsko-gotický křesťanský kostel v Třebíči. Byl vybudován na místě původní mariánské kaple při benediktinském klášteře přibližně v letech 1240 až 1280.
Historie baziliky svatého Prokopa je těsně spjata s historií třebíčského benediktinského kláštera. Počátky baziliky sahají až do roku 1101.
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2015
  • 37 zobrazení
  • 0
vileda
  • duben 2015
  • 76 zobrazení
  • 0
mamicek
  • duben 2015
  • 47 zobrazení
  • 0
pakli
Jízdárna, skleník, zámek, židovské gheto vč. synagogy, náměstí s kostelem sv. Jakuba staršího, radnice, letní kino, židovský hřbitov.
Zámek Boskovice je empírový zámek ve městě Boskovice. Pochází z počátku 19. století.
Na místě dnešního zámku stával dominikánský klášter. Po zrušení tohoto kláštera zde byla zřízena na krátko manufaktura. Přestavba komplexu na zámek byla provedena v letech 1819-1826. Prvními majiteli byli Ditrichštejnové, kteří byli zároveň majiteli místního hradu. Ty roku 1856 vystřídali Mensdorffové, kteří jej vlastnili do roku 1950, kdy jim byl majetek znárodněn. V zámku pak našlo sídlo Muzeum Boskovicka. Rodině Mensdorffových byl vrácen opět v roce 1991.
Židovské město v Boskovicích se rozkládá v jižní části města Boskovice na ploše 5 hektarů a patří k nejzachovalejším židovským památkám v Česku. Celé je památkově chráněno jako urbanistický celek. Ve 2. polovině 19. století se začali majetnější Židé stěhovat z ghetta do větších ekonomicky přitažlivějších měst. To znamenalo, že se Židovská obec stala domovem chudé vrstvy obyvatelstva.Největšího počtu obyvatel dosáhlo ghetto po emancipaci roku 1857, kdy byli obyvatelé uvolněni od předsudků obyvatelstva. Tehdy tu žilo 1810 Židů a domovské právo mělo 2018 Židů - třetina všech obyvatel Boskovic.
Počet obyvatel se však za první republiky snížil na necelých 400. A v průběhu druhé světové války, dne 14.-15. března 1942, nacistické úřady deportovali 458 Židů do koncentračního tábora Terezín a do dalších táborů. Po skončení druhé světové války se vrátilo pouze okolo 20 osob. Většina z nich však brzy odešla.
Jihozápadně od židovského města se nedaleko nachází židovský hřbitov, který s více než 2 500 náhrobky patří mezi jeden z největších v České republice. Počátky existence Židovského hřbitova se datují k 16. století. A doklady, které potvrzují existenci se datují až k 17. století. Na Židovském hřbitově v Boskovicích je také pohřbena řada významných osobností, jako například moravský zemský rabín Abraham Plaček. Hroby jsou umístěny ve vrstvách nad sebou kvůli malé ploše hřbitova. Proto jsou náhrobky rozmístěny blízko u sebe.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.4.2015
  • 24 zobrazení
  • 0
southmoravia
  • 15.4.2015
  • 67 zobrazení
  • 0
reitschev
  • 15.4.2014
  • 24 zobrazení
  • 0
ascotucca
  • 15.4.2013
  • 13 zobrazení
  • 0
honza007
  • 15.4.2013
  • 16 zobrazení
  • 0
feedback
  • 15.4.2013
  • 13 zobrazení
  • 0
efinka01
  • září 2010 až duben 2011
  • 56 zobrazení
  • 0
deanav
  • 14.4.2012
  • 577 zobrazení
  • 0
reklama