kajakjulu
  • v pondělí
  • 7 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
sdhpovrly
Foto bylo pořízeno z výjezdů: únik nebezp.kapalin, padlý strom, vyproštění cisterny, PP za použití AED, kontrola zásah. materiálu v období březen-duben 2021
více  Zavřít popis alba 
  • minulý pátek
  • 21 zobrazení
senosec
Padrtův mlýn je obydlený.
více  Zavřít popis alba 
60 komentářů
  • 30.3.2021
  • 51 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
absolvent2021
Sgrafito není GRAFFITI...tak začínala prezentace úkolu pro devátý ročník, který při toulkách dějinami výtvarného umění právě vstoupil do období renezance. A protože z nástěnných maleb je jim bližší graffiti než sgrafito, dostali deváťáci (náležitě "napumpováni" informacemi o nástěnných malbách, historii graffiti, graffiti slovníkem ad.) za úkol vymyslet si přezdívku, kterou by používali, kdyby se stali součástí graffiti komunity (popř. pracovat s vlastním jménem) a vytvořit působivý, originální, barevně zajímavý TAG.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.3.2021
  • 149 zobrazení
pavol34
  • 19.3.2021
  • 26 zobrazení
trempoviny
Většina lidí žijících a pracujících v Praze nemá zrovna zdravé životní prostředí. Proto mnoho Pražanů vyráží už cca 150 let na výlety a další formy rekreace do přírody. Ani světové války, resp. Protektorát, ani další dějinné události dosud nezpůsobily to, co nám přinesla pandemie Covid-19. Konkrétně, od 1. března 2021 nesmíme opouštět obce, pokud k tomu nemáme pracovní či jiné mimořádně důležité důvody. Myslím, že mnozí obyvatelé vesnic nelegálně vyrazí do jejich přilehlého lesa, ale Pražané v tomto mají tentokrát štěstí. Mohou se legálně pohybovat na cca 500 km čtverečních území hlavního města. Někteří lidé mohou být překvapeni, že se na území obce Prahy nacházejí rozsáhlé lesy, hluboká údolí, vápencové, buližníkové, pískovcové a břidlicové skály, štoly, jeskyně, převisy, potoky, vodopádky, rybníky … takové miniaturní Česko. Díky mapě Seznam.cz jsem pro zájemce vyznačil 12 území, které lze na rozdíl od známých městských parků (Petřín, Stromovka, Hvězda, vrch Vítkov ad.) považovat za skutečnou romantickou divočinu, kde si třeba užijeme i posezení u ohníčku. Doplnil jsem i malou ukázku fotek, co poskytují jednotlivá území. Potkáme se v březnu na těchto místech ?
více  Zavřít popis alba 
  • 3.3.2021
  • 888 zobrazení
dopravnizesp
Momentka vlaků ČS ad GWTRAIN stojících vedle sebe na II. nástupišti stanice Strakonice.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.1.2021
  • 9 zobrazení
lotusesprit
Skara - Jde o terénní pozůstatky středověkého feudálního sídla rozsahem blížící se rozměrům malého románského hradu s předhradím. Hrad s vžitým názvem Skara (Hostyně) byl údajně pobořený za husitských válek a definitivně zničen vypálením a rozvalením 26. září 1507 Jiřím Kopidlanským, úhlavním nepřítelem Pražanů. Hrad Skara není pro topografickou literaturu neznámým pojmem. Vůbec poprvé jej najdeme pod názvem Sacar na mapě Čech Klaudiánsko-Crigingerova typu z konce 90. let 16. století, vydané roku 1614 v německé verzi Munsterovy Kosmografie. Hrad Skara uvádí také Bohuslav Balbín v díle Miscellaneorum Historicorum Regni Bohemiae: "Skara castrum ad Auval dejectum, in quo B. Arnestus Pragensia Episcopus est geniusí", nebo-li Skara patřící k Úvalům, v němž se narodil blahoslavený Arnošt, arcibiskup pražský. V pojednání o hradech již Balbín název Skara nepoužil a hovoří o hradu Úvaly a ve své práci Krásy a bohatství České země hovoří o Hostyni jako o zbořeném hrádku u Úval, v němž se narodil pražský arcibiskup Arnošt. ée nemohlo jít knížecí dvůr a statek Hostýn (dnešní Hostín) v rukou Lichtenštejnů je zřejmé, neboť ještě za Balbínova života v 17. století byl plně funkční a osídlený. Novou informaci potom o hradu Skara přináší až F. A. Heber, který mimo jiné uvádí: "První výraznější zpráva o něm (o hradu Skara) je až za hraběte z Lichtenštejna, který jako zemský nadřízený panství äkvorec a Uhříněves nechává zříceniny rozebrat a kameny používá k oplocení nově zřízené obory, takže dřívější hrad beze stopy zanikl". Uvedený hrad Skara-Hostyně stál při obchodní tzv. Trstenické stezce nedaleko místa, kde Výmolu překračovala cesta do äkvorce přes jediný brod v širokém okolí, a vedle toho, že byl feudálním sídlem, mohl plnit také strážní roli nejen na stezce, ale i k tomuto brodu přes Výmolu " dnes bychom ho mohli hledat zhruba 500 m od nejstarší městské části Úval, zvané Chaloupky, proti proudu Výmoly směrem k oboře před soutokem Výmoly s bezejmenným potokem. Pozůstatky hradu popsali a publikovali v roce 1998 Jiří Jindřich a Jan Pešta. Dvojdílná hradní dispozice zaujala prostor asi 60x60 metrů na nevýrazném ostrohu nedaleko soutoku Výmoly s malým pravobřežním přítokem bezejmenného potoka, který protéká úzkou asi 15 metrů hlubokou roklí. Od severu a od východu byl hrad chráněn příkrými svahy, ne však již na jižní a západní straně, kde terén zvolna stoupá a přechází do rovinaté krajiny. Tato situace si vynutila vybudování obvodového příkopu a valu. Navíc se celá využívaná plocha silně svažuje k severu. Do dnešní doby se, kvůli rozebrání hradu Lichtenštejny na stavební materiál k ohrazení obory v 17. století, nad úrovní terénu nedochovalo žádné zdivo, ale reliéfní relikty jsou natolik výrazné, že je možné si představit původní podobu hradu. Za současné situace můžeme rozlišit plochu předhradí a hradu. Předhradí lichoběžníkového tvaru o stranách 34, 26, 32, 30 a 18 metrů a je v některých místech obklopeno valem, který dosahuje výšky okolo 2 metrů, a výrazným příkopem, širokým 4 až 7 metrů a hlubokým 1 až 1,5 metru. Na jihozápadní a severozápadní části místa jsou patrné kruhové pahorky převyšující val, které by mohly být pozůstatky po nárožních věžích. Nejvýraznějším pozůstatkem je dvoustupňová terasa, přiléhající k jihovýchodní straně o rozměrech 13 x 20 metrů. Stavba, která zde nad příkrým srázem rokle stála, mohla být hradním palácem. Celý lichoběžníkový areál hradu je ohrazen zbytky oborní zdi. Pro tehdejší majitele a stavitele zdi bylo místo patrně natolik významné, že ho začlenili do nově zřizované obory. Podobu hradu můžeme pouze odhadovat. Na základě porovnání dochovaných půdorysných pozůstatků s vyobrazením na mapě z roku 1614 a podobou umělé zříceniny je možné dojít ke domněnce, že hrad měl dvě nárožní věže. Tato domněnka vychází ale z předpokladu, že kruhové terénní pahorky na jihozápadě a severozápadním nároží jsou zbytky po věžích s výškou od 3,2 do 3,8 metru ode dna příkopu, a že kresba na mapě z roku 1614 zobrazuje tentýž objekt v přibližně realistické podobě. Val je navršen ze zeminy a kameniva. Viditelným reliktem je okrouhlá prohlubeň v ose bývalého vstupu o průměru 4 metrů. Snad se jedná o zasypanou studni. Lichtenštejnové, majitelé panství, nechali na počátku 19. století jako upomínku na hrad vystavět umělou romantickou zříceninu s názvem Skara na vzdálenějším místě nad údolím Výmoly, která se do dnešní doby nedochovala. Z toho, co víme, lze usuzovat, že hrad náležel do kontextu hradů s palácem jako hlavní obranná i obytná stavba a mohl být součástí systému sídel, které si v pražském okolí stavěli příslušníci nižší šlechty a bohatý pražský patriciát. Později, v první polovině 14. století, přestal asi majitelům vyhovovat a ti v roce 1341 zbudovali novou tvrz a hospodářský dvůr Hostín, nebo byl hrad po polovině 14. století opuštěn, jelikož ztratil rezidenční funkci (hrad v nedalekém Škvorci). Za prvního doloženého majitele majetku Hostyně lze považovat Arnošta I. z Hostyně, jinak ze Staré a z Pardubic, který je uváděn okolo roku 1320 jako královský hejtman na Kladsku. Dále se z Hostyně také psal jeho bratr Dětřich, který zemřel před rokem 1341. Roku 1346 je zmiňován Kuník z Hostyně, purkrabí na Kyšperce (v té době arcibiskupský hrad na dnešním Teplicku).

Východní část je zničena novodobou zástavbou.

http://webarchiv.mestouvaly.cz/
Dr. Vítězslav Pokorný
více  Zavřít popis alba 
  • 20.1.2021
  • 51 zobrazení
cemidar
  • 16.1.2021
  • 29 zobrazení
pepad1591
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 14.11.2020
  • 126 zobrazení
na-kralicke-tvrzi
Třebíčské panství po bezdětném Smilu Osovském zdědila jeho tehdejší manželka Kateřina z Valdštejna, která v roce 1614 potvrdila městu augsburskou konfesi (tehdy augšpurskou) a také se 22. června 1614 vdala za moravského zemského hejtmana Karla staršího ze Žerotína. Kateřina ovšem zůstala jedinou majitelkou třebíčského panství (statku tohoto). V době smrti Smila Osovského se prameny zmiňují o dostavbě třebíčského zámku, přestavbě náměstí v jeho renesanční podobu, dostavbě černého a malovaného domu a pronájmů jednoho z domů ve Znojemské ulici pohodnému, který měl na starosti popravčí záležitosti. Popravy se konaly v nynější Rafaelově ulici (lokalita Na spravedlnosti).
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D_v_16._a_17._stolet%C3%AD
více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2020
  • 18 zobrazení
bobrjirka
V Divadle v Dlouhé se v neděli 27.9.2020 konal další ročník koncertu Mrakoplaš kontra Alzheimer. Na výborné dobročinné akci hrála kapela Mrakoplaš (v klasickém složení Pavel Lipták, Martin Kalenda, Petr Maršík a Pavel Douša) s hosty Evou Hacurovou, Milanem Potočkem a Jaroslavem Samsonem Lenkem. Večerem a dražbou ve prospěch AD centra provázel Pavel Anděl a Andělka Kubátová zpestřila večer tancem. Pro úplnost dodávám, že fotoreportáž je mixem záběrů z koncertu a zvukové zkoušky, hudebníci se opravdu během hraní nepřevlékali, aby nám nezevšedněli.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.9.2020
  • 10 zobrazení
motomisiek
Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod) je město ve stejnojmenném okrese, v kraji Vysočina, 23 km severně od Jihlavy na řece Sázavě. Jde o významný dopravní uzel ležící zhruba uprostřed České republiky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Havl%C3%AD%C4%8Dk%C5%AFv_Brod
https://mapy.cz/zakladni?x=15.5742145&y=49.6030421&z=12&source=muni&id=5091
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 15.9.2020
  • 36 zobrazení
coloraaa
V rámci akce ELBEDOCK se ve čtvrtek 3. 9. 2020 v Ústí nad Labem poprvé otevřel pro veřejnost velký protiatomový bunkr. Měl sloužit jako Velitelské pohotovostní stanoviště Civilní obrany pro ukrytí štábu v případě náhlého napadení nebo útoku. Podle odtajněných materiálů Americké armády bylo Ústí považováno za důležité průmyslové centrum, významnou dopravní křižovatku a v případě napadení mělo být srovnáno se zemí. Pro takovou operaci se tehdy počítalo s jadernými hlavicemi 2× většími, než jaké spadly na Hirošimu a Nagasaki. Proto je kryt v Důlcích mimořádně rozsáhlý a masivní. Jedná se o velkou síť tunelů v celkové délce zhruba tří kilometrů. Řádili zde i sběrači barevných kovů. Vypalovali zde kabely, poškodili inženýrské sítě, zničili, co se dalo. Škody se vyšplhaly skoro na 5 milionů korun.
https://elbedock.cz/events/prohlidka-bunkru/?time=%C4%8Ctvrtek%203.%209.%202020%20-%2010:00&place=Bunkr%20(%C3%9Ast%C3%AD)&placeid=1302&duration=10.00%E2%80%9321.00&price=0&tickets=0&dayid=1309
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/usti-nad-labem-protiatomovy-kryt-marianska-skala-muzeum.A200810_564130_usti-zpravy_pakr
https://ct24.ceskatelevize.cz/3144345-ustecke-muzeum-chce-otevrit-protiatomovy-kryt-pod-mestem-jako-turistickou-atrakci?fbclid=IwAR2wwobHWUj6NR-lS9fQzPGHl2lHvj76qhztk15uMSx3-w-9X2hKzWNMk5Y
https://ustecky.denik.cz/zpravy_region/foto-kryt-v-dulcich-je-zdemolovany-20150526.html
A zajímavá diskuse k tomuto článku.
https://ustecky.denik.cz/diskuse/foto-kryt-v-dulcich-je-zdemolovany.html
Počasí: +23°C, Skoro jasno až polojasno, slabý západní až jihozápadní vítr.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
https://www.facebook.com/groups/bunkry.v.cr
více  Zavřít popis alba 
  • 6.9.2020
  • 730 zobrazení
ergoenergie
ODKAZ - https://www.bylinnalekarna.cz/jerab-ptaci-cervena-jerabina-sorhus-aucuparia
ODKAZ -https://cs.wikipedia.org/wiki/Je%C5%99%C3%A1b_pta%C4%8D%C3%AD
více  Zavřít popis alba 
  • 2.9.2020
  • 70 zobrazení
kajakjulu
  • 1.9.2020
  • 25 zobrazení
bockovi1
  • 31.8.2020
  • 57 zobrazení
trempoviny
Velký vandr 2020 jsme s kamarády uskutečnili v Lužických horách. Za desítky let svého trampování jsem byl mnohokrát v „Lužickejch“ i v různých ročních obdobích na Klíči, Jedlové, Studenci, Luži, Hochwaldu-Hvozdu ad. Tentokrát jsem uvažoval, že Češi vyrazí do českých „velehor“ a v Lužickejch bude prázdno. Skutečně, kromě Jedlové a Luže byly tyto hory vylidněné. Tak jsme si souvisle prošli hory od západu na východ. Každou noc jsme mohli z pod širáku pozorovat oblohu bez rušivého leteckého provozu, jen tiše padalo mnoho „hvězd“. Přál jsem si ještě hodně takových vandrů. Když jsme zdolali Lužické hory, prošli jsme si ještě kraj oblíbený prvním trampem Karlem Hynkem Máchou. Nachodili jsme mnoho délkových i výškových kilometrů za velkého slunečního žáru a dusna, ale to přeci k létu patří. Sobě jsem dokázal, že mám fyzičku jak dvacetiletý, i když ve dvaceti letech jsem tak dobrou neměl :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 17.8.2020
  • 608 zobrazení
spacefoto
inspirován dílem p. Václava Víška
http://vencovypindy.blogspot.com/search/label/Srovn%C3%A1vac%C3%AD%20fotky

ale trocha podle svého
více  Zavřít popis alba 
  • 4.8.2020
  • 47 zobrazení
Reklama