Hledání

41 693 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

niky86
  • 19.6.2016
  • 88 zobrazení
  • 0
defenger
Je nedělní ráno a my vyrážíme vlakem na Přerov...Kolařů je hodně, ale všichni se nakonec vezeme. 09:45. Vsetín, výsadek...Jedeme na Lidečko.10:40. Horní Lideč - kemp Rybárna a Lačnovské rybníky (470 m.n.m.) Po lehkém občerstvení se vracíme zpět 11:30. Horní Lideč, lehce bloudíme... a poptáváme se na ubytování...11:40. Stoupáme nad Lideč na kopec se svatostánkem..je zde skvělý rozhled i posezení, s popisem historií obce...Polní cestou pokračujeme dál...12:20. Francova Lhota a její část Pulčín...Cestou se kocháme nádhernými rozhledy...12:30. Vítají nás v Pulčíně... 680 m.nm.( První zmínka o osadě a hradu je z r.1426. Poslední pán hradu Miroslav z Cimburka se věnoval loupení a po dopadení byl hrad stržen.) Na ranči U Wiliho je rušno, ale místo si zde nacházíme.Oproti zevnějšku, je interiér docela stylový...Se spolustolovníky si sdělujeme dojmy i vyměn´ujeme skušenosti...U barového pultu je zaparkovaný kočár...Objednáváme si oběd i pivečko...I poptáme se, zde na bydlo...Získáváme možnost přespání zde. Vojenské postele, umyvadlo a WC za 20 kč...14:25. Po odložení věcí se vydáváme na průzkum okolí.14:40. Jsme u rozcestí naproti Pulčinským skalám...Pulčinské skály byly svědkem již pravěkého osídlení,jehož pozůstatky jsou uloženy v Moravském muzeu v Brně...15:00. Po průzkumu okolí skal se vracíme k rozcestí a míříme na sedlo Radošov. Lesní cestičky kamenité, lemované rozkošnými potůčky....Projíždíme sedlem Radošov,kde jsou dřevěné chaty pamatující počátky trampingu u nás...Jedeme, ale spíše tlačíme své stroje do táhlého stoupání...Následují nároční sjezdy v blátivém terénu...Můj bajk zde padá, já však naštěstí ne....15:40. Pulčinské skály z druhé strany...Cesta zasypaná stromy není překážkou...16:00. Popojedem... sedlem Śerklava...16:15. Rozcestí Matůšky, prohání se zde buginy i lepé děvčata...Jdeme dál... pěšky do stoupání..Idylická, klesající pěšinka skrývá v trávě zcela nepříjemný kořen...16:40. Rozcestí Śerklava (792). Po hřebenu Butorky. (Butorky vrchol - 825 mnm) 17:45. Rozcestí Valašská Kyčera. Cesta se drsně mění v močál. A jedinou cestu střeží padlý velikán. Tasíme mačetu a klestíme....U rozcestí potkáváme manželskou dvojici z Brna.Cestují pěšky i s plnou polní. S doutníčkem a pohárkem kávičky... 18:15. Nejtěžší část cesty: Brutální výstup na Makytu...Nohy i kola prokluzují a ústa drtí nadávky mezi zuby....Je zde vrcholová kniha, do které činíme zápis. 18:40. Sestupujeme... prudce a drsně....18:45. rozcestník Pod Makytou (900m.nm.) točíme na jih, podél hranice se Slovenskem...18:45. Rozcestník Pod Makytou (900m.nm.) Točíme na jih, podél hranice se Slovenskem...Pavel má lehký pád do borůvek... ještě jsou nezralé...19.05: Mikulínův vrch
(727m.n.m.) Nádherné rozhledy, prudké sjezdy ...19:25: obec Valašská Běnice - probloudíme jí...( Na radu místních dětí, však silnici nacházíme...) 19.35: Francova Lhota,Barokní kostel z r.1786 a chráněná lípa stará 450 let. Moderní zvonice má pro každé roční období jinou melodii.. Dřevěný kříž je věnovaný kardinálu Trochtovi....20:15. Púlčín, znaveni padáme, hurá do postele... Květoš zachraňuje čest naší výpravy, jako jediný si dává opulentní večeří...22:00, večerka... Po půlnoci nás ještě budí příchod domácích...
V nedělní ráno se budíme o páté ranní..06:30, plánujeme další postup, 06:50, vyjíždíme bez snídaně ...(což dáváme vůdci často a nahlas najevo...)07:10, V časné chladné ráno, máme romantický pohled na pasoucí se stáda ovcí... Jedeme údolím Pulčinského potoka, přes kmeny stromů a úlomky skal... Těsně vedle nás je hluboká strž...07.30: obec Lidečko, jdeme k Ćertovým skalám... skalní kvádry jsou uspořádány do schodiště... (Podle pověsti chtěl čert, kamennou hradbou obrátit tok řeky do ranního zakokrhání, aby získal ruku dívky... nepovedlo se ) 8:00. Odjíždíme od skal, jenž jsme stihli prozkoumat jen letmo...08:10. Jsme na nádraží a jedeme do Vsetína...08:40. Vsetín, velká zavazadla necháváme v úschovně a jdeme do města... 09:30. Po nákupu potravin, zase jedeme motoráčkem, ve kterém konečně snídáme ...10:30. Velké Karlovice, vystupujeme.11:14. Milon´ov (525 m.n.m.), rozcestí. Jedeme proti proudu Vsetínské Bečvy.11:20. Podt´até (547 m.n.m.), rozcestí. Odbočujeme na Podt´até - Světlá (670 m.n.m.)Stoupáme na lokalitu Na Kasarni. V 1833 zde vojáci střežili
hranici, proti šíření cholery... Pěšky se plazíme asi 5 km... 11:45-12:30. Jsme tu a hned se uvelebujeme v horském hotelu Fran...13:15. Opět v sedlech pokračujeme lesní cestou, jenž protékají tenké pramínky vod... Během kochání krajinou, noha má šlápne do prázdna a já padám do houští...13:30. Sedlo Gažov (1040), rozcestník... strmou úzkou, cestičkou stoupáme na nejvyšší bod cesty..13:40. Výškový rekord dosažen! 1071 m.n.m. Velký Javorník. Padáme do trávy... posvačíme i zrelaxujeme, co ještě lze...14:15. Vracíme se k rozcestníku Gažov. Po hřebeni pokračujeme na Stratenec (1055m.n.m) 14:45, jsme u památníku obětem osvobozovacích bojů z 3. května 1945.14:50. Opět se řítíme hřebenovou stezkou... ( kol hrobu Jana Meče z r. 1981 ).15:00. Sedlo Bukovina, rozcestník... (985m.n.m.)15:10. Dosahujeme Malý Javorník (1019m.n.m.) Je zde vyvěšen i jídelní lístek, leč hospoda je daleko...Následuje strmé klesání a tu již po třetí potkáváme známou dvojici...Frn´kovské sedlo, 959 m.n.m. - Stolečný vrch, 961 m.n.m.16:10. Portáš. vyhlášená rekreační chata s krytým bazénem... ( Původně byla horským domovem malíře Emila Hlavici )16:15. Od chaty klesáme k hraničním závorám,Po kontrole dokladů, víříme již slovenský prach
cest...Prožíváme adrenalinový sjezd serpentinami: přes 45 km/h...Ten však vystřídá, téměř kolmý výstup na Papajské sedlo...(Na další pěšince se smeklo kolo Fabimu...)17:10, Papajské sedlo. Opět překračujeme státní hranici...17:30, Kýchová (551 m.n.m.) s hrajícími si kůzlátky...Následuje dlouhý sestup asfaltový, 6 km do Huslenek...(17:45 h)dalších 9 km klesáme, přes Hovězí (17:50h) a Janorov...(17:55 h)18:10. Vsetín. Z posledních sil dosahujeme nádraží...Jedeme domů přes Valašské Meziříčí a Hranice na Moravě do Přerova ... V Přerově čekáme hodinu a půl na další přímý spoj. Seznamujeme se s turistkou z Chebu, jenž cestuje do Břeclavi za sestrou ...22:50, noční Břeclav nás vítá ...Ještě provedeme novou známou městem a jedeme do pelíšků 23:30 h.Resume: 1.den: 47 km, 05 h jízdy, max.: 46 km/h .. 06 - 20:30 h.2.den: 65 km, 05 h jízdy, max.: 48 km/h .. 07 - 23:00 h.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.7.2005
  • 360 zobrazení
  • 0
pitrsanx
V sobotu 20.10.jsem s manželkou a synovcem jeli navštívit a upravit hroby.Jeli jsme do PŘIBYSLAVI u Žďáru nad Sázavou a do MORAVCE u Velkého Meziříčí.
Jede se krásnou sázavskou krajinou a Českomoravskou vrchovinou, bohaté na historii, kulturou a starými stromovými skvosty ( pamětníky ). Zaujala mě socha obřího koně, který se snaží z bažiny vytáhnout vůz, u obce Hamry nad Sázavou.Podobných různorodých soch je v tomto kraji více.
[https://maps.google.cz/maps/ms?hl=cs&ie=UTF8&msa=0&msid=107260491528957433165.0004814b3717ee2c4d7b9&ll=49.602701,15.910606&spn=0.114366,0.307274&z=12]
[http://www.zdarskypruvodce.cz/2010/06/sochy-od-zdarskeho-umelce-michaela-olsiaka]

Přibyslav je město v kraji Vysočina. Přibyslav leží na řece Sázavě
Město se rozkládá na západním okraji Českomoravské vrchoviny v oblasti s výskytem stříbrné rudy. První písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy český král Václav I. udělil městu soudní pravomoc 1. stupně (horní právo) a tím i osadě pod místním hradem městská práva. V dobách husitských válek byla těžba přerušena a další pokusy o obnovu v 16.–18. století nebyly úspěšné.
Při obléhání Přibyslavi zemřel 11.října 1424 u vesnice Schönfeld (dnes Žižkovo Pole) vojevůdce Jan Žižka. Jeho bojovníci pak město dobyli, hrad vypálili a používali jej jako vojenskou základnu pro výpady na Moravu.

MORAVEC
Leží v pěkném, hornatém kraji Českomoravské vysočiny, asi v polovině silnice Velké Meziříčí – Bystřice n. P. Okolí je vroubeno bohatými jehličnatými lesy a uprostřed polí a luk se zrcadlí hladiny četných rybníků.
Moravec leží na náhorní rovině asi 530 m nad mořem. Podnebí je poněkud drsnější, ale velmi zdravé. Průměrná roční teplota je 8 °C, množství srážek ročně asi 480 mm. Zima bývá zpravidla delší a tuhá, jaro krátké, doba letní a podzimní bývá slunná a krásná. Zdejší pošta patří mezi nejstarší na Moravě. Od roku 1894 je zde zřízena telegrafní stanice a od roku 1895 navázáno spojení poštou do Tišnova.

Park
Zajímavý park na Českomoravské vysočině

V obci Moravec je kolem zámku ze 14. století asi 3 ha park. V parku je poměrně dosti velká sbírka exotických dřevin. Mezi nejcennější jistě patří velmi hezká borovice Jeffrayova (Pinus Jeffreyi), která roste blízko vchodu, téměř u silnice. Je 25 m vysoká a v prsní šíři měří 212 cm v obvodu. Podle údajů bývalého zahradníka Jana Dobrovolného téměř každoročně plodí a plná semena mají 100 % klíčivost. Plných semen prý však bývá málo; toto potvrdila i naše orientační zkouška řezem: ve 100 zkoušených semenech bylo pouze 11 plných. V horní polovině parku dominuje jedle vznešená, či stříbrná (Abies procera), která je 18 m vysoká a v obvodu ve výši 1,3 m dosahuje 238 cm. Horní část kmene je poškozena kmene bleskem a usychá. Vedle ní stojí velmi bizarní hadí forma smrku obecného (Picea abies f. viminalis), 18 m vysoká se 200 cm v prsní výšce.
U místního obyvatelstva (i ze širšího okolí) je však moravecký park proslulý svými bohatě kvetoucími rododendrony a azalkami, které tvoří dominantu v přední části parku za stromořadím starých lip. Jedná se většinou o bohatě kvetoucí křížence nejrůznějších barev.

Z ostatních dřevin stojí za zmínku nedaleko vchodu kvetoucí šácholán Soulangeův (Magnolia soulangiana), smuteční forma našeho domácího jasanu (Fraxinus excelsior f. pendula), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), jedle kavkazská (Abies normanniana), červenolistý buk lesní (Fagus silvatica f. antropunicea), střihanolistá forma dubu letního (Quercus robur f. pectinata), barevné a jiné formy javoru (Acer pseudoplatanus f. leopoldii, A. platanoides f. schwedleri, f. stolli), korkovník amurský (Phellodendron amurense) s pružnou, korkovitě ztloustlou kůrou, borovice vejmutovka (Pinus strobus), jedle ojíněná (Abies concolor), borovice černá (Pinus nigra), douglaska tisolistá (Pseudotsuga taxifolia), zerav řasnatý (Thuja plicata), různé cypřišky (Chamaecyparis pisifera, Ch. optusa f. aurea, Ch. lawsoniana), limba (Pinus cembra), modřín japonský (Larix leptolepis), smrk pichlavý , f. stříbrná (Picea pungens f. argentea), tis červený ( Taxus baccata), smuteční forma jilmu (Ulmus glabra f. pendula), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), lípa kavkazská ( Tilia dasystyla), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), překrásně kvetoucí liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii), panašovaná forma americké svídy bílé (Cornus alba f. gouchaultiti), různé kaliny a tušalaje, moruše aj. Za pozornost také stojí východoasijská liana zimokeř okrouhlolistý (Celastrus arbiculata), který ovíjí olši, rostoucí v horní části parku. Z pěnišníků bylo možno určit Rhododendron molle, R. flavum, R. japonicum.
V sadu, který sousedí s parkem a byl dříve součástí panství, rostou tvarované tisy (5 a 4 m vysoké), v dolní části jsou stříhané do polokoule, horní pak do tvaru dvou kuželů, nasazených na nízkém válci.
Na vytváření této - na poměry Českomoravské vysočiny poměrně bohaté sbírky, má - podle slov bývalého zahradníka - hlavní zásluhu bývalý majitel panství Gabriel Graf von Gudenus, který byl členem dendrologické společnosti.
více  Zavřít popis alba 
21 komentářů
  • 20.10.2012
  • 246 zobrazení
  • 2
kostelny
  • červen 2018
  • 12 zobrazení
  • 0
cpavla
Kategorie: města
více  Zavřít popis alba 
  • 16.6.2018
  • 30 zobrazení
  • 0
mpbrno
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2014
  • 30 zobrazení
  • 0
mogulrock
V sobotu jsme hráli v Hlinsku na Cihelce. Naše loňské vystoupení po deseti letech bylo vylepšeno ještě o dva parametry. Bylo super počasí a v Kameničkách nebyla paralelní akce. Návštěva super, parket super, pořadatelé super, všechno správně. Soubor hrál v pohodě a přilákal pod střechu první podupávající hned na první kusy. Pak už jen rostla hustota zatížení tanečního betonu, jeho vlhkost od rozlitých piv, a to co se nerozlilo, měnilo slušné publikum k nepoznání. Všichni na plech. Vynikající akci jme zakončili ve čtvrt na tři a "nemůžou" nebylo tentokrát tak agresivní.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2003
  • 518 zobrazení
  • 0
veraposp
  • 16.6.2018
  • 18 zobrazení
  • 0
sdhduchcov
  • 19.6.2016
  • 57 zobrazení
  • 0
1-8av
  • červen 2016
  • 143 zobrazení
  • 0
kunec
  • červen 2015
  • 437 zobrazení
  • 0
michaela2105001
více  Zavřít popis alba 
  • 16.6.2018
  • 176 zobrazení
  • 0
whysome
Sony Alpha 200 (18-70mm lens)
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • 16.6.2013
  • 336 zobrazení
  • 0
songs
  • září 2003 až leden 2010
  • 125 zobrazení
  • 0
descarte
  • 6.8.2016
  • 30 zobrazení
  • 1
pavlamys
  • březen 2016
  • 25 zobrazení
  • 0
hasicipepino
  • 26.6.2010
  • 25 zobrazení
  • 0
kurvaskret
  • 16.6.2011
  • 61 zobrazení
  • 0
krejcijiri
  • 19.6.2016
  • 32 zobrazení
  • 0
mogulrock
V sobotu jsme hráli ve Starých Čívicích. Ve Starých Čívicích se celý den konaly hasičské závody a místní hasiči přidali ještě třešničku, taneční zábavu. Přímo na fotbalovém hřišti vytvořili příjemný areál, jemuž vévodil stánek piva Ferdinand z Benešova a klobásy z Globusu. O kousek vedle ve křoví byla krásná ukázka parketu, kde se zastavil čas. Trocha nostalgie z minulého století. Návštěva byla velmi pěkná, neb pěkné počasí přilákalo i ty, co se nečekali. Soubor hrál poněkud opožděně, neb v nejnevhodnější dobu před výkopem zastávkoval zvukařův mix, procesory se nějak nepotkaly a výsledkem bylo skoro hodinové zpoždění. To už i spojka dovezla náhradní mix, ale zvukař systém nakonec nějak rozpohyboval, akce se rozjela naplno a taneční drn byl vzápětí sešlapán. Skvělou akci jsme zakončili deset minut po druhé.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2003
  • 585 zobrazení
  • 0
reklama