Hledání

53 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

knerik
8.3.2014 Finále ZHP dorostenek: Most – Vracov 16:12, Krčín – Stará Ves 9:7, Březno – Tymákov 4:18, Stará Ves – Vracov 13:7, Březno - Krčín 9:16, Tymákov – Most 21:8, Stará Ves – Březno 17:15, Vracov – Tymákov 7:17, Krčín – Most 12:7, Vracov – Březno 20:17, Tymákov – Stará Ves 16:5, Březno – Most 11:12, Krčín – Vracov 15:14, Most – Stará Ves 10:12, Krčín – Tymákov 4:9.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 8.3.2014
  • 267 zobrazení
  • 0
takjo
Trasa: Most - Velebudice - Čepirohy - po silnici - Vysoké Březno - Malé Březno - cyklostezka 3106 - cestou necestou - rozhledna Maják - polní cesta - Strupčice
Délka výletu: 17 km
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 8.1.2014
  • 168 zobrazení
  • 1
nikonak
V neděli 17.8. od 17:00 proběhl na hřišti TJ Sokol Březno přípravný fotbalový zápas s TJ Sokol Všejany, s konečným výsledkem 1:3.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 17.8.2014
  • 185 zobrazení
  • 0
vutvbrne-festival
Místo: Centrum Kociánka, Brno

O pondělním dopoledni 17. března 2014 se do Centra Kociánka v brněnském Králově Poli vydala skupinka žáků ze Základní školy Křenová v Brně. Projekt BRNO A JIŽNÍ MORAVA BEZ HRANIC, jehož pořadatelem je VUT v Brně pozval žáky této školy, aby navázal na předchozí setkání konané v prostorách školy a přiblížil tak žákům ještě blíže svět postižených lidí.

Žáci se prošli po areálu se svým původcem Michaelem. Kromě procházky byl pro ně samozřejmě připraven pestrý program. Zejména na hipoterapii, kde se nachází zvířecí farma bylo pro dětí k vidění mnoho zajímavého.

Zvířátka, jenž každodenně pomáhají postiženým dětem, byla vděčná za každé pohlazení. Jak konkrétně dokážou pomoci, se dozvěděli od samotných ošetřovatelů. Žáci si třeba mohli poslechnout tlukot srdce koně nebo se na něm i projet. Nástup do koňského sedla byl proveden za pomocí speciální rampy, která je určena postiženým kamarádům.

Po programu v přírodě, jsme se přesunuli do tělocvičny společně s kamarády z aktivizačního centra. Zazpívali jsme si na kytaru a také zahráli bocciu. Jak jinak, než o čokolády a medaile, protože děláme radost dětem, stejně jako oni nám.

Díky vám všem. Michael Svoboda
více  Zavřít popis alba 
  • 17.3.2014
  • 75 zobrazení
  • 0
svob56
Na Srí Lanku jsme letěli 17. února a vraceli se 8.března. Projeli jsme jižní pláže, navštívili NP Uda Walave a Vysočinu,kde jsme vylezli na Adamovu horu a prošli Hortonské pláně. Přes čajové plantáže jsme přejeli do Kandy a Sigírie a pak zase zpět do Hikkaduvy užívat krásný Indický oceán. Tentokrát bylo o trochu více nepříjemností,ale vše přebila krása Srí Lanky.
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2013/2014
  • 122 zobrazení
  • 0
loboso
Fotografie z vernisáže nové výstavy psacích strojů v přerovském Muzeu Komenského. Přijďte si zaťukat! Otevřeno je každý den mimo pondělka od 9 do 17 hod. Výstavu je možné navštívit až do 16. března 2014. Autorka části fotografií: Jitka Hanáková. Dokumenty a pohlednice z vlastní sbírky. Několik snímků z mimořádné noční prohlídky v pátek 29. 11. a z návštěvy manželů Zaviačičových dne 28. 1. (české legendy v oblasti rychlostního psaní a zpracování textů, paní Helena Z. je držitelkou světového rekordu: 928 čistých úhozů za minutu). Výstava má rovněž svůj televizní medailonek. Reportáž je dílem redaktora Milana Braunera a je možné ji zhlédnout na internetu - Archiv ČT, Toulavá kamera, 9. 2. 2014.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2013 až prosinec 2014
  • 462 zobrazení
  • 0
klt
Beroun byl založen na západním břehu řeky Mže, dnes Berounky, Václavem II. kolem roku 1295 proti obci Brod, která se připomínala už roku 1179. Město bylo vybudováno na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku kolem obdélného náměstí.
Počátkem 14. století bylo město opevněno. Byla to zeď se střílnami, dřevěným ochozem, hranolovými věžemi, parkánovou zdí, příkopem a valem. Z opevnění ze z části zachovala vnitřní hradební zeď se zříceninami hranolových věží a obě městské věžovité brány - na západní straně Horní - Plzeňská a na východní straně Dolní - Pražská.
Horní brána pochází z počátku 14. století. V 16. století byla pozdně goticky upravená. Po požáru v 18. století byla opravená v letech 1736 a 1784. Novější oprava se konala roku 1846 a 1894. Věž je hranolová s věžičkou a s mansardovou střechou.
Dolní brána je z počátku 14. století. Roku 1421 byla poškozena a nověji upravena roku 1846. Je hranolová s valbovou střechou.
Město trpělo častými požáry v letech 1512, 1544, 1599 a 1735. Berounu se nevyhnuly ani četné válečné nepokoje v letech 1421, 1432, 1611, 1639, 1741 a 1749.
V severozápadním koutě náměstí se nachází kostel svatého Jakuba. Byl založen spolu s městem koncem 13. století. Roku 1427 byl zničen. V roce 1543 byl přestavěn, roku 1599 vyhořel a roku 1606 byl obnoven. V letech 1677 - 1683 byla pražským stavitelem V. Kapounem postavena nová zvonice. Roku 1736 se začalo s obnovováním kostela. Další obnova se datuje do roku 1784. V letech 1903 - 1907 byl kostel včetně zařízení opraven za vedení architekta Josefa Fanty.
Na západním předměstí zvaném Plzeňské se nachází hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie. Původně byl pozdně gotický z roku 1525. V 17. století byl zpustošen ve švédských válkách. V letech 1738 - 1744 byl barokně upraven a opraven. V letech 1875 - 1876 byl opraven a byla též přistavěna nová věž. Další opravy se konaly v letech 1907, 1924 a 1948.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/beroun/
Kategorie: města
více  Zavřít popis alba 
15 komentářů
  • 3.3.2012
  • 89 zobrazení
  • 4
yao
V pondělí 17. března jsme začali vyučování netradičně. Občanskou výchovu, kde probíráme učivo "naše město", jsme uskutečnili na městském úřadě v Karolince. Přivítala nás paní tajemnice PhDr. Lenka Denkocy. Povídala nám o obci a lidech, kteří zde pracují a provedla nás po celém městském úřadu včetně Czech Pointu.Shlédli jsme i obřadní síň, která se nám velmi líbila. V pracovních listech jsme si zopakovali vše, co jsme se o činnosti městského úřadu dozvěděli. Jako upomínku na dnešní setkání jsme obdrželi malé dárečky s znakem města karolinky.
Jindřiška Jochcová a Tereza Gröpelová, žákyně 6. třídy
Děkuji paní tajemnici PhDr. Lence Denkocy za zajímavě připravenou besedu pro žáky 6. třídy, která vhodně doplnila učivo občanské výchovy o našem městě a činnosti městského úřadu.
Mgr. Anna Haasová
více  Zavřít popis alba 
  • 17.3.2014
  • 187 zobrazení
  • 0
klt
V místní krajině je dokázáno osídlení lidmi již z mladší doby kamenné, zhruba 3000 let př. n. l. V 6. století n. l. přicházejí Slované z kmene Zličanů a v 7. století vzniká na místech dávného slovanského osídlení Stará Kouřim. Význam mohutného opevněného hradiště se mohl směle měřit s Prahou. Tzv. Kristiánova legenda z 10. století vypráví o souboji zlického knížete Radslava s přemyslovským knížetem Václavem, který Radslava božím zásahem bez boje porazil. Zlické knížectví, které se stalo nebezpečným konkurentem Prahy, bylo vyvráceno ve dvou taženích Václavova bratra Boleslava I., zvaného Ukrutný, a následně přešlo do majetku Slavníkovců. Hradiště Stará Kouřim zaniklo kolem roku 936.
Rovněž Slavníkovci začali brzy ohrožovat zájmy v Praze sídlících Přemyslovců. Mocenský střet obou rodů vyvrcholil vyvražděním Slavníkovců v Libici nad Cidlinou roku 995. Po dobytí slavníkovského panství vznikl kouřimský úděl, kde panovaly pod svrchovaností pražského knížete vedlejší větve přemyslovského rodu. Kouřimský údělný kníže Děpolt III. vedl ve 13. století odboj proti králi Přemyslu Otakaru I. Jeho vzpoura byla však rozdrcena, Děpolt zabit a hradiště zničeno. Z této doby pochází druhá legenda o vzniku jména města obsažená v Dalimilově kronice.
Současná Kouřim, asi 1 km severozápadně od Staré Kouřimi a kdysi jedno z nejvýznamnějších královských měst v Čechách, byla patrně založena ve třetí čtvrtině 13. století králem Přemyslem Otakarem II. Nebývalý rozkvět středověké Kouřimi trval až do roku 1547, kdy byla Kouřim, podobně jako celý městský stav království, oslabena konfiskacemi v souvislosti s účastí v protihabsburském povstání.
Největší úpadek města však nastal po roce 1620 v době třicetileté války, kdy bylo téměř zcela zničeno. Většinu majetku získal kníže Karel z Lichtenštejna a vylidněná Kouřim byla nadto několikrát vydrancována nejen procházejícími švédskými, ale též císařskými vojsky.
Až do roku 1848 byla Kouřim krajským městem. V 19. století se ocitla mimo hlavní dopravní tepny, na rozdíl od jiných měst se zde nerozvinul významnější průmysl a její význam postupně upadal. Dnešní město s množstvím zachovalých památek je ale díky tomu častým cílem milovníků historie.
Městské opevnění v Kouřimi je rozsáhlé opevnění budované od 13. do 16. století na obranu středověkého města Kouřim. Vnitřní s plnými věžemi a vnější hradby chránily téměř obdélný půdorys města. Vnitřní pás hradeb vznikl v 2. polovině 13. století, 14 metrů široký parkány mezi hradbami spolu s polokruhovými pozdně gotickými baštami byly postaveny ve 2. polovině 15. století. Před vnější zdí byly ještě dva hluboké příkopy a mohutný val.
První písemná zmínka o Kouřimi je spojena právě s opevněním, které bylo dáváno za vzor městům Kolínu a Přelouči.
Po třicetileté válce zdi a bašty zpustly a nebyly již nikdy obnoveny. Pouze v 17. století došlo k nejnutnějším opravám městských bran. Přesto se však zachovaly především rozsáhlé úseky vnějšího hradebního pásu, nejzachovalejší na severní straně. Jeho délka činí 1250 m a patří k nejdelším zachovaným městským opevněním v Čechách.
Do města se vstupovalo čtyřmi pevnými branami – Kolínskou, Pražskou, Malotickou a Olešeckou. Dodnes dochovala pouze brána Pražská, ostatní tři byly zbořeny v 19. století. Posledním zbytkem Kolínské brány je mohutná zřícenina kdysi nejpevnější části městského opevnění. Stávala na konci výrazně se klikatící ulice. Toto zakřivení mělo případnému nepříteli co nejvíce ztížit přístup do centra středověkého města. Zaniklou bránu připomíná také pamětní deska na hradební zdi.
Městské opevnění bylo v roce 1995 vyhlášeno národní kulturní památkou.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A9_opevn%C4%9Bn%C3%AD_v_Kou%C5%99imi

Město Kouřim leží ve Středočeském kraji v okrese Kolín. Nachází se v nadmořské výšce asi 270 metrů a zaujímá rozlohu necelých 1,5 kilometru čtverečních.
První osídlení oblasti je datováno do období 4 tisíc let před naším letopočtem.
Při stěhování národů v 6. století byla oblast trvale osídlena Slovany, snad družinou vedenou knížetem Lechem.
V 1. polovině 7. století postavil kmen Zličanů na návrší Stará Kouřim opevněné hradiště, kde se usídlil.
Roku 936 hradiště dobyl a vypálil kníže Boleslav I. Ukrutný. Území se stalo majetkem Slavníkovců, kteří za své sídelní místo zvolili ostroh nad řekou Kouřimkou. I toto druhé hradiště bylo opevněné a nacházel se zde hrad s mincovnou, kostel sv. Jiří a kostel sv. Klimenta. Roku 995 byli Slavníkovci vyvražděni a hradiště bylo vypáleno.
Roku 1223 byl zdejším pánem kníže Děpolt III. Ten však byl v tomto roce zabit v bitvě s vojskem krále Přemysla Otakara I. a kouřimské hradiště bylo opět dobyto a vypáleno.
V polovině 13. století založili kolonisté ze Saska novou Kouřim. Vzniklo zde proboštství sv. Martina a románsko-gotický chrám sv. Štěpána. Město bylo obehnáno dvojitými hradbami s cimbuřím a věžemi a bylo přístupné pouze čtyřmi branami. První písemná zpráva o Kouřimi pochází z roku 1261. Je zřejmé, že se rychle rozvíjela a byla dávána za příklad mnohým jiným městům.
Slibný vývoj města přerušily husitské války. Husité vypálili zdejší proboštství, ale jelikož město se vzdalo, války se ho více nedotkly. Po skončení válek se Kouřim opět začala rychle rozvíjet.
V roce 1525 byla postavena městská zvonice. V roce 1536 bylo poprvé vydlážděno náměstí. Roku 1547 se Kouřim zúčastnila povstání proti císaři Ferdinandu I. Habsburskému, za což byla potrestána zabavením majetku. V roce 1560 získala Kouřim svůj majetek zpět. Na přelomu století přestal postačovat stávající hřbitov, proto byl roku 1591 byl založen kostel sv. Trojice s novým hřbitovem.
Na počátku 17. století však město zasáhla třicetiletá válka. Kouřim opět přišla o majetek, který připadl Karlu z Lichtenštejna, a byla několikrát vypleněna vojsky. Po skončení třicetileté války bylo město zasaženo hladomorem, morovou epidemií a několika požáry.
Počátkem 18. století pak Kouřim zasáhla prusko-rakouská válka, která s sebou přinesla krom bojů a povstání také hladomor. Roku 1727 byla postavena kaple Panny Marie Pomocné.
Roku 1811 bylo město zasaženo rozsáhlým požárem. Následovala rozsáhlá oprava města, při které prošly zásadní proměnou domy, které přišly o svá podloubí a štíty, a byly zbořeny také tři vstupní brány do města – Kolínská, Malotická a Olešecká. Roku 1850 byla na náměstí na místě morového sloupu zřízena Mariánská kašna.
Roku 1972 byl v Kouřimi zřízen skanzen, do něhož byla převezena lidová stavení ze zátopové oblasti budované vodní nádrže Želivka. První část muzea v přírodě byla zpřístupněna roku 1976.
Nejstarší památkou města je chrám sv. Štěpána ze 60. let 13. století. Je románsko-gotický, trojlodní a tvoří dominantu města. Další takto starou památkou jsou dochované městské hradby. Jejich výstavba byla zahájena již ve 13. století, ale průběžně probíhala až do století šestnáctého. V okolí hradeb se nachází park Na Hradbách, jehož prostory v minulosti sloužily jako užitkové zahrady. V parku se nachází nejen pás hradeb, ale také částečně zřícená hradební věž. Z původních čtyř vstupních bran se dodnes dochovala pouze jedna, Pražská. Je raně gotická a dvoupatrová.
Z roku 1525 pochází 34 metrů vysoká hranolová goticko-renesanční zvonice. V jejím interiéru se nacházejí dva původní zvony zavěšené vzhůru nohama – zvon Štěpán vážící více než 1.000 kilogramů a zvon Marie o hmotnosti okolo 700 kilogramů. Roku 1591 vznikl goticko-renesanční kostel sv. Trojice se hřbitovem. Jako další památku města uveďme například barokní kapli Panny Marie Pomocné z roku 1727, která byla postavena Janem B. Santinim v prostorách středověkého popraviště a na památku pěti mnichů zde upálených. Cenné je také samotné náměstí, jehož podoba se od středověku nezměnila. Má rozlohu 1,6 hektaru a je lemováno domy s původními gotickými základy a sklepy. Pod náměstím se nacházejí rozsáhlé podzemní prostory.
V Kouřimi se nachází muzeum, které nabízí k vidění několik cenných exponátů. Nejcennější z nich je Kronika česká od Václava Hájka z Libočan, která pochází z roku 1541.
Nejnavštěvovanějším místem města je nepochybně muzeum v přírodě s expozicí hrázděných chalup. Najdeme zde roubenou rychtu z Bradlecké Lhoty, chalupu s roubeným špýcharem a poloroubený špýchar z Budče, roubenou stodolu z Durdic, roubený špýchar z Hrádku, polohrázděný dům z Jílového, roubenou kovárnu ze Starého Bydžova, roubený statek z Týřovic a roubenou stodolu ze Želejova. V muzeu najdeme i menší památky, jako například kříže, sochy, studny nebo zvoničky.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/kourim/
Kategorie: města
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • březen 2012
  • 96 zobrazení
  • 1
babi90
Fotografie jsou z komentované prohlídky své výstavy architekta ZVI Heckera 6.3. 2014 v 15 hod. v GVUO.Ostrava

Na tiskové konferenci 6.3.2014 vystoupili tito hosté:/ níže foto z tiskové besedy v GVUO 6.3. ve 14 hod. /

ZVI HECKER – slavný izraelský architekt žijící v Berlíně, jehož stavby najdeme na 4 kontinentech světa; v Ostravě představí svou výstavu Cesta hledání

JOSEP FERRANDO & EUGENI BACH – architekti z katalánského studia BAND, kteří v Ostravě vystaví některé ze svých projektů

TADEUSZ BARUCKI – architekt a publicista, tvůrce a majitel sbírky audio záznamů a přepisů úvah světoznámých architektů o architektuře, kterou pod názvem Světoví architekti o architektuře přiváží do Ostravy

TADEÁŠ GORYCZKA – kurátor Kabinetu architektury, který festival připravuje

JAROSLAV NĚMEC – kurátor Kabinetu architektury, který festival připravuje

JIŘÍ JŮZA – ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě

6. března 2014 v 17.00 hodin, Dům umění
ARCHIKULTURA 2014 / Mezinárodní festival architektury

ZVI HECKER: Cesta hledání /DE/ISR/

7. 3. ? 27. 4. 2014, Dům umění

Ikona současné architektury představí na čtyřech vybraných projektech invenční způsoby hledání správného řešení tématu architektonického zadání.
Zvi Hecker je izraelský architekt působící v Berlíně, jehož realizace najdeme na čtyřech světových kontinentech. Vytvořil celou řadu pozoruhodných experimentálních budov, přičemž na pomyslně nejvyšší příčce se nachází spirálovitý dům v Ramat Gan v Tel Avivu. V jeho díle je patrný příklon k organické metabolistické větvi a fascinace spirálovitými formami. Zvi Hecker přednášel na předních univerzitách v Kanadě i USA a jeho myšlenky ovlivnily několik generací architektů.

Výstava bude zahájena vernisáží za osobní účasti Zvi Heckera ve čtvrtek 6. 3. v 17 hodin. Před vernisáží povede Zvi Hecker komentovanou prohlídku od 15 hodin.

Čtvrtek 6. 3. 14:00 Tisková konference k zahájení festivalu
Čtvrtek 6. 3. 15:00 Komentovanou prohlídku povede osobně Zvi Hecker
Čtvrtek 6. 3. 17:00 Vernisáž – slavnostní zahájení všech výstav festivalu
Čtvrtek 13. 3. 17:00 R. Lipus: Přednáška a projekce filmu Izrael: Pokračovatelé Alfreda Neumanna z cyklu Šumné stopy

Foto: Hana Papežová galeristka a nez.fotografka
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2013 až říjen 2014
  • 54 zobrazení
  • 0
daniel-cino
ALB 181 - Unikátní systém jeskyně výpustek byl v dávnověku obýván jeskynními medvědy a od období paleolitu lidmi.
Od 17. století započal průzkum tohoto systému. První zprávy o jeskyni pocházejí z roku 1608, kdy byla jeskyně popisována jako Dračí jeskyně nedaleko Křtin. Jeskyně byla podrobně zmapována a prozkoumána v devatenáctém století Hugo Františkem Salmem a později Karlem Absolonem.
Před druhou světovou válkou, od roku 1936, armáda první republiky jeskyni násilným způsobem upravila a v jeskynních chodbách pod přístřešky skladovala munici (od roku 1938), kterou si po obsazení republiky 15. března 1939 odvezla německá armáda neznámo kam. Německá armáda se do jeskyně vrátila v roce 1943 a vybudovala zde podzemní továrnu, kde se vyráběly části leteckých motorů. Němci jeskyni opustili kolem 12. dubna 1945, když předtím stroje v podzemní továrně zničili výbušninami a požárem. Jeskyně poté zůstala opuštěná, zdevastovaná a víceméně volně přístupná.
V roce 1961 do jeskyně přišla v pořadí třetí armáda, tentokrát československá lidová. Tato v jedné z jeskynních chodeb postupně vybudovala obří protiatomový kryt, kde sídlilo záložní vojenské velitelství pro oblast jižní Moravy s kapacitou pro 250 důstojníků. Sloužil zde vojenský útvar 9031 Křtiny. Přísně utajovaný objekt byl opuštěný armádou k 31. prosinci 2001. Koncem roku 2006 byla předána Správě jeskyní České republiky.

My tam zabrousili díky Kelly s Emilem, které tímto zdravím :-)
více  Zavřít popis alba 
113 komentářů
  • 18.5.2014
  • 115 zobrazení
  • 3
zsmilenova
V letošním školním roce se žáci osmi tříd naší školy pravidelně zúčastňovali internetové vědomostní soutěže Eurorebus. V hodinách zeměpisu, zeměpisného semináře a doma se do korespondenčních (alespoň jednou) a elektronických kol zapojilo 162 žáků II. stupně a 47 žáků čtvrtých a pátých tříd. Zástupci nejúspěšnějších třídních kolektivů byli pozváni na krajské kolo v neděli 30. března.

Zde soutěžní test nejlépe vyplnili tři zástupci I. stupně v kategorii Junior– Tadeáš Milichovský ze III. A, David Sláma ze IV. C a Ondřej Adamec z V. A vyplnili soutěž vyhráli a postupují na republikové finále, které se bude konat 6. června v Praze. Přejeme hodně úspěšných odpovědí. :-)

Z osmi tříd II. stupně se nejlépe umístili tří zástupci třídy VII. A- Tomáš Suk a Dominik Pavelka, obsadili 12. místo. Další umístění: 15. místo Tereza Koci a Marek Svoboda ze VII. B, 19. místo Pavel Kříž, Loreta Milichovská a Jan Tinzl za třídu VI. B.27. místo Matěj Doležal, Filip Musil a Matěj Zelníček za třídu VI. A.
V kategorii starších 17. VIII. A - Lukáš Fajmon, Dominik Foltánek a Jakub Doležal, 19. - VIII. B- Tereza Brzobohatá, Petr Olšák a Barbora Prášilová,22. místo IX. B- Hana Fertigová, Tereza Vesselá a Zuzana Vyklická a 28. místo IX. C- Veronika Blahová, Tadeáš a Samuel Sádecký. Pozváno bylo 40 třídních kolektivů. Blahopřejeme.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.3.2014
  • 193 zobrazení
  • 0
vlcek
Letošni zima jaxi divna, nepřeje vyznavačum bile stopy ani ladneho smejkani po beskydskych sjezdovkach. Ale zato vhodna začit kolosezonu o trochu časněji. Mno, než se vtlačime do kopcu našich fajnych hor, porozhledneme se i po rovině, .. ale s vyjezdem na nejvyšši horu Ostravy, mno, horu...je to halda Ema. Až nečekany zajem o vyletek, hlavně našich bab, bo děvčata maju rady dvoutisicovky a mysla si, že jich tam na Emě bude kopa a bude hned na šminky... zkratka startujeme posledni sobotu v březnu , za krasneho počasi, je nas 17 vysmjatych, dychticich po vykonu i zahnani žizně v hospodě na Zarubku. Baby sice o Zarubku nechcu mluvit, pry nejsu očkovane proti žloutence ani malarii, ale jak jim pivo chutnalo, ani jim nevadila šesta nebo sedma cenova skupina (v Albošce by to byla 2-3)... tož takovy fajny vyletek to byl. A to sem nevzpomněl buřtpárty u Toma a Pavla (kluci, fakt dobre špekačky jste kupili, díky).
Tož čauki ...Vlk
Kategorie: rodina-přátelé
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • březen až duben 2014
  • 175 zobrazení
  • 0
klt
Vznik města se datuje kolem 12. století. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1260. Původně se jednalo o osadu, později o trhovou ves, která patřila pánům z Hradce (větev Vítkovců). Ves se pomalu rozvíjela v opevněné město. Od 13. století také zřejmě vznikal propracovaný podzemní systém, který sloužil nejen jako odvodňovací, ale zároveň i jako obranný systém města. Město výrazně ovlivnilo 14. století. Tehdy patrně došlo k rozšíření starší opevněné kruhovité osady o prostornější, mírně se svažující, tržiště směrem na západ (nám. Míru) a zároveň o tržiště směrem na východ v podobě rozšířené ulice (Horní nám.). Obě náměstí vytvořila středověká zástavba měšťanských domů postavených na dlouhých parcelách s úzkými dvory, jejichž zadní část zaplňovaly stodoly a hospodářská příslušenství.
Mezi těmito náměstími stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie s dominující městskou věží. Věž byla postavená v letech 1503-1549 pod vedením mistra Michala na místě bývalé sakristie kostela. Stavba byla provedena za velkého přispění cechu soukenického a stala se významnou dominantou města. Barokní přilbová střecha pak pochází z doby po požáru v roce 1750. Chrám Nanebevzetí Panny Marie je trojlodní bazilika o dvou polích křížové klenby a pětibokém závěru, budovaná od pol. 14. století do roku 1521, se střední lodí, zaklenutou až v 15. stol., kruchta pochází ze 17. stol., počátkem 18. stol. pak byly přistavěny barokní kaple.
Po celé délce severního a části jižního okraje města pak vznikly boční ulice s řadou malých domků ( Jana Švermy a B. Němcové). Dodnes se zachovaly části městského opevnění a dvě ze tří městských bran. Od konce 15. století pak bylo v okolí Slavonic zakládáno mnoho rybníků. V 16. století prožívalo město hospodářský rozkvět, došlo také k přestavbě všech domů na obou náměstích. Podoby domů se dochovaly až dodnes.Je možno zde shlédnout sklípkové klenby, průčelí domů s typickými štíty odvozené z italské renesance, cechovní místnosti s nástěnnými malbami. Nelze také zapomenout na bohatou sgrafitovou výzdobu (vedle psaníčkových sgrafit lze spatřit i složité figurální scény). Po roce 1600 stavební činnost ve Slavonicích ustala. Těžké doby zažilo město za třicetileté války. V roce 1575 mělo město 156 měšťanských domů z toho 28 na předměstí, po roce 1624 bylo ze 164 domů 73 pustých nebo vypálených. V roce 1680-1681 zdecimoval Slavonice mor. Z útrat a válek se město vzpamatovalo až na přelomu 17. a 18. století. Ale ne tak docela. 27. března 1750 město poškodil velký požár, zničil 44 domů a velkou část obou náměstí spolu s věží. V roce 1902 bylo vybudováno železniční spojení na lokální dráze s Telčí. V 19. a 20. století došlo k boření částí městského opevnění, stará radnice ze 14. stol. byla nahrazena novou. Od konce 50. let 20. stol. byly památky restaurovány. Pro svou ojedinělost bylo město 31.8.1961 prohlášeno městskou památkovou rezervací.

zdroj: http://www.i.slavonice-mesto.cz/historie-mesta/d-2547/p1=25044
více  Zavřít popis alba 
205 komentářů
  • 14.9.2014
  • 252 zobrazení
  • 11
babi90
Slavnostní vernisáž oceněných snímků fotosoutěže MŮJ SVĚT, pořádané Charitou Opava pro zaměstnance, dobrovolníky a klienty Charit z celé České republiky, proběhla v pondělí 24. března v 17 hodin v Historické budově Slezského zemského muzea v Opavě. Výherci zde převzali diplomy a ceny z rukou předsedy odborné komise prof. Jindřicha Štreita.
Na tři desítky nově oceněných fotografií z letošního v pořadí šestého ročníku této prestižní charitní fotosoutěže vybírala ze tří set přihlášených snímků porota, kterou kromě fotografa Jindřicha Štreita tvoří jeho kolega z Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity Jiří Siostrzonek a Zdeněk Kovářík, regionál­ní manažer firmy ASEKOL. Tato neziskově hospodařící společnost, která je partnerem soutěže již druhým rokem, se zabývá zpětným odběrem elektroodpadu a patří mezi důležité zadavatelé práce pro Charitu Opava. Autoři soutěžili v kategoriích s názvy „Portrét“ a „Život kolem nás“, k nimž letos poprvé přibyla kategorie s názvem „Jak to vidím já“ pro klienty Charit. Mezi oceněnými jsou zástupci devíti Charit z celé České republiky, náš region zastupují dobrovolník Charity Opava Martin Žídek či ředitel Charity Hlučín Lukáš Volný.
Na vernisáži vystoupilo úspěšné flétnové kvarteto ZUŠ Hradce nad Moravicí, které se loni ve složení Klára Cihlářová, Anna Hrudová, Lenka Kopfová a Monika Halfarová stalo absolutním vítězem celostátní soutěže ZUŠ v komorní hře v Liberci. Fotografie budou v Historické budově SZM k vidění do 14. dubna, výstavu můžete navštívit díky vstřícnosti Slezského zemského muzea zdarma.

Naděje, blízkost sociální práce a umění, vůle a ochota spolupodílet se ve spojení mnoha institucí na pomoci bližnímu… O tom všem se hovořilo na vernisáži oceněných snímků 6. ročníku fotosoutěže MŮJ SVĚT, pořádané Charitou Opava a firmou ASEKOL pro zaměstnance, dobrovolníky a klienty Charit z celé České republiky. Ve velmi slavnostním duchu a za účasti skoro stovky přítomných proběhla v pondělí 24. března v historické budově Slezského zemského muzea v Opavě.

Výherci převzali diplomy i ocenění z rukou členů komise Jindřicha Štreita a Jiřího Siostrzonka z Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě a Zdeňka Kováříka z firmy ASEKOL, která je nejen partnerem soutěže, ale také velmi důležitým zadavatelem práce pro opavskou Charitu. Moderování vernisáže se premiérově a hned výborně zhostil zástupce ředitele Charity Opava Tomáš Schaffartzik a o průvodní slovo se postarali postupně charitní radní Ivo Mludek, ředitel Slezského zemského muzea v Opavě A. Šimčík a především pak členové odborné komise Jindřich Štreit spolu s Jiřím Siostrzonkem. Ti také spolu se manažerem ASEKOLU Zdenkem Kováříkem předávali vítězům ceny a památeční diplomy. Všechny přítomné nadchlo vystoupení flétnového kvarteta ve složení Klára Cihlářová, Anna Hrudová, Lenka Kopfová a Monika Halfarová.

Za dobu trvání soutěže se již v Opavě sešlo více než 1.600 fotografií, letos komise vybírala ze tří stovek snímků. Fotografie budou v Historické budově SZM k vidění do 14. dubna, výstavu můžete navštívit díky vstřícnosti a ochotě ředitele Slezského zemského muzea A. Šimčíka zdarma.

Oceněné fotografie v jednotlivých kategoriích:
Kategorie PORTRÉT: 1. místo Alena Růžičková (Farní Charita Milevsko), 2. místo Adam Knoflíček (Charita Kaplice), 3. místo Nikola Rožnovská (Oblastní Charita Uherské Hradiště).
Kategorie ŽIVOT KOLEM NÁS: 1. místo Lukáš Volný (Charita Hlučín), 2. místo Hana Papežová-Kolářová (Charita Ostrava), 3. místo Iva Kučerová (Oblastní Charita Uherské Hradiště).
Kategorie JAK TO VIDÍM JÁ: 1. místo Antonín Poláček (Charita Nový Jičín), 2. místo Martin Žídek (Charita Opava), 3. místo Tereza Gulová. (Charita České Budějovice).

Blahopřejeme!

Cenu za první místo v nové kategorii pro klienty Charit Jak to vidím já převzal
z rukou manažera společnosti ASEKOL Zdenka Kováříka Antonín Poláček z Charity Nový Jičín.

Vernisáž je v Opavě k vidění do 14. dubna, vstup je zdarma.
Poté bude putovat po městech celé České republice, první zastávkou je Ostrava.

Vystoupení flétnového kvarteta ve složení Klára Cihlářová, Anna Hrudová,
Lenka Kopfová a Monika Halfarová ze ZUŠ v Hradci nad Moravicí bylo doslova strhující.

Závěrečný potlesk organizátorů patřil všem účastníkům: zleva T. Schaffartzik, J. Siostrzonek,
J. Štreit, A. Šimčík, Z. Kovářík a I. Mludek. Těšíme se NA VIDĚNOU zase za rok!
Závěrečný potlesk organizátorů patřil všem účastníkům: zleva T. Schaffartzik, J. Siostrzonek,
J. Štreit, A. Šimčík, Z. Kovářík a I. Mludek. Těšíme se NA VIDĚNOU zase za rok!

/ z webu www.charitaopava.cz /

Děkuji všem , kteří fotosoutěž připravovali, skvělá atmosféra, příprava akce, bylo to " pohlazení po duši.".Již se těšíme na další ročník soutěže v roce 2015.

Foto: Hana Papežová Charita Ostrava
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2013 až listopad 2014
  • 178 zobrazení
  • 0
tomaskucera
Druhý březnový víkend roku 2014 se nesl ve lhoteckém stylu. V pátek ráno jsme vyrazili na minisraz Lhot do Kostelní Lhoty. Cestou tam jsme se stavili v jedné vsi Lhotky a potom jsme si dali skoro kompletní návštěvu města Kouřimi a jeho okolí.
Odpoledne jsme dorazili do Kostelky, jako třetí lhotečtí zástupci. Postupně jsme se rozkoukávali a v hospůdce na hřišti se vítali s dalšími příchozími Lhoťany z různých Lhot z téměř ze všech koutů České Republiky. Společně jsme strávili celý večer a unaveni jsme šli přenocovat do tamější tělocvičny v základní škole.
Druhý den byl na programu masopustní průvod obcí. Toho jsme se zúčastnili jen částečně, protože nás přemohla páteční únava a potřebovali jsme nabrat síly na večer, protože Kostelolhoťáci pořádali v sousední Pískové Lhotě masopustní bál. Tam nás dovezl autobus a v Pískovce jsme všichni strávili s tamní regionální kapelou Echo 91 nezapomenutelný večer.
V neděli ráno nastal čas loučení a odjezdu. Proběhlo zhodnocení víkendu, doplnění zapomenutých informací (-: a potom také společné foto na památku.
Po odjezdu všech přespolních návštěvníku tohoto minisrazu a i starosty Kostelní Lhoty, který jel na oběd k panímámě, jsme ještě před naším odjezdem prošli některá zákoutí Kostelní Lhoty a našli si adresu, kde si můžeme vyzvednout jednu květinovou cenu z tomboly. Děti z místní školy jsme potěšili slevovým poukazem na nákup v papírnictví. Nemohli jsme ovšem na škole najít poštovní schránku kam bychom obálku hodili, tak jsme jí šoupli pod dveře obecního úřadu, snad ji Drobek našel a předal (tam schránka také nebyla). Potom jsme se vydali na menší výletík. Zastavili jsme se u trosek kláštera a jeli se podívat na Hlaváčovu Lhotu. Vzhledem k její velikosti jsme v jejím okolí strávili docela dlouhou dobu pátráním po někom, kdo by nám udělal zápis do kroniky. Nakonec se nám povedlo přemluvit jednu paní ze sousední chalupy. Samotná Hlaváčova Lhota je totiž jen jeden statek, jehož majitele se nám nepovedlo sehnat. Po úspěšné návštěvě této Lhoty jsme vyrazili domů a kolem 17. hodiny jsme stanuli před Hornolhoteckou hasičárnou. Cestou jsme si ještě dopřáli výbornou točenou zmrzlinu.
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2014
  • 229 zobrazení
  • 1
datavideomedia
No- dva závody v jeden den- není to ideální , ale co se dá dělat, že ? :-)
Výsledný čas: 1:35:05, 208. místo celkově/192. muži , 33. v kategorii... .

Od uběhnutí prvního poledního krosu v Dřínově uběhlo ani ne 5 hodin,, mezitím jsem se přemístil o 150km "vedle" do KArlových Varů , ubytoval se , najedl s Éňou a vyrazil jsem na druhý, pro mě podstatnější závod - Karlovarský půlmaraton.
Když už jsme přijížděli u Slaného , hlásili v rádiu "nad územím Karlových Varů bouřky a přívalové deště" - tak jsem si říkal: to zas bude závod.... .Minulý rok pršelo, teď bude pršet, ach jo.. .
Při přijetí do KV jsem zjistil, že od března je zde opravovaná silnice a že musím nechat auto jinde a dojít cca 1,2km pěšky si pro číslo/ zaregistrovat se a pak rychle zpět do auta a ubytovat rodinku na bydlení. Samozřejmě zprudka pršelo, takže po 5 minutách chůze jsem byl opět mokrý až na kost. V hotelu Thermal mně uviděla kamarádka z Run Czech a řekla mi , že nemusím stát tu cca 100m frontu na registraci, tak jsem byl alespoň rychle odbitý- moc děkuji PIMe :-) !
Po ubytku jsme se rozhodli, že je nejvyšší čas vyrazit. Najednou však začalo zprudka pražit slunce, déšť ustal a silnice se začala krásně sušit... .Ještě, že jsme neposlechli rady paní domácí , že na start to je 5 minut (asi spíš myslela 5 minut autem - bylo to 6 km....no prostě no comment). Naštěstí nás páni pořadatelé spolu s policisty pustili až do centra KV i když už bylo 15 minut po uzavření vjezdu. Díky pánové !
Po přípravě v šatnách , rozloučením se s mým nejdražším už bylo jasné, že slunce jen tak nezajde, a že to dnes bude "teplé" a nebude to na nějaký osobák... .(to jsem ani neřešil, že mám v nohách ten závod... ). Na startu jsem se pozdravil s pár známými včetně pana Kašparovce, co "zprovádí" pana Pirka na půlkách a maratonu... .
A start... .No - opět zase vyběhli lidi ze sluchátkama -Ti mě tak ser. ... .Pochopím při kondičním běhu, trénuinku - ale v úzkých uličkách KV se pak pletli a když jsi jim řekl levá/ pravá- prd slyšeli a neuhli - pak hrozí kolize ... .Jo, běžel jsem z koridoru A, ale spousta lidí nasadí neskutečné tempo v prvních kilometrech a pak odpadávají.... nerozvrhnou tempo závodu... .
Zhruba po 5 km závodu jsem pochopil , že tempo závodu na 1:30 nezvládnu (byl jsem čůrat, a bylo teplo). Trasa oproti minulému ročníku byla jiná , dle mého osobního úsudku těžší/ kopcovitější než 2 kola minulý rok. Navíc ty kostky v centru- ty mi dávají....:-)
Je taky fakt , že jsem toho během toho dne moc nesnědl :

snídaně : ovesná kaše s čokoládou v teplém mléku+ jablko
oběd: párek s rohlíkem+ 2dcl červeného vína+ kávu a kokosový suk
svačina před během: 2 tyčinky se sušeným ovocem a iontové nápoje....
Voluntéři byli skvělí (jako vždy), lidi fandili, ale ta trasa- nebyla moc ideální... . Možná se pak projevila taková malá "roztrpčenost" , že ten čas bude nic moc, no ale - máme to za sebou a žijeme dál ne ? :-)
Mimochodem: běžela i moje bývalá paní - potkal jsem ji , když vbíhala do 10km a já byl na 17km (dost mě to překvapilo, že běží, když u soudu tvrdila, že ji nutím k běhu a jí to vůbec nebaví... ;-))
V cíli jsme se potkali na masážích s Martinem Stárkem (vodič 1:40) a Jan Preibischem (1:30) a pak s mladičkým Petrem Cmuntem, který ve svých 17 letech běžel 1:24:05 (!!!). Moc sympatický hoch z České Lípy- tak jsem mu vyprávěl, že tam studovala moje maminka , on věděl kde a dobře jsme pokecali (uvidíme se na půlmaratonu v ČB). .... .
No a pak jsem byli na půlmaratonské party a já se konečně dobře najedl- 3 porce guláše a nešizené+ 2 pivínka..:-)
Když jsem si šel 3 pivo koupit (bylo mi hloupé, si ho brát jen tak uvoiděl mě Carlo Capalbo a říká: "máš to v ceně, neplať to" ale já jsem mu řekl, že by to nebylo fér... .
Potkal jsem se tam i s bývalou, která doběhla za cca 2:20. Éňa rád uviděl mámu, tak si myslím, že byl celkově spokojený, neb 2 hodiny skákal ve skákacím hradu, maloval si obrázky, cestoval, sportoval s dětmi, takl co jiného , že ?
No a večer spánek- uvidíme , jak budu fungovat dále , neb Achillovka bolí- dáme oraz , klid a týden zvolníme a pak....Praha - Brandýs !
PS: Rád bych Tímto také pozdravil :
a) Honzu Kubeše a nezapomeň mi poslat ty prachy !!!:-)
b) Martin Stárek a Kateřina Šumberová- omlouvám se , že jsem nezavolal, ale pak mi přišlo hloupé vláčet Éňu po večer po kavárnách - měl tam fajn program... .Ale příště URČITĚ VYRAZÍME !

mapka závodu: http://www.runczech.com/file/edee/2014/maps/kv/kv_mapa.pdf#page=1&zoom=auto,-13,646
více  Zavřít popis alba 
  • 24.5.2014
  • 239 zobrazení
  • 0
klt
Osídlení území dnešní Kadaně sahá do velmi vzdálené minulosti. Archeologické nálezy dokládají např. kulturu knovízskou, bylanskou, halštatskou nebo laténskou, kterou přinesly keltské kmeny. Právě Keltové zde pravděpodobně založili osadu Kadan, což se vykládalo jako „zářící oheň“. Dále zde sídlily germánské kmeny a poté Slované.
První údaje o osídlení okolí sahají do konce 11. století. Někdy tou dobou vznikla u brodu přes Ohři důležitá trhová osada Kadaň. Na přelomu 70. a 80. let 12. století tu začal působit rytířský řád johanitů, kterému český kníže Bedřich daroval listinou z 23. dubna 1186 celou osadu. Jeden z králů, Václav I. nebo Přemysl II. Otakar, se zasloužil o to, že Kadaň byla povýšena na město. Vznikl zde královský hrad a minoritský klášter s kostelem sv. Michaela.
Za Karla IV. zažilo město velký rozkvět. Roku 1362 sice vyhořel hrad, město i předměstí, ale město se brzo vzpamatovalo. Karel IV. při svém prvním pobytu 29. května 1367 potvrdil konání výročního trhu. Při druhé návštěvě 8. září 1374 povolil obyvatelům Kadaně zakládat vinice.
Na jaře roku 1421 bylo město dobyto Pražany. Stalo se tak součástí pražského městského svazu. Někdy okolo 8. září 1421 zaútočila na Kadaň vojska 2. křížové výpravy. Zdejší obyvatelstvo se bránilo, ale přesile podlehlo. 10. srpna 1469 byl kadaňským hejtmanem jmenován Jan Hasištejnský z Lobkovic. 25. října 1469 se tak stal pánem města.
Po stavovském povstání proti Habsburkům rolu 1618 došlo v Kadani ke drancování kostelů, které patřily katolické církvi. Po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 došlo v Kadani ke konfiskacím majetku a násilné rekatolizaci obyvatelstva. Ve 20. letech 16. století začaly do Kadaně pronikat myšlenky německé reformace. Během třicetileté války byla Kadaň několikrát vydrancována. Války o rakouské dědictví přinesly další útrapy. Na předměstí Kadaně u Františkánského kláštera se strhla bitva mezi francouzským vojskem a uherskými a chorvatskými oddíly Marie Terezie.
Roku 1746 v Kadani opět hořelo. Císařovna Marie Terezie vydala 2. května 1750 rozkaz k přebudování pustnoucího kadaňského hradu na kasárny. Přestavba trvala do roku 1755. Kadaň se dočkala i pocty v podobě návštěvy císaře Josefa II. 14. října 1779.
Kadaň se 1. února 1850 stala sídlem okresního úřadu a centrem politického okresu.
Počátek 20. století ani Kadani nepřinesl nic dobrého. 4. března 1919 došlo k incidentu mezi německými obyvateli a českým vojskem. Výsledkem bylo 25 mrtvých a desítky zraněných. Roku 1935 při parlamentních volbách drtivě zvítězila Sudetoněmecká strana. Německou armádou bylo město obsazeno 5. října 1938. Kadaň se stala součástí územní jednotky německé říšské správy – Sudetské župy. Byla vypálena židovská synagoga a mnoho židovských rodin našlo smrt v koncentračních táborech. Sovětská Rudá armáda přišla do města 8. května 1945. V Kadani byla opět zavedena česká správa. Desítky tisíc německých obyvatel byly vyhnány a vysídleny do okupačních zón poraženého Německa. Kadaň byla postupně osídlována novým obyvatelstvem ze všech koutů českých zemí. Po roce 1990 prošlo opravou historické centrum i objekty od centra vzdálenější. Opravena byla také radnice včetně radniční věže.
Nejstarší částí Kadaně je Špitálské předměstí, kde se nachází kostelík Stětí sv. Jana Křtitele. Byl vybudován někdy v poslední čtvrtině 12. století. Dodnes se zachovalo románské zdivo a neobvyklý pravoúhlý presbytář. Počátky kostela jsou spojeny s rytířským řádem johanitů. Roku 1421 byl zpustošen a obnova se protáhla až do roku 1452. roku 1635 byl vydrancován, vypálen a v rozvalinách ležel velmi dlouho. První bohoslužba se poté konala až 12. října 1710. Roku 1742 přišel ničivý požár. Roku 1774 zde opět hořelo. Nové vysvěcení se konalo 29. srpna 1793. Další velký požár zasáhl město i kostel 1. října 1811. Opravy v letech 1812 – 1813 mu daly dnešní podobu. V letech 1990 – 1991 proběhl archeologický výzkum a byl objeven starý hřbitov, zrušený roku 1785. Proběhla rekonstrukce kostela, včetně hodnotných fresek.
Roku 1234 byl založen spolu s gotickým síňovým kostelem sv. Michala Minoritský klášter. Roku 1784 byl zrušen a o dva roky později zbořen. Část zdiva kostela se dochovala v čp. 69. Po zboření kostela bylo jižní křídlo včetně průčelí přestavěno. Roku 1803 zde byla kolej piaristů s gymnáziem.
Městské opevnění vzniklo po roce 1259, kdy byla Kadaň prohlášena královským městem. Dochované hradby jsou z 2. poloviny 14. století – tehdy vznikl vnitřní pás hradeb. Hradby měly 2 – 3 pásy a další hradební okruh opevňoval město i s předměstím. Toto neobvykle silné opevnění bylo během 19. století z větší části zbouráno. Součástí rozsáhlého souhraní, které bylo zbořeno roku 1862, byla Mikulovická (Svatá) brána (věž). Je jedinou dochovanou z celého opevňovacího systému. Na vnějším průčelí se dochovaly drážky pro spuštění mříže. Předsunutým opevněním Žatecké (Kovářské) brány, která byla zbořena roku 1832, byl barbakán (nahoře). Patří k druhému pevnostnímu pásmu, které zpevňovalo vnitřní linii. Umožňoval střelbu do stran, jak dokládají klíčové střílny. Dokladem výstavby opevnění v pozdní gotice je bašta v Sokolovské ulici. Jedná se o třípodlažní objekt podkovovitého půdorysu. Obvodové zdivo má tloušťku až 4 metry. Z náměstí k fortně hradeb a ke katovně čp. 190 vede tzv. Katova ulička (uprostřed). Byla součástí nejstaršího hradebního pásu. Jedná se o dochovanou uličku v gotickém zdivu s gotickými okenními otvory, která je součástí hradeb.
Další velmi starou památkou je hrad (dole) připomínaný již roku 1289. Vznikl jako přemyslovský hrad se čtyřkřídlou dispozicí a s obytným palácem nad řekou. V polovině 15. století byl přestavěn. Za třicetileté války byl pobořen a roku 1750 ho Marie Terezie přikázala přestavět na kasárny.
Budova radnice čp. 1 má v přízemí dochovanou stavbu gotické městské tržnice. Ve 2. polovině 14. století bylo přistavěno první patro a budova začala fungovat jako radnice. Roku 1498 vyhořela. V letech 1502 – 1520 vznikl arkýř a ochoz věže s jehlanem. Další požár přišel roku 1811. přestavbu provedl stavitel Rott. Počátkem 90. let 20. století byla provedena celková rekonstrukce interiéru a později oprava fasády a krovu věže.
Šlikovský dům čp. 184 dokládá výstavbu kamenných domů svým dochovaným čtvercovým jádrem. Gotická stavba s loubím vznikla po roce 1400 a dvorní křídlo v polovině 16. století. Později přibylo klasicistní schodiště a roku 1886 novogotická fasáda.
Na místě původního gotického kostela ze 13. století stojí děkanský kostel Povýšení sv. Kříže. Ze stavby z roku 1458 se Zachovala předsíň s krouženou klenbou a spodní partie věže. Po požáru roku 1635 proběhla barokní přestavba. Další přestavba se udála v letech 1746 – 1755.
Jednou z nejcennějších památek je Františkánský klášter. Kdysi prý na jeho místě stálo popraviště. Kvůli jedné pověsti, na které je snad trochu pravdy, ze byla vybudována kaple Čtrnácti sv. pomocníků. Poprvé je zmiňována roku 1470. Nový trojlodní kostel byl dokončen a vysvěcen na podzim roku 1480. Provizorní budovy postupně ustupovaly budově kamenného konventu. Různé války rozvoj kláštera brzdily až do 2. poloviny 17. století, kdy došlo k renovaci budov. 14. října 1742 se na půdě kostela dokonce střílelo a zabíjelo. Dodnes tuto událost připomínají prostřílená barokní vrata. Roku 1785 byl klášter téměř zrušen. Po staletí se bránil všem vnějším vlivům, až roku 1950 neodolal. Komunistický režim mužské kláštery v Československu uzavřel a klášter byl zrušen. Klášter se pyšní gotickou malovanou fasádou z konce 15. století. V klášteru se nachází sklípkové klenby, které zdobí několik interiérů. Stěny chodby zdobí fresky z období pozdní gotiky a rané renesance.
Hřbitovní kostel sv. Anny byl postaven luterány v 16. století. Jedná se o jednolodní stavbu zaklenutou valenou klenbou s lunetami. Kostel vznikl v letech 1592 – 1600. Roku 1713 byla přestavěna věž. V roce 1786 vyhořel a v roce 1804 byl znovu vysvěcen.
Další památkou je Gotický dům čp. 185. Dnešní objekt je renesanční novostavba z 2. poloviny 16. století s dochovanou figurální sgrafitovou výzdobou průčelí pod omítkou a také se sochařsky zdobeným portálem s klenbami v přízemí. Dnešní fasáda s atikou a sochami čtyř ročních období je výsledkem klasicistní přestavby.
Z let 1753 – 1755 pochází sloup Nejsvětější trojice, tzv. Morový sloup. V letech 1753 – 1755 byl také postaven klášterní kostel sv. Rodiny a sv. Alžběty při klášteru Alžbětinek. Jedná se o jednolodní barokní stavbu s věží. V průčelí je bohatě zdobený interiér z 2. poloviny 18. století s platikami K. Weitzmanna z roku 1752 a s nástropním mapami J. Fuxe z roku 1770. Terasu kostela se schodištěm doplňují sochy Krista, P. Marie, sv. Josefa, sv. Alžběty a sv. Zachariáše.

zdroj: https://www.cz-milka.net/pamatky/04-mesta-a-obce/kadan/

informace o památkách:
http://www.mesto-kadan.eu/podsekce/320/historicke-pamatky-
Kategorie: města
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 10.3.2012
  • 161 zobrazení
  • 2
reklama