Hledání: 1866-exkurze po bojišti u Jičína

Pro dotaz 1866-exkurze po bojišti u Jičína jsme našli 666 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Sleva 35 %
Využijte slevu
na naše fotodárky.
Kód: OnaDnes2020
OnaDnes2020
pavrb
Pietní akce u příležitosti 154 let od bitvy u Hradce Králové
#1866#prusko-rakouská válka #Svíb#Čistěves#Máslojedy
více  Zavřít popis alba 
  • 6.9.2020
  • 43 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
verastrnadkova
Obec Rakvice se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 2 200 obyvatel.
Rakvice jsou významným vinařským centrem spadající do Velkopavlovické vinařské podoblasti. V obci se nachází řada vinařských závodů i menších rodinných vinařství.

Název
Název se vyvíjel od varianty Raekwitz (1248), Rakuuiz (1292), Vrakbicz, Vkrawicz (1354), Oerakwicz (1357), Verekwicz (1358), Vrkwicz (1414), Rakwicz (1447, 1558), Rakwicze (1609), Rakwitz (1633, 1673, 1718, 1751), Rakwitz a Rakwice (1846), Rakwitz a Rakvice (1872) až ke tvaru Rakvice v letech 1881 a 1924. Místní jméno původně znělo Rakovice a znamenalo ves lidí Rakových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Rakvic.

Historie
Přibližně v místech, kde dnes leží obec Rakvice, ale spíše blíže k toku Dyje, existovalo asi až do 13. století slovanské sídliště. To dokazuje několik nálezů slovanské keramiky.
První písemná zmínka o obci Rakvice pochází ze dne 6. listopadu 1248, kdy kníže Oldřich III. Korutanský daroval čtyři statky v Rakvicích čejkovickým templářům.[4] V letech 1430 až 1434 byla v Rakvicích postavena kaple sv. Ondřeje. Roku 1498 byl u kaple zřízen hřbitov.
V roce 1540 se v Rakvicích usadili habáni. Roku 1582 z Rakvic odešel katolický farář Albrecht a nahradil ho českobratrský farář Jan Černovín. Roku 1605 byly Rakvice vydrancovány vojskem, které vedl Štěpán Bočkaj. Na konci třicetileté války v roce 1648 měly Rakvice jen 180 obyvatel oproti 510 před válkou. Koncem 17. století se však začaly Rakvice znovu osídlovat. Podle kupní smlouvy (prodej hodonínského panství) ze dne 29. září 1692 byl v Rakvicích obnovený kostel a škola. Ve věži kostela byl zvon ulitý v roce 1668.
Roku 1762 koupil hodonínské panství včetně obce Rakvice císař František I. V roce 1777 bylo v Rakvicích provedeno očíslování domů. Dne 24. května 1788 byl představenými obce, v čele s rychtářem Janem Cabalem, potvrzen josefínský katastr obce Rakvice. V roce 1793 žilo v Rakvicích 928 obyvatel a v roce 1840 pak 1172 obyvatel.[4] V roce 1866 byla v Rakvicích usazena pruská posádka vojáků, která přinesla do Rakvic choleru. Od 1. srpna do 20. září 1866 zemřelo na choleru 146 občanů Rakvic. Rakvický hřbitov nestačil, a tak se pohřbívalo na odlehlém pohřebišti za panským dvorem.
I když železniční trať Břeclav - Brno byl uvedena do provozu už v červenci roku 1839, tak obec Rakvice se své železniční zastávky dočkala až v roce 1886, kdy na ni obec uvolnila z rozpočtu 600 zlatých. Roku 1932 byla v Rakvicích postavena měšťanská škola. Dne 26. května 1936 se vydali žáci základní školy v Rakvicích na výlet na Pálavu. Cestou musely být děti s vozy převezeny pramicí přes řeku Dyji. První dva vozy byly převezeny v pořádku, při převozu třetího vozu se pramice potopila. Při této tragédii se utopilo 31 dětí.
V neděli 15. dubna 1945 byla obec Rakvice osvobozena Rudou armádou.

Pamětihodnosti
• Kostel svatého Jana Křtitele – Původně kaple sv. Ondřeje postavená někdy mezi lety 1310 a 1346. V roce 1503 byla kaple povýšena na farní kostel. Roku 1605 byl kostel Bočkajovci vypálen, zůstala jen věž a holé zdi. Kostel byl v druhé polovině 17. století obnoven (v kupní smlouvě o prodeji hodonínského panství z roku 1692 je zmínka, že kostel je již obnoven) a následně byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Pro malou kapacitu byl kostel v roce 1875 rozšířen. Výška věže včetně báně činí 33,66 m.
• Socha svatého Jana Nepomuckého – Dílo sochaře Tomáše Schweigla z roku 1775, pořízeno nákladem obce 40 zlatých a Jana Březiny 45 zlatých.
• Barokní kříž – Misijní kříž z roku 1803 s kryptogramem.

Doprava
Územím obce prochází dálnice D2 a silnice II/425 v úseku Hustopeče - Břeclav. Dále tudy vedou silnice III. Třídy :
• III/42113 Velké Pavlovice - Velké Bílovice
• III/42115 ze silnice III/42113 přes Rakvice na Přítluky
• III/42116 (Náměstí)
• III/42226 Podivín – Rakvice

Samospráva
Od počátku devadesátých let 20. století vykonával funkci starosty Petr Vajbar. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen Radek Průdek (Sdružení pro Rakvice).

Osobnosti
• Josef Eduard Kornyšl (1824–1873), politik, obecní starosta a zemský poslanec
• Josef Krčka (1853–1934), politik, obecní starosta a zemský poslanec
• Ctibor Nečas (1933–2017), český historik, pedagog a profesor obecných dějin
• Miloš Mlha Uhrin (1962–2016), malíř, grafik a fotograf

KŘÍŽ
GPS : 48.8580078N, 16.8056292E

KOSTEL SVATÉHO JANA KŘTITELE
Původně prý kaple sv. Ondřeje, kterou si rakvičtí vystavěli r. 1487 „protože pro vodu nemohli do podivínského kostela“. Tam byly totiž Rakvice přifařeny až do r. 1503, kdy podle Gr. Wolného byla kaple povýšena na farní kostel. (Je však pozoruhodné, že sev. zeď lodi v rozsahu dvou záp. klenebních polí je uvnitř od podlahy směrem vzhůru pozvolna zeslabena; tento způsob stavby zpravidla prozrazuje existenci plochostropé lodi z 13. stol. Odkaz Gr. Wolného na pobořenou kapli, z níž prý zůstaly pouze boční zdi a věž, nelze na stavbě ověřit.) Asi po pol. 17. stol. kostel zvětšen rozšířením lodi, obnovena nebo přistavěna byla věž (byl na ní zvon z r. 1668) R. 1875 zbořeno kněžiště neznámého tvaru (na mapě stabilního katastru z r. 1827 má kněžiště amorfní tvar) a loď prodloužena vých. směrem; vybudováno nové kněžiště s přilehlou sakristií a v celé délce lodi prolomena okna jednotného tvaru, vestavěna hud. kruchta. Kostel tak v podstatě získal stávající podobu. Asi v 1. pol. 20. stol. přistavěn depozitář. –– Orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazeným čtyřbokým kněžištěm, k němuž na sev. straně přiléhá sakristie, na již. straně depozitář. K lodi obdél. půdorysu se v ose záp. průčelí přimyká mohutná hranol. věž. Stavba má hladké fasády, pouze věž člení rámující lizény. V kněžišti a lodi hladké okenní otvory s půlkruh. záklenkem, pouze okno v 1. patře má lištovou šambránu a klenák; v druhém patře dvě okénka se špaletami rozevřenými dovnitř. Hl. vstup do kostela křížově zaklenutým podvěžím, boč. portál v již. zdi lodi. Kněžiště zaklenuto valeně se styčnými výsečemi, sakristie má křížovou klenbu mezi pasy, depozitář je plochostropý. Loď zaklenuta valeně se styčnými výsečemi. V kněžišti i v lodi dosedají klenební patky na přízední polopilíře završené úseky římsového kladí. V záp. části lodi hud. kruchta s rovným podhledem; její dřevěný, uprostřed segmentově do lodi vyložený parapet s novogot. výplněmi podpírá dvojice litinových sloupů.
GPS : 48°51'30.81"N 16°48'46.37"E

OBECNÍ RYBNÍK
GPS : 48.8526553N, 16.8087906E

RYBNÍK KAMENSKÝ ŠUTRÁK
GPS : 48.8469628N, 16.8095211E

RYBNÍK JEZERA
GPS : 48.8429950N, 16.8149342E

RYBNÍK ŠUTRÁK
GPS : 48.8525028N, 16.8236683E
více  Zavřít popis alba 
  • 4.9.2020
  • 10 zobrazení
verastrnadkova
Moravský Žižkov je hanáckoslovácká obec ležící v severní části okresu Břeclav mezi městem Velké Bílovice a obcí Prušánkami. Je jednou z nejmladších obcí okresu Břeclav. Do jejího katastru patří velké množství orné půdy, sadů a vinic. Žije zde přibližně 1 500 obyvatel.

Historie
Historie před založením
Na území obce byly objeveny důkazy o neolitickém osídlení, sídliště i hroby únětické kultury, žárové hroby kultury lužické, sídliště kultury mohylové, sídliště z doby římské a roku 1945 bylo nalezeno dokonce slovanské sídliště i s pohřebištěm. Jižně od nynější vsi byla v minulosti situována slovanská středověká ves Želetice, která byla roku 1370 nahrazena osadou Prechov, jež byla pojmenována po svém lokátorovi Přechu z Trčmačova.
Události vedoucí k založení Žižkova
Břeclavské panství se po vymření hlavní rodové linie Lichtenštejnů dostalo na počátku 18. století do vlastnictví knížete Josefa Václava z Lichtenštejna. Ten svěřil správu břeclavského panství Janu Maxmiliánu Žižkovi, podle kterého dostal Žižkov své jméno. Založení Žižkova bylo řešením přelidnění a také mělo zajistit využívání panské půdy.
Od francouzských válek po současnost
Francouzské války, zpočátku vedené mimo moravské území, díky jejich nákladnosti postihovaly poddaný lid hlavně zvýšenými daněmi. V letech 1805 a 1809 byly poddaní zatíženi daněmi, dodávkami potravin a píce a jejich dopravou, měli také povinnost dopravovat jiné náklady pro potřeby armády (např. střelivo) těmto cestám se říkalo daleké fůry. V roce 1848 v důsledku rozpadu patrimoniální správy se Žižkov stal součástí soudního okresu Břeclav. V době nacistické okupace byl Moravský Žižkov připojen k okresu Hodonín. Osvobození se Moravský Žižkov dočkal 15. dubna 1945, v průběhu osvobozovacích bojů bylo zabito přes 80 sovětských vojáků.

Moravský Žižkov v datech
• 1732 první písemná zmínka
• 1792 osamostatnění Žižkova
• 1880 zřízen obecní hřbitov
• 1899 byl založen Spolek dobrovolných hasičů
• 1901 zřízení poštovního úřadu
• 1906 vystavěna obecní nemocnice
• 1911 obnova vinic, začalo se s pěstováním na amerických podložkách
• 1912 byla zřízena první obecní knihovna
• 1913 byl Žižkov přejmenován na Moravský Žižkov
• 1921 byla založena tělovýchovná jednota Sokol
• 1927 byla zavedena do Žižkova první telefonní linka

Méně šťastné roky
• 1817 shořela značná část prechovského dvora
• 1839 vyhořelo (pravděpodobně přičiněním žháře) 49 domů, kovárna a 17 stodol
• 1866 příchod pruských vojsk na Moravu
• 1866 epidemie cholery
• 1886 v druhé polovině května přišly mrazivé noci, které zničily mladou révu
• 1890 vichřice – polámané stromy, zničená úroda, odnesené střechy
• 1893 vichřice s průtrží mračen, jež způsobila protržení rybníka a zaplavení několika domů
• 1914 (31. července) kvůli všeobecné mobilizaci bylo povoláno kolem osmdesáti žižkovských mužů ke svým útvarům
• 1914 (17. listopadu) rekvizice obilí; obec musela odevzdat 100 q pšenice
• 1917 epidemie španělské chřipky

Pamětihodnosti
• Kostel Panny Marie Vítězné
• Kaple svatého Floriána

ŽIŽKOVSKÝ RYBNÍK
GPS : 48.8375589N, 16.9321303E

KAPLIČKA
GPS : 48.8342936N, 16.9303703E

KOSTEL PANNY MARIE VÍTĚZNÉ
Moderní kostel byl vystavěn v letech 2000-2002, vysvěcen 17. srpna 2002.
GPS : 48°49'52.69"N 16°55'54.05"E

KAPLIČKA
GPS : 48.8291839N, 16.9262714E

STUDÁNKA U STUDÝNKY
Původně byla studánka v zarostlém úvoze, kolem bylo křoví a stromy (vrby). Když se stavěla nová silnice tak byla všechna vegetace bez milosti odstraněna. Alespoň jeden vzrostlý strom který by poskytoval stín tam mohl zůstat. V současnosti: na těch dvou kamenech bylo dřevěné prkno jako lavička, asi nemá smysl ho tam znovu lepit protože ho hned nějaký "dobrák" zcizil. Vysadili jsme malý doubek a vrbu, tak snad přežijí. Studánka je hned vedle vinařské stezky, takže je kolem ní dost čilý cyklo-provoz. Je to hezké místo na odpočinek s výhledem na Pálavu.
GPS : 48°50'58"N 16°56'35"E

STUDÁNKA
GPS : 48.8332814N, 16.9333889E
více  Zavřít popis alba 
  • 4.9.2020
  • 7 zobrazení
daviduskoral
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 42 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
daviduskoral
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 26.8.2020
  • 26 zobrazení
milikralova
Super víkend 20.-23.8.2020
Prachovské skály jsou pískovcová skalní oblast, přírodní rezervace a součást Chráněné krajinné oblasti Český ráj, která se rozkládá zhruba 5 až 7 km severozápadně od Jičína mezi Prachovem, Pařezskou Lhotou, Dolním Lochovem a Blaty v Královéhradeckém kraji. Skalní masiv vznikl v období druhohor jako usazeniny mělkého křídového moře. Chráněné území je v péči AOPK ČR - regionálního pracoviště Liberecko.
Jsou zde archeologické nálezy dokazující, že lidé zde žili již v pravěku od doby kamenné. Celá oblast skal byla přírodní pevností slovanských kmenů, jen na několika místech doplněná valy. Uvnitř pak vznikala první sídliště.
Pravděpodobně koncem 13. století[2] vznikl na jednom z čedičových vrcholů hrad Veliš s přilehlým Velišským panstvím. O několik desítek let později se panství dostává do majetku Vartemberků a vznikají zde různé osady, koncem 15. století jsou zde jako majitelé uváděni Trčkové z Lípy. Na začátku 17. století majetek převzali Smiřičtí ze Smiřic, ovšem v roce 1625 panství převzali Valdštejnové a připojili jej k svému Frýdlantskému vévodství. Poté co bylo ve válkách panství rozvráceno, zanikly i osady ve skalách.

Nová etapa začíná v roce 1637, když panství získal plukovník Jindřich Šlik z hraběcího rodu Šliků s majetky v západních Čechách, který byl do panského stavu povýšen císařem Zikmundem. Rod Šliků vlastnil zdejší panství až do znárodnění v roce 1948.

Roku 1866 se v blízkosti skal odehrála jedna z bitev Prusko-rakouské války, kterou Prusové ač méně početní, vyhráli.
Od sklonku 19. století se skály staly cílem horolezců i turistů. V roce 1933 se staly státní přírodní rezervací.[3].
V restitučním soudním řízení získala rodina Šliků v roce 1996 oblast zpět do svého vlastnictví a v roce 2000 zde začala provozovat služby související s cestovním ruchem.[4] Návštěvnost veřejnosti je odhadována na 300 000 lidí ročně.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v srpnu
  • 28 zobrazení
picker88
Dohalice (kostel, hřbitov) , Chlum (bojiště 1866, kostel, úvoz mrtvých).
více  Zavřít popis alba 
  • 18.8.2020
  • 14 zobrazení
daviduskoral
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • letos v srpnu
  • 19 zobrazení
daviduskoral
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 12.8.2020
  • 47 zobrazení
daviduskoral
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • letos v srpnu
  • 50 zobrazení
daviduskoral
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 27.7.2020
  • 27 zobrazení
daviduskoral
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červenci
  • 56 zobrazení
empereur
1.7.2017 - Chlum - PRUSKO-RAKOUSKÁ VÁLKA z r.1866
více  Zavřít popis alba 
  • 23.7.2020
  • 12 zobrazení
daviduskoral
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 20.7.2020
  • 28 zobrazení
nohabucovice
Zúčastnilo se 18 osob.
Program:
18. 7. sobota: vlastní doprava do místa ubytování.
19. 7. NEDĚLE: Třebechovice pod Orebem, betlém a Krňovice, podorlický skanzen
NEDĚLE CT2: 65 km. 216 m/231 m. Hradec Králové – CT 222 - (CT 4196 - CT 4197) - Běleč n. Orlicí, pivovar – CT 222 – Krňovice, skanzen - CT 222 - Třebechovice pod Orebem, muzeum betlémů – CT 4260 Petrovice - Petrovičky - Týniště nad Orlicí - Borohrá-dek - silnice 305 - Žďár nad Orlicí - Borohrádek - CT a NS rytíře Velingera - CT 181 - Veliny - Holice - CT 4265 a NS Viselice - Hlubo-ký rybník - Podlesí - Vysoké Chvojno - CT 181 - Hradec Králové Mapa: https://mapy.cz/s/pomanedaro
20. 7. PONDĚLÍ: 66 km nebo 74 km. 91/133 m. Chlumec nad Cidlinou – Poděbrady - Nymburk
Hradec Králové – CT 4362 – na Pražskou třídu – na ni opustit CT 4362 – Anenské náměstí – Pardubická třída – Plačice – CT 4198 – Práskačka – doprava na CT 4199 – Urbanice - Lhota pod Libčany – Roudnice – za obcí na CT 4288 – Puchlovice – Trnava – Babice – CT4289 – Kosičky – Kosice – před obcí Písek odbočit doprava na CT 4290 – Ostrov – Chlumec nad Cidlinou - různé CT – Žiželice – Poděbrady (66 km) – Nymburk (74 km) https://mapy.cz/s/mesesajeme
VLAKEM z Poděbrad do Hradce Králové Např. v 16:02 h v 17:02 h, v 18:02 h a v 19:02 jede přímý vlak do Hradce, cesta trvá 48 minut, možnost rezervace místa pro přepravu kola. Z Nymburka jedou vlaky o 7 minut dříve.
21. 7. ÚTERÝ romantický zámek HRÁDEK U NECHANIC, bojiště CHLUM U SADOVÉ
ÚTERÝ CT4: 55 km. 346/346 m. Hradec Králové - Kukleny - Chaloupky CT 4362 - Bříza - U Žižkova stolu - Žižkův stůl - CT 4270 Probluz - Dolní Přím - Nový Přím - zámek Hrádek u Nechanic - Nechanice - silnice 323 a CT 181 Staré Nechanice - silnice 323 Suchá - CT 4286 - Mokrovousy - Dohnalice - CT 4293 - Čistěves - CT 4270 - Lípa - bojiště u Chlumu u Sadové (Muzeum války 1866, v areálu 460 památníků, pomníků a pohřebišť) – rozhledna 34,6 m vysoká a rozhledna - Chlum - CT 4270 a u Rozběřic CT 4362 - Neděliště, zámek - neznačená silnice - Předměřice nad Labem - kolem Labe - Hradec Králové. Mapa: https://mapy.cz/s/hehehapade
22. 7. STŘEDA KUKS, DVŮR KRÁLOVÉ, JAROMĚŘ
STŘEDA CT5: 74 km. Převýšení 375 m/319 m. Hradec Králové - Lochenice - Velichovky - Dvůr Králové – Kuks, patří mezi nejkrás-nější barokní areály u nás, nádherná zahrada, barokní lékárna, farmaceutické muzeum – Jaroměř, pevnost Josefov nad soutokem Labe a Metuje – Smiřice, barokní zámek s arkádami - Hradec Králové. Mapa https://mapy.cz/s/cotozagoju
23. 7. ČTVRTEK PARDUBICE, KUNĚTICKÁ HORA

ČTVRTEK CT6: 63 km. 131 m/131 m Hradec Králové - CT 4039 - Opatovice nad Labem Čeperka - CT 4040 - Podůlšany - Staré Ždá-nice - Dolany - Lázně Bohdaneč - CT4193 - zámek Pardubice - přes most a CT 2 Labská - Brozany - Ráby - Kunětická hora - CT 2 Labská - Bukovina nad Labem - Vysoká n. Labem – možnost zajet k rozhledně Milíř - Hradec Králové Mapa: https://mapy.cz/s/puzezezojo
24. 7. PÁTEK HOŘICE, NOVÝ BYDŽOV
PÁTEK CT7: 77 km. 261/333 m. OSOBNÍM VLAKEM z HK v 08:04 h do Hořic (příjezd v 08:41 h) Hořice, parkoviště u sochařského parku U sv. Gotharda - CT 4085 - Holovousy - Ostroměř - CT 4358 - údolím Javorky - Šárovcova Lhota CT 4085 - Konecchlumí, tvrz - CT 4140 - Kovač, tvrziště - Třtěnice - po silnici do Vysokého Veselí - Hrobičany - Smidary - Nový Bydžov - CT 4288 - Barchov - Ba-bice - Trnava - Puchlovice - Roudnice - Lhota pod Libčany - Praskačka - Plačice - Hradec Králové. Mapa: https://mapy.cz/s/donukohemo
25. 7. SOBOTA – NÁVRAT VLASTNÍ DOPRAVOU
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červenci
  • 275 zobrazení
term
více  Zavřít popis alba 
  • 15.7.2020
  • 29 zobrazení
daviduskoral
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červenci
  • 25 zobrazení
daviduskoral
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 6.7.2020
  • 27 zobrazení
pavrb
Fotogalerie z pietního aktu u Baterie mrtvých. Připomenutí obětí prusko-rakouské války 1866
více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2020
  • 36 zobrazení
mirektengler
Po mnoho let se vzpomínkové akce bitvy u Hradce Králové konaly vždy v areálu na Chlumu - tedy v místě, kde 3. července roku 1866 probíhala závěrečná část bitvy. Letos poprvé se díky koronavirové epidemii přesunula pietní vzpomínka do prostoru lesa Svíb - tedy do místa, kde celý konflikt v brzkých ranních hodinách toho dne vypukl.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 4.7.2020
  • 37 zobrazení
Reklama