Hledání

1 320 vyhledaných výsledků
AKCE -35 % s kódem
35% sleva na fotoknihy ke Dni žen
Oslavte Den žen s jedinečnou fotoknihou Rajče.
Kód: ProZeny 35% sleva na fotoknihy ke Dni žen
lotusesprit
Kyjovská skalní stezka - Souběžně s údolní silnicí, která byla vybudována Horským spolkem v letech 1905-1906, vede po skalách 1,7 km dlouhá turistická stezka, kterou zřídila Kyjovská sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy. V letech 1991-1998 byla Klubem Českých turistů Krásná Lípa kompletně zrekonstruována. Trasa vede po žluté a je vedena společně s Köglerovou stezkou skalnatým terénem, s množstvím krásných vyhlídek na bizarní skalní útvary, což připomínají i jejich názvy: Pekelná brána, Kočka a Pes, Skalní Bratři, Lví doupě, Obří hlava, Praporek, Vikingská loď apod. Ve směru Köglerovi stezky trasa začíná na Kinského vyhlídce. Z vyhlídky stezka strmě klesá k Nebeské bráně vytvořené zříceným balvanem, míjí skalku s vytesaným obličejem a kolem jeskyňky pokračuje ke skalní skupině Kočka a pes a k úzké Pekelné bráně. Poté klesá skalní strží Peklo k cestě vedoucí podél Sýrového potoka. Za cestou stezka stoupá ke skupince skal Skalní bratři, které jsou propojeny můstky. Dále nás vede k převisu s vytesaným tunelem Lví doupě a při sestupu do rokle po pravé straně mineme skalní útvar Obří hlava. Za roklí nás kamenné schodiště zavede na "Kyjovský hrádek". Při cestě z hrádku nás čeká vyhlídka do údolí a protější skalní masiv a na několik skalních útvarů, např. Praporek. Pak úzkou skalní rozsedlinou se schůdky strmě klesá do údolí Bystrého potůčku a pokračuje na silničku v údolí říčky Křinice.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.12.2019
  • 49 zobrazení
coloraaa
Kyjovská skalní stezka byla vybudována Horským spolkem v letech 1905-1906, vede po skalách 1,7 km dlouhá turistická stezka, kterou zřídila Kyjovská sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy. V letech 1991-1998 byla Klubem Českých turistů Krásná Lípa kompletně zrekonstruována. Trasa vede po žluté a je vedena společně s Köglerovou stezkou skalnatým terénem, s množstvím krásných vyhlídek na bizarní skalní útvary, což připomínají i jejich názvy: Pekelná brána, Kočka a Pes, Skalní Bratři, Lví doupě, Obří hlava, Praporek, Vikingská loď apod. Ve směru Köglerovi stezky trasa začíná na Kinského vyhlídce. Na Kinského vyhlídku se také můžeme dostat po schůdkách skalní rozsedlinou z údolí Křinice. Z vyhlídky stezka strmě klesá k Nebeské bráně vytvořené zříceným balvanem, míjí skalku s vytesaným obličejem a kolem jeskyňky pokračuje ke skalní skupině Kočka a pes a k úzké Pekelné bráně. Poté klesá skalní strží Peklo k cestě vedoucí podél Sýrového potoka. Za cestou stezka stoupá ke skupince skal Skalní bratři, které jsou propojeny můstky. Dále nás vede k převisu s vytesaným tunelem Lví doupě a při sestupu do rokle po pravé straně mineme skalní útvar Obří hlava. Za roklí nás kamenné schodiště zavede na Kyjovský hrad. Při cestě z hradu nás čeká vyhlídka do údolí a protější skalní masiv a na několik skalních útvarů, např. Praporek. Pak úzkou skalní rozsedlinou se schůdky strmě klesá do údolí Bystrého potůčku a pokračuje na silničku v údolí říčky Křinice. Cestou jsme minuli jeskyni Vinný sklep a navštívili Jeskyni Klenotnice, kde stará pověst praví, že na tomto místě ukrývali zdejší lapkové svou uloupenou kořist. Přes neskutěčně teplou zimu jsme uviděli i pár slavných Brtnických rampouchů. (:-)) Tak jdeme na to.
Počasí: +3°C, Polojasno až oblačno, slabý jihozápadní vítr.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
více  Zavřít popis alba 
  • 30.12.2019
  • 181 zobrazení
nasezem
Poslední den výletu v Jizerských horách začal ranním přesunem do Smržovky.
Odtud jsem minul kostel sv. Archanděla Michaela a okolní přírodní krajinou
jsem se po překročení zdejší zimní atrakce bobové dráhy napojil na
Černostudniční hřeben. Po boku skalních útvarů jsem pak zdolal cíl, rozhlednu
Černá Studnice s přilehlou chatou, která tu stojí již od roku 1905.
Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 26 m. Nahoru vede celkem 91 schodů.
Prosklenými dveřmi vstoupíte do čtyřech ochozů věže z kterých budete mít (pokud budete mít lepší
počasí než já) výhled na celý Jablonec,asi tři čtvrtiny Liberce, celý Ještědsko-kozákovský hřbet,
významné části Jizerských hor a Krkonoš a dále také Český ráj s Troskami, Bezdězem a Ralskem.
Z Černé Studnice pak sešup terénem dolů do Nové Vsi a odtud do mírnějšího kopce k rozhledně Nisanka.
Nová dominanta, která slouží jako věž operátora T Mobile a zároveň i rozhledna
stojí na jinak nepříliš výrazném Novoveském hřbetu, který odděluje Lučany nad Nisou a Novou Ves
od roku 2006.
Z rozhledny je vidět jak blízké okolí Nové Vsi, tak vrcholy jizerek především nedalekou Černou Studnici,
Královku, Proseš, Bramberk a řadu dalších.
Rozhlédnutí bylo i takovým posledním smutným ohlédnutím za malou 4 denní návštěvou Jizerských Hor.
V nedalekých Lučanech nad Nisou již na mě čekal vlak, který mě i s krásnými vzpomínkami odvezl tam,
kde je přeci nejlíp. Domů. :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 16.10.2016
  • 34 zobrazení
mamulka
Dutý kámen (379 m) je přibližně 600 m dlouhý zalesněný hřbítek, vybíhající jižním směrem od silnice ze Cvikova do Kunratic asi 0,5 km od Drnovce. Hřbet vystupuje asi 20-30 m nad okolní terén a je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce asi 3-4 m mocnou žílou třetihorní vyvřelé horniny, zvané polzenit. Tato žíla ale nikde nevystupuje až na povrch, takže její existence byla potvrzena teprve při hloubení silničního zářezu v 70. letech 20. století. Dutý kámen je pozoruhodný především sloupkovým rozpadem pískovce. Tento mimořádný geologický jev byl už od roku 1914 chráněn kunratickou sekcí Horského spolku pro nejsevernější Čechy a po 2. světové válce byla jeho ochrana znovu vyhlášena v roce 1955.
Vznik pískovcových sloupečků na Dutém kameni způsobila vyvřelá hornina, která sice nepronikla až k povrchu, ale horké plyny a páry, které její průnik doprovázely, stoupaly po puklinách vzhůru a zahřály okolní pískovec na vysokou teplotu. Tato teplota sice nestačila k roztavení horniny, ale způsobila její zpevnění prokřemeněním. Při následném chladnutí došlo spolu se zmenšováním objemu horniny ke vzniku kontrakčních trhlin a k rozpukání pískovce na tenké svislé desky. V nejbližším okolí puklin, kde bylo zahřátí nejintenzivnější, byly tyto desky rozděleny ještě příčnými trhlinami na menší části a tam, kde došlo k velkému zhuštění příčných trhlin, vznikly drobné čtyř- až šestiboké pískovcové sloupečky. Proto jsou sloupečky vyvinuté jen v těsné blízkosti puklin a ve větší vzdálenosti rychle přecházejí přes deskovité partie do celistvého pískovce. Na Dutém kameni je sloupcová odlučnost pískovce viditelná na několika místech, ale nejlépe je vyvinutá na 2,5 m vysokém skalním suku, který stojí asi uprostřed hřbetu.
Sloupcové pískovce se vyskytovaly i na jiných místech v širokém okolí, kde však nebyly tak pěkně vyvinuté jako na Dutém kameni. Bylo to například na několika vršcích v okolí Svoru a Rousínova, na Brnišťském vrchu, na Holičce u Velkého Grunova a na Kulichu u Krompachu. Pěkně vyvinuté pískovcové sloupečky můžeme dodnes obdivovat také na chráněných skalních útvarech Orgel (Varhany) nedaleko Jonsdorfu na německé straně Lužických hor.
Dutý kámen byl lidmi využíván již v 19. století, především k těžbě pískovce. Jámy po lámání pískovcových sloupků, používaných hlavně v okrasných zahrádkách, jsou dosud patrné kolem cesty v severní části hřbetu, větší pískovcové kvádry se lámaly zejména v okolí vyhlídky na jižním konci hřbetu. Pískovec se těžil také ve velkém lomu na východním svahu, v jehož hlavní stěně je dobře vidět vztah pískovcových sloupečků k dlouhé vodorovné puklině. Ve zdejších lomech se údajně lámal i kámen na stavbu věže cvikovského kostela sv. Alžběty.
V jižní části hřbetu jsou četné pískovcové skály, mezi nimiž bylo v letech 1913-1914 péčí kunratické sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy upraveno výletní místo, nazývané od té doby Körnerova výšina (Körnerhöhe). Od hlavní silnice k němu dodnes vede upravená cesta se zbytky vytesaných schodů. Zpočátku prochází mezi starými lesem zarostlými těžebními jámami, pak vystupuje na nevelkou zarovnanou plošinu, míjí velký lom na východním svahu a poté zvolna sestupuje k upraveným skalám. Na jejich začátku je vytesaná plošinka Karolínina odpočinku s kamennou lavicí, jejíž opěradlo zdobí reliéf koruny s výrazným, ale dnes již téměř nečitelným názvem "Karolinenruh". Kdysi odtud býval pěkný výhled ke Kunraticím, který je však dnes již zcela zakrytý vzrostlým lesem. V sousední skále je vyhloubena nevelká jeskyňka a hned za odpočívadlem vyčnívá vzhůru nejvýznamnější skalní suk, nazývaný někdy podle svého tvaru Vějíř, nebo Varhany podle původního německého názvu "Orgelpfeifenstein" (= Varhanní píšťaly). Tento 2,5 m vysoký skalní útvar je složený z drobných čtyř- až šestibokých pískovcových sloupečků, širokých 2-5 cm a vysokých až 3 metry, které se směrem vzhůru vějířovitě rozevírají. Ze schodů pod skálou je možné na západním svahu spatřit štíhlou horolezeckou věž s malou dutinou na úpatí, nazývanou Sloupská jehla.
Hřebenová cesta dále pokračuje na malé prostranství mezi skalami, vytvořené lámáním pískovcových bloků. Do jedné z jeho svislých stěn je vytesán reliéf hlavy s vavřínovým věncem. V roce 1913 jej vytesali dva místní umělci a členové kunratické sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy, řídící učitel Karl Beckert a četnický strážmistr Karl Bundesmann, jako upomínku stého výročí úmrtí německého básníka Theodora Körnera (1791-1813). Körner pocházel z Drážďan, studoval filosofii a přírodní vědy, ale kvůli nedovolenému souboji musel opustit svou vlast. Odešel proto do Vídně, kde psal veršované divadelní hry v Schillerově stylu. V březnu 1813 vstoupil k dobrovolníkům, bojujícím proti Napoleonovi za osvobození Německa, a přitom psal verše, které se mezi lidmi rychle šířily. Již v prvním boji v červnu byl vážně raněn, po zotavení se vrátil zpět k oddílu, ale v srpnu 1813 v další bitvě u Gadebusch padl, ve věku pouhých 22 let. Jeho bojovná lyrika vyšla posmrtně roku 1814 ve sbírce Lyra a meč. Oba tyto symboly jsou také znázorněny ve věnci kolem Körnerova reliéfu. V dubnu 2005 byla na skalní stěně s reliéfem slavnostně odhalena malá pamětní deska.
Do skály za reliéfem je vytesané úzké schodiště s 38 kamennými stupni, vystupující na ploché temeno Širokého kamene s osmihranným kamenným stolem a lavicí. Na stole byla kdysi astronomicko-geografická orientační tabule a sluneční hodiny, z nichž se však dodnes dochovaly už jen nepatrné zbytky. Na východní straně stolu je vytesaný eliptický medailon s datem zhotovení 19.7.1914, iniciálami kunratické sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy a jménem jejího tehdejšího předsedy, učitele Franze Řeháka. Na dalších stranách stolu najdeme údaje o místní odchylce od středoevropského času (-1 min. 22 s) a o zeměpisné poloze místa: 50°46'13" severní šířky a 14°39'35" východní délky, což odpovídá 32°19'20"F (zeměpisná délka, měřená od Ferra na Kanárských ostrovech). Z vyhlídky je vidět k severu na Zelený vrch s osadou Drnovec na úpatí, západním směrem leží město Cvikov s výraznou dominantou Klíče a na jihu vyčnívá zaoblený vrch Ortel.
V sousedství vyhlídky je několik skal, z nichž ta nejvyšší je u paty poměrně úzká, směrem vzhůru se rozšiřuje a v horní části má zajímavou dutinu. Lidská fantazie jí dala v minulosti řadu jmen, jako například Zvon, jehla, Jezdec, Rytíř nebo Soví hlava, nejčastěji se však nazývala Dutý kámen a její jméno postupně přešlo na celý hřbet.
Hřebenová cesta dále pokračuje na malé prostranství mezi skalami, vytvořené lámáním pískovcových bloků. Do jedné z jeho svislých stěn je vytesán reliéf hlavy s vavřínovým věncem. V roce 1913 jej vytesali dva místní umělci a členové kunratické sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy, řídící učitel Karl Beckert a četnický strážmistr Karl Bundesmann, jako upomínku stého výročí úmrtí německého básníka Theodora Körnera (1791-1813). Körner pocházel z Drážďan, studoval filosofii a přírodní vědy, ale kvůli nedovolenému souboji musel opustit svou vlast. Odešel proto do Vídně, kde psal veršované divadelní hry v Schillerově stylu. V březnu 1813 vstoupil k dobrovolníkům, bojujícím proti Napoleonovi za osvobození Německa, a přitom psal verše, které se mezi lidmi rychle šířily. Již v prvním boji v červnu byl vážně raněn, po zotavení se vrátil zpět k oddílu, ale v srpnu 1813 v další bitvě u Gadebusch padl, ve věku pouhých 22 let. Jeho bojovná lyrika vyšla posmrtně roku 1814 ve sbírce Lyra a meč. Oba tyto symboly jsou také znázorněny ve věnci kolem Körnerova reliéfu. V dubnu 2005 byla na skalní stěně s reliéfem slavnostně odhalena malá pamětní deska.
Do skály za reliéfem je vytesané úzké schodiště s 38 kamennými stupni, vystupující na ploché temeno Širokého kamene s osmihranným kamenným stolem a lavicí. Na stole byla kdysi astronomicko-geografická orientační tabule a sluneční hodiny, z nichž se však dodnes dochovaly už jen nepatrné zbytky. Na východní straně stolu je vytesaný eliptický medailon s datem zhotovení 19.7.1914, iniciálami kunratické sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy a jménem jejího tehdejšího předsedy, učitele Franze Řeháka. Na dalších stranách stolu najdeme údaje o místní odchylce od středoevropského času (-1 min. 22 s) a o zeměpisné poloze místa: 50°46'13" severní šířky a 14°39'35" východní délky, což odpovídá 32°19'20"F (zeměpisná délka, měřená od Ferra na Kanárských ostrovech). Z vyhlídky je vidět k severu na Zelený vrch s osadou Drnovec na úpatí, západním směrem leží město Cvikov s výraznou dominantou Klíče a na jihu vyčnívá zaoblený vrch Ortel.
V sousedství vyhlídky je několik skal, z nichž ta nejvyšší je u paty poměrně úzká, směrem vzhůru se rozšiřuje a v horní části má zajímavou dutinu. Lidská fantazie jí dala v minulosti řadu jmen, jako například Zvon, jehla, Jezdec, Rytíř nebo Soví hlava, nejčastěji se však nazývala Dutý kámen a její jméno postupně přešlo na celý hřbet.
Skály jsou také v severní části hřbetu na strmém svahu směrem k Drnovci. Větší z nich dříve využívali i horolezci, kteří je nazvali Krásná a Žlutá stěna, Kužel, Spárová stěna a Půlený kámen. V jejich blízkosti je také asi 20 metrů dlouhá, nízká a částečně zasypaná puklinová jeskyně, zvaná Ševcovská díra (Schusterloch). Její hlavní chodba se směrem do hloubky zužuje, asi po 7 metrech se větví na dvě nízké a úzké chodbičky, z nichž levá ústí do nevelké rozšířené prostory, vysoké až 2 metry. O jeskyni se traduje, že v ní kolem roku 1905 žil jeden z barabů, pracujících na stavbě dnes již zrušené železnice ze Cvikova do Jablonného.
Na temeni hřbetu u dnešní hlavní silnice stávala budova s vysokým komínem, která byla postavena jako továrna na barvy, ale nikdy tomuto účelu nesloužila. Dům se později podle majitele nazýval "Teifelsburg" a byl obklopen velkou pěstovanou zahradou s rybníčkem a včelínem. U cesty vedoucí po svahu vzhůru rostou dodnes jedlé kaštany.

Citace ze stránek Lužické hory
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2016
  • 70 zobrazení
kokickovi
  • 31.12.2008
  • 37 zobrazení
kaszlin2
KAS ZLÍN: HRADY KARLOVARSKA
8 - 12/5/2019
více  Zavřít popis alba 
  • 20.5.2019
  • 30 zobrazení
kaszlin2
  • 20.5.2019
  • 54 zobrazení
kaszlin2
  • 20.5.2019
  • 41 zobrazení
milanvancura
  • loni na jaře
  • 12 zobrazení
klokanistyria
  • 19.5.2016
  • 38 zobrazení
brnoantik
  • 24.1.2015
  • 46 zobrazení
jazzyjoker
jedině klokan z Vršovic :-)
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2008 až únor 2012
  • 56 zobrazení
martas27
Kategorie: ostatní
více  Zavřít popis alba 
  • 97 zobrazení
honzapetru
  • únor 2008 až únor 2009
  • 464 zobrazení
antche
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 4.10.2008
  • 34 zobrazení
antche
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 2.11.2008
  • 15 zobrazení
motorlet2000
SK Motorlet Praha - Bohemians 1905 a.s. 2:3
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2008
  • 96 zobrazení
karelhankajakub
Bohemians 1905
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2007 až leden 2009
  • 519 zobrazení
klokanvojta
  • říjen 2019
  • 7 zobrazení
kaszlin2
KAS ZLÍN: HRADY KARLOVARSKA
8 - 12/5/2019
(zájezd č. 47)
více  Zavřít popis alba 
  • loni na jaře
  • 72 zobrazení
kaszlin2
  • 21.5.2019
  • 74 zobrazení
kaszlin2
KAS ZLÍN: HRADY KARLOVARSKA
8 - 12/5/2019
( 47hkm = zájezd 47: hrady + kostely + města )
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2017 až květen 2019
  • 68 zobrazení
kaszlin2
KAS ZLÍN: HRADY KARLOVARSKA
8 - 12/5/2019
výsledky kovářských symposií v Bečově
více  Zavřít popis alba 
  • 20.5.2019
  • 28 zobrazení
rflasar
  • květen 2019
  • 30 zobrazení