Hledání: 2008-03.-04.Soustředění Kypr

Pro dotaz 2008-03.-04.Soustředění Kypr jsme našli 20 002 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
vicebojarky
  • jaro 2008
  • 1 088 zobrazení
mattik
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2020
  • 240 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
vdinvestment
PRODÁM HYUNDAI GETZ 1,4 16v 71kW 96PS 5DV.
JAKO NOVÝ KOUPEN V ČR, PRAVIDELNÝ SERVIS, LETNÍ I ZIMNÍ ALU SADY KOL, KLIMATIZACE, STŘ.NOSIČ, EL.OKNA, CENTRÁL ...
MENŠÍ RODINNÉ AUTO S DOBRÝM VÝKONEM A SUPER SPOTŘEBOU DO 5,5L NATURÁLU NA 100KM.GARÁŽOVÁNO, AUTO S HEZKOU VÝBAVOU, NEHAVAROVÁNO.KUPUJICÍMU DOLOŽÍM LUSTRACI CEBIA O PRAVOSTI NAJETÝCH KM A PŮVODU AUTA. DOLOŽÍM I SERVIS. ROZVODY V 89 TISÍCÍCH KM.K VOZIDLU JAKO BONUS PŘIDÁM DRUHOU SADU LETNÍCH PNEU, ROVNĚŽ NA ALU KOLECH.ČISTÝ , NEPOŠKOZENÝ INTERIÉR.O AUTO BYLO VŽDY DOBŘE POSTARÁNO. OD NOVOTY 1.MAJITEL.Motoricky perfektní vozidlo.Aktuálně najeto 113tis km.

VÍCE FOTEK NA :

https://youtu.be/eXzTtzl_W9g

výbava
audio, video
autorádio S CD a dálkovým ovládáním
aktivní bezpečnost
ABS
řízení
posilovač řízení
okna
el. okna
chlazení, topení
manuální klimatizace
centrální zamykání
manuální 5ti st.převodovka
STK I EMISE DO 04/2022
ORIGINÁLNÍ 2 KLÍČE
VEŠKERÁ PALUBNÍ DOKUMENTACE, SERVISNÍ KNIHA - VELKÁ ČÁST VYFOCENA V ODKAZU NA VÍCE FOTEK.

první majitel,​ koupeno v CZ,​Nízký nájezd kilometrů. Jasná historie. Výkonná zážehová motorizace. Nízký nájezd kilometrů. Jasná historie. V PŘÍPADĚ VÁŽNÉHO ZÁJMU VOLEJTE NA UVEDENÉ TEL.ČÍSLO , RÁD ZODPOVÍM VAŠE DALŠÍ DOTAZY , OHLEDNĚ NABÍZENÉHO AUTOMOBILU.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.10.2020
  • 10 zobrazení
kukala
  • 25.10.2020
  • 31 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
prodejvozuchomutov
#Škoda#Fabia#Hatsback#Červená#barva#NováSTK#tažnézařízení

Škoda Fabia 1,2i 44kW TAŽNÉ ZAŘÍZENÍ , TOP STAV

bližší informace na tel. čísle 777125325

Prodám Škoda Fabia 1,2i 44kW rok 2008 najeto 121tis.km poctivé!!

-ORIGINÁL AUTORÁDIO NA CD,MANUÁLNÍ KLIMATIZACE,TAŽNÉ
ZAŘÍZENÍ,AUX...

VÍCE FOTOGRAFIÍ V ODKAZU:
https://prodejvozuchomutov.rajce.idnes.cz/Skoda_Fabia_II_2008_1.2i_44kw/

Karoserie: hatchback
Najeto: 121.334KM
Palivo: benzín
Obsah: 1 198 ccm
Výkon: 44kW
Rok výroby: 2008
STK platné do: 10/2022
Převodovka: manuální
Servisní kniha: ano
Klimatizace: ano(manuální)
Dovoz z Německa

-Cena: 95.000,-

- Výbava:

8x airbag, 2x el.okna,manuální ovládání
zrcátek,manuální klimatizace, nastavitelný volant, 5 stupňová převodovka, originál autorádio na CD,
zadní stěrač,tažné zařízení, AUX,ABS,
opotřebení brzdových destiček, výškově
nastavitelné sedadlo řidiče, centrál na DO,2x klíč....

-Vozidlo je nyní nově dovezeno ze SRN
-Nyní po nové STK platné do 10/2022
-S vozidlem je možnost ihned odjet
-Kupujicí platí pouze 800,- za přepis vozidla
-Možnost prohlídky v osvětlené hale
-Prohlídka a případný prodej i o víkendu dle telefonické domluvy
-Vozidlo je strojně vyčištěno
-Vozidlo je velmi zachovalé nijak neponičené ve velmi pěkném stavu
-Servisní kniha vedena do poslední chvíle.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.10.2020
  • 27 zobrazení
mirrycort
drummer guitarist and traveler
více  Zavřít popis alba 
  • loni na podzim
  • 29 zobrazení
lotusesprit
LO A-1/24a/Z1 "Váha" - Jedná se o velmi atypický objekt vz. 37, jenž byl postaven na jaře roku 1938. Objekt je netradičně umístěn přímo na návsi v místě bývalého hasičského skladiště a proto byl vyprojektován jako malý nenápadný domek s okrovou omítkou a sedlovou střechou a přistavěn k funkční obecní váze. Pevnůstka byla vyzbrojena dvěma lehkými kulomety vz. 26 a obsazovalo ji 6 vojáků. V roce 1940 kompletně zabetonována nacisty. Rekonstrukce v letech 2007-2008. Pevnůstka je nyní zrekonstruována do stavu roku 1938. Společně s dalším atypickým objektem umístěným v barokním mlýně ( https://lotusesprit.rajce.idnes.cz/sazena_lo_25a_mlyn/ ) tvořila předsunuté postavení před hlavní linií, která procházela nad obcí Sazená.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.10.2020
  • 23 zobrazení
blanka13
V neděli ráno bylo zataženo, ale už nepršelo a my jsme vyrazili od našeho penzionu. Kolem řeky Doubrava jsme došli do Třemošnice a pak dál po NS Krajem Železných hor. Došli jsme k rybníku Dolní Peklo a pak nás čekalo Hedvičino údolí. Jedná se o 1,5 km dlouhou skalnatou rokli v přírodní památce Kaňkovy hory. Údolím protéká Zlatý potok, který po dešti připomínal divokou řeku. Vrátili jsme na okraj Třemošnice a vydali se do Lovětínské rokle. Je to asi 1,5 km dlouhé hluboké údolí, kde mezi sráznými skalami a listnatým porostem protéká peřejnatý potok. V roce 2008 bylo v Lovětínské rokli vyhlášeno CHKO Železné hory bezzásahové území a Lovětínská rokle se tak stala zatím nejmladším pralesem. A bylo to tam moc pěkné a docela divočina. Pak jsme zašli na vyhlídku Dívčí kámen a na zříceninu hradu Lichnice, která je rozlehlá a pěkná. Je tam rozhledna Milena, která vznikla přímo v areálu zříceniny. Po točitém ocelovém schodišti vystoupáte na hranu kamenného torza věže a při dobré viditelnosti můžete vidět nejen krajinu v okolí, ale také třeba Krkonoše, Bezděz nebo Říp... Cestou zpět jsme se zastavili u Žižkova dubu, což je monumentální prastarý dub. Čísla hovoří za vše: obvod 922 cm, výška 28 m, stáří 600-800 let. Dub byl údajně zasazen při stavbě hradu u brány, dnes ho najdeme na jižním konci vesnice Podhradí za bývalým hostincem.
Strom přečkal mnoho věků, požár dutiny v roce 1969 i vylomení části koruny v roce 1987. V současné době je strom vyčištěn a zastřešen. Na jeho kmeni najdeme tabulku s tímto textem: "Přes 600 let tu stojím u staré hradní cesty. Viděl jsem hrad stavěti, jeho slávu, obléhání, zánik. Kéž bych se dočkal šťastných dnů příštích věků."
A strom je to nádherný... Pak už nás čekala cesta zpět do penzionu a při ní nám svítilo sluníčko... Ušli jsme 20 km a byla to pěkná a zajímavá túra...
více  Zavřít popis alba 
  • 27.9.2020
  • 23 zobrazení
maroskis93
  • září 2020
  • 4 zobrazení
michnov
Méně známý zámek v samotném cípu Moravskoslezského kraje se nachází mezi Městem Albrechtice a polskými Glubczycemi, asi 13 km severně od Krnova a 8 km jižně od Osoblahy.
Zámek nazývaný občas jako „Slezské Versailles“ byl postaven v polovině 16. století jako menší renesanční sídlo rodem Fulštejnů na místě středověké tvrze. Mezi pozdější nejdůležitější vlastníky zámku patřil rod pánů z Hodic. Jiří svobodný pán z Hodic zámek v roce 1630 koupil od Maxmiliána z Ditrichštejna a Albert Josef říšský, hrabě z Hodic a Volframic, pak nechal v 18. století zámek barokně přestavět a vytvořil z něj jedno z kulturních center Slezska.
Zámecký park a jeho čtyři jednopatrová křídla kolem obdélníkového nádvoří patřily v tomto období k nejpozoruhodnějším místům ve Slezsku. Po smrti Alberta začal zámek upadat.
Ve dvacátém století bylo na zámku mimo jiné sídlo části Goebbelsova ministerstva propagandy, sídlo MNV a sklad zdravotnického materiálu.
Zámek ve Slezských Rudolticích s přilehlým parkem je památkově chráněn od roku 1963 a je veřejnosti přístupný obvykle od května do září. Od roku 2004 se stala jeho správcem obec a od roku 2008 je i jeho vlastníkem.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 15.9.2020
  • 67 zobrazení
maroskis93
  • září 2020
  • 1 zobrazení
valinor
Prohlídka Broumova
Národní kulturní památka Broumovský klášter byla založena benediktiny před rokem 1322 společně s proboštstvím na broumovském hradě. Broumovský výběžek byl již v té době více než sto let majetkem řádu benediktinů z Břevnova, který jim byl udělen českým králem Přemyslem Otakarem I. Roku 1348 byl Broumov povýšen na královské město a jeho význam dále vzrůstal. Po částečném poboření původního kláštera s kostelem v roce 1420 se začíná se stavbou nového komplexu. Výstavní podoby a jedinečné architektonické hodnoty a krásy získává definitivně celý klášterní komplex barokní přestavbou za opatů Tomáše Sartoria a Otmara Zinka od druhé poloviny 17. století do poloviny 18. století. Největší podíl na radikální přestavbě měl Kilián Ignác Dientzenhofer, z dalších významných stavebníku doby jistě stojí za zmínku jeho otec Kryštof Dientzenhofer a Martin Allio. Posledním nedůstojným obdobím v historii broumovského kláštera bylo období komunistické diktatury v letech 1948-1989, kdy klášterní budovy chátraly a navíc došlo k nenahraditelnému poškození jedinečné klášterní knihovny. V posledních letech se dokončují poslední opravy a nyní opět můžeme obdivovat krásu architektury i genia loci benediktinského kláštera v původním lesku.

Klášterní kostel sv. Vojtěcha, Broumov

Dnešní podoba kláštera je výsledkem vrcholně barokní přestavby. V roce 1726 schválil opat Zinke úplné odstranění starého konventu a vetší části budovy opatství a jejich nahrazení novostavbou dle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Obrovská stavba, která na severní straně vystoupila za původní hranice klášterního areálu, byla stavebně dokončena během pouhých šesti let do roku 1733.

Dientzenhofer je také autorem návrhu výzdoby vnitřních prostor kláštera, realizovaných vynikajícími umělci pražského baroka – štukatérem Bernardem Spinettim, freskařem Janem Karlem Kovářem či malířem Felixem Antonínem Schefflerem. Nejstarší písemná zmínka o klášterním kostele sv. Vojtěcha je z roku 1357, kdy byla pravděpodobně dokončena stavba gotického dvoulodí s polygonálním závěrem knežiště a dvěma věžemi – velkou hodinovou v ose západního závěru a menší zvonicí při severní straně kněžiště. Po požáru v roce 1684 byl kostel barokně přestavěn Martinem Alliem v letech 1685–1688. Na bohaté vnitřní výzdobě chrámu se podíleli štukatéři T. a A. Soldatiové, freskař J. J. Steinfels, sochaři M. V. Jäckel a K. J. Hiernle. Oltářní obrazy v šesti bočních kaplích namaloval V. V. Reiner.

Dřevěný kostel u hřbitova

Podle pověsti byl kostel založen v roce 1177 (tedy krátce po založení obce v roce 1171). Byl údajně postaven jakousi pohanskou šlechtičnou, která na tomto místě přijala křest. Šlechtična rovněž měla věnovat kostelu svou perlovou čelenku, která je dnes uložena v městském muzeu.

První písemná zmínka o kostele je z roku 1383, kdy je označován jako „starý farní kostel“ nebo „český kostel“. Samotná stavba je z roku 1449, přestavovaná v 16. století a roku 1811.

Ve dnech 17. až 20. června 1421 oblehla husitská vojska pod vedením Čeňka z Vartemberka a Hynka Krušiny z Lichtenburka Broumov. Vlastní město nedobyli ale vyplenili jeho předměstí. Přitom byl vážně poškozen nebo zničen i kostel Panny Marie. V literatuře jsou uváděny domněnky, že kostel nebyl zničen zcela, protože strop kostela je z doby předhusitské.[1] Současné práce tuto domněnku vyvracejí.[2]

Po požáru v roce 1449 proběhla oprava kostela do podoby, v jaké je znám dnes. Jako rok dokončení se uvádí rok 1450, pro toto vročení ale nejsou známy žádné důkazy. V roce 1550 byla obnovena věžička poté, co ji strhl vítr. Další oprava věžičky proběhla v roce 1811. V polovině 18. století byla nad kněžiště vestavěna zvonice, která ale nepřevyšuje hřeben střechy. Současně byl zbudován nový oltář a za ním zřízena sakristie.

Ochoz byl původně uzavřen prkennými stěnami. V době války o bavorské dědictví byla ale na rozkaz pruského generála Heinricha Wilhelma von Anhalt v roce 1779 prkna stržena. Od té doby je ochoz na všech stranách otevřený.

V roce 2008 byl kostel prohlášen národní kulturní památkou
více  Zavřít popis alba 
  • 11.9.2020
  • 42 zobrazení
mamizu
  • 7.9.2020
  • 31 zobrazení
mamizu
  • 7.9.2020
  • 11 zobrazení
jaropet
Židovský hřbitov se nachází přibližně 1 km severozápadně od městyse Neustupov ve středočeském okrese Benešov. Byl založen v roce 1723. Do současnosti se na něm dochovalo kolem dvou set náhrobních kamenů, z nichž nejstarší dochované stély jsou datovány koncem stejného století. Poslední obřady zde proběhly před 2. světovou válkou, kolem roku 1938. Areál hřbitova je volně přístupný. Vstupuje se do něj márnicí na západě areálu, jež byla v roce 2002 z původně zbývajících obvodních zdí zrekonstruována a dostala opět střechu. Obnovou prošel také vlastní prostor hřbitova, kde byly v letech 2007–2008 znovu vztyčeny ležící náhrobky. Areál spravuje a od roku 2001 opravy a údržbu financuje Židovská obec v Praze. V Neustupově také stávala synagoga postavená v roce 1838, v roce 1917 však byla kvůli zchátralosti zbořena.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDidovsk%C3%BD_h%C5%99bitov_v_Neustupov%C4%9B
Kategorie: dokumentykultura
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 5.9.2020
  • 48 zobrazení
verastrnadkova
Podivín je malé město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 8 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 000 obyvatel.

Geografie
Podivín leží v Dolnomoravském úvalu, na mírném návrší nad dyjskou nivou, asi 1,5 km severovýchodně od ústí Trkmanky do Dyje. Město se rozkládá v nadmořské výšce 160–175 m n.m. a protéká jím Ladenská strouha (staré rameno Trkmanky).
Katastrální území tvoří většinou plochá polní krajina, na východě zvolna stoupající až do výšky 210 m n.m., pouze na jihozápad zasahuje lužní les okolo Dyje, který je součástí Přírodního parku Niva Dyje a Lednicko-valtického areálu.

Historie
Území Podivína bylo pro strategicky výhodnou polohu osídleno již od pravěku.
Kosmova kronika česká zmiňuje Podivu, pokřtěného žida a zakladatele podivínského hradu (Podiuin, dictum a conditore suo Podiua, Iudeo sed postea catholico.). Již někdy během 13. století byl Podivín povýšen na město, což z něj činí nejstarší město v okrese Břeclav. Od 20. let 16. století se zde usazovali novokřtěnci (habáni), kteří tu žili až do svého vyhnání ze země roku 1622. Z této doby pochází nejstarší údaje o velikosti zdejší židovské obce (140 osob). Židé v Podivíně žili ve dvou čtvrtích (Horní a Dolní), přičemž po Dolní židovské čtvrti je dosud zachován křivolaký uliční rastr jihozápadně od náměstí.
Podivín se nikdy nevyvinul ve větší středisko, vždy byl ve stínu Hustopečí, Mikulova nebo později Břeclavi. Roku 1839 se nicméně jako jedno z prvních měst v českých zemích dočkal železnice, když kolem něj byla vedena odbočka Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi do Brna.
Roku 1950 zde došlo k jedné z nejtragičtějších železničních nehod v českých dějinách, když rychlík vinou signalisty srazil autobus na přejezdu.

Pamětihodnosti
• Kostel sv. Petra a Pavla z první poloviny 13. století
• Kaple sv. Cyrila a Metoděje
• Židovský hřbitov s obřadní vstupní halou; nejstarší ze zhruba 1000 náhrobků je z roku 1694
• Chodby a sklepení – památka stoleté přítomnosti novokřtěnců
• Janův hrad (imitace zříceniny středověkého hradu vystavěná v roce 1807, nachází se v lužním lese na jižním okraji katastru města)

Doprava a turistika
Severovýchodním okrajem Podivína vede paralelně železniční koridor Brno–Břeclav (se stanicí Podivín), silnice II/425 a dálnice D2 (s nájezdem na 41. km), které zde mimoúrovňově kříží silnice II/422 procházející skrz město. Dále odsud vede silnice III. třídy č. 42226 (Podivín – Rakvice), spojená s II/425 krátkou spojkou III/42227.
Od roku 2008 je Podivín začleněn do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (zóna 565), v jehož rámci je významným přestupním uzlem. Zastavují zde nejen osobní vlaky linky S3, ale také rychlíky a spěšné vlaky linky R13, z nichž tu lze přestoupit na autobusové linky 555 (směr Rakvice nebo Lednice, Valtice), 556 (směr Velké Bílovice a Hodonín) a 574 (směr Ladná a Břeclav).
Podivín je důležitým východiskem pro cykloturistiku. Od nádraží vedou cyklotrasy jak do Lednicko-valtického areálu, tak do různých vinařských lokalit (Velkopavlovická vinařská podoblast). Od nádraží také vede žlutá turistická značka směr Janův hrad a Lednice.

Osobnosti
• Antonín Ferdinand Dubravius († 1756), kněz
• Jan Klak (* 1942), ekonom a politik
• Jan Kostrhun (* 1942), spisovatel a politik
• František Weber (1908–1991), letec RAF

Samospráva
V letech 2010 až 2014 byl starostou Stanislav Machovský (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Prioritou vedení města bude modernizace základní školy a výraznější propojení města s Lednicko-valtickým areálem. Od roku 2018 je starostou Martin Důbrava (ODS+NK), zatímco Machovský je místostarostou.

JANŮV HRAD (JANOHRAD)
Janův hrad byl vybudován u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužil jako lovecký zámeček - shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí. Po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu. Objekt sloužil rovněž jako obydlí pro knížecího hajného.
Stavba, podle projektu Josepha Hardtmutha, započala v roce 1801 na přání Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna, ten však v roce 1805 umírá a o dokončení v roce 1808 se stará jeho o tři roky mladší bratr – Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna.
Hardtmuth původně navrhl hrad daleko velkoryseji, ale na přání knížete byl projekt zredukován. I přes to se jedná o ojedinělou stavbu v ČR, která je tvořena čtyřmi nárožními věžemi – každá z nich má jiný půdorys. Ty jsou ze tří stran spojeny pouze obvodovými zdmi, na jejichž venkovní straně je propojují ochozy prvního patra. Čtvrtou stranou nádvoří uzavírá vlastní budova zámečku.
V 1. patře se nachází tři reprezentační místnosti a dva odpočinkové salónky. Hlavní Rytířský sál, ve kterém se konaly hostiny a lovecké slavnosti, byl určen pouze pánům, dámy využívaly dva reprezentační salónky v přilehlých věžích. Pouze jižní věž má i druhé patro s balkonem, z něhož se dá přejít ochozem druhého patra do věže západní. Třetí patro pak tvoří vyhlídka nahoře na jižní věži.
Nestabilní podloží lužního lesa bylo nutné zpevnit dřevěnými trámy a na něm pak byla postavena stavba z kamenů přivezených z Pálavy a nedalekého velkomoravského hradiště Pohansko. Architekt ve snaze postavit realistickou napodobeninu skutečného hradu dbal na každý detail, například pravotočivé schodiště, prevéty a střílny.
Od roku 1945 je Janův hrad majetkem státu, je spravován Ministerstvem kultury ČR prostřednictvím Národního památkového ústavu Praha, územní odborné pracoviště v Kroměříži.
Janův hrad je součástí Lednicko-valtického areálu. Ten se rozkládá na rozloze 2 200 hektarů. V prosinci 1996 byl areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako kulturní krajina.
Více na : www.januv-hrad.cz
GPS : 48.8046161N, 16.8323422E

PLATAN JAVOROLISTÝ U JANOVA HRADU
Díky své výjimečnosti patří tento strom mezi chráněné památné stromy České republiky.
Druh stromu : platan javorolistý
Obvod kmene : 372 cm
Výška stromu : 30 m
GPS : 48.8044564N, 16.8322314E

ZROD A ZÁROVEŇ ZATRACENÍ KOULE
Autorem keramické sochy v kapličce je umělec Lubo Kristek. Socha je součástí Kristkovy podyjské glyptotéky - výtvarně-filozofické trasy poutních míst od pramene Moravské Dyje po soutok Dyje a Moravy. Glyptotéka představuje celkem 11 soch rozmístěných kolem řeky Dyje. Zrod a zároveň zatracení koule je osmým zastavením, bylo slavnostně otevřeno 8. 7. 2006. Kristek sochu připodobňuje k pomníku časů nacházejícího se na křížení dvou energetických cest, z nichž jednou je Černá Dyje a druhou přerušená spojnice přes řeku.
GPS : 48.8055372N, 16.8350744E

RYBNÍK ŠUTRÁKY
GPS : 48.8372658N, 16.8403517E

OLBRAMŮV KŘÍŽ
Kříž si nechal vystavět místní sedlák jako památku na svou dceru.
GPS : 48.8346547N, 16.8348133E

DĚTSKÝ PARK
GPS : 48.8334997N, 16.8482731E

PŘÍRODNÍ BLUDIŠTĚ
GPS : 48.8334492N, 16.8485903E

ŽIDOVSKÝ HŘBITOV
U vstupu na hřbitov se nachází orientálně romantická obřadní síň z druhé poloviny 19. století s malým muzeem. Nejstarší dochovaný čitelný náhrobek pochází z roku 1694.
GPS : 48°49'51.37"N 16°50'51.32"E

SOKOLOVNA
Sokolovna byla postavena ve 20. letech 20. století.
GPS : 48.8297775N, 16.8474864E

KAPLIČKA
GPS : 48.8290992N, 16.8473606E

KAPLIČKA
GPS : 48.8281686N, 16.8449228E

SOCHA SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO
Rokoková socha pochází z třetí čtvrtiny 18. století.
GPS : 48.8281686N, 16.8475236E

FARA
Barokní budova fary pochází z roku 1746.
GPS : 48.8267089N, 16.8462200E

PRAMEN V KAPLI CYRILA A METODĚJE
Kapli najdete v Podivíně přímo u kostela sv. Petra a Pavla. Pochází z 1. pol. 13. století. O původu kaple existují tři verze, a to že sloužila buď jako kostnice, jako cisterna na vodu anebo jako baptisterium s pramenem. Vzhledem k poloze a prameni je nejpravděpodobnější poslední verze, což dokládá i pověst, že zde křtili sv. Cyril s Metodějem. Pramen se nachází uvnitř kaple.
GPS : 48.8264850N, 16.8457764E

KOSTEL SVATÉHO PETRA A PAVLA
Historie dnešního farního kostela sv. Petra a Pavla sahá až do 13. století. Ke kostelu byly později postpupně přistavěny dvě kaple – kaple sv. Jana Nepomuckého (v 1. pol. 18. stol.) a kaple sv. Anny (v roce 1850). Kostel byl také několikrát přestavován, poslední zásadnější přestavba pochází z 1. pol. 19. stol. K nejcennějším a nejstarším stavebním článkům kostela patří pozdně románský, již mírně lomený ústupkový portál v severní zdi lodi kostela (z 1. pol. 13. století).
K západnímu průčelí kostela přiléhá mohutná hranolová věž, která byla těžce poškozena válečnými událostmi v 17. stol. Její dnešní neogotická podoba se zajímavým a netradičním zastřešením pochází z roku 1829.
GPS : 48°49'35.33"N 16°50'44.9"E

KŘÍŽ
GPS : 48.8265317N, 16.8460444E

SOCHA SVATÉHO TEKLY
Barokní kamenná socha pochází z roku 1751.
GPS : 48.8263728N, 16.8457681E

KAPLE SVATÉHO CYRILA A METODĚJE
Historizující stavba z r. 1845, zbudovaná na románských základech. Původně se jednalo o tzv. křtící kapli, chránící zdejší pramen. Za vstupní částí se nachází krypta s nástěnnými malbami s cyrilometodějskou tématikou.
GPS : 48°49'34.1"N 16°50'45.1"E

SMÍRČÍ KÁMEN
GPS : 48.8264936N, 16.8454878E

BÝVALÁ RADNICE
Klasicistní budova radnice pochází z roku 1846.
GPS : 48.8260319N, 16.8456442E

SOUSOŠÍ PAMMY MARIE IMMACULATY SE SVATÝM FLORIÁNEM A VENDELÍNEM
Barokní kamenné sousoší, jehož autorem je Ignác Lengelacher, pochází z poloviny 18. století.
GPS : 48.8256211N, 16.8459386E

BOŽÍ MUKA
Boží muka pochází z roku 1851.
GPS : 48.8293636N, 16.8570925E
více  Zavřít popis alba 
  • 4.9.2020
  • 29 zobrazení
verastrnadkova
Velké Bílovice jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 10 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 900 obyvatel.
Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál. První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306, na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001. Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a vlajce. V současné době jsou se svými více než 760 ha plochy registrovaných vinic vůbec největší vinařskou obcí v České republice.

Příroda a okolí
Především severně a východně od města se rozkládá velké množství vinic a kolem 650 vinných sklepů ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách tvořících samostatné vinařské "městečko".Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron českých zemí).
V blízkosti Velkých Bílovic se nachází rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření. Na jihozápad od města, za Podivínem, se nachází Přírodní park Niva Dyje a Lednicko-valtický areál, dále na západ pak CHKO Pálava a Vodní dílo Nové Mlýny.

Název
Velké Bílovice (historicky v němčině Groß Billowitz) jsou velké z toho důvodu, že patřily k největším osadám na bývalém břeclavském panství Lichtenštejnů. Sám název Bílovice pochází buď od jména mýtického zakladatele Biela (Bíla) a znamená ves lidí Bielových anebo název vznikl ze jména prvního písemně doloženého vlastníka obce Siegfrieda Sirotka nesprávným přeložením z němčiny slova Waise - sirotek jako weisse - bílý.

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416–1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.
Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545. Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.
Od roku 1638 až do roku 1848 byly Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764–1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický – nynější kostel Narození Panny Marie. Začátkem 20. století odešlo mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.
V době socializmu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu – JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství.

Památky
• Habánské sklepy – Největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníku Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína.
• Tvrz – Poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná.
• Kostel Narození Panny Marie – Postaven v letech 1764–1765 v barokním stylu.
• Městské vlastivědné muzeum – Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města.

Pověsti
O Velkých Bílovicích je známo těchto šest pověstí, uvedených v knize Kde modrý plamének hoří :
• Polednice (společně s Moravským Žižkovem)
• Pidimužík
• Žerotínova deska
• Toufarské strašidlo
• Akáty u kříže
• Šafránová paní (více Podivín, než Velké Bílovice)

Kultura a slavnosti
• Tradiční krojované hody – Vůbec největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája. Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 70 krojovaných párů (přes 150 svobodných domácích krojovaných). Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí.
• Hodky - jinde také "dohrávky", nebo "dohrávání hodů", se konají druhou neděli po skončení hodů. Dříve se konaly hned první neděli po hodech, ale termín byl z důvodu krytí s hody v Moravském Žižkově přesunut. Po znovuvysvěcení žižkovského kostela a tudíž i přesunutí jejich hodů, zůstal termín hodek ve Velkých Bílovicích již nezměněn.
• Zahrávání hodů - známé též pod názvem "zahrávky", se konají měsíc před hody.
• Ze sklepa do sklepa – Tradiční putování za vínem, kdy více než 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna autobusová doprava mezi sklepy a doprovodný program s dechovou a cimbálovou muzikou. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna.
• Za vinařem do Velkých Bílovic – Další putování za vínem, ale tentokrát trvající celých 19 týdnů. Začíná koncem dubna a trvá až do začátku září. Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů konání akce (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy návštěvníkům až 50 různých místních vinařství.
• Výstava vín – Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května.
• Letní slavnost autentických vín – Ochutnávka vín místních vinařů vyrobených netradičními autentickými postupy. Obvykle se koná poslední týden v červenci.
• Svatomartinská slavnost – Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu zahraje dechová i cimbálová muzika a zazpívají mužácké sbory. Obvykle se koná nejbližší sobotu po 11. listopadu (svátek sv. Martina).
• Soutěž ve vaření zelňačky – Více než 30 soutěžních družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží se koná také adventní jarmark. Soutěž se koná v sobotu, 1 nebo 2 týdny po Svatomartinské slavnosti. První ročník se konal již roku 2009.

Sportovní akce
• Vinařský maraton – Běžecký závod pro všechny pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se maraton i půlmaraton. Trasa vede mezi vinnými sklepy a vinicemi, převážně po cyklostezkách, mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. Dále se běží nesoutěžní rodinný běh s 1,5 km dlouhou trasou. Závod se koná poslední sobotu v říjnu.

Doprava
Jihozápadně od města probíhá trasa dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.
Městem prochází dvě silnice II. třídy: II/422 a II/423.
Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.

Místní samospráva
Od roku 2018 je starostkou Lenka Grofová (Nezávislí kandidáti). Zastupitelstvo města má 15 členů (8 za Nezávislí kandidáti, 4 za Sdružení nestraníků pro město a 3 za koalici stran KDU-ČSL a TOP 09).

Osobnosti
• Libor Zapletal (1920–1944), voják a příslušník výsadku Bivouac, popraven v Mauthausenu
• Marcela Melková (* 1971), poslankyně Poslanecké sněmovny a zastupitelka Středočeského kraje za hnutí ANO 2011
• Martin Hrdina (* 1978), interiérový architekt a grafický designér
• Antonín Osička (1888–1949), český anglista, básník a prozaik
• Johann Polach (1871–1942), český učitel a politik židovského původu, senátor meziválečného Národního shromáždění
• Václav Lebloch (1854–1924), rakouský a český politik, poslanec Říšské rady na přelomu 19. a 20. Století
• Svatopluk Sem (* 1973), operní pěvec v Národním divadle, držitel ceny Thalie za mimořádný jevištní výkon – Opera – muži (2018)

Velké Bílovice ve filmu
Velké Bílovice jsou již dlouho oblíbeným místem filmařů k natáčení filmů s tematikou víno. Natáčela se zde velká část trilogie „Víno“: Bouřlivé víno (1976), Zralé víno (1981) a Mladé víno (1986). Natáčelo se zde také mnoho scének filmu Bobule (2008).

VÝKLENKOVÁ KAPLIČKA JANA
GPS : 48.8580394N, 16.8991072E

NAUČNÁ STEZKA MEZI VINICEMI VE VELKÝCH BÍLOVICÍCH
Velké Bílovice jsou největší vinařskou obcí v České republice. Naučná stezka vás seznámí se zajímavostmi Velkých Bílovic, vinařskou a vinohradnickou tradice i se současným životem vinařů. Stezku můžete projít jak pěšky, tak na kole.
Stezka začíná na hlavní silnici směrem na Čejkovice, kde naleznete první zajímavost - vřetenový lis jako unikátní památku a připomínku vinařské tradice. Po cestě se na informačních tabulích seznámíte např. s nejdůležitějšími bílými i modrými odrůdami révy vinné pěstovanými ve Velkých Bílovicích, porovnáte si způsoby obdělávání vinic dříve a dnes, uděláte si představu o stavbě klenutého sklepu nebo se dovíte jak správně degustovat víno. To vše je v každé zastávce podtrženo vyhlídkou na bílovské vinohrady.
Stezka vás zavede do uliček sklepní trati Belegrady. Nejstarší sklepy této trati leží ve třech patrových ulicích – Staré Belegrady, Desátková a Habánská. Výrazně mladší zástavbu vinných sklepů najdete v ulici Ke Špičáku, nejmladší sklepy tvoří 11 sklepních uliček nazvaných podle odrůd pěstovaných ve Velkých Bílovicích.
Stezka dále pokračuje kolem Machovy studny do sklepní trati Pod Předníma přes Náměstí sv. Jana. Informační tabule jednotlivých zastávek jsou zaměřeny na zvláštnosti lokalit, vinařské a vinohradnické tradice i na současný život vinařů v největší vinařské obci ČR. Příkré svahy nad touto zastávkou jsou jedny z nejlepších vinohradnických poloh ve Velkých Bílovicích a nazývají se "Pánské".
Zastávka Púrynský kříž vás přivede do nejstarší lokality vinných sklepů nazývaných Púrynky. Vinné sklepy, stojící po obou stranách svažité cesty vytváří charakteristický kolorit. Přes Náměstí sv. Martina, patrona mladých vín, se dostanete až do Ťuhýkova a odtud dále k zastávce Novosádská studna. Nedaleko odtud bylo v roce 1976 objeveno velkomoravské pohřebiště. Při další cestě mezi vinicemi se dostanete přes Bucňákovu dolinu až ke Kapličce na Hradišťku, kde v minulosti stávalo nejen drobné středověké opevnění, ale pravděpodobně také opevněné strážní místo Velkomoravanů. Od roku 2002 stojí na zmíněném vrcholku kaplička, která toto místo s výjimečnou vyhlídkou zviditelňuje, poskytuje obraz kulturní krajiny vinohradnického regionu a nabízí příležitost k zastavení a rozjímání.
Konec vinařské stezky "Mezi vinicemi Velkých Bílovic" se nachází u Habánských sklepů ve Velkých Bílovicích. Dochoval se zde původní klenutý sklep z druhé poloviny 16. století, který pro tehdejší majitele Bílovic, rod Žerotínů, postavili právě habáni - novokřtěnci, jak byli často nazýváni. Měli výrazný podíl na rozvoji vinohradnictví a vinařství v celém okolí, vynikali ale i v jiných oblastech, známá je například habánská keramika.
Délka : 9,1 km
GPS : 48.8583428N, 16.9080222E

BOŽÍ MUKA
GPS : 48.8602931N, 16.9070472E

VRCH ZIMARKY
GPS : 48.8762578N, 16.8894853E

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA ZIMARKY
Stráň se stepní loukou, na které roste silně ohrožený teplomilný druh katrán tatarský (ten je zároveň i evropsky významným druhem). Vyskytují se zde však i další vzácné rostliny, jako orchideje tořič včelonosný nebo vstavač vojenský.
Vyhlášená rozloha : 3,05 ha
GPS : 48.8755506N, 16.8851853E

KAPLIČKA SVATÉHO CYRILA A METODĚJE, SVATÉHO VÁCLAVA A SVATÉHO URBANA NA HRADIŠŤKU
Na vyvýšenině uprostřed vinic nedaleko Velkých Bílovic stojí kaplička Na první pohled zjistíme, že vršek Hradišťku byl vytvořen uměle prací lidí, kteří tu v dávných dobách žili. S myšlenkou postavit kapličku na Hradišťku přišli lidé z Velkých Bílovic už v roce 1945. V tomto roce 8. září došlo ale pouze na vysvěcení základního kamene pro stavbu kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje. Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze...
Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze Starého Podvorova. Vstupní bránu ukoval František Macinka z Velkých Bílovic. Antonín Zapletal z Velkých Bílovic veškeré práce řídil a má největší zásluhy na stavbě kapličky.
Svěcení kaple proběhlo 19. května 2002 Kaple byla v tento den zasvěcena sv. Cyrilovi, sv. Metodějovi, sv. Václavovi a sv. Urbanovi.
V prvním ročníku soutěže O lidech s lidmi pořádanou CpKP, týdeníkem Veřejná správa, Nadací OPEN SOCIETY FUND PRAHA a East West Institutem v roce 2001 byl projekt kapličky mezi sedmi oceněnými z 65 přihlášených.
Ke kapličce se lze dostat :
1) po silnici od Velkých Bílovic směrem na Velké Pavlovice, první odbočka uprostřed polí doprava - k Novosádské studni u odbočky doprava dolů, údolím v Úlehlích až na hranice katastru s Vrbicí, na odbočce do leva na křižovatce rovně.
2) po silnici z Velkých Bílovic směr na Čejkovice - velkopavlovická vinařská stezka - na vrcholu kopce za sklepy odbočit do leva, jet stále rovně po hřbetu kopce až téměř k Hradišťku, na křižovatce sjet z cyklostezkyVrbice - Bílovice doleva.
GPS : 48.8757567N, 16.8863622E
více  Zavřít popis alba 
  • září 2020
  • 73 zobrazení
Reklama