16:34 POZAR PRUMYSL pozar roubenky Jicineves Dolany xx CAS 30 (1.CAS) HJC 201 CAS 24 Liaz (2.CAS) HJC 202 prizemi, stara roubena budova, lidi na miste
Hledání: 201-04-26 Vojta oslava
AKCE
-30
%
s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.
Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
celý nový rok.
Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021

- {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
329zmz08
Konečně jsem sehnal dlouho vytoužený tuner Tesla SP 201 (810A). Vyráběl se v letech 1972-75 a je to vlastně předchůdce tuneru Tesla 814A který rovněž vlastním. Udávaný výkon je 2x 7W do 8ohm. Naměřil sem výkon 10W na kanál těsně před limitací, výkon omezuje hlavně použité ne příliš výkonné trafo. Osazení tranzistory KU611 v koncovém stupni. Tuner byl v poměrně dobrém stavu, pouze předný panel byl znečištěný, ale to se mě podařilo ikdyž ne úplně ideálně vyčistit a dřevěný skelet jsem pouze očistil a ošetřil přípravkem na nábytek a krásně zanikly drobné nedostatky a vystoupla kresba dřeva. Tuner mě byl prodán jako nefunkční, nicméně po výměně všech žárovek a prostříknutí isostatů začal fungovat. seřídil jsem stupnicový ukazatel a vyměnil pár zelených elektrolytů a promazal osky potenciometrů a ladících kondenzátorů. Potenciometry kupodivu po letech ve velmi dobrém stavu a ani si neškrtnou. Tuner je velmi citlivý na VKV i při Stereo příjmu, účinné AFC. Moc pěkný zvuk zesilovače. Opravdu velmi povedený a kvalitní přístroj té doby. Používám ho s reprosoustavami Tesla ARS 821 a při decentním poslechu i s malými ARS 810.
více
Zavřít popis alba
- loni v létě
- 41 zobrazení
- 0
nohabucovice
Účastníci: Dáša V., Slavomír V., Josef F., Miroslav M., František P., Jaroslav M., Michaela X.
Trasa cca 10 km. Z Brna hl. nádraží tramvají č. 2 na Osadu - přestup na autobus 201 směr Jedovnice - zastávka Velká Klajdovka. Trasa po žluté a zelené tz přes Hády do Bílovic nad Sv., někteří až do Obřan.
Trasa cca 10 km. Z Brna hl. nádraží tramvají č. 2 na Osadu - přestup na autobus 201 směr Jedovnice - zastávka Velká Klajdovka. Trasa po žluté a zelené tz přes Hády do Bílovic nad Sv., někteří až do Obřan.
Kategorie:
cestování
více
Zavřít popis alba
- minulou středu
- 227 zobrazení
- 1
hostivar-hlavni
úprava troleje u Třešňovky, propojená 201.
více
Zavřít popis alba
- 11.7.2020
- 602 zobrazení
- 2
marekm68
Praha - 26. 6. 2020
Rozhovor na ČT SPORT během semifinálového utkání mezi BS Bohemians 1905 - BS Ladronka Praha
Rozhovor na ČT SPORT během semifinálového utkání mezi BS Bohemians 1905 - BS Ladronka Praha
více
Zavřít popis alba
- 28.7.2020
- 11 zobrazení
- 0
filolanovedrahy
Poměrně unikátní vlek Transporta VL-201 v Tanvaldě - Českém Šumburku. kotvičkové vleky Transporta VL-200/VL-201 měly obvykl délku do 200m, vyjímečně do 300. Trasa byla často bez podpěry, někdy s jednou nebo dvěma podpěrami s kladkovou baterií, kterou bylo možné projet klasickým háčkem (široké kladky).
Vlek v Českém Šumburku je VL-201 ale s délkou 500m a značným převýšením. Podle dostupných informací byl vyroben přímo v Transportě, ale od obvyklých se poměrně významně liší. V tras je 5 podpěr s nosnotlačným uspořádáním kladek na tažné větvi a úzkými kladkami. Tomu také odpovídají kotvy, které mají specifický tvar a podobají se spíš moravským zvratkám. Veškeré nosná části konstrukce jsu zesílené a napínání spodní poháněcí stanice je zde již řešeno závažím přes kladku, podobně jako na veklých kotvách VL-500.
Vlek v Českém Šumburku je VL-201 ale s délkou 500m a značným převýšením. Podle dostupných informací byl vyroben přímo v Transportě, ale od obvyklých se poměrně významně liší. V tras je 5 podpěr s nosnotlačným uspořádáním kladek na tažné větvi a úzkými kladkami. Tomu také odpovídají kotvy, které mají specifický tvar a podobají se spíš moravským zvratkám. Veškeré nosná části konstrukce jsu zesílené a napínání spodní poháněcí stanice je zde již řešeno závažím přes kladku, podobně jako na veklých kotvách VL-500.
více
Zavřít popis alba
- 19.9.2020
- 60 zobrazení
- 0
jaroslavburda
Při letmé kontrole oblíbeného stanoviště, kde jsem loni fotografoval tehdy se aktuálně líhnoucí vážky a šídla, jsem zjistil, že současné teploty v nadmořské výšce kolem 750 metrů hmyzíkům nepřejí. Na vážky je příliš brzy a nízké teploty nevyhnali na sluníčko ani krásné brouky svižníky. Udělal jsem si tudíž procházku po okolí a vyfotil řadu zajímavých živočichů, květin, hub a detailů. Aneb co všechno můžete nafotit během několika málo hodin, během jednoho dne v typickém jizerském biomu. Stačí se pozorně dívat kolem sebe a poobracet trochu těch kmenů a kamenů :-) A nezlámat si páteř pádem ze skály, což se mi tentokrát málem povedlo.
Rumištní stanoviště a horské loučky lemující převážně smrkové lesy jsou plné života. Brzy ráno se po zemi svým líným tempem procházejí hlemýždi. Všudypřítomný pyl, který se v poryvech chladného větru mění ve žlutou vánici, usedá a zalézá do všech spár a škvír. Dřevoživné houby na kmenech statných buků jsou ho plné, od pylu jsou brouci i včely samotářky. V suché trávě se prohánějí svižní střevlíčci a pavouci slíďáci, v mechu vykukují cedivky. Do chladného jarního dne se odvážili i nádherně bílooranžoví bělásci řeřichoví. Třepetají se kolem sytě žlutých pampelišek i drobných bílých kvítků, ale jen málokdy usednou. Korzují kolem lesního pásu a nad mokřadem… tam a zase zpátky.
U Jizery mezi balvany pobíhají mravenci; tam, kde se v korytě řeky zachytila různorodá flora, poletují ve velkých počtech kovaříci horští (Ctenicera cuprea) var. aeruginosa s nádherně opalizujícími krovkami v odstínech zelené a fialové barvy. Jakožto létaví brouci přistávají, kde se dá: na kamenech, v písku, trávě i keřích, pocukrovaných "pylovým prachem". Každoročně je zde na jaře pozoruji, jde o typický podhorský/horský druh kovaříků. Ve stejném období se hojně vyskytuje i místní forma páteříčka žlutočerných barev. Při bližším průzkumu keříků, které vyrůstají z podloží Jizery, nacházím obvyklého nájemníka. Droboučkého pavouka křižáka Sturmova (Araneus sturmi). Je zajímavé, že ho nalézám vždy v této lokalitě a to pravidelně u řeky. Má krásné barvy: žlutou, oranžovou a bílou.
Popojdu několik metrů a nacházím složenou smrkovou kulatinu a několik listnáčů. Taková hromada dřeva nenechá v klidu žádného makrofotografa - entomologa amatéra. První brouky, které zde nacházím, jsou drobní pestrokrovečníci mravenčí (Thanasimus formicarius). Nejprve jsem je mylně považoval za žahavé kodulky, ale při bližším ohledání se z nich vyloupli tito neposední krasavci, kteří neúnavně krouží kolem kulatiny. Měl jsem z nich velkou radost. Velmi dobře maskovaní se ve dřevě ukrývali kousavci koroví (Rhagium inquisitor). Jeden z mých nejoblíbenějších tesaříků! Krovky tohoto brouka nesou takřka dokonalé maskovací zbarvení, ale mému ostřížímu zraku dva exempláře neunikly. Opodál seděl na listnáči krásný nosatec klikoroh borový (Hylobius abietis). Místo aby hodoval na smrku, odpočíval na kmeni buku. Patří mezi mé velmi oblíbené klikorohy.
V přilehlém, doposud ještě vyschlém mokřadu, přes nějž lze přejít suchou nohou, jsem objevil nádherného brouka z čeledi roháčovitých (Lucanidae) - roháčka kovového (Platycerus caraboides). Trápil jsem se s ním snad hodinu, ale nebyl sto ani na vteřinku posedět. Focení se mu nelíbilo. Vedle pestrokrovečníka můj další prvonález! A to vše v jeden den.
Okolní svahy, pokryté kamenitou, snad čedičovou pemzou, doslova kvetou nádhernými violkami trojbarevnými (Viola tricolor). Kam oko dohlédne, svítí žluté hlavičky pampelišek a mezi nimi kvetou modré pomněnky a všelijaká podhorská květena. Jen oči přecházejí! A když člověk nakoukne do lesa, kde převažují bukoví velikáni, poobrací několik hnijících kmenů, objeví celý mikrosvět, plný nejrůznějších tajemných tvorů a podivností. 2 mm drobný štírek z řádu pavoukovců mi utekl, ale pod kmenem jsem našel například 11 mm velké plže s hezkou spirálovitou ulitou. Můj další osobní prvonález, spadající mezi plicnaté plže do čeledi Clausiliidae - závornatkovití , rodu Macrogastra - řasnatky. O jaké konkrétní řasnatky jde, netuším, ale jsou opravdu velice pěkné a zajímavé. Jde o vlhkomilné lesní plže, kteří se zdržují jak na povrchu, tak především pod kůrou i v tlejícím dřevě, pod spadlými větvemi, pokácenými stromy apod. (záleží na konkrétním druhu). S řasnatkami se setkáme převážně v podhorských/horských oblastech, ale i v údolích.
Jeden den a tolik zážitků a objektů k focení, příroda je mocná čarodějka!
Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)
Foto 2020 Jaroslav Burda
Rumištní stanoviště a horské loučky lemující převážně smrkové lesy jsou plné života. Brzy ráno se po zemi svým líným tempem procházejí hlemýždi. Všudypřítomný pyl, který se v poryvech chladného větru mění ve žlutou vánici, usedá a zalézá do všech spár a škvír. Dřevoživné houby na kmenech statných buků jsou ho plné, od pylu jsou brouci i včely samotářky. V suché trávě se prohánějí svižní střevlíčci a pavouci slíďáci, v mechu vykukují cedivky. Do chladného jarního dne se odvážili i nádherně bílooranžoví bělásci řeřichoví. Třepetají se kolem sytě žlutých pampelišek i drobných bílých kvítků, ale jen málokdy usednou. Korzují kolem lesního pásu a nad mokřadem… tam a zase zpátky.
U Jizery mezi balvany pobíhají mravenci; tam, kde se v korytě řeky zachytila různorodá flora, poletují ve velkých počtech kovaříci horští (Ctenicera cuprea) var. aeruginosa s nádherně opalizujícími krovkami v odstínech zelené a fialové barvy. Jakožto létaví brouci přistávají, kde se dá: na kamenech, v písku, trávě i keřích, pocukrovaných "pylovým prachem". Každoročně je zde na jaře pozoruji, jde o typický podhorský/horský druh kovaříků. Ve stejném období se hojně vyskytuje i místní forma páteříčka žlutočerných barev. Při bližším průzkumu keříků, které vyrůstají z podloží Jizery, nacházím obvyklého nájemníka. Droboučkého pavouka křižáka Sturmova (Araneus sturmi). Je zajímavé, že ho nalézám vždy v této lokalitě a to pravidelně u řeky. Má krásné barvy: žlutou, oranžovou a bílou.
Popojdu několik metrů a nacházím složenou smrkovou kulatinu a několik listnáčů. Taková hromada dřeva nenechá v klidu žádného makrofotografa - entomologa amatéra. První brouky, které zde nacházím, jsou drobní pestrokrovečníci mravenčí (Thanasimus formicarius). Nejprve jsem je mylně považoval za žahavé kodulky, ale při bližším ohledání se z nich vyloupli tito neposední krasavci, kteří neúnavně krouží kolem kulatiny. Měl jsem z nich velkou radost. Velmi dobře maskovaní se ve dřevě ukrývali kousavci koroví (Rhagium inquisitor). Jeden z mých nejoblíbenějších tesaříků! Krovky tohoto brouka nesou takřka dokonalé maskovací zbarvení, ale mému ostřížímu zraku dva exempláře neunikly. Opodál seděl na listnáči krásný nosatec klikoroh borový (Hylobius abietis). Místo aby hodoval na smrku, odpočíval na kmeni buku. Patří mezi mé velmi oblíbené klikorohy.
V přilehlém, doposud ještě vyschlém mokřadu, přes nějž lze přejít suchou nohou, jsem objevil nádherného brouka z čeledi roháčovitých (Lucanidae) - roháčka kovového (Platycerus caraboides). Trápil jsem se s ním snad hodinu, ale nebyl sto ani na vteřinku posedět. Focení se mu nelíbilo. Vedle pestrokrovečníka můj další prvonález! A to vše v jeden den.
Okolní svahy, pokryté kamenitou, snad čedičovou pemzou, doslova kvetou nádhernými violkami trojbarevnými (Viola tricolor). Kam oko dohlédne, svítí žluté hlavičky pampelišek a mezi nimi kvetou modré pomněnky a všelijaká podhorská květena. Jen oči přecházejí! A když člověk nakoukne do lesa, kde převažují bukoví velikáni, poobrací několik hnijících kmenů, objeví celý mikrosvět, plný nejrůznějších tajemných tvorů a podivností. 2 mm drobný štírek z řádu pavoukovců mi utekl, ale pod kmenem jsem našel například 11 mm velké plže s hezkou spirálovitou ulitou. Můj další osobní prvonález, spadající mezi plicnaté plže do čeledi Clausiliidae - závornatkovití , rodu Macrogastra - řasnatky. O jaké konkrétní řasnatky jde, netuším, ale jsou opravdu velice pěkné a zajímavé. Jde o vlhkomilné lesní plže, kteří se zdržují jak na povrchu, tak především pod kůrou i v tlejícím dřevě, pod spadlými větvemi, pokácenými stromy apod. (záleží na konkrétním druhu). S řasnatkami se setkáme převážně v podhorských/horských oblastech, ale i v údolích.
Jeden den a tolik zážitků a objektů k focení, příroda je mocná čarodějka!
Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)
Foto 2020 Jaroslav Burda
více
Zavřít popis alba
28 komentářů
- 20.5.2020
- 107 zobrazení
- 4
opbb
MHD zastávka pro trolesbusy a autobusy ze směrů Kylešovice škola(221), Kylešovice točna - nástupní pro linku 201, směry Východní nádraží, Centrum Divadlo, Městský hřbitov, Nemocnice, Kateřinky, Jaktař, Globus.
Linky T-BUS: 201; 204; 206; 207; 201; 221
Linky BUS: 218; 223; 228; 229; 230
Web MDPO: https://www.mdpo.cz/jizdni-rady
Linky T-BUS: 201; 204; 206; 207; 201; 221
Linky BUS: 218; 223; 228; 229; 230
Web MDPO: https://www.mdpo.cz/jizdni-rady
více
Zavřít popis alba
- 24.5.2020
- 17 zobrazení
- 0
opbb
MHD zastávka pro trolesbusy a autobusy ze směrů Kylešovice škola(221), Kylešovice točna na směry Východní nádraží, Centrum Divadlo, Městský hřbitov, Nemocnice, Kateřinky, Jaktař, Globus.
Linky T-BUS: 201; 204; 206; 207; 201; 221
Linky BUS: 218; 223; 228; 229; 230
Web MDPO: https://www.mdpo.cz/jizdni-rady
Linky T-BUS: 201; 204; 206; 207; 201; 221
Linky BUS: 218; 223; 228; 229; 230
Web MDPO: https://www.mdpo.cz/jizdni-rady
více
Zavřít popis alba
- 24.5.2020
- 6 zobrazení
- 0