Hledání: 20120824_Druž.návštěva z Bardějova_závěrečné vyhodnocení VC OSH Přerov 2012

Pro dotaz 20120824_Druž.návštěva z Bardějova_závěrečné vyhodnocení VC OSH Přerov 2012 jsme našli 20 000 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
pinia
Druhé doplňující albíčko sobotní vycházky Od Anthroposu....
Kamenná kolonie v brněnské části Kamenná čtvrt nad břehem Svratky vznikla ve 20.-30. letech v době 1. republiky. Ve vytěženém kamenolomu si chudí dělníci začali stavět svá obydlí. Tenkrát bez elektřiny i kanalizace. V 60. letech měli původní obyvatelé možnost se přestěhovat do nově stavěných sídlišť a do domků s levným nájmem se nastěhovali studenti. V 70. letech objevili kouzlo kolonie různí umělci, kteří "Kamence" dodnes dodávají určité kouzlo.
více  Zavřít popis alba 
124 komentářů
  • 7.11.2020
  • 188 zobrazení
krusnohorka
Malá zastávka při cestě na jiný zajímavý cíl.S klukama,samozřejmě.....
Jen škoda,že jsme se nedostali dovnitř,zaprvé nikdo se předem neobjednal,za druhé -korona skoro všechno zavřela.Ale i tak tam cáralo spousty lidí.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2020
  • 33 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
haranti1
Přírodní památka Prosecké skály byla vyhlášena v roce 1968. Jedná se o pískovcové skály a systém podzemních prostor, vzniklých těžbou písku, kde nyní žije několik ohrožených druhů netopýrů. Oblíbená je také vyhlídka Emy Destinové a vyhlídka Prosecké skály. Dominantou Proseckých skal je otevřený profil pískovců, který dokumentuje vývoj české křídové pánve na území Prahy. Současná délka přístupných podzemních chodeb je asi 500 m, ale celkový rozsah proseckého podzemí mohl dosahovat 5 až 7 km. Radnice Prahy 9 připravuje další etapu ke zpřístupnění proseckého podzemí. Za 23 milionů korun nechá upravit historické podzemí, vybudovat únikový východ, vzduchotechnický vrt a technické řešení průzkumné šachty. Nyní je další etapa ve fázi územního řízení a není jasné, kdy by mohlo být podzemí otevřeno veřejnosti.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 6.11.2020
  • 79 zobrazení
silvestra
1. moje vycházka byla 5. 11. bez sluníčka a tak jsem se dnes 7. 11. vypravila na vycházku druhou, kdy byla obloha krásně čistá a sluníčko svítilo.
více  Zavřít popis alba 
47 komentářů
  • listopad 2020
  • 99 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
tenjemuj
Po deštivých a nepředvídatelných dnech přišlo projasnění a tak vyrážím na sólovýlet do východních Čech, na Žacléřsko, které patří do východního podhůří Krkonoš. Dalo by se ohraničit na západě Rýchory, na severu polskou hranicí, na východě Vraními hory a na jih je uzavírá město Trutnov. Navíc tato oblast patří do tzv. žacléřsko-svatoňovické pánve, kde se těžilo černé uhlí. Tato oblast patřila do Sudet, které byly už od středověku hustě osídleny sudetskými Němci. Po skončení druhé světové války v roce 1945 bylo ze Žacléře odsunuto do Německa mnoho německých rodin, některé okolní obce zcela zanikly nebo byly později přidruženy k městu Žacléř jako osady. Vede tudy linie hraničního vojenského opevnění, ze kterých se dochovalo mnoho pevností a řopíků
více  Zavřít popis alba 
122 komentářů
  • 5.11.2020
  • 297 zobrazení
kk-dpk
Zamračená z leptu - do laku.
první díl - Základovka
druhý díl - lak
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 4.11.2020
  • 50 zobrazení
hasici-svojkov
Druhá vrstva na vnitřek kabiny, kola a nárazník.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.11.2020
  • 19 zobrazení
lotusesprit
Křížová cesta na Kalvárii (Cvikov) - V roce 1728 začal punčochář Johann Franz Richter budovat poutní místo na vrchu dnes zvaném Křížový nebo Kalvárie. Místní dobrodinci nechali na cestě ke kapli vystavět osm kapliček s nejdůležitějšími výjevy Kristova utrpení, cesta tak postupně získávala ráz křížové cesty. Postupem času bylo dostavěno všech 14 zastavení křížové cesty. Během druhé světové války místo velmi zchátralo, až v roce 1991 cvikovský městský úřad nechal křížovou cestu zrenovovat. Dnes se zde nachází 14 výklenkových kaplí lemovaných alejí mohutných lip.
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2020
  • 129 zobrazení
mois
Jarka nalákala Kristinu a mne na dnešní výlet. Nemohla vybrat lepší den, který byl na listopad nezvykle teplý. Ráno byly mlhy, které se pak rozplynuly a dopoledne bylo plné slunce a obláčkové oblohy. Po obědě sice obloha už nebyla tak modrá, ale bylo teplé bezvětrné počasí.
Bílovice nad Svitavou jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se v Drahanské vrchovině, severně od brněnské městské části Brno-Maloměřice a Obřany, s níž také sousedí.
Bílovice bývaly oblíbeným místem výletů obyvatel Brna již za první republiky. Chodívali pěšky od konečné stanice tramvaje z Obřan podél řeky Svitavy do Bílovic, případně i dále. Zejména v období před druhou světovou válkou byly Bílovice oblíbeným letním sídlem a výletním místem řady českých umělců.

Často sem jezdíval a později zde i řadu let žil novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, autor půvabných příběhů o lišce Bystroušce. Trvale zde žil i básník S. K. Neumann, jehož zdejší pobyt inspiroval k básnické sbírce Kniha lesů, vod a strání. Prázdniny v tichém údolí Svitavy pravidelně trávívali bratři Čapkové, v bývalém mlýně U Julinků býval častým hostem malíř Alois Kalvoda, do Randulovy vily jezdíval sochař Franta Úprka, do vily rodiny Poláčků zase malířka Zdenka Braunerová. Bílovice dobře znali i básníci Jakub Deml, Viktor Dyk a František Gellner, spisovatelé Jiří Mahen a Marie Majerová, malíři a sochaři Otakar Kubín a Vincenc Makovský, herci Karel Höger a Oldřich Nový či hudební skladatel Leoš Janáček – ostatně Těsnohlídkovy Příhody lišky Bystroušky se staly libretem stejnojmenné Janáčkovy opery. I nyní do Bílovic směřují turisté a cykloturisté cíleně nebo jimi projíždějí. ( wikipedie)
více  Zavřít popis alba 
45 komentářů
  • 3.11.2020
  • 155 zobrazení
monikash
Rok s rokem se sešel a máme tu opět čas Všech svatých, čas dušičkový, proto jsem i já vyrazila v sobotu 31. 10. odpoledne do Doubravice nad Svitavou na hřbitov za svým otcem. Čekala jsem, jak to letos bude s omezením pohybu v době kovidové. Naštěstí vláda ve svých nařízeních umožnila lidem ve stejném odstavci jako svatby a pohřby i návštěvu hřbitovu. A v následném odstavci lidem povolila i návrat domů. Jelikož jsem měla 2 hodiny čas do příjezdu autobusu zpět, tak jsem se prošla podzimní Doubravicí a zachytila zde podzimem zbarvenou přírodu. Ten potůček samozřejmě není řeka Svitava, nad kterou se Doubravice rozpíná, ale potůček Nešůrka, který pramení na kopci Škatulec, který najdete vpravo nad Újezdským koupalištěm. Kousek od Nešůrky pramení i Domanka, která se vlévá do říčky Bělé. Ale zpět k Doubravici. Na druhém konci, hned za hřbitovem se nachází zahradnictví a pštrosí farma, kde jsou kromě těchto velkých běžců k vidění, pokud ovšem nestrkají hlavu do písku, v našem případě spíš do trávy nebo za reklamní poutače, i ovce a několik druhů koz, které jsem si nechala na konec svého povídání.
Kategorie: krajinazvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2020
  • 117 zobrazení
psytrance007
Porušiv zákaz vycházení, vydal jsem se na KoronaVandr ohrozit rizikové skupiny, zejména veverky v první linii.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2020
  • 193 zobrazení
veka1
Pratele, memu kamaradovi modelari ( Rakos mu rikaji) se prihodila divna vec. Bud se zblaznil, nebo chytnul druhou mizu. Normalne ke mne pritahl svou, platonicky zboznovanou milenku z let sveho jinosstvi. Ted v duchodovem veku ji uzmul mene zdatnemu jedinci a v celkem zalostnem stavu dovlekl ke mne na dilnu. Ze ji koupi nove saty a co ja vim co jeste. Pry , budou spolu jezdit po ruznych setkanich stejne postizenych ukazovat svaly a stihlou linii. Aktualne nekde beha po svete a honi nove svrsky. Mne pozadal, abych ji mezitim svekl a umyl ten smrduty make up, co ji nekdo napatlal na kostru. Zpocatku jsem nekolik mesicu odolaval, ale kdyz se jednoho dne ve dverich me dilny objevil vysmaty Rakos s novym ocasem v ruce ( hele, jsem ho znasilnil) doslo mi, ze neni cesty zpatky. Toz jsem ten svlekaci a umyvaci proces radeji absolvoval.Ted na dedecka ceka cista , naha kostricka ... jako za mlada. Staci ji lehce pretahnout brusnym papirem a muze obleci nove saticky. Ale tohe jiz s radosti prenecham zalaskovanemu modelarskemu skoro duchodci.

Edit: dnes, tj 31.10. 2020, dosahl nas modelarsky duchodce cile sveho snazeni... ( temer mi udelal louzicku na placu).
Velitelsky se rozhodl, vytahl mne z dilny a sli jsem zaletat to zelene letadelko ( viz fotky na konci alba). Co na to rict.... naprosta spokojenost a ca 2h pohodoveho pobytu na letisti.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2020
  • 559 zobrazení
atana
Lom Homolák. / Homolák Quarry.
Dnešní rodinný den byl věnován výletu do lomu Homolák. Napřed jsme navštívili zámek Hluboš. Bývalá škola pro studenty truhlářství a podobného zaměření.
Today's family day was dedicated to a trip to the Homolák quarry. First we visited the Hluboš chateau. Former school for students of carpentry and similar specialization.
http://www.turistika.cz/vylety/lom-homolak/detail
Kam a jak jedeme? 
Lom Homolák se nachází asi 2 km od obce Vinařice, okres Beroun. Dá se k němu z obce pohodlně dojít po zelené turistické značce. V místě křížení turistické stezky se silnicí (na mapce v galerii označeno modrým kroužkem) odbočte doprava a po této cestě dojdete až k samotnému lomu. Lom je oplocen, ale zub času a touha návštěvníků udělaly s pletivem své, takže si cestičku bez problémů najdete, nemusíte riskovat a slézat strmé skály. Pokud to přece jenom chcete udělat, doporučuji z levé strany lomu, tj. ze strany, po níž vede zelená turistická stezka. Nad terény pro motocyklové jezdce se to dá. K lomu pak pohodlně dojdete.
Za čím jedeme?
V lomu se v minulosti těžil vápenec. V současné době se zde netěží, ale je sem dovážena navážka z činných okolních lomů. O víkendu by se navážet nemělo. Lom Homolák není oficiálně veřejnosti přístupný, je ve vlastnictví Velkolomu Čertovy schody a.s. Koupání ve zdejší čisté vodě je na vlastní riziko. Obtížnější vstup do vody z důvodu nízké hladiny jezírka.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Koupání v lomu je na vlastní nebezpečí. Nefunguje zde tedy ani žádný stánek s občerstvením. Vše si přineste s sebou a odpad s sebou odneste zpět do civilizace.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
K lomu můžete přijít po zelené turistické stezce od obce Vinařice. Nebo přijet autem a nechat ho v místech, která jsou na mapce v galerii označena modrými fajfkami (místa na parkování). Od parkovišť se k lomu také dostanete, na mapce je vyznačena cestička z druhé strany lomu.
Ostatní informace
Vstup do lomu je na vlastní nebezpečí a je zdarma. Oplocení již neplní svou funkci.
GPS souřadnice: (49.902, 14.091)
Where and how are we going?
Homolák Quarry is located about 2 km from the village Vinařice, district Beroun. It can be easily reached from the village following the green tourist sign. At the intersection of the hiking trail with the road (marked with a blue circle on the map in the gallery), turn right and follow this path to the quarry itself. The quarry is fenced, but the tooth of time and the desire of visitors have done their thing with the mesh, so you can easily find your way, you do not have to take risks and descend steep rocks. If you still want to do it, I recommend it from the left side of the quarry, ie from the side along which the green hiking trail leads. It is possible over terrains for motorcycle riders. You can walk to the quarry comfortably.
What are we going after?
Limestone was mined in the quarry in the past. At present, no mining takes place here, but a load of active quarries is imported here. It should not be weighed on the weekend. Homolák Quarry is not officially open to the public, it is owned by Velkolom Čertovy schody a.s. Swimming in clean water here is at your own risk. More difficult entry into the water due to the low level of the pond.
How and where did we eat and stay?
Swimming in the quarry is at your own risk. So there is no snack bar. Bring everything with you and take the waste back to civilization.
What did we like the most and what did we not?
You can reach the quarry along a green hiking trail from the village of Vinařice. Or come by car and leave it in places that are marked on the map in the gallery with blue pipes (parking spaces). You can also get to the quarry from the car parks, the path on the other side of the quarry is marked on the map.
Other informations
Entrance to the quarry is at your own risk and is free. The fencing no longer fulfills its function.
GPS coordinates: (49.902, 14.091)
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2020
  • 66 zobrazení
mspodsmrkem
Nejsme žádní lenoši ani peciválové jako líný Honza, ale děti, co se práce nebojí. Chtěli jsme udělat radost Danušce, protože si vážíme práce druhých. Barevné listí - je ho plná zahrada a tak jsme se pustili do práce, vzali si hrabičky, košťata a lopatky a práce nám šla pěkně od ruky. Je pravda, že jsme na konci už měli vybité baterky a těšili se na oběd, protože nám při práci pěkně vyhládlo 😃
více  Zavřít popis alba 
  • 30.10.2020
  • 49 zobrazení
hasici-svojkov
Dalších 5l základní barvy padlo na nástřik spodku podvozku a vnitřku rámu. Druhou vrstvu špičkové barvy dostal i vnitřek nádrže. Jinak míchání, luxování a výměna šťouchačky.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.10.2020
  • 153 zobrazení
pavelll
Lužické hory jsou moje srdcovka. Už jsem tam rok a půl nebyl, což bylo potřeba napravit. Mám rád kraj vyvřelých sopečných kuželů na jejichž úpatích vystupují pískovcové skály tvořící podloží hor, jež třetihorní sopky prorazily. Setkávání znělců a čedičů se zcela rozdílným pískovcem tvoří neobvyklé skalní útvary a příspívá i velké druhové bohatosti této krásné krajiny. Se změnou horniny se na několika metrech razantně změní také flora.
Při tomto výletu jsme zdolali několik vrcholů v západních Lužických horách nad Dolním Falknovem, konkrétně kopce Popel, Hřebec, Sokol, Srní hora a Velká a Malá Tisová. Počasí bylo už trochu listopadové, barvy ale ještě zářivě zlaté.
více  Zavřít popis alba 
33 komentářů
  • 29.10.2020
  • 90 zobrazení
vilomenka
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2020
  • 105 zobrazení
celestecascata
Vyrazili jsme jako loni do Jaroměřic na výstavu. Byla to druhá výstava naší Kačenky / Katerinno Rosso Celeste Cascata/ ve třídě štěňátek vyběhala druhou Velmi nadějnou 1. Náš malý Honzík / Jann Junior Celeste Cascata/ v králičím rázu , mezitřídě Výborná 1 a CAC a úspěšně prošel výběrem do chovu - bonitací. Setkali jsme se spoustou přátel a kamarádů. Vyjeli jsme už v pátek, ubytovaní jsme byli v Městečku Trnávka, navštívili město Jevíčko. V sobotu a neděli jsme navštívili naše štěňátka vrhu L v nových domovech. Doníčka /Don Primo Celeste Cascata/ a Andulku alias / Lucianna Toscana Celeste Cascata/. Rostou nám děti do krásy. Na cestě domů jsme navštívili město Šternberk a jeho státní hrad.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.10.2020
  • 68 zobrazení
kubikjim
Druhá návštěva okruhu kolem Podmolí. A opět během COVIDové situace. Akorát tentokrát bez roušek a v oranžovo-zeleném podzimním sychravu.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 28.10.2020
  • 18 zobrazení
somach
Půldenní výlet. Kam vyrazit? Neříkám, s ohledem na téměř plné parkoviště pod Frýdštejnem, že jsem byl ze začátku nadšený. Frýdštejn v obležení lidí, to není moje hobby. Ale cestou na Kopaninu jsem nepotkal téměř nikoho. Tedy až na déšť, který se spustil nad Vejpřeží. Podíval jsme se na Aladina a jaké bylo moje překvapení… Původně mělo být celý den slušně, najednou předpověď na déšť celé odpoledne. A ne malý. Otočil jsem se a vracel se k autu. Po cca 400 m déšť ustal. Tak znovu otočka a nebyla to chyba! Pár kapek cestou ještě spadlo, teplo také vypadá jinak. Ale krása mraků, které jsem pozoroval už pří průjezdu Libercem, mi napovídala, že se odpoledne vydaří.
Vyzvedl jsem si klíč od rozhledny, u okénka restaurace Kopanina koupil kávu na cestu (na fotkách je jen cedule s nabídkou) a vyrazil. Výhledy, i díky již zmíněným mrakům, stály za to. Vidět bylo daleko a ty barvy! Podzim má své kouzlo.
Jedlých hub, kromě jedné bedly, nebylo cestou mnoho. I když tady jsou na jedné hromadě, tak jsem je fotil celou dobu. Cestu z Kopaniny do Malé Skály znám z druhé strany, kapli, zámeček i bývalý pivovar jsem viděl už x-krát. Fronty u okének v pizzerii a vedle v krámku mě odradily, Sice jsme se těšil na něco teplého, ale radši jsem pokračoval v cestě. A ta stála za to! Po modré a pak po červené na Frýdštejn přes Záborčí a Voděrady jsem nikdy nešel. A vím, že se tam vrátím. Na skály nebylo mnoho času, rychle se stmívalo. Ale schody, chodníčky a scenérie se skalami a barvami podzimu kolem, to nemělo chybu. Byl jsem doslova šokován, že o takovém krásném koutu naší přírody nevím. Potkal jsme dvě rodiny s dětmi, nejmenším nebyla ani tři roky. Proti uřvanému dítěti, které jsem jen slyšel dopoledne při práci na zahradě vztekle řvát celou cestu od hasky až na Bedřichovku, to byly děti z jiné planety. Skoro potmě samy přeskakovaly kameny, kořeny a byly nadšené. A já z nich. Pokud si chcete s malými dětmi udělat výlet, můžete zajet až na odbočku turistické značky ze silnice nad vískou Voděrady a ke skalám to máte kousek. A téměř po rovině…
Na Frýdštejn jsem docházel už za tmy. Omlouvám se všem řidičům, kteří mě míjeli. Neměl jsme žádné odrazky kromě malých plošek na batohu. Před každým autem jsme se klidil ze silnice. Příště to bude lepší. Už jsme na svůj výletní kletřík dal výstražnou pásku. Doporučuji to všem, posunutý čas může znamenat, že se Váš výlet posuny až do tmy. Já měl celé oblečení černé a vím, že kdybych seděl za volantem a viděl se, budu nadávat…
Tak ať na tuto trasu, nebo jinou – šťastnou cestu! M. Porš
více  Zavřít popis alba 
  • 29.10.2020
  • 24 zobrazení
Reklama